1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 7. března 1913.
Praha
4
article
Ha ranní a večerní Haty
předplací sa t
V Praze v administrani
na měsío, .. 2/ K —
na čtvrt leta K —
s dvojí donáškoni
na čtvrt leta . . . . 7Kelk
ve filiálkách
na měsic . . . . . 2 K B0h
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrt ista : . . . 9 K 80
s dvoji násilkou
na měsie, . . .
na čevrt iet : . . . 1 k S
Praha
7
article
V drobném prodejit
vanní čislo o sobě
za §h
večerni
za d k
Va filiálkách na venkově
ranni člslo
. . . . j0 k
večerní . . . . . . . . 5h
Jnaeráty
plati se hotově napřed.
ředpláceni a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se též
redakco, tískárna a expedice
„Národnich Listů“.
Rukopisy se nevracell.
Virginie
8
title
Nová válka no Balkíně
9
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Z Cařihradu, 6. března. (K. k.) Anižse
pouštěly do podrobností, prohlašují kruhy
Porty, že jednání o mír je na dobre
cestě, poněvadž se lze právem domnivati.
že balkánští spojenci budou povolnějšími.
Také „Iíham“ dospívá k závěru, že mír je
nepochybně blízký, bude-li ihne
řešena otázka válečné náhrady.
V článku inspirovaném dle všeho mladoture-
ckými kruhy, v němž kritisuje se jednání vel-
kého vezíra v otázce míru, tvrdí „Alemdar“
že velkovezír musí buď zkusiti ještě jednou
válečné štěstí, aby docílil příznivějších pod-
mínek míru anebo postoupiti vládní moc těm.
kteří se považují za způsobilé převzíti stejnou
zodpovědnost.
N. Z Paříže, 7. března. (Zvláštní telegraí.
zpráva „Nár. Listů“.) Z Pery telegrafuje se
„Echu de Paris“, že velký vezír navštívil
včera francouzského vyslance. Z prohlášení,
která mu učinil, vysvítá, že Porta přece
se konečně zpřátelila se zřeknu-
tím se Drinopole, avšak v příčině vá-
lečné náhrady trvá velký vezír na stanovisku,
že Turecko nebude platiti ani haléře.
Z Bělehradu, 7. března. Sestavení noty
balkánských spojenců na odpověď vel-
mocí jest skončeno. Očekává se, že
odpověď bude dnes odevzdána. Vyslovuje s
v ní ochota přijati prostřednictv
velmocí za určitých podmínek.
Tyto týkati se budou vyplacení válečne
náhrady, jejíž výše bude teprve určena.
postoupení Drinopole a Skadru.
O Janině, která se včera Řekům vzdala, se
již nemluví. O příměří na dobu mediace,o
kterém panuje přání, aby bylo aspoň krátké,
žádáno nebude.
Z Cařihradu, 7. března. Hakki paša te-
legrafoval z Londýna, že mír jest zaji-
štěn. Žádal však o plnou moc, aby mohl
slíbiti Anglii koncese pro zavod-
nění Mezopotamie. Porta mu tuto plnou
moc dala.
Paris
Port
Řek
Cařihrad
Paříž
Drinopol
Turecko
Bělehrad
Londýn
Anglie
10
article
Pád Janiny.
Z Paříže, 6. března. (K. k.) Z Athén se
telegrafuje, že dobytí Janiny vzbudi-
lo nevyličitelné nadšení. Se zvléšt-
ní pýchou se připomíná, že první ze tří
velkýck tureckých pevrostí tyt
dobyto Řeky. Turecká posádka v Janině
považuje se za válečné zajatce. Vydávání
zbraní bude se díti po skupinách.
Z Cařihradu, 6. března. (K. k.) Dle zpráv.
došlých Porty z Janiny, byli bývalý
řecký poslanee janinský a pět
řeckých notáblů v Janině na roz-
kaz velitele pověšeni pro pobu-
řování obyvatelstva.
Z Athén, 6. března. (K. k.) V dnešní schů-
zi sněmovny přečetl ministerský předseda Ve-
nizelos za nadšené pochvaly poslanců a gale-
rií telegramy korunního prince, které oznamu-
jí rozhodující vítězství řecké armády. Za schů-
ze přišel další telegram korunního prince.
jejž ministerský předseda rovněž přečetl av
němž oznamuje se obsah protokolu o vydání
Janiny, podepsaném Esadem pašou. Štáb a
všichni důstojníci i vojáci ture-
cké posádky, celkem 33.000 mužů.
prohlašují se v něm za válečné
zajatce a všechny tvrze se záso-
bami střeliva, pancéřovými dě-
ly, prapory a válečným materi-
álem vydávají se Řekům. Všichni
vůdcové oposice ujali se slova, aby blahopřá-
li korunnímu princi a armádě k vítězstvía
současně požádali vládu, by hájila práva ře-
ckého národa ve všech provinciích, kde má
řecký živel převahu. Předseda sněmovny za-
slal jménem sněmovny korunnímu princi bla-
hopřejný telegram, v němž tlumočí díky ná-
roda korunnímu princi a vojsku. Po schůzi
odebrali se ministři a všichni poslanci i vůdco-
vé oposice, provázeni nepřehledným nadše-
ným davem lidí do kathedrály, kde byly slou-
ženy bohoslužby na díkůvzdání. Večer bylo
město skvěle ozdobeno a osvětleno.
Řek
Janin
Paříž
Atény
Cařihrad
11
article
Ze Soluna, 6. března. (K. k.) Zpráva o
pádu Janiny vyvolala velké nadšení mezi
zdejšími Řeky. Všude projevována byla radost
různými projevy.
Z Athén, 7. března. („Neue Fr. Presse.“
Zprávy o skvělém vítězství zbran
řeckých v Epiru a dobytí Janiny
způsobily ve sněmovně náladu neobyčejně
slavnostní a vlasteneckou. Ministerský před-
seda Venizelos přečetl depeši následníko-
vu, oznamující kapitulací Janiny. Vůdce opo-
sice Mavromichali promluvil, chvále sta-
tečnost armády a loďstva, jakož i vůdce ná-
sledníka Konstantina, pro kterého navrhl po-
slanec Petropulakis predikát „Vítěz-
ný“. Poslanec Ralys vyslovil nadějí, že vlá-
da národní věc se stejným úspěchem ukončí.
Žalobný stesk Albánců.
Z. Z Londýna, 7. března. [Zvláštní telegr
zpráva „Nár. Listů“.) Konference velvyslanců
dostala zprávu o dopisu, který z asl al
jí deputace Albánců. V dopise tomto
se vyslanci důtklivě žádají, aby svou pozor-
nost obrátili na Albánii, na tuto nešťastnou
zemi, jejíž obyvatelstvo nalézá se v nepopsa-
telné bídě. Tak obyvatelstvo Valony vklíněno
je mezi Řeky a Srby, je tureckými vojáky uti-
skováno a zahyne nouzí a hladem, nebude-li
mu dovoleno, aby si opatřilo potřebné pro-
středky. Proto nechť se velmoci smilují nad
zbědovaností Albánie.
Řek
Janin
Konstantinos
Ralys
Albánec
Valon
Srba
Soluna
Atény
Francie . Presse
Epirus
Londýn
Albánie
12
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Opatření proti spiklencům a vzpouře.
Z Cařihradu, 7. března. 30 důstojníků ča-
taldžské armády opustilo svoje místa a příšl
do Cařihradu. Patří ke mstitelům za-
vražděného Nazima paše a scho-
valí se v paláci druhorozeného
dědice trůnu, který jest patrně s
nimi ve spojení. Policie palác střeží.
zdráhá se však v něm vykonati prohlídku. Na
mešitách byly dnes v noci vylepeny pobuřu-
jící plakáty. Akce úřadů namířena jest
hlavně proti členům tajné mosleminské
sekty Malaj, na kterou padlo podezření,.
že chystá spiknutí proti vládě. Ulice, ve-
doucík Portěakildyskémupaláci.
jsou střeženy vojenskými hlíd-
kami, které zabraňují pohybu větších mass
obecenstva. Jest obava, že při dnešním selamli-
ku budou provedeny při jízdě sultánově de-
monstrace. Městský policejní ředitel učinil
proto mimořádná opatření.
Velký vezír chtěl odstoupit.
Z Cařihradu, 6. března. (K. k.) Odpoledne
udržovala se tvrdošíjně pověst, že velký ve-
zír projevil přání podati demisi
Pověst nebyla však potvrzena. Večer se pro-
slýchalo, že měl-li v úmyslu podati demisi
bylo tomu zabráněno dík intervenci vlivných
mladotureckých činitelů.
Dementi.
Z Caříhradu, 6. března. (K. k.) Oficielně
vyvrací se pověst o demisi kabinetu a nastá-
vajícím svolání rozpuštění sněmovny.
Cařihrad
13
article
Bájky o křížáku „Hamidie“.
Z Cařihradu, 6. března. (K. k.) O zprávě
jednoho zahraničního listu, že křižník „Hami-
die“ před zálivem Hagios Oros napadl řecké
lodi s transportem vojska a tři z nich potopil.
není zde ničeho známo. Místní korespondence
„Istih Barat“ zaznamenává odnikud dosud
nepotvrzenou zprávu, že křižák zabránil Ře-
kům přistáti na maloasijském pobřeží. „Jeune
Turc“ oznamuje dnes ráno, že dle telegramu,
došlého na příslušné oddělení, je křižák na
bezpečném místě.
Istihlava Barat
Jeune Turc
Cařihrad
14
article
Z tabákové režie.
Z tabákové režie.
Z Caříhradu, 7. března. (K. k.) Zpráva
z 2. t. m., že dva cizozemští delegáti Dette
Publique podali demisi, zakládá se na omylu.
Oba delegáti podali demisi pouze jako správ-
ní radové turecké tabákové režie,
15
article
Zákon o nemovitostech.
Zákon o nemovitostech.
Z Caříhradu, 7. března. (K. k.) Úřadní lis
uveřejňuje zákon o nemovitostech, který
uznává korporace za právní osoby a za schop-
né nabývati pozemků.
16
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
17
article
Sociální demokraté češti a státní rozpočet.
Sociální demokraté češti a státní rozpočet.
Z Vídně, 7. března. Vykonávajíce usnesení
sociálně-demokratického klubu českého, ode-
brali se poslanci Němec a Habermann ku
předsedovi sněmovny dru. Sylvestrovi ve pří-
čině neprodleného projednání řád-
ného rozpočtu na rok letošní. Při-
pomněli mu, že tento budžet obsahuje četné
investice, které rozpočtem zatímním nejsou
vyřízeny a že proto jest důležito, aby co nej-
dříve normální budžet byl oběma sněmovnam
schválen. Předseda dr. Sylvester odvětil, že
rozpočtový výbor sejde se co nevidět a že
dopíše předsedovi jeho dru, ryt. Korytowské-
mu, kterému sděli požadavek, českými sociál-
ními demokraty mu tlumočený a kterého sou-
časně vyzve, aby výbor svolal, že však upo-
zorňuje, že nepochybně bude učiněn pokus.
zabezpečiti napřed než projednávati
se bude řádný rozpočet. letošní rozpočto-
vé provisorium také na druhou polovi
nu tohoto roku.
Z Vídně, 7. března. Klub českých sociál-
ních demokratů rokoval dnes o prostřed-
cích, kterými by se mohlo pomoc
nynější nezaměstnanosti. Dán byl
podnět k různým počinům, zejména k anketě
s odborovými organisacemi. Zástupcům české
sociální demokracie posl. Němcovi a Tu-
zarovi bylo uloženo, zasaditi se o to, aby
vláda dala provésti usnesení, by měsíce dubna
bylo užito k vyřízení řádného stát. rozpočtu
na r. 1913, ve kterém se nalézají četné dotace
a investice, jejichžto provádění částečně by po-
mohlo nezaměstnanosti.
Němec
Habermann
doktor
Sylvester
Dán
Vídeň
18
article
Audience minísterského předsedy.
Audience minísterského předsedy.
Z Vídně, 7. března. Ministerský předseda
hr. Stürgkh byl dnes přijat císařem na zámku
schöubrunnském ve zvláštní a dlouhé audienci.
Jest zvykem, že chef vlády referuje císaři o
vnitřní politické situaci pravídelně v sobotu
Náledkem toho způsobila tato mimořádná
audience v parlamentních kruzích velkou
pozornost.
Z Vídně, 7. března. V parlamentě se tvrdi
že dnešní audience hr. Stürgkha věnována byla
záležitostem polsko-ukrajinským.
Stürgkh
Vídeň
19
article
Davíd ryí. Abrahamowicz a všeobecné
hlasovací právo.
Z Vídně, 7. března. Bývalý předseda po-
slanecké sněmovny a bývalý polský ministr
Davíd ryt. Abrahamowicz zaslal hr
Tiszovi za příčinou řeči, kterou měl tento vče-
ra v uherské sněmovně proti všeobec-
nému hlasovacímu právu, gratu
lační telegram, ve kterém praví, že bo-
joval pro tytéž (zpátečnické) zásady v této
polovině říše, ale bohužel marně.
Davíd
Abrahamowicz
Tisz
Vídeň
slanecký sněmovna
20
article
Z úřadního věstníku.
21
article
Z Vídně, 7. března. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministrkultu a vyučování jme-
noval na základě § 4. výnosu ministerstva sprave-
dlnosti z 31. července 1896, říš. zák. čís. 151,
zřízení znaleckých sborů ve věci au-
torského práva, vydaného po dohodě s mini-
sterstvem kultu a vyučování, architekta stavebního
radu Josefa Zasche v Praze členem zna-
leckého sboru ve věci autorského práva pro
obvod výtvarných umění v Praze na dobu
nynějšího funkěního období tohoto sboru.
Víceadmírál Haus do Peští.
Z Vídně, 7. března. (K. k.) Velitel válečného
loďstva viceadmirál Antonín Haus odejel předsta-
vit se královským uherským ministerstvům ke krát-
kému pobytu do Pešti.
Stíhání slovanských bohoslovců v Šoproní.
Z Vídně, 7. března. „Neues Wiener Tagblattu
telegrafují ze Šoproně: V záležitosti „pansláv.
ských agitaeí“ mezi zdejšími bohoslovci, se-
minaristy a lyceisty konána schůze školní ra-
dy, ve které bylo usneseno seminaristu Szvores-
ného, který měl spojení s pražským slovanským
spolkem „Mrho“, vyloučit i ze školy
zpraviti o tom ministra vyučováni
Kromě toho donuceno 5 seminaristů a jeden boho-
slovec, aby neprodleně ústav opustíli. Sedmí stu-
dentém dána důtka.
Zasche
Antonín Hausa
Wiener
Mrha
Vídeň
Praha
Víceadmírál Hausa
Pešť
Šoproň
Wiener Zeitung
Tagblatt
22
article
Volební reforma v Uhrách.
Z Pešti, 7. března. Místopředseda posla-
necké sněmovny Beöthy prohlásil: „Myslím.
že poslanecká sněmovna vyřídi
volební reformu ještě tento tý-
den. S neděle projedná se změna jedna-
cího řádu ve 2 nebo 3 schůzích.
Sněmovna magnátů sejde se 13.
t. m., by vzala v poradu četné předlohy, vyří-
zené sněmovnou poslaneckou, mezi nimi také
velební reformu.
Z Pešti. 7. března. (K. k. uh.) (Poslanecká
sněmovna.) Místopředseda Pavel Bečthy za-
hájil schůzi o půl 11. hod. dopol. Ministr obchodu
Ladislav Beöthy předkládá osnovu zákona o in-
artikulaci ve Washingtoně podepsané smlouvyo
ochraně živnostenského majetku, dále vosnovu zá-
kona o ochraně patentů a ochranných známek.
Před přechodem k jednacímu pořadu ujal se
slova posl. Schuller (Sasík) a odmítal útok Ru-
muna Popa na Sasiky. Přechází pak k jednacímu
pořadu. Odročovací návrh Giessweinův se zamitá
a předloha o volební opravě přijímá
se povšechně za podklad podrobné
rozpravy.
V podrobné rozpravě podal posl. Jiří L u-
kács u § 1. návrh, podepsaný 15 poslanci, aby
zavedeno bylo hlasovací právo pro
ženy.
Pavel Bečthy
Beöthy
Schuller
Sasík
Uhry
Pešť
Washington
poslanecký sněmovna
23
article
Ministerský předseda Lukacs prohlásil, že
už při nedávné příležitosti prohlásil, že není zá-
sadním odpůrcem hlasovacího práva žen a na tom
také trvá. Kdybychom se nemusili obávati, že už
nyní zamýšlené rozšíření práva hlasovacího může
vyvolati nebezpeči a nejisté poměry, neodmítal
bych myšlenku, aby hlasovací právo bylo v jistém
směru rozšířeno také na ženy. Avšak za nynějších
poměrů a dále se zřetelem na to, že tato otázka
vyžaduje důkladného propracování, prosí ministr,
aby návrh byl zamínut. § 1. se pak schvaluje ve
znéní výborovém, při čemž zamítá se návrh
Jiřího Lukácse. § 2. předlohy stanoví hra-
nice státní pro volební právo na 24, po případě
30 let
Když četní poslanci navrhli různé změny
hranici stáří, vyslovil se ministerský předseda
Lukács
24
article
Lukács pro schválení paragrafu ve znění vý-
borovém, načež při hlasování byly zamítnuty
všechny pozměňovací návrhy a § 2. schválen ve
znění výborovém.
Z nové vojenské předlohy německé.
Z Berlína, 7. března. Stran obsahu vo-
jenské předlohy proslýchá se, že hlavní důraz
v ní položen na zřízení osmého armád-
ního inspektorátu, který bude zřízen
na východě. Vůbec uplatňuje se v osnově
zásada, že armádní dozorci, kteří ve
válce budou vojevůdci, mají po-
znati úkoly svoje, které by jim
připadly ve válce, již v době míru,
a mají býti vypraveni všemi pomůckami, kte-
rých by potřebovali ve válce.
Bouře ve francouzské sněmovně.
Z Paříže, 7. března. Ke včerejším skandá-
lům ve sněmovně poslanců sdělují se tyto
nové podrobnosti: Sotva ministr vojenství
Etienne vystoupil na tribunu, aby přečetl
nový vojenský zákon a jal se mluviti: „Vele-
ctění pánové! Kladu si za čest...“ zahá-
jili sociální poslanci manifesta-
ci. Poslanec Vaillant dal znamení, vo-
laje: „Protestujeme!“ Posl. Jaures
křičel jsa rudý v obličejí a celý bez sebe:
„To je šílenství.“ Celá skupina křičela
stejným taktem podle známé písně: „Re-
action, reaction a bas la reaction.“ Ministr
vojenství Etienne stál nehnutě na tribuně.
Lukács
Etienne
Vele
Vaillant
Posl
Jaures
Berlín
Paříž
Reaction
25
article
Předseda Deschanell ustavičně zvonil, ale
nadarmo. Všichni poslancí, pokud
nejsou socialisty, tleskali mini-
strovi vojenství pochvalu. Sociali-
sta Colly volal na poslance aplaudující: „Vy
bando, canaile!“ Konečně podařilo se
předsedovi Deschanellovi zjednati klid a o
pravil: „Zůstavuji těm, kteří zde pronesli slo-
va hříšná, aby sami nesli zodpovědnost za své
jednání. Odvoláme se k zemi, nebu-
deme jich dbáti.“ Poslanci uspo-
řádali ministroví ovace a volali na
socialisty: „Pryč se zrádci, jděte do
„Reichstagu“, „Prušáci!“ Socialisté
odpovídali: „Reakcionáři, lupiči, zlo-
ději!“ Konečně Jaures a jeho soudruzi
se uchraptili a ministr vojenství mohl před-
lohu přečísti. Za lomozu dal Deschanell v y-
kliditi všechno obecenstvo, aby
nebylo svědky nevlasteneckých
projevů socialistů. Záhy pak byl však
zákaz ten zrušen a obecenstvo bylo opět dlo
zasedací stně vpuštěno.
Presídent Wilson a mírová liga.
Z Nového Yorku, 7. března. (K. k.) President
Wilson přijal čestné předsednictví americké ligy
pro mírové a rozhodčí soudy.
Prušák
Presídent Wilson
Wilson
Reichstag
Nový York
26
article
Jubileumdynastie Romanovské.
Jubileumdynastie Romanovské.
Z Petrohradu, 6. března. (K. k.) Předseda dumy
Rodzianko poukázal v proslovu, proneseném k
Jejich Veličenstvům, že před třemi stoletími byl
prozřetelností boží a jednomyslným hlasem národa
ruského povolán ke vládě mocný předek carův Mi-
chal Feodorovič Romanov. V jednomyslnosti s ko-
runovaným vůdcem uhájil posílený národ Rusko
proti útoku nepřátel. Velký byl tehdy hrdinský
čin carův, velký je též dnešní den. Za tři staletí
slávyplného panování přestála svatá Rus neochvěj-
ně všecky zkoušky. Rostla, stala se mocnou a do-
sáhla moci nynější.
Blaho ruského cara bylo blahem ruského lidu.
a jeho starost starostí ruského lidu. Jako před
300 lety ctí a miluje též nyní ruský národ bezmezně
svého cara. Rodzianko pokračoval: Mocný carel
Veliké jsou tvé starosti, čelící ke blahu národa.
Trvaje na starobylé víře, že moc vlasti jest zalo-
žena na těsné spolučinnosti cara s jeho národem,
Rodzianko
Blaha
Trvaj
Petrohrad
Rusko
Feodorovič Romanov
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Budoucnost Palestýny.
Za časů biblických úrodná tato země.
slynoucí „mlékem a strdím“, pro níž bylo vy-
konáno mnoho křižáckých tažení, které na-
vzájem pak vyvolaly vpád Turků do Evropy.
jest dnes pod panstvím tureckým učiněna
z větší části pouští. Svým zeměpisným polo-
žením byla za starodávna křižovatkou komu-
nikací mezi antickými civilisovanými národy.
Assyrie neměla nikdy přistupu ke Středozem-
nímu moři, nežli Palestinou. Egypfané, kteří
neustále válčili s asijskými národy, musili
táhnouti do Asíe Palestinou, která stala se
takto křižovatkou cest válečných armád a ob-
chodních karavan. Později pak hrála dlouho
roli jako Svatá země celého křesťanstva.
Nyní následkem turecké nadvlády stala
se zemi ubohou a chudou a politicky bezvý-
znamnou. Stav tento však nebude věčně trva-
ti. Sociální a politická cena Svaté země opět
vzrůstá a nebude dlouho trvati a stane se zá-
ležitost tato záležitostí mezinárodní, nebot
země ta má veškeré podmínky pro zeměděl-
ství a plodnou lidskou práci. Hrob Kristův
jest příčinou, že se o zemi tu zajímá celé kře-
sťanstvo a na druhé straně židé-sionisté z ce-
lého světa touží vrátiti se do své praotčiny
deště v roce 1873 bylo v Jerusalémě jen ně-
kolik stovek židovského obyvatesltva. V roce
1878 nalézalo se v Palestině pouze 34.000 židů
v roce 1907 již 55 000, v roce 1909 95.000
v tomto počtu bylo 7000 rolníků.
Nejposlednější sčítání vykazuje jen v Je-
rusalémě 55.000 židů (66%) a ještě větší pro-
cento židů nalézá se v přímořské Jaffě. žid
založili si v Jerusalémě nemocnici, školy
jiné různé pomocné instituce, které podpo-
rují přistěhovalce jejich víry a zajišťují jim
pomoc.
Skorem veškerý obchod v Jerusalémě
Turek
Kristův
Evropa
Assyrie
Palestina
Jeruzalém
Jaffa
28
article
Jaffě jest v rukou židovských. Oni, aby
upevnili svoji existenci, seriosně zamýšlejí ko-
lonisovati Palestýnu svými souvěrci a pra-
cují se silným napětím vůle a námahou. On
starají se, aby navykli židy ku polnímu hospo-
dařeni. Nadaleko Jaffy založili si agrikulturní
a též technickou školu. V údolí Ezdrelu a na
jiných místech nalézá se již několik desítek
kolonii dobře zpravovaných a vzdělávaných.
Kolonie Rishon Sion měla v roce 1907 okolo
500.000 vinných keřů a více než 4000 olivo-
vých stromků a právě tolik oranžovníků.
V roce 1910 bylo založeno v Jaffě gymna-
sium, jehož vyučovací řečí jest antická he-
brejština a jejíž žáci sešli se ze všech část
zeměkoule. Čím více blíží se hodina úplného
rozdělení Turecka, tím bližší bude rozvinut
mezinárodní otázky Palestýny.
Sion
Jaffa
Turecko
29
article
— Nové opatření proti mořské nemoci, vyna-
lezené inženýrem Frahmem, je zavedeno na no-
vých turbinových parnících belgického státu, kte-
ré obstarávají dopravu mezi Doverem a Osten-
dem. Opatření pozůstává ze dvou vodních nádr-
žek, umístěných poděl obou stran lodí, poku
možná daleko od ponoru. V nádržkách spolu spo-
jených je určité množství vody, která při kolísání
lodi přetéká sem a tam. Voda, tekouci vždy do
níže položené částí, neteče rychle s místa na mi-
sto, nýbrž jeví účinek kolísání jen pomalu a udr-
žuje tím rovnováhu lodi, takže z naklánění 10 a
20 stává se jen 2—3°. Kolísání je tedy skoro ne-
patrné.
— Dívadelní censura v Japonsku. „Merane
Ztg.“ píše: Jeden z našich redaktorů měl příleži-
tost po zajímavé přednášce, kterou tu měl japon-
ský redaktor Šuho Chiba, pohovořiti si hodinku
se svým kolegou z dalekého východu. Mezi jiným
mluvilo se také o evropském a japonském umění,
při čemž dal vzdělaný Asiat na jevo neobyčejnou
znalost ovropské literární a umělecké historiea
divadelní literatury. Japonec vypravoval také, že
mezi jinými díly moderni divadelni literatury pře-
ložil do své mateřštiny Sudermannův „Domov“.
Kus měl býti proveden v Tokiu, ale japonská cen-
sura jej zakázala a sice z toho důvodu, že ten-
dence kusu zavrhuje zákon o poslušnosti dětí k
rodičům, na který je kladena v Japonsku velká vá-
ha, Veškeré vysvětlování Šuho Chibovo nepo-
mohlo, překladatel musil tedy v kuse provésti ně-
které změny. Hlavní postava kusu Magda musila své
rodiče na kolenou prositi za odpuštění! Morálka
byla zachráněna a Sudermannův kus směl pak býti
bez závady předveden synům a dcerám slunce.
Japonec
Sudermannův
Šuha Chibův
Magda
Dover
Osten
Japonsko
Tokio
Merane Ztg
Šuha Chiba
Frahm
30
article
— Car a krejčí. Petrohradské listy vypravuji
historku o dobrodružství, jež se přihodilo jistému
krejčímu, židu Kurškesovi. Krejčí bydlel v jednom
městě na Krymu, kde byl posádkou pluk dragou-
nů. Jednoho dne přijel ke krejčímu plukovníka
objednal si u něho stejnokroj. Krejčímu se dílo tak
znamenitě podařilo, že dali si u něho šíti důstoj-
níci celého pluku. Panstvo bylo sicé s odvedenou
prací nesmírně spokojeno, ale zapomnělo platita
chudák krejčí stál za několik neděl před úpadkem.
V té době přistěhovala se carská rodina na své
letní sídlo v Livadii (na jižním břehu krymském.
5 km od Jaltyl a plukovník zmíněného dragoun-
ského pluku byl ke dvoru často zván. Při té pří-
ležitosti řekl mu car jednoho dne, že by rád učinil
přehlídku pluku, ale že si chce dříve opatřiti dra-
gounský stejnokroj. Plukovník mu doporučil svého
krejčího. Za dva dni na to zaslavil před skrom-
ným krámem žída Kurškese skvostný automobil,
z něhož vystoupil generál. „Pojďte ihned se
mnou,“ pravil krejčímu, chvějícímu se na všech
údech, „nemusíte se bát, nic se vám nestanea
brzy se dovíte, oč jde. Na několik dní musíte svou
rodinu opustit.“ Ustrašený krejčí, který byl pře-
svědčen, že bude poslán na Sibiř, rozloučil se za
srdcervoucího nářku s rodinou a odjel s generá-
lem. Čtyři dni se neukázal. Žena a děti už se smi-
řovaly s myšlenkou, že ho nikdy neuvidi a zlo-
myslní sousedé měli historku s generálem za do-
bře sehranou komedii, kterou krejčí maskoval
útěk před věřiteli do Ameriky. Ale k velkému
překvapení všech se krejčí za pět dní opět obje-
vil a všem, kdož chtěli slyšet, vyprávěl o svém
dobrodružství. Byl přivežen do Livadie a když
se ho vysocí důstojníci vyptali na různé věci, ozná-
mil mu plukovník, že dostane se mu velké cti:
Kurškes
Krejčí
Krym
Livadie
Sibiř
Amerika
31
article
„Jeho Veličenstvo car si přeje, abyste mu udělal
stejnokroj krymských dragounů, který má pad-
nouti aspoň tak, jako můi. Doufám, že se nene-
cháte zahanbiti. „Ale nemohu vzíti caru míru.
naříkal Kurškes, maje nyní skoro větší strach.
nežli před lím. „Nevěděl jsem, co se bude ode
mne žádati, a nevzal jsem si svých šicích potřeb.“
Plukovník ho však upokojil: „Osobní krejčí carův
vám udá přesnou míru. Vy si můžete cara jen
z určité vzdálenosti prohlédnouti, abyste si učinil
Kurškes
32
article
o tělesných jeho rozměrech pojem také z vlast-
ního názoru.“ Štěstí krejčímu přálo. Ušil stejno-
kroj, který padl jako ulitý. Car dal mu vyplatiti
200 rublů a když slyšel o jeho dluzích, zaviněných
nedbalostí jeho zákazníků, daroval mu ještě 1200
rublů a zlaté hodinky s řetízkem, s nápisemt
„Krejčímu Kurškesovi — car
= Pomsta manželky skladatelovy. Zajímavý
dopis choti Rossiniovy uveřejňuje knihovník pa-
řížské konservatoře Julien Tiersot. Dopis, adreso-
vaný řediteli Opery Leonu Pilletovi, má předehru
V „Journalu des Débats“ uveřejnil kdysi jemný
klavírní skladatel a hudební kritik Stephen Helle
článeček, v němž nadšeně psal o Berliozovi a zá-
roveň kritisoval hudbu Rossiniovu. V očích hodně
temperamentní choti skladatelovy byla tato kri-
tika práce jejího chotě neodpustitelným zločinem
který musil býti pomstěn. Jak se to stalo, je právě
uvedeno ve zminěném dopise. Začíná drastickými
úsudky o Hellerovi, jemuž vyčitá nevědomost, ne-
stoudnost, triviálnost špatný vkus a pak pokra-
čuje: „přemýšlela-li jsem o hlouposti tak neroz-
umného stvoření, zmocňovala se mne otázka: jak
já, žena, jinak řečeno atom, pomstíti urážku, pře-
sahující veškeren lidský pomysl? Dala jsem se
do práce a poslala jsem chefredaktoru „Débats“-
bednu, v niž byly dvě skvostné oslí uši; jedno
bylo pro pana chefredaktora Bertina, druhé pro
slavného hudebního skladatele pana Hectora Ber-
lioze, aby je dal svému osvícenému příteli, moder-
nímu Midasovi, zvanému také Stephen Heller.
Rossiniův
Tiersot
Pillet
Stephen Hell
Berlioz
Heller
Bertin
Hector
Stephen Heller
33
article
Uši jsou dány do ovsa. Všecko to dalo mi mnoho
práce; uši se mi stále nelíbily: chtěla jsem je tak
k nerozeznání nápodobiti, aby při otevření bedny
vzbudily opravdu veselost. Doufám, že bude bedna
otevřena přede všemi redaktory a zřízenci „Dé-
bats“; jest naprosto nemožno, aby tento dar minul
se účinkem; neboť k uším přivěsila jsem onen člá-
nek ze dne 17. ledna a jsem přesvědčena, že Bertin
nebude míti chuti zadržeti dekoraci tomu, kdoji
zaslouží. Nyní, když našla jsem ve vás spolehli-
vého přítele, prosím vás, abyste pomocí svých zná-
mostí informoval se o tom, jak bedna došla . ..
Ať je nestoudnost pana Stephena Hellera jaká-
koliv, jistě si budoucně nechá své mínění pro sebe.
Pochopi, že lidé mají dávati císaři, co jest císa-
řovo a Bohu, co jest božího. Rossini o ničem
neví; jeho chladnokrevnost je ve velkém
odporu s mou bytostí, neboť já jsem hněvem
všecka nemocná... Článek pana Stephena Hellera
ho nesmírně baví, neznáť tohoto padoucha ani dle
jména. Tvrdí, že onen pán má právo projeviti
své mínění a toto mínění že se má respektovati.“
— Fotografie na nehtech rukou je nejnovější
moda, kterou vynalezla v Paříži některá moudrá
hlava z nedostatku jiného zaměstnání. Je prý to
první krok k barvení nehtů. Nebude dlouho trvata
budeme nosit v nosech kruhy jako Zulukafří.
— Kolik studentů je na vysokých školách
irancouzských? „Le Petit Temps“ vypočítává, že
letos studuje na vysokých školách francouzských
41.109 posluchačů. Z těch je 35.549 Francouzůa
5560 cizinců.
— Ochránce zvířat vyznamenán medailí. Ham-
burský „Světový svaz pro ochranu zvířat a proti
vivisekci“ udělil svou stříbrnou medaili, jež má ná-
pis „Nejšlechetnějším mezi lidmi“ pešťskému proí.
dru. Juliu Szalkavovi.
Bertin
Stephen Heller
bůh
Rossini
Petit Temps
Szalkav
Paříž
Ham
svaz pro ochrana zvíře
34
article
= K čemu jsou slíny? Poslední sešit „Natur-
wissenschaften“ přináší studii prof. Jordána o sli-
nách živočichů. Mezi jiným prof. Jordan uvádí
také, že pavoukům, larvám hmyzu a některým
mořským měkkýšům nahražují sliny zažívací ú-
strojí. Živočich obalí potravu důkladně slinami,
jež rozpusti veškery záživné látky a pak jenom
vyssaje šťávu.
— Soutěž „dokonalých manželů“. Dne 15.
dubna bude zahájena v Londýně výstava prosté-
ho života. Zlatým hřebem výstavy bude soutěž
„dokonalých manželů“, které se však mohou zú-
častniti také svobodní mužiíi) Už došlo k soutěži
přes 200 přihlášek. Anglické listy udávají některé
podrobnosti přihlášek. Některý uchazeč o cenu
chlubí se, že nekouří a nepije, jiný myslí, že si od-
nese palmu vítězství prote, že je krásný a statný.
Bude provedena praktická zkouška, pozůstávající
ze dvou částí. Při první se bude předpokládat, že
přijde manžel k obědu o hodinu později nežli je
jeho zvykem. Jak se zachová k ženě? To musí při
zkoušce ukázati. Rozumí se, že nesmí vraštit čelo,
protože musil tolik pracovati, ale za to, že nechal
ženu čekati, musí (ovšem chce-li dostati cenu).
aby předešel domácí mrzutost, přinést květiny,
čokoládu, nebo ještě lepší věci. Vystydla-li zatím
pečeně, musí se tvářiti vesele a třeba to byla pe-
čeně skopová. Druhou částí zkoušky jest pravý
opak. Manžel přišel k obědu, ale ten bude hotov
teprve za hodinu. „Dokonalý manžel“ má se tvá-
řiti po celou hodinu čekání co nejlíbezněji, byť mu
v žaludku sebe hlasitěji hladem kručelo, a byť měl
sebe méně času. Soudcem bude známá londýnská
herečka miss Gladys Cooperová. Je vidět, že ani
Angličané nedbají vždy hesla: „Čas jsou pe-
níze!“
profesor
Jordán
Cooperová
Angličan
Londýn
Natura