ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b74bf30-8f2a-11dd-b088-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 112, org 9, work 11, person 136
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 18. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 76.
4 article
Na ranní a večerníliety předplácí se V Praze v administracit na měsle. . . . 9 K - na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dveji denáškou a měste, na čtvrt ieta . . . . 7 R ehh va fllálkách na měsic . . . . . 2 K 30h Fošton- a měsie, na čtvrt jeta : . . . 9 K e0 s dvoji zásílkou a měsle na dtvrt leta! . . . K
Praha Fošton
5 title
NIi
6 article Pčen
Pčen aní-
7 article
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . za sh voderní za l h Ve filiálkách na venkově ranní cislo večernl . . 5h Inaeráty platí se hotově napřed- Předpl ceni a inserty přijíma kdministrace v Marinnské ul., . Tam nacházeji se též redakca, tiskárna a nxpodice „Národnich Listů“ Rukopisy so nevracsjl
Marinnský ulice
8 title
Nová válka no Balkáně
Balkán
9 article Odpověď a návrhy velmocí.
Odpověď a návrhy velmocí. Z Londýna, 17. března. (K. k.) „Reutero- va kancelář“ se dovídá, že odpověď vel- mocí na notu spojenců o podmin- kách prostředkování bude dle vše- ho dohotovena v nejbližších dnech a že pří- slušné instrukce budou co nejdříve telegrafo- vány zástupcům v hlavních městech balkán- ských. Dle návrhů velevyslanců, vládám po- daných, přijmou velmoci prostředkování mezi válčícími stranami a poděkují spojencům za souhlas s navrženým způsobem vyjednávání. O turecko-bulharských hranicích navrhnou velmocí, aby spojenci navržená čára Rodosto- Midie byla nahražena čarou z Eno- su do Midie. Dle toho by celé úze- mi, ležícina západodtéto čáry, vy- jímaje Albánsko, připadlo spo- jencům. O válečné náhradě prohlásí velmoci, že nemohou v té věci souhlasiti, ale jsou ochotny připustiti, aby se zástupci spojenců a Turecka zúčastnili schůzí finanč. komise v Paříži, která se bude m. j. zabývati také částí dluhu, kterou převezmou spojenci u Dette Publique. Pokud jde o Egejské ostrovy a Albánsko, budou spo- jenci informováni v ten smysl, že tyto otázky jsou v rukou velmocí. Z Vídně, 18. března. „Neue Freie Presse“ telegrafují z Říma: Velmoci schválily jedno- myslně prohlášení londýnské velevyslanecké konference, dle něhož Skader připadne Albanií, záležitost Egejských ostrovů se upraví velmocemia nároky balkánských států na vá- lečnou náhradu se odmítají. Zá- stupcové velmocí v Athenách, Bělehradě, So- fiji a Cetyni dostali příkaz, aby tamější vlády vyzvali, aby přijaly sprostředkování velmoci bez výhrady a po dobu této sprostředkovaci akce nepřátelství zastavily.
Londýn Turecko Paříž Vídeň Řím Albánie Bělehrad Neue Frei Presse
10 article
Porady velevyslanců. Z. Z Londýna, 18. března. (Zvláštní telegr zpráva „N. L.“) Ruský velevyslanec u britské- ho dvora hr. Benckendorf onemocněl chříp kou tak těžce, že je obava, že pro nejbližši dobu určené porady vyslanců budou se musit odložiti Žádná řecko-srbská ani řecko-turecká úmluva. Z Athén, 17. března. [K. k.) Oficiosní „He- stia“ vyvrací kategoricky pověsti, rozšířené ve Vídni a v Cařihradě o domnělé řecko- srbské a řecko-turecké úmluvě. Spojenci jsou si zplna a docela vědomi, že jejich zájmy jsou lépe chráněny svobodnou součinností. Svrchu uvedené zprávy slouží zájmům, které nemaj nic společného se zájmy spojenců. Plané sensace drobného tísku v Bělehradě. Z Bělehradu, 18. března. Srbský vyslanee v Sofiji Spalajkovič vrátil se do Běle- hradu. Také bulharský vyslanec v Bělehradě Tošev vrátil se na své místo. Příjezdu jeho používají některé srbské listy k útokům na kabinet m.-p. Pašíče a na Bulharsko. Ve směrodatných kruzích působí tyto útoky, pod- nikané vesměs menšími bezvýznamnými li- sty, jejichž zpráv jest však v cizině využíváno v neprospěch svazu balkánského, velmi trap- ně. Praví se, že na nich není nic pravého, po- kud zmíněné listy, jako „Pravda“, „Večerní Novosti“ a „Srbská Zastava“ stále tvrdí, že mezi Srbskem a Bulharskem jest nepřeklenu- telná propast a že užší dohoda s Řeckem jest hotovou věcí.
Pašíč Londýn Atény Vídeň Cařihrad Bělehrad Bulharsko Srbsko Řecko Hestia Bělahrad
11 article
Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 18. března. V rozmluvě s red- aktorem „Nového Vremene“ vyslovil se před- seda bulharského sobrání dr. Danev: „Jest neslušností a drzostí, žádá-li Rumunsko, by- chom mu postoupili své území. Kdyby Bul- harsko mělo dáti náhradu všem státům, které zůstaly neutrálními, nezůstalo by mu z jeho vlastní državy nic.“ Tento výrok dra. Daneva způsobil ve zdejších kruzích velkou ne- voli a rumunská vláda uložila svému zástup- ci v Sofiji, by žádal od ministra zahraničních záležitostí vysvětlení a zadostiučinění. Výprava za albánskou korunou. Z Říma, 18. března. „Tribuna“ oznamuje: Vévoda z Montpensieru opustil na své lodi „Mekong“ Neapol. List dodává, že vévoda má na palubě pušky a střeli- voa chcedo Albánie, aby tam zorgani- soval povstání a dal se prohlásiti za knížete albánského. Z Berlína, 18. března. „Lok.-Anz.“ te- legrafují: Loď vévody Montpensiera srazila se s parníkem. Následkem toho musila býti opravena v Neapoli. Vévoda měl ssebou toliko 6 pušek. Prohlásil, že je ochoten přijati trůn albánský, ale jenom v dohodě s evropskými státy. že však nepomýšli jednati proti nim.
doktor Danev Montpensier Bukurešť Rumunsko Řím Mekong Neapol Albánie Berlín Anza
12 article
Turecká zpráva o Drinopoli. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) „Sabah“ dostal včera radiotelegram svého zpravodaje v Drinopoli, který nazývá zdravotní stav mravní stav vojska v Drinopoli výtečnými Potravin i střeliva jsou dostatečné zásoby Město může se udržeti ještě několik měsíců Řekové obsadílí Klisuru. Z Athén, 17. března. (K. k.) [„Agence d'Athěnes“.J Klisura byla obsazena po rozhořčeném boji. Turci kladli tuhý odpor, neodolali však na konec prud- kosti útoku Řeků, opustili své posice a utekli směrem k Peře. Ztráty Turků jsou velmi značné. Řekové měli 13 mrtvých a 14 raněných.
Drinopoli Řek Athěnes Klisura Turek Cařihrad Sabah Atény
13 article
Uvítání Řeků v Argyrokastronu. Z Athén, 17. března. (K. k.) [„Agence d'Athěnes“.] Úřadní telegram z Janiny došlý tiskové kanceláře líčí nadšení, s jakým bylo přijato řecké vojsko před Argyrokastronem. Král, korunní princ a armáda byli všude před- mětem nadšených ovací. Turecká posádka z Argyrokastronu prchla v nepořádku směrem Tepelenům. Řecký prínc Mikuláš s chotí do Bělehradu. Z Bělehradu, 17. března. (K. k.) Na zprávu o zítřejším příjezdu řeckého prince a řecké princezny rozšířila se v městě pověst, že do- jde k zasnoubení korunního prince Alexandra s princeznou Helenou. Dodatečně se však sdě- luje ze směrodatného místa, že nepřijede, jak bylo původně oznámeno, dcera korunního prin- ce Helena, nýbrž prine Mikuláš se svou chotí Plavba tureckého křižáku „Hamidije“. Z. Z Londýna, 18. března. (Zvláštní telegr zpráva „Nár. Listů“.) Z Kahýry se oznamuje- Turecký křižák „Hamidije“ objevil se v neděli ráno před Alexandrií. Zástupce Řecka protestoval hned proti tomu, aby „Hamidije“ zůstala v přístavu ale- xandrijském, načež křižák vyplul na širé mo- ře, kde však zakotvil těsně vedle neutrálního pásma. „Hamidije“ vyplula z přístavu ještě před svítáním. Egyptské úřady zdráhají se do- voliti, aby „Hamidije“ zásobila se uhlím. Z Athén, 17. března. (Agence d'Athénes.) Radiogram ministerstva námořnictví sděluje. že křižák „Hamidije“ od 12 do 5 hodin odpol mimo alexandrijský přístav nabíral uhlí a pak odplul severozápadním směrem na moře.
Řek Athěnes Král Helena Mikuláš Atény Mikuláš Bělehrad Londýn Alexandrie Řecko
14 article
Z Vídně, 18. března. (K. k.) Dle došlé te- legrafické zprávy oznamují bělehradské listy. že nikoliv „Hamidie“, nýbrž rakousko- uherský křižák bombardoval do- pravní lodi v Medvě. Vůči této samo- zřejmě nevěrohodné zprávě konstatuje „Mili- tärische Rundschau“, že v době bombardo- vání „Hamidie“ dne 12. t. m. nebyla žád- ná loď rakousko-uherského lod. stva v jihodalmatských vodách J. V. loď „Karel VI.“ byla 13. t. m. na zprávu o událostech na albánském pobřeží odeslána k zachování neutrality do našich jižních ter- ritoriálních vod, opustila však, poněvadž se tam turecký křižák neukázal, dne 14. tyto vody a odplula na sever.
loď Karel VI Vídeň
15 article Christič.
Christič. Z Bělehradu, 17. března. (K. k.) Bývalý přednosta kabinetní kanceláře a někdejší srb- ský generální konsul v Pešti Christič zemřel dnes náhle v Šabci, kde vykonával vojenskou službu.
Christič Bělehrad Pešť Šabac
16 article V Cařihradě.
V Cařihradě. Vypovídání Řeků a Albánců. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) Ze Smyr- ny bylo vypovězeno množství Řeků. Porta se usnesla vypověděti z Cařihradu advokáta Medžata, albánského notábla a několik jiných
Řek Albánec Medžata Cařihrad Smyr
17 title
Albánců.
Albánec
18 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Demobilisace. Ze Zemuna, 18. března. Včera byla vět- šina povolaných záložníků ze zdejší posádky propuštěna. Budou ještě propuštění záložníci ostatní. Oběť demobilisace. Z Peští, 18. března. Ve zdejších zasvěce- ných kruzích se proslýchá, že rakousko- uherský velevyslanec v Petro- hraděhr. Thurn-Walsassin nastou- pí dlouhou dovolenou, ze které se iiž nevráti. Oproti výslovným instrukcím hr. Berchtolda dal prý hr. Thurn prohlášení, které se shodovalo se známým dodatkem pe- trohradské telegrafní agentury v příčině demo- bilisace. Hr. Thurn však vídeňský kabineto tem nezpravil, takže tento věřil, že dodatel ruské telegrafní agentury musí býti potírán Teprve rozhodným zakročením ruského velvy- slance ve Vídni šl. Gierse byl hr. Berch- told zpraven, že hr. Thurn dal prohlášen jeho instrukcím odporující. Nástupcem hr. Thurn-Walsassina jmenuje se princ Bohumír Hohenlohe, který by nedávno v Petrohradě. Sjezd německých středoškolských učítelů ve Vídní. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Na počest učast níků 11. sjezdu německých středoškolských učite- lů z Rakouska byl včera večer uspořádán slav- nostní kommers, který byl neobyčejně četně na- vštiven. Svaz německých spolků středoškolských učitelů z Rakouska konal dnes valnou hromadu. Při nových volbách byli zvoleni: předsedou školní rada Scholz (Vídeň), místopředsedy profesoři Mendl (Brno). Raiz (Linec) a dr. Wilhelm (Vídeň). zapisovatelem Mauler (Vídeň), náhradníky Kro- patschek (Maribor) a Horpynka (Praha).
Thurn Walsassin Berchtold Giers Hohenlohe Scholz Mendl Raiza doktor Wilhelm Mauler Zemuna Pešť Petra Hradec Vídeň Berch Petrohrad Rakousko Brno Linec Maribor Praha německý spolek Horpynka
19 article Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. března. (K. k.) „Wiener Zlg.“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil kancelář- skému řediteli nejvyššího hofmistrovského úřadu c. a k. odborovému přednostovi Františku svob. p. Wetschlovi bez poplatků hodnost tajného rady. Jeho Veličenstvo císař udělil členovi redakce pražských úřadních listů cís. radovi JJUDru. PhDru. Jos. Janu S vátko v i bez poplatků titul
Wiener Zlg František svobodník Jan Vídeň
20 article
vládního rady a členovi redakce těchto ofi- ciálních listů cís. radovi Juliu Steinbergov rytířský kříž řádu Františka Josefa. Chystaný obrat v Uhrách. Z Peští, 17. března. (K. k. uh.) Posl. D e sy navštívil minulé soboty bývalého ministerského předsedu hr. Khuena-Hédervára. O téte návštěvě se v politických kruzích mnoho mluví. tvrdí se však, že se konversace týkala jen po- všechně politických poměrů. O kompromis- ním jednání a procesu posl. Desya prý se nemluvilo. Z Vídně, 18. března. „Neue Freie Presse“ te- legrafují z Pešti: Setkání hr. Khuena s Desym ne- bylo nahodilé, naopak bylo přivoděno oso- bami, které se nalézají mimo parlam ent a mají styky s oběma. Z Pešti, 18. března. Zpráva o schůzce bývalého ministerského předsedy hr. Khuen-Hédervára, vůd- ce vládní většiny, s místopředsedou strany Košu- vovy, poslancem Zoltánem Desym, způsobila obec- nou sensaci. Rozmluva obou trvala 70 minut a byla věnována výhradně, přes všechno po- Pírání, parlamentním poměrům mez stranami. „N. F. Pr.“ telegrafují z Pešti o tom Zajímavou okolností v celé aféře je faktum, že hr Khuen v sobotu měl dlouhý telefonový rozhovor se svým důvěrným přitelem baronem Ludvíkem Langem a že ho také včera dopoledne navští- vil a dlouho u něho pobyl. Tvrdí se určitě, že roz- mluva obou státníků souvisí s návštěvou u Desyho. vykonanou hr. Khuenem. Z Pešti, 18. března. (K. k. uh.) Listy pojedná- vají živě o návštěvě místopředsedy Košutovy stra- ny Zoltana Desya u hr. Khuena-Hádervára. Většina listů vyslovuje naději, že jest tím dán počá- tek pro navázání dohodové akce, Jubilejní rok církevní. Z Říma, 17. března. (K. k.) „Osservatore Ro- mano“ uveřejňuje papežský výnos, jímž se nařizuje všeobecný jubilejní rok na pamět miru, věnovaného císařem Konstantinem církvi.
Steinbergov František Josef Posl Khuen Hédervár Koša Desy Lang Košutův Desya Konstantinos Uhry Pešť Vídeň Řím Neue Frei Presse Osservatore Ro
21 article
Anglický následník do Německa. Z Londýna, 17. března. (K. k.) Prine Waleský odejel dnes pod jménem earla z Chesteru do Ně- mecka. Z Londýna, 17. března. (K. k.) „Reuterova kan- celář“ se dovídá, že kníže Waleský navštíví, nel odjede do Štutgartu, dříve Kolin, Düsseldorf, Ko- blenc a Heidelberg. Sňatek prínce Arnošta z Cumberlandu. Z Londýna, 17. března. (K. k.) V příloze „Lon- don Gazette“ se sděluje, že k ál jako hlava brit- ské královské rodiny dal formální souhlas ke sňatku prince Arnošta Augusta z Cumberlandu s pruskou princeznou Viktorií Louisou. Vojenský úvěr ve Francii. Z Paříže, 17. března. (K. k.) Rozpočtová ko- mise sněmovní schválila zprávu k osnově zákona o použití 420 mil. franků na účely k národní obraně. Tuhý boj v Marokku. N. Z Pařiže, 18. března. (Zvláštní telegrafická zpráva „Nár. Listů“.) Dnešní ranní listy oznamu z Rabatu ze dne 16. t. m., že dne tohoto došlo k tuhému boji mezi francouzským oddílem a vzbou- řivšími se Marokány, při kterém měli Francouzí 14 mrtvých a 34 těžce raněné. Kolona vojska, se- stávající z oddílu pěchoty, 3 oddílů jízdy a sekee 75 mm děl, měla doprovoditi výpravu z Biar-Me- saoni k řece Samu. Výprava vezla potraviny pro francouzskou hlídku na jmenovaně řece. V krajině Tadla u Mechry byl tento zásobovací sbor přepa- den silnou harkou z kmenů Semmuls a Saiam Nepřítel útočil se známým pohrdáním životem, jak Maurové zpravidla činí. Rozvinul se prudký boj který trval 5 hodin a jenž skončil rozprášením ne- přítele. Francouzové měli však, jak se oznamuje těžké ztráty. Mezi mrtvými je také důstojník. Kaž- dým způsobem, jak podotýkají listy, je srážka tato důkazem, jak daleko je ještě do úplné pacifikace Marokka.
Reuterův Arnošt Lon Augusta Francouzet Sam Mechry Maurová Francouz Německo Londýn Chester Štutgart Düsseldorf ko Heidelberg Cumberland Francie Paříž Maroko Marokán Viktoria Louisa don Gazette Pařiže mm BiarI
22 article
Pro sblížení mezi Japonskem a Čínou. Z Petrohradu, 18. března. (K. k.) P. t. a. ozna- muje z Mukdenu: V přítomnosti generálního gu- vernéra a japonského konsula byl zde otevřen od- bor japonsko-čínské asociace, která má za účel politické sbližení mezi Japonskem a Čínou. Vláda uspořádala dotazník, co by bylo pro Činu prospěšnější a žádoucnější, zda spolek s Amerikou či s Japonskem: generální guvernéro- vé mandžurští vyslovili se pro spolek s Japon- skem. Severoamerický kongres. Z Washingtonu, 17. března. (K. k.) President Wilsou svolal kongres proklamaci k mimořádnému zasedání na 7. dubna.
Wilsa Japonsko Čína Petrohrad Mukden Washington spolek s Amerika spolek s Japon
23 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Německá polítika — katastrofální. Němečtí politikové v Čechách jsou v ny- nější politické přestávce hovornější než mnohdy jindy. A neřeší nyní zahraničních pro- blémů, nýbrž všechno svoje úsilí napínají, aby v německém lidu povzbudili náladu ve pro- spěch německé obstrukce na sněmě. Patrně nálada ta ochabovala, i bylo třeba oživiti ji. Pro toto oživení nemají však Němci než na- ději, že zemský výbor bude musit v létě vy- hlásiti insolvenci zemské pokladny král. Če- ského. V ten smysl mluvil zejména dvorní rada dr. Bachmann, a to v neděli na sjezdě německo- pokrokové strany v Teplicích. Dle historických výkladů prof. Bachman- na byli Češi r. 1910 vůči Němcům povolni ne- jen se zřetelem na nesnáze financí zemských, nýbrž i proto, že si dorozuměním s Němci chtěli pomoci z nepříznivé situace ve státě. do které se dostali tím, že se kompromitovali v otázce annexe Bosny. Ale záhy Češi změnili svůj směr, když dr. Kramář přivezl z Uher zprávu, že bar. Bienerth a hr. Aehrenthal brzy padnou. Předpověď ta se tehdy sice nesplnila — vypravuje prof. Bachmann dále — avšak r. 1911, kdy se v dorozumívací akci pokračo- valo, situace přece jenom netísnila Čechy tak, jako r. 1910, a tu Češi jali se požadovati vy- rovnání na celé čáře a jmenovitě žádali roz- řešení otázky jazykové. Čechy tu vedla my- šlenka státoprávní. Dr. Kramář chtěl umož- niti, aby s jakýms takýms splněním tužeb ně- meckých byly splněny i tužby české, týkající
Němec doktor Bachmann profesor Bachman Čech Kramář Bienerth Čecho Čechy Teplice Bosna Uhry
24 article
se poměru Čechů ke státu. Ovšem Češi byli dosti moudří — pravil prof. Bachmann — tak že vnitřní úřadní češtinu žádali jen pro českou část země, pro německou se spokojivše s vy- řizováním českých podání. Těmito svými ja- zykovými požadavky Češí spojili zemské vy- rovnání s říšským vyrovnáním, ježto se v tom- to oboru jedná o uplatnění české části Čechv celkovém rámci říše. Tak byl do sporu vtažen třetí činitel, t. j. stát, a boj se stal pronikavým a rozsáhlým. Na počátku akce dorozumívací chovala se k ní vláda jaksi lhostejně, ale nyní nechtějí ve Vídni o těchto dalekosáhlých če- ských tužbách ani slyšet, protože se tu jedná o záležitosti, po staletí stanovené císařskými nařízeními, a poněvadž by se české území vy- sunulo ze státního celku. Kdyby se Čechům dovolilo, aby ve svém území dělali, co chtějí — pravil prof. Bachmann — přišli by za ne- dlouho Slovinci, Rusíni a Vlaši se stejnými ná- roky, a rozpoutal by se nedozírný boj. To by nebylo vyrovnání s mírem, nýbrž byl by to počátek bojů, které by otřásly základy státu. Na základě tohoto svého rozkladu pak prof. Bachmann vyložil svým teplickým poslu- chačům, proč Němci jsou proti rozřešení ja- zykové otázky v Čechách. V podstatě takto: s jazykovou otázkou souvisí otázka národnost- ního rozhraničení okresů. Jako měřidlo pro rozhraničení stanovili Češi absolutní většinu obyvatelstva, ale Němci zamítají toto pravidlo se zřetelem na některé okresy s malou českou
Čecho Čech profesor Bachmann Rusín Vlach Němec Vídeň Čechy
25 article Různé zprávy
Různé zprávy Již jsem dost pracovall Postní historická vzpomínka. Podává Klíment Čermák. „Již jsem dost pracovall“ a „Dokonáno jestl zaznívají od sta roků v našich chrámech i koste- líčkách, a málo kdo vzpomene si na skladatele těch písní a mohutného, jímavého jich nápěvu, čá- slavského učitele a varhaníka Jana Josefa Du- síka, dle Angličana Burneye, nejprvnějšího sou- časného varhaníka evropského. Skromný varhanik Jan Jos. Dusík (a tak se podpisoval, a ne Dušek) narodil se r. 1739 v Mla- kovicích. Působil jako školní pomocník v Mlazo- vicích a v Langenau, kde vyučil se důkladně ge- nerálnímu basu. Povolán byl r. 1758 do Čáslavě za varhaníka“) i učitele II. třídy. Zde se oženil r. 1760, pojav o rok starší dceru [Veroniku] měst. radního Jana Stevetiho, který posud ve stražidelné pověsti jako duch Štěbeta na Pustíku straší, poně- vadž nabral kamení se staveniště kostelika sv.
Jan Josef Angličan Burney Jan Jos Dušek Veronika Steveti mla Langenau Čáslava
26 article
Alžběty r. 1728 a pak umřel. Na vysvobození jeho duše ku přání Štěbetovu žena jeho musila odnésti všechen uzmutý kámen ve svatebním fěrtoušku ke kostelíku — a duše měla pokoj. Ve skutečnosti nesložil radní Steveti za 7 let účty kostelíka špi- tálského sv. Alžběty, a pak zemřel. Jeho dcera Veronika byla hudebně vzdělána, ráda hrála so- natiny na klavír. Varhaník Jan Jos. Dusík měl ještě r. 1760 synka Jana Ladislava (v křestní matrice Jana Vá- clava), jenž se potom podpisoval po a nglicku Duffek. Druhý syn jeho František Ben. byl kapel- níkem divadla Dela Scala v Miláně a zemřel jako klášterní varhaník v Zatičině v Kraňsku. Dcera jeho Veronika Rosalie vynikala jako virtuoska na harfu v Londýně a provdala se z nakladatele hudebnin, M. Čianchetiniho. Starý Dusík byl věhlasný hudebník a zname- nitý kolega; ještě po smrti jeho jinak nevyslovoval jména starého pána školní pomocník Fr. Hajnov- ský, leč smekaje černou čepičku, kterou i v chrá- mě na hlavě míval.
Alžběta Štěbetův svatý . Alžběta Veronika Varhaník Jan Jos Dusík Jan Ladislav Vá Duffek ben Veronika Rosalia M Čianchetini Milán Kraňsko Londýn Francie Delo Scala
27 article
) Před ním působili tu varhaníci Martin Kou- řimský (1712—1742) a Václav Kovařík (1742—1758 Bylo to as roztomilé shledání starého Dusíka se synem Janem Lad. a dcerou Veronikou r. 1802 v Čáslavi. Tehdy ve sladěné společnosti výborného umělce na lesní roh Štecha ze Žehušic a jiných probuzenců josefinských, v bytě Jana Ferd. Opize doznal, že zmizel na 2 léta s kněžnou Radziwillo- vou, roz. Thurn-Taxisovou s obzoru hudebního trávil v objetí Armidy na ville u Hamburku. Starý Dusík složil pastorální mši, dvoje krátké litanie, Řegina Coeli a mnoho fug a tokant na klavír, které se tak Burneyovi líbily. Pohlíchu ne- jsou jeho skladby zachovány, ještě za mé paměti podtápěla vnučka ředitele kůru Setikovského sta- rými kostelními partesy (l). Avšak jímavé, opravdu lidové jeho písně, ozý- vají se podnes v klenbách kostelních, ovšem co do textu značně znešvařené, jak se můžeme snadno přesvědčiti, stopujíce začáteční písmena slok (akro- sticha), kde se čte v původním textu „Již jsem dost pracoval“ JAN JOŽEF DVSSJK, aneb v písni „Dokonáno“ jest: DVSSJK LAN JOZEF. Již pře recensí bískupa Brynycha vymýtěny z kostelů ver- še „Zlá rota židovská již mě polapila“. Kromě těch dvou zpívá se posud Dusíkova píseň postní „Kře- sťanská duše, rozvažuj sobě!“ Píseň jako „Již jsem dost pracoval“ byla na počátku 19. stol, všeobecně známa. Justin V. Michl- Drašaru, expiarista i pokračovatel Junýmannovy „Historie literatury“, přepsal si do svého denník dopis od milé Karolinky v ta slova: „Stále jen zpíváš: Již jsem dost pracoval, kdy začneš pěti „Řád svůj kněžský složím“. — A složil chuder řád svůj kněžský a zahynul v bídě jako dělník v Telecím, odkud si docházel do rodné Poličky pro chléb.
Martin Kou Kovařík Dusík Jan Lada Veronika Ferd Opiz Thurn Taxisův Armida Řegin Coeli Burney Setikovský Jožef Dvssjk Jozef Brynych vymýtit Dusíkův V Michl Drašar Junýmannův Čáslav Žehušice Hamburk Kře
28 article
Nám Čáslavanům nezbylo po věhlasné hudeb- ní rodině Dusíkových žádných památek, sotva že zachráněny některé podpisy starého Dusíka z po- kladnic cechovních, kde byly jako přílohy k žá- dostí za vyuční listy řemeslnické. Jan Ladislav (Ludvík) žil největší částí svého věku v cizině, jen dvě léta byl varhaníkem u Je- suitů v Kutné Hoře, na to jej vzal přítel rodiny setník od dělostřelců Männer do Mechelnu, Bergen op Zoom a do Amsterodamu, odkud přesídlil do Londýna, a r. 1802 do Paříže. Téhož roku kon- certoval v Praze, stavil se v Lipsku a vytýkal na- kladateli Klavírní školy Pleyelovi, že dal na titul jen Pleyela, ač týž přispěl ke škole jen několik skladbami, jak patrno i z vydání francouzského kde ještě J. L. Dusík uveden. Jan Lad. zemřel v Paříži r. 1812 otylostí. Otec jej přečkal, zemřev sešlostí věku v 85. roce stáří až 24. června 1818.
Dusíkův Dusík Jan Ladislav Ludvík Jan Lada Kutná hoře Bergen Amsterodam Londýn Paříž Praha Lipsko Pleyel
29 article
Rychlení rostlin radiem popisuje — jak píše „Háj“ — ve zprávách vídeňské Akademle Molisch. U různých keřů a stromů lze vlivem pa- prsků, které vydává radium, přiměti pupeny ku předčasnému rašení. Znamenitě se to daří u šeříku kaštanu a klokoše a u některých javorů. Jsou však také rostliny, které na radiové paprsky nereagují (buk, lípa). Rovněž podporuje radium klíčení se- men a vzrůst mnohých klíčních rostlin, ale musí míti paprsky určitou sílu, neboť, je-li příliš malá. nepůsobí, a je-li větší, nežli je třeba, poškozuje rostliny.
Akademle Molisch
30 article
= Obr. Žertovné zatčení, připomínající dobro- družství Guliverovo v zemi trpaslíků, událo se — jak některé ruské listy oznamují — ve Vjatce. Zdvo- řile provázen několika strážníky, objevil se na po- licejním úřadě arménský obr Tambov, který měl býti zatčen pro pouliční výtržnost. Strážníci vy- pravovali, že při zatýkání dal obr jednomu z nich ránu, dle zdání obrova nepatrnou, která však stráž- níka omráčila. Když mu strážníci hrozili revolve- rem, nebude-li se klidně chovati, odejmul jim re- volver, ohnul ocel jako pírko a vraceje strážníku zkaženou zbraň, pravil ironicky: „Střílej ted. můžeš-li“. Konečně však svolil jíti se strážníky na policii. Komisař rozkázal, aby ho spoutali. Klidně se podvolil, ač všichni uznávali, že by mohl klásti odpor pro všechny osudný. Byl na nohou i rukou spoután železnými řetězy. Ale stačil násilnější po- hyb a pouta spadla jako přetržené tkaničky. Když chtěli za ním zavříti těžké dubové dvéře a tak ho zajmouti, ujišťoval, že za několik minut vylomí i dvéře nejtěžší. Všichni byli nesmírně zvědavía vyzvali ho, aby se o to pokusil. Vzepřel se vší silou o dvéře s. dveřeje skutečně za chvíli povolily. Po- licie od posledního strážníka až k policejnímu ře- diteli dostala nyní nesmírný respekt. Co s ním měli dělat? Zastřelit ho nemohli, neboť nic neudělal.
Guliverův Vjatka
31 article
Byla to jen malá pouliční výtržnost z opilství. Zatknout se také nedá, to už dokázal a je ještě s to porazit jim celý policejní „palác“. Policejní ředitel byl jím dokonce nadšen, neboť neviděl do- sud tak silného muže. Náhle připadl někdo n originální a dobrý nápad. Přijmouti obra do slu- žeb policie. Obr byl srozuměn a nabídku přijal. — Hasičská rychlost. Dva Američané baví se vychvalováním svých rodných měst. „Měl byste viděti naše hasiče!“ mluví horlivě M. Johnson. „Ne- dávno vypukl u nás v blavní čtvrti požár. A uji- šťuji vást netrvalo tři minuty a přihnaly se s vě- trem o závod všecky stříkačky — bylo to nádher- né!“ Ale P. Mouth se jen útrpně usmál. „Milý pří- teli,“ pravil mírně, „to ještě všecko nic není. Vče- ra, když jsem odjížděl, byl jsem svědkem zvlášt- ního případu. Na střeše našeho kostela pracoval dva pokrývači; náhle jednomu z nich uklouzla no- ha a nebožák se střemhlav řítil do hlubiny. Bylo to hrozné. Jeden z diváků nepozbyl duchapřítom- nosti a ihned alarmoval hasiče.“ H. Johnson kývl hlavou a pokračoval: „Hasičí přišli a ještě v čas zachytili padajícího pokrývače do padáku. A vi- díte to byli naši hasiči!“ — Sochařka a parlament. Římský zpravodaj „Berl. Tageblattu“ píše: Zvláštní případ nepřátel- ství k ženám udál se včera v italském parlamentě.
Obr Američan M Johnson Mouth H Johnson Berl
32 article
Ministerstvo financí vypsalo soutěž na místo rylee mincí a mezi patnácti uchazeči zvítězila žena, zná- má italsko-francouzská sochařka Marcela Lance- lot-Croceová. Přes to však byla sochařka před ko- nečným rozhodnutím ze soutěže vyloučena „prote. že je žena“. Odstrčená umělkyně, která mezi ital- skými umělci zaujímá vyníkající místo a tvoří pro všecky výstavy, ministerstva, královský dvůr atd oficiální medaile, podala stížnost k státní radě. která jí — jak už i dříve se stalo — jistě dopo- může k jejimu právu. = Děsný skutek šílené ženy. Z Krňova, 18. března. V Bramsdorfu oběsila dělnice Anna Schil- drová, matka 3 dětí, v návalu šílenství nejmladší děti, 3měsíční a 2leté. Nejstarší holčička utekla. Schilderová již dvakráte učinila pokus sebevraždy. Dopravena byla do opavského chorobince. Velký lesní požár. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Krátce před půlnocí vypukl v Preinuu Rychnova velký lesní požár, který té chvíle zuří s neztenčenou silou a nabývá vždy větších rozmě- rů. Z Vídeňského Nového Města bylo tam vysláno vojsko. Z Vídně, 18. března. (K. k.) Zpráva o vel- kém lesním požáru v Preinu u Rychnova redukuje se na to, že vyhořela rozsáhlá paseka, čímž byh ohrožen les a zachváceno sousední mlází. Čei
Lanc Schil Schilderová Rychnův Krňov Vídeň Nový město Prein ministerstvo finance Croceová
33 article
nictvu a povolanému vojsku podařilo se oheň ve 4 hod. ráno obmeziti = Strašná víchříce na moři. Z Emdenu, 17. března. (K. k.) Na pobřeží Severního moře zuří po několik dní strašlivá vichřice, která i zde způsobila různé škody. Jeden dům se sřítil, cihly byly vy- trhány ze střech a rozbita jimi okna. Střecha ply- nárny byla odnesena a spadla částečně na domy v sousedství. V Nádražní třídě byla pobořena novo- — Pumy ve formě dopísů. Z Kalkuty, 17. břez- na. (K. k.) Na hlavním poštovním úřadě vy- buchlo dnes strašlivou silou několik dopisů, které byly naplněny výbuš- ninami a adresovány vydavatelům některých listů. Několik roztřiďo- vačů bylo zraněno, jeden z nich smr- telně. Mnoho vážených občanů v městě dostalo nedávno výhružné dopisy.
Emden severní moře Kalkuta
34 article
— Román hraběnky Törökové. Z Opatije, 17. března. Hraběnka Töröková, která, jak známo, uprchla z harému egyptského chediva Abbase Hil- miho v Kahýře, zdržovala se tu několik dní. Hra- běnka má pestrou minulost. Po smrti svého otce, vrchního župana, odstěhovala se s dvěma přítel- kyněmi do Vídně. Tam seznámila se s tehdejším perským vyslancem Verimanem chanem, na jehož finančním úpadku měla pak značný podíl. Cena skvostů, jež od něho dostala, páčila se na více než 1 mil korun. Když byl Peršan hmotně skoro již vyčerpán, seznámila se s jistým belgickým pod- vodníkem, a když se vídeňská policie začala o něj přiliš zajímati, uprchla s ním do Bruselu. Později dostala se do Paříže a bydlila u jakési hraběnky Bethlenové, v jejímž domě bylo hodně veselo. Hra- běnka Töröková, která na základě pasu, vydané- ho jí perským vyslancem, vystupovala jako per- ská princezna, byla mezi pařížskými světáky pro svou krásu velmi vyznamenávána. Kdysi na prome- nádě padla do oka chedivu Hilmlovi, který právě meškal tchdy v Paříži. Když mu byla představena, prohlásila, že není perskou princeznou, ale se- strou chedivova spolužáka z vídeňského Terezia- na. Chediv skutečně ztrávil v tomto ústavě v mlá- dí několik let. Hraběnka vypravovala chedivovi, že její bratr psával v dopisech o něm tolik krásné- ho a zajímavého, že už tehdy pro něj horovala. Chediv prudce vzplanul a za krátku si odvážel
Román Töröková Abbas Hil Peršan Bethlen Hilml Opatije Vídeň Brusel Paříž
36 article
Törökovou do vlasti jako svou manželku.
Törökův