Ročník XXXXIX.

V Praze, v úterý 23. února 1909.

Číslo 54.

Na ranní a večerní lisly předplácí ser V Praze v administraci: na měsíc. . . . . . 2 K — k na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou na měsle na čtvrt lota . . . . 7 K 621 ve filišlkách- na měsíc. . . . . . 2 K 30 Poštou r na měsle na čtvrt ieta : . . . Kon s dvoji zásilkou na měsie na čtvrt ista : . . . 1I K doe

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Polský klub a vláda bar. Bienerlhova. Z Vídně, 23. února. Výkonný výbo německých liberálních stran konal dnes o polednách v parlamentě schůzi za předsednictví dra. Sylvestra. Zejtra sejde se předsednictvo kola polského, v pátel jeho parlamentní komise, některý den s neděle v ponděli nebo v úterý, jeho plenum. Kolo pol- ské — jak prohlásil člen jeho předsednietva na- šemu zpravodaji — není ochotno pod- porovati vládu, která jest potírána 125 poslanci spojenými ve Slovanské jednotě. Španělský král. Z Madridu, 22. února. (K. k.) Král vrátií se sem z Paua a odebere se dnes večer s krá- lovskou rodinou do Sevilly. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 23. února. (K. k.) Dolní sně movna zamitla 225 hlasy proti 47 dodatečný návrh Ponsonbye a opatření proti horní sně movně. Markýz de Noailles Z Paříže, 22. února. (K. k.) Dnešního pohřbu bývalého velvyslance v Berlíně markýza de Noailles súčastnil se mezi jinými kníže Ra- dolin jako zástupce cisaře Viléma. Pouliční řež v Omaze Z Omahy (Nebraska), 22. února. (K. k. Asi 3000 lidí, chtějících pomstiti zavraždění policejního úřadnika jistým Řekem, se srotiloa způsobilo v řecké čtvrti veli ké spousty. V boji, kterýž proto na- stal s obyvateli čtvrti, bylo mnoh osob zraněno, mezi nimi někleří Italové Rumuni, kteři byli považováni za Řeky.

Zmatky v Persli Z Tavrizu, 22. února. (K. k.) P. t. a. oznamuje: Na cestě vzdálené asi 10 verst o Džuly strhla se srážka mezi je zde Sattara Khana a Rakhima Khana Lidě Satiara Khana byli odraženi, při čemz jich bylo 40 usmrceno, po případě raněno. Poštovní doprava do Persie mez Tavrizem a Džulfou jest již měske přerušena. Na konsulátní poštu veer jezdci stříleli, pošte vrátile se de Tavrizu Armádní aeroplan v Anglii. Z Londýna, 22 února. (K. k.) V pokusích s armádním aeroplanen bylo dnes s úspěchem pokračováno Bylo uraženo 300 yardů, což jest nejlepší výkon dosavadní. Protože aeroplan se přiliš náhle spustl, byl při tom lehce poškozen Chvála amerického loďstva. Z Norfolku (Virginia), 22. února. (K. k. V krátké řeči k velitelům válečných lodí pravii pravil president Rooseveli, že loďstvo jakožto nástroj války se vrátilo v lepším stavu nežl v jakém odplulo. Důstojníci a mužstvo osvědčili se jako nejvýtečnější ze všech hlasatelů a apo- štolů míru.

Nová bitevní loď anglická. Z Barrova ve Furnesu, 22. února. (K. k. Bitevní lod »Vanguard«, sedmá to loď třídy dreadnoughtské, byla dnes spuštěna na vodu. Nalezená, však zapřená puma. Z Petrohradu, 23. února. (K. k.) Listy oznamují souhlasně, že ve dvoře Cho m- jakova, předsedy dumy, nalezli chl ap- ci pod dřívím ostře nabitou dyna- mitovou pumu. Rodina Chomjakova to po- Anglický hlas o trestné výpravě na Srbsko. Z Londýna, 13. února. (K. k.) »Times se táží: Bylo by uspokojení nad potrostáním Srbska dostatečnou odměnou za oběti na pe nězích a krvi, kterých by takový podnik vyža- doval? Mohl by státník, který má pochopen pro velké zájmy mocnářství, nedbati evropského nebezpečenství, jež by vpád do slovanského územi za takovým účelem vyvolal? Svobodný pán Aehrenthal slibil, že dá Slovanům dobro- volně kompensace na hospodářském poli, které

přece Rakousku nijak neuškodí a které by s politického stanoviska mohly věati snad k ja- kémusi spojenectví, pro Rakousko-Uhersko nijal ne neprospěšnému. Je na čase, aby mocnářství chceli skutečně splniti svůj slib, oznámilo světu jak to zamýšlí provésti.

Krise na Balkáně. Napjetí mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Balkánský obzor zatemňuje se vždy více více. Dva černé mraky hrozí nyní, že se ro zepnou a celou oblohu nad touto částí východu a snad ještě dále bouřnými oblaky zatáhnou svrehovaně napjatý poměr mez Rakousko-Uherskem a Srbskem neshoda či roztržka velmo cí otázce o nezávislosti bulharského království. Dosud jevil se hrozivým jenom konflikt rakousko-srbský, ale od slavného uví- tání bulharského panovníka v Petrohradě s krá- lovskými poctami vypjal se pojednou nad poli- tický horizont spor nový. Obě pak sporné otázky nabývají zvláštní vážnosti domněnkou již více než pravdépodobnou, že Rusko v té i oné záležitosti pojednou učinilo obrat, kterýmž celý obraz evropské situace rázem se mění. Podobá se, jakoby do klidné dosud, šedě směsi evropského koncertu byla skanula krůpěi ostré lučavky, jejímž prudkým působením živly rychle se rozstupují a v nové sloučeniny se- stupují. S povšechného hlediska bije nejprve do očí zamýšlené prostřednietví čili za kročení velmocí ve sporu rakou- s ko-srbském. V télo věci nestalo se dosu nic určitého nebo rozhodného a jíž vystoupila do popředí různost minění mez Rakousko- Uherskem a Ruskem která dle obecného soudu nic dobrého nevěšti Berlínskému »Tageblattu« telegrafuje se o tom z Vídně: »Zde považuje se stav věcíza velmi vážný a nebezpečný. Pochy buje se, že by podnět Francie (na přátelské za- kročení) s nějakým úspěchem se selkal. Cho ván

Ruska působí zde veliké znepoko- jen!. Zvláště znepokojuje okolnost, že Rusko žádá, aby na RakouskoUherako učiněn byl zrovna takový nátlak jake na Srbskc. Avšak proti tomu vzpírá se Rakousko-Uhersko vší silou a jest obava, že koncert čili souhlasný postu velmocí docela se rozbije«. — Jak čtenářům již známo, prohlašuje zahraniční úřad rakousko-uherský ve svých vídeňských i pešt- ských orgánech, že všeliký nátlak a tedy také všelikou intervenci co nejrozhodněj odmítá. Berlínský pak zahraniční úřad pro hlašuje, že Německo nemá příčiny ani důvodu, aby svému spojenci ve Vídní dávalo neprošené rady nebo pokyny a to tím méně prý, ježto je Rakousto-Uhersko vyzýváno Srbskem. O smýšlení a trvajícím rozpoložení politi- ekých kruhů srbských telegrafuje se z Běle- hradu shora již citovanému „Berl. Tage- blattu“: „Válečný hluk propukl zde novou silou a ještě prudčeji. Vídeňské zprávy, že hodlá Rakousko do Srbska vtrhno u a Srbsko vojensky obsadit, zdejší válečné rozpolo- žení jen ještě rozdmychaly. Jsou však také b ez- pečné známky, že nový útočný obrat srbské politiky způsoben byl Ru- skem. Skoro všechny srbské časopisy uveřej- ňují prudké články proti Rakousku, jež vesměs asi takovýmito slovy končí: Rakousko jenom t přijde! My se ho nebojíme. Jen ať nám pře- stane hrozit a opoví válku — to bude jeho zkáza.“ — „Tägl. Rundschau“, jež se považuje za jakýsi „tělesní orgán“ císaře Vilé ma, obdržela z Vídně tuto informaci: „Zde po- suzuje se dnes situnce nad míru nepří- znivě a v dobře zpravených kru- zích soudí, že bude sotva lze vále se vyhnouti. Rusko podněcuje vá- Iečné smýšlení v Srbsku. Vídeňský zahraniční úřad už ví, že je Rusko od- hodláno válčiti se Srbskem spo- lečně, kdyby se Rakousko i proti usnešením evropské konference zdráhalo dáti Srbsku na

hradu postoupením jisté části bosenského úze mí.“ — Francouzský denník „Echo de Paris“ zase uveřejňuje telegram z Londýma, ve kterémě se praví: „Rusko sdělilo zpřátele ným velmocem, že je odhodláno opověděti Rakousko-Uhersku vál ku, kdyby toto srbské územíchtěle obsadit. Nejsensačnější zprávy však uveřejnila ve Štyrském Hradci vycházející „Graz. Tages post“. Zprávy tyto nebyly tiskovými úřady r- kouskými uznány za závadné a byly telegrafo vány berlínským časopisům, kteréž je také ochotně otiskly. „Grazer Tagespost“ tedy sdě- luje: „Při schůzi náčelníků generálních štábů rakouskélío a německého, jež před nějakým ča- sem se konala, stala se také doboda, kdyby Rakousko-Uhersko s některým bal- kánským státem se znepřátelilo válečnou výpravu podniknout musilo, že bude ihned posláno německé voj- sko do Rakouska, a to do obvodu třetího a mádního sboru (tedy do Štyrska, Korulan. Krař- ska a Přímoři), aby zdo čelilo italskému vpádu, kdyby Italie okolností použiti a ralouskou hra- nici překročiti chtěla“... Dále uvádí „Crazer Tagespost“ různé podrobnosti o rakouských vá- lečných přípravách a sděluje na konec: „Dle výpočtu rakouského generálníh štábu bude Bělehrad moci býti obsazen v pěti hodinách po zahájeni výpravy.“ Násle- duje udání, které armádní sbory budou do Srb- ska vyslány a pak věštba: „Ve vojenských kru- zích soudí se, že dne 12. nebo 13. dubm se strhne první velká srážka.

Nálada v Cafihradě. Vídeňská vládní »Allg. Ztg.« oznamuje v telegramech z Cařihradu: »Minění, že chlácholivá depeše, kterou ruský ministr zahra- ničních záležitostí ruskému velevyslanci u ture- ckého dvora zaslal a jejíž opis velovyslane velkému vezírovi doručil, tureckou vlád poněkud upokojila, neosvědčil s e, to jest: dojem télo depoše dlouho nepotr val. Již odpoledne pronášeli se diplomaté a mi nistři veimi nepříznivě o situaci která způsobena byla uvitáním bulharského pa- novníka jakožto nezávislého krále v Petrohrad a obecně hlásáno, že toto uvítání ji obsahuje skutečné i formáln uznání nezavislosti bulharskéh království. Turecké vládě dostalo se ovšem od vele- vyslaneů z Paříže a z Londýna ujištění, že an Franeie ani Anglie o tom nevěděly, jak se Ru sko ke králi Ferdinandovi zachová, ale to ji ni kterak neuklidnilo, ježto samo sebou se rozumí že tyto velmoci dřive nebo později k ruskému uznání Bulharska se připojí. Turecká »Jeni Gazetla« dovozuje, žeje »včerejší den pro turecký národ dnem smutku. Faktickým uznáním bulharské nezávislosti byla kronika tureckých neštěstí obohacena o novou černou stránku. Uznání bulharské nezávislost jednou z velmocí maří turecký požada- vek náhrady.« — Jiné mladoturecké i staro- turecké časopisy zuří ještě více na Rusko, je- muž vytýkají, že chee Bulharsko o d Ra- kouska docela odvrátit a zase ke svojí politice na balkánském po- loostrově připoutat.

Rakousko-srbský konflikt má býti předložen soudu velmocí. Z Bělehradu, 23. února. »Stampa« dovídá se z pramene prý autentického, že velmoci do- hodly se odevzdati rakousko-srbský konflikt smírčímu soudu velmocí by zachován byl mír. V tomto smírčím soudu nalézati se budou delegáti všech vel- mocí, vyjímaje Rakouska a Ruska. Velmoci prohlašují předem, že se nálezu tohoto soudu podrobí. Srbská vláda byla o tomto úmyslu vyrozuména a proto odročila odeslání memoranda. Naproti tomu prohlašuje »Politika«, že Srbsko se žádnému smírčímu sou- du nepodrobí, protože chce si zachovati svoji volnost Ani usnesení evropské konference Srb sko by se nepodřídilo a opovědělo by Rakou- sku válku, kdyby konference ne- vyhověla srbským požadavků m.

danl. Německo prohlašuje se pro zakročení jenom v Srbsku. Z Kolína n. R., 22. února. (K. k.) Berlín ský telegram »Köln. Ztg.« praví, že Něme cko bude podporovati každou spo- lečnou akci v otázce východn bude-li se akce ta pohybovati směrem slibují eím skutečný úspěch. Jest na jevě, že m u s býti podány společné rozklad v Bělehradě. Srbsko nemůže se zůčast- niti slátní akce, týkajíeí se především Rakou sko-Uherska a Turecka. Srbsku nebylo odňslo nie, co mělo dříve. Jednání Srbska po strádá všelikého právního du vodu. Se strany rakouskoruherské nebroz žádné nebezpečí války, avšak se strany srbské ano, Společný postup mocností v Srbsku zaji- sté by vzbudil značný dojem a byl by žádoueí, protože slálé válečné hrozby Srb ska jsou povážlivé. Vlastně srbská přán nalezla v Rusku ozvěnu více méně přátelskou Soudíli vláda ruská, že musí dbát veřejného miněnl, třeba uvážiti, že též veřejné mínění rakousko-uherské může žádali. aby se mu vyhovělo. Jak by se veřejné mlnění ruské pobouřilo, kdyby je malý stát sousední ne- ustále dráždil stálými válečnými hrozbami. Není nemožno, že jednoho dn bude míra trpělivosti Rakous ko- Uherska naplněna. Rakousko-Uhe sko nepotřebuje k zajištění klid na svých hranicích evropskéh mandátu. Takový vývoj může býti přivoděn též místními přihodami. Budou-li se přihody ty na hranicích opakovati, můžeme jednoh dne státi před hotovou událostí Zrovna protimyslitelno bylo by přicházeti s roz- klady k někomu, jehož dům jest ohrožen žbář

Bojovný telegram slovanského spolku v Moskvě Z Bělehradu, 23. února. Výbor pre národní obranu obdržel od slovanského spolku v Moskvě, v jehož čele jest generál Spi- ridovič, tento telegram: »Éra všeobecn slovanské solidarity za veden Ruska nadešla. Slovanský spolek v Moskvě sděluje, že ruská vláda nemůže igno rovati 40000 dobrovolníků, kteří jsou přl, raveni k odehsdu do Srbska nýbrž jistě poslusna bude hlásu slovanské sol- darity.« Z Cetyně telegrafuje se do Bělehradu, že černohorský výbor dostal tentý telegra m. Srbský korunní princ o ruské pomoci. Z Bělehradu, 23. února. Korunní prin Jiří vyslovil se prý takto: »Není dale ka chvíle, kdy Evropa pozná, že srb- ský následník trůnu nepodnik do Petrohradu cestu jenom na procházku. Car není lak daleko, jako s na některých místech rádo namlouvá. Rusko neopustí Srbsko. Toto pozná n není u nás pouze planými slov zaručeno.«

„Velké ministerstvo“ v Srbsku. Sp. Z Bělehradu, 23. února. (Zvl. telegr „N. L.“) Při včerojší konferenci předáků stra u krále Petra uzavřen smír mezi stra nami a usneseno, že zřídí se minister- stvo koaliční, jemuž zaručena bude plná podpora všech stran. Pašič nayhl králi, aby svěřil eestavení koaličního kabinetu vůdei napredňaků No vakovičovi. On sám nechtěl se zúčastniti v nové vládě, ale když byloz nutné uznáno, aby vůdcové stran do koaličního ministerstva vstoupili, podrobil se a projevi ochotu, že převezme úřad ministra pro veřejn dopravnictví. Večerem pak vyhčášena byla tate ministerská listina: Stojan Novakovič, na- predňak, předsednictví, staroradikálové: Paši kenunikace, Protič vnitro a Paču finanee mladoradikálové: Stojanovič vyučování Zujovič obchod, narodňak Rybarac spra- vedlnost. Dr. Milovanovič a generál Živko- vič ve svých úřadech zůstanou. Tato nová vlád obdržela již jméno: velké ministerstv srbského národa. Dnes dopoledne bude koaličn vláda v úřady uvedena. Všechno oby va- telstvo chystá králi Petrovi velke

V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . ra sh večerni . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkové ránní čislo . . . . . . . 1 vočerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platl se hotově napřed Předplaceni a insorty přijímá administrace v Marinnské ul., 3. Tam nacházelí sa tě redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopísy se nevraceji.

lovace. — Vídeňské hrozby zakročeníma trostnou výpravou nečiní tu žádného stísňujícího dojmu. Naopak: všude jeví se tím silnější odpo proti nějakému podnobení se. Prohláišení, jež uveřejnila „Samouprava“, je přímým projevem vlády a te již vlády nové. Obecně věri se, že Srbsko v boji s Rakouskem, dojde-li naň, ne- bude samo. Z Bělehradu, 22. února. (K. k.) Nový ka- binet bude složen asi následovně: Napredňák Novakovič předsednicivo, staroradikálové Milovanovič záležitosti zahraniční, Paši stavby, Paču finance, Proti č vnitro, míado- radikálové Stojanovič kultus, Zujo vič obchod, člen strany národní Ribarac spra- vedlnost a generál Živkovi č vojenství. Samostatná akce srbského výboru pro národní obranu.

Ze Zemuna, 23. února. (»Mittagszlg.«) Na včerejšek svolaná sehůze důstoj ní ků se nekonala, místo, ní byla schůze vý- boru pro národní obranu, které se zá- častnil z rozkazu korunního prince Jiřího také prof. Pavlovič, který loňského roku vypově- zen byl z Bosny. Pavlovič sdělil schůzi, že ko- runní prine vílá shromáždění a pravil: »Jeli- kož pak dobrovolníci jsou pro válku vyzbrojeni a protože mezi 40.000 dobrovolníky srbskými jest veliký poče záložních důstojníků, výbor pr národní obranu ve chvíli, ve které by se vláda propůjčila k haneb- nému smíru s Rakouskem, mohl by jednati ihned o své újmě a to tím spíše, jelikož za 40.000 srbskými dobrovolník stojí zrovna tolik dobrobolníko ruských.« Tyto zprávy vyslechnuty s nadše- ním. Provoláno »Živio« korunní mu princi a ministru vojenství. Potom pokračo- val výbor v tajné schůzi. Otázka o uznání bulharské nezávislosti. Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Turecké listy uveřejňují dnes rozličné nové turecké di- plomatické zprávy, dle nichž mocnosti trvají co do neodvislosti Bulharska na svém původním usnesení. Některé prý prohlásily, že Bulharsko musí dřive dostáti svým závazkům

Kdy bude konec boykolu? Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) »Turquie praví, pojednávajíc o včerejším nevylodění lloy- dového parníku, že je na čase učiniti přítrž nevlasteneckému, zájmy země poškozujícímu boykotu. Hilmi paša je prý sice úplně ústavním velkovezírem, ale také mužem činu. Porta učiní velmi rázná opatření. »Osmanskému Lloydue oznámili vůdce boykotu a nosiči, že boykot pře- stane teprve po schválení protokolu parla- mentem. Z Barlína, 23. února. »Local-Anzeigru« telegrafují z Cařihradu: »Boykot ne by zastaven, ačkoli vláda vydala p té stránce výnos. Cestující rakouských parníků musili býti vyloděni čluny parníků, po- něvadž lodnici odepřeli v přístavě službu.« Turecký ministr zahraničních věcí do Vídně a Pešti Z Vídně, 23. února. »Frmdbit. « oznamuje Nový turecký ministr zahraničních zálužitostí Rifaat paša přibude ve čtvrtek do Vídně, kde bude míti poradu s mi- nistrem zahraničních záležitosti bar. Aehrenthalem. V sobotu jede tu- recký diplomat do Pešti, kde bude míti roz- pravy se členy maďarské vlády Rusko žádá prý pro Srbsko náhrady. Z Pešti, 23. února. (K. k.) Pešťský »Hir- lap« píše: »Anglická zpráva praví, ž e R us ko žádá rekompensace pro Srbsko, jejichž rozsah by měla určiti evropská konference a nebud o u-li splněny, že by Rusko se postavilo na stranu Srbska. To by znamenalo světovou válku a naprostý převrat situace mezinárodní. Rusko a uznání nezávislosti Bulharska Z Cařihradu, 22. února. (K. k.) Mladolu- recký »Tanin« uveřejňuje rovněž telegram ru- ského ministra zahranič. záležitostí Izvolského,

Z kulturní ciziny. Jean Richépin akademikem. Ve francouzské Akademii smrtí něko- lika »nesmrtelných« uprázdnilo se najednou ně- kolik míst, jako již od let ne. Již koncem roku byli za členy Akademie nově zvoleni slavný mathematik Henri Poinearé a jemný básnik Jean Richépin; nastolení tohoto druhého stalo se nahodilým zdržením teprve v těchto dnech, několik týdnů po dosažené še- desátce básnikově (Richěpin narodil se 4. února 1849 v Alžíru). Jako 24letý mladík debutoval Richépin jako herec a dramatik současně v malé poetické hře L'étoile (Hvězda). Slávu literární získala mu skvělá virtuosita verše a řada šťast- ných úspěchů seénických. Básně Richépinovy překládal do češtiny hlavně Jar. V rchlický i některé prósy jeho jsou přeloženy a Národní divadlo hrálo jeho veršovanou komedii »Fli- bustýř«. Z posledních velkých úspěchů jest jeho lyrická běseň »Tulák«, kterou upravil později sám na libretto opery Lerouxo vy. která měla u nás premiéru před několika týdny. Také řada románů Richépinových našl vděčné a zaujaté čtenářstvo. Jeho vstupní řeč do Akademie způsobila mnoho pozornosti svojí otevřeností a byslrou, jemnou ironil, s níž sám probíral periodu svých lilorárních začátků a svého vývoje. Richépin vzpomněl při tom i toho jak někteří nynější jeho kolegové mezi »nesmr- telnými« proti němu soudně zakročovali.

Pařížské divadlo paní Réjanové v nej bližši době vyprávi poslední dramatickou prác nedávno zesnulého Catulla Menděsa. Dra ma s názvem »Císařovna« má sujelen známou historickou episodu ze živola Napole- nova a hraběnky Walevské, která následovala sesazeného císaře ve vyhnanství jeho na ostrov Elbu. První děj dramatu hraje v Polsku, na jednom ze zámků hraběnky Walewské pod Var- šavou, druhé dva na Elbě. Roli Walewské hraje paní Réjanová sama. Bernard Shaw vydal nedávno novou knihu, jíž podráždil zase spoustu lidí. Kniha má název »Rukověť revolucionáře«, a je to dosti nesouvislá sbírka úryvkovitých myšlenek, aforismův a pichlavě polemických výpadů, na- mířených proti politickému konservatismu, proti stagnaci a duševní pohodlnosti v literatuře iv umění, proti buržoastickému pořádku. Bernar Sbaw popudil proti sobě již tak často anglické veřejné mínění, že jeho myšlenky přestávají pů- sobiti překvapivě a »dopalovaji měšťáky«. Toje příčinou, jak do dávají anglické listy, že i se svým sensačním titulem »Rukověť revolucionáře« nová kniha Shawova byla přijala velmi vlažně a nedojde asi vůbec ani ke druhému vydánl. Sdružení petrohradských herců učinilo za- jímavý pokus scénického provedení několik obrázků z proslulých »Lovcových zápis ků« Turgeněva, a čtyři scén z jeho románu »Dvorjanskoje gnězdo« (Šlechtické hnízdo). »Turgeněvský večer« v Michajlovském divadle byl vyprodán, a úryvky ze slavného autora ve scénickém rouše uvitány s enthusi- asmem.

Různé zprávy. Z Cařihradu, 8. února 1909.

Turecké rolnictví nalézá se na nejnižším stupni a všim právem možno je nazvati předpotopním. Rolnické nářadí zholovuj hospodář sám, proto pluh a vláčidlo zdá se nám směšným. Hospodářské stroje jsou vůbec neznámy Stodol u největších i nejbohatších statkářů není Sklizené obilí mlátí se na poli tím způsobem, že s hospodář zholoví na místě mlat, který buď vydláždo kameny — jsou-li na blízku — nebo urovná i utluč hlínou. Nejvíce mlatů bývá z hlíny v pravidelném kruhu desiti až čtrnáctimetrového průměru, jehož kraje jsou obloženy vyčnívajícími kameny, aby mlá cený obsah v kruhu se udržel. Na tento mlat roz trousí se sklizené obilí as 25 cm. vysoko. Dřevěný válec, asi 11/2 až 2 metry dlouhý, ve kterém nepra- videlně zasazeny křesaci kaménky, nahražuje naše dřívější cepy. Na obou koncich válce jest dřevěná osa, která se otáčí3 ve dřevěné rozvětvené voji. Na přední části voje nalézají se jařma, do nichž se za- přáhnou dva voli, na zadní rozvětvené části voje

jest připevněna lavička, na které sedí hospodái s dítkami neb ženou a takto válec zatíží. Hospodái pohání v okrouhlém mlatu voly, aby z klasů obil vyšlapali, tažený válec vydrcuje další zrna a ostrý křesací kámen na válci natlučený rozdrobuje slámu. Dobytkem, celý den takto pracujícím, bývá obilí ovšem zkáleno i znečištěno. Vydrceně obilí a roz- drobená sláma vynáší se na blízkou hromadu a tam se při příznivém větru odlučuje a vyčišťuje. Tímt způsobem mlátí se obilí na Balkáně, Krétě, ostrovech Kykládských, v Recku a Malé Asii. Obili žne se malými srpy. Na strništích pasou se ovce nebo kozy, jimiž pole pouze takto bývá hno- jeno; návoz mrvy obdrží jen zahrady a velmi zřídka vinice, neboť hnojíva jest velký nedostatek. Ač pole bývá nedostatečně upraveno, jest výsledek neoby- čejný; to posoudí každý, kdo zná tureckou pšenici která jakostí a velikosti zrna jest dvojnásobná než naše pšenice. Nejen pšenice, ale i rýže turecká vy- niká jakostí, k čemuž přispívá úrodná půda i podnebí Nespravedlivě viní se turecký rolník z nedbaln- sti nebo lenivosti; upravuje pole své, jak se naučii a že více polí nevzdělává, než na vlastní výživu po- třebuje, má též své příčiny. Jest známo, že v Malé Asii více než dvě třeliny úrodné půdy ladem leží.

Kdo zná nedostatek cest a silnic v Turecku, snadno příčiny pochopí. Doprava obilí a j. děje se v Malé Asii velbloudy, takže vzdáleností bývá značně zdra- žena. Tak se často stává, že rolníka doprava obilí více stojí, než za obilí dostane a tu nahlédne, že sláma mu zbylá ani té ceny nemá. Neblahé poměry se ústavou poněkud změnily neboť nynější vláda stará se, aby dráhy, silnice vodní cesty byly co nejrychleji upraveny, čímž s státní důchody nejméně zdvojnásobí. Pozemky, náležející německé společnosti anatol ské dráhy poděl trati 8 kilometrů po levé i pravé straně, upravují němečtí osadníci s prospěchem zajisté v krátkém čase zbohatnou, když plodiny úrodných polí těchto dobře zpeněžují. Vláda něme- cká stará se vzorně o své osadníky a německé úřady zahraničné podporují své přislušníky účinně a ne- zištně Též českým osadníkům a vystěhovalcům bude otevřena příznivější země než Amerika a českým průmyslníkům skvělé tržiště v Malé Asii, až nená- víst a zášť turecká proti všemu rakouskému po- mine.

= Stávka na mohamedánské universitě. Na uni- versitě Al Ashar v Kairu vypukla stávka, jaká islamském svétě posud nemá příkladu. Více než dvanáct tisíc studujících stávkuje a přes vážné vý- strahy rozvážných kruhů nenavštěvuje vyučování. Žáci pořádají denně velké schůze, v nichž se mnoho řeční, vysílají deputace do redakcí arabských listůa přednášejí tu své stížnosti, ba sbalili již své ranečky. hodlajíce se navrátiti do svých domovů. Příčinou této neobyčejné stávky jest snaha po moderních zři- zeních. Universita, na niž přichází každoročně tisíce žáků ze všech zemí, kde musulmané žijí, lpí příliš na starém zkostnatělém jádře islamské vědy. Stávku- jící žádají universitní radu a schopné učitele pro moderní vyučování, přejí si rozmnožení ulemua bezplatné udělování učebnic, chtějí míti přednost před žáky jiných náboženských škol a vůbec volný rozvoj vyučování. Chediv svolal ministerskou radu, aby se zkoumalo, jak by se přáním studujících mohlo vyhověti. Žáci zdráhají se vkročiti do uni- versity a žádají, aby napřed byly splněny jejich požadavky. Př různých pouličních projevech došlo ke krvavé srážce s policií, při čemž bylo n- kolik studujících zatčeno.