ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b04e660-8f2a-11dd-9ed4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 72, person 101, org 6, work 10
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 5. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 63.
4 article
Na ranní a večerní listy předplacl s v Praze v adminístracl na měsie. na dtvrt leta . . . . 6 K —h uli » dvoji donáškou na měsiea na čtvrt leta : . . . 7 K ehh a měsle. . . 9 x a0 Pošton. na měsie. . . . . . B K na čtvrt leta . . . . 9 K e0h dvoji zásilkou a měslo ri: ! .
Praha
5 article Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně Velmocenské prostředkování míru. Z Londýna, 4. března. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že velmoci dosud nepodnikly formálních prostřed- kovacich kroků v hlavních mě- stechbalkánských států, sdělily však nezávazně spojencům, že tak zamýšlejí učiniti. Praví se, že spojenci nebudou tázán popodmínkách, za jakých chtějí přijmou- ti prostředkování, nýbrž pouze, zdali stej- ně jako Turecko souhlasí s pro- středkováním velmoci. Spojenci vy- měňují té chvíle o tom názory, jakou odpověd dáti na rozklady velmocí. Proto nedošla také dosud od vlád balkánských států žádná infor- mace, jaké stanovisko zaujmou. Převládá však názor, že přijetí prostředkovacího návrhu na- razí u spojenců na obtíže, přes to však je na- děje, že tyto potíže nebudou nepřekonatelné. V balkánských kruzích se prohlašuje, že je stanovisko spojenců nezměněno; podmínky, za jakých by bylo prostředkování přijato, jsou Evropě známy, poněvadž byly již obsaženyv návrzích spojenců, vypracovaných před míro- vou konferencí.
Reuterův Balkán Londýn Turecko Evropa
6 article
Z. Z Londýna, 5. března. (Zvláštní telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Z Bělehradu oznamuje se Daily Mail“, že velmocí nabídly. včera srbské vládě sprostředkování za účelem uza- vření míru. Srbská vláda však odpoví teprve tehdy, až se dorozumí se spojenci. Tato nabíd- ka ke sprostředkování míru je prý však pouze formalitou, protože podmínky míru jsou tajně tak již ujednány, že jsou vlastně již vyřízeny Uzavření míru mezi Tureckem a spojenci bude prý dle zmíněného listu již zítra prohlášeno. Z Londýna, 5. března. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že došlé do Londýna te- legrafické zprávyonovýchtureckých návrzíchvzbudily úžasvdiploma- tických kruzích. Má se za to, že se tyto zprávy týkají zakročení Turecka koncem minulého týdne, neboť sdělení, učiněné v so- botu tureckými velevyslanci velmocem, že Turecko přijímá sprostředkování, považuje se za formální a definitivní,.
Reuterův Londýn Bělehrad Turecko Daily Maila
7 article
Z Athén, 5. března. (K. k.) [„Agence d'Athénes“.] Včera v 7 hodin večer odeptal se vyslanci šesti velmocí do ministerstva za- hraničních záležitostí a společně sdělili mini- strovi zahraničních záležitosti, že Porta po- žádala o sprostředkování velmoci pro uza- vření míru. Tázali se ministra, přijimá-li Ře- cko tento návrh. Ministr zahraničních záleží- tostí vyslovil zástupcům velmocí vřelý dík vyžádal si čas na rozmyšlenou, aby se mohl dohodnoutí se spojenci, než dá odpověd. Z Bělehradu, 5. března. (K. k.) Včera po 5. hodině dostavil se rakousko-uherský vysla- nec šl. Ugron a ostatní zástupci velmocí do ministerstva zahraničních záležitostía vznesli na ministerského předsedu Pašiče do- taz, přijmou-li spojené státy spro- středkování velmocí k uzavření míru s Tureckem. Ministerský předseda Pašíč odpovědělí že srbská vláda dá odpověd po dohodě se spojenci. strukce, na základě jichž doufá, že budou urovnány neshody o tu- recko-bulharských hranicích. Velký vezír a turecký ministr vojenství o uza- vření míru.
Athénes Port Pašič Atény Bělehrad spojený stát Turecko
8 article
Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Velký ve- zír vyslovil se v rozmluvě s jistým redakto- rem takto o otázce uzavřeni miru Podepsání míru není bezprostředním, jak se tvrdí. Také nebyla dosud odstoupena Drino- pol, jak se praví. Tolik je pravda, že se na- dále vyjednává s velmocemi. Pří- mého vyjednávání s Bulharskem neni. Přijali jsme sprostředkování velmocí a sdělili jsme jim své návrhy. Bezpochyby vy- zvaly velmoci spojence, aby jim oznámili své podmínky. Vyčkáme rozhodnutí vel- mocí. Turecko není povinno přijati rozhod- nutí Evropy. Velmoci nezakročují, propůjčují pouze své dobré služby. Bude nutno více či méně klamné zprávy, které se vyskytnou za vyjednávání, přijímati s reservou. Turecko odmítne zaplatiti válečnou ná- hradu. Důvody, které uvádí výklad ředitel- stva bulharského státního dluhu pro válečnou náhradu, mluví spíše pro naše stanovisko. Mo- hamedánské obyvatelstvo, stěhající se z obsá- zených zemí do Turecka, přináší bídu a chu- dobu a stane se nám obrovským břemenem. Odlidňování, do něhož si Bulhaři stěžují, bude činiti dva nebo tři obyvatele na čtvereční ki- lometr v nových balkánských provincích, lide na jeden čtvereční kilometr připadá 40 oby- vatelů, kdežto v našich asijských provinejích případál jen deset, v jistých krajinách dokonce jen dva obyvatelé na čtvereční kilometr.
Bulhar Cařihrad Drina Bulharsko Turecko Evropa
9 article
Jestliže, jak tvrdí Bulhaří, jsou hospodářské následky války pro ně strašlivé, jsou takový- mi neméně pro nás. Důvod, že Turecko bude zbaveno všech výdajů na Rumelii, je chatrný Co se stane s 20.000 tureckých úřadniků v Rumelii? Nepřipadnou vždycky nám za obtíž anebo neberou již nyní pense? Nevědí Bulhaři že je Turecko nuceno každý rok uzavřiti půj- čku a bude tak nuceno činiti i na dále? Oto- manský státní dluh stoupl skoro na 3 miliardy franků (7), kapítály v Turecku angažované dosahujt stejné výše. Bulharský státní dluh za to je nepatrný, bulharské dráhy jsou majetkem státu, což u nás není. Myslím, že věřitelé Tu- recka mají zcela jiný názor o svých tájmech a že neuloží beztak již krutě postiženému Turecku nic. cn by nebylo oprávněno. Z Caříhradu, 5. března. Ministr zahranič- ních záležitosti prino Said prohlásil, že po- žadavek balkánských států v příčině váleč. né náhrady musí býti co nejdůr az- něji odmitnut, poněvadž na žádném bo- jišti v druhé válce nebyli Turci poražení. Po- kud jde o Drinopol. Janinu a Skader, jest to zřejmé. Vojenská a hospodářská situace Tu- recka se rozhodně zlepšila. Bylo by tudíž snadno možno několik týdnů tuto sítvaci vydržeti. Známe situaci svých odpůrců a ví- me, že si přejí vřeleji míru než my, poněvadž naše zřídla nejsou dosud vyčerpána. Turecko chce čestný mír a jest pevně odhodláno zál ji- ných okolností vésti válku dále.
Bulhar Ota Janin Skader Turecko Rumelie Said Turec Drinopol Bulhařit turecký úřadnik
10 article
Turecká delegace pro londýnské konference Z Paříže, 4. března. (K. k.) Finanční po- radce turecké deputace na londýnské konfe- renci, Rešid Safid bej, přibyl sem s Halidem Siou bejem ve zvláštním poslání. Spor rumunsko-bulharský. M. Z Kolína nad Rýnem, 5. března. (Zvl telegr. „N. L.“) Bukurešťská depeše „Kolní- sche Zeitungu“ označuje stav věcí jako velm vážný. Velmoci, chtějí-li zabránit válečné srážce Rumunska s Bul- harskem, musí neprodleně zakro- číti a zjednatí shodu přímým jed- náním s oběma těmhi státy, Francouz- ský vyslanec jakožto nejstarší člen čili doven diplomatického sboru v Bukurešti o táza serumunské vlády, zdali take pri- jímá Bulharskem jíž příjatý sou rozhodči? Ministerský předseda odrově- děl, že se vláda musí držeti onehdejšího usne- sení ministerské rady, dle něhož Ruman- sko prostřednictví velmocí sice přijímá, ale předem k níčemu se nezava- zuje a ničemu se nepodrobuje. Rumuns ko musí prý žádat, aby velmoci zjed- naly rychlé rozhodnuti, poněvadž by se Rumunsko jinak ocitlo v nepří- znivém postavení, kdyby zatín mírs Tureckem uzavřen byl a Bul- harsko pak celou svoji brannou mocí proti Rumunsku obrátil e mohlo. Rumunská vláda musí prý nabýli jistoty, dokud Bulharsko ještě s fu- reckem válčí, jinak nesměla by déle otáleti a musíla by rumunskému vojsku dáti rozkaz, aby bulharskou hranie překročilo.
Francouz Paříž Kolín nad Rýn Kolný Rumunsko Bukurešť Bulharsko Turecko Rešid Safid
11 article
Vánice na bojišti. Ze Solije, 5. března. Trvající vánice zne- snadňují dopravu potřeb pro vojsko. Počet nemocných jest značný. Válečné operáce by- ly prozatím zastaveny. Černohorský zdravotní materiál do Skadru. Z Cotyně, 4. března. (K. k.) Ježto se ve- litel skaderský dopísem obrátil na generáln Martinoviče a žádal ho za zdravotní materiál pro četné raněné ve Skadru, nařídila královna Milena, by tam bylo posláno velké množstv zdravotního materiálu a zejména obvazových látek. Černohorský parlamentář dopravil zá- silku tu po člunu do Skadru. V Cařihradiě. Mladoturci ve strachu. Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Přes to, že bylo oficielně oznámeno odhalení spiknuti. praví se, že jsou mladoturecké kru- hy stále ještě znepokojeny a obá- vajíse jiných projevů, ba dokonee atentátů na ministry a vůdě osobností výboru. Jejich domy jsou tudiž střeženy silnými policejními oddíly. Ta- jemník prince Sabaha Eddina, Lutfi bej, stále ještě je nezvěstným. amí-
Martinovič Milena Sabah Lutfi Cařihrad
12 article
Makedonie, nýbrž může i dobýti jejich vlast ních zemí.
Makedonie
13 article Telefonické a telegrafick zprávy „Národních Listů
Telefonické a telegrafick zprávy „Národních Listů Jednání polsko-ukrajínské. Z Vídně, 5. března. Polsko-ukrajínské jed nání konalo se také dnes, ale nepokročilo naopak vázne úplně. Polští konser- vativci jsou nepovolní. Následkem toho mluví se již o tom, že schůze stálého vý- boru haličského sněmu pro reformu volebního řádu, svolaná na zejtřek do Lvova, bude odlo- žena na některý den příštího týdne. Z Vídně, 5. března. Předseda Ukrajin- ského svazu dr. Konstantin Levi- cký prohlásil o 2. hodině s poledne vašemi zpravodaji: „Do této chvíle neodevzdali nám polští poslanci žádný kompromi sn návrh stran voleb do okresních zastupitelstev haličských prostě proto, že sami se na žádněm ještě neshodli Dokud pak nedohodneme se o volební reformě mezi sebou — Poláci a Rusiní — nebude vo- lební výbor haličského sněmu vůbec svolán Zitra přibudou všichni poslane rusinští do Vídně. My Ukrajinci prost vyčkáme, s čím přijdou Poláci, přijdou-li vůbe s něčím!
doktor Konstantin Levi Polák Ukrajinec Vídeň Lvov
14 article
Audience mínistra obchodu Z Vídně, 5. března. Císař příjal dnes do- poledne ministra obchodu dra. šl. Sch uste- r a ve dlouhé zvláštní audienci. Propouštění rakouských záložníků. Z Vídně, 5. března. „Neues Wiener Jour- nal“ oznamuje: „Záložníci a náhra dd na záložníci v Bosně budou propu- štěni. Dovídáme se autenticky, že zvýšená presence za doby mírové v Haliči nebude nikterak zjednána ponecháním záložníků,v loňském prosinci k aktivní službě povola- ných. V březnu začne se již podle turnu ner- málně povolávati. Na 14 nebo 28 dní, jakos to dosud vždy dálo. Z těchto záloh budo do podzímu tohoto roku vzato mužstvo, kte- rého je třeba k doplnění presence mírové. Podle nového zákona vojenského je ustano- veno pro podzim lohoto roku automatické zvýšení kontingentu na 154.000 mužů. To les o 18.000 mužů více. Na podzim roku přištíl dosáhne kontingent 159.000 mužů. Zvětšan tedy o nových 5000 mužů. Tohoto rozmnože- ného vojska budé užito na doplnění prosence mírové v Halíči, Kdyby kromě toho párlanieut povolil nové zvýšení kontingentu o 30.000 a 35.000 mužů, části tohoto kontingenlu užito by bylo tolikéž ke jmenovanému úcelu, Ji tedy počátkem budoucího měsíce budou ve- škeří záložníci, kteří byli vytržení ze sveho zaměstnání, posláni domů. Propou šit ě n záložniků na jíhovýchodě pud se díti beze všech výhrad. Všichni kteří byli mimo turu povoláni, budou propu- štěni a dostane se jim výhody, že nebudo. musiti konati službu nejbližší, kterou by po dle turnu konati musili.
doktor Vídeň Boseň Halič Neue Wiener Jour
15 article
V drobném prodejie ranni čislo o sobs a e věčerni za d Ve Hllálkách na venkov renní cislo večerni . . sh Inneráty plalí se hotové zapřed. Předplaceni a inserty přijima kdminlstrace v Marianské ul. , B. Tam nacházejí se tél redakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů Rukopisy se nevrscsjí.
16 article
Volební reforma v Uhrách. Z Pešti, 5. března. V místnostech, ve kterých rokuje strana Košutova, bylo včera do pozdní noci čilo. Strana jest včerejškem úplně spo- kojena a projevuje nad tím radost, že všeobecná stávka byla znemožněna důstojným postupem opo- sice v parlamentě, jsouc přesvědčena, že dny re- žimu Lukácsova jsou sečteny. Naproti to- mu strana Justhova soudí, že včerej- šek byl úplnou pohromou oposice,a že čekala od oposice zevní vystoupení zeela ji- né. Justhovci se následkem toho bojí, že názory, které včera projevil ve sněmovné hr. Apponyi, nebudou lidem sdíleny. Dokládá se, že by včerej- ší schůze poslanecké sněmovny byla dopadla zce- la jinak, kdyby vedení oposice byl měl hr. Julius Justh anebo hr. Michal Karolyi, Z Peští, 5. března. Veškeré vojsko, kte- ré sem bylo svoláno, zůstane tu, dokud ve sněmovně se bude jednati o volcbni reformě. Není všako rozloženo na ulicích, nýbrž jest ubytováno v kasárnách. Dnes o 6. hod. ranní přesvědčila se policie, že dělníctvo skutečněí v to- várnách a dílnách pracuje. Následkem toho v- ienské hlidky nebyly postaveny bezpečnostní službu konají toliko policejní stráž- níci a četníci.
Košutův Lukácsův Justhův Julius Justh Karolyi Uhry Pešť poslanecký sněmovna
17 article
Z Pešlí, 5. března. (K. k. uh.) Opatření, uči- něná po včerejší schůzi poslanecké sněmovny, by- la dnes opět nařízena, třeba že v menším rozsahu. Na ulicích je všude klid. Předseda hr. Tisz a za- hajuje schůzi v 10 hod. 15 min. Především byly ve třetím čtení schváleny obě předlohy o úprav platů učitelstva obecných škol. Na to pokračová- no v povšechně rozpravě o volebni reformě. Posl. Giesawein (křest. soc.) vyslovuje se proti předloze a praví, že naprosto nemůže po- vzněsti vážnost parlamentu. Přimlouvá se za vše- obecné tajné hlasovací právo a zdůrazňuje, že sta- novení hranic věku znamená za dnešních poměrá zpátečnické opatření, které se vůbec již nehod do moderni, doby
Posl poslanecký sněmovna
18 article
Albánský kongres. Z Terstu, 4. března. (K. k.) (Dokončení.] Can- tini prohlašuje za hlučné pochvaly přítomných Než skončíme kongres a rozloučíme se, považu- jeme za svou povinnost co nejvřelejí poděkovati rakouské vládě za přátelské blahovolné přijetí, jehož se nám do- stalo. Profesor Sehiro (z Neapole) tlumočil pozdrav italských Albánců městu Terstu. Dále tlumočil svůi nejuctivější pozdrav Jeho Veličenstvu cís aří králi Františku Josefovi, vznešenému spojenci italského krále. Oba panovníci ujali se al- bánské věcí s velkou sympatií. Pro naše přátelství Rakousko-Uherskem a Italit nesmíme si ještě mysliti, že Anglie a Francie smýšlejí s námí nepřá- telsky. Máme také za to, že Rusko působilo na Černou Horu, aby se mírnila ve svých požadavcích, poněvadž by nyní bylo bezúčelno dr'ší prolévání krve. Řečník skončil, provolav „slávu“ Rakou- sko-Uhersku a Italii. — Potom rozpředla se mezi Rumuny, účastnícimi se sjezdu, a Albánci čilá debata o způsobu administrace v ka co- valašských jazykových ostrovech příštího státu. Albánci vyslovují se proti poskyinuti zvláštní autonomie K u- covalachům, poukazují však k tomu, že no- vému státu dostane se liberální ústa- vyaže v něm bude se se všemi v Albán- sku bydlícími národy zacházeti dle slejného prá va Pamětní spis bylpo krátké poradě
Sehiro Albánec František Josef Rumun Terst Can Neapol RakouskoUhersko Anglie Francie Rusko Černá Hora Albán RakaskýUhersko Italia
19 article
Mírové jednání v Petrohradě. Z Caříhradu, 5. března. (K. k.) Dle „Ikda- mu“ rokovala včerejší ministerská radao zprávě tureckého velevyslance v Petrohradě o výsledku míroeho jednání, vede- ného v Petrohradě ausnesla se za- slati velevyslancům nove in-
Petrohrad
20 article
Mír velmí blízký.
21 article
Z Cařihradu, 4. března. (K. k.) Počiná se nyní dokonce v oficiosních kruzích Porty pro- hlašovati, že výsledkem vyiednáván s velmocemi je dohoda o několika bodech pro uzavření míru, které prý je velmí blízké. Zdá semímo to, že se tisk snaží připraviti veřejné míněn na myšlenku míru za oznámený ch již podmínek.
Cařihrad
22 article
Hlas bojovný. Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Dle zpráv jednoho listu nestalo se ve včerejší schůzi vý- boru žádné usnesení o míru. V poradách čle- nů výboru bude se dnes pokračovati. „Tanin“ nevyslovuje se o otázce míru „Taswir-í-Efkiar“, který zastává krajní směr, činí tento požadavek: Buď slušný mír, anebo věčnou válku. Nechť Drinopol sama padne, dosti na tom, že my ji nevydáme. Národ, kte- rý nepřipustí takového ponížení, může nejen zahnati Bulhary a jiné nepřátele z Traciea
Bulhar Cařihrad TaswiríEfkiar Drinopol
23 article
Z úřadního věstniku. Z Vídně, 5. března. (K. k.) „Wiener Zeituný oznámuje: Jeho Veličenstvo císař udělil předsedoe spolku novinářů a spisovatelů „Concordia“ dru Zikmundovi Ehrlichovi komturský kříž řádu Františka Josefa. Z university lvovské Ze Lvova, 5. března. [K. k.) Z nařízení akade- mického senátu započnou na zdejší lékařské fa- knltě pro srážky mezi zionistickými a polskými stu- denty. již dnes velikonoční svátky-
Wiener Ehrlich František Josef Vídeň Lvov
24 article
přijat beze zmény. Na dolaz o nejpřiznivější vládnífor- mě pro Albánsko prohlásil předseda, že dou- lá, že bude moci velmi brze pozdravití ev- ropského prince na trůně neodvislé Albanie. Jako vládní formu představuje si vzo- rem anglický parlamentarismus. Předseda prohlásil dále, že se na kongrese mluvilo pouze o Rakousko- Uhersku a Halii. Kongres nesmí však zapomínati. že laké Německo náleží ku přátelům Al- bánska. (Hlučná pochvala.) Potem mluvil katolický farář z Brdice Tusa. který za bouřlívě pochvaly všech
Al Albánie RakouskoUhersko Německo Brdice Tusa
25 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Ve „Zlaté Praze“ XXX., č. 25) otiskuje prof. Bohumil Němec pěknou přírodovědeckou causerii „Ardisie“. Ukazuje souvislost všeho života v přírodě, kde druh využívá služby druha a kde uplatňuje se v péči o potomstvo všude krajní účelnost. Dr. Němec odhaluje laickému čtenářstvu kus živola rostlin. Ukazuje, jak některé rostliny — Ardisie Pavetty — chovají ve svých listech bak- terie, tedy organismy cizí. Proč? to u Pavelt zjistil Faber. U Pavetí jsou bakterie přítomny již v pu- penu na lodyžním vrcholu a velmi záhy vnikají do listů průdušnými skulinami. Vnikalí též do semen- níků a z těch do semena, takže opět jsou dědičně přenášeny. Faberovi podařilo se vypěstovati bak- terie ty mimo rostlinu v umělých kulturách. Do- kázal, že jsou s to vzdušný dusík přijímati a ve sloučeniny převádětí. Této schopnosti květonosné rostliny nemají — a mají-li, tedy v míře prane- patrné—, k jich výživě nezbytně je třeba již ho- lových sloučenin dusíkatých. O ně však je v při- rodě nouze a proto některé rostliny vstupují ve spolužití s bakteriemi, které dovedou dusík ve vzduchu jako prvek v ohromných zásobách při- tomný ve sloučeniny převáděti. Mohli bychom řící. že zmíněné rostliny baklerie za tím účelem zajmou a zotročí. Živí je ve svém těle ale při tom jim od- nímají látky, kterých samy nedovedou vytvářeti: na konec je většinou usmrcují a stravují . . . Bak- terie Pavettám podstatně pomáhají při výživě, ba
profesor Bohumil Němec Němec Pavetta Pavelt Faber Bak zlatý Praga “ XXX
26 article
Pavetty jsou na pomoc tu úplně odkázány, nedo- vedouce ani tenkráte normálně se živiti, když maji dusíkatých sloučenin dostatek. A je pravděpodob- no, že pro Ardisie mají bakterie v listech podobný význam jako pro Pavetty. To co nyní víme o bak- teriích v listech Ardisií a Pavett, zní skoro jako přírodovědecká fantasie. Jaká raffinovanost v péči těch rostlin o bakterie, o sebe 4 potomstvo! Jaká složitost ve vzájemných vztázích mezi různými or- ganismy, jimiž ostdlena je naše zeměkoule! Země- dělská věda snaží se od let, aby prakticky využila schopností bakterií převáděti vzdušný dusík ve sloučeniny, rostliny to provádějí v dokonalém způ- sobu od pradávna. — V dalším obsahu „Zlaté Pra- hy“ je: B. Brodský: Stará romance. — J. V. Slá- dek. Do památníku. — A. E. Mužík, Časné jaro. — Z básní A S. Puškína. — Al. Jirásek, Temno. — Jan Voborník. Josef Holeček. — V illustracích V. Stretti. Dáma v krinolině. A. Dvořák. Stařenka. Norbert Grund, U hradní zdi. — F. Engelmüller. Čásné jaro. — K. Stuchlík, Divčí studie. — Zprávy a vyobrazení časová. V „Listech Filologických“ (XL., č. 1. referuje O. Jirani „O nově objeveném sa- tyrském dramatu Sofokleově“: Jedině až dosud nám zachované drama satyrské. Euripi- dův Kyklops, bylo nepatrnou ukázkou z ro zsáhlé produkce v tomto oboru literárním. Nyní k němu přibylo satyrské drama Sofokleovo, „Šlídiči““, jež nalezeno — vlastně značný zlomek jeho — v egypt- ských papyrech. Je to 400 veršů, zbytek svitku. z něhož zachováno bylo 15 souvislých, místy o- všem dosti porušených sloupců, a počátky veršů nejspíše ze sloupce 17., z částí ostatní je jen množ- ství nepatrných zlomků, jež spojiti se vydavateli (papyrologoví A. S. Huntovi) nepodařilo. Písmo. velmi úhledná iniejálka, ukazuje podle odhadu
B Brodská Slý Mužík S Puškín Al Jirásek Voborník Holeček V Stretti A Dvořák Grund F Engelmüller K Stuchlík Divčí XL O Jiran Sofokleův dův Kyklops Šlídič A S Hunt Stará romance
27 article
Huntova ke konci II. století po Kristu. Každý slou- pec obsahuje 26—27 řádek. Že objevený (r. 1907) zlomek je částí dramatu „Slídiči“. ukazuje nade vší pochybnost, že jsou v něm obsaženy dva známé již úrvvky tohoto dramalu. Ovšem teprve nynějším objevem lze stanoviti, jaký byl obsah díla. Od doby Welekerovy soudilo se totiž, že obsahem dramatu bylo bloudění Evropy, milenky Diovy, kdežto nyní vidíme, že předmětem jeno byl šelmovský kousek novorozeného Herma, vylíčený zvláště v homěr- ském hymnu na tohoto boha, totiž smělá krádež stád, náležejících Apollonovi. Referát klade vzník dramatu do Sofokleova mládí a cenu jeho nálezu vidí zejména v tom, že řadí se významem svým k nejcennějšímu, co z pokladů řecké poesie až do- sud bylo v Egyptě získáno. Vedle toho, že k jedi- nému dosavadnímu zástupci dramatu satyrského přibývá doklad nový, čímž rozhojněn podstatně srovnávací materiál náš o tomto významném oboru řecké tvorby dramatickě, vyniká nález sám neoby- čejnou cenou básnickou.“ — „Filologické Listy“ mimo to obsahují: Karel Svoboda. O době složen dějin Polybiových. — Josef Zubatý. K Chelčického Sieti viery. — Úvahy. — Drobné zprávy. V „Technickém Přehledu Samo- správném“ (II., č. 2.) obrací pozornost k „Re- gulačním plánům Malé strany a Hrad- čan“, jež vzbuzují přirozeně mnoho zájmu v če- ské veřejnosti, arch. Vl. Zákrejs, jenž je jednou z význačných sil městského stavebního úřadu. Po- něvadž městský stavební úřad byl předmětem úto- ků všech, kdož jsou nespokojení s regulačními ná- vrhy malostranského pobřeží, není jistě od místa poukázati na hlas jednoho z jeho pracovníků. Arch.
Huntův Krist Welekerův Diův Apollon Sofokleův Svoboda Polybiový Josef zubatá Zákrejs Evropa Egypt
28 article
Zákrejs slibuje vysvětliti nynější stav věcí, a to bez jakéhokoliv rozhorlování. Ukazuje zatím, ke kterým všem momentům musejí regulační plány Malě strany přihlížeti po stránce technické: je to regulace měsla (dprava komunikací, ulic, sadů, ve- řejných budov, zachování domů, řešení výškové a t. p.), kanalisování města, do dnes v některých místech ještě primitivní, konečně stavby nábřeží které by Malou stranu — poslední již čtvrt praž- skou mezi ostatními — ochránily před zálopami Ukazuje dále na mnohé obtíže, jež překážejí ve všech uvedených směrech: na př. na nedostatek stavebniků, kteří by na staveniště a výstavbu ve- řejných budov, jež byly předpokladem regulačního plánu z r. 1908. reflektovali. Konečně ve vyšlé dosud části svého referátu dokládá nezbytnost ná- břeží, má-li míti nová kanalisace pro Malou stranu svůj ozdravný účin. Nová kanalisace malostranská svedena je úchytnými sběrači do kanalisační sto- ky letenské a tím do čistící staníce k hlubokému bodu vltavskému. Toto vedení kromě jiných má zvláště výhodu tu, že hladina při nejvyšší povodní vltavské na místě vyústění pod Trojou jest o 5 m nižší nežli hladina povodňová u Karlova mostu.
Zákrejs Trója Karlův most
29 article
Tím, že síť stoková jest s takto nízkou hladinou vltavskou ve spojení, dociluje se, že netrpí zpá- tečním zdutím a stoky i při nejvyšší povodni pra- cují plným spádem nevzduty. Takto umožněno od- vednění hlubokých místností (sklepů a p.) v níz- kých částech města, a to i při největších povodních do stokové silě. Tato funkce nové kanalisace před- pokládá, že město je ochráněno před přímou inun- dací (před vrchním přelitím vody vltavské do ulic) a vyžaduje, aby nízké části města byly proti Vltavě zahraženy stavbami nad vysokou vodu sahajícími. aby tedy v žádném případě voda vltavská nemohla do ulic vniknouti vrchem. Je tedy přirozeno, že by značný náklad na kanalisaci nebyl využitkován, kdyby nebyla zároveň učiněna bezpečná a doko- nalá opatření k ohrazení města proti přimé po- vodni. A takto souvisí opatření kanalisační se stav- bou malostranského nábřeží.“ — Číslo dále podává: Sekce technicko-zdravotní Svazu českých měst. — O užití síly elektrické v hospodářství, domácnostl a v řemesle. — Inž. V. Vajgl, Historický vývin svítiplynu. — Inž. B. Belada, Nový vodovod kr. sv. města Josefova. — J. Nardelli, Úprava domovní kanalisace. — L. Čížek, O veřejných jatkách po stránce technické. — Těžké nesnáze měst s plány polohopisnými a regulačními. — R. Mucha, Dláždě- ni okresních silnic. — O. Hubálek, Odstraňování — F. Mencl, Silničn znéhu ve velkých městech. mosty neerární. — Dr. V. Peyr. Boj proti prachu uličnímu. — Hlídky: právní — bytová — úřadnická — osobní. — Výstavy a sjezdy. — Stavby a pod- niky
Ing V Vajgl B Belada svatý . město Josefův J Nardelli L Čížek R Mucha Hubálek F Mencl Silničn doktor V Peyr Vltava svaz český město
30 article
„Český Sběratel“ (I, č. 3) v nolicce „O náspro nás dolýká se olázky prospěšnosti sou- kromého sběratelství, jemuž jsou činěny mnohé a oprávněné výtky. Sám chápe sběralelství dobře bude janon vhod, bude-li ve směru správného své- ho nazírání působiti výchovně na soukromé sběra- tele, kteří neměli by býti konkurenty veřejných sbírek, ale jejich spolupracovníky, „Sběratel“ u- vádí: „Nechceme, aby naše sběratelství mělo so- becký, protisociální ráz, ale bylo snahou čístě kul- turní a uměleckou. Sběratel vystupuje v úloze kon- servátora, který zachrání mnohé věci, které z ne- znalosti byly by zničeny, nesbírá pro radost jen sobě, ale snaží se býti též spolupracovníkem v umě- lecké výchově. Po této stránce nelze sběratelství podceňovati. Byli to umělecky i kulturně vysoce vyspěli sběratelé, kteří založili a rozšířili i naše čelné umělecké a národní instituce. Vzpomináme jen, jak vzniklo museum, dále co vykonal Vojta Náprstek a jeho přátelé, z nejnovější doby nutno zmíniti se o věnování msgra. Lehnera — celá řada sběratelů nepracovala pro sebe, neuzavírala svých sbírek veřejnosti, ale věnovala i veřejnosti výsle- dek nejen velkých obětí hmotných, ale i práce du- ševní . . . Věci, jež vzdělaný sběratel sbírá, mají svůj život, nejsou jako peníze lakomcovy v truhle. Sběratelství, jak my je chápeme, neomezuje se na sbírání antikvil, ale i prací moderních umělců. Zdar uměleckých řemesel u nás nelze si dobře předsta- viti bez organisovaného, vyspělého hnutí sběratel- ského.“ — V ostatním obsahu: S. Bouška, Starý ja- ponský dřevoryt. — K. Procházka, Míšeňský por- culán. — L. J. Živný, Sběratelé knih. — J. Leše- lický. Filatelie jindy a nyní. — Zprávy a po- známky.
Vojta Náprstek Lehner S Boušek Stará K Procházka L J Živná J Leš
31 article
Ve „Stylu“ (V. č. 1) píše arch. Ot. Novot- ný „Poznámky o dokonalých slozích“ V jeho studií je zajímavo, jak cení gotiku — umění středověku — proti antice a ozvěně její v re- naissanci. Dle něho: „Řecká kultura snažíla se o nejvyšší dokonalost plastické formace; podařilo se jí to do nejmenších subtilností, ale tím se uzavřela; jest bez možnosti pokroku a vývoje. V Římě stýká se s ní již mystická duše gotická, stopovatelnáv prvním křesťanství, střetla se formalistní dokona- lost antiky s mystikou seveřana, chladný rozum bohatým citem, který v renaissancí končí zatímní porážkou citu. Vinou nedostatku inteligence, de- ptané pověrčivostí, despotismem šlechty a lupič- stvím. Poněvadž však renaissance utonula v an- tice, v té antice, kterou středověk daleko před- stihl ne intensitou koreklního života, ale silou vášní, jež projevuje se strašlivými boji náboženský- mi, prolo jest pokleskem. Renaissance jest probu- zením z krásného snu středověku, který sicev umění nedovedl zcela spojiti inspirující cit s po- drobenou technikou, který se domnival, že stačí mystika myšlenek se žárem vášní k zjednání har- monie, a který zahynul právě pro tento svůj před- časný požadavek. Renaissance podobného osudu se obávajíc, oddělila vědu od náboženství a zapla- tila ztrátou umění, jež přesně se rozlišilo v deko- rativní a čísté a žilo elektricky. Tradice velké kul- tury nebyla tedy ztracena ve století devatenáctém, ale zanikla pádem gotiky.“ V závěru své studie odpovídá autor ještě k otázce: „Jaký jest vliv racy? Renaissance neimponovala ve svém vzniku formovými možnostmi, ale humanistickými tenden- cemi, které germánská raga nedovedla od umění odloučiti a proto zavrhla tak snadno gotíku. V
Otakar Řím
32 article
Italii, kde gotika nikdy nezakořenila, bylo uvedení renaissance přirozeným pochodem, v Německu,v Anglii, ovšem i u nás nárazem, kterému na pět sto- letí jsme podlehli. Raca románská antikou, germán- ská gotikou dostoupily vrcholu. Kruh dějin, jenž je zřejmě zákonem, přivedl nyní ku platnosti živel slovanský, kterému — zdá se — zůstalo vyhraženo vytvoření nového stylu té kvantity, jakou má an- tika nebo středověk, jenž však kvality obou period sloučil. Vyrovnanost, klasickost antického života a bojovná perioda duševních zápasů gotických bu- dou spojeny: rozumové poznatky vědy a tradice (velké tradice. gotikou končící) sloučí se s bujným a dravým pudem zdravé a vítální racy, která oba elementy svrchovaně ovládne a zaujme k nim jed- notné stanovisko hlubšího názoru světového.““ — Obsah čísla doplňuje: V. Hofman, Nový principv architektuře. — Kronika. — V reprodukcích jsou zastoupeni: Jan Kotěra (Obchodní dům v Praze a villa ve Vys. Mýtě.) — J. Vondrák (Činžáky v Dej- vicích.] — Fr. Roith (Činžák v Praze.) — V. Fultner (Dům ve Vamberce.) — J. Chochol (Rodinný dům v Praze.) — J. Rössler (Dům v Kladně.) — E. Krá- lik (Dům v Prostějově.) — J. Rosipal (Návrhy ná- bytku.) — Vl. Hofman (Nábytek.)
V Hofman Kotěra J Vondrák Roith V Fultner J Chochol J Rössler J Rosipal Hofman Německo Anglie Dej Francie Praha Vamberk Kladno Prostějov Italia obchodní dům v Praga