3
masthead
bedeta s ntu atJ st
4
masthead
ano odbdejeuleon
5
masthead
V Praze, v pátek 22. října 1909.
Praha
6
masthead
hani vtie ob liln n e
8
article
Na ranni avečerní listy
předpláoi set
V Praze v administráši:
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 64h
ve filiálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt ieta ! . : . 9 K on
s dvají zásilkou
na měsle
na vrtieta! : : k gh
Praha
9
article
Bez sněmu žádná říšská rada?
Bez sněmu žádná říšská rada?
Byly doby, kdy tato věta byla hlásána
ve formě přímého tvrzení jako hotová takti-
cká směrnice, od jakéž pro říšskou delegae
českou není odchylka možnou a hle, přešly
měsíce od těch dob a k větě této dlužno při-
pojiti pochybu ve způsobu otázky a nejen to,
události vídeňské vypadají tak, jako kdyby už
o odpověď nebylo ani rozpaků . ..
Nezodpovědné orakulum parlamentního
zákulisí vídeňského — pokud se týče kulis
v pravo jeviště — »Centrum« podává dnes
na tuto otázku zabalenou odpověď. O tom,
zdali jest obstrukční taktika vhodnou, není
jednotného názoru v táboře českém, ale v par-
lamentní komisi Slovanské jednoty — k níž
náleží také český tábor — byla smluvena
taktika, všem stranám jednoty přijatelná.
Bude postupováno věcně a takticky
jednotně proti vládě Bienerthově, dokud
nebude povalena. Postup tento díti se bude
především pilnými návrhy, ty však postrádají
vůbec povahy obstrukční, poněvadz
většina jich týká se záležitostí skutečně aktuál-
ních. Návrhů těchto bude čtrnáct, ukázku
jich dle jednotlivých hesel a rozdělení na
kluby jednoty najde čtenář mezi telefonickými
zprávami vídeňskými, pro nás zde rozhoduje,
že takové usnesení mění původní taktický po-
stup velmi zřetelně.
Bienerthův
10
article
Nikoli říšské radě v odvetu za zmařené
zasedání zemského sněmu platí zápas Jed-
noty, nýbrž vládě Bienerthově — dokud ne
bude povalena... Ji nesmí býti dána žádná
milost... A pro tento postup získán i český
agrární klub i čeští radikálové, neboť oba
přijali na se podíl z pilných návrhů i s re
žijním scenářem: zachovat klid, nedat
se vyprovokovatl
Říšská rada tedy bude, nebo
nebude bouřlivé obstrukce; i jest známo,
že lomozná obstrukce byla vládou označo-
vána v pramenech, jež ona zásobuje čistým
vínem, jakožto jedinou podmínkou, za kteréz
po případě by nebyla otálela prvnímu lido-
vému parlamentu podtít tepny bez dalších
odročovacích anebo uzavíracích formalit a
zahájit bezparlamentní poloabsolutismus para-
grafu čtrnáctého.
Při posuzování tohoto rozhodnutí o tak-
tickém postupu Slovanské jednoty, — kteráž
splnila Šusteršičovu přípověď, danou v konfe-
renci Glabiňského, že dříve neučiní rozhod-
nutí o své taktice, až bezprostředně před
novým zasedáním — nesmíme se ovšem uza
vírati jednomu velmi důležitému momentu.
tomu totiž, že snad bylo jedině možným př
dalším trvání Slovanské jednoty
a že tedy je dlužno považovati za nejkraj
něji dosazitelnou formu společné opo
sice slovanské.
Ale přes tuto úvahu, z níž vysvítá, že
zažehnána ovšem roztržka, Slovanské jednotě
po dva dny a ještě do včerejšího večera hro-
zící, nelze se uzavírati poznání, že nej
krajnější stanovisko českých
stran, nezměněné od uzavření letního za-
sedání říšské rady a sesilované různými pro
jevy parlamentních prázdnin, bylo dochováno
právě až na prah včerejší rozhodující porady
komise. Projevy tyto jsou známy a zejmena
z řečí agrárních mluvčích a tisku tohoto tá
bora ozýval se tak hlučný důraz neústup
Bienerthův
Šusteršičův
11
article
nosti od nejzazších důsledků taktických, že
netřeba jich ani znova doslovně uváděti.
Autor formule: bez českého sněmu žádná
říšská rada, zaujímá přece jedno z nejvliv-
nějších míst u vedení strany. Než i v ná-
rodní straně svobodomyslné slyšány byly
z čelných úst výroky, nasvědčující jednotě
myslí v obou rozhodujících českých táborech
o bezohledném taktickém postupu na říšské
radě a bezohledných jeho prostředcích. » Jest
pro mne jasno,« pravil na př. posl. Maštálka
v N. Bydžově v neděli dne 26. září, »že
rozhodnutí německých poslanců nepřipustiti
dělnost českého sněmu, zatlačí nás do toho
nejdůraznějšího odporu na radě říšské
a v tom okamžiku, ve kterém rozhodne se
v neprospěch našeho zemského sněmu,
stane se nám, kteří jsme se na
říšské radě bránili proti za-
hájení obstrukční taktiky, ob-
strukce pro podzimní zasedá n
přímo příkazem nutnosti.«
Ovšem lze namítnouti, že poslanec Ma
štálka mluvil ještě jednou a sice dne 10.
října v Kopidlně o témž předmětu a že tu
svůj novo-bydžovský výkřik opakoval ve
znění daleko méně emfatickém, řka, že »po-
slanci naší strany svobodomyslné obstrukci
na jaře neprovozovali, ale okolnosti jsou ta-
kové, že obstrukce říšskou radu vážně ohro-
žuje« ... Ale postavímedi ty dva výroky
vedle sebe, nabýváme jakéhosi poučen
o tom, kterak síla myšlenek a jich slovné
odění míva postupem své jemné odstupňo-
vání, až konečně sblíží se s míněním všem
stranám přijatelným.
Maštálek
Ma
Kopidlno
12
article
Stalo se včera. V tu chvíli není ještě
známo, zdali obě české strany v parlamentni
komisi Jednoty své letní názory o nevyhnu
telné obstrukční taktice daly na program
kterak je hájily, stačí, že výsledek porady
její usnesení stojí na tom, aby rozhodnutý
taktický postup nebyl posuzován ja k
obstrukční. Dnes uvidíme ovšem pokud
vládní hlasatelé a němečtí nenávistníci vy
hoví tomuto přání a neprohlásí-li čtrnácte
pilných, nikoli obstrukčních, ale jen a ktu-
alních návrhů Jednoty za obstrukc
v nejlepší formě.
Čteme li pak o prvním z chystaných
návrhů v příčině zákona na ochranu národ-
ních menšin, jejž podá posl. dr. Kramář,
že se v rozpravě o něm ujme slova také
ministerský předseda, přepadne nás nepopí-
ratelný zmatek nad tímto tak zevrubně
předvídaným rozdělením úloh. Je to
slib barona Bienertha či pohrůžka? Ať tak
či onak, nezbývá než za to míti, že byla
bar. Bienerthovi poskytnuta možnost, ozná-
miti svou řeč ku prvnímu českému návrhu
pilnému.
Aby ostatně bylo jasno o povaze takti-
ckého postupu, včera v Jednotě usneseného,
bude třeba ještě mnoho rozprav a snad
k docílení plného jasu bude nutno dáti do-
jíti ku praktickému provádění postupu toho
v poslanecké sněmovně samotné. Prozatím
nutno držeti se jednoho místa v usnesení
Jednoty. Bude se prý pokračovati bez mi
losti bez ohledu proti vládě Bienerthově, do-
kud nebude povalena. V tom bychom při
dobré vůli našli odpověď na otázku: Když
tedy ne obstrukce, jaká tedy oposice
bude Slovanskou jednotou provozována
A odpověď zněla by: Patrně nejrozhod
nější, neboť jinou se vlády a systémy ne
porážejí.
doktor
Bienerth
Bienerthův
13
article
Ještě dne 15. října prohlásil J. Ex. posl
dr. Fiedler v Karlíně: »Naše příští taktika
bude velmi jednoduchá. Proti vládě, která
na místě, aby pracovala ke zmírnění národ
nostních protiv ve smyslu práva a spravedl
nosti, staví se do služeb německé panovač-
nosti, povedeme boj bezohledny
O způsobu tohoto boje už se mez
sebou a ve Slovanské jednotě
dohodneme.«
Nuže ! Jakmile jsme upustili od zásady
»bez sněmu žádná říšská rada,« prohrál
jsme polovinu boje proti vládě, sloužící ně
mecké panovačnosti. Která je druhá polovina
vítězství proti německé panovačnosti a vládě
v jejích službách?! A tu se ptáme dále do-
cela v souvislosti s otázkou právě prone-
senou: »Co je s tak zvanými ochr an-
nými zákony ve čtyřech tak zva
ných čistě německých zemích?
doktor
Fiedler
Karlín
14
article
Stanovisko vlády o sankci těchto hakatisti
ckých zájmů, z nichž zejména dolnorakouský
provozuje na tamní větvi naší středověkou
popravu vytržení jazyka týlem, hrálo přece
nějakou úlohu při včerejším usnešení v parla-
mentní komisi Slovanské jednoty, či snad
nikoli?O tom čeká veřejnost česko-
slovanská výklad, který jí sch áz
k pochopení včerejšího rozhod-
nutí Jednoty ..
Posl. Šusteršič prohlásil včera, že bude
podáno zatím čtrnáct pilných návrhů a me-
nil, že jest nyní příležitost za projedná-
vání návrhů těch zahájiti smírne
řešení parlamentní krise, pravi
naše telefonická zpráva. Nepředbíháme uda-
lostem, neztěžujeme poslancům našim, an
Jednotě obtížnou jich situaci, ale tolik po-
dotýkáme, že je-li tohle účelem čtrnáct
pilných návrhů Jednoty, potom není vylou-
čeno, že z nich vyvázne nejen parlament,
ale i vláda Bienerthova. A to by byla
příšerná perspektiva, o níž nechceme dříve
mluvit, dokud ji neopodstatňuje více než
Šusteršičův výrok! Uvidíme brzy, zdali pilné
aktnální, nikoli obstrukční návrhy Jednoty.
ohlášeny snad proto, aby byly později od
volávány . . . Il
Posl
Bienerthův
Šusteršičův
Inil
15
article
Sleveno na cclé čáře . ..
Sleveno na cclé čáře . ..
Z Vídně, 21. října.
„Centrum“ oznamuje: „Jakkoli není je
notného názoru v českém táboře o tom,
zdali taktika obstrukční jest vhodnou, jsou
všichni čeští a jihoslovanští poslanci jedno-
myslni a solidární v úsudku, že musí býti
odňata nynější vládě, která jest zajatcem Němeů.
správa státní a že ji po té stránce nesmí býti
poskytnuta žádná pomoc a dána žádná milost.
Také však pokud se týče taktiky, po-
dařilo se v dnešní poradě parlamentní komise
Slovanské jednoty smluviti modus, který
jest přijatelný (?) pro všechny strany ve
Slovanské jednotě spolčené. Bude postupováno
nejen věcně, nýbrž také takticky jednotně.
Jinak ve Slovanské jednotě bylo vydáno
heslo: zachovatklid, nedat se vypro-
vokovat, rozhodný a důsledný po-
stup proti vládě Bienerthově, do-
kud nebude povalena.
Bienerthův
Vídeň
16
article
Pokud se týče pilných návrhů, které budou
podány, postrádají vůbec povahy ob-
strukční, jelikož většina jich týká se sku-
tečně aktuálních záležitosti, tak návrh na ochra-
nu národních menšin, změna školského zákona,
bosenská ústava, sociální pojišťování, soudcov-
ské jmenování v království českém, jazykové po-
měry na státních železnicích, záležitost škol Ko-
menského, úprava tarifů na jižní dráze, jazy-
kové poměry v Korutanech, zavedení dvouleté
služby vojenské atd.
Pilné návrhy jsou rozděleny mezi, jednotlivé
kluby Slovanské jednoty v ten způsob, že čeští
radikálové, Český klub, česko-agrární klub
Slovinci podají po 3 návrzích, katolicko-národn
poslanci a jihoslovanský svaz po jednom.
Korutany
ko
Český klub
17
article
Zajímavá schůze parlamentní
komise Svazu českých poslanci
Zajímavá schůze parlamentní
komise Svazu českých poslanci
(Spor okandidaturu českého záslupee
v předsednictvu sněmovny. — Dr. Strán
ský proti Zázvorkovi. — Min. Hochen
burger — obžalován nebude.)
Večer sešla se parlamentní komise svazu
poslanců českých ku poradě, které předsedal
posl. dr. Hruban a které přítomen byl také
člen komise ministr dr. Záček. Jednalo se na-
před o to, kdo má poslance české za
stupovati v předsednictvu posla
necké sněmovny.
Po vstupu dra. Žáčka do kabinetu Biener
thova stal se jeho nástupcem posl. Zázvorka
Dnes kandidatura jeho neprošla hlad-
ce. Již v českém agrárním klubu, jehož členem
jest, nebylo předem jisto, že bude jednomyslně
jmenován kandidátem. Vědělo se, že jest úmysl
postaviti proti němu posl. Düricha. Tento však
prohlásil, že sám je pro posl. Zázvorku, nechtěje
rozhazovat símě rozkolu v klubu.
V parlamentní komisi poslanců českých vy
stoupil proti Zázvorkovi posl. dr. Stránský.
pravě, že Čechové v markrabství těžce nesli,ž
místopředseda poslanecké sněmovny a zástupce
Čechů v předsednictvu jejím posl. Zázvorka,
meškaje nedávno v Olomouci, neměl nic ji-
ného na starosti, leč vykonati úřad
ní návštěvu purkmistru Brand-
hubrovi, urputnému nepříteli ná-
roda českého, u kterého neměl co
pohledávati.
doktor
Strán
Zázvorka
Hruban
Záček
Biener
Dürich
Stránský
Čecho
Brand
Olomouc
předsednictvo sněmovna
necký sněmovna
poslanecký sněmovna
18
article
Dr. Stránský mohl proti posl. Zázvorkov
uvésti ješlě jiná fakta stejné povahy
Tentokráte ohlásili poslanci katolicko-národníh
klubu, že by místopředsednickou funkci přijali
Když po dru. Žáčkovi byla uprázdněna, zdráha
se dr. Hruban býti jeho dědicem.
Rokovalo se pak o návrhu, by na ministra
práv dra. Hochenburgra podána byla ža
loba pro jmenování soudeovské, vykonané v krá
lovství českém.
Žaloba taková podána — nebude, poně-
vadž poslanci čeští nechtějí dát takovým akten
relief muži, který ho nižádným způsobem neza-
sluhuje ani svou ministerskou činností, ani svým
jménem. Bude však volena jiná forma. Poslane
čeští tlumočili rozhodně nespokojenost českého
stavu soudcovského a českého národa vůbec nad
postupem dra. Hochenburgra české kandidáty
uchazeče prostě přecházejícím. Usnesení o tom
stane se později.
doktor
Stránský
Žáček
Hruban
19
article
V drobném prodojit
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
vočurní
. . . . . . . . 6 h
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
admistrace v Murianské ul., S.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů-
Rukopisy se nevraceji
Murianský ulice
20
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 21. října. (Situace a stano-
visko polské.) Poláci jsou pro klidnou par-
lamentní práci a sice všichni bez rozdílu. Proto
starostlivě pohlížeji na příští taktiku Slovanské
jednoty na říšské radě a na další rozvoj poměru
českoněmeckého, o kterém loálně uznávají, že
se vinou Němců v posledních měsících značně
přiostřil jak zmařením českého sněmování, tak
i jazykovými zákony v německých sněmech.
„Nov. Reí.“, která bedlivě sleduje stoupající na-
dutost rakouských Němců, chápe, že nedávné
události musily způsobiti rozhořčení ve Slovan-
ské jednotě a zvláště v kruzích českých. Ale
přes to varuje, aby se Slovanská jednota nedala
unésti city a řídila se ve svém jednání pouze
chladným rozumem a rozvahou. Pochybujeť, že
by bezohledná obstrukce mohla vésti ke změně
systému a zlomení německé převahy ve státě.
Technicky může parlamentní práci zmařiti malá
hrstka nespokojenců; aby se znemožnila poli-
ticky, na to je třeba síly. Slovanská jednota
— dodává „N. R.“ — má tu sílu a jest povinna
ji ukázati. Obstrukce je prý zbraní slabých.
„Kurjer Lwow.“ vidí v poměru politických
stran při zahájení říšské rady úplný chaos. Če-
chové, kteří prohlásili, že bez českého sněmu
nebude říšské rady, nyní, když český sněm sku-
tečně rozbit, jsou prý na vahách, nemají-li přece
připustiti klidnou práci v poslanecké sněmovně.
Polák
Němec
Kurjer Lwow
Praha
Slovany
poslanecký sněmovna
21
article
Lvovský list z toho zavírá, že oposiční skupiny
buď ztratily rozhled po situaci a nemají vůbee
nijakého plánu do budoucnosti, anebo že začíná
maskovaný ústup, jehož účelem v prvé řadě je
udržeti parlament.
Orgán prof. Glabiňského, „Slowo pol.“
hrozí nejprvé, že vláda na obstrukci odpoví
klidně návratem k § 14. To dle jeho zdání mají
na mysli také politikové čeští, kteří sice ob-
strukci hrozí, ale jen proto, aby se domohli kon-
cesí (!), jež by jim umožnily uzavříti s vládou
čestný mír. Proto také nestrhali všechny nitky,
pojící je s parlamentem a připouštějí, aby se
sněmovna klidně ustavila.
Týž list však dodává: Také vláda a něme-
cké strany musejí pochopit, že není možno
uvésti parlament do pravidelný ch
kolejí, dokud se Čechům nedá ur-
čitá satisfakce. Nestačí zostřiti jednací
řád, jak si přejí křesťanští sociálové, poněvadž
ostrý jednací řád může sice zmařiti obstrukci,
ale trvalé parlamentní většiny nevytvoří, a be
ní se neudrží na delší dobu žádná vláda. Čím
více se cesko-německý spor přiostřuje, tímje
pro obě sporné strany jasnější, že jedna může
druhou dokonale udolati. Rakousko nemůže býti
státem ani německým ani slovanským.
profesor
Glabiňský
Čecho
Rakousko
22
article
Z Vídně, 21. října.
Vídeň
23
article
V Praze, 21. října. (Po uherské ko-
runní radě.) Ministr obchodu, Fr. Košut,
vraceje se z Vídně do Pešti, přijal ve vlaku zpra-
vodaje „N. P. Journ.“ a pravil mu, že strana
neodvislost může klidně vyčkati, jak se krise
rozřeší, jen varovati se musí, aby přenáhleným
skutkem situaci ještě nezhoršila. Politika mož-
nosti byla vždyeky jeho zásadou. Rozřešení kri-
se nemá pro stranu neodvislosti na spěch. Strana
má čas, poněvadž ví, že o ústavním smýšlení
panovníka nelze pochybovati.
Uherští ministři, aby vyhověli žádosti, pa-
novníkem na ně vznesené, začnou nyní opět vy-
jednávati se svými stranami. Vyjednávání potrvá
asi dvě neděle a počátkem listopadu budou opět-
ně panovníku referovati, jaký je výsledek no-
Košut
Journ
Praha
Francie
Vídeň
Pešť
25
article
Literatura.
Literatura.
Naše knih v.
* Karel Želenský: Na křídlech Ikarových
Veselé a vážné povídky ze života hereckého. Nákla
dem časopisu „Divadlo“ (jako přiloha) v Praze II
1970. Stran 175. Cena 1 K. Illustroval V. Olíva.
* Rudolí Kafka: Pepříčky. Veselé vzpomin-
ky ze života hereckého. Timže nákladem, stran 173
Cena 1 K. fllustroval J. Flandlerka.
Dvěma roztomilými knížkami obohacena naše
divadelní literatura. Želenského a Kafkova knížka
přijde mnchým vhod: hercům, jimž zajisté jsou zvlá-
ště věnovány, oživí vzpomínky na události, jež ve
mnohých případech sami zažili, oscbám „civilním .
abych tak řekl, nehercům, podají názorný obraz
slastech a strastech života venkovského, potulného
herce.
Želenský již v titulu uvedl, že vypráví událoe
veselé i vážné, jak je život přináší. Nepohlíží však
na svět růžovým sklem: i rozpustilé vypravován
tají v sobě trpkost, črty vážné pak někdy svým str
skem a beznadějnou mnohdy truchlivostí dovedou
přímo roztesknit. Čiší z nich trpkost, výčitky proli
osudu a zlým lidem
Příčinou těch nářk) a stesků i nevaselých výtei
je často obecenstvo, někdy nekolegiální, kolegové
mají na tom velikou zásluhu — nejvíce pak na svě
domí mají řiditelě.
Želenský
Ikarův
V Olív
Kafka
J Flandlerka
Kafkův
Náklo
Praha
divadlo
26
article
Ti direktoři! Želenský nenabyl o chlebodá ref
herců příznivých zkušeností za své činnosti u ven-
kovských společnosti — pravím zkušenesti, nebo-
jeho líčení nejsou smýšlenkami, neisou báchor-
kami —; kdo je s poměry jen poněkud obeznámen
kdo něco sám zažil a zkusil, pozná na první pohled
toho, onoho výtečníka, třeba se v Žetensvého kaižc
jmenuje Kostečka, Stibral, Rubák a podobně.
Ti direktoři! Kolik hříchů proti hercům spácha-
ných mají na svědomí, co slz a vzdechů zavinili
Mnozí z nich, jak je Želenský líčí, patří spíše
do vězení, než v čelo družiny, jež má lidu předváděti
umění. A to ubohé umění! Jak často pláče, jak často
je Popelkou — jak často se zvrhá v přímý pamilet
a karikaturu. Nejhorší při tom je, že podobné pří-
pady, kdy umění je snižováno měněním názvů kusů.
barnumskou, jarmareční reklamou a podobně, vy-
skytají se stále a velmi často, a ne jen na venkově
Kalkova knížka ozývá se veselejší strunou —
některá ličení jsou přímo rozpustilá. Většinou v nich
autor líčí svůj život, svoje příhody, svoje nazírání
na svět. Nu, a je-li sám veselý — nemohou jeho po-
vídky jinak vyzníti, než vesele. Ať je bída, hlad
zima — dobrý rozmar napraví vše a s veselou mysl
čeká se na lepší časy
A tak Kalkova knížka jak rozmarně začala, ta
i rozmarně končí — veselou tváří autorovou na po-
slední stránce.
Obě knížky jsou vkusně vypraveny a illustro-
vány: Oliva a Flanderka mají též zásluhu o úspěch.
Želenský
Kostečka
Stibral
Rubák
Kalkův
Oliva
Flanderka
27
article
Jarka N
* Arcybašev: „Smrt Landeho.“ (Nakladatel
Hejda a Tuček v Praze.) Snad málokterý novo-
dobý belletrista tak rozvlnil hladinu veřejného mí-
nění, vyvolal svým dílem nejen v úzce literárním.
ale i šíře společenském světě tolik polemických roz-
porů a takovou napjatou pozornost čtenářských kru-
hů, poměrně záhy trvale upoutal na každou svou
novou knihu, jako se to vše podařilo ruskému Arcv-
baševu. Není, a nutno to co nejdůrazněji akcento-
vat, velkým tvůrčím umělcem, není ani hlubokým
myslitelem a ještě méně svérázným objevitelem no-
vého životního typu, v literární historii ruské nikdy
nebude tvořit idcový vrchol, stejně jako ani dnes
neznamená ve vývoji domácího písemnictví zvlášt
vytýčenou jednotku. Jest však dobrým i vnímavým
pozorovatelem, jehož citlivé duši nic neujde ze sou-
časného ruchu politicko-společenského, jenž bedlivě
naslouchá sebe utajenějšímu i dosud jedva postřeh-
nutému šepotu doby a před nímž celková nálada
dneška leží při stálé autorově evidenci jako na mapě.
Má přiléhavý smysl pro vkus i rodící se směryv
soudobí společnosti, stýká se co nejintimněji se
skutečným životem a souslavně sleduje hru mění-
cích se útvarů myšlenkových, názorových i citových.
Jarek
Arcybašev
Lande
Hejda
Tuček
Praha
28
article
Umí rozpoznat kol sebe ze směsi navzájem se pro-
tínajících i křížících prvků ústřední linie a spodní
vlnění směrů, názorů i programů jesí mu zcela běž-
no a jasno. Nedovedl ještě své době ani vlastním
vrstevníkům v nynějším chaosu hesel mít pevný tón.
sám v mnohém dosud kolísá a hledá, ale zná bystře
se rozhlédnout po přítomné společenské i sociální
situaci a zvážit v ní jednotlivé tvořící ji složky. Jest
nadán schopnosti ostrého kriticismu, má bezohled-
nost rozeného satirika a dovede pozorovat i rozlišo-
vat, což vše nečiní z něho ještě umělce ani tvůrce.
ale vliskuje mu karakter zajímavého literáta nynějí
přechodně éry. Ruské písemnictví prochází v po-
sledních letech znatelnou vnitřní krisí, kde radikální
revolucionářství a kult krajně vyhnaného indivi-
dualismu byly jen dvěma z mnohých součástí, tu
sama o sobě jest zjevem ryze přechodným a musí
ze sebe teprve vydat pevnějí skrystalisovaný náběh
k novým formacím. A tento plodivý materiál nutno
v ní dnes pracně shledávat, jedním pak z těch, kdo
si za úkol své literární tvorby určili právě toto hle-
dání, jest Arcybašev. Nic nového svými sbelle-
trisovanými postavami ani povahou svých dějových
námětů nepřináší, pro obojí hotovou spoustu dokladů
poskytlo mu nejbližší okoli a jemu bude jen patřit
zásluha, že se v tom svém okolí dovedl záhy oriento-
vat, že se nebál v čas říci o něm své slovo a že
moi sllu i odvahu prolestovat proti hrozícim vý-
střelkům v něm. Taková jest povaha každého přo
chodného zjevu literárně společenského a takový cí
musí v první řadě vždy sledovat autor, stojící na roz
hraní nebo na chaosu.
Arcybašev
29
article
Všimneme-li si dobře dosavadních románovýcl
děl Arcybaševa, vidíme, že každým z nich chtěl pře
devším protestovat a současně hned prop
govat, hájit i dokazovat. Při své pozorovatelské
vnímavosti shledal kol sebe řadu nezdravých zjev
proti nimž, aby je paralysoval, postavil zjevy zcel
protilehlého směru a chtěje co možná názorně tent
kontrasi vyzvednout, upadl někdy v přehánění i zve-
ličování. Šlo mu o tendenci — a jejímu jasnému
vycbrazení obětoval zhusta míru uměleckého citu
měřítko čistě literární. — Protestova
v „Saninu“ proti jednostrannému přeceňování
politického živlu ve společensky národním živol
soudobém a upadl v jinou jednostrannost, věnuj
zas příliš mnoho pozornosti problémům pohlavního
soužití, odsuzoval v témž románě neplodnost revo-
lucionismu a ocitl se na sklonu k vyloženému re-
akcionářství atd. Přehánění a nadměrně nanášen
barev jest zatím přirozeným důsledkem jeho pro
testní tendence, kterou dobře rozpoznáte i v ro
máně, nadepsaném „Smrt Landeho.
Arcybašev
Lande
30
article
Pláte-li se na látkové sujet, na belletristický dě
„Smrti Landeho“, dostanele velmi stručnou odpověd
Autorovi nejednalo se po stránce dějové románem ne
o to, ukázat na titulní postavě i jejích životních osu-
dech, kam vede důsledně provádění tolstojovského
hesla o neodpírání zlu. A v té příčině neznán
ostřejší a bezohlednější kritiky, v níž by do té míry
populární těžiště učení tolstojovského bylo zkarriko-
váno a téměř přivedeno ad absurdum. Lando, hotový
beránek, povaha krajně trpná, ustupující i mlčící.
Plát
Lande
Landa
31
article
neschopná činu a při tom prodchnutá až vášnivou
skoro fanalickou touhou po konání dobra, jest' ži-
vým vtělením ideí Tolstěho, pokud mají v progaamu
řešit poměr člověka k člověku. Lande jest pro svou
tvarohovitou bezpáteřnost vysmíván, tupen, ba i sbie
a proklínán, ale s utrpením ve tváři, s krevními pod-
litinami na těle a slzy maje v očích, ohratem ruky
přijde ke svému trýzniteli, aby ho poprosil za od-
puštění a vynutil na něm vyjádření, že se úloční
scéna stala v nederozumění. Maje na mysli dohro a
chlěje je rozsévat všude po svém okolí i do srdei
lidských, vyvolává jen zmatky, sta nedorozumění
i politování hodných konfliktů, z nichž na ko-
nec nevyklíči jedině rodivě i úrodně zrnko. Zapad-
nou zcela neplodny a bez společenského užitku, své-
ho vlastního původce osobně nadobro uštvavše i zni-
čivše. Tak se nám jeví Lande ve skutečnosti jako
takový zbylečný člověk z prvních románů Tur-
geněvových, jako bylost naprosto passivní a neči-
norodá. Jest vyloženo (a svádět věc na nějaké vě-
domé zmírňevání autorových názorů oproti „Sani-
novi“ pokládám za zsela zbytečné), že Arcybašev
chtěl „Smrtí Landeho“ zas jen v přední řadě p ro-
testcvat a varovat. Před doslovným realiso-
váním tolstojovského učení a před jeho theoretickou
neživotností varovat. Proti neužitečnému zahráván
s utepiemi protestovat. A opětně neuvaroval se krj-
ností a výstřelků, takže v Landeovi podal snad víe
než důsledného Tolstojovce: hotovou karikaturu
tysiognomii tvora nejvýš směšného.
Lande
Arcybašev
Tura
32
article
Pro větší účinnost i zde sáhl autor ke kontra-
stům, jako protějšek ku passivnímu Landeovi vyvedh
na jeviště svého látkového děje serii povah zpup
ných, surových, démonických a násilných. Není t
ovšem v ruské literatuře zase nie nového, neboť po-
žadavek podobného roztřiďování typů najdeme už
v kritických názorech Apollona Grigorjeva
Stejně názor, na případě Landeově rozvedený, že vliv
i dobrých theorií může, nepřipravenými učenníky ne-
pochopen, mít nejzhoubnější výsledky a vést zcelu
jinam, než kam byl původně obrácen, není pro
znatele belletrie ruské novinkou.
Naleznete ho, mnohem dříve a přesvědčivěji
rozvedený, u Dostojevského „Běsů“ a zejménu
u „Bratří Karamazových“... A tak mohli bychom
krok za krokem stopovat Arcybašovovy literárni
typy (typovost jim i při jejich přehánění upírat
jest prostě malou znalostí společenského vývojei
dnešního prostředí ruského) a všude vycitili bychom
dost i dosl obdob se staršími zjevy literárními. Jako
Sanin živě upomíná na materialistické sensl u n-
lity ruské belletrie z lel šedesátých, vyrojivší se
po zmaření nadějí v reformy kladených, tak i Lau-
de má u starých autorů řadu předchůdců (u Tur-
geněva, Gončarova, Tolstého). Vůbec dívám se na
Arcybaševa jako na zjev čistě přechodný, který má
v sobě i ve svém díle všechny prvky dobového roz-
hraní a není posud z jejich chaosu přesně vyhráněn.
Grigorjev
Dostojevský
Karamazová
Arcybašovův
Gončarův
Tolstý
Arcybašev
Lau
33
article
Nového zatím v něm mnoho není, ale může se stát
jakýmsi mementem své době, ukazatelem, sám nejsa
duchem tvůrčím, k ohratu. A ruská moderna, spole-
čenská i literární, tohoto obratu potřebuje. —at—
* Sven Hedin: Tibel. Ottovo nakladatelstv
začalo vydávati současně se švédským originálem
a vydáními ve všech světových řečech velké illu-
strované dílo cestopisné dra. Sven Hedina
„Tibet“-
Věhlasný cestovatel popisuje v tomto díle vý-
zkumy a dobrodružství na poslední své epocháln
cestě do střední Asle a Tibetu.
Sven Hedin pronikl tentokráte na místa
kam dosud noha bělochova nikdy nevstoupila, nebot
území Tibetu bylo ode dávna domorodým obyvatel-
stvem přísně střeženo a každý pokus, překročiti hra-
nice, byl marným a krajně nebezpečným
Jenom v přestrojení za domorodého sluhu poda-
řilo se Sven Hedinovi vniknouti do Tibetu, kde
spřátelil se s lamaistickými kněžími a na konec přijat
byl docela samým Taši Lamou (hlavou buddhi-
stického vyznání), bylostí na polo mythickou, kterýž
Sven Hedina slavnostně uvítal a pak docela se i fo-
tografovati dal ..
Nový cestopis dra. Sven Hedina vyniká jako
všecka jeho díla předcházející, mistrným líčením,
které se čle jako poutavý román. V tom ohledu je
autor nevyrovnatelným vypravovatelem, který hned
silnými harvami, hned rozmarnými přihodami do-
vede členáře přímo uchvátiti.
Dilo bude ozdobeno množstvím illustrací, folo-
grafiemi i původními kresbami Sven Hledina a zaslu-
K W
huje všestranného doporučení.
Sven Hedin
Tibel
Ottův
Asle
Sven Hledin
34
article
* J. Miskovský, Kacíři a první evangelici
na Českobrodsku. Český Brod, 1909.
Z bohaté své zásoby historických pamětí, ulo-
žených v archivech Českobrodska, podáva zasloužilý
badatel novou, velice zajímavou ukázku. Tenkráte
sáhl do trudných dob protireformačních a do prvých
zásvitů volnějšího života, vzbuzených tolerančním
palentem. Jest věru s podivením, kterak rychle náro
náš v největší části své odřekl se viry otcův a při-
chýlil ke katolictví. V době několika málo desíliletí
byl převrat náboženský hotovou událostí a p. Miškovský
podává doklady, kterak synové a vnukové horlivých
podobojí byli již v pronásledování svých bývalých
souvěrců náruživější než kaloličií duchovní správcové.
J Miskovský
kacíř
Miškovský
Českobrodsko
Český Brod
35
article
Avšak přes všechen útlak vlády i zlověstných misio-
nářů, kleři zavinili nejvíce duševní úpadek lidu ča-
ského v XVIII. sl., vyskytovaly se přece po všechny
doby povné povahy, s přesvědčením přidržující se
byť i jen polají duševního dědictví předkův a bedlivě
ukrývající knihu českou před slídivým okem misio-
nářův a jim ochotně sloužících rychlářů. Na Česko-
brodsku byli dosti hojní tito pevní charakterové,
kteří nedali se zviklati ani ponižujícími tresty a když
pronásledování neustávalo, raději, ač s těžkým srdgem,
domov opouštěli a v Lužici útočiště vyhledávali. Tito
vystěhovalci udržovali potají spojení se souvěrci
v Čechách a prostředníky byli žitavští pláteníci, se
zbožím kopčící v našich krajich. Ovšem prozradil-l
se jakýkoli styk s jinověrci českými za hranicemí,
zvláště korespondence, nelenily úřady zakročovati
nejpřísnějí. Spisovatel uvařejňuje takový jeden vý-
slech manželů Jana a Barbory Rottových, předků
slavné naší Karoliny Světlé, z r. 1735, který jest
vzácným dokladem tehdejšího úpadku kulturního.
Zajímavý jest seznam těch obyvatelů Českobrodska,
kteří po r 1781 přestoupili k učení evangelickému,
jestiť důkazem, jak houževnatě zachovával lid český
tradice zděděné i přes nejkrajnější protivenstii,
Dr. J. V. Prášek.
Jan
Rottův
Karolina Světlá
doktor
J V Prášek
Česko
Čechy
Českobrodsko
37
article
* „Lumír“, náš nejstarší časopis belletristický,
zahajuje právě vydaným číslem 1. svůj nový, už
39. ročník. Je to veliká řada let, co „Lumír“ vydatně
přispívá ke zvelebení českého umění slovesného,
V písemnictví našem náleží „Lumíru“ od počátku
jeho vycházení jedno z předních míst a to nejen
tradicemi z dob zakladatelů Hálka a Nerudy a po-
zdějších representantů: Vrchlického, Sládka a Zeye-
ra, ale i uměleckou tendenci vůbec a kvalitou obsa-
Hálek
Neruda
Vrchlický
Lumír