1
masthead
17. října 1901.
5
article
Telegrafické zprávy hespodářské.
Z Brna, 16. října. (C.-B.) Předsednictvu
zdejší obchodní komory dostalo se na stížnost
jeho na nedostalek pětikorun a desetikorun
správou rakousko-uherské banky sdělení, že
tento nedostatek, jenž pociťuje se zvláště při
výplatě mzdy dělníkům, jeví se také v jiných
místech říše a že se banka obrátila následkem
toho k ministrům finančním obou polovie
říše, jimž podala i vhodné návrhy. Nedostala
ale dosud žádné odpovědi.
x. Z Vídně, 16. října. (Tlígr. »Nár. L.«)
Železniční ministr vydal správám sou-
kromých železnic následující vý-
nos: »Deputace zástupců domácích strojíren
a továren na nástroje poukazujíc na nedostatek
objednávek a tím i nastavší politováníhodnou
redukci výroby, obrátila se na vládu s prosbou,
aby co nejrychlejšími objednávkami byla tísen
tohoto odvětví průmyslového odvrácena. Stejné
hlasy o pomoc ozvaly se také z kruhů továren
na stavbu mostů, jakož i na vozy železniční.
Brno
Vídeň
6
article
Vzhledem na důležité veřejné zájmy, dotyčně
vylíčené, učiní správa státních dráh všecko, co
bude možno, aby na základě zákonně povo-
lených úvěrů v nejbližší době byly zbývající
objednávky, spadající do oboru zmíněného prů-
myslu co nejvíce urychleny. Některé soukromé
dráhy, zvláště dráha cís. Ferdinanda s uznání-
hodnou rychlosti rovněž usnesly se urychliti
objednávky voziva. Zdá se mi býti naléhavě
nezbytným, aby také u jiných soukromých dráh
přípravované objednávky podobného druhu s nej
možnějším urychlením byly provedeny a žádám
ctěnou správu dráhy, aby co nejdřive objed-
návky učinila. Za tím účelem ať se vezme
zřetel, pokud možno co nejdříve nejen na
okamžitou potřebu, nýbrž i na potřebu pro
nejbližší léta. Uznal bych velice vděčně, kdyby
tímto způsobem zmíněné podniky průmyslové
obdržely co nejrozsáhlejší objednávky. Žádám,
aby mně byla podána zpráva o vyřízení tohoto
cirkuláře.«
Z Vídně, 16. října. (C. B.) Třetí oddě
lení průmyslové rady rokovaloo
pensijním pojišťování soukro-
mých úřadníků a přijalo návrhy na ze
vrubné vytčení pojmů pojišťovatelů, na změnu
platové stupnice ve vládní předloze a jejich
rozmnožení a na zavedení povinného nemocen-
ského pojišťování osob, o nichž zákon jedná.
Ferdinand
Vídeň
7
article
Dále usneseno vyloučiti ze zákona podpory při
nezaměstnanosti a část o zprostředkování míst
Průmyslová rada by ráda, aby úprava pensij
ního pojištění soukromých úřadníků provedla
se jen společně se všeobecným starobním a in
validním pojištěním všeho pracovního obyvatel-
stva. Setrvá-li vláda a parlament při zvláštním
zákonodárství, bylo by možná přijati předložený
zákon, jen kdyby se měly na zřeteli uvedené
změny a stát platil žádaný příspěvek.
Otázka přestavby libereckého
nádraží společného jiho-severoněmecké spo-
jovací a žitavsko-liberecké dráhy, jejíž dopravu
řídí státní železnice saské, octla se blíže řešení
přiměřeného nynějším dopravním požadavkům.
8
article
Saské finanční ministerstvo po vyjednávání
s rakouským ministerstvem železnic svolilo bez
ujmy přestavby nádraží a účastenství žitavsko-
liberecké dráhy při nákladu přestavebním
k zatímnému zavedení tratě Teplice (Ratenice) —
Liberec do libereckého nádraží. Hlavní ředitel-
ství saských státních dráh bylo zplnomocněno
zúčastniti se jednání o provedení potřebných
staveb. Správa jiho - severoněmecké spojovae
dráhy dostala od ministerstva železnic rozkaz,
aby vykonala bez meškání náležité přípravy.
F. Z Vídně, 16. října. (Tlfgrm. »Národ-
ních Listů«.) »Fremdenblatt« se dovídá, že
skutečně děje se vyjednávánío
opětnou brusselskou konferene
pro zrušení cukerních prémií. Jednání to jest
však ještě daleko konce, poněvadž nedaly sou-
hlas ani státy, které jsou na brusselské konfe-
renci zastoupeny. Rakouský průmysl cukrovarský
nechová se sice zamítavě proti zrušení cuker-
ních prěmií, žádá však, aby na ně přistoupily
veškeré státy, cukr vyrábějící, také Italie, Ru-
munsko, Bulharsko, Srbsko, Dánsko a Egypt.
v první řadě však také Rusko a Severní Ame-
rika, Kubu v to počítaje. Dokud Rusko trvá
na zvláštním stanovisku, nemůže rakouskýa
uherský průmysl cukrovarský vejíti v žádné
smlouvy o prémiích, tím méně, jelikož nynější
okamžik je volen co nejnešťastněji, proto že
ceny cukru na trhu svělovém ještě nikdy ne-
byly tak nízké jako ted.
st. Z P'ešti, 16. října. (Zvl. telegr. » Nár.
Fremdenblatt
Teplice
Ratenice
Liberec
Vídeň
Bulharsko
Srbsko
Dánsko
Egypt
Rusko
severní ame
Kuba
Italia
P ' ešť
9
article
L«.) Na trhu prodalo se 60.000 q až 7 .5
dráž. Platila: pšenice tisská 80 kg K 8.474.
78.5 kg K 8 35, 78 kg K 8.221, 76'5 k
K 8.15, martfüjská 79 kg K 8.574 na listopad,
mezöhaděšská 79 kg K 8.5214, mindsentská 79 k
K 8.55, biharská 80 kg K 8.40, stolno-běle-
hradská 76.5 kg K 8.173. banátská 76 k
K 8.12, peštská 78 kg K 8.20, 76.8
K 8.—, 76.5 kg K 7.95, snětivá 73.7 k
K 7.65, begsko-svatojirská 76.5 kg K 8.174.
vrbasská 76 kg K 8.1715, obecká 75.5 kg
K 8.2714, skladní 76 kg K 8.121, na čtvrt leta,
žito K 6.80—6.95; ječmen K 6.10; ove
K 7.— až 7 25; kukuřice K 5.20—5.25.
Termínový obchod byl vzestupný
K večeru znamenala pšenice na říjen
K 804, na duben K 8.35, žito na říjen k
708, na duben K 7.18; oves na říjen K 6 92,
na duben K 7.22; kukuřice na říjen K 5.18.
na květen K 5.12; řepka na srpen 1902 k
Sádlo při mdlém obchodu K 51.—
jiné zboží bez odbytu a změny. Počasí: pěkné.
d. Z Lipska, 16. října. (Zvl. tel. » N. L. )
Zemský soud rozhodl se zavésti nyní řádné
trestní řízení proti všem bývalým členům ředi-
telstva a správní rady lipského závodu na če-
sání vlny a sice pro provinění proti trestním
ustanovením obchodního zákonníka.
n. Z Berlína, 16. října. (Zvl. tel
»N. L.«) V rýnsko-westfálském průmyslovém
okresu snižují se nyní mzdy dělní-
kům. 1. listopadu počínaje ocelárny rýnské
v Meiderichu provedou snížení o 10 procenta
firma »Deutscher Kaiser« u Ruhrortu o7
procent.
Z Kodaně, 16. října. (C.-B.) Nov
státní půjčka dánská jest již umisténa.
Větší čásť připadá jí na Francii. Dle d ě slé
zprávy je půjčka od 18. t. m. k disposici ii
nistru financi.
Platil
Sádlo
Deutscher Kaiser
Ruhrort
K 7.65
Lipsko
Berlín
Kodaň
Francie
kg
35
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Obehod rakonsko-uherský.
Slatistickým úřadem pro obchod rakousko-uherský
vydán právě deťinitivní přehled obchodu
obou říšských polovin v roce 1900.
Počátkem tohoto roku uveřejněna sice prozatímní
data, leč na základě jich nebylo lze utvořiti si přesný
závěr, ježto spočívala na statistice dle množstv
zboží vyvezeného a dovezeného. Právě uveřejněná
publikace vykazuje i ceny zboží.
Bilance obchodu tohoto jest pro naši říšskou
polovinu nepříznivá.
Činilyt:
dovoz z Uher . . . . 50.8 921.
vývoz do Uher . . . 22.1 885.2
jeví se tedy passivum 23.7 30 4
Jest ledy naše bilance obchodu tohoto v r. 1900
passivní 36.4 mill. K. Čísly těmito jasně doložena
správnost našeho stanoviska v době, kdy z Uher
ozývaly se výbojné hlasy volající po celní rozluee
a kdy z Vídně odpovídalo se myšlenkou celní jednoty
německo cislajtánské.
Ukazovali jsme tehdy, že jest celní jednota
přímo životním zájmem druhé říšské
poloviny, že pomocí ní získala pevn
posice na našich trzích a že by odluka
celní znamenala pro Uhry značné oslabení hospo-
dářské. Nevěřili jsme hrozbám uher-
ským a zároveň poukazovali na výhodnost situace
pro tuto říšskou polovinu, aby konečně zjednána
byla nejen rovnováha vlivu ve státu,
aleirovnováha příspěvků na státní
potřeby. Ale místo toho koketovaly vídeňské
národohospodářské kruhy za tichého souhlasu vlády
s myšlenkou celní unie německo-rakou ské,
myšlenkou, která v zásadě akceptovala ideu roz-
dělení společného území celního. Místo toho, aby se
konečně stala náprava v nespravedlivém poměru moci
a finančního zatížení obou řišských polovin, aby se
kladly základy budoucna dle skulečného stavu, pro
bleskovaly ve Vídni názory, které stojí v přímém
odporu se snahami o osamostatnění hospodářské
i politické této říše.
Uhry
Vídeň
885.2
11
article
Uveřejněná právě data dávají nám plnou měrou
za pravdu. Uherské interessy mají své
těžisko na našich trzích. Uherskou soutěží
trpí naše zemědělská výroba — a u nás mluví se
z agrární strany o nutnosti zvýšení celních obilních
sazeb pro celé říšské celní územll
Však zatím poví i čísla statistiky více než slova
a vývody.
Jsme tedy 36.4 mill. K passívními. S h ospo
dářského technického stanoviska jev
se obchodní poměr obou polovin říšských takto:
dovezeno
vyvezeno
mill. K proc. míll. K proe.
86.0 9.7
surovin . . . 583.0 60
polotvarů . . . 58.5 6.3 89.1 10.1
tovarů . . . . 310.1 33.7 710-0 80.2
Vyváží tedy k nám Uhersko v prvé řad
suroviny, my do Uher naproti tomu posíláme
zvláště tovary. Ještě lépe zračí se poměr tent.
v následujicím:
vyvezeno
dovezeno
výrobků: mill. K proc. mill. K proe.
zemědělství a les-
nietví . . . 5571 60 4 662 75
hutnictví a horni-
ctví . . . . 31.0 3.4 349 3.9
průmyslu . . . 333.5 36.2 784.1 886
Co se speciálně výrobků zemědělskýe
a lesnických týče, jeví se tento slav:
dovezeno vyvezeno
v mill. K
0.03.
žita . . . . . . . . 47. 21
82.06
0.01
pšenice . . . . . . .
0 .20
35 09
ječmene . . . . . . .
0 04
28.75
ovsa . . . . . . . .
Uhersko
Uhry
tovar
349
průmysl
pšenice
12
article
0 09
28. 89
kukuřice . . . . . ..
0.05
1.60
bobů . . . . . . ..
5.78
2.45
rýže . . . . . . ..
1544
1.20
jatečného dobytka . . .
0 . 63
mléka . . . . . . .
vajec . . . . . . ..
čestvého masa . . ..
11.3
11.6
tažného dobytka . . ..
koží . . . . . . ..
štětin a peří . . . . . 3.1
vlny . . . . . . . . 10.0
o7
dříví . . . . . . ..
13.8
veg. odpadků . . . . .
Při výrobelch průmyslových jeví se
tento poměr:
vyvezeno
dovezeno
v mill. K
18.6
cukru . . . . . . ..
126.6
mouky . . . . . . .
0.05
krup . . . . . .
sladu . . . . . . ..
0.05
tuku vepřového a husího-
nápojů (vyj. víno) . ..
10.7
zboží jedlého . . . ..
29.1
315 4
tovarů textilních . . ..
152.7
a sice: baviněných . ..
26.0
lněných, jutových
87.4
vlněných. . . .
49.3
hedvábných . . .
71.7
oděvů, klobouků a pod..
17.1
papírového zboží . ..
koženého zboží . . . .
dřevěnéko zboží . . . .
28 . 89
1.60 bob
vlna
veg
cukr
kroupa
13
article
12.8
železného zboží . . . .
strojů a povozů . . ..
nástrojů a krátkého zboží 11.0
chemických výrobků . . 83
15.5
Velmi zajímavým jest poměr vývozu a dovozu
požívatin. Činilť u všech druhů zboží této třídy
dovoz 649.7 mill. K a vývoz 90.4 mill. K. Již z toho
lze souditi, jak důležitým faktorem pro uherské země-
dělství jest tato řišská polovina. Činiť požívatiny
70 procent celého uherského vývozu k nám.
Nejdůležitějšími dovozními před
měty z Uherk nám jsou (čísla v závorkách uve-
dená udávají cenu v mill. K): mouka obilní (121.3
pšenice (82.0), voli (74.2), prasata (59.0), žito (47 .2
ječmen (35.6), víno (29.5), kukuřice (28.9), oves (287
vejce (17.3), zboží pilové (12.4), koně (11.9), kůže
(11.7), vlna (9.9), bavlněné zboží (9.8), otruby (9.8
tuk vepřový (9.7), stroje (9.2), drůbež (9.1), krávý
(8.3) a pod.
Našimi hlavními vývozními před
měty doUher jsou: zboží bavlněné (143.5), vlněno
zboží (87.3), hedvábné zboží (47.0), stroje (35.4), kůže
(291), obuv a jiné zboží kožené (24.9), bavlnění
příze (20.3), cukr (17.9), dámské šaty (17.8.) zbož
lněné, jutové (17.6), mužské šaty (16 6), prádlo (14.2)
papír (12.6), vino (12.0), nábytek dřevěný (10 8), mi
nerální oleje (10.7), kamenné uhlí (10.6), káva (9.0
a pod.
železný zboží
chemický výrobek
tuk vepřová
14
article
Tak jeví se skutečný obchodní pomě
ve světle čísel. Snad vyvolají i ve vedoucíc
kruzích konečně porozumění a pochopení pro skuteč
nost. Snad. Dokud jsme neměli své vlastní statistiky
a byli odkázáni na data uberská, ukazovalo se n
jich nespolehlivost. Uvádělo se, že Uhry si je upra
vují ve svůj prospěch a dle svých potřeb.
Nyní máme tedy svoje čísla. Ale víme také,
pěkných, přehledných a poučných statistických kni
vládních máme celou řadu a že si jich výsledků ani
téměř nikdo nevšímne. Ba v poslední době se ve
Vídní přímo horlivě propaguje statistická práce státní
Činí se tak větším dílem k vůli stheoretické zajíma-
vosti«. A tak octneme se snadno tam, že se bude
sice theoreticky uznávati naše pevné postavení prol
Uhrám, že však praklicky bude se opakovati slari
historie znovu a znovu přes nejlepší a nejpoučnějs
statistiky.
Uher
Vídeň
Uhry
16
article
Akce rakouských průmyslníků, vedená se
značnou energií, v širokých rysech a za účinné pod
pory vídeňského liberálního uisku, setkala se s plným
úspěchem. Bylo to vlastně předem jisto a hlučna
akce posledních dnů byla (jak ostatek z odpovědi
presidenta obchodní komory pražské p. Wohanky
patrno) jen pouhou výslednicí akce veřejné, ve
dené pentocí oneho velikého vlivu, kterému sev
tomto statě vždy veliký průmys! těšil. A o ter
slo v celé této věci v prvé řadě. Veliké strojírny.
továrny vagonů, továrny nástrojů a stavební průmysl
jsou na akci posledních dnů interesovány veskrze.
Jich moc a vliv sahá daleko a tartuferie vídeňského
velkokapitalistického tisku, s kterou velikými slovy
mluvil o »bezvlivných pouhých průmyslnících«,o
nastávající bídě dělnictva a pod., nejsou ničím než
lživým bengálem, který tak rád rozžehuje pro větší
effekt na důvěřivé čtenáře. Ale mezi tím »sociálně-
politickým« bengálem proskakovaly paprsky nef al-
šované pravdy. Zavznělo slovo o »přísně
ceníralistickém smýšlení a přesvěd-
čení rakouského průmyslu,« které nalezlo
tak pěkný dozvuk ve slavnostní adrese, věnované —
p. dru. Körbrovi. Mluví se v ní o Herkulových pra-
cích, o velikých činech páně Körbrových, o přímo
dějinných jeho zásluhách a o jiných lichotivých vě-
cech. Ochota vlády k rychlému zadávání zákazek
spojených se stavbami nových dráh kompensuje se
se strany velikého průmyslu politickými mo-
menty. Vídeňský velkoprůmysl Gjest zúčastněn nej-
více a pro něj také akce hlavně vedena) a s ním
spojené kruhy vysoké finance s přívažkem německo-
liberální delegace parlamentní činí jen to, čeho pan
Wohanka
Herkulův
pán Körbrový
17
article
Körber potřebuje. Nejsme z těch, kteří by neuznávali
krisi železářského průmyslu a kteří by se stavěli
proti dřívějšímu zadání státních dodávek, ale celý
ráz akce této, ono lichocení velkýma
mocným hospodářského našeho svěla, ony politi-
cké motivy této hospodářské akce vytýkáme a jistě
plným právem. Na Pošumaví a Podkrkonoš
jest bída, náš domácí průmys! (chudých z nej-
chudších) jest v postavení přímo zoufalém, celá řada
živnostenských odvětví upadá každým
dnem hloubějí a hlouběji, rolnícká krise také
pokračuje — kde zůstal »sociálně politický« cit páně
Körbrův a kde adresou vychvalované hospodářské
práce velikého stylu? Těch chudých třeba není
k parlamentním operacím a jich výkřík zanikne
bluku života . . . A tak celá ta akce průmyslníkůa
benevolence páně Körbrova vyvolává v nás jen víc
a více myšlenku hospodářské a sociální
spravedlnosti. A na cestě k ní jest pravá ve-
likost. O té ale uvedená adresa nemluví.
Körber
Körbrův
Pošumaví
18
article
Pražské šunky měly by dle konsulárních
zpráv dosti značné odbytové vyhlídky v Bavor-
sku, ježto jest tam po zboží tomto dosti značná
poplávka. Že však přes to nedocílil tam tento ná
světoznámý výrobek značnějších úspěchů, jež by
založily trvalé a veliké obchodní spojení, zří norim-
berský konsulát v tom, že v prvé řadě vadí značně
vyšší cena jich ve srovnání s výrobky něme-
ckými. V druhé řadě vadí prý zevní, málo kulatá
ůprava našich šunek. Z části jsou i naše výrobky
prý málo soleny, což rovněž chuti bavorského
obecenstva nevyhovuje. Přizpůsobí-li se prý pražšti
továrníci těmto přáním bavorských spotřebitelů,
mohou dosíci značných úspěchů.
Zvýšení cen uherské mouky. Veškeré
peštské mlýny zvýšily ceny mouky
sice u druhů: č. 0 na K 23.30, č. 1 na K 24.40,
č. 2 na K 23.40, č. 3 na K 22.50, č. 4 na K 22.20.
č. 5 na K 21.50. č. 6 na K 20.50, č. 7 na K 18.—
č. 71/2 na K 15.50 a č. 8 na K 10.60.
Bavory
19
article
Obmezení produkce řepní? Jak se nám
sděluje, pracuje se cukerními průmyslníky o zjednání
mezinárodní dohody, aby byla produkce řep
příštího roku o 25 proc. obmezena.
Hudební nástroje. O vývozu různých hudeb-
ních nástrojů do ruského Polska píše zpráva
varšavského konsulátu: »Plechové nástroje
sice se zde vyrábějí, jsou však příliš drahy a ne-
mohou následkem toho s cizími konkurovati. Největš
část prodaných zde plechových hudebních nástrojů
přichází z Německa, dovoz z Čech jest ne-
patrný a obmezuje se jen na nejlepš
zboží. Potřeba dřevěných (foukacích a struno-
vých) nástrojů hradí se veskrze z ciziny a sice
zvláště z Německa. Z Rakouska přicház
sem velmi málo. Hudební aulomatya
jiné věci toho druhu jsou veskrze německého (zvláště
lipského) původu.« Naučíme se využiti situace?
Némecký celní tarif. Dle zpráv berlínsk ých
mají porady spolkové rady německé o návrhu no-
vého celního tarifu německého rychlý průběh. Zá-
stupcové spolkových rad jsou s návrhy tarifu
úplně srozuměni a také agrární dvo
jitý tarif jest ochotně přijímán. Dále
však prozatím ochota spolkové rady k přáním něme
ckých agrárníků nejde. Porady budou prý co nevidět
skončeny-
Severo český spolek cukrovarníků konal
včera o 2. hod. odpol. v Praze, v Jindřišské ulici
v míslnostech »Zuckormarktu« valnou schůzi za před
sednictví p. Gust. ryt. Hodka ze Želevic. Předsed
uvítav přítomné vzpomenul několika vřelými slovy
zesnulých příznivců spolku pp. Hug. Jelínka
Rud. Ströhmra, jichž památka uctěna povsláním
Bilance spolku za minulý rok vykazuje příjem 331
71 h, výdaje naproti tomu 250 K 75 h; čistého jmění
má spolek 1832 K 56 h. Členů zakládajících číta
spolek 20. přispivajících 38. — Po jednohlasném schvá-
lení zprávy jednatelské i účetní vykonána volba před
stavenstva, při níž za předsedu opětně zvolen pan
Hodek
Hug
Polsko
Německo
Čechy
Rakousko
Praha
Jindřišská
Želevice
20
article
Gust. ryt. Hodek ze Želevic, za místopředsedup.
řed. Felix, za revisory účlů pp. Schlitter
Janka, za delegáta ústř. výboru p. Schneider-
Dalším předmětem programu byla otázka, jaké vý-
sledky kvantitativní a kvalitativní lze
letos při sklízení řepy očekávati. Cel-
ková odpověď zněla v ten smysl, že kvantitativní
výnos řepy bude letos průměrně asi o 209% větší
proti roku předešlému; za to však poklesl výnos
kvalitativní. Nicméně proti očekávání ani kvantita-
tivní výnos letos neuspokojuje; čekal se všeobecn
větší. Při rokování, jakých technických no
vot v obvodu spolkovém zavedených
lze uvésti, vzpomenuto jedině zařízení ku měřen
cukernatosti v cukrovaru lounském; jinak nebyle
možno z různých příčin, aby si letos cukrovary za
opatřily moderní zařízení technická. Pokud se si
tuace průmyslu cukerního týče, nelze říci
že by byla uspokojivou. Přihlíží li se k horečné
snaze některých států, jež za účelem zmenšení nebo
úplného zrusení přívozu cizího a tudíž i našeho
cukru zařizují vlastní cukrovary, uváží-li se, že dlužno
stále býti na stráži vůči světovému trhu a konku-
renci rozmáhajícího se cizího průmyslu cukerního.
Hodek
Felix
Schlitter
Janko
Schneider
Želevice
21
article
dlužno pečlivě dbáti, aby se situace nepřiostřila
nová krise nenastala. Na to pak bylo rokováno spe
ciálně o regulaci prodeje surového cuktu. Tím, žese
najednou přiváží mnoho zboží na trh, ztrácí toto na
ceně. Pan řed. Marschat přimlouvá se, aby by
vzat v úvahu vyskytnuvší se návrh na zřízen
skladišť v obvodu vždy několika cukrovarů, kde
by se po celých dvanácte měsíců prodej reguloval
Po závěrečných slovech předsedajícího, dohodla se
valná hromada, aby příštím místem schůze spolku
byla volena opětně Praha. Tím schůze skončena
Severonémecký Iiloyd v Brómách. T -
legrafické zprávy o pohybu parolodí: parník »Witten-
berg« připlul 15. října do Lisabonu, »Kön igin
Louisa« připlul 15. října o 12. hod. pol. do Nov.
Louisa
Praha
Witten
Lisabon
22
article
Yorku, »Grefeld« připlul 16. října do Port Saidu.
»Kaiser Wilhelm der Grosse« připlul 14. října o 5
hod. odpol. do Nov. Yorku, »Prinz Regent Luitpolde
připlul 15. října do Oporta, »Frankfurt« připlu
15. října do Bremerhavenu.
Trh na dobytek v Sadské koná se v pon
dělí dne 21. října t. r. Místní poplatek a tržné z do-
bytka k trhu přihnaného se neplatí. Potřebné do-
bytčí průvodní listy vydají se bezplatně. Výhodné
spojení dráhou stanice stát. dráhy Poříčany— Nymburk
v místě. Při dopravě dobytčat dráhou v obstará
městský zvěrolékař zdravotní prohlídku zdarma.
»Sporitelní obzor«. Svaz českých spo-
řitelen v Čechách, na Moravě a ve
Šlezsku počal právě vydávati svůj vlastní list
»Spořitelní obzor«. Úkolem jeho jest hájiti zájmy
českého spořitelnictví, uplatňovati a síliti význam
jeho v životě národohospodářském, podávati zprávy
o stavu a potřebách českých spořitelen, podporovati
vzdělanostní snaby úřadnictva jich atd. V prvém
čísle nalezají se příspěvky A. St. Chocenského
dra. G. Pöschla (Ústřední banka českých spo-
řitelen), dra. B. Horáčka (Státní dohled k spo-
řitelnám), dra. Č. Kliera, dále zprávy, seznam pa-
pírů, o nichž zahájeno řízení umořovací, přehle
spořitelních vkladů za září t. r. a pod. Redaktoren
jest p. O. Cmunt, předplatné roční činí 8 K. List
bude vycházeti vždy 15. každého měsíce.
I. Žaložna svépomocného sdružení v Praz
koná dne 27. 1. m. o 3. hod. odpol. valnou hro-
madu v místnosti záložny v Husově třídě su zlatého
Kaiser
Wilhelm
Prinz
Luitpold
Chocenský
G Pöschl
B Horáček
O Cmunt
Žaložn
Husův
York
Oporto
Frankfurt
Bremerhaven
Poříčany
Nymburk
Čechy
Morava
Č . Klier
Port Said
svaz český spo
der Gross
Sporitelní obzor
25
article
Trhy peněžnt
Bursa.
V Praze, 16. října. (Pův. zpr. »N. L.«)
Na dnešní burse nejevil se žádný zájem pro ně
které z akcií a podáváno pouze za akeie Živno
stenské banky K 258.50 peněz, za akcie Česk
banky »Union« K 242.50 peněz, za akcie stro
jírny Daňkovy K 395.— peněz, akcie Pražské
úvěrní banky za K 656.— zboží, akeie Hospodář-
ské úvěrní banky za K 334.— zboží.
Jiné papíry jmenovány nebyly-
Officiální záznamy znějí:
Bursa
Daňkův
Praha
Česk banka
26
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , , » kom. dl. úp
„ » » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy.
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . .
dto.
Em. 1871
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
lit. B..
dlo.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.,
dto.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyrůb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český zkc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Vltava
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
první český společenský
pražský železářský společnost
27
article
(Telefonogr. » Nár
x. Z Vídně, 16. října.
Listů«.) (Denní bursa.) Příznivé disposice
včera proniknuvší byly dnes silně stupňovány-
Projevovaly se jak čilým obchodem s celou řa-
dou spekufačních hodnot, tak i značným zdra-
žením některých hodnot šraňkovních. Hlavním
podnětem ke zlepšení kursů byly vnitřní poměry
trhu. Kontremina, která byla zvláště v kreditkách
a alpinkách značně angažována, podnikala značné
úhrady vzhledem na to, že v posledních dnech
nebylo větších nových prodejů. Mimo to půso-
bilo příznivě prohlášení ministerského předsedy
vůči přáním průmyslníků. Následkem toho pod
nikány koupě některých průmyslových hodnot
ve šráňeích, což působilo příznivě na celý trh.
V popředí zájmu byly alpinky a kreditky. V báň-
ských papírech podnikány byly úhrady i speku
lační koupě. Kreditky zlepšily se zvláště opět
ným zdražením uherských kreditek, v nichž opěo
konány peštské koupě. Souběžně se zdražením
alpinek dosáhly též akcie rýmavsko muráňské
větší reprisy. Ve šraňeích byly favorisovány
akcie pražské železářské společnosti a česko
báňské, jakož i hodnoty stavební. Akcie boden
kreditky a severní dráhy Ferdinandovy, jakož
akcie některých strojíren podstatně se zlepšily. Pří
znivé disposice trvaly nerušeně až do konce. Chab
byly akcie jižní dráhy, k čemuž zavdaly podně
zprávy o nepříznivém stavu této společnosti. T
působilo také na akcie státní dráhy, které s
poměrně jen málo zlepšily. Vídeňské tramwayky
poněkud zlaciněly. Renty za klidného obch odu
trochu klesly. Ostatní hodnoty ukládací byly
na dále pevny. Devise a valuty se mnoho ne
změnily. Na eskontním trhu penize nesnadnější.
Kontremin
Ferdinandův
Vídeň
železářský společnost
28
article
Soukromý diskont 332 pro.
Z Vídně, 16. října. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 98.50
rak. severozáp. dr. 462.—
polabská dráha . 467.—
společná » květ. 98.55
„ » stříb. 98.45
pražsko-ducheov.
rakouská » zlatá 118 85
spol. st. dr. rak. uh. 626.50
» » kor.
95.5
jižní dráha
uherská » zlatá 118.75
250.50
silniční dr. lit. A.
92.85
» kor.
245.—
190.—
772. —
státní losy 1854
dunaj. paroplaveb.
Vídeň
jižní dráha
29
article
» » 1860
rakouský Lloyd
1460.—
po 500 zl. . .
138.75
pražská želez. sp.
170.—
990.—
po 100 zl. .
česká montan. sp.
státní losy 1864
215.—
alpská montan. sp.
350.50
losy tisské . . .
144.50
rým.-muráň. spol
429.—
255.—
» úvěrního úst.
398.—
rak. zbrojovka
vídeň. l. komun.
399..25
152.—
vídeň, stavební sp.
turecké losy .
93.50
peštská vagonka
263.—
b. angio- rakouská
severočeska uhlář.
426.—
vídeň. b. jednota
západočeská ubl.
855.—
r. úst. pro úv. poz.
mostecká uhl. sp.
623.—
rak. úvěrní ústav
1138.—
Schodnica . . .
uh. úvěrní banka
turecká tabák. rež.
275.50
399.—
b. pro země rak.
devisa německá.
117.25
vídeňská unionka
518.—
639.—
» londýnská 238.95
česká b. Union
242. —
» pařížská . 95.10
Živnost. banka
» curyšská . 95.—
buštěhradská A
dvacetifrank . . 19.01
»B . 988.-
marka papírová . 117.25
duchcov. podmok.
rubl
» . 253.50
lvovskočernovická —.—
Po zdrželivém průběhu byl kone
na mistní koupě a na úhrady pevný,
hodnoty báňské a stavební čilejší.
Eskontní sazby 3/1, 41/4 procenta.
x. Z Vídně, 16. října. (Telf. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 624.75 (po —.—)
uherské kreditky 639.50, anglobanka 263.50
bankovní jednota 426.—, unionka 519.—
länderbanka 399.—, státní dráha 627.—, jižn
dráha 72.50, polabská dráha 468.—, severo-
západní dráha 463.—, turecké tabákové 276.—
rýmavsko-muráňské 429.50, alpinky 351 50,
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko
runová 92.85, turecké losy 93.75, marky za
hotové 117 31, na ultimo 117.32.
Lloyd 1460
Vídeň
úvěrní banka
Union 242
35
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. Ih. za 100 t
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůly
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
delší lhůty .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lb. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
„ delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» , delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
53
article
Berlínská bursa, 16. října.
(Zvláštní
telefonogr. »Nár. Listů«.) Vzdor slabším zá-
znamům novo-yorským a pařížským zahájena
byla zdejší bursa smýšlením klidným. V průběhu
se smýšlení zlepšilo, čehož příčinou byl ještě
dojem včera oznámené shody sléváren a vestřál-
ského syndikátu surového železa. Konec bursy
byl mírně oslaben na klesání říšské Bprocentní
půjčky. Na trhu bankovním zlepšily se podstatně
pouze rakouské kreditky (+ 1.12 proc.), kdežl
ostatní domácí hodnoty získaly jen nepstrných
zlomků procentových. Na trhu dopravním byl ob-
chod velice tichý. Paroplavební hodnoty, trans-
vaatská a gotthardská dráha o něco málo lepší,
amorické dráhy na Nový York slabší. Akcie
velké pouliční dráhy berlinské značně kolisaly
a končí níže. Po včerejší živosti, jaká rozhostila
se na trhu báňském nebylo dnes skoro ani
stopy a byla zejmena ke konci patrná snaha
k realisacím, následkem čehož končí jak žele-
zářské tak uhlářské hodnoty o něco nižšími
kursy. Kasovní trh byl dosti pevný a stouply:
Concordia, Schalker o 2, Hochdahl o 2 75 proc.
Ukládací trh slabý, zejmena nahoře zmíněná
tříprocentní říšská půjčka.
Soukromý diskont nezměněn: 34.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Nová York
Concordia
65
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . .
Španělské exterieury . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . ..
196.50
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
72
article
162.75
98 25
162.75
98 25
Z kasovních papírů: Concordia 254.—
Eschweiler 177.—, Geisweider 134.50, Hoch-
dahl 150 25, Katovické 179.50, Wilhelm 155 . —,
Phönix 120.—, Rh. Stahl 129 50, Schalker Gr.
257.—, Westfalia 109 25, Orenstein 108 25,
Rh. Metall 92.50, Hasper 118.75, Donners-
mark 183.—, Huldschinský 8475, Vulesn
191.90, Bismark 170.—, Caro 90 75, Hoesch
139.60, Georg-Marie 93 50, Königsborn 135 50,
Nordstern 197.—
Dodatečná bursa. Z Berlfna, 16. října
(C.-B) Kreditky 196.60, státní dráha 134 25, jižní
dráha 18.25, Dise. com. 170.90, německá b. 192. 25,
obchodní b. 130.25, drážďanská b. 118.25, darmštadt-
ská banka 115.75, národní banka 97.40, dortmund-
ské 151.—, buštěhradské —.—, Henri 83.—, trans-
vaalské 16270. Canada 108.90, Northern 97.90,
středomořská 103.10, meridional 137.50, gotthardska
155.60, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
100 75, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—,
italská —.—, španělská 69.50, turecké 98.25, severo-
něm. Ll. 106.10, hamburské p. 106.90. — Kasovní:
Lauřína huť 179.50, dortmundské 41.—, bochumské
161.25, gelsenkirchenské 159.—, Hlibernia 154 —
harpenské 155.10, Consolidace 278.—, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. 84.55, Vídeň na
krátko 85.15, Londýn na delší lh. 20 251/2, Londýn na
krátko 20.36, Paříž 81.05, rubl 216.25, Amstero-
dam 168 55. — Smýšlení pevné.
Wilhelm 155
Stahl
Georg
Marie
Dis
Henri 83
Geisweider
Huldschinský
Hoesch
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
Schalker Gr
Donner
národní banka
Lauřín huť 179.50
Concordia 254
Eschweiler 177
Phönix 120
Westfalia 109 25
Orenstein 108 25
Hasper 118.75
Bismark 170
Cara 90 75
Nordstern 197
Northern 97.90
Consolidace 278
Dannb
73
article
Z Berlína, 16. října. (0 1 hod. 15 min-
odpol.) Kreditky 195.40, státní draha 134.25, lomibardy
18.30. Smýšlení slabé.
Z Paříže, 16. října. (Počáteční bursa.
3% renta 100 45, 31/2% půjčka 101.75. Smýšlení
slabé.
Z Paříže, 16 října. (Telegr. závěrečné kursy .)
3pct. umořitelná renia 99.50, 3pct. renta 100. 45,
3/apct. renta 101.70, italská renta 99.25, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1200.—, státní dráha —.—
lombardy 99.—, turecké losy 100.50, směnky na
Londýn 25.191/2, rakouská zlalá renta 101.—, uher-
ská zlatá renta 103.—, otomanská banka 522 —,
tabáková režie 311.—, Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 16. října. (Telegr. závězečné
kursy.) Úvěrní akcie 195.30, akcie spolučn. státní
dráhy 134.30, papírová renta 98.90, stříbrná renta
98.70, rak. zlatá renta 101.20, 4% korunová renta
96.—, uherská zlatá renta 100.10, uherská korunová
renta 93.75, lombardy 18.20. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 16. řijna. Dodatečná bursa.)
Kreditky 196 10, státní dráha 134 30, lombardy 18.30.
Trhy na zbotí.
Bursa plodinová.
V Praze, 16. října.
Bursa
Berlín
Paříž
16 říjen
Londýn
Frankfurt
Praha
45
74
article
Obili. Znamená se za 50 kg trannto: pše-
nice česká jakosti 77—81 kg K 8.55 až K 9.10,
uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 73 až 75 kg K 7.95 až 8.20, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0 —, vadné — až — kg
K 0.— až0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 850 až 0.—
první jakosti K 7.90 až K 8.—, střední K 7.60 at
K 7.75, merkantilní K 7.25 až K 7.45, ječmen k setí
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.-
oves bílý 1901 K 7.20 až 7.25, rychlík 1900
K 7.25 až 7.30, merkantilní K 7.10 až 7.15, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.65 až K 6 75,
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1900 K 7.70
až K 7.80, nová 1901 K 0.— až 0.—, cinquant.
1901 K 0.— až 0.— vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 9.— až 9.50, pros0 K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeniéna mouka č. 0 K 28.50 až K 29. 50,
kg