ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b91bd10-8f2a-11dd-ada8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 68, person 87, work 5, org 12
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 21. března 1913.
Praha
3 masthead
rdsale jchocs
4 masthead
Číslo 79.
5 article
Naranní avečerní llsty předplácí sei V Praze v administraeit na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsíe na čtvrt ieta . . . 7 K ez2n vo flálkách! , K son na měsic . . Foštons na měsla, na čtvrt lsta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou n měslo nsvrist . K ds
Praha
6 article Nová vákka na Balkáně
Nová vákka na Balkáně Prostřednícká akce velmoci. Z Bělehradu, 21. března. [K. k.) Zástupc velmocí sdělili včera vládě, že velmo vzaly přijetí mediace balkánský- mi státy s uspokojením na vědom a vyhražují si oznámiti hlediska za jakých započnou prostředko- vati. Turecká zpráva z bojiště. Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Dle sou- kromých informací podporovalo turecké lod- stvo palbou svých děl pravé křídlo Turků. jehož část byla na pobřeží u Kadiköje napa- dena převahou bulharského vojska. Turei však přes to Bulhary odrazili. Řekové obsadíli Tepeleni. Z Athén, 20. března. [Agence d' Athénes. Tisková kancelář uveřejňuje telegram gene- rála Danglise z Janiny z 20. t. m., v němž se praví: Včera obsadila 8. divise Te- peleni. Naše jízda byla uvítána jen několika výstřely. Ukořistili jsme několik nepřátelských děl. Oby- vatelstvo přijalo naše vojsko nadšením.
Turek Bulhar Řek Tepelit Athénes Danglis Balkán Bělehrad Cařihrad Atény Ob Janin
7 article
štvanice na Černou Horu. Z Vídně, 21. března. Dnešní listy pokra- čují v neurvalé kampani proti Čer- néHoře a líčí zejména hrůzostrašné podrob- nosti o domněle mučednické smrti Františká- na Paliče v Dakové, který prý jediný mezi 300 Albánci, donucenými přestoupiti na pra- voslaví, odepřel změniti svou víru. „Neues Wiener Tagblatt“ praví, že bezohledne kroky Rakousko-Uherska v Cety- ni nejsou politickou prestiží, nýbrž potřebou humanity. „Neue Freie Presse“ hrozí se, že Rusko ujme se ná- boženského protektorátu nad celým Balká- nem. „Reichspost“ nutí hr. Berchtolda k nejrozhodnějším krokům a na- značuje, že jinak by Rakousko ne- mohlo k němu míti důvěry. Jediná „Arbeiter Zeitung“ posuzuje dnešní záležitost velmi případně a praví na úvodním mi- stě: Prochaskovy dny opět skuteč- ně nadešly. Jest to možné jenom ve státě, který má takovou lite- rární kancelář zahraničního úřa- du jako má Vídeň. Předepsaná rozvzteklenost oficiosního listu, praví „A. Z.“, na Černohorce, kteří znásilnili parník „škodru“, jestnaprostonemíst- ná. Jest podivné, že zrovna lidé, kteří stále mluví o humanitě ve válce, z nenadání se roz- čilují, když Černohorci donutili parník „Ško- dru“, aby zachránil několik set to- noucíchl. manámi Z Berlína, 21. března. (K. k.) Tisk vyslo- vuje rozhořčení nad ukrutnostmi Černohoreů vůči katolickým Albáncům. „Kreuzztg.“ pro- hlašuje, že násilnému obracení na víru, které se nesrovnává s pojmem snášelivosti civiliso- vaného světa, nutno co nejdříve se vším důra- zem učiniti přítrž.
Wiener Berchtold Prochaskův Černohorec Albánec Černá Hora Vídeň Čer RakouskoUhersko Ceta Rusko Rakousko Berlín Arbeiter Zeitung Neue Frei Presse
8 article V carihradě.
V carihradě. Vypovídání. Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Tisková kancelář vyvrací pověsti, že se vláda roz- hodla vypověděti z Turecka všecky ottoman- ské Albánce. Jde pouze o to, aby z veřejných důvodů odstraněno bylo několik osob z měst- ské části cařihradské, podléhající stavu ob- ležení.
Albánec Cařihrad Turecko
9 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Ministr Heinold zase zdráv. Z Vídně, 21. března. (K. k.) Ministr vnitra svob. p. Heinold úplně se již pozdravil ze svého úrazu a odjel včera večer na zotavenou do Opatije. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. března. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil vrchnímu účetnímu radovi v účetním oddělení místodržitel- ství v Praze Juliu Prantnerovi, který z vlast- ni žádosti vstupuje do trvalé výslužby, rytiřský kříž řádu Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo cisař udělil radům zemského soudu a přednostům okresního soudu Janu Faltisovi v Sušici, Fr Carminovi v Dubé. Josefu Šolcovi v Úpiei a Janu Hájkovi v Jindřichově Hradci bez po- platků titul a charakter radů vrchního zem- ského soudu. — Ministr kultu a vyučování jmenoval profesora na německé státní průmyslové škole v Plzni Eduarda Hüttera technickým zemským konservatorem ústřední komise pro zachovávání památek pro vévod- ství Solnohradské. — Ministr veřejných prací jme- noval konstruktéra elektrotechnické továrny Alois Duda na Král. Vinohradech inženýra Františka Zdeňka učitelem v IX. hodnostní třídě na stát- ní průmyslově škole v Pardubicich.
Heinold Prantner František Josef Faltis Šolc Hájek Hütter Duda Král František Zdeňka Vídeň Opatije Praha Sušice Francie Carmin Dubá Úpiei Jindřichov Hradec Wiener Zeitung státní průmyslový škola v Plzeň
10 article
Změna vlády ve Francii. Z Paříže, 20. března. (K. k.) Presiden Poincaré nabídl Barthouovi sesta- vití kabinet. Barthou poradí se se svými po- litickými přáteli. Z Paříže, 20. března. (K. k.) Obecně soudí se že Barthou přijme poslání utvořiti kabinet. Slo- žení kabinetu bude dle kolujících pověstí tako- véto: Předsednictvo a veřejné vyučování Bar- thou, ministerstvo zahraničních záležitostí Pi- chon, finance Klotz, vnitro Jean Dupuy, vo- jenství Etienne, válečné loďstvo Baudin, ju- stice Viviani nebo Doumergue, obchod Massé nebo Charles Dumont, práce Ché- ron, veřejné práce Desplas, orba David nebo Noulens, osady Lebrun. Z Paříže, 20. března. (Agence Havas.) Bar- thou konferoval odpoledne s Briandem. Du- bostem. Deschanelem a Ribotem, kteř schválili jeho dmysl utvořiti mini- sterstvo souladu, smíru a sjednocen republikánů. Pokud jde o obě hlavní olázky vojenskos služebaí dobu a volebn opravu, převezme Barthou utvoření kabinetu jenom, budou-li všíchní členově jeho souhlasiti třílelou služební dobou. V příčině vo- lebni opravy vyzve Barthou komis senátu, aby přijala zásadu menšino- vého zastoupení, při čemž se vynasnaží na- lézti modality, které by otázku tu mohly rozřešit způsobem vyrovnávacím. Tříletá vojenská služba ve Francii. Z Pařiže, 20. března. (K. k.] Vojenská ko- mise zvolila zpravodajem pro zákon o tříleté vojenské službě poslance Patéa. Návrh Jau- rěsův, aby vláda apelovala na haagský rozhodč soud pro obmezení zbrojení, byl zamitnut. Atentát na činského poslance. Ze šanchaje, 20. března. (K. k.) Poslanec čín- ského parlameniu a bývalý ministr vyučování Sung byl dnes večer, když chtěl vstoupiti do pe- kinského vlaku, neznámým mužem těžce postře- len. Byl dopraven do nemocnice. Pachatel utekl
Presiden Poincaré Barthou Klotz Dupuy Etienne Viviani Doumergue Massé Dumont David Noulens Lebrun Havas Briand Deschanel Ribot Paté Sung Francie Paříž Pařiže zákon o tříletý
11 article Řecký král Jiří I. zavražděn.
Řecký král Jiří I. zavražděn. Přísaha nového krále. — Přípravy ku pohřbu krále Jiřího. Z Athén, 20. března. (Agence d'Athénes.) Mi nisterský předseda Venizelos pracoval hodinu králem Konstantinem. Porada týkala se přísahy která bude složena zítra, a programu pro převe- 2er zení tělesných ostatků krále Jiřího. Král Kon- stantin odjede zitra odpoledne do Soluna. Bude ho provázeti minister- ský předseda Venizelos. Ostatky krále Jiřího budou převezeny příšt středu. Vlak a mrtvolou stihne ve čtvrtek do Athén. Král Konstantin, královna-vdova Olgaa celá královská rodina budou mrtvolu provázeti. Ministerský předseda Venizelos vrátí se již dříve do Athén. Tělesné ostatky královy budou tři dny veřejně vystaveny. Pohřeb bude dle všeho 30. března. Vojenské pocty při pohřbu budou proká- zány celou athénskou posádkou a úplnou divisí. která k tomu cíli přijde do Athén. Třebaže není to úřadně dosud stanoveno, považuje se za jisté, že několik členů evropských knížecích domů, spří- zněných s řeckou královskou rodinou, zúčastní se pohřbu. Král Konstantin nepřečte zítra při přísaze žádného poselství. Králov- ské poselství bude uveřejněno teprve později. pravděpodobně v den po pohřbu. Ústavičně do- cházejí ze všech hlavních měst od pohlavárů států. ministerských předsedů a jiných čelných osobno- stí soustrastné telegramy. Město se zahalilo v smutek. Činí se přípravy, aby pohřeb milovaného kráie byl co možná nejvelikolepější.
Jiří Athénes Venizelos Konstantinos Konstantin Atény Králov Kon
12 article Politická hlidka.
Politická hlidka. Německo-nacionální jmenování auskultantů. Onehdy soukromě uveřejněné hromadné jmenování auskultantů, a to 36 německých 34 českých, dalo celé české veřejnosti ostr podnět k důvodnému odporu. Odpor ten vyvolal německou odpověď, to zrovna z vůdčích kruhů německých po- slanců v Čechách: v „Bohemii“ je dnes uve- řejněna. ni A je tak charakteristická, že je nutno aby o ní bylo české veřejnosti zevrubně refe- rováno. Vůdčí německé kruhy v Čechách zce- la otevřeně přiznávají, že justiční správa ten- tokráte jmenovala nepoměrně veliký počet přímo většinu německých auskultantů, schvalují čin ten, avšak s výhradou, že jín ještě ani zdaleka není vyhověno německým požadavkům, směřujícím k tomu, aby se Něm- cům dostalo dostatečného soudcovského do- rostu.
Čechy Německo Bohemia
13 article
V dobách, kdy v presidiu vrchního zem- ského soudu úřadoval dr. Pantůček, byli po řadu let do soudcovských služeb přijímáni němečtí uchazeči jen počtem velice skrov- ným, vykládá důvěrník „Bohemie“ (patrně zúmysla zatajuje, že se tehdy Němci jednal pramálo do soudních služeb hlásili, ježto po- stupové vyhlídky u soudů byly tehdy přímo mizerné, a německý dorost docházel jinde lepšího zaopatření, jednak že němečtí ucha- zeči nebyli dobře kvalifikováni, zejménav oboru jazykovém): proto nyní musí toto — prý — bezprávi býti napraveno. Neboť za ne- dostatku německého dorostu soudcovského byli čeští soudcové dosazováni do německých okresů, a — dle německo-nacionálního ponětí — tropili tam nepřístojnosti: přijímali tam če- ská podání a vyřizovali je jazykem českým. čímž se zjišťovala potřeba českého úřadování u soudů těch, a mimo to se tam — — hlásil ke své české národnosti. Těchto nepřístojnost nemohli Němci déle snášeti, a spravedlnos — opět dle německo-nacionálního ponětí, dnes v „Boh.“ uveřejněného — káže, aby dosazo- vání českých soudců do německého jazyko- vého území bylo jednou pro vždy zmařeno. Což se bude prováděti, i když dr. Hochen- burger nebude ministrem a bar. Wessely pre- sidentem vrchního zemského soudu, nebot Němci stůj co stůj nesnesou, aby se kdo vrátil k dřívější praxi. Jmenování většíny německých auskul- tantů je tedy pouze splátkou na německý po- žadavek sjednání německého soudcovského dorostu, prohlašuje důvěrník „Bohemie“, ne- boť dosud u četných německých soudů pů- sobí čeští soudci, kteří tam provozují svou aní-
Pantůček Němec doktor Hochen Wessel Bohemia
14 article
zvláštní politiku, a ve smíšených většinou če- ských okresích s velikými německými menši- nami, na př. v jindřichohradeckém a králové- dvorském, není ani jediného německého soud- ce. Němci tedy musejí se příčiniti, by tam ně- mečtí soudci byli dosazeni. Neznámý, dnes v „Bohemii“ mluvíc vůdčí německý poslanec ukazuje, že Češi mlčí o jmenování Čecha dra. Vyšína, organi- sátora zavádění vnitřní úřadní češtiny vi facti, vicepresidentem vrchního zemského soudu, a že mlčí též o fom, když ministr dr. Hochenburger povolává české soudce, na př. nyní dra. Výborného, do ministerstva. To mu sice důvěrník „Bohemie“ vytýká, ale přes to prohlašuje, že němečtí poslanci budou dra. Hochenburgra — jemuž nyní děkují za jme- nování většiny německých auskultantů — há- jiti jako jeden muž, kdyby jmenování tohe mělo býti využito, aby dr. Hochenburger by svržen, a že by jeho demisí byl celý německo- nacionální svaz vytlačen do oposice. Tímto způsobem vůdčí poslanecké kruhy německého nacionalismu v Čechách vykládají a hájí onehdejší jmenování většiny německých auskultantů. Je tedy přiznáno, že jmenování to nebylo činem pravidelné justiční správy nýbrž že je promýšlený, smluvený, úmyslný čin germanisačně-národně-politický, při tom čin, který znamená toliko počátek celé velké soustavně akce, namířené nejen proti české- mu úřadnictvu soudcovskému, nýbrž i prot zákonným právům českého jazyka v zem české. že Němci očekávají boj, tímto činem pod nícený, je patrno z vyhrůžek, které již nyn činí na adresu vládyi
Němec Čech Čecho Vyšín Hochenburger Výborný doktor Čechy Bohemia
15 article Veřejné ústní volby slezské.
Veřejné ústní volby slezské. V Pol. Ostrav ě, 16. března. (Pův. dopis „Nár. Listů“ .) Kdežto v Čechách, Solnohradsku, Tyrolsku Vorarlbersku, Rakousích volí se do obecního za- stupitelstva hlasovacími lístky, tak, že při vší ve- řejnosti aktu volebního Jodevzdávání složených nebo v obálkách uzavřených hlasovacích listků) přece jen tajnosti hlasování samého se šetři, kdežto Haliči a Dalmacii na vůli se ponechává voliči. aby volebního aktu zúčastníl se buď ústním jmeno- váním osoby, kterou volí, nebo volbu svou pro- vedl tajně hlasovacím lístkem, na Moravě, v Bu- kovině, Gorici, Gradišce, Istrii, Korutanech, Kraji- ně, Štyrsku a Slezsku stále ještě platí pro volby do obecního zastupitelstva ústní hlasování veřejné Jest sice Slezsko v některém ohledu pokroči- lejší jmenovaných tuto zemí, ježto zákonem zem- ským ze dne 24. září 1883 č. 35 z. z. zavedeno fa- kultativní písemné a tedy tajné hlasování při vol- bách do obecního zastupitelstva, avšak v prax dala by se snadno spočísti místa, kde se tohoto zá- konem přípustného, avšak ve skutečnosti ignoro- vaného práva užívá. I příčin, proč fakultativně ne- zavedeno četněji tajné hlasování lístky, není těžko se domysliti.
Pola . Ostrava ě Čechy Solnohradsko Tyrolsko Vorarlbersko Rakousy Halič Dalmacie Morava Gorica Gradiška Istria Korutany Štyrsko Slezsko
16 article
Ve Slezsku mají dosud i v krajinách a obcích českých nadvládu Němci, ač jsou v zemi i v těch kterých dědinách v menšině. Tato nadvláda za- jišťuje jím vliv na zemské i obecní hospodářství a moc politickou, kterou také bezohledně všude vykořisťují, kde dá se německý zájem uplatniti slovanský poškoditi. Statistické výkazy, které vydává zemský vý bor vévodství slezského, ročně dávají o tom ma- kavé a křiklavé příklady, kterak ve všech obo- rech zemské správy, zvláště pak na poli školském nadržuje se Němcům a kterak ujařmuje se živel slovanský. Ústní způsob veřejného volení má pro vlád- noucí stranu německou mnohé neocenitelné výho- dy. Předně je tu přesná kontrola lěch, kteří ne- souhlasí s panstvím uchvatítelů moci. Za druhé vykonává se tu sám sebou nátlak na voliče neně mecky smýšlející. Jeť patrno zajisté, že při nedo statku školního vzdělání (vždyť ve Slezsku o kaž dou obecnou školu musí se sváděti boj) a při níz- kém stupni národní vyspělosti lidu snadno bývá zastrašiti odvislého na německém zaměstnavateli voliče od nechroženého projevu vnitřního přesvěd čení. Otec rodiny, jenž v závodech německých ka pitalistů půl svého života v dolech uhelných tráví
Němec Slezsko
17 article
V drobném prodejir ranni číslo o zobě večerní . . . . za 4b Ve filiálkách na venkově večerl0 . . . . . 10 . . . . . . 5b Inserátv platí se hotové napřed Předplncení a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se těl redakce, tiskárna a sxpodiee „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceii.
18 article
zdraví své nucen jest při těžkém dnešním živobytí obětovati za nepoměrně malý výdělek, kterého však nemůže postrádati, nemá-li rodina jeho hlady hynouti, podléhá snadno nátlaku. „Napřed musí žíti a konati povinnosti své k rodině, k dětem, pak teprve může se oddati úvahám o povinnostech k národu“ — tak zajisté uvažují vypočítavě a chy- tristicky Němci a nebývají ve výpočtech svých zklamáni. Patříť k tomu zajisté pevná mravní po- vaha, aby člověk v nouzi a bídě postavený před- nost dal ideálním závazkům morálním před hmot- nými potřebami života. Tím nemravnějším však je- ví se nátlak bezohledných Němců, kteří žádají na něm porobu duševní, vzdání se svobody svého pře- svědčení nebo aspoň upuštění od uplatňování svo- body té! O heroismu, jevícím se v ústním hlasová- ní veřejném, kterým přesvědčení Němcům nepří- jemné se osvědčuje veřejně a takřka do očí ne- přítele, nemají ani ponětí ti naši protivníci, kteří nám stále sebe a svou kulturu stavť za vzorl Ale nejen odvislost dělníkova, i nesamostat- nost úřadníka, obava jeho před poškozením kari- éry, před zmařením postupu a zlepšení poměrů přícházejí ústním hlasováním voliče protivníkům naším vhod. Jest zajisté lichou námitka, která by se mohla činiti, že ústnost veřejného hlasování platí pro Němce jako pro Neněmce, neboť veliký zajisté rozdíl spočívá v tom, přiznává-li se kdo hla- sováním svým za přívržence vládnoucí a moc tří- mající strany, nebo prohlašuje-li se za protivníka jejího.
Němec
19 article
Proto z důvodů mravnosti, nehledě ani k dů- vodům slušnosti a spravedlnosti, měly by se ústní veřejné volby v našem osvíceném věku, kde Němci stále svou „zářivou kulturou“ a pokrokem se chvá- stají, všude tam zrušiti, kde ještě tyto známky ujařmovacích snah trvají. Němec však má jiné starosti, než aby pečoval o ethiku, mravnost, slušnost a spravedlnost v této říši, kde vyhlašuje sebe za tmel říši udržující. Tmel ten dle německých názorů jen dotud totiž „drží“. dokud moc a nadvláda německá trvá, a zákony. které mravnost, slušnost a spravedlnost uplatňují. nesmějí se prováděti Proto také zákon výše vzpo- menutý ze dne 24. září 1883 č. 35 z. z. o fakultativ. ním zavedení tajného hlasování ve slezských ob- cích lístky hlasovacími vlastně pouze z theorie jest znám, neboť na prstech snadno spočetli bychom obce, v nichž toto tajné hlasování skutečně jest zavedeno. Řečený zákon totiž stanoví v článku I., že zemský úřad politický, shodnuv se se zemským vý- borem, může městům i jiným místním obcím, které příslušnou žádost podají, povoliti písemné hlasová- ní při volbě členů výboru, když se na žádosti té usnesl obecní výbor dvoutřetinovou většinou při- tomných svých členů. K tomu třeba míti především na zřeteli, že slezský zemský úřad jest právě tak krajně něme- cký jako zemský výbor vévodství Slezského z po- sledních svých provokací s dostatek známý. Pak nesmí se zapomenouti, že o fakultativní tajné hla- sování žádají pouze obce české, t. j. obce s českým obecním zastupitelstvem, a konečně že v zákoně nestojí, že v případě dvoutřetinového usnesení o- becního výboru a podané žádosti politický úřadv dohodě se zemským výborem musí povoliti do- žadované tajné hlasování, nýbrž stojí tu pouze „může?
Němec
20 article
Česká obec Petřvald zažádala na základě da- ných podmínek o zavedení tajného hlasování při nastávajících příštích volbách. Sotva se o tom do- věděly německé důlní závody, ihned zástupcové jejich podali rekurs proti žádosti obce s protestem, v němž se vzácnou otevřeností doznali, že odpo- rují přání cbce pouze z toho důvodu, že by zave- dením tajného hlasovacího práva připraveni byli o kontrolu svých podřízených. nemohouce dosud obvyklým nátlakem působiti na odvislé voličstvo, že by tedy zájmy závodů něme- ckých byly poškozeny, nehledě ani k tomu, že tajné hlasovací právo jest v obci dosud neob- vyklél Tedy zájmy německých dolařů by tajným hla- sováním trpěly a vedle „neobvyklé řeči“ v zemí a u soudů dokonce i nová species „neobvyklosti voleb“ se tu jako důvod uplatňujeh A co učinil politický úřad zemský se zemským výborem? Přijal prostě „pádné důvody“ německých stě- žovatelů a obec petřvaldskou s její žádostí za za- vedení tajného hlasování jednoduše odmítl, aniž by si oba zemské nejvyšší úřady slezské i jen v nejmenším daly práci, odůvodniti své odmftavé sta- noviskol Že německé obce, t. j. české obce s německým nebo polsko-dajčírajndlišským zastupitelstvem, ja- ko na př. Rychvald, nebudou žádati za zavedení tajného hlasování při volbě do obecního zastupi- telsva, jest po uvedeném jasno.
Petřvald Rychvald
21 article Různe zpravy.
Různe zpravy. nesn „Ráje“ na zemi. Vždy za čas obrátí skandál nebo náhlá smrt pozornost Paříže a i ostatního světa na tajné „umělé ráje“, které skrývá anebo také neskrývá Montmartre, Quartier Latin, nebo Montparnasse. Opium a morfium, zdá se, už nestačily choutkám moderních lidí, bylo proto sáhnuto k silnějším prostředkům, které na chvíli přenášejí do jiných světů a omamují lidi požitky pochybné ceny. Kokain a ether za- ujaly místa opia a morfia, protože účinek je- jich je rychlejší a silnější. Je však více nežl jisto, že brlohy, v nichž opatřují si lidé na několik chvil rozkošné sny, nenáležejí jen ke stinným stránkám Paříže, ale možno je najíti v každém velkoměstě. Francouzský týdenník „Le Fait de la Semaine“ pokládal za svou patriotickou povinnost uspořádati anketu o této moderní neřesti pokud se týče Paříže. Podává mezi jiným také několik hrůzných obrázků z nočních místností na Montmartru, zachycených ve chvílích, kdy propadne ubohá obět jedu nervově krisi. Ctitelé opia a hašiše shromažďují se v atelierech, jež vyzařují umě- leckou krásu, a tím se jaksi na příští sny při- praví, ale při požitku kokainu je naprostá vnější střízlivost. Kokain se prostě požíje rychle, bez vzbuzení nálady. Je to jed, jehož účinek rychle mizí a pak dostavuje se nepře- konatelná touha po nových dávkách. V ma- lých dávkách povzbuzuje duševní činnost, ale protože je třeba stále větších a větších dávek ničí se tím tělo. Z počátečního příjemného vzrušení stávají se hallucinace a otrava. Zlo přenáší se s osoby na osobu s nepřekonatel- nou mocí a touha po vyléčení objeví se málo- kdy. Statistika není dosud s to, podati spo- lehlivý přehled, ale psychiatrové ujišťují, ze
Paříž Montmartre Montparnass Kurier Latin Le Fait jít le Semaine
22 article
počet obětí se stále zvětšuje. G. Pichon pátra po tom, které stavy jsou požívání morfia nej- více oddány, a konstatoval, že mezi 66 muži bylo 17 lékařů, 7 mediků, 5 lékárníků, 3 stu- dující farmacie, 7 dělníků, 3 ošetřovatelé ne- mocných, 2 laboranti, 3 umělci, 2 spisovatelé. 1 kněz, 1 důstojník atd. Z 54 žen bylo 12 chot lékařů, 4 choti lékárníků, 13 polosvětaček 11 dělnic všech povolání, 3 dámy ze společ- nosti, 1 jeptiška atd. Z toho vysvítá, že roz- šíření toxikomanie úzce souvisí se snadným přístupem k jedům. V nemocnici „St. Anne“ kde jsou nervově choré ženy, je ošetřováno ročně 30—40 takových obětí. Dle prohlášení policejního prefekta pa- řížského je v Paříži asi 30 lékárníků, kteří provádějí pravidelně zakázaný prodej jedů. Je těžko jim v tom zabrániti, neboť nejsou nikdy přistiženi při činu. Dbají všech možných opatření. Vedou ovšem oficiální rejstřík všech medicinálních lécích, které mají zásobě a které prodávají, ale vedle toho mají ještě zásobu jinou, nekontrolovanou, z ciziny. jak se oficiálně praví. Konečně slouží jim jako ochrana proti úřadům také právoplatné lékařské předpisy. Nevydávají jedy bez těch- to předpisů, ale dávají mnohokráte na týž předpis a neoznačuji jej datem. Hlavně cizina je obviňována, že zasílá jedy poštou, jako vzorek bez ceny, a proto navrhuje „Le Fait de la Semaine“, že by mělo býti mezinárodní dorozumění, aby se zlu zamezilo.
G Pichon Stanislav Anne Paříž Le Fait jít le Semaine
23 article
Varšavské „Svůj k svému“ a jeho následky. Ve Varšavě vede se právě ostrý bojkot německých a židovských firem. Bojkotovaní brání se všelijak. jak patrno z případu redaktora Buchnera. Redaktor Buchner uveřejnil ve svém humoristickém časo- píse „Mucha“ jízlivé veršíky na hotel „Polonia“ že má všechno, kromě země, na které stojí, a ci- hel, z nichž byl vystavěn, dovezené z Německa Celé zařízení, ba i všechen personál i s kuchaři vrátným, pradlenami jest původu německého. Ger- manofilský správce hotelu Trejdosiewicz pomstii se red. Buchnerovi tím, že pod jménem Šwiecické- ho, zástupce Řemeslnického spolku pro podporu průmyslu a obchodu, pozval ho na poradu do ka- várny, kde nic netušícího redaktora čekal ještě se dvěma pomocníky a zbil ho do krve holí. „Kur- jer Poranny vyslovuje asi oprávněnou obavu, že hotel „Polonia“ sotva bude lákat hosty, má-li správu tak energickou, že vyrovnává neshody jen s bolí v ruce.
Buchner Mucha Šwiecický Polonius Varšava Německo Gera Trejdosiewicz řemeslnický spolek
24 article
= Indián — knězem. Na theologické fakultě v Inšpruku studuje nyni mladý muž, který přes pestrost národností, jež tu panuje, vzbuzuje dosti pozornosti, kterou každý pochoí, řekneme-li, že mladým mužem je Indián dr. theologie Philipp B Gordon. Doktorát udělal s vyznamenáním na ko- leji v Minesotě, odtud šel studovat do Římaa nyní je v Inšpruku Zlaté medaile německé pro umělce. Jak píše „Berl. Tagbl.“, budou při letošní velké vý- stavě umělecké v Berlíně uděleny všecky tř zlaté medaile a to: sochaři maliři a archi- tektu. Protože pak letošní oddělení architektonické bude velmi obsáhlé, bude prý udělena ještě také čtvrtá medaile, tak že architekti dostanou dvě. Ve dvou velkých sálech bude instalována zvláštní výstava Stuckova, pro kterého prý je určena me- daile malířská. Druhou medaili pro architekty prý dá sám císař z vlastního popudu známému restau rátoru hradů, Bedu. Ebhardtovi.
Indián Berl Stuckův Beda Minesot Berlín
25 article
= Ruský překlad z češtiny. Článek A. Jirá- ka o školství u slovanských národů, uveřejněný původně v knize „Slovanstvo“, vyšel v ruském překladě A. Seliščeva, autora knihy o Havlíčko- vých názorech na Rusko. Pan Seliščev vynechal však část o velkoruském školství, nalézaje van „nedostatek patřičného klidu nestranného učene a přehánění slabých stránek ruského školství““ „Slavjanskija Izvěstija“ v referátě o tomto pře- kladě píší: „V řadě těch stránek života jiných Slovanů, s nimiž zvláště prospěšno by Llo se se- známit, téměř první místo zaujímá školství. Infor- movanost a zařízení lidového vzdělání na př.u Čechů mohla by přivésti Rusa k rozmýšlení o vzta- hu mezi osvětou lidu a jeho politickým a hospodář- ským položením; pozorný čtenář přehledu dřívěj- šího a nynějšího stavu českého školství pochopil. kde třeba začít státní reformy, a uviděl by, že bez osvěty všech tříd národa jakékoli novoty v politickém zřízení a hospodářském životu ukáží se neužitečnými, jestli ne škodlivými. Neuvěřitelné úspěchy Čechů ve všech oborech byly vyvolány právě přísným použitím hesla: „Osvětou k svo- bodě Rostlina, jež kašle. Akademie věd v Paříži — jak referuje „Živa“ — dostala z tropů zprávu o rostlině, která „kašle“ v pravém slova smyslu.
A Seliščev Seliščev Čecho Rus Živa Rusko Paříž Slavjanskija Izvestija akademie věda
26 article
Padne-li zrnko prachu neb jakékoliv jině tělisko na otvůrek průduchu listového této rostliny, prů- duch uepán naplní se plynem, vzedme se, silou vyrazí plyn a odhadí tak cizí tělísko, bráníci vol- né výměně plynů. Při tom slyšeti slabý zvuk, tedy „kašel“. — Velký žurnál francouzský „La peti Gironde“ podává zprávu o tomto objevu a dopi- sovatel glosuje jej humoristickým způsobem: ubo- há, věru ubohá to rostlina, která musí kašlati jak já nebo můj sluha, neb kterýkoliv z našich čte- nářů, má-li rýmu nebo je-li nachlazen. To jest věru neštěstíl Známe již rostliny, kleré dovedou požívati celé střevlíky, jiné, které jsou tak bázli- vé, že se třesou, když se jich dotkneme, a ještě jiné, jež jsou tak stydlivé, že toliko v noci roz- víjejí své květy. Avšak rostlinu, která by kašlala. jsme dosud neznali. Kdo ví, jaká je to obtíž, míti chřipku a důkladný kašel, málo bude rostlině té záviděti její podivuhodné schopnosti. Věru, nej- větší to atrakce, již nám mohla věda botanická podati. — Je to bez odporu krásný objev přírodo- pisný, avšak bylo by bývalo mnohem záslužnější kdyby botanikové objevili rostlinu, která by léčila kašel, nebo aspoň která by kašlala místo nás. Jak bychom ji všichni s láskou ošetřovali, pěstili ve svém pokoji a zalévali čejem — Honorář iilmového herce. Známý here Alexandr Girardi uzavřel s jistou rakouskou Hl- movou továrnou smlouvu, dle níž dostane za se- hrání hlavní úlohy v komickém filmovém kuse 25.000 korun.
Girard
27 article
= Závěí barona Wodianera. Baron Bedřich Harkányi, vykonavatel závěti nedávno zesnulého uherského barona Wodianera, svěřil spolupracov- níku listu „Est“ některé podrobnosti z Wodiane- rovy závěti, mezí jiným také to, že odkázal aka- demii věd a národnímu museu maďarskému po 50.000 zl. (závěť byla psána již r. 1887 a r. 1907 byla doplněna), dále, že ve Vídni, jakož i v Pešti má býti rozděleno po 50.000 zl. různým dobročin- ným dčelům, jejichž bližší určení ponechal baronu Harkányiovi. Umělecké poklady a vídeňský i pešt. ský palác odkázal svým sestrám hr. Ferryové hr. Nemessové.
Wodianer Harkányi Est Ferry Wodiane Vídeň Pešť
28 article
= Malé Monte Carlo v Pešti. Den za dnem množí se v Pešti žaloby na řádění hráčů ze ře- mesla, kteří v hráčských brlozích, zvaných „kluby“ obohacují se svým „uměním“. A místo aby byla tomuto zlu nějakým způsobem učiněna přítrž, ještě se zlo zvětšuje. Jak píší pešťské listy, zakoupila jistá cizozemská společnost krásný dunajský ostrov Markétin a promění jej v malé Monte Carlo. Zříde tu divadlo, hotely a restauranty a jako hlavní atrakci velkou hernu. — Slepý kůň, který umí počitat. V „Mitteilun- gen der Gesellschaft für Tierpsychologie“ vypra- vují o slepém koni jménem „Berto“, kterého na- učil Karel Krall, „učitel myslících koní“ v Elber- feldu, v krátké době počítati. Vyučování dělo se za přítomnosti dvou učenců, dra. Assagiolího dra, Mackenzie tím způsobem, že Krall předříkal koni čísla a zároveň mu dělal na zádech rukou patřičný počet znamének a zvedal mu nohu, kte- rou hrabal do země. Berto prý dělá neobyčejné pokroky, umí už sčítat, odčítat a násobit, zatím ovšem jenom čísla dvouřadá. Pravou nohou udává jednotky, levou desítky. Učí se teprve půl roku.
Markétin V Mitteilun Berta Krall Mackenzie Monte Carlo Pešť Elber
29 article
— Kůže z plisní. V nynější době velké draho- ty šidí se kde co, jen když je aspoň trochu zachrá- něno dekorum velkou podobností. Také kůže, kte- ré dosáhly nebývalých cen, jsou vyráběny z růz- ných kožených odpadků lisovaných a slepovaných tak dovedně, že jen oko hodně zkušené pozná, že není to poctivá kůže jednotná. JJe to sice padělek ale přece používá se k němu materiálu, který má právo na jméno kůže. Ale jak ve frankfurtském přírodovědeckém týdenníku „Umschau“ jistý od- borník vypravuje, bude Tuerova společnost vyrá- běti „kůže“ z různých plísní, které, jak známo, mo- hou tvořiti vrstvy dosti silné. Lisováním a jinou je- ště úpravou docilí prý se hmoty, kterou od kůže téměř ani není možno rozeznati. — Našel na silnici 120.000 mk. Jistě cenný nález učinil brandenburský knihař Regenstein. Když jel na kole z Genthinu, našel na branden- burské silnici koženou kabelu na akta a v ní za 120.000 mk. cenných papírů. Krátce před tím po- tkal knihař automobil a právem se domníval, že kabela náleží některému z cestujících, kteří v něm seděli. Dle jména, jimž byla kabela označena, byl majitel — jistý brandenburský továrník — záhy vypátrán a nálezce dostal značnou odměnu.
Tuerův Genthin