1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 14. března 1913.
Praha
4
article
Ha ranní a večerní llsty
Ha ranní a večerní llsty
přodplácí se
V Praze v administraci
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškouí
na měsie-
na čtvrt leta . . . . 7 K eh
ve filiálkách
na měsle . . . . . 2 K 30
Poštou-
na měslc. . . . . . S
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkon
na měsle. . . . . . 3 Ke
na čtvrt leta : . . . K Si
Praha
7
article
V drobném prodejír
ranní čisle o sobě
za Sh
večornl-
na dh
Vo nliálkách na venkově
večerní . . . . . . . 10
. . 5 h
lnaeráts
plati se hotově nupřed.
Předplsceni a inserty přijtmá
administrace v Marinnské ul., s.
Tam nacházají se téš
redakce, tiskárna a expědice
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracejl.
Marinnský ulice
8
title
Nová válka no alkáně
9
article
Dobrá naděje.
Dobrá naděje.
Z Londýna, 14. března. Pařížský k ore
spondent „Pall Mall Gazetty“ oznamuje,že
francouzský ministr zahraničních záležitost
Jonnart mu sdělil, že tísnivá nálada, která
již dlouho na Evropě spočívá, v krátku v nizí
Anglický návrh v příčíně Skadru a Bakové
Z Vídně, 14. března. Z Londýna telegra
fují „N. Fr. Presse“: Konferenci vyslanců bu-
de podán anglický návrh, aby vyslanci vel
mocí v Bělehradě učinili přátel
ské rozklady v příčině poslání no
vého vojska do Drače. Potom bude
učiněn návrh, aby velmoci se usnesly vy
tknouti hranice Albanie na výchoe
a na sever, takže by Skader připad
Albanii, město Daková však, čítající 25.000
obyvatelů a ležící ve vílajetu kosovském na
Bílé Drině, připadlo království srbskému.
Ministerský předseda Pašíč o shodě balkán-
ských spojenců a srbské pomoci Černé Hoře
Z Vídně, 14. března. „N. Fr. Presse“ ave-
vejňuje rozmluvu svého bělehradského zpra-
vodaje s Mikulášem Pašičem, ministerským
předsedou, který se vyslovil: „Odpověď spo-
jených států balkánských je úplně ste;ná.
Bude současně odevzdána zástupcům velmoc
ve čtyřech hlavních městech spojených států
balkánských. Tento souhlas balkán-
ských států je opětným důkazem
naprosté shody jejich v důleži-
tých věcech. Pokud týká se výpravy srb-
ských posil ke Skadru, přetřásá se tato vý-
prava zahraničním tiskem bez náležitých zna-
losti. Ve skutečnosti nejde o žádnou samo-
statnou akci Srbska. Černá Hora dostává
prostě od Srbska na základě spojenecké
smlouvy vojenskou pomoc, aby mohla úspěšně
pokračovati v obléhání Skadru. Srbsko vy-
hovělo žádosti svého spojence stejným způso-
bem, jako vyhovělo již na počátku války žá-
dosti Bulharů, by poslalo vojsko k obléhání
Mall
Pašič
Bulhar
Londýn
Evropa
Vídeň
Bělehrad
Drač
Albánie
Daková
Bílá Drina
spojený stát
Srbsko
10
article
Drinopole. V Rakousku nyní Srbsku podobné
chování vůči Černé Hoře zazlívají, k čemuž
věru není žádné příčiny. Srbsko nemohlo po-
sil poslati před Skader dříve, poněvadž Čer-
ná Hora si jich dříve nežádala. Na druhé stra-
ně nemohlo Srbsko žádosti Černé Hory, na
ně vznesené, odmítnouti. Vojenské operane
nemohou býti pokládány za žádnou akci na-
mířenou proti zájmům Rakouska. Srbsk
si přeje naopak opravdově, a by
mělo dobré styky s Rakouskem.
Za tím účelem koná se právě výměna názorů
v příčině vzájemného sousedskéh
poměru obchodniho, hospodář-
ského a dopravního. Potěšlivým způ-
sobem mohlo býti dosud již zjištěno, že v pří-
čině budoucího útvaru vzájemných styků v
důležitých věcech neukázaly se zásadní růz-
nosti. Vojenské operace, které se vedou již
od počátku války, náležejí výhradně do pravo-
moci velitelství armády, které přizpůsobuje
rozhodnutí válečným účelům. Tím se vysvě-
tluje také, že většina vojska, poslaného pro
posilu obléhajících sborů před Skadrem, z dů
vodů vojenských vyloděna byla v Drači.
Chystané opětné bombardování Drinopole.
Ze Sořije, 14. března. („N. Fr. Presse“.
Ještě v tomto týdnu obnoveno bud
bombardování Drinopole novým
dalekonosnými děly a to způsobem proni-
kavým.
Drinopol před kapitulací.
Z Vídně, 14. března. „Südslavische Corr.
oznamuje z Cařihradu přes Rumunsko, že si-
tuace v Drinopoli dle došlých zpráv nasvěd-
čuje nutnosti velmi brzké kapitulace. Posledni
zpráva Šukriho paše došla do Cařihradu
10 t. m. pomocí jiskrové telegrafie a zprávou
Potěšlivý
Corr
Drinopol
Rakousko
Srbsko
Černá hoře
Drač
Sořijá
Vídeň
Cařihrad
Rumunsko
Skadr
11
article
touto zabývala se mimořádná ministerská
rada, pročež příkládá se jí velká důležitost.
Na úřadních mstech nebylo lze dosíci žádného
sdělení stran zpráv z Drinopole, leč tvrdi se
tam pouze, že situace města jest nezměněna.
Jisté zdejší vyslanectví obdrželo však kon-
cem minulého týdne úřadní sdělení z Drino-
pole, dle kterého stavu pevnosti jest neutě-
šený, zatím co cizí kolonii vede se dobře.
Z Berlína, 14. března. „Berliner Tagblatt
obdržel z Oděsy z pramene s tureckými po-
měry obeznámeného tuto zprávu: Když nový
turecký kabinet 23. ledna ocitl se před otáz-
kou, zdali zahájiti má opět válku či uzavříti
mír, byl vyzván velitel Drinopole
šukri paša, aby podal o tom úsudek. Týž
odpověděl jiskrovým telegramem, že může
klásti odpor až do konce února dle starého
stylu a kdyby musilo býti, že vydrží až do
polovice března dle starého stylu. Prosi však,
aby umožněn byl eventuální výpad z pevnosti.
Od té doby připomněl Šukri paša dvakráte
anebo třikráte ,že fatální termin se blíží. Jeho
poslední zpráva došla v neděli do Cařihradu.
Pros
Drinopol
Drina
Berlín
Cařihrad
Berliner Tagblatt
12
article
Šukri paša oznamuje, že náboje a potra-
viny stačí již jen na několik dni
Nezbývá mu tedy nic jiného, než pod-
niknouti zoufalý výpad a žádá
aby takový výpad usnadněn by
současným útokem čataldžské ar-
mády, která by podnikla prudký
útok na bulharská postavení. Po-
dobně i vali z Drinopole referoval ministru
vnitra o situaci v městě a dodal, že kromiě
nedostatku potravin decimováno jest také oly-
vatelstvo různými nemocemi. Ministerská rada
zabývala se těmito depešemi a nabyla pře-
svědčení, že turecká armáda nen
schopna útočného postupu.
Přípravuje se velký útok na Skader.
Z Cetyně, 14. března. Král Mikuláš ode-
bral se opět do hlavního stanu. Poslední pří-
pravy ke všeobecnému útoku byly již učí.
něny. Útok bude tentokráte podniknut se tř
stran a to s takovou silou, že pád pev-
nosti jest pravděpodobný. Útok pě-
choty bude předcházeti všeobecná palb
z děl. Před tím bude pevnost ještě jednou vy-
zvána, aby se vzdala.
Mikuláš
Drinopol
Cetyně
13
article
Pád Drinopole a Skadru Portě ulehčením.
Z Caříhradu, 14. března. Jak se zdá, spřá-
telují se již na směrodatných místech s mož-
ností, že Drinopol musí býti vydán
Bulhařům. Dle došlě sem zprávy hodla
bulharsko-srbská obléhací armáda podniknou-
ti bezprostředně po rozestavení nových dělo-
střeleckých oddilů soustředěný útok
na pevnost, a není vyloučeno, že tako-
výmto útokem, podníknutým všemi silami
Drinopole bude dobyto. Ostatně pád Drino-
poleulehčil by snahu turecké vlá-
dy, aby mír byljiž co nejdříve uza-
vřen, neboť i zde se již vi, že Drinopol jest
pro Turecko definitivně ztracena a že dalším
odporem by se postaveni odpůrců vlády jenom
posílilo a v říši byly vyvolány velké nepo-
koje. Také situace Skadru jest prý takovou.
že nelze očekávati dalšího odporu. Jest
pravděpodobné, že Drinopol a Skader
padnou ještě před uzavřením mí-
Srážka předních stráží u Čataldže a Bulajru
N. Z Paříže, 14. března. (Zvlášt. telegraí.
zpráva „Nár. Listů“.) „Matin“ oznamuje, že
nyní, když dostavilo se lepší počasí a bažiny
vysychají, zahájeno bylo znovu nepřátelství jak
na čáře čataldžské, tak i u Bulajru. Včera udá-
ly se tuhé srážky předních stráží
Již po několik dní opakovaly se
šarvátky, do kterých zasáhla u Bulajru
ertilerie. V Cařihradě se očekává, že v příštích
3 dnech dojde k důležitým válečným událo-
stem. O výsledku dosavadních srážek před-
ních stráží, které byly prý rázu vážného, ne-
proslýchá se dosud nic.
Drinopol
Caříhrad
Drina
Turecko
Paříž
Bulajr N
14
article
Stíhání tureckého křižáku „Hamidíc“.
Z Bělchradu, 14. března. „Politika“ ozna-
muje, že proti kapitánům řeckých dopravníc
lodí, které bez ochrany řeckých válečných
lodí s naloděným srbským vojskem a válečným
potřebami vypluly do Drače a tam byly na-
padeny tureckou bitevní lodí „Hamidie“, za-
hájeno bylo přísné vyšetřování. Z Pirea byly
ihned vyslány 3 řecké křižáky do Dra-
če, aby „Hamidii“ pronásledova!y
a na mořiji napadly. Potvrzuje se také
že střelbou z křižáku „Hamidie“ bylo v Drač
50 vojínů zabito a asi 100 zraněno.
Bělchrad
Drač
Pireus
15
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Ministr Hadžil Hadil zase úřaduje
Z Cařihradu, 13. března. (K. k.) Minist
vnitra Hadži Hadil, který se nepohodl v mí-
rové otázce s velkým vezírem a ministrem
zahraničních záležitostí a pohrozil demisí, uja
se opět agend svého resortu. S informované
strany se ujišťuje, že mu mladoturecký výbot
zdělil, že by za delší absence z úřadu by
nahražen jiným.
Hadži Hadil
Cařihrad
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Demobllisace.
Ze Lvova, 14. března. Z vojska tady po
sádkou ležicího, pěchoty, byli včera poslán
domů záložníci z ročníku 1908 v malých sku
pinách. O polednách opustili tito reservisté
nesouce si svoje věci, kasárna. Část jich oče-
kávána byla před kasárnami sourozenci, vět-
šinou z venkova. Na ulicích volali propuštěn
radostně na chodce: „Jdeme domů!“ Na dráze
bylo pro dnešek ohlášeno 1000 záložníků 11
sboru k odjezdu vlaky osobními různými smě-
ry. Dnes a zítra budou pohotovy vlaky k ode-
slání dalšímu.
Kníže Thun ve Vídní.
Z Vídně, 14. března. (K. k.) Místodržitel kní
Thun sem přijel.
Chystaná manifestace uherské oposíce.
Z Pešti, 14. března. Pořadatelé protestní
schůze, která se koná 16. t. m. v redutě za
účastenství spojené oposíce a sociálně demo-
kratické strany, ohlásili věera policii, že po
schůzi uspořádán bude průvod ku pomníku
Pettčíyho, kde chtějí promluviti řeči a polo-
žiti věnce. Vrchní policejní president vzal
ohlášku tu na vědomost a schůzi a průvod po-
volil.
Thun
Lvov
Vídeň
Pešť
17
article
„Zdolaná“ oposice uherská.
Z Pešti, 14. března. Postup oposice v so-
botní schůzi není dosud stanoven. Buď bude
oposice postupovati dle taktiky ze schůze po-
slední, anebo bude protestovati s 10 vylouče-
nými oposičními poslanci před vojenským
kordonem, postaveným před parlamentem. Hr
Štěpán Tisza uvítán byl včera v klubu
vládní strany bouřlivými ovacemi. „Budapost
Hirlap“ oznamuje, že pověsti, jakoby hrabě
Tisza měl úmysl odstoupiti, jsou vymyšleny
Hr. Tisza prohlásil prý, že vůbec nechápe
proč by měl odsoupiti právě nyní, kdy oposice
jest zdolána.
Úvěry na stavbu válečných lodí v Italii.
Z Říma, 13. března. (K. k.) (Sněmovna, do
končení.) Posl. Salandra odůvodňuje reso-
luci, v niž se vyslovuje důvěra, že vláda co nej-
dříve navrhne nutná organická opatření k zacho-
vání a rozmnožení vojenských sil n
moři.
Minísterský předseda Glolittí prohlásil, že
vláda jest si vědoma své povlnnosti a chová pevn
přesvědčení, že Italie potřebuje silnéhe
válečného 1oďstva. Vláda bude jednati dle
Štěpán Tisza
Hirlap
Tisza
Posl
Pešť
Hradec
Řím
Italia
18
article
tohoto stanoviska, přihlížejíc k finančním poměrům
země. Přes to je ministerský předseda přesvědčen,
že nelze předkládati velkolepé programy mimo-
řádnými výdají. Stavby válečných lo d
musí býti provedeny postupně, syste-
maticky a v nepřetržitém postupu. Je
tudíž lépe zařadili do řádného rozpočtu co možná
vydatné úvěry na stavbu nových lodí.
Posl. Salandra odvolal pak svůj návrh. Sně-
movna schválila rozpočet válečného loďstva. Schůz
byla pak skončena
Saský král v Salepurku.
Ze Salepurku, 14. března. (K. k.) Saský král
přijel sem v 6 hod. 49 min. ráno navštivit velko-
vévodkyni Toskánskou. Nebyl oficielně uvítán. Král
odejel se svým křídelním pobočníkem do velkové-
vodské residence. V 9 hod. dopoledne podnikli
král. velkovévodkyně s družinami za nádberného
počasí vyjíždku automobily do okoli. V půl 1. hod
je rodinná hostina. Král odjede v 5 hod. 10 min
odpoledne do Mnichova.
Posl
Salandra
Salepurk
Mnichov
19
article
Lodní rozpočet anglický.
Z Londýna, 13. března. (K. k.) Lodní rozpoče
na rok 1913-14 obnáší 45,309.300 liber šterlinků proti
45,075.400 liber šterlinků běžného roku. Rozpočet
stanoví rozmnožení personálního stavu o 8500. D
března 1914 má celkem dosáhnouti 146.000 d-
stojníků a mužů. Obnos 2,052.400 liber šterlinků
žádá se na zahájení stavby lodí nového programu.
který obsahuje pět bitevních lodí, 8 malých kři
žáků, 16 torpédoborců a několik ponorných a po-
mocných lodí.
Velká kněžna Tafana Nikolajevna.
Z Petrohradu, 13. března. (Spb. Ag.) Velko-
kněžna Taťana Nikolajevna spala dnes v noci lépe
než předešlé noci a cítila se také během dnes svě-
žejší než věera. Ranní teplota 39.1, teplota během
dne 38.7, večer 38.6, tep 80, celkový stav dobrý
Chystaná výprava mongolská.
Z Charbínu, 13. března. (P. t. a.) V Čan-Čunu
započaly koníerence zástupců mand-
žurských guvernérů s vojenským
veliteli o organisaci mongolskéh
tažení. Pončvadž není hotových peněz, byl
uznáno za nutné dovoliti bankám v provincii emis
válečných bankovek v obnosu 2 mil. dolarů. Z ja-
ponského pramene se oznamuje, že zákaz vývozu
obilí z provincie Kirinu má za účel, zajistiti zá-
sobování vojska, určeného pro mongolské tažení.
Nikolajevna
Londýn
Petrohrad
Čan
Kirin
Aga
20
article
Politicka hlidka.
Politicka hlidka.
Nezaložené dluhy král. Českého.
Dnes ráno uveřejnili jsme přehled nezalože-
ných dluhů král. Českého jednak u zemské banky
jednak u státu. Zajisté je vhodno, zprávu tu dopl-
niti výkazem, jak nezaložené dluhy rostly.
Zálohové úvěry vybíral zemský výbor na udr-
žování zemského hospodářství takto: 1. na dobu
od 28. června do 29. listopadu r. 1909 částku 10 mil.
korun; 2. na dobu od 29. září r. 1909 do 1. dubna
r. 1910 částku 8.9 mil.; 3. na dobu od 29. října do
31. prosince r. 1910 částku 2.5 mil. K; 4. na dobu
od 26. ledna do 28. října r. 1911 částku 5 mil. k.
Annuitní zálohový úvěr (na částečnou úhradu
annuit, splatných v době od 30. června r. 1910 d
30. září 1911) činí 8.505.489 K 89 h.
Pak následují další zálohové úvěry běžné:5.
na dobu od 28. října r. 1911 do 2. března r. 1912
částka 2 mil. K; 6. na dobu od 16. do 28. února
r. 1912 částka 1 mil. K. 7. a) dne 22. ledna r. 1912
částka 3 mil. K. 7. b) na dobu od 2. březnado
23. června r. 1912 čásíka 4.5 mil. K a 8. ve dnech
30. a 31. října r. 1912 částka 2 mil. K. v niž jest
obsažen III. annuitní úvěr zálohový částkou 1.5 mil.
korun.
II. annuitní zálohový úvěr (na dobu od 30.
června do 31. prosince r. 1912 činil 3,031.050 K
a k němu se pojí mimořádný úvěr 4.837.537 K 26 h.
jehož bylo použito na zemské hospodářství od 19.
listopadu r. 1912 do 31. ledna r. 1913, a který byl
do toho dne až na zbytek 315 K 53 h spotřebován.
Tím způsobem vznikl nezaložený dluh země
Zemské banky celkem 55.274.077 K 15 h.
21
article
Ze sumy této připadát
na rok
částka
1909 . . . . . 16,658.337 K 41h
1910 . . . . . 10.054.117 K 20h
1911 . . . . . 13,532.223 K 68 h
1912 . . . . . 14.182.488 K 76h
1913 . . . . . 846.594 K 57h
A tyto úvěrní hrůzy neznamenají ještě celý
effekt německé obstrukce, jíž vláda pomáhá, jak
můžel
Německé učitelstvo pro samostatné vyří-
zení učitelských platů.
V sobotu minulý týden konala se ve Fischernu
schůze učitelstva okresu karlovarského. Byla
ovšem věnována práci pro úpravu učitelských pla-
tů. Především jednala schůze o návrhu učitelského
spolku českobudějovického, který doporučuje po-
žadavek, aby němečtí poslanci bezpodminečně upu-
stili od své sněmovní obstrukce. Tento návrh byi
ve Fischernu zamítnut; hlasovali pro něj pouz
čtyři účastníci schůze.
Pak bylo usneseno telegraficky žádati Svaz ně-
meckých poslanců zemských, aby umožnil odlou-
čení úpravy učitelských platů od vyrovnání, aby
takto učitelstvo bylo zbaveno bezmezné tísně.
Není pochyby, že toto usnesení je úměrné
usnesením ústřední organisace německého učitel-
stva v Čechách, jehož zemský spolek rozeslal ne-
dávno poslancům tento projev
Čechy
22
article
Představenstvo Německého zemského spolku
učitelského v Čechách vítá zhotovení nové před-
lohy o učitelských platech v permanentní komisi
školské, i žádá nyní důtklivě permanentní komisi
finanční, aby neprodleně se postarala o úhradu
zvýžené potřeby na učitelské platy.
Německý svaz zemský se žádá nejdůtklivěji.
aby konečně uvážil potřeby, týkající se odloučení
otázky učitelských platů od záležitostí politických,
a aby o tom, jakož i o schodné cestě pro rychlé
uskutečnění úpravy učitelských platů učinil určitá
usnesení.
Cesta okresních příspěvků jeví se dle dosa-
vadních úvah o této otázce v okresních zastupi-
telstvech, a soudě dle výsledků, po půl druhém
měsíci této akce zjištěných, nezpůsobilou, aby
učitelstvu třeba jen okamžitě pomohla z největsí
nouze, natož aby mu poskytla trvalou a dostateč-
nou pomoc.
Dlužno tedy znovu se vším důrazem prohlá-
siti, že ze zákona plyne jen cesta sněmovní, a také
že pouze tato cesta může vésti k cíli. Poslanci
obou národních táborů ať se tedy co možná nej-
dříve úplně shodnou o postupu, na jehož základě
může učitelstvu býti poskytnuta trvalá pomoc.
takto ať konečně splní svůj závazný slib, že uči-
telstvo osvobodí z jeho tísně.
Se zřetelem na tento projev je pochopitelno,
že Němci potřebují společné konference s Čechy,
jež se zítra bude konati. Jak se proslýchá, navrh-
nou zítra Němci v konferenci té, aby byl svolán
sněm a aby vyřídil osnovu nového zřízení zem-
ského a učítelských platů; ostatní předměty prv-
ního období — jazykovou otázku a volební opra-
vu — prý Němci chtějí míti z jednání vyloučeny.
že takový německý požadavek bude s české
strany zamítnut, jest ovšem jisto.
Němec
Čechy
23
article
Skodí slepí výrobci živnost-
nictvu?
Skodí slepí výrobci živnost-
nictvu?
Časová úvaha od Frant. S. Jaroše.
Mluvilo se o poměrech živnostníků, o konku-
renci atd., a přešlo se i na slepě výrobce. Byla
řeč o „Deylově výchovně slepých“,a
kdosi vyslovil domněnku, zdali slepi výrobci, kteří
prodávaji prostřednictvím „Deylovy výchovny“
nepoškozují naše živnostníky?
Jako člen „Zemského spolku pro výchovu a
opatřování slepých v král. Českém“, kterýžto spo-
lek „Deylovu výchovnu“ zřídil a vydržuje, kladu
si za povinnost vysvětlití naší veřejnosti tu-
to okolnost, a to tím spíše, že neinformovanost
jednotlivců mohla by se rozšířiti a citelně poško-
diti ústav, o jehož významu kulturním a sociál-
ním netřeba šířiti slov, neboť byl nejen denním ti-
skem, ale i odborníky a vynikajícími osobnostmí
již častěli a dostatek oceněn. Znám zcela dobře
začátky této humanní instituce, znám ústav tak
zevrubně, jako vlastní svoji domácnost, a mám in-
formace o postupné činnosti jeho v každé roční
době od hlavních činovníků jeho. Vedle toho mám
František
S Jaroš
Deylův
25
article
Lodí na horu.
Lodí na horu.
Padesát kilometrů od brasilského přístavu
Santosu, vysoko na horském svahu, vysokém
680 m, leží Sao. Paolo, největší kávové skla-
diště světa. Všecka káva, přicházející do ob-
chodu pod jménem „Santos“, je dopravována
ze Sao Paola drahou do přístavu, odkudž jde
pak do celého světa. Dráha, jejíž stavba po-
hltila miliony, nemá soutěže, proto diktuje
si také vysoké dopravní poplatky. Jeji akcio-
náři mají miliony. Nyní však je jejich zlatý
pramen vážně ohrožen. Jak se píše v časopisu
„Das Wissen“, zažádal Dán dr. Sander u bra-
silské vlády o povolení ke stavbě přístavu na-
hoře v Sao Paolo a 76 km dlouhého práplavu
z přímořského městečka St. Vincento, ležícího
těsně vedle přístavu Santos. Odtud má vésti
průplav až k úpati horského svahu, Alto da
Serra. Pak počne stoupání. Dr. Sander chce
na horském svahu v 33° úhlu zříditi mezi úpa-
tím a vrcholem hory 26 zdýmadel. Každé zdý-
madlo bude 100 m dlouhé, 22 m široké, 80m
vysoké, 64 m hluboké a bude obsahovati
140.000 hl vody. Na vrcholu hory bude pře-
čerpaci stanice, jež za každých 24 hodin vy-
pumpuje z moře 140.000 hl vody. Propluje-l
loď celým průplavem od moře, až k úpatí hory.
nastoupí pouť po svahu ze zdýmadla do zdý-
madla, až dosáhne roviny a přístavu v Sao
Paolo, kde přijme náklad kávy, s nímž nastoup
zpáteční cestu. Sander zavazuje se, že doprav-
ní poplatek sníží na polovinu nynějšího po-
platku železničního.
Sao
Paola
Dán
doktor
Sandra
Santos
Santos
Sao Paola
St . Vincento
Alta da Serra
km
26
article
= Kdo jinému jámu kopá . . . O lordu Fran-
cisu Knollysovi, dlouholetém soukromém tajem-
níku krále Eduarda VII., vypravují anglické listy
tuto veselou historku: Lord Knollys, který je nyní
již dávno v soukromí, byl sekretářem a přítelem
Edvarda VII. již v dobách, dokud byl budoucí
král ještě korunním princem. Při malých hosti-
nách v Sandringhamu, jichž zúčaslňovali se jen
páni, bylo v důvěrném kroužku vždy hojně vese-
losti, ba i rozpustilosti. Jeden z pravidelných ho-
stí, známý sportovník, kapitán Middlefon, prová-
díval často ten poněkud hrubý žert, že přiblíži
se ze zadu k některému z přátel, rozhrnul šosy
jeho fraku a jediným mocným trhnutím rozírh
frak přes záda až k limci. Jednoho večera vybral
si kapitán za předmět svého žertu lorda Knollyse.
Fran
Knollys
Eduard VII
Edvard VII
Middlefon
27
article
Tento slyšel, že jeho frak je trhán, ale nehnul ani
brvou a při největší veselosti ostatních jenom ne-
patrný, klidný úisměv přeběhl přes jeho tvář. „Ale
Knollysi“, zvolal prine Walesský, „proč neprote-
stujete?“ „Ach.“ odpověděl tajemník, „znám zvyk
kapitánův a byl jsem připraven na to, že dnes
na mne dojde. Jako opatrný člověk oblékl jsem
si tedy frak kapitánův. Jeho komorník byl tak la-
skav a půjčil mi jej.“ Middletonovi prý od té doby
zašla chuť trhati fraky
— Červený film. Němci oslavují nyní o překol
jubileum stoletého osvobození od nadvlády fran-
couzské. Rozumí se, že slavnosti zúčastňuje se ta-
ké vojsko, u kterého se všemožným způsobem
vzbuzují a podněcují patriotické city. Přispívají k
tomu hlavně kinematografická divadla, kde před-
vádějí se vojákům povzbuzující historické momen-
tv. Při jednom takovém představení udála se pří-
hoda hodně humoristická. Pro místní posádku by-
lo v největším kinematografu uspořádáno zvláštní
odpolední představení s patriotickým programem,
jako „Královna Luisa“, „Theodor Körner od ko-
lébky až ke hrobu“. „Scény ze života naší císařské
rodiny“ atd. Důstojníci a mužstvo, celkem asi 700
osob, zaujalo místa, hudba spustila a na plátně
objevil se obrar. Lze si však snadno představiti
dlouhý obličej generálův, když místo patriotické-
ho obrazu viděl pohřeb Pavla Singera a slavnost
odhalení pomníku tohoto socialistického vůdce.
Tímto „vlasteneckým“ filmem pobouřený generál
poručil, aby vojsko ihned opustilo svá místaa
odkomandoval je do kasáren. Událost zavinil ki-
nematografový operatér, který spleti filmové cív
ky. Byl ovšem ihned ze služby propuštěn. Příhod
prý vyvolala ve městě hodně smíchu.
Knollysi
Middleton
Němec
Luisa
Körner
Pavel Singer
28
article
= Planeta za Neptunem. Poruchy v oběhu ko-
met a poruchy, vyskytujíci se v oběhu oběžnic
dávají tušili, že za oběžnicí Neplunem nalézá se
ještě jiná, neznámá oběžnice. Americký astronom
Pickering již ke konci roku 1909 vypočítal místo.
ve kterém se oběžnice ta přibližně asi nalézá, a
ač během celých čtyř roků jest pilně po ní pátrá-
no, nebyla dosud nalezena. Byly sice objeveny na
místě udaném planety, ale výpočty a měřením
zjistilo se, že patří mezi malé oběžničky v pásmu
mezi Marsem a Jupiterem. Dle výpočtů Pickerin-
kových oběžnice tato nalézá se poblíže 200° délky.
Oběh její kolem Slunce přibližně vypočítán jest na
272.2 roku. Planeta dle své přitažlivosti, jakou
působí na dráhy komet a dle poruch, vykonáva-
ných na oběh Neptuna a Urana má ohromný roz-
měr. Pickering předpokládá, že tato ultraneptu-
nická oběžnice obíhá kolem Slunce v rovině kol-
mé k rovinám drah ostatních oběžníc. Všechny
oběžnice systému slunečního a většina jejich sou-
putníků obíhají okolo Slunce dráhami téměř sou-
hlasnými s ekliptikou naší země, a jiný oběh oběž-
nic v jiné rovině nežli má naše země, považoval se
dosud za nemožný. Avšak Pickering již jednou od-
kryl, že devátý měsíc Saturna obihá směrem o-
pačným směru pohybu ostatních osmi měsíců Sa-
turnových, pěti měsíců Jupitera, dvou měsíců
Marta a jednoho měsíce naší Země. Objev tente
způsobil objevení tří nových měsíců Jupiterových
z nichž jeden taktéž postupuje nepravidelným
směrem. Nalezení oběžnice stěžuje okolnost, že
jsouc velmi vzdálena od Slunce, jest slabě jeho
světlem osvicena. Nyní jest vyhledávána ponejvíce
fotografickou cestou a doufá se, že tímto způso-
bem bude spíše nalezena.
Neptune
Pickering
Neptun
Uran
Jupiter
Mars
Jupiterův
Mars
Jupiter
29
article
— Úmrinost kojenců v Prusku klesá k velké
radosti všech starostlivých lidí o příští Němců po-
těšitelně. Od let devadesátých klesla s 22%% at
18.19.
Čtyří dívky na výletu utonuly. Z Hage-
nu (Vestfálsko). 13. března. (K. k.) Na výletě, kete
rý dnes odpoledne podnikla jedna třída dível
zdejší obecné školy, stalo se velké neštěstí. Př
přepravě přes Lénu převrhl se člun. Sedm děv-
čátek padlo do vody. Tří byla zachráně na
ostatní ve věku 13 a 14 let utonula.
— Nové dívadlo v Paříži? V Paříži prý se
vážně pomýšlí na to zříditi na levém břehu Seiny
velké divadlo. Jak známo, koncentroval se dosud
veškerý divadelní život pařížský na pravém břehu.
—Norský spisovatel Krag. Z Christianie
13. března. (K. k.) Spisovatel Tomáš Krag zemřel
ve zdejší nemocnici ve věku 44 let.
Němec
Krag
Hage
Vestfálsko
Paříž
Seina
Christiania
30
article
= Odročený proces londýnské sufražetky. z
Londýna, 13. března. (K. k.) Žena jménem Olive
Hockenová, 32letá, byla dnes postavena před po-
licejní soud, jsouc obžalována, že zapálila v Roe-
hamptonu dům. Včera večer byla zatčena ve svém
bytě v západní části Londýna a při domovní pro-
hlídce zabaveno bylo množství nástrojů na přeře-
závání telegrafních drátů a lahví s kyselinami, ja-
kých užívají stoupenkyně hlasovacího práva žen-
ského při svých útocích. Záležitost ta byla sou-
dem odročena asi na týden
= Velké neštěstí na vojenském cvíčišti ve
Francii. N. Z Paříže, 14. března. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. Listů“.) Na vojenském cvičišti v Remeši u-
dálo se věera velké neštěstí. Dragouni pluku 22.
cvičili ve skupinách, při čemž obě křídla škadro-
ny postoupila proti sobě. To stalo se s takovou
prudkostí, že při nárazu obou křídel na sebe ko-
ně a jezdci padali k zemi. Celkem spadlo 12 vo-
jínů s koní. Většina jich utrpěla těžká zranění: je-
den vojín roztříštil si ramenní kost a musil byti
hned dopraven do nemocnice
žlutá zímnice v domě guvernera Zlatého
pobřeží. Z. Z Londýna, 14. března. (Zvl. lel. zpr.
Hockenová
Londýn
Francie
Paříž
Remeš
31
article
„Nár. Listů“.) „Daily Mail“ oznamuje z Accry na
Zlatém pobřeží Alriky, že v domě guverněrově
propukla obávaná žlutá zimnice. Pí. Cliffordová.
choť guvernéra a adjutani tohoto nemoci touto těžce
onemocněli. Na dům guvernéra uvalena násled-
kem toho karanténa
= „Anarcheftes.“ Mezi spoustou dopísů o boji
se sufražetkami, které dostávají anglické listy o
svých čtenářů, byl také jeden, v němž pisatel na-
vrhoval, aby sufražetky byly jmenovány „anar-
chettes“. Pojmenování se patrně asi ujme, nebot
samy sufražetky se ho ujaly. Na jedné schůzi při-
jala jedna bojovnice za práva žen toto jméno jako
čestný titul.
= Nejbohatš muž v Anglii, viscount Tretegar,
zemřel v těchto dnech na svém statku u Newportu.
Roční jeho příjmy obnášely 20 milionů korun.
= Velké odkazy. Nedávno zemřelý maďarský
šlechtic, hrabě Dionys Andrássy, odkázal v závěti
asi pět milionů korun k účelům kulturním a dobro-
činným. Pensijní fond uherských žur-
nalistů, který se vůbec těší velké pozornosti
maďarských boháčů, dostane asi 750.000 K.
Pešťskému spolku pro výtvarné umění odká-
zal značný fond, z jehož úroků mají býti kupována
umělecká díla. Na rodiny učitelů ze stolic abanjsko-
toruanské a zempilnské, kde měl statky, pamato-
val v závěli tím, že nařídil zřízení internátů
pro 200 dětí. Mimo to pamatoval skoro na
všechny zemské ústavy a zřízení, sloužící účelům
kulturním a lidumilným.
Cliffordová
Dionys Andrássy
Akkra
Anglie
Newport
Daily Maila
Anarcheftes
32
article
= Zavraždila svého milence. Z Berlína, 14
března. V obci Drebkové u Kottbuze objeven byl
děsný zločin. Vdova Köckeritzová zavraždila své-
ho milence dělníka Fröhlicha a mrtvolu jeho
rozřezala na kusy. Také části mrtvoly spálilaa
vnitřnosti zabrabala ve stáji. K vraždě se již při-
znala a prohlásila vyšetřujícímu soudci, že Fröhlich
ji žádal, aby ho zavraždila. Také první muž Köcke-
ritzové zmizel rychle a neznámo kam.
— Požár v Lessingově dívadle v Berlině.
Z Berlína, 14. března. (K. k.) V Lessingově di-
vadle vypukl včera za představení Ganghoferova
díla „Smrt a živol“ kolem 10. hod. večerní ve skla-
dišti nábytku požár, který byl brzy zpozorován.
Okamžitě byla spuštěna železná opona a hlediště
vyklizeno, aniž se stala nějaká nehoda. Když se
dostavilo na požářiště hasičstvo se 7 stříkačkami.
vyrazily již plameny ze dvou oken II. poschodí. Ha-
sení ohně trvalo hodinu. Z nábytkového skladiště
vyhořela jen část. Jeviště a hlediště nebyla vůbee
poškozena. Zraněn nebyl nikdo, pouze vrchní gar-
derobierka Augustina Obstová utrpěla lehkou otra-
vu dýmem, brzy se však opět vzpamatovala. Příčina
ohně nebyla dosud bezpečně zjištěna.
Köckeritzová
Fröhlich
Požár
Lessingův
Augustin Obstová
Berlín
Drebková
Lessingův di
Köcke