1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 5. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplacl s
v Praze v adminístracl
na měsie.
na dtvrt leta . . . . 6 K —h
uli » dvoji donáškou
na měsiea
na čtvrt leta : . . . 7 K ehh
a měsle. . . 9 x a0
Pošton.
na měsie. . . . . . B K
na čtvrt leta . . . . 9 K e0h
dvoji zásilkou
a měslo
ri: ! .
Praha
5
article
Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně
Velmocenské prostředkování míru.
Z Londýna, 4. března. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že velmoci dosud
nepodnikly formálních prostřed-
kovacich kroků v hlavních mě-
stechbalkánských států, sdělily však
nezávazně spojencům, že tak zamýšlejí učiniti.
Praví se, že spojenci nebudou tázán
popodmínkách, za jakých chtějí přijmou-
ti prostředkování, nýbrž pouze, zdali stej-
ně jako Turecko souhlasí s pro-
středkováním velmoci. Spojenci vy-
měňují té chvíle o tom názory, jakou odpověd
dáti na rozklady velmocí. Proto nedošla také
dosud od vlád balkánských států žádná infor-
mace, jaké stanovisko zaujmou. Převládá však
názor, že přijetí prostředkovacího návrhu na-
razí u spojenců na obtíže, přes to však je na-
děje, že tyto potíže nebudou nepřekonatelné.
V balkánských kruzích se prohlašuje, že je
stanovisko spojenců nezměněno; podmínky, za
jakých by bylo prostředkování přijato, jsou
Evropě známy, poněvadž byly již obsaženyv
návrzích spojenců, vypracovaných před míro-
vou konferencí.
Reuterův
Balkán
Londýn
Turecko
Evropa
6
article
Z. Z Londýna, 5. března. (Zvláštní telegr.
zpráva „Nár. Listů“.) Z Bělehradu oznamuje
se Daily Mail“, že velmocí nabídly. včera
srbské vládě sprostředkování za účelem uza-
vření míru. Srbská vláda však odpoví teprve
tehdy, až se dorozumí se spojenci. Tato nabíd-
ka ke sprostředkování míru je prý však pouze
formalitou, protože podmínky míru jsou tajně
tak již ujednány, že jsou vlastně již vyřízeny
Uzavření míru mezi Tureckem a spojenci bude
prý dle zmíněného listu již zítra prohlášeno.
Z Londýna, 5. března. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že došlé do Londýna te-
legrafické zprávyonovýchtureckých
návrzíchvzbudily úžasvdiploma-
tických kruzích. Má se za to, že se
tyto zprávy týkají zakročení Turecka koncem
minulého týdne, neboť sdělení, učiněné v so-
botu tureckými velevyslanci velmocem, že
Turecko přijímá sprostředkování, považuje se
za formální a definitivní,.
Reuterův
Londýn
Bělehrad
Turecko
Daily Maila
7
article
Z Athén, 5. března. (K. k.) [„Agence
d'Athénes“.] Včera v 7 hodin večer odeptal
se vyslanci šesti velmocí do ministerstva za-
hraničních záležitostí a společně sdělili mini-
strovi zahraničních záležitosti, že Porta po-
žádala o sprostředkování velmoci pro uza-
vření míru. Tázali se ministra, přijimá-li Ře-
cko tento návrh. Ministr zahraničních záleží-
tostí vyslovil zástupcům velmocí vřelý dík
vyžádal si čas na rozmyšlenou, aby se mohl
dohodnoutí se spojenci, než dá odpověd.
Z Bělehradu, 5. března. (K. k.) Včera po
5. hodině dostavil se rakousko-uherský vysla-
nec šl. Ugron a ostatní zástupci velmocí
do ministerstva zahraničních záležitostía
vznesli na ministerského předsedu Pašiče do-
taz, přijmou-li spojené státy spro-
středkování velmocí k uzavření
míru s Tureckem. Ministerský předseda
Pašíč odpovědělí že srbská vláda dá odpověd
po dohodě se spojenci.
strukce, na základě jichž doufá,
že budou urovnány neshody o tu-
recko-bulharských hranicích.
Velký vezír a turecký ministr vojenství o uza-
vření míru.
Athénes
Port
Pašič
Atény
Bělehrad
spojený stát
Turecko
8
article
Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Velký ve-
zír vyslovil se v rozmluvě s jistým redakto-
rem takto o otázce uzavřeni miru
Podepsání míru není bezprostředním, jak se
tvrdí. Také nebyla dosud odstoupena Drino-
pol, jak se praví. Tolik je pravda, že se na-
dále vyjednává s velmocemi. Pří-
mého vyjednávání s Bulharskem
neni. Přijali jsme sprostředkování velmocí
a sdělili jsme jim své návrhy. Bezpochyby vy-
zvaly velmoci spojence, aby jim oznámili své
podmínky. Vyčkáme rozhodnutí vel-
mocí. Turecko není povinno přijati rozhod-
nutí Evropy. Velmoci nezakročují, propůjčují
pouze své dobré služby. Bude nutno více či
méně klamné zprávy, které se vyskytnou za
vyjednávání, přijímati s reservou. Turecko
odmítne zaplatiti válečnou ná-
hradu. Důvody, které uvádí výklad ředitel-
stva bulharského státního dluhu pro válečnou
náhradu, mluví spíše pro naše stanovisko. Mo-
hamedánské obyvatelstvo, stěhající se z obsá-
zených zemí do Turecka, přináší bídu a chu-
dobu a stane se nám obrovským břemenem.
Odlidňování, do něhož si Bulhaři stěžují, bude
činiti dva nebo tři obyvatele na čtvereční ki-
lometr v nových balkánských provincích, lide
na jeden čtvereční kilometr připadá 40 oby-
vatelů, kdežto v našich asijských provinejích
případál jen deset, v jistých krajinách dokonce
jen dva obyvatelé na čtvereční kilometr.
Bulhar
Cařihrad
Drina
Bulharsko
Turecko
Evropa
9
article
Jestliže, jak tvrdí Bulhaří, jsou hospodářské
následky války pro ně strašlivé, jsou takový-
mi neméně pro nás. Důvod, že Turecko bude
zbaveno všech výdajů na Rumelii, je chatrný
Co se stane s 20.000 tureckých úřadniků v
Rumelii? Nepřipadnou vždycky nám za obtíž
anebo neberou již nyní pense? Nevědí Bulhaři
že je Turecko nuceno každý rok uzavřiti půj-
čku a bude tak nuceno činiti i na dále? Oto-
manský státní dluh stoupl skoro
na 3 miliardy franků (7), kapítály
v Turecku angažované dosahujt
stejné výše. Bulharský státní dluh za to
je nepatrný, bulharské dráhy jsou majetkem
státu, což u nás není. Myslím, že věřitelé Tu-
recka mají zcela jiný názor o svých tájmech
a že neuloží beztak již krutě postiženému
Turecku nic. cn by nebylo oprávněno.
Z Caříhradu, 5. března. Ministr zahranič-
ních záležitosti prino Said prohlásil, že po-
žadavek balkánských států v příčině váleč.
né náhrady musí býti co nejdůr az-
něji odmitnut, poněvadž na žádném bo-
jišti v druhé válce nebyli Turci poražení. Po-
kud jde o Drinopol. Janinu a Skader, jest to
zřejmé. Vojenská a hospodářská situace Tu-
recka se rozhodně zlepšila. Bylo by tudíž
snadno možno několik týdnů tuto sítvaci
vydržeti. Známe situaci svých odpůrců a ví-
me, že si přejí vřeleji míru než my, poněvadž
naše zřídla nejsou dosud vyčerpána. Turecko
chce čestný mír a jest pevně odhodláno zál ji-
ných okolností vésti válku dále.
Bulhar
Ota
Janin
Skader
Turecko
Rumelie
Said
Turec
Drinopol
Bulhařit
turecký úřadnik
10
article
Turecká delegace pro londýnské konference
Z Paříže, 4. března. (K. k.) Finanční po-
radce turecké deputace na londýnské konfe-
renci, Rešid Safid bej, přibyl sem s Halidem
Siou bejem ve zvláštním poslání.
Spor rumunsko-bulharský.
M. Z Kolína nad Rýnem, 5. března. (Zvl
telegr. „N. L.“) Bukurešťská depeše „Kolní-
sche Zeitungu“ označuje stav věcí jako velm
vážný. Velmoci, chtějí-li zabránit
válečné srážce Rumunska s Bul-
harskem, musí neprodleně zakro-
číti a zjednatí shodu přímým jed-
náním s oběma těmhi státy, Francouz-
ský vyslanec jakožto nejstarší člen čili doven
diplomatického sboru v Bukurešti o táza
serumunské vlády, zdali take pri-
jímá Bulharskem jíž příjatý sou
rozhodči? Ministerský předseda odrově-
děl, že se vláda musí držeti onehdejšího usne-
sení ministerské rady, dle něhož Ruman-
sko prostřednictví velmocí sice
přijímá, ale předem k níčemu se nezava-
zuje a ničemu se nepodrobuje. Rumuns ko
musí prý žádat, aby velmoci zjed-
naly rychlé rozhodnuti, poněvadž by
se Rumunsko jinak ocitlo v nepří-
znivém postavení, kdyby zatín
mírs Tureckem uzavřen byl a Bul-
harsko pak celou svoji brannou
mocí proti Rumunsku obrátil e
mohlo. Rumunská vláda musí prý nabýli
jistoty, dokud Bulharsko ještě s fu-
reckem válčí, jinak nesměla by
déle otáleti a musíla by rumunskému
vojsku dáti rozkaz, aby bulharskou hranie
překročilo.
Francouz
Paříž
Kolín nad Rýn
Kolný
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
Turecko
Rešid Safid
11
article
Vánice na bojišti.
Ze Solije, 5. března. Trvající vánice zne-
snadňují dopravu potřeb pro vojsko. Počet
nemocných jest značný. Válečné operáce by-
ly prozatím zastaveny.
Černohorský zdravotní materiál do Skadru.
Z Cotyně, 4. března. (K. k.) Ježto se ve-
litel skaderský dopísem obrátil na generáln
Martinoviče a žádal ho za zdravotní materiál
pro četné raněné ve Skadru, nařídila královna
Milena, by tam bylo posláno velké množstv
zdravotního materiálu a zejména obvazových
látek. Černohorský parlamentář dopravil zá-
silku tu po člunu do Skadru.
V Cařihradiě.
Mladoturci ve strachu.
Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Přes to, že
bylo oficielně oznámeno odhalení spiknuti.
praví se, že jsou mladoturecké kru-
hy stále ještě znepokojeny a obá-
vajíse jiných projevů, ba dokonee
atentátů na ministry a vůdě
osobností výboru. Jejich domy jsou
tudiž střeženy silnými policejními oddíly. Ta-
jemník prince Sabaha Eddina, Lutfi bej, stále
ještě je nezvěstným.
amí-
Martinovič
Milena
Sabah
Lutfi
Cařihrad
12
article
Makedonie, nýbrž může i dobýti jejich vlast
ních zemí.
Makedonie
13
article
Telefonické a telegrafick
zprávy „Národních Listů
Telefonické a telegrafick
zprávy „Národních Listů
Jednání polsko-ukrajínské.
Z Vídně, 5. března. Polsko-ukrajínské jed
nání konalo se také dnes, ale nepokročilo
naopak vázne úplně. Polští konser-
vativci jsou nepovolní. Následkem
toho mluví se již o tom, že schůze stálého vý-
boru haličského sněmu pro reformu volebního
řádu, svolaná na zejtřek do Lvova, bude odlo-
žena na některý den příštího týdne.
Z Vídně, 5. března. Předseda Ukrajin-
ského svazu dr. Konstantin Levi-
cký prohlásil o 2. hodině s poledne vašemi
zpravodaji: „Do této chvíle neodevzdali nám
polští poslanci žádný kompromi sn
návrh stran voleb do okresních
zastupitelstev haličských prostě
proto, že sami se na žádněm ještě neshodli
Dokud pak nedohodneme se o volební reformě
mezi sebou — Poláci a Rusiní — nebude vo-
lební výbor haličského sněmu vůbec svolán
Zitra přibudou všichni poslane
rusinští do Vídně. My Ukrajinci prost
vyčkáme, s čím přijdou Poláci, přijdou-li vůbe
s něčím!
doktor
Konstantin Levi
Polák
Ukrajinec
Vídeň
Lvov
14
article
Audience mínistra obchodu
Z Vídně, 5. března. Císař příjal dnes do-
poledne ministra obchodu dra. šl. Sch uste-
r a ve dlouhé zvláštní audienci.
Propouštění rakouských záložníků.
Z Vídně, 5. března. „Neues Wiener Jour-
nal“ oznamuje: „Záložníci a náhra dd na
záložníci v Bosně budou propu-
štěni. Dovídáme se autenticky, že zvýšená
presence za doby mírové v Haliči nebude
nikterak zjednána ponecháním záložníků,v
loňském prosinci k aktivní službě povola-
ných. V březnu začne se již podle turnu ner-
málně povolávati. Na 14 nebo 28 dní, jakos
to dosud vždy dálo. Z těchto záloh budo
do podzímu tohoto roku vzato mužstvo, kte-
rého je třeba k doplnění presence mírové.
Podle nového zákona vojenského je ustano-
veno pro podzim lohoto roku automatické
zvýšení kontingentu na 154.000 mužů. To les
o 18.000 mužů více. Na podzim roku přištíl
dosáhne kontingent 159.000 mužů. Zvětšan
tedy o nových 5000 mužů. Tohoto rozmnože-
ného vojska budé užito na doplnění prosence
mírové v Halíči, Kdyby kromě toho párlanieut
povolil nové zvýšení kontingentu o 30.000 a
35.000 mužů, části tohoto kontingenlu užito
by bylo tolikéž ke jmenovanému úcelu, Ji
tedy počátkem budoucího měsíce budou ve-
škeří záložníci, kteří byli vytržení ze sveho
zaměstnání, posláni domů. Propou šit ě n
záložniků na jíhovýchodě pud
se díti beze všech výhrad. Všichni
kteří byli mimo turu povoláni, budou propu-
štěni a dostane se jim výhody, že nebudo.
musiti konati službu nejbližší, kterou by po
dle turnu konati musili.
doktor
Vídeň
Boseň
Halič
Neue Wiener Jour
15
article
V drobném prodejie
ranni čislo o sobs
a e
věčerni
za d
Ve Hllálkách na venkov
renní cislo
večerni
. . sh
Inneráty
plalí se hotové zapřed.
Předplaceni a inserty přijima
kdminlstrace v Marianské ul. , B.
Tam nacházejí se tél
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů
Rukopisy se nevrscsjí.
16
article
Volební reforma v Uhrách.
Z Pešti, 5. března. V místnostech, ve kterých
rokuje strana Košutova, bylo včera do
pozdní noci čilo. Strana jest včerejškem úplně spo-
kojena a projevuje nad tím radost, že všeobecná
stávka byla znemožněna důstojným postupem opo-
sice v parlamentě, jsouc přesvědčena, že dny re-
žimu Lukácsova jsou sečteny. Naproti to-
mu strana Justhova soudí, že včerej-
šek byl úplnou pohromou oposice,a
že čekala od oposice zevní vystoupení zeela ji-
né. Justhovci se následkem toho bojí, že názory,
které včera projevil ve sněmovné hr. Apponyi,
nebudou lidem sdíleny. Dokládá se, že by včerej-
ší schůze poslanecké sněmovny byla dopadla zce-
la jinak, kdyby vedení oposice byl měl hr. Julius
Justh anebo hr. Michal Karolyi,
Z Peští, 5. března. Veškeré vojsko, kte-
ré sem bylo svoláno, zůstane tu, dokud ve
sněmovně se bude jednati o volcbni
reformě. Není všako rozloženo na ulicích, nýbrž
jest ubytováno v kasárnách. Dnes o 6. hod. ranní
přesvědčila se policie, že dělníctvo skutečněí v to-
várnách a dílnách pracuje. Následkem toho v-
ienské hlidky nebyly postaveny
bezpečnostní službu konají toliko policejní stráž-
níci a četníci.
Košutův
Lukácsův
Justhův
Julius Justh
Karolyi
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
17
article
Z Pešlí, 5. března. (K. k. uh.) Opatření, uči-
něná po včerejší schůzi poslanecké sněmovny, by-
la dnes opět nařízena, třeba že v menším rozsahu.
Na ulicích je všude klid. Předseda hr. Tisz a za-
hajuje schůzi v 10 hod. 15 min. Především byly
ve třetím čtení schváleny obě předlohy o úprav
platů učitelstva obecných škol. Na to pokračová-
no v povšechně rozpravě o volebni reformě.
Posl. Giesawein (křest. soc.) vyslovuje se
proti předloze a praví, že naprosto nemůže po-
vzněsti vážnost parlamentu. Přimlouvá se za vše-
obecné tajné hlasovací právo a zdůrazňuje, že sta-
novení hranic věku znamená za dnešních poměrá
zpátečnické opatření, které se vůbec již nehod
do moderni, doby
Posl
poslanecký sněmovna
18
article
Albánský kongres.
Z Terstu, 4. března. (K. k.) (Dokončení.] Can-
tini prohlašuje za hlučné pochvaly přítomných
Než skončíme kongres a rozloučíme se, považu-
jeme za svou povinnost co nejvřelejí
poděkovati rakouské vládě za přátelské
blahovolné přijetí, jehož se nám do-
stalo.
Profesor Sehiro (z Neapole) tlumočil pozdrav
italských Albánců městu Terstu. Dále tlumočil svůi
nejuctivější pozdrav Jeho Veličenstvu cís aří
králi Františku Josefovi, vznešenému
spojenci italského krále. Oba panovníci ujali se al-
bánské věcí s velkou sympatií. Pro naše přátelství
Rakousko-Uherskem a Italit nesmíme si ještě
mysliti, že Anglie a Francie smýšlejí s námí nepřá-
telsky. Máme také za to, že Rusko působilo na
Černou Horu, aby se mírnila ve svých požadavcích,
poněvadž by nyní bylo bezúčelno dr'ší prolévání
krve. Řečník skončil, provolav „slávu“ Rakou-
sko-Uhersku a Italii. — Potom rozpředla se
mezi Rumuny, účastnícimi se sjezdu, a Albánci čilá
debata o způsobu administrace v ka co-
valašských jazykových ostrovech
příštího státu. Albánci vyslovují se proti
poskyinuti zvláštní autonomie K u-
covalachům, poukazují však k tomu, že no-
vému státu dostane se liberální ústa-
vyaže v něm bude se se všemi v Albán-
sku bydlícími národy zacházeti dle
slejného prá va
Pamětní spis bylpo krátké poradě
Sehiro
Albánec
František Josef
Rumun
Terst
Can
Neapol
RakouskoUhersko
Anglie
Francie
Rusko
Černá Hora
Albán
RakaskýUhersko
Italia
19
article
Mírové jednání v Petrohradě.
Z Caříhradu, 5. března. (K. k.) Dle „Ikda-
mu“ rokovala včerejší ministerská radao
zprávě tureckého velevyslance v Petrohradě
o výsledku míroeho jednání, vede-
ného v Petrohradě ausnesla se za-
slati velevyslancům nove in-
Petrohrad
20
article
Mír velmí blízký.
21
article
Z Cařihradu, 4. března. (K. k.) Počiná se
nyní dokonce v oficiosních kruzích Porty pro-
hlašovati, že výsledkem vyiednáván
s velmocemi je dohoda o několika
bodech pro uzavření míru, které prý je
velmí blízké. Zdá semímo to, že se tisk
snaží připraviti veřejné míněn
na myšlenku míru za oznámený ch
již podmínek.
Cařihrad
22
article
Hlas bojovný.
Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Dle zpráv
jednoho listu nestalo se ve včerejší schůzi vý-
boru žádné usnesení o míru. V poradách čle-
nů výboru bude se dnes pokračovati.
„Tanin“ nevyslovuje se o otázce míru
„Taswir-í-Efkiar“, který zastává krajní směr,
činí tento požadavek: Buď slušný mír, anebo
věčnou válku. Nechť Drinopol sama padne,
dosti na tom, že my ji nevydáme. Národ, kte-
rý nepřipustí takového ponížení, může nejen
zahnati Bulhary a jiné nepřátele z Traciea
Bulhar
Cařihrad
TaswiríEfkiar
Drinopol
23
article
Z úřadního věstniku.
Z Vídně, 5. března. (K. k.) „Wiener Zeituný
oznámuje: Jeho Veličenstvo císař udělil předsedoe
spolku novinářů a spisovatelů „Concordia“ dru
Zikmundovi Ehrlichovi komturský kříž řádu
Františka Josefa.
Z university lvovské
Ze Lvova, 5. března. [K. k.) Z nařízení akade-
mického senátu započnou na zdejší lékařské fa-
knltě pro srážky mezi zionistickými a polskými stu-
denty. již dnes velikonoční svátky-
Wiener
Ehrlich
František Josef
Vídeň
Lvov
24
article
přijat beze zmény.
Na dolaz o nejpřiznivější vládnífor-
mě pro Albánsko prohlásil předseda, že dou-
lá, že bude moci velmi brze pozdravití ev-
ropského prince na trůně neodvislé
Albanie. Jako vládní formu představuje si vzo-
rem anglický parlamentarismus. Předseda prohlásil
dále, že se na kongrese mluvilo pouze o Rakousko-
Uhersku a Halii. Kongres nesmí však zapomínati.
že laké Německo náleží ku přátelům Al-
bánska. (Hlučná pochvala.)
Potem mluvil katolický farář z Brdice Tusa.
který za bouřlívě pochvaly všech
Al
Albánie
RakouskoUhersko
Německo
Brdice Tusa
25
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Ve „Zlaté Praze“ XXX., č. 25) otiskuje
prof. Bohumil Němec pěknou přírodovědeckou
causerii „Ardisie“. Ukazuje souvislost všeho
života v přírodě, kde druh využívá služby druha
a kde uplatňuje se v péči o potomstvo všude krajní
účelnost. Dr. Němec odhaluje laickému čtenářstvu
kus živola rostlin. Ukazuje, jak některé rostliny
— Ardisie Pavetty — chovají ve svých listech bak-
terie, tedy organismy cizí. Proč? to u Pavelt zjistil
Faber. U Pavetí jsou bakterie přítomny již v pu-
penu na lodyžním vrcholu a velmi záhy vnikají do
listů průdušnými skulinami. Vnikalí též do semen-
níků a z těch do semena, takže opět jsou dědičně
přenášeny. Faberovi podařilo se vypěstovati bak-
terie ty mimo rostlinu v umělých kulturách. Do-
kázal, že jsou s to vzdušný dusík přijímati a ve
sloučeniny převádětí. Této schopnosti květonosné
rostliny nemají — a mají-li, tedy v míře prane-
patrné—, k jich výživě nezbytně je třeba již ho-
lových sloučenin dusíkatých. O ně však je v při-
rodě nouze a proto některé rostliny vstupují ve
spolužití s bakteriemi, které dovedou dusík ve
vzduchu jako prvek v ohromných zásobách při-
tomný ve sloučeniny převáděti. Mohli bychom řící.
že zmíněné rostliny baklerie za tím účelem zajmou
a zotročí. Živí je ve svém těle ale při tom jim od-
nímají látky, kterých samy nedovedou vytvářeti:
na konec je většinou usmrcují a stravují . . . Bak-
terie Pavettám podstatně pomáhají při výživě, ba
profesor
Bohumil Němec
Němec
Pavetta
Pavelt
Faber
Bak
zlatý Praga “ XXX
26
article
Pavetty jsou na pomoc tu úplně odkázány, nedo-
vedouce ani tenkráte normálně se živiti, když maji
dusíkatých sloučenin dostatek. A je pravděpodob-
no, že pro Ardisie mají bakterie v listech podobný
význam jako pro Pavetty. To co nyní víme o bak-
teriích v listech Ardisií a Pavett, zní skoro jako
přírodovědecká fantasie. Jaká raffinovanost v péči
těch rostlin o bakterie, o sebe 4 potomstvo! Jaká
složitost ve vzájemných vztázích mezi různými or-
ganismy, jimiž ostdlena je naše zeměkoule! Země-
dělská věda snaží se od let, aby prakticky využila
schopností bakterií převáděti vzdušný dusík ve
sloučeniny, rostliny to provádějí v dokonalém způ-
sobu od pradávna. — V dalším obsahu „Zlaté Pra-
hy“ je: B. Brodský: Stará romance. — J. V. Slá-
dek. Do památníku. — A. E. Mužík, Časné jaro. —
Z básní A S. Puškína. — Al. Jirásek, Temno. —
Jan Voborník. Josef Holeček. — V illustracích
V. Stretti. Dáma v krinolině. A. Dvořák. Stařenka.
Norbert Grund, U hradní zdi. — F. Engelmüller.
Čásné jaro. — K. Stuchlík, Divčí studie. — Zprávy
a vyobrazení časová.
V „Listech Filologických“ (XL., č. 1.
referuje O. Jirani „O nově objeveném sa-
tyrském dramatu Sofokleově“: Jedině
až dosud nám zachované drama satyrské. Euripi-
dův Kyklops, bylo nepatrnou ukázkou z ro zsáhlé
produkce v tomto oboru literárním. Nyní k němu
přibylo satyrské drama Sofokleovo, „Šlídiči““, jež
nalezeno — vlastně značný zlomek jeho — v egypt-
ských papyrech. Je to 400 veršů, zbytek svitku.
z něhož zachováno bylo 15 souvislých, místy o-
všem dosti porušených sloupců, a počátky veršů
nejspíše ze sloupce 17., z částí ostatní je jen množ-
ství nepatrných zlomků, jež spojiti se vydavateli
(papyrologoví A. S. Huntovi) nepodařilo. Písmo.
velmi úhledná iniejálka, ukazuje podle odhadu
B Brodská
Slý
Mužík
S Puškín
Al
Jirásek
Voborník
Holeček
V Stretti
A Dvořák
Grund
F Engelmüller
K Stuchlík
Divčí
XL
O Jiran
Sofokleův
dův Kyklops
Šlídič
A S Hunt
Stará romance
27
article
Huntova ke konci II. století po Kristu. Každý slou-
pec obsahuje 26—27 řádek. Že objevený (r. 1907)
zlomek je částí dramatu „Slídiči“. ukazuje nade
vší pochybnost, že jsou v něm obsaženy dva známé
již úrvvky tohoto dramalu. Ovšem teprve nynějším
objevem lze stanoviti, jaký byl obsah díla. Od doby
Welekerovy soudilo se totiž, že obsahem dramatu
bylo bloudění Evropy, milenky Diovy, kdežto nyní
vidíme, že předmětem jeno byl šelmovský kousek
novorozeného Herma, vylíčený zvláště v homěr-
ském hymnu na tohoto boha, totiž smělá krádež
stád, náležejících Apollonovi. Referát klade vzník
dramatu do Sofokleova mládí a cenu jeho nálezu
vidí zejména v tom, že řadí se významem svým k
nejcennějšímu, co z pokladů řecké poesie až do-
sud bylo v Egyptě získáno. Vedle toho, že k jedi-
nému dosavadnímu zástupci dramatu satyrského
přibývá doklad nový, čímž rozhojněn podstatně
srovnávací materiál náš o tomto významném oboru
řecké tvorby dramatickě, vyniká nález sám neoby-
čejnou cenou básnickou.“ — „Filologické Listy“
mimo to obsahují: Karel Svoboda. O době složen
dějin Polybiových. — Josef Zubatý. K Chelčického
Sieti viery. — Úvahy. — Drobné zprávy.
V „Technickém Přehledu Samo-
správném“ (II., č. 2.) obrací pozornost k „Re-
gulačním plánům Malé strany a Hrad-
čan“, jež vzbuzují přirozeně mnoho zájmu v če-
ské veřejnosti, arch. Vl. Zákrejs, jenž je jednou
z význačných sil městského stavebního úřadu. Po-
něvadž městský stavební úřad byl předmětem úto-
ků všech, kdož jsou nespokojení s regulačními ná-
vrhy malostranského pobřeží, není jistě od místa
poukázati na hlas jednoho z jeho pracovníků. Arch.
Huntův
Krist
Welekerův
Diův
Apollon
Sofokleův
Svoboda
Polybiový
Josef zubatá
Zákrejs
Evropa
Egypt
28
article
Zákrejs slibuje vysvětliti nynější stav věcí, a to
bez jakéhokoliv rozhorlování. Ukazuje zatím, ke
kterým všem momentům musejí regulační plány
Malě strany přihlížeti po stránce technické: je to
regulace měsla (dprava komunikací, ulic, sadů, ve-
řejných budov, zachování domů, řešení výškové
a t. p.), kanalisování města, do dnes v některých
místech ještě primitivní, konečně stavby nábřeží
které by Malou stranu — poslední již čtvrt praž-
skou mezi ostatními — ochránily před zálopami
Ukazuje dále na mnohé obtíže, jež překážejí ve
všech uvedených směrech: na př. na nedostatek
stavebniků, kteří by na staveniště a výstavbu ve-
řejných budov, jež byly předpokladem regulačního
plánu z r. 1908. reflektovali. Konečně ve vyšlé
dosud části svého referátu dokládá nezbytnost ná-
břeží, má-li míti nová kanalisace pro Malou stranu
svůj ozdravný účin. Nová kanalisace malostranská
svedena je úchytnými sběrači do kanalisační sto-
ky letenské a tím do čistící staníce k hlubokému
bodu vltavskému. Toto vedení kromě jiných má
zvláště výhodu tu, že hladina při nejvyšší povodní
vltavské na místě vyústění pod Trojou jest o 5 m
nižší nežli hladina povodňová u Karlova mostu.
Zákrejs
Trója
Karlův most
29
article
Tím, že síť stoková jest s takto nízkou hladinou
vltavskou ve spojení, dociluje se, že netrpí zpá-
tečním zdutím a stoky i při nejvyšší povodni pra-
cují plným spádem nevzduty. Takto umožněno od-
vednění hlubokých místností (sklepů a p.) v níz-
kých částech města, a to i při největších povodních
do stokové silě. Tato funkce nové kanalisace před-
pokládá, že město je ochráněno před přímou inun-
dací (před vrchním přelitím vody vltavské do ulic)
a vyžaduje, aby nízké části města byly proti Vltavě
zahraženy stavbami nad vysokou vodu sahajícími.
aby tedy v žádném případě voda vltavská nemohla
do ulic vniknouti vrchem. Je tedy přirozeno, že by
značný náklad na kanalisaci nebyl využitkován,
kdyby nebyla zároveň učiněna bezpečná a doko-
nalá opatření k ohrazení města proti přimé po-
vodni. A takto souvisí opatření kanalisační se stav-
bou malostranského nábřeží.“ — Číslo dále podává:
Sekce technicko-zdravotní Svazu českých měst. —
O užití síly elektrické v hospodářství, domácnostl
a v řemesle. — Inž. V. Vajgl, Historický vývin
svítiplynu. — Inž. B. Belada, Nový vodovod kr. sv.
města Josefova. — J. Nardelli, Úprava domovní
kanalisace. — L. Čížek, O veřejných jatkách po
stránce technické. — Těžké nesnáze měst s plány
polohopisnými a regulačními. — R. Mucha, Dláždě-
ni okresních silnic. — O. Hubálek, Odstraňování
— F. Mencl, Silničn
znéhu ve velkých městech.
mosty neerární. — Dr. V. Peyr. Boj proti prachu
uličnímu. — Hlídky: právní — bytová — úřadnická
— osobní. — Výstavy a sjezdy. — Stavby a pod-
niky
Ing
V Vajgl
B Belada
svatý . město Josefův
J Nardelli
L Čížek
R Mucha
Hubálek
F Mencl
Silničn
doktor
V Peyr
Vltava
svaz český město
30
article
„Český Sběratel“ (I, č. 3) v nolicce „O
náspro nás dolýká se olázky prospěšnosti sou-
kromého sběratelství, jemuž jsou činěny mnohé a
oprávněné výtky. Sám chápe sběralelství dobře
bude janon vhod, bude-li ve směru správného své-
ho nazírání působiti výchovně na soukromé sběra-
tele, kteří neměli by býti konkurenty veřejných
sbírek, ale jejich spolupracovníky, „Sběratel“ u-
vádí: „Nechceme, aby naše sběratelství mělo so-
becký, protisociální ráz, ale bylo snahou čístě kul-
turní a uměleckou. Sběratel vystupuje v úloze kon-
servátora, který zachrání mnohé věci, které z ne-
znalosti byly by zničeny, nesbírá pro radost jen
sobě, ale snaží se býti též spolupracovníkem v umě-
lecké výchově. Po této stránce nelze sběratelství
podceňovati. Byli to umělecky i kulturně vysoce
vyspěli sběratelé, kteří založili a rozšířili i naše
čelné umělecké a národní instituce. Vzpomináme
jen, jak vzniklo museum, dále co vykonal Vojta
Náprstek a jeho přátelé, z nejnovější doby nutno
zmíniti se o věnování msgra. Lehnera — celá řada
sběratelů nepracovala pro sebe, neuzavírala svých
sbírek veřejnosti, ale věnovala i veřejnosti výsle-
dek nejen velkých obětí hmotných, ale i práce du-
ševní . . . Věci, jež vzdělaný sběratel sbírá, mají
svůj život, nejsou jako peníze lakomcovy v truhle.
Sběratelství, jak my je chápeme, neomezuje se na
sbírání antikvil, ale i prací moderních umělců. Zdar
uměleckých řemesel u nás nelze si dobře předsta-
viti bez organisovaného, vyspělého hnutí sběratel-
ského.“ — V ostatním obsahu: S. Bouška, Starý ja-
ponský dřevoryt. — K. Procházka, Míšeňský por-
culán. — L. J. Živný, Sběratelé knih. — J. Leše-
lický. Filatelie jindy a nyní. — Zprávy a po-
známky.
Vojta Náprstek
Lehner
S Boušek
Stará
K Procházka
L J Živná
J Leš
31
article
Ve „Stylu“ (V. č. 1) píše arch. Ot. Novot-
ný „Poznámky o dokonalých slozích“
V jeho studií je zajímavo, jak cení gotiku — umění
středověku — proti antice a ozvěně její v re-
naissanci. Dle něho: „Řecká kultura snažíla se o
nejvyšší dokonalost plastické formace; podařilo se
jí to do nejmenších subtilností, ale tím se uzavřela;
jest bez možnosti pokroku a vývoje. V Římě stýká
se s ní již mystická duše gotická, stopovatelnáv
prvním křesťanství, střetla se formalistní dokona-
lost antiky s mystikou seveřana, chladný rozum
bohatým citem, který v renaissancí končí zatímní
porážkou citu. Vinou nedostatku inteligence, de-
ptané pověrčivostí, despotismem šlechty a lupič-
stvím. Poněvadž však renaissance utonula v an-
tice, v té antice, kterou středověk daleko před-
stihl ne intensitou koreklního života, ale silou
vášní, jež projevuje se strašlivými boji náboženský-
mi, prolo jest pokleskem. Renaissance jest probu-
zením z krásného snu středověku, který sicev
umění nedovedl zcela spojiti inspirující cit s po-
drobenou technikou, který se domnival, že stačí
mystika myšlenek se žárem vášní k zjednání har-
monie, a který zahynul právě pro tento svůj před-
časný požadavek. Renaissance podobného osudu
se obávajíc, oddělila vědu od náboženství a zapla-
tila ztrátou umění, jež přesně se rozlišilo v deko-
rativní a čísté a žilo elektricky. Tradice velké kul-
tury nebyla tedy ztracena ve století devatenáctém,
ale zanikla pádem gotiky.“ V závěru své studie
odpovídá autor ještě k otázce: „Jaký jest vliv
racy? Renaissance neimponovala ve svém vzniku
formovými možnostmi, ale humanistickými tenden-
cemi, které germánská raga nedovedla od umění
odloučiti a proto zavrhla tak snadno gotíku. V
Otakar
Řím
32
article
Italii, kde gotika nikdy nezakořenila, bylo uvedení
renaissance přirozeným pochodem, v Německu,v
Anglii, ovšem i u nás nárazem, kterému na pět sto-
letí jsme podlehli. Raca románská antikou, germán-
ská gotikou dostoupily vrcholu. Kruh dějin, jenž je
zřejmě zákonem, přivedl nyní ku platnosti živel
slovanský, kterému — zdá se — zůstalo vyhraženo
vytvoření nového stylu té kvantity, jakou má an-
tika nebo středověk, jenž však kvality obou period
sloučil. Vyrovnanost, klasickost antického života
a bojovná perioda duševních zápasů gotických bu-
dou spojeny: rozumové poznatky vědy a tradice
(velké tradice. gotikou končící) sloučí se s bujným
a dravým pudem zdravé a vítální racy, která oba
elementy svrchovaně ovládne a zaujme k nim jed-
notné stanovisko hlubšího názoru světového.““ —
Obsah čísla doplňuje: V. Hofman, Nový principv
architektuře. — Kronika. — V reprodukcích jsou
zastoupeni: Jan Kotěra (Obchodní dům v Praze a
villa ve Vys. Mýtě.) — J. Vondrák (Činžáky v Dej-
vicích.] — Fr. Roith (Činžák v Praze.) — V. Fultner
(Dům ve Vamberce.) — J. Chochol (Rodinný dům
v Praze.) — J. Rössler (Dům v Kladně.) — E. Krá-
lik (Dům v Prostějově.) — J. Rosipal (Návrhy ná-
bytku.) — Vl. Hofman (Nábytek.)
V Hofman
Kotěra
J Vondrák
Roith
V Fultner
J Chochol
J Rössler
J Rosipal
Hofman
Německo
Anglie
Dej
Francie
Praha
Vamberk
Kladno
Prostějov
Italia
obchodní dům v Praga