ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b9ae4d0-8f2a-11dd-9898-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 81, org 8, person 42, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve střédu 26. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 82.
4 article
Na ranní avečerní liety předplácí seí V Praze v admínístranii na měsíe. na dtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou: a měsie. . . . na čtvrt leta . . . . 7 Keh ve filiálkáchu na měsie . . . . . 2 K. 30h Poštoua a měsle. na čtvrt ieta : . . . 3 K 80h s dvojí zásilkou na měsic. . . . n čtvrt ieta : . . . 11 K do
Praha Poštoua
5 article Veerni
Veerni anl.
6 article
V drobném prodejii ranni čislo o sobě . . za sh večerní . . . za 4 h Ve Aliálkách na venkově ranní vislo . . . . . 10 t večerni . inseráty plati se hotově napřed. Předplceni a insorty přijímá ndministrace v Marianské ul., 3. Tam ascházejí se táž redakee, tiskárna a sxpedice „Národních Listů- Eakopisy se nevracojl.
7 title
Nová válka na Balkáně
Balkán
8 article Drinopol v moci Bulharů.
Drinopol v moci Bulharů. Konečně, po dlouhém obléhání a úto- čení padla Drinopol do rukou bulharských. Všeobecný a rozhodující útok na tuto vel- kolepou, jednu z největších pevností evrop- ských obecně překvapil, ježto se všude té- měř soudilo, že Bulharsko otázku drino- polskou zůstaví již soudu a rozhodnutí vel- mocí, aby vyhovělo naléhavému přán evropské diplomacie po ukončení válkya všelikého prý už zbytečného krveproliti. Avšak bulharští státníci a vojevůdcové. znajíce úskočnost vlád tureckých a nespo- lehlivost diplomacie evropské, obávali se vším právem, že by rozhodnutí u zeleného stolu mohlo dopadnouti v neprospěch Bul- harska aspoň potud, že by držení Drinopole a jejich vždy hrozivých opevnění přese všechna přátelská ujišťování zůstaveno bylo Turecku, kteréž na něm dosud neústupně trvalo, rozhodli se v poslední téměř chvíli. kdy nuceni byli přijmouti prostřednictví velmocí ke zjednání míru, že napnou ještě všechny síly k rozhodnému rozmachu a že dobytím Drinopole zjednají Bulharsku pro jednání o míru „podklad“, na němž by nikdo již nemohl viklati. Nuže, tento velko- lepý rozmach je věnčen skvělým úspěchem. Drinopol padla a nikdo jí už Bulharsku nevyrve! Dobytí Odrinu — jak Bulhaři Dri- nopol nazývají — je válečným skutkem prvého řádu, úspěchem nad pomysl velikým a událostí významu zajisté světového. Velkými činy tak bohatá válečná výprava Bulharů na osvobození ujařmených rodáků končí zářným vítězstvím, majestátním zá- věrem a velkolepou apotheosou obdivuhod- ného hrdinství, o němž právem lze říci, že uvedlo v úžas svět celý. Bulharské — a také srbské — prapory jsou pro všechnu budoucnost obestřeny nehynoucí slávou a car bulharský může nyní klidně a hrdě po- dati ruku k uzavření míru, neboť válka, již nucen byl podstoupiti, účelu svého — po- kud vůbec možno bylo — dosáhla.
Bulhar Dri Drinopol Bulharsko Turecko
9 article
Čm. Ze Sožije, 25. března. (Zvl. telegr. „N L.) V obecném útoku na Drinopol se pokra- čuje. Hlavní zápas vede se o tvrz Aivaz Bab na severním cípu východního sektoru, kte- rážto tvrz má význam tvrze grivické při oblé- hání Plevna r. 1877. Dosud zajalí Bulhaří 1200 Turků, odebravše jim třicet děl a deset kulo- metů. Rozhodující místa očekávají pád Drino- pole zítra. Ze Sofije, 25. března. (K. k.) Bulhar- ská telegrafní agentura ozna- mujeoútokuna Drinopol: Osmá tundžská divise obsadila na jižním Sektoru ku předu posu- nuté posice nepřítele, ukoři- stivši 20 děl a 8 kulometů a za- javši 800 Turků. K 5. hod. odpolední přiblížily se sbory na 300 kroků k tvrzím, na něž chystají se udeřiti. Ze Solije, 26. března. (Bul. tel. ag.) Dnes na úsvitě zmocnilise Bulha- řipoodvážnémútoku celé východ- ní fronty pevnosti drinopolské s tvrzemi: Aivasbaba, Ajdžiogly, Kestenlik, Kuru- češme, Yildiz-Tabia, Topiolu a Kavkaz- Tabia, jakož i všech baterií těchto tvrzí. Bulhaři mají nyní na těchto tvrzích pev- nou posíci. Ze Sofije, 26. března. Úřadní zprávy, že zahájen velký útok na Drinopol, zde překvapily. Obyvatelstvo čekalo, že bude mír záhy uzavřen a že Drinopol potom bez krveprolití připadne Bulharsku. Král Fer- dinand zdráhal se dlouho dáti svolení ke generálnímu útoku. Velitelé vejska však ho přesvědčili o jeho nutností, dovozujíce v zájmu vážnosti armády, aby Drinopol byla dobyta útokem.
Turek Bulhar Kestenlik Kura Yildiz Tabia Topiol Sožija Drinopol Drina Sofijá Kavkaz Bulharsko N L Ajdžiogly Turek Král Fery
10 article
Ze Sofije, 26. března. Úřadní zpráva- U Drinopole byla včera v 10 hodin večer si- tuace takováto: Na východním sektoru po- stoupilo bulharské vojsko až na 200—300 kro- ků k pásmu tvrzí. 1000 tureckých vojáků bylo zajato, k čemuž přistupuje 300 zajatých ráno. 6 kulometů a 21 dělo s plnou výzbrojí bylo ukořistěno a jsou nyní namířena proti nepří- teli. Rozhořčený boj strhl se v neděli o tvrze Tokatbair v jižním sektoru a Papeztepe v zá- padním sektoru. V severozápadním sektoru bylo naším vojskem obsazeno opevněné místo Ekmekčila. Čm. Ze Sofije, 26. března. (Zvl. tel. „N. L.“) Za svítání Bulhaři zmocnili ze východní čáry turzí odrinských, Hla západě Turci vyhodili skladiště pra- chu do povětří. Mlěsto je v plamenech. Obyvatelstvo žmahem prchá. Bulharské vojsko vnikla právě do města. Odrin padl- Ze Solije, 26. března. (K. k.) Dle zpráv z věrohodných soukromých míst vtrhla bulharská jízda do Drinopole. Ze Solije, 26. března. (Bulh. tel. ag.) Turcí v Drinopoli zapálilí všechna skladí- ště v Bašjuku, Kenjeru, Hadirliku, Kajku Karakeji, arsenál a dělostřelecké skladiště, dále malá kasárna mezi Janikem Kišloua nemocnící, pak kasárna na severu města. Oheň zuří na četných místech města. Oby- vatelstvo prchá v šíleném zděšení podél pevnostní čáry. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Dle infor- mací z neúřadního pramene, vešel dnes ráno jeden bulharský pluk do Drinopole. Čm. Ze Sofije, 26. března. (Zvl. telegr.
Bulhar Hla Turek Hadirlika Karakea Janik Kišlou Drinopol Bašjuk Kenjer Ob U Drinopol
11 article
„Nár. L.“) První oddíly bulharské armády jízda a pěší pluky: třiadvacátý, tak zvaný sipečenský, a desátý, oba jakožto části osmé tundzenské divise, vnikly do města v devět hodin ráno. Šukri paša ještě před tím dal vyhoditi do vzduchu prachárny a kasárny na západní a severní straně od města a zapáliti všechny veřejné budovy v Odrinu. Oheň přeskočil záhy na soukro- mé budovy a celé město v krátce podobalo se plamennému moři. Uděšené obyvatel- stvo dalo se na útěk směrem ku pevno- stem. Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Včera došlo k zoufalým bojům o Drinopol. Bul- harská pěchota napadla přední stráže Tur- ků, kteří ustoupili k hlavní čáře. Z Bělehradu, 26. března. Boj u Drino- pole započal již v pondělí. Pevnost byla se všech stran děsně bombardována. Zejména účinná byla palba těžkých srbských houf- nic. Dvacátý srbský pluk pronikl prudkým útokem až pod opevnění a zajal tam velký počet pěchoty. Také bulharská pěchota dobyla obrovských úspěchů. Boje trvaji bez ustání ve dne v noci. Bitva u Čataldže. Z Paříže, 26. března. „Matinu“ telegra- fují z Cařihradu: Bulharů bylo 60.000 před Indžekiöj. Hned při první srážce ztratili 2000 mužů. Také ztráty Turků byly velké. Do Ca- řihradu dovážejí se stále ranění. Předevčí- rem začala u Čataldže velká bitva Neví se, jak dopadla. Jisto jest jen, že Bul- haři zahájili ofensivu, aby dobyli zpět posice u Indžekiöje a Kadikiöje. Ze Solije, 26. března. Turci vyrazili ku předu na celé čataldžské čáře, byli však s ob- rovskými ztrátami odraženi zpět. Bulhaři do- byli terénu v šíři 3 km. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) O bojích na čataldžské čáře byla uveřejněna tato úřadn zpráva: Na čataldžské linii byl pře- devčírem odpoledne turecký před- voj poražen jednou divisí předvo- je bulharského vojska, načež bul. harské sbory podnikly všeobecný
Matin Bulhar Turek Cařihrad Drinopol Bělehrad boj u Drina Paříž Ca km
12 article
útok a osadily vesnice Delepes Indies, Subaču a Serbelli. Turciu- stoupili. Prohlášení anglické vlády o stavu věcí balkánských. Z Londýna, 25. března. (K. k.) (Dolní sně- movna.) Za dnešní povšechné rozpoč- tové debaty učinil státní tajemnik zahra- ničních záležitostí sir EdvardGrey, jak již oznámeno, záv ažné prohlášenío balkánské situaci. Pravil: Balkánská otázka rozpadá se ve dva hlavní body. Pro těžké důsledky a vážnost, jaké vždycky válka má v zápětí, bylo nejnaléhavějším úkolem vel- mocí pečovati o to, aby válka byla mistně ob- mezena, aby se nešířila nebo nezapletla kte- rékoliv velmoci ve vzájemné rozpory, jež by mohly vésti k porušení míru. Kdo si vzpome- ne na velké obavy posledních let, že by mohla nadejíti katastrofa v blízkém východě, uzná nyní, že je skvělou zásluhou velmocenské di- plomacie, že tuto bouří vydržela až do nyněj- ší chvíle a — doufám tak — dosáhla bodu, kdy je oprávněna naděje, že bouře vydrží až do konce. (Pochvala.) Velmoci uvedly na přetřes jistou okolnost — a to je velká aktivní položka pro mír — že totiž některé z ni ch chtěly použíti přiležitosti, ab si na pevnině nebo na ostrovech ziskaly území. Obtížným a nebezpečným bodem byla tu otázka Albánska a jeho ohra- ničení. Ještě před vánocemi staly se některé pokroky. V prvé řadě byla mezi mocnostmi docílena shoda v tom, že má býti zříze na samostatná Albanie. Bylo dáležito, že na tomto podkladě bylo docíleno dohody Rovněž před vánocemi ještě došlo mezi velmo- cemi ke shodě o otázce jaderskéh pobřeží. Tím byl odstraněn jiný nebezpeč- ný bod. Zbývalo uvažovati o hranicich
Serbelli Vánoce Indies Subač Londýn blízký východ Vánoce Albánie
13 article
Albánska, otázce to velké důleži- tosti, poněvadž Albanie, kdyby měla býti příliš malou, nemohla by míti samostatné exi- stence, na druhé straně však, kdyby se měla státi příliš velkou, poškodilo by to nesprave- dlivě oprávněné aspírace a návrhy Černé Ho- ry, Srbska a Řecka. Sir Edvard Grey pokračo- val: Velmoci nejednaly dosudo jižních hranicích Albánska. Pro- sím sněmovnu, aby přesně rozlišovala mezi jižními a jihovýchodními a severními a seve- rovýchodními hranicemi. Třebaže o jižních hranicích nebylo dosud docíleno dohodya ačkoliv jsou neshody v jednotlivý ch bodech, které t čžko bude urovna- ti, doufáme v souvislosti s tím — a nemyslím, že se tak některá z velmocí domnívá — že at se vyskytnou jakékoliv neshody v názorech a nechť jsou jakékoliv obtíže při vyřizování sporných bodů o jižních a jihovýchodních hra- nicích, s touto části hranic nesouvisí žádná otázka, která by mohla mezi velmocemi způ- sobiti takové neshody, které by byly zdrojem nebezpečí a obav. Na severnich a seve- rovýchodních hranicích má se věcjinak. Rozdíl spočívá v tom, že kdyby otázka ta nebyla bývala beze sporu urovnána, byly by se mohly mezi velmocemi vyskytnouti otázky, které mohly zaviniti nejen obavy, nýbrž i nebezpečí. Tyto neshody byly odstraněny, zejména v přičině
Albánie Srbsko Řecko Edvard Grey
14 article
Skadru na severu a některých jiných měst na severu a severovýchodu. Bod za bo- dem dospívaly velmoci skutečně k dohoděa pokud ještě některá věc nebyla urovnána, by- ly si velmoci vědomy, že každá dohoda o kte- rémkoliv bodě byla podmíněna dohodou o cel- ku. Po nějakou dobu byli jsme v takové si- tuaci, že jsme předvídali dohodu mezi velmo- cemi o celých severních a severovýchodních hranicích Albánska, pokud mohl býti urovnán nevyřízený ještě bod. Koncem tohoto týdne byla sjednána dohoda onom nevyřízeném ještě bodě příčině severních a severový- chodních hranic.
Boda
15 article
Je podstatně významno, aby byly dány zá- ruky na ochranu mohamedánských a katolických menšin v krajích, po- stoupených Srbsku a Černé Hoře. Ra- sy a kmeny jsou v některých krajích tohoto území tak spolu promíseny, že musí býti dána nějaká zá- ruka. Především však záleží na tom, aby velmoci nebyly již dlouho nesjednoceny o ohraničování území. Pokud ide o zeměpisnou pohra- niční čáru, doporučuje se zachová- vati opatrnost s předpovídáním. Oci- tali jsme se za posledních týdnů ustavičně před nepředvídanými událostmi a všechny výpočty mohly by býti zvráceny. Uvažovati zbývá o otáz- kách státního dluhu, o obchodních zúležitostech a Enejských ostro- vech. Po týdnech práce a obav, které velmoci prožily, mohou býti skutečně vděčny, že otázky.
Černá hoře Oce
16 article
byť sebe obtižnější, nechovají v sobě žád- ných obav. Srbsku a Černé Hoře bylo sděleno, že velmoci se dohodly, aby nepřátelství bylo zastaveno v krajích, které na- příště budou náležeti Albánsku, Srb- sko a Černá Hora mají co možná nej- dříve ustoupití z míst, obsazenýchv těchto krajích a zejména mají pře- stati útoky na Skadar, poněvadž o osudu tohoto města nerozhodne obléhání a tudíž další obléhání znamená zbytečné vraždění, ve skuteč- nosti je zločinnou hloupostí a zbavilo by je vší sympalie v Anglii. To je jedním z důvodů, proč je žádoucno, aby co možná nejdříve vešla ve známost dohoda, sjednaná mezi velmocemi. Nebude-li roz- hodnutí velmocí respektováno, jsem pevně o tom přesvědčen, že proti těm, kdož se mu budou vzpi- rati, nebude provedena zvláštní akce jednotlivé velmoci, která by mohla mocnosti ro Věliti, nýbrž společný náťlak všech velmoci. Ježto bylo docíleno dohody, jest prvním krokem velmocí podniknout společ- nou diplomatickou akei v Bělehrad a Cetyni, oznámiti rozhodnutí, k němuž do- spěly a přivoditi zastavení války v krajích, urče- ných pro Albanii.
Srb Srbsko Černá hoře Skadar Anglie Bělehrad Albánie
17 article
Chovám naději, že toto zakročení sta- ne se neprodleně, neboť pokud se nestalo je větší nebezpečí ze sporných, zmatečních a ruši- vých příhod než potom. Tolik o prvém hlavním bodě. Pokud jde o druhý hlavní bod, totiž o válku mezi Tureckem a spojenei. nabídly velmoci své sprostředková- ní a zíormulovaly podmínky, které by po jejich mínění byly vhodným podkladem pro mír. Nejdůležitější je pohraniční čára, kte- rou navrhly Turecku a která jdez Enosu do Midije. Tyto hranice budou, jak doufám, přijaty, neboť pak se zabrání, aby se ne- vyskytly otázky o Cařihradě a Dardanelách a při- rozeně také o Malé Asil. Druhým důležitým bo- dem jest otázka Egeiských ostrovů, je- jichž osud zajímá rozhodně nejednu z velmocí: tato otázka má být ponechána rozhodnutí velmocí. To netýká se ovšem Krétv, kde Turecko dle těchto mírových podmínek vzdává se bezpodmínečně všech zájmů. Jde o zprostřed- kování velmocí. Nechci říci, že se velmoci rozhodly naléhati na nucený rozhodčí nález anebo ukládati mírové podmínky. JJe to zprostředkování. Chci však vytknouti, že velmoci navrhly hranice a projevily nyní ochotu ponechati všechna území na západ od této čáry rozhodnutí spojenců, vyjí- maje Albánsko, o němž jsem již mluvil. Budon-li tyto podmínky Tureckem přijaty, mohou býti spo- jenci ujištění, že budou moci stanoviti mírové pod- minky mezi sebou bez intervence velmocí, vyjí- maje zvláštní otázky, jako je Albanie.
Turecko Cařihrad Dardanely Albánie
18 article
Nebudou-li podmínky přijaty a bude-li vnuce- na pohraniční čára, která uvede na přetřes otázky souvisící s Cařihradem a Dardanelami, prodlouží-li se válka a vynoří-li se také otázka maloasijská. pak zajisté při stanovení mírových podmínek ne- vystoupí jedna nebo několik velmocí jako ne- interesovaní prostředkovatelé, nýbrž jako intereso- vané strany. Z toho důvodu zdůrazňuji, aniž bych chtěl užiti hrozivého tonu, že jak já mám za to. je v zájmu obou válčících stran, aby velm o- cemi za rozumné označené mírov podmínky byly přijaty za podklad pro uzavření míru. Bude-li mír uzavřen, doufáme. že bude Turecko v zajištěném poslavení, které mu dovolí upevniti své državy v Malé Asii, dáti zemím rozvoj a dobrý pořádek i dobrou vládu.
Cařihrad Dardanely Turecko Asie
19 article
Ujme-li se Turecko tohoto úkolu, bude moci, jak za to mám, spoléhati při tom na podporu a do- brou vůli všech velmoci. Chce-li však míti ně- jaký úspěch při řešení těchto úkolů, je přirozeno. že se mu nesmí v mírových podminkách uklá- dati finanění břemena, která by mu znemožnila vě- novati se svým úkolům, posiliti svou posici a za- vésti pořádek v Malé Asii i v ostatních zbylých mu krajích. Zápas Turecka s úpadkem není v zájmu velmocí, zejména ne velmocí interesovaných v Ma- lé Asii. Musí si říci, že, uloží-li se Turecku v mírových podmínkách finanční bře- mena, octne se v situaci, která se bude příčiti nejen zájmům Turecka, nýbrž i zájmům velmocí, které chovají přání, aby Turecko, ať válka dopadne jakkoliv, za všech okol- ností bylo s to se rozvíjeti až válka pomine. Totéž mohu říci o balkánských státech. Za- chovaji-li spolu jednotu a přátelství, a budou-li území, které jim po válce připadne, organisovati a vyvíjeti, budou k tomu potřebovati podpory a dobré vůle Evropy, zejména finanční podpory. Ne- myslím tím finanční podporu vlád, nýbrž podporu, kterou Evropa může poskytnouti a beze sporu by neposkytla bez příznivého smýšlení vlád. Státní tejemník skončil několika větami, jimiž opětně shrnul podstatný obsah svého dřívějšího prohlá- šení.
Turecko Ma Asie Evropa
20 article
Bonar Law vyslovil povšechný souhlas s pro- hlášením Greye a blahopřál jemu i velvyslancům mocností k velkému pokroku na cestě k míru. Předseda ministersíva Asouith uvítal vla- steneckou podporu, kterou oposice poskytuje vlá- dě, vzdavší vznání vývodám Grevovým. Dík Evro- py za bezpečnou naději, že mezi velmocemi ne- vzniknou asi žádné vážnější obtíže, náleží obdivu- hodnému duchu trpělivosti, umírněnosti a obětavo- sti, jaký projeven byl u blíže interesovaných vel- mocí. Kdyby nebylo tohoto loválního ducha u při- mo zúčastněných velmocí, nebyla by po názoru ministerského předsedy ani nejzručnější diplomacle dovedla loď, nesoucí ve skulečnosti štěslí Evropv, říditi všemi mělčinami a úskalími. Těší mne, pravl předseda ministerstva, že Bonar Law vytkl tento bod, poněvadž nyní vyjde to do světa jako posel- ství, na němž shodla se autorita všech sněmovních stran, že máme smysl pro tenio neubyčejný o de- výslovný dluh díků. Turecko a spojonci nechť na- hlédnou a doufám i věřím, že nahlédnou, že by další válkou naprosto ničeho nezískaly. Naprostá nestrannost a slušnost je přiznakem rozhodování velmocí ve všech otázkách, které si vybradily a je rovněž v zájmu obou stran, aby rychle bylo docí- leno dohody a aby přestaly zbytečné oběti majetku a krve. Mám za to, že jako zrale uvážený úsudak sněmovny pronikne ke všem stranám, že po na- šem názoru příšla doba, aby byla učiněna přítrž této strašlivé válce.
Law Grey Evra Turecko
21 article
Odpověď Bulharska na zakročení velmocí. Z Vídně, 26. března. „Neue Freie Presse telegrafují ze Sofije: Vláda ve své odpově- di na nótu velmocí vysloví očekávaní, že tyto budou ochotny místo pohraniční čáry Midia-Enost přijati strategicky výhodnou čá- ruod Midiek nějakému místu v zá- livu sarosském. Bulharsko prohlasí dále, že zastavení války za jednání mí- rového je nepříjatelno, poněvadž mohlo by to pro spojence balkánské míti ná- sledky osudné. Konečně setrvá Bulhar- skona svém požadavku, aby Turci mu zaplatili náhradu válečnou. Stejně učiní spojenci ostalní. Na- mítnou, že je třeba náhrady válečné pro ro- diny padlých a na pense invalidů, že však se na náhradu válečných výdajů samých nereflektuje. „Chtějí-li vel- moci opravdově,“ bylo řečeno čelným politi- kem v Sofiji zpravodaji „N. F. P.“, „budeme míti mír za 10 dní.“ Rakousko a Černá Hora.
Bulhar Bulharsko Vídeň Turec Rakousko Černá Hora Neue Frei Presse MidiumEnost
22 article
Z Vídně, 26. března. Je skutečně nenvě- řitelno, jak dnes křesťansko-sociální orgány zdejší štvou proti Černé Hoře. Zvláště pak „Reichspost“, která má vedení všech elementů protislovanských a protičernohor- ských. Tento list oznamuje, že o tom, co Ra- kousko podnikne „proti vzdoru Černé Hory“, do včerejšího večera nebylo ještě žádného rozhodnutí, je však neuvěřitel- ným, že hr. Berchtold chce osvědčiti další trpělivest. Týž list oznamuje, že král Mi- kuláš černohorský zastavil pal- bu proti Skadrukradě Ruska. K to- mu dodává: „Nikoliv požadavku Rakouska vyhovuje Černá Hora, nýbrž pokynu Ru- ska a to v poslední chvíli. Je to také ještě nějaké diplomatické vítězství?“
Berchtold Vídeň Černá Hora Rusko Rakousko
23 article
Z Vídně, 26. března. „Neue Freie Presse oznamuje: „Balkánské státy budou na zákla- dě usneseni londýnské konference vyslanecké vyzvány, aby vyklidily území albán- ské jimi obsazené. Také Černá Hora bude vyzvána, aby odvolala svoje vojskoz území skaderského. Černá Hora bude vyzvána, aby vyklidila vojsko z Drače. Vy- hoví-li černohorská vláda výzvě velmocí, sta- ne se snad odchod nevojenských obyvatelů ve Skadru zbytečným, poněvadž obléhání by potom samo sebou přestalo. Spory mezi Ra- kouskem a Černou Horou byly tolikéž již umírněny, takže uklidnění učinilo velký po- krok.“ Z Vídně, 26. března. Z Cetyně telegra- fují „N. Fr. Presse“: Katolický kněz Palič byl obžalován, protože pobuřoval lid proti vládě černohorské. Následkem toho s jinými povstalci byl veden do Ipeku. Cestou on a několik jiných buřičů pokusilo se utéci. Jakkoliv byli hlídkou třikráte vy- zvání, aby se zastavili, zdráhali se tak učiniti. Potom na ně četnictvo střelilo. Palič a dva sedláci zabiti. V novém území projevilí četní moslimové a katolíci přání přestoupiti na pravoslaví. Proto dovoleno arcibiskupovi pri- zrenskému výminečně, by odcestoval do Ipe- ku a věc vyšetřil. V příčině Paliče a tolikéž
Vídeň Drač Černá Hora Cetyně Palič Ipe Ipek Neue Frei Presse
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Památce Hany Kvapilové. Za několik dní naplní se šestiletí od ne- nadálé a předčasné smrti Hany Kvapilové. Čím byla českému umění za živa, pocítilo se dokonale teprve její ztrátou, a jistě není v na- šich divadelních dějinách dokladu, že by něči smrt byla zasáhla tak hluboce a tak na dlou- ho v mysli celé veřejnosti, jako ztráta této vzácné a nezapomenutelné ženy. O jejím vý- znamu a její bytosti vznikla po jejím skonu celá literatura, a když i její vlastní literární pozůstalost objevila nám tuto neobyčejnou osobnost v novém a netušeném světle, bylo každému jasno, že jsme Hanou Kvapilovou ztratili jednu z nejkrásnějších událostí našeho soudobého života kulturního, života, jehož vý- sledky dovedly české jméno i v cizině úctou naplnit. Právě došlo do Prahy číslo velikého dán- ského žurnálu „Ostsjaellands Folkeblad“, český čtenář, jenž je uvidí, shledá se překva- pen na jeho první stránce se čtyřmi podobiz- nami Hany Kvapilové a s třísloupcovou stati (od Johanny Ulrikové) o jejím hereckém i li- terárním díle. Není to poprvé, co cizinasi všimla takovýmto způsobem posmrtné památ- ky naší velíké umělkyně a je to přirozený
Kvapil Kvapilův Ulriková Praha Ostsjaellands Folkeblad
25 article
dozvuk onoho velikého dojmu, jímž Hana Kva- pilová podnes u nás působí svou bytostí. Jaký div, že záhy po smrti této ženy vznikla myšlenka, zbudovati jí pomník, že tato myšlenka nezanikla jako mnoho jiných v měnivém přívalu novějších události a že dokonce dozrála ve skutek, aniž by při tom byla bývala veřejnost ke sbírkám vybízena? Pomník Hany Kvapilové, ušlechtile krásné dílo sochaře Jana Štursy, jest už dokončen ve svítivě bílém mramoru a každé chvíle moh by býti odevzdán veřejnosti, bez jejíhož při- činění vznikl. Ale náhle to někde vázne! Nedělní listy zaznamenaly neuvěřitelnou skoro zprávu, že se městská rada smíchovská rozpakuje dát svolení, aby pomník Hany Kvapilové ozdobil zahradu Kinských... Nebylo tedy dosti té trapné debaty před několika roky v městské radě pražské, když se poprvé o pomníku Hany Kvapilové mluvilo a kdy kterýsi vele- moudrý otec města proslavil se otázkou, cože vlastně ta Kvapilová pro Prahu prospěšného vykonala? Závidí snad Smíchov, spolumajet- ník Kinské, městu Praze tehdejší radničnt ostudu? A neměli by býti právě Smíchovšt pyšni proto, že ve Švandově divadle na Smí- chově, jenom několik kroků od zahrady Kin- ských, Hana Kvapilová r. 1886 svou divadelní dráhu počala? či skutečně je naše město tak
kva Kvapil Štursa Kinská Kvapilová Praha Smíchov Švandův divadlo
26 article
bohato krásnými pomníky, že pro nové a do- konalé dílo umělecké není už v jeho parcích místa? Či snad vadí to, že Hana Kvapilová byla „pouze“ herečkou? V době, kdy se pražské mosty okrašlují medailony — žijícíc obecních starších . ..? Nechceme důsledky všech těchto otázek domyslit. Hana Kvapilová trpěla tuze v po- sledních letech svého života malodušností štvavostí našich poměrů. Teprve její smrt ujasnila každému, že jsme za jejího života dovolovali nejpodezřelejším lidem, aby tento krásný, jedinečně krásný život kalili a urá- želi. Má se teď u bělostného mramoru jejího pomníku všechno to opakovat? šest let mine za krátko od smrti Hany Kvapilové. Nemáme k výročí toho úmrtí opravdu nic jiného přichystáno, než zas ně- jakou pokořující debatu v té či oné městské radě?
Kvapilová Kvapil
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Weingartner o potiesku. V novém ročníku „Konzerttaschenbuchu“, vydaném koncertní kan- celáří Emila Gutmanna, píše Felix Weingartner dlouhý článek o potlesku. Vyjímáme z něho toto: Poměr publika a umělce spočívá na výkonua protivýkonu. Umělec dává vše, co má, své síly. svou inteligenci, plod své práce a svého života. Obecenstvo nemůže mu, za to dáti nic, než uznání Protože jednotlivec zpravidla není s to vysloviti co cítí, je jeden společný prostředek vyjádřiti uzná- ní, totiž všeobecně srozumitelný a instinktivně prováděný potlesk. Blaze umělci, jemuž je ben falešné pomoci hojně udělován. Nepoctivý je, kdo tvrdí, že nedělá si nic z potlesku, kterého je mu přece tak třeba, jako rybě vody. Nic není tak bo- lestné, jako chlad obecenstva a pocit, že tomu nejlepšímu nebylo rozuměno. Jsou ovšem připady. kdy množství není uchváceno, protože poskytnuté je příliš vzdáleno od toho, nač je zvyklé. Bláhové je však zdržovati obecenstvo od poctivého pro- jevu nadšení. Největší mužové minulosti přáli si nadšení obecenstva, oceňovali, ano vyžadovali je.
Weingartner Gutmann
28 article
Beethoven trpce si stěžoval na obecenstvo tehdejší berlínské pěvecké akademie, že bylo při jeho hře víc pohnuto nežli nadšeno, a když Goethe byl jeho hrou tak uchvácen, že se zamyslil a zmlkl. činil mu pro to výčitky. Slavný Wagnerovský di- rident Antonin Seidl mi vypravoval, že na ital- ském tournée s Nibelungy musel býti trojzpěv rýnských ženek vždy opakován. „Jistě by byl bý- val mistr rozhořčen, kdyby se byl o tom dověděl, “ odvážil jsem se prohoditi, načež Seidl svým milým způsobem odpověděl: „Co vám napadá, velkou radost by byl měl!“ Proč by měl býti přirozený cil potlačován, proč by měl býti výraz cenného nad- šení činěn bezcenný? Míti opět větší radost z po- žitku, býti dětštější, naivnější, nežli jsme, dívati se na svět jasným zrakem a poslati k čertu klamy. za nimiž skrývá se často nečisté dryáčnictví, jež učínilo nás neveselé, nevolné a nejisté — to učinilo by nám nesmírně dobře. — Zkoušky ve střelbě a házení pum se vzdu- cholodí. Z Berlína, 22. března. [K. k.) Noviny oznamují, že počátkem příštiho měsíce podniknuty
Beethoven Goethe Seidl Nibelung Berlín
29 article
budou s novou vojenskou vzducholodí „Z. IV.“ vel- ké zkoušky ve střelbě a vrhání pum. Na Bodam- ském jezeře bude ohraničena větší plocha, na níž stříleno bude z různých výšek od 1000 až do 1500 metrů. Na palubě vzduchového křižáku umístěno je zařízení, kterým lze současně vrhnouti 12 pum. Myslí se, že „Z. IV.“ bude nejrychlejší vzducho- lodí světa a dosáhne rychlosti 90 km. — Osudná srážka na berlinském mostě. z Berlína, 25. března. (K. k.) V minulé noci stala se na Slezském mostě nedaleko Slezského hájku osudná srážka mezi vozem pouličních drah trati čís. 87 a automobilovou drožkou, jedoucí opačným směrem. Dle dosa- vadního zjištění bylo 5 lidí zabito, dva těžee a dva lehce zraněni. Jména posti- žených nebyla dosud zjištěna. Vinen srážkou je prý řidič automobilu, který jel po ulici šílenou rychlostí. — Velký nožár. Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) V Alaji, ve vilajetu konjském, bylo požá- rem zničeno 116 domů. Jeden muž při tom za- hynul. — Ničivé povodně v Americe. Z N. Yorku, 25. března. (K. k.) Z Ohia a z Indiany oznamují se ničivé povodně. Je obava, že mnoho lidí zahynulo. V Daytonu, v jehož ulicích stojí voda na několik metrů, bylo již nalezeno 40 mrtvol. V Young Townu Ohiu je 25.000 lidí bez práce, poněvadž byly za- vřeny továrny. V různých místech byly odplaveny železniční mosty. V Delavare v Ohiu bylo odpla- veno 200 domů. — Ze Springfieldu (Ohio). 25. března. (K. k.) Dle zprávy starosty v Daytonu odhaduje se počet lidí, zahynuvších při katastrofě, na 5000. 30.000 lidí je bez přístřeší.
Berlín Cařihrad Amerika York Ohio Indiana Dayton Young Town Ohio Springfield km