1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve střédu 26. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní liety
předplácí seí
V Praze v admínístranii
na měsíe.
na dtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou:
a měsie. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 Keh
ve filiálkáchu
na měsie . . . . . 2 K. 30h
Poštoua
a měsle.
na čtvrt ieta : . . . 3 K 80h
s dvojí zásilkou
na měsic. . . .
n čtvrt ieta : . . . 11 K do
Praha
Poštoua
5
article
Veerni
Veerni
anl.
6
article
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě . . za sh
večerní
. . . za 4 h
Ve Aliálkách na venkově
ranní vislo
. . . . . 10 t
večerni .
inseráty
plati se hotově napřed.
Předplceni a insorty přijímá
ndministrace v Marianské ul., 3.
Tam ascházejí se táž
redakee, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů-
Eakopisy se nevracojl.
7
title
Nová válka na Balkáně
Balkán
8
article
Drinopol v moci
Bulharů.
Drinopol v moci
Bulharů.
Konečně, po dlouhém obléhání a úto-
čení padla Drinopol do rukou bulharských.
Všeobecný a rozhodující útok na tuto vel-
kolepou, jednu z největších pevností evrop-
ských obecně překvapil, ježto se všude té-
měř soudilo, že Bulharsko otázku drino-
polskou zůstaví již soudu a rozhodnutí vel-
mocí, aby vyhovělo naléhavému přán
evropské diplomacie po ukončení válkya
všelikého prý už zbytečného krveproliti.
Avšak bulharští státníci a vojevůdcové.
znajíce úskočnost vlád tureckých a nespo-
lehlivost diplomacie evropské, obávali se
vším právem, že by rozhodnutí u zeleného
stolu mohlo dopadnouti v neprospěch Bul-
harska aspoň potud, že by držení Drinopole
a jejich vždy hrozivých opevnění přese
všechna přátelská ujišťování zůstaveno bylo
Turecku, kteréž na něm dosud neústupně
trvalo, rozhodli se v poslední téměř chvíli.
kdy nuceni byli přijmouti prostřednictví
velmocí ke zjednání míru, že napnou ještě
všechny síly k rozhodnému rozmachu a že
dobytím Drinopole zjednají Bulharsku pro
jednání o míru „podklad“, na němž by
nikdo již nemohl viklati. Nuže, tento velko-
lepý rozmach je věnčen skvělým úspěchem.
Drinopol padla a nikdo jí už Bulharsku
nevyrve! Dobytí Odrinu — jak Bulhaři Dri-
nopol nazývají — je válečným skutkem
prvého řádu, úspěchem nad pomysl velikým
a událostí významu zajisté světového.
Velkými činy tak bohatá válečná výprava
Bulharů na osvobození ujařmených rodáků
končí zářným vítězstvím, majestátním zá-
věrem a velkolepou apotheosou obdivuhod-
ného hrdinství, o němž právem lze říci,
že uvedlo v úžas svět celý. Bulharské —
a také srbské — prapory jsou pro všechnu
budoucnost obestřeny nehynoucí slávou a
car bulharský může nyní klidně a hrdě po-
dati ruku k uzavření míru, neboť válka, již
nucen byl podstoupiti, účelu svého — po-
kud vůbec možno bylo — dosáhla.
Bulhar
Dri
Drinopol
Bulharsko
Turecko
9
article
Čm. Ze Sožije, 25. března. (Zvl. telegr. „N
L.) V obecném útoku na Drinopol se pokra-
čuje. Hlavní zápas vede se o tvrz Aivaz Bab
na severním cípu východního sektoru, kte-
rážto tvrz má význam tvrze grivické při oblé-
hání Plevna r. 1877. Dosud zajalí Bulhaří 1200
Turků, odebravše jim třicet děl a deset kulo-
metů. Rozhodující místa očekávají pád Drino-
pole zítra.
Ze Sofije, 25. března. (K. k.) Bulhar-
ská telegrafní agentura ozna-
mujeoútokuna Drinopol: Osmá
tundžská divise obsadila na
jižním Sektoru ku předu posu-
nuté posice nepřítele, ukoři-
stivši 20 děl a 8 kulometů a za-
javši 800 Turků. K 5. hod. odpolední
přiblížily se sbory na 300 kroků k tvrzím,
na něž chystají se udeřiti.
Ze Solije, 26. března. (Bul. tel. ag.)
Dnes na úsvitě zmocnilise Bulha-
řipoodvážnémútoku celé východ-
ní fronty pevnosti drinopolské s tvrzemi:
Aivasbaba, Ajdžiogly, Kestenlik, Kuru-
češme, Yildiz-Tabia, Topiolu a Kavkaz-
Tabia, jakož i všech baterií těchto tvrzí.
Bulhaři mají nyní na těchto tvrzích pev-
nou posíci.
Ze Sofije, 26. března. Úřadní zprávy,
že zahájen velký útok na Drinopol, zde
překvapily. Obyvatelstvo čekalo, že bude
mír záhy uzavřen a že Drinopol potom bez
krveprolití připadne Bulharsku. Král Fer-
dinand zdráhal se dlouho dáti svolení ke
generálnímu útoku. Velitelé vejska však
ho přesvědčili o jeho nutností, dovozujíce
v zájmu vážnosti armády, aby Drinopol
byla dobyta útokem.
Turek
Bulhar
Kestenlik
Kura
Yildiz
Tabia
Topiol
Sožija
Drinopol
Drina
Sofijá
Kavkaz
Bulharsko
N L
Ajdžiogly
Turek
Král Fery
10
article
Ze Sofije, 26. března. Úřadní zpráva-
U Drinopole byla včera v 10 hodin večer si-
tuace takováto: Na východním sektoru po-
stoupilo bulharské vojsko až na 200—300 kro-
ků k pásmu tvrzí. 1000 tureckých vojáků bylo
zajato, k čemuž přistupuje 300 zajatých ráno.
6 kulometů a 21 dělo s plnou výzbrojí bylo
ukořistěno a jsou nyní namířena proti nepří-
teli. Rozhořčený boj strhl se v neděli o tvrze
Tokatbair v jižním sektoru a Papeztepe v zá-
padním sektoru. V severozápadním sektoru
bylo naším vojskem obsazeno opevněné místo
Ekmekčila.
Čm. Ze Sofije, 26. března. (Zvl.
tel. „N. L.“) Za svítání Bulhaři
zmocnili ze východní čáry
turzí odrinských, Hla západě
Turci vyhodili skladiště pra-
chu do povětří. Mlěsto je
v plamenech. Obyvatelstvo
žmahem prchá.
Bulharské vojsko vnikla
právě do města.
Odrin padl-
Ze Solije, 26. března. (K. k.) Dle zpráv
z věrohodných soukromých míst vtrhla
bulharská jízda do Drinopole.
Ze Solije, 26. března. (Bulh. tel. ag.)
Turcí v Drinopoli zapálilí všechna skladí-
ště v Bašjuku, Kenjeru, Hadirliku, Kajku
Karakeji, arsenál a dělostřelecké skladiště,
dále malá kasárna mezi Janikem Kišloua
nemocnící, pak kasárna na severu města.
Oheň zuří na četných místech města. Oby-
vatelstvo prchá v šíleném zděšení podél
pevnostní čáry.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Dle infor-
mací z neúřadního pramene, vešel dnes
ráno jeden bulharský pluk do Drinopole.
Čm. Ze Sofije, 26. března. (Zvl. telegr.
Bulhar
Hla
Turek
Hadirlika
Karakea
Janik Kišlou
Drinopol
Bašjuk
Kenjer
Ob
U Drinopol
11
article
„Nár. L.“) První oddíly bulharské armády
jízda a pěší pluky: třiadvacátý, tak zvaný
sipečenský, a desátý, oba jakožto části
osmé tundzenské divise, vnikly do města
v devět hodin ráno. Šukri paša ještě před
tím dal vyhoditi do vzduchu prachárny a
kasárny na západní a severní straně od
města a zapáliti všechny veřejné budovy
v Odrinu. Oheň přeskočil záhy na soukro-
mé budovy a celé město v krátce podobalo
se plamennému moři. Uděšené obyvatel-
stvo dalo se na útěk směrem ku pevno-
stem.
Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Včera
došlo k zoufalým bojům o Drinopol. Bul-
harská pěchota napadla přední stráže Tur-
ků, kteří ustoupili k hlavní čáře.
Z Bělehradu, 26. března. Boj u Drino-
pole započal již v pondělí. Pevnost byla se
všech stran děsně bombardována. Zejména
účinná byla palba těžkých srbských houf-
nic. Dvacátý srbský pluk pronikl prudkým
útokem až pod opevnění a zajal tam velký
počet pěchoty. Také bulharská pěchota
dobyla obrovských úspěchů. Boje trvaji
bez ustání ve dne v noci.
Bitva u Čataldže.
Z Paříže, 26. března. „Matinu“ telegra-
fují z Cařihradu: Bulharů bylo 60.000 před
Indžekiöj. Hned při první srážce ztratili 2000
mužů. Také ztráty Turků byly velké. Do Ca-
řihradu dovážejí se stále ranění. Předevčí-
rem začala u Čataldže velká bitva
Neví se, jak dopadla. Jisto jest jen, že Bul-
haři zahájili ofensivu, aby dobyli zpět posice
u Indžekiöje a Kadikiöje.
Ze Solije, 26. března. Turci vyrazili ku
předu na celé čataldžské čáře, byli však s ob-
rovskými ztrátami odraženi zpět. Bulhaři do-
byli terénu v šíři 3 km.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) O bojích na
čataldžské čáře byla uveřejněna tato úřadn
zpráva: Na čataldžské linii byl pře-
devčírem odpoledne turecký před-
voj poražen jednou divisí předvo-
je bulharského vojska, načež bul.
harské sbory podnikly všeobecný
Matin
Bulhar
Turek
Cařihrad
Drinopol
Bělehrad
boj u Drina
Paříž
Ca
km
12
article
útok a osadily vesnice Delepes
Indies, Subaču a Serbelli. Turciu-
stoupili.
Prohlášení anglické vlády o stavu
věcí balkánských.
Z Londýna, 25. března. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Za dnešní povšechné rozpoč-
tové debaty učinil státní tajemnik zahra-
ničních záležitostí sir EdvardGrey, jak již
oznámeno, záv ažné prohlášenío
balkánské situaci. Pravil: Balkánská
otázka rozpadá se ve dva hlavní body. Pro
těžké důsledky a vážnost, jaké vždycky válka
má v zápětí, bylo nejnaléhavějším úkolem vel-
mocí pečovati o to, aby válka byla mistně ob-
mezena, aby se nešířila nebo nezapletla kte-
rékoliv velmoci ve vzájemné rozpory, jež by
mohly vésti k porušení míru. Kdo si vzpome-
ne na velké obavy posledních let, že by mohla
nadejíti katastrofa v blízkém východě, uzná
nyní, že je skvělou zásluhou velmocenské di-
plomacie, že tuto bouří vydržela až do nyněj-
ší chvíle a — doufám tak — dosáhla bodu, kdy
je oprávněna naděje, že bouře vydrží až do
konce. (Pochvala.) Velmoci uvedly na
přetřes jistou okolnost — a to je velká aktivní
položka pro mír — že totiž některé z ni ch
chtěly použíti přiležitosti, ab
si na pevnině nebo na ostrovech
ziskaly území. Obtížným a nebezpečným
bodem byla tu otázka Albánska a jeho ohra-
ničení. Ještě před vánocemi staly se některé
pokroky. V prvé řadě byla mezi mocnostmi
docílena shoda v tom, že má býti zříze na
samostatná Albanie. Bylo dáležito,
že na tomto podkladě bylo docíleno dohody
Rovněž před vánocemi ještě došlo mezi velmo-
cemi ke shodě o otázce jaderskéh
pobřeží. Tím byl odstraněn jiný nebezpeč-
ný bod. Zbývalo uvažovati o hranicich
Serbelli
Vánoce
Indies
Subač
Londýn
blízký východ
Vánoce
Albánie
13
article
Albánska, otázce to velké důleži-
tosti, poněvadž Albanie, kdyby měla býti
příliš malou, nemohla by míti samostatné exi-
stence, na druhé straně však, kdyby se měla
státi příliš velkou, poškodilo by to nesprave-
dlivě oprávněné aspírace a návrhy Černé Ho-
ry, Srbska a Řecka. Sir Edvard Grey pokračo-
val: Velmoci nejednaly dosudo
jižních hranicích Albánska. Pro-
sím sněmovnu, aby přesně rozlišovala mezi
jižními a jihovýchodními a severními a seve-
rovýchodními hranicemi. Třebaže o jižních
hranicích nebylo dosud docíleno dohodya
ačkoliv jsou neshody v jednotlivý ch
bodech, které t čžko bude urovna-
ti, doufáme v souvislosti s tím — a nemyslím,
že se tak některá z velmocí domnívá — že at
se vyskytnou jakékoliv neshody v názorech a
nechť jsou jakékoliv obtíže při vyřizování
sporných bodů o jižních a jihovýchodních hra-
nicích, s touto části hranic nesouvisí žádná
otázka, která by mohla mezi velmocemi způ-
sobiti takové neshody, které by byly zdrojem
nebezpečí a obav. Na severnich a seve-
rovýchodních hranicích má se
věcjinak. Rozdíl spočívá v tom, že kdyby
otázka ta nebyla bývala beze sporu urovnána,
byly by se mohly mezi velmocemi vyskytnouti
otázky, které mohly zaviniti nejen obavy,
nýbrž i nebezpečí. Tyto neshody byly
odstraněny, zejména v přičině
Albánie
Srbsko
Řecko
Edvard Grey
14
article
Skadru na severu a některých jiných
měst na severu a severovýchodu. Bod za bo-
dem dospívaly velmoci skutečně k dohoděa
pokud ještě některá věc nebyla urovnána, by-
ly si velmoci vědomy, že každá dohoda o kte-
rémkoliv bodě byla podmíněna dohodou o cel-
ku. Po nějakou dobu byli jsme v takové si-
tuaci, že jsme předvídali dohodu mezi velmo-
cemi o celých severních a severovýchodních
hranicích Albánska, pokud mohl býti urovnán
nevyřízený ještě bod. Koncem tohoto
týdne byla sjednána dohoda
onom nevyřízeném ještě bodě
příčině severních a severový-
chodních hranic.
Boda
15
article
Je podstatně významno, aby byly dány zá-
ruky na ochranu mohamedánských a
katolických menšin v krajích, po-
stoupených Srbsku a Černé Hoře. Ra-
sy a kmeny jsou v některých krajích tohoto území
tak spolu promíseny, že musí býti dána nějaká zá-
ruka. Především však záleží na tom, aby velmoci
nebyly již dlouho nesjednoceny o ohraničování
území. Pokud ide o zeměpisnou pohra-
niční čáru, doporučuje se zachová-
vati opatrnost s předpovídáním. Oci-
tali jsme se za posledních týdnů ustavičně před
nepředvídanými událostmi a všechny výpočty
mohly by býti zvráceny. Uvažovati zbývá o otáz-
kách státního dluhu, o obchodních
zúležitostech a Enejských ostro-
vech. Po týdnech práce a obav, které velmoci
prožily, mohou býti skutečně vděčny, že otázky.
Černá hoře
Oce
16
article
byť sebe obtižnější, nechovají v sobě žád-
ných obav. Srbsku a Černé Hoře bylo sděleno,
že velmoci se dohodly, aby nepřátelství
bylo zastaveno v krajích, které na-
příště budou náležeti Albánsku, Srb-
sko a Černá Hora mají co možná nej-
dříve ustoupití z míst, obsazenýchv
těchto krajích a zejména mají pře-
stati útoky na Skadar, poněvadž o osudu
tohoto města nerozhodne obléhání a tudíž další
obléhání znamená zbytečné vraždění, ve skuteč-
nosti je zločinnou hloupostí a zbavilo by je vší
sympalie v Anglii. To je jedním z důvodů, proč je
žádoucno, aby co možná nejdříve vešla ve známost
dohoda, sjednaná mezi velmocemi. Nebude-li roz-
hodnutí velmocí respektováno, jsem pevně o tom
přesvědčen, že proti těm, kdož se mu budou vzpi-
rati, nebude provedena zvláštní akce jednotlivé
velmoci, která by mohla mocnosti ro Věliti, nýbrž
společný náťlak všech velmoci.
Ježto bylo docíleno dohody, jest prvním
krokem velmocí podniknout společ-
nou diplomatickou akei v Bělehrad
a Cetyni, oznámiti rozhodnutí, k němuž do-
spěly a přivoditi zastavení války v krajích, urče-
ných pro Albanii.
Srb
Srbsko
Černá hoře
Skadar
Anglie
Bělehrad
Albánie
17
article
Chovám naději, že toto zakročení sta-
ne se neprodleně, neboť pokud se nestalo
je větší nebezpečí ze sporných, zmatečních a ruši-
vých příhod než potom. Tolik o prvém hlavním
bodě.
Pokud jde o druhý hlavní bod, totiž
o válku mezi Tureckem a spojenei.
nabídly velmoci své sprostředková-
ní a zíormulovaly podmínky, které by
po jejich mínění byly vhodným podkladem pro
mír. Nejdůležitější je pohraniční čára, kte-
rou navrhly Turecku a která jdez
Enosu do Midije. Tyto hranice budou, jak
doufám, přijaty, neboť pak se zabrání, aby se ne-
vyskytly otázky o Cařihradě a Dardanelách a při-
rozeně také o Malé Asil. Druhým důležitým bo-
dem jest otázka Egeiských ostrovů, je-
jichž osud zajímá rozhodně nejednu z velmocí:
tato otázka má být ponechána rozhodnutí
velmocí. To netýká se ovšem Krétv, kde
Turecko dle těchto mírových podmínek vzdává se
bezpodmínečně všech zájmů. Jde o zprostřed-
kování velmocí. Nechci říci, že se velmoci
rozhodly naléhati na nucený rozhodčí nález anebo
ukládati mírové podmínky. JJe to zprostředkování.
Chci však vytknouti, že velmoci navrhly hranice
a projevily nyní ochotu ponechati všechna území
na západ od této čáry rozhodnutí spojenců, vyjí-
maje Albánsko, o němž jsem již mluvil. Budon-li
tyto podmínky Tureckem přijaty, mohou býti spo-
jenci ujištění, že budou moci stanoviti mírové pod-
minky mezi sebou bez intervence velmocí, vyjí-
maje zvláštní otázky, jako je Albanie.
Turecko
Cařihrad
Dardanely
Albánie
18
article
Nebudou-li podmínky přijaty a bude-li vnuce-
na pohraniční čára, která uvede na přetřes otázky
souvisící s Cařihradem a Dardanelami, prodlouží-li
se válka a vynoří-li se také otázka maloasijská.
pak zajisté při stanovení mírových podmínek ne-
vystoupí jedna nebo několik velmocí jako ne-
interesovaní prostředkovatelé, nýbrž jako intereso-
vané strany. Z toho důvodu zdůrazňuji, aniž bych
chtěl užiti hrozivého tonu, že jak já mám za to.
je v zájmu obou válčících stran, aby velm o-
cemi za rozumné označené mírov
podmínky byly přijaty za podklad pro
uzavření míru. Bude-li mír uzavřen, doufáme.
že bude Turecko v zajištěném poslavení, které
mu dovolí upevniti své državy v Malé Asii, dáti
zemím rozvoj a dobrý pořádek i dobrou vládu.
Cařihrad
Dardanely
Turecko
Asie
19
article
Ujme-li se Turecko tohoto úkolu, bude moci, jak
za to mám, spoléhati při tom na podporu a do-
brou vůli všech velmoci. Chce-li však míti ně-
jaký úspěch při řešení těchto úkolů, je přirozeno.
že se mu nesmí v mírových podminkách uklá-
dati finanění břemena, která by mu znemožnila vě-
novati se svým úkolům, posiliti svou posici a za-
vésti pořádek v Malé Asii i v ostatních zbylých
mu krajích. Zápas Turecka s úpadkem není v zájmu
velmocí, zejména ne velmocí interesovaných v Ma-
lé Asii. Musí si říci, že, uloží-li se Turecku
v mírových podmínkách finanční bře-
mena, octne se v situaci, která se bude
příčiti nejen zájmům Turecka, nýbrž
i zájmům velmocí, které chovají přání, aby
Turecko, ať válka dopadne jakkoliv, za všech okol-
ností bylo s to se rozvíjeti až válka pomine.
Totéž mohu říci o balkánských státech. Za-
chovaji-li spolu jednotu a přátelství, a budou-li
území, které jim po válce připadne, organisovati
a vyvíjeti, budou k tomu potřebovati podpory a
dobré vůle Evropy, zejména finanční podpory. Ne-
myslím tím finanční podporu vlád, nýbrž podporu,
kterou Evropa může poskytnouti a beze sporu by
neposkytla bez příznivého smýšlení vlád. Státní
tejemník skončil několika větami, jimiž opětně
shrnul podstatný obsah svého dřívějšího prohlá-
šení.
Turecko
Ma
Asie
Evropa
20
article
Bonar Law vyslovil povšechný souhlas s pro-
hlášením Greye a blahopřál jemu i velvyslancům
mocností k velkému pokroku na cestě k míru.
Předseda ministersíva Asouith uvítal vla-
steneckou podporu, kterou oposice poskytuje vlá-
dě, vzdavší vznání vývodám Grevovým. Dík Evro-
py za bezpečnou naději, že mezi velmocemi ne-
vzniknou asi žádné vážnější obtíže, náleží obdivu-
hodnému duchu trpělivosti, umírněnosti a obětavo-
sti, jaký projeven byl u blíže interesovaných vel-
mocí. Kdyby nebylo tohoto loválního ducha u při-
mo zúčastněných velmocí, nebyla by po názoru
ministerského předsedy ani nejzručnější diplomacle
dovedla loď, nesoucí ve skulečnosti štěslí Evropv,
říditi všemi mělčinami a úskalími. Těší mne, pravl
předseda ministerstva, že Bonar Law vytkl tento
bod, poněvadž nyní vyjde to do světa jako posel-
ství, na němž shodla se autorita všech sněmovních
stran, že máme smysl pro tenio neubyčejný o de-
výslovný dluh díků. Turecko a spojonci nechť na-
hlédnou a doufám i věřím, že nahlédnou, že by
další válkou naprosto ničeho nezískaly. Naprostá
nestrannost a slušnost je přiznakem rozhodování
velmocí ve všech otázkách, které si vybradily a je
rovněž v zájmu obou stran, aby rychle bylo docí-
leno dohody a aby přestaly zbytečné oběti majetku
a krve. Mám za to, že jako zrale uvážený úsudak
sněmovny pronikne ke všem stranám, že po na-
šem názoru příšla doba, aby byla učiněna přítrž
této strašlivé válce.
Law
Grey
Evra
Turecko
21
article
Odpověď Bulharska na zakročení velmocí.
Z Vídně, 26. března. „Neue Freie Presse
telegrafují ze Sofije: Vláda ve své odpově-
di na nótu velmocí vysloví očekávaní,
že tyto budou ochotny místo pohraniční čáry
Midia-Enost přijati strategicky výhodnou čá-
ruod Midiek nějakému místu v zá-
livu sarosském. Bulharsko prohlasí dále,
že zastavení války za jednání mí-
rového je nepříjatelno, poněvadž
mohlo by to pro spojence balkánské míti ná-
sledky osudné. Konečně setrvá Bulhar-
skona svém požadavku, aby Turci
mu zaplatili náhradu válečnou.
Stejně učiní spojenci ostalní. Na-
mítnou, že je třeba náhrady válečné pro ro-
diny padlých a na pense invalidů, že však
se na náhradu válečných výdajů
samých nereflektuje. „Chtějí-li vel-
moci opravdově,“ bylo řečeno čelným politi-
kem v Sofiji zpravodaji „N. F. P.“, „budeme
míti mír za 10 dní.“
Rakousko a Černá Hora.
Bulhar
Bulharsko
Vídeň
Turec
Rakousko
Černá Hora
Neue Frei Presse
MidiumEnost
22
article
Z Vídně, 26. března. Je skutečně nenvě-
řitelno, jak dnes křesťansko-sociální orgány
zdejší štvou proti Černé Hoře. Zvláště pak
„Reichspost“, která má vedení všech
elementů protislovanských a protičernohor-
ských. Tento list oznamuje, že o tom, co Ra-
kousko podnikne „proti vzdoru
Černé Hory“, do včerejšího večera nebylo
ještě žádného rozhodnutí, je však neuvěřitel-
ným, že hr. Berchtold chce osvědčiti další
trpělivest. Týž list oznamuje, že král Mi-
kuláš černohorský zastavil pal-
bu proti Skadrukradě Ruska. K to-
mu dodává: „Nikoliv požadavku Rakouska
vyhovuje Černá Hora, nýbrž pokynu Ru-
ska a to v poslední chvíli. Je to také ještě
nějaké diplomatické vítězství?“
Berchtold
Vídeň
Černá Hora
Rusko
Rakousko
23
article
Z Vídně, 26. března. „Neue Freie Presse
oznamuje: „Balkánské státy budou na zákla-
dě usneseni londýnské konference vyslanecké
vyzvány, aby vyklidily území albán-
ské jimi obsazené. Také Černá Hora
bude vyzvána, aby odvolala svoje vojskoz
území skaderského. Černá Hora bude vyzvána,
aby vyklidila vojsko z Drače. Vy-
hoví-li černohorská vláda výzvě velmocí, sta-
ne se snad odchod nevojenských obyvatelů
ve Skadru zbytečným, poněvadž obléhání by
potom samo sebou přestalo. Spory mezi Ra-
kouskem a Černou Horou byly tolikéž již
umírněny, takže uklidnění učinilo velký po-
krok.“
Z Vídně, 26. března. Z Cetyně telegra-
fují „N. Fr. Presse“: Katolický kněz Palič
byl obžalován, protože pobuřoval lid
proti vládě černohorské. Následkem
toho s jinými povstalci byl veden do Ipeku.
Cestou on a několik jiných buřičů pokusilo
se utéci. Jakkoliv byli hlídkou třikráte vy-
zvání, aby se zastavili, zdráhali se tak učiniti.
Potom na ně četnictvo střelilo. Palič a dva
sedláci zabiti. V novém území projevilí četní
moslimové a katolíci přání přestoupiti na
pravoslaví. Proto dovoleno arcibiskupovi pri-
zrenskému výminečně, by odcestoval do Ipe-
ku a věc vyšetřil. V příčině Paliče a tolikéž
Vídeň
Drač
Černá Hora
Cetyně
Palič
Ipe
Ipek
Neue Frei Presse
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Památce Hany Kvapilové.
Za několik dní naplní se šestiletí od ne-
nadálé a předčasné smrti Hany Kvapilové.
Čím byla českému umění za živa, pocítilo se
dokonale teprve její ztrátou, a jistě není v na-
šich divadelních dějinách dokladu, že by něči
smrt byla zasáhla tak hluboce a tak na dlou-
ho v mysli celé veřejnosti, jako ztráta této
vzácné a nezapomenutelné ženy. O jejím vý-
znamu a její bytosti vznikla po jejím skonu
celá literatura, a když i její vlastní literární
pozůstalost objevila nám tuto neobyčejnou
osobnost v novém a netušeném světle, bylo
každému jasno, že jsme Hanou Kvapilovou
ztratili jednu z nejkrásnějších událostí našeho
soudobého života kulturního, života, jehož vý-
sledky dovedly české jméno i v cizině úctou
naplnit.
Právě došlo do Prahy číslo velikého dán-
ského žurnálu „Ostsjaellands Folkeblad“,
český čtenář, jenž je uvidí, shledá se překva-
pen na jeho první stránce se čtyřmi podobiz-
nami Hany Kvapilové a s třísloupcovou stati
(od Johanny Ulrikové) o jejím hereckém i li-
terárním díle. Není to poprvé, co cizinasi
všimla takovýmto způsobem posmrtné památ-
ky naší velíké umělkyně a je to přirozený
Kvapil
Kvapilův
Ulriková
Praha
Ostsjaellands Folkeblad
25
article
dozvuk onoho velikého dojmu, jímž Hana Kva-
pilová podnes u nás působí svou bytostí.
Jaký div, že záhy po smrti této ženy
vznikla myšlenka, zbudovati jí pomník, že
tato myšlenka nezanikla jako mnoho jiných
v měnivém přívalu novějších události a že
dokonce dozrála ve skutek, aniž by při tom
byla bývala veřejnost ke sbírkám vybízena?
Pomník Hany Kvapilové, ušlechtile krásné
dílo sochaře Jana Štursy, jest už dokončen ve
svítivě bílém mramoru a každé chvíle moh
by býti odevzdán veřejnosti, bez jejíhož při-
činění vznikl.
Ale náhle to někde vázne! Nedělní listy
zaznamenaly neuvěřitelnou skoro zprávu, že
se městská rada smíchovská rozpakuje dát
svolení, aby pomník Hany Kvapilové ozdobil
zahradu Kinských... Nebylo tedy dosti té
trapné debaty před několika roky v městské
radě pražské, když se poprvé o pomníku
Hany Kvapilové mluvilo a kdy kterýsi vele-
moudrý otec města proslavil se otázkou, cože
vlastně ta Kvapilová pro Prahu prospěšného
vykonala? Závidí snad Smíchov, spolumajet-
ník Kinské, městu Praze tehdejší radničnt
ostudu? A neměli by býti právě Smíchovšt
pyšni proto, že ve Švandově divadle na Smí-
chově, jenom několik kroků od zahrady Kin-
ských, Hana Kvapilová r. 1886 svou divadelní
dráhu počala? či skutečně je naše město tak
kva
Kvapil
Štursa
Kinská
Kvapilová
Praha
Smíchov
Švandův divadlo
26
article
bohato krásnými pomníky, že pro nové a do-
konalé dílo umělecké není už v jeho parcích
místa? Či snad vadí to, že Hana Kvapilová
byla „pouze“ herečkou? V době, kdy se
pražské mosty okrašlují medailony — žijícíc
obecních starších . ..?
Nechceme důsledky všech těchto otázek
domyslit. Hana Kvapilová trpěla tuze v po-
sledních letech svého života malodušností
štvavostí našich poměrů. Teprve její smrt
ujasnila každému, že jsme za jejího života
dovolovali nejpodezřelejším lidem, aby tento
krásný, jedinečně krásný život kalili a urá-
želi. Má se teď u bělostného mramoru jejího
pomníku všechno to opakovat?
šest let mine za krátko od smrti Hany
Kvapilové. Nemáme k výročí toho úmrtí
opravdu nic jiného přichystáno, než zas ně-
jakou pokořující debatu v té či oné městské
radě?
Kvapilová
Kvapil
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Weingartner o potiesku. V novém ročníku
„Konzerttaschenbuchu“, vydaném koncertní kan-
celáří Emila Gutmanna, píše Felix Weingartner
dlouhý článek o potlesku. Vyjímáme z něho toto:
Poměr publika a umělce spočívá na výkonua
protivýkonu. Umělec dává vše, co má, své síly.
svou inteligenci, plod své práce a svého života.
Obecenstvo nemůže mu, za to dáti nic, než uznání
Protože jednotlivec zpravidla není s to vysloviti
co cítí, je jeden společný prostředek vyjádřiti uzná-
ní, totiž všeobecně srozumitelný a instinktivně
prováděný potlesk. Blaze umělci, jemuž je ben
falešné pomoci hojně udělován. Nepoctivý je, kdo
tvrdí, že nedělá si nic z potlesku, kterého je mu
přece tak třeba, jako rybě vody. Nic není tak bo-
lestné, jako chlad obecenstva a pocit, že tomu
nejlepšímu nebylo rozuměno. Jsou ovšem připady.
kdy množství není uchváceno, protože poskytnuté
je příliš vzdáleno od toho, nač je zvyklé. Bláhové
je však zdržovati obecenstvo od poctivého pro-
jevu nadšení. Největší mužové minulosti přáli si
nadšení obecenstva, oceňovali, ano vyžadovali je.
Weingartner
Gutmann
28
article
Beethoven trpce si stěžoval na obecenstvo tehdejší
berlínské pěvecké akademie, že bylo při jeho hře
víc pohnuto nežli nadšeno, a když Goethe byl
jeho hrou tak uchvácen, že se zamyslil a zmlkl.
činil mu pro to výčitky. Slavný Wagnerovský di-
rident Antonin Seidl mi vypravoval, že na ital-
ském tournée s Nibelungy musel býti trojzpěv
rýnských ženek vždy opakován. „Jistě by byl bý-
val mistr rozhořčen, kdyby se byl o tom dověděl, “
odvážil jsem se prohoditi, načež Seidl svým milým
způsobem odpověděl: „Co vám napadá, velkou
radost by byl měl!“ Proč by měl býti přirozený cil
potlačován, proč by měl býti výraz cenného nad-
šení činěn bezcenný? Míti opět větší radost z po-
žitku, býti dětštější, naivnější, nežli jsme, dívati
se na svět jasným zrakem a poslati k čertu klamy.
za nimiž skrývá se často nečisté dryáčnictví, jež
učínilo nás neveselé, nevolné a nejisté — to učinilo
by nám nesmírně dobře.
— Zkoušky ve střelbě a házení pum se vzdu-
cholodí. Z Berlína, 22. března. [K. k.) Noviny
oznamují, že počátkem příštiho měsíce podniknuty
Beethoven
Goethe
Seidl
Nibelung
Berlín
29
article
budou s novou vojenskou vzducholodí „Z. IV.“ vel-
ké zkoušky ve střelbě a vrhání pum. Na Bodam-
ském jezeře bude ohraničena větší plocha, na níž
stříleno bude z různých výšek od 1000 až do 1500
metrů. Na palubě vzduchového křižáku umístěno je
zařízení, kterým lze současně vrhnouti 12 pum.
Myslí se, že „Z. IV.“ bude nejrychlejší vzducho-
lodí světa a dosáhne rychlosti 90 km.
— Osudná srážka na berlinském mostě. z
Berlína, 25. března. (K. k.) V minulé noci stala
se na Slezském mostě nedaleko Slezského hájku
osudná srážka mezi vozem pouličních
drah trati čís. 87 a automobilovou
drožkou, jedoucí opačným směrem. Dle dosa-
vadního zjištění bylo 5 lidí zabito, dva
těžee a dva lehce zraněni. Jména posti-
žených nebyla dosud zjištěna. Vinen srážkou je
prý řidič automobilu, který jel po ulici šílenou
rychlostí.
— Velký nožár. Z Cařihradu, 25. března.
(K. k.) V Alaji, ve vilajetu konjském, bylo požá-
rem zničeno 116 domů. Jeden muž při tom za-
hynul.
— Ničivé povodně v Americe. Z N. Yorku,
25. března. (K. k.) Z Ohia a z Indiany oznamují se
ničivé povodně. Je obava, že mnoho lidí zahynulo.
V Daytonu, v jehož ulicích stojí voda na několik
metrů, bylo již nalezeno 40 mrtvol. V Young Townu
Ohiu je 25.000 lidí bez práce, poněvadž byly za-
vřeny továrny. V různých místech byly odplaveny
železniční mosty. V Delavare v Ohiu bylo odpla-
veno 200 domů. — Ze Springfieldu (Ohio).
25. března. (K. k.) Dle zprávy starosty v Daytonu
odhaduje se počet lidí, zahynuvších při katastrofě,
na 5000. 30.000 lidí je bez přístřeší.
Berlín
Cařihrad
Amerika
York
Ohio
Indiana
Dayton
Young Town Ohio
Springfield
km