Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 37, place 114, work 7, org 17
1
masthead
Národní
2
masthead
hospodář.
3
masthead
emaědělstvi
4
masthead
Obohod — Průmysl
Obohod — Průmysl
nse
5
masthead
Finančnictví
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 200. ze dne 20. října 1909.
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z akc. paroplavební spolačnosti »Dalmacia«.
Z Terstu, 19. řljna. (K. k.) V dnešn
schůzi správní rady akc. paroplavební společ-
nosti »Dalmacia« byl zvolen Matěj Sarič
hlavním ředitelem, poněvadž dřívější ředitel Fe-
ruceio Cimadori podal demisi. sát
Uhry proti novému tarifu rakonskému.
Z Pešti, 19. října. (K. k) V dnešní schůzi
zemského zemědělského spolku podal referení
Szilassy zprávu o zatěžujících ustanoveních re-
formy rakouského železničního tarifu a navrhl,
aby se odbor vyslovil, že nový tarif rakouské
vlády na tratích rak. st. drab, který vstoupi
1. ledna 1910 v plalnost, nejen poškozuje uher-
ské zájmy, nýbrž odporuje také duchu celní
obchodní smlouvy mezí Rakouskem a Uherskem.
Zejmena protestuje hospodářský odbor prot
ohromnému zvýšení tarifů na obilí a mouku
v relacích velké vzdálenosti, Reforma tarifů vy-
volává pravý boj prot Uhrám.
Protestuje rozhodně proti neoprávněnému
zvýšení nákladních sazeb pro relace v Mar-
cheku na sever přes Brno až do 50 km., čímz
uloženo je na uherský vývoz obilí a mouky
ochranné elo. Považuje za žádoucí, aby dosa-
vadní refakce na tratích rakouských a uber-
ských státních drah byly stanoveny v dohodě
obou vlád a progresivně, protože dosa vadní re-
fakční system vede ku převaze státní moci
způsobuje nerovnost konkurenčních poměrů.
K odstranění škodných účinků rakouské
tarifní reformy žádá odbor, aby uherská vláda
povolila uherským mlýnům již často žádanou
výhodu zpáteční expedice a aby k záruce kon-
kurenční schopnosti uherského obilí a mouky
vůbec převzala zvýšení nákladní sazby uher-
ských státních drab, které bylo způsobeno veli-
kými vzdálenostmi a aby se za to odškodnila
jiným způsobem. Uherská vláda ať všemi pro-
středky odrazí rakouské útoky a proti nim se
obradí. — Návrh referentův byl jednomyslně
schválen.
Sarič
Uher
Terst
Pešť
Rakousko
Uhersko
Uhry
Mar
Brno
km
8
article
Výtěžek sklizně v Rusku.
Z Petrohradu, 19. října. (K. k.) Mini-
sterstvo orby odhaduje výtěžek sklizně v 60 gu-
berniích evropských Ruska dle zatímných vý-
kazů takto: ozimá pšenice 271, jará pšenice
665, žito 1346, ječmen 511 a oves 913 mi-
lionů pudů. Všeobecný výlěžek žně převyšoval
by dle toho průměrnou žeň o 20 proc. Na se-
verním Kavkaze bude asi letošní žeň také lepší
než průměrná; žeň v Turkestanu a Sibíři do-
padne así neuspokojivě.
Videňský trh na vepřový dobytek
Z Vídně, 19. řijna. Přivezeno 16.868 prasat
4402 tučných těžkých a 4641 prostředních a lebkých
a 7825 masných. Mezi později dodanými bylo 235
tučných a 857 masných.
Nálada byla pro hojnější dovoz mdlá. Tučným
prasatům, jichž bylo + 650 než minulý týden
spadlo: Ia. zboží 2 K, jiným druhům 3—4 K: mas-
ným prasatům (+ 1900) la. spadlo 4 K, prostředním
a špatnějším 6— 8 K
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 132—135
také až 136.—, prostřední K 122—130, lehká a špat
nější K 108—125, masná K 96—130 za 100 kg.
Tukům připlácí pro vyšší záznamy pešťské
pro nedostatek zásob.
Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ia.
K 93.— až 94.—. Ila. 91.— až 92.—. Slanina těžká
nedosolená byla po K 82.— až 83.—, těžká bíl
tabulová K 83.— až 84.—. Ceny ve velkém za 50 k
skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu.
st. Z Pešti, 19. října. (Zvl. telegr. Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 9000 q: uberské
zboží o 5 hal. dráž, cizí beze změny. Platils
za 50 kg: pšenice tisská 77.5 kg korun
14.85, 76 5 kg K 14..40, banátská 80 kg kor.
15.—, stolno-bělehradská 80 kg K 15.15, 78
kg K 14.774. dunajsko-földvarská 76.5 kg k
14 55, tolenská 78 kg K 14.80, horňácká 78
kg K 14.85, rumunská 795 kg K 14.75
žito K 9 87; oves K 10.82; vojtěška
K 78.—
Tuka
Slanina
Rusko
Petrohrad
Min
Turkestán
Vídeň
Pešť
kg
9
article
Terminový obcho d byl poněkud
Terminový obcho d byl poněkud
pevný na úhrady.
K večeru znamensla: pasntce na říjen
K 14.87, na duben 1910 K 14.42; žito na
říjen K 994, na duben K 10.29; oves na
říjen K 7 64, na duben K 715; kukuřice
na květen K 6 92.
Sádlo po K 185.—; jiné zbožl beze
změny.
Počasi pěkné
Londýnská bursn
Z Londýna, 9. října. Konsoly na září 823/2. Rupie
63.—, japouská renla 91.—, španělská renta 93.25.
uherská zlatá 95.—, Kanada Pacifie 190.30, diskonto
31/2, lombardy 51/2, ital. renta 103.—, stříbro 2313/.
aměnky na Vídeň 24.30, Rio Tinto 772js, Randské
b. h. 9.28. Smýšlení k lidné.
Z Hamburku, 19. října. (Večerní bursa.) Kreditky
208 10. Surpšlení klidně.
Bankovní výkazy.
Výkaz rakousko-uherské banky ze dne
15. října 1909. (K. k.) (V tislcích kor.] Oběh
bankovek 2,053.940 K (— 21 848), kovový
poklad 1,726 642 K (— 2827 K), zásob
směnek! 445.822 K (— 54.765 K), lombardy
60.339 K (— 4383 K), zásoba bankovek daně
prostých 72.702 (+- 19. 020)
Sádlo
Pacifie 190.30
Londýn
Kanada
Vídeň
Rio Tinto 772 js
Hamburk
uherský banka
642 K
10
article
VIII. sjezd delegátů rakouských
obchodních komor.
VIII. sjezd delegátů rakouských
obchodních komor.
Včerejší zprávu o složení předsednictva sjezdu
doplniti dlužno ještě tím, že za české komory zvolen
byl do presidia p. c. r. Leon Bondy, zat. předseda
obchodní komory pražské. Komora pražská se jed-
nání sjezdového o sociálním pojištění aktivně ne-
zúčastnila, poněvadž podala samostatné dobrozdání
přímo vládě již v červnu t. r. Ke včerejším zprá-
vám o jednání o sociálním pojištění dlužno ještě do-
dati: Ke kapitole „Okruh pojištěnců“ přijat
byl návrh dra. Klanca (Vídeň), že pojištění zeměděl-
ské na jedné a průmyslové a živnostenské na druhě
straně má býti provedeno odděleně nejen při po-
jštění starobním a invalidním, nýbrž i při pojišt.
zemccenském a úrazovém.
Jednání o oranisaci pojištění zahájil re-
ferát vídeňské komory (dr. Conrad), v němž se vy-
slovuje sice souhlas se zřízením okresních úřadoven.
jakožto nejnižších spoleěných místníchi orgánů.
zamítá se však osnovou vládní projektované zata-
dění těchto úřadoven mezi autonomní orgány a pro
hlašuje se za přijatelnou organisační formu buď se-
státnění těchto okresních úřadoven, nebo podřízení
jich opět samosprávným zemským orgánům pojišto-
vacím. Zástupce liberecké komory (Volfrum) prohlá-
sil se rozhodně pro sestátnění okresních úřadoven.
šel však ještě dále a mínil, že sestátnění nesmí se
zastaviti jen u první instance, nýbrž mají býti zří-
zeny také pojišťovací úřady 2. stolice v sídle politi-
ckého zemského úřadu a jakožto poslední instance
říšský pojišťovací úřad. Tomu čelil president pražské
úrazovny dělnické dr. Přibram, který se vyslovil pro
podřízení okresních úřadoven úrazovým pojiš ťovnám.
Bond
doktor
Conrad
Přibram
Vídeň
obchodní komora
liberecký komora
res
11
article
Návrh liberecké komory musil by v důsledcích svých
vésti k sestátnění celého pojištění, tedy ke zru-
šení autenomie nositejů pojištění. Přijat byl konečně
návrh vídeňské komory, který prozatím žádá jen se-
státnění okresních úřadoven, další podněty liberecké
komery mají se vládě předložiti k volné úvaze.
Při jednání o starobních a invalidních rentách
navrhl zástupce vídeňské komory, aby byla 4 %
úroková míra vzata za dostatečný základ pro
výpočeť průměrných premií při nuceném invalidním
a starobním pojištění, dále aby starobní hra-
nice pro nápad starobní renty byla pošinuta
až k 70. roku (místo 65. ve vládní osnově) a do-
poručil, aby od opatření pozůstalých při zavedení
pojištění zatím bylo upuštěno a vyčkalo se, až se
starobní pojištění vžije. Konečně navrhl snížení
státního příspěvku na 60 K a hranice dů-
chodové pro odpadnutí tohoto příspěvku s 2400 na
1200 K. Přes to, že se ozval oprávněný odpor proti
těmto nesociálním, zcela jiným poměrům v Německu
odkoukaným návrhům, byl při hlasování dle jmen
návrh na 4% úrok. míru a starobní hranici 70 let
příjat.
Německo
12
article
Z Vídně, 19. října. (K. k.) Za osmého sjezdu
delegátů rakouských obchodních komor konala se
slavnostní bostina, jíž se súčastnili m. j.
ministr železnie Wrba, četní odboroví přednostové.
vyšši úřadníci, delegáti všech obchodních komor říše.
průmyslové a obchodní spolky a korporace. President
vídeňské obchodní komory ryt. S chol eller nazval
toto shromáždění symptomem sjednocující síly ho-
spodářských zájmů státu a připil císaři jako ochránci
a příznivci obchodu a průmyslu. Mistopředseda
Kitschelt přípil rakouské vládě a jejím zástupcům.
Min. železnic Wrba miuvil jménem ministerstva
obchodu a vytkl pronikavý, rozsáhlý vliv obchoduích
komor, děkoval jim za podporu, již skutkem i radou
poskytovaly vládě a připil konečně zdaru komorního
sjezdu. Ředitel převodního a pokladního spolku
Hammerschlag připil zástupcům sesterských ko-
mor, náměstek brněnského starosty Rohrer vídeň-
ské obchodní komoře, jejímu presidentovi a kance-
Z Víduě, 19. října. Sjezd skončil rokování o so-
ciálním pojišťování a zahajil poradu o terst-
ských inicialivních návrzích na revisi zákona o pod-
porování námořnictva a přijal resoluci, ve
které se uznává naléhavá potřeba brzkého novelo-
vání zákona o podpoře namořnictva, při čemž se po-
ukazuje zvláště na nedostatečnost prostředků, daných
k disposíci. Podrobné rokování odkladá se až do sdě-
lení referentova návrhu.
Vídeň
13
article
Jménem slezské obchodní a živnostenské komory
referoval její tajemník dr. Freissler o reformě II. bl
oddílu zákona o osobní dani.
Sjezd usnesi se jednomyslně požádati důtklivě
vládu a pariament, aby provedly moderní reformu
zákona o osobní dani, která odstraňuje sn žením
daňové míry a kupecky správným stanovením daňo-
vého základu překážky, které se staví dnes v Ra-
kousku proti sdružování kapitálu.
Posledním odstavcem jednacího pořadu bylo roko-
váno o resoluci, která se zabývá obchodně-poli-
tickými poměry našeho mocnářství. Touto vy-
slovuje se sjezd rozhodně proti tomu, aby bylo za-
bráněno nebo odkládáno uzavření balkánských smluv
důležitých pro průmysl, protože agrárníci použili
tohoto podnětu, aby dosábli státně finaněních výhod.
jež nelze ospravedlniti ani titulem balkánských smluv
ani stavem našich financí a jež nejsou nad ťo docela
v žádném poměru k významu oněch smluv pro prů-
mysl. Na to byl sjezd komor zakončen.
doktor
Freissler
15
article
Ze světového trhu obilního.
(Pavodní zpráva »Národních Listů-.)
Ze světového trhu obilního.
(Pavodní zpráva »Národních Listů-.)
Z Vídně, 17. října.
T. Průběh povětrnosti je, pokud jde o poměry
zemědělské, zcela uspokojivý. Teplota je o několil
stupňů nad normálem, půda má celkem dosti vlhka
Podzimní obdělávka poli byla provedena za podmí-
nek tak příznivých, jako se málo kdy stává. Také
sklizeň zemáků a řepy pokrožila silně a spějí ke
konci rychleji než jindy. Pracovní síly, jimi zaměst-
nané, bodou brzy uvolněny.
Lze doufati, že pak náhle, ještě než nastane
zima, vzřostou rychle dovozy, protože přece speku-
lnce na vzestupové ceny nemá tentokráte tolik vy-
hlídek na úspěch jako minule. Zatím se obchod
i spotřeba ještě vynasnažují, aby se opatřily na zimu.
ale již se oplatňují znamení, ukazující, že potřeba
již niklerak není nalebavá. Tak píše se nám z Pešti.
jehož vzestupová spekulace jistě není líná nebo
chabá: je nepopíratelno, že od kampaně 1906/19u7
která vykazuje rekordní sklizeň, nabylo zde nikdy
uloženo do skladišť tolik pšenice pro zimní potřebu
jako právě nynl.
To vysvítá velmi zřetelně již z loho, že skladištních
místnoslí sotva již lze nabýti. K tomu se pojí fakt,
že 90 procent všech zásob, uložených ve skladištích,
je majetkem mlýnů a protože odbyt mouky může z
drahých cen velmi lehce býti otřesen, tož lze v
zmíněném zjevu spatřovati nezřízenou spekulnei
jaká také za normálních cen velmi snadno za ná-
sledek mívá převrat cen, a tím snáze za trvajícíel
vysokých cen.
Předpokládaje dobré přezímování, sotva se na
jate bude nedostávali ochotných prodávajících a hoj-
ného zboží nabídkového, a to jak na trzích domácích
tak i cízíc h.
Vídeň
Pešť
16
article
Ametika nebuda chlít podržeti pro sebe výsledky
žní, nad očekávání uspokojivé, které nyní dováží do
zemědělských skladišť — protože skladiště ta nejsou
podrobena kontrole— aby s nimi spekulovala na dlouhé
lhůty. To lze očekávati zejména pro případ, splní li
se nynější vejmi dobré vyhlídky na sklizeň argentin-
skou, indickou a austrálskou. Zprávy o stavu osení
ve všech třsch řečených zemích ji slibojí. Zní týden
od týdne příznivěji. V Rusku však souborné náknpy
nyní činěné rozmnoží na jaře prodeje.
Taktéž asi siluace na domácích trzích a n
evropských trzích spotřebních pozbude do té doby
mnoho ze své dosavadní ostroty. Na trzích těch opo-
zdění žní a tím vzniklé pozdní dovozy způsobily
v prvých třech měsících skutečnou žádostivost zboží
Kupující povolovali ochotně každou žádanou cenu
protože jim nouzové ceny druhého pololetí před
chozí kampaně ješlě tanuly na mysli a poněvadž
pociťavali litost z toho, že loni se hned na počátku
kampaně lépe nezásobili. To byla situace, kteréž vý-
robci velmi dobře dovedli využitkovati slabými do-
vozy. Nyní všsk se, jak pršťská zpráva svědčí, utvo-
řila skladiště. Druhá ruka vládne zásobami a na
jaře lndíž se rozmnožená nabídka výrobců selká
velmi snadno se zmenšenou koupěehtivostí.
Jestliže tedy také v minulém týdnu světový trh
ještě směřoval k pevnotě a jestliže kursy se všade
upevnily, přece musí se konstalovati, že nikde se
Rusko
17
article
v obchodě nevyskytovala nálada. Jen v Americe vý-
vozní poptávka způsobila silnější vzestup kursů, le
také hlavně pro krátkou lhůtu; pozdější terminy byly
klidnější. Nový York znamenal na prosinec cta
1093/4—112/2, na květen 110/2—112/
Zřejmé zásoby pšenice v Evropě činily počálkem
lýdne 20.7 mil. bl proti 18 v týdnu minulém, tedy
vzrůst o 27 mil. hl, kdežto proti lonsku jsou oi
mil. hl menší, ačkoli lodní doprava pro Evropu se
páčí již na 38 8 mil. hl pšenice proti lonským 33 4
mil. hl. Do tohoto přebytku dodalo Rusko největší
část. Odtud bylo najoženo již 18 mil. bl, zatím co
Amerika vyvezla teprve 9.5 mil. bl.
V Anglii slabá doprava upevnila smýšlení. Lon
dýn povolil příplatky 1/ sh, Liverpool 1 1/2—21
pence.
Ve Francii, kde nabídka domácího zboží m
rovnováhu s potřebou, se ceny ustálily. Paříž zna
menala na listopad-únor fr 23.60—23.60, na leden
duben 23 95—23. 95.
Zahraniční pevnost způsobila přes nejistý směr.
jejž projevily trhy německé, přece zlepšení cen z
pobolové zbožl. Berlín znamenal na říjen mk 220.—
až 222.75, na prosinec 217.25—217.50, na květen
219.25—219 50.
Na domácích trzích způsobem povzbuzujícím pů-
sobí technika terminového obehodu pešťského; tam
se baissa může uhražovati jen za kursů stoupajících.
protože přes míru mocný průmysl mlýuský uchivalii
a pevně drží všecko zboží. Pešť znamenala na říjen
K 9.61 9.80, na doben 10.06—10.22.
Obchod s žitem byl klidný, cenové změny byly
úměrny se směrem pšenice.
Trbu ječmennému chybí vývozní poplávka, spo
třeba kupuje jen malé částky a protože nabídka jest
ochotná — jmenovitě zboží slovenského — nak láni
se smýšlení k povolnosti.
Lon dýn
Amerika
Nová York
Evropa
Rusko
Anglie
Francie
Paříž
Berlín
Pešť
Liverpool 1
18
article
Jak v Německu, tak také na trzích domácích
jsou venkovské dovozy ovsa skrovné, zboží po vodě
dopravované je v pevných rukou a proto smýšlení
lze označovati jako pevné, ačkoli sklizeň byla dobrá
Berlín znamenal na prosinec mk. 155.50— 155.50, na
květen 161—161.50; Pešť na říjen K 7.60—7.61, n
duben 7.72—7.73.
Vyblídky na americkou sklizeň kukuřice se pod-
statně zlepšily. Výnos odhaduje se na 960 mil. bl
proti 890 mil. roku 1908 a 860 mil. roku 1907. Na-
protí tomu Rusko sklidilo pouze polovinu své lonské
žně, i nezbude mu asi nic pro vývoz. Výnos kuku-
řice v Rumunsku odbaduje se úřadně na 24 mil. bl
vlastní spotřeba čini tam asi 18 mil. hl, zbývá tedy
přebytek 8 mil. hl proti 10 téměř milionům lonským.
Vzhledem na lepší odhady sklizňové ochabuje směi
tohoto zboží. Nový York znamenal na prosinee
ctů. 70—691/2. Uberská sklizeň kukuřice je uspok ojiva
jak co do množství, tak co do jakosti. Jakmile na
stane chladnější počasí, jež dovolí zásilky, rozvine
se asi čilý obchod. Na ten čas se nové z boží na sta-
nieích dobře nabízí. Ceny povolily. Pešť znamenala
na květen K 6.95—6.92.
V obchodě s moukou převládá příjemný ton
Odbyt je dobrý. Nový York znamenal Spring wheat
clear dol. 4.50 proti 4.45 před 8 dny. V Anglli po
dražila uherská mouka postupně o 2 sh. Paříž zna
menala na listopad únor fr. 30.50—30.50, na leden-
duben fr. 30.75—30 85. Také doma smýšlení je
pevně. Ačkoli mlýny plně pracují, nehromadí se
zboží ve skladištích a nejjemnějších čísel je takřka
nedostatek. Záznamy byly o 50—60 hal. výše ve
deny. Zboži se žádá trvale velmi uspokojivě. Mouk
na krmení má rozhodné lepší odbyt. Otruby jsou
mdlé, nejsou však levn ějšl.
Otruba
Německo
Berlín
Pešť
Rusko
Rumunsko
Nová York
Paříž
19
article
Zpráva o výsledku žní hlavních
plodin obilních koncem září 1909.
sondet
IV. Plzoňiská pánev.
Výsledek sklizně pšenice, ječmene, luštěnin, bu-
ráku a píce na lukách méně dobrý, žita a chmele do
brý, ovsa, zelí a švestek skoro dobrý, cukrovky pro
střední, píce na poli, hrušek a třešní poloprostřední
brambor skoro špatný, jablek pološpatný.
Pšenice polehly velkými lijavci (Blovice, Týn
Horšův), utrpěly v květnu suchem (Touškov) a byly
poškozeny předčasným zaschnutím, takže mnoho zrn
jest nedozralých a jsou lehké i 72 kg (Rok ycany)
Žita byla následkem pozdní setby a sucha na podzim
řídká (Rokycany), trpěla suchem a krupobitím (Strí-
bro). Obiliny od lijavců polehly (Týn Horšův). Lu-
štěniny od dešťů v poslední době zhnily (Týn Hor-
šův). U brambor lze to též očekávati (Blovice, Tou-
škov. Rokycany, Týn Horšův), trpělyť mokrem a pak
suchem (Stříbro), zejména rychlým zaschnutím nati
(Rokycany). Buráku a zelí uškodilo sucho v srpnu
září (Klatovy). Píci na poli uškodilo též sucho a nyní
škodí deště, takže místy je dosud suší (Rokycany)
Na lukách mnoho píce zkaženo jest dešti. Švestek
jest neobyčejné množství, trpí však deštěm, jsou roz-
pukány a hnijí (Blovice), pozdě zrají a mají málo
cukru; ve vyšší poloze neuzrají (Rokycany). Set
ozimů jest velice opozděno, sejí se dosud žita (Roky.
cany).
Z Dobřanska, Nepomucka, Stodska a Plzeňísk
nedošly zprávy.
Horšův
Blovice
Týn Horšův
Touškov
Rokycany
Týn hora
Stříbro
Klatovy
Dobřansko
Nepomucko
Stodsko
kg
20
article
VII. Budějovická pánev a česká rybničná rovina.
Slabě dobrá jest sklizeň pšenice, luštěnin, píc
na poli, hrušek a třešní, téměř prostřední u žita, bu-
ráku a jablek, dobrá u ječmene a zelí, polo velmi
dobrá u ovsa, píce na lukách a švestek, slabě pro-
střední u cukrovky a brambor.
Pšenice vymrzly (Týn n. Vlt., Strakonice), su-
chem na podzim minulého roku špatně vzešly a z jara
opět suchem trpěly (Písek), takže jsou trochu Hídk
(Volyna). Žito utrpělo suchem a vymrznutím (Stra-
konice) a částečným krupobitím (Písek), Následkem
mokra obiliny polehly (Hluboká a Veselí n. Luž.)
Luštěniny nedozrály a následkem dešťů v září nemo-
hou se sklíditi (Písck). Deště v červnu a studenav
červenci, pak zase sucho uškodilo cukrovce (Lomnice
n. Luž.). Bramborů mnoho zhnilo (Lišov) a to v létě
trvalým suchem a následkem dešťů, takže na mno-
hých parcelách ani semeno se nesklidí (Písek) a před-
časným chorobným zhynutím nati jsou hlízy malé
(Týn n. Vlt., Strakonice, Netolice). Zelí napadeno by-
lo spoustami housenek (Blatná). Píci pro deště nelze
v mnohých obcích skliditi (Pisek), takže na polichi
na lukách posečená píce hnije a není schopna ke
krmení (Týn n. Vlt.). Jablka v květu pomrzla (Tře-
boň) a švestky následkem dešťů a mlhy pukají (Ne-
tolice). Řepka byla vesměs zaorána (Týn n. Vlt.).
Nedošly zprávy z okresu českobudějovickéhioa
vodňanského,
Píca
Řepka
Vltava
Strakonice
Písek
Luže
Lišov
Netolice
Blatná
Pisko
21
article
VIII. Českomoravská vysočina.
a) obvod táborský a německobrodský:
Sklizeň pčenice, žita, cukrovky, buráku, zelí
třešní méně dobrá, ječmene a luštěnin dobrá, ovso
a švestek skoro dobrá, píce na poli a na lukách.
hrušek a čekanky polo dobrá, řepky a máku pro-
střední, brambor slabě prostřední, jablek a lnu
špatná,
Pšenicím uškodilo přílišné loňské sucho (Be-
chyně), ovsy utrpěly ulehnutím (Jindř. Hradec)a
ječmeny též (Dol. Kralovice). Luštěniny jsou místy
kroupami zničeny (Chotěboř) aneb následkem dešťů
nemohou se skliditi (Milevsko, Neveklov). Cukrovka
poškozena byla suchem (Benešov). Následkem dešťů
nelze brambory dobývati (Bechyně); přílišným vlh-
kem hnijí (Benešov, Chotěboř, Kostelec n. Čer. lesy
Ledeč n. Sáz.) a jsou na polovinu shnilé, v půdách
těžších více (Neveklov). Kromě toho trpěly brambory
chorobou nati (Bechyně, Habry), tak zv. kornouto-
vitostí (Hradec Jindř., Jílové). Mnoho píce na lukách
bylo pokaženo dešti (Jilové, Kostelec n. Čer. lesy.
Jindřichův
Hradec
Dolo
Kralovice
Chotěboř
Milevsko
Neveklov
Benešov
Bechyně
Kostelec můj
Jilová
Jílová
22
article
Neveklov) a zbylá následkem dešťů nemůže se skli-
diti (Milevsko), neboť sotva se usuší (Dol. Kralo-
vice). Švestky následkem deštů praskají a hinijí (Ko-
stelec n. Čer. lesy) a sofva uzrají (Dol. Kralovice).
Z okresu německobrodského, uhlířskojanovi-
ckého, skučského a votického nedošly zprávy.
B) obvod pelhřimovský a hlinský:
Sklizeň pšenice, luštěnin, píce na lukách, hrušek.
zelí a švestek méně dobrá, ječmene, lnu a třešní
dobrá, žita, ovsa a buráku polo velmi dobrá a* sko-
ro dobrá, píce na poli skoro prostřední, cukrovky
prostřední, brambor a jablek slabě prostřední, chme-
U HTom
le špatná.
Pšenice ve vyšších polohách vyzimovala av
nižších trpěla pak vodními srážkami, mouchou he-
senskou a rzí (Hlinsko). Brambory trpěly zimoua
vodními srážkami (Hlinsko, Stoky), částečně hnilo-
bou (Pelhřimov), jsou velmi drobné a jest jich málo
(Polička). V okresu Kamenice n. L. dosud se nedo-
bývají. Píci na poli škodí deště při sklizni (Pelhři-
mov), jetel místy zimou vyhynul (Stoky).
Zprávy nedošly z okresu sedleckého a mlado-
vožického.
Švestka
Neveklov
Milevsko
Dolo
ko
Kralovice
Hlinsko
Brambory
Pelhřimov
U HTom
23
article
IX. Horská krajina Sudel.
ža) Krajina českého hřebene
(zastoupená v českém odboru rady zemědělské dvě-
ma okresy): Výsledek sklízně ječmene, hrušeka
švestek dobrý, ovsa dobrý až velmi dobrý, pšenice,
žita a luštěnin dobrý až prostřední, zelí a píce n
poli i na lukách prostřední, cukrovky a buržku pro-
střední až špatný, brambor a jahlek špatný
Brambory a burák poškodilo z jara vlhko a nyní
vlhko (Žamberk).
b) Kraj Krkonoš a jízerské pohoří:
Sklizeň pšenice, žita, ječmene a buráku polo
dobrá, ovsa skoro dobrá, zelí a švestek méně dobrá,
lnu dobrá až velmi dobrá, hrušek a třešní dobrá, píce
na poli téměř prostřední, píce na lukách a jablek
slabá prostřední. řepky špatná, zeleniny velmi dobrá.
Pšenice jest následkem květnového sucha na
vazbu prostřední, sypka velmi dobrá, žito a ječmen-
též (Liberec). Trpěla velice mokrem při sklizni (Po-
lice n. Met.). Osev pšenice opozděn o 14 dní (Se-
mily). Ovsy byly by skvostné, nebýti jarního sucha,
které poškodilo též luštěniny (Železný Brod). Bram-
bory utrpěly za vzrůstu chladnem a zimou (Železný
Brod), předčasným vadnutím nati (Semily), hnilobou
(Police n. Met. a též zpozděným jarním sázením
(Liberec). Buráku škodila zima a sucho (Semily)
Zelí z neznámé příčiny hnijí košťály (Liberec). Píci
zničilo vymrznutí a kroupy (Jilemnice); olavy vy-
mokly následkem dešťů a pokazily se (Police n. M.).
Píca
Žamberk
Krkonoše
Liberec
Železná Brod
Semily
Jilemnice
Met
24
article
Repka špatně odkvetla a vymrzla, takže sklizeň byla
velmi špatná (Police n. Met.).
c) Krajina ještědská a lužické pohoř
(zastoupena v českém odboru jediným okresem če-
skodubským) vykazuje sklizeň hrušek a švestek vel-
mi dobrou, žita, ovsa, luštěnin, buráku a jetelů do-
hrou, ječmene dobrou až prostřední, brambor, zelí.
jablek a lnu prostřední, pozdní směsky špatnou.
Následkem dešťů koncem července brambořina
brzy zčernala. Polehnutím pšenic vymlátí se málo
zrna, a to jest slabě. Švestky pro velikou úrodu ne-
mají odbytu, lacino se prodávají, následkem čeho
bude výnos malý. Len jarním suchem zůstal krátký
a jest nepravidelně umočen.
X. Horská krajina šumavská.
Sklizeň pšenice, žita, ječmene, luštěnin, Buráku.
zelí, píce na poli a třešní polodobrá, ovsa a hrušek
dobrá, luční píce a švestek měně dobrá, brambor
podprostřední, lnu dobrů až velmi dobrá, jableka
máku špatná.
U pšenic zrno mokrem a mrazy vyhynulo (Hory
Kašperské), žita trpěla vlhkem (Kaplice), jsou řídká.
ale klasnatá, ve vyšších polohách vymrzla a deštěm
polehlá vikví porostla (Vimperk). Stav žit a pšenie
následkem dešťů a krupobití jest špatný (Sviny
Trhové), ječmenu uškodily deště (Nýrsko) a jest pr
mokré počasí jako oves na slámu dobrý, na zrno
však prostřední (Trhové Sviny). Hrách jest dobrý
ale dosud zelený, následkem vlhkého jara a pozd-
ního setí, takže těžko dozraje (Vimperk). Bramborům
uškodilo studené počasí (Kašperská Hory), mrazíky
spálily nať (Chvalšiny) a trvalým vlhkem (Kaplicei
hnijí (Trhové Sviny). Neúroda jich zaviněna jest ne-
mocí „kornoutkovitostí nati“ (Vimperk) a hnilobou
(Nová Kdyně). Na burák a zeli deště přišly pozdě
(Nýrsko). Píce na poli utrpěla jarním suchem (Ka-
plice), mrazy (Chvalšiny) a myšmi (Prachatice). Mák
vzal škodu jarním suchem.
Celkem z 28 okresů nedošly zprávy.
Repka
Švestka
Len
Hora
lužický pohořet
Kaplice
Vimperk
Sviny
kašperský Hora
Chvalšiny
Nová Kdyně
Nýrsko
Ka
Prachatice
Met
25
article
Z trhů peněžních, 19. října. Podobně jako
u Říšské banky německé byl také u Rakousko
uherské hanky dle včerejšího výkazu zpětný
přítok hotovostí v druhém týdnu říjnovém větší nel
loni. Směnečný portefeuiile poklesl o 54.8 na 445
mil. K (loni o 29.5 na 5698), lombard o 4.4 n
60.34 mil. (loni 7214 mil. K). Jestliže přes to oběh
bankovek vykazuje pokles jen o 21.2 na 2053.9 mil.
K (loni o 29.7 na 1965.4), souvisí to pravděpu dobně
s větším poklesem vkladů žírových. Kovový poklad
zmenšil se o 28 na 1726.6 mil. K, kdežto loni za-
znamenán tou dobou vzrůst o 0.6 na 1531.7 mil. K.
Zásoba nezdaněných bankovek stoupla tudíž o 19 n
72.7 mil. K: loni tou dobou zdaněný oběh klesl
o 30 3 na 33.6 mil. K.
Praha. Při klidném obchodě došlo na dnešní
burse k závěrkám akcií České banky Union za
249.—, akci! České průmyslové banky za
K 416.— a akcil strojírny Daňkovy za K 431.—
akcie pivovaru v Čes. Budějovicích poklesly dnes
o K 25.—, jelikož ocefovány pouze K 1075.—
Ostatní hodnoty doznaly jen menších změn a po-
dáváno za akcie: České průmyslové banky K 417.—
(+ K 1.—), Hospodářské úvěrní banky K 433.5
(+ 50 h). Pražské úvěrní banky K 645.— (— K 1.—
»Merkuru«, směn. akc. spol. K 627.— (+ K 1.—)
Zajišťovací banky K 217.50 (+- 50 h). Živnosteniské
banky K 246.50, Ake. továtny na vyrábění uměl
hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolinské to-
várny na kávové náhražky K 810 —, Podolské
cementárny K 195.—, České spol. pro průmysl
cukerní K 215.— (— K 4.75), strojírny Daňkovy
K 430.50 (— K 1.—), První česko-moravské strojírny
K 950.—, Škodových závodů K 313.—, Prvnl české
akc. továrny orientál, cukrovinek K 228.——, Západo-
českých továren kaolin. a šamol. K 510.— pen ' ze.
Daňkův
Ake
Kolinský
Škodův
Rakousko
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
Union
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Živnosteniský banka
Český společenský
první českýmoravský
Prvnl český akciový
26
article
Vídeň. Dnešní začáteční bursa byla zase zdrže
livá. Čeká se výsledek zejířejší korunní rady a za
hájení rakouské sněmovny. Možnost nového zvýšen
diskonta v Anglii stěžuje obchodní činnost. Obchod
v kulise a ve šraňku se konal za kursů skoro ne-
změněných. Jenom akcie všeobecné rakouské sta
vební společnosti klesly, naproti tomu karpatky
značně stouply. Länderbanky a oherské kreditky se
neupevnily. Na polední burse chabá tendence byla
citelná, protože Berlín ohlásil nižší kursy báňskýeh
papírů. Akcie státní dráhy a alpinky se seslabily.
Ve šraňku paroplavební stouply. Cukerní akcie klesly.
Trh rentový a ukládací se nezměnil. Uherská koru-
nová renta byla o 5 h vyšší. Peněz poněkud méně.
Na eskomptním trhu peníze stouply, 35/4—313/42 9%.
Pojišťování zemědělského majetku a výroby
zemědělské. O télo důležité otázce zřízení zemské
pojiáťovny, od jejíhož šťastného rozluštění závisí
další utěšenější hospodaření na selských statcích.
pojednává vynikající odborník, hospodářský ředhitel
J. Osvald, v právě vydaném čísle 21. čísle »Praž-
ských Hospodářských Novin«. Z dalšího cenného
obsahu tohoto čísla jmenujeme: Uschování píce (dr.
Jos. Munzar). Melasova krmiva (E. Reich). O uklá-
dání a přezimování ovoce (J. Houžvic). Příklad dán-
ské dojnice. Obdělávání luk. Výsledky letošní sklizně
hlavních obilnín v Čecbách.
Zvyšování cen v německém železářství. Schůze
všech západoněmeckých skupin obchodníků
s železem v Kolíně n. R. usnesla se zvýšiti skla-
dové ceny obručového železa a plechu o 5 mk na tu-
ně s platností od 15. t. m. Od zvýšení cen tyčového
železa unuštěno. ježto po nedávném zvýšení o 5 mk..
J Osvald
doktor
Jos
Munzar
E Reich
J Houžvic
Vídeň
Anglie
Berlín
Kolín
Melasův krmivo
27
article
provedeném důsseldoriskou a kolínskou skupinou
mají všecky záp.-něm. skupiny jednotné ceny skla-
dové. Vratislavští velkoobchodníci s železem
ohlašují, že od 17. t. m. zvýšili základní cenu ta-
bulového plechu o 10 mk., plávkového želéza, hru-
bého i jemného plechu o 5 mk a svářkového železa
o 21/2 mk na tuně z Vratislavi. — Syndikát pro lite
železné roury odtokové uvilnil dle „Bresl. Ztg.“i
prodej na 1, čtvrtletí 1910 při cenách o 1/2 mk zvý-
šených.
icse. nne
Dopravní přijmy němcokých železníc v září t. r.
činily za dopravu zboží 142.308.169 mk., o 5.870.733.
mk. více než loní v září, a 66,345.311 (+ 2,418.653)
mk. za dopravu osob. Celkem letos přijaly
1.166,433.367 mk., o 14.373.053 mk. více než v loň-
ském soudobí za dopravu zboží a 555,089.635 (+
21,320.800) mk. za dopravu osob.
Vratislav
28
article
Vývozní akce v průmyslu fextilním. 18. t. m.
konala se ve vídeňské obchodní komoře konference
přádelen a tkalcoven o známém návrhu na exportní
akci. Na základě této porady obráti se nyní obě
organisace na své členy, aby zjistily vyhlídky pro-
jektované akce. K téže věci přináší delší vídeňský
dopis „Voss. Ztg.“, v němž se uvádí, že hlavním
podnětem nynější vývozní akce je trvale nepříznivý
stav trhu příze. Denní obrat je nyní již vysoký, čl-
ní-li 100.000 liber příze, kdežto vzhledem k celko-
vému počtu vřeten měl by obnášeti 700.000 az
1,000.000 liber. Kromě toho prodává se většinou o
3—4 hal, pod kartelními cenami. V cenové konvenc
přádelen bylo totiž vyhraženo právo skytnouti tako-
vou slevů při prodejích ze skladu a na pohotové pře-
vzetí — zvláště za tím účelem, aby co možná brzy
byly vyprázdněny zásoby, jež se páčí dobře na 25
mil. liber. Této výhody se velmi pilně použivá a
tkalcovny kupují ponejvice jen pohotové zboží. P'roto
se sáhá nyní k rozšíření vývozu, o ktéroužto
akci již nyní v přípravném stadiu zajímá se živě
též rakouská vláda, Akce tato slibuje též větší
úspěch než dohoda kontingentační, kterou sotva hude
lze udržeti po původně projektovaná celá B léta.
Voss
29
article
Dohoda žepařů s oukrovary. Dne 26. října t. r.
koná se na zdejším místodržitelství plenární schůze
známého komitětu pro dohodu řepařů s cukrovary,
v níž mají býti schváteny návrhy subkomitětu stran
cen řepy na r. 1910. Schůze bude se dále zabývati
otázkou, jakým způsobem dala by se nyní docílená
dohoda zajistiti i na příští leta.
Výslava domáckého průmyslu na Mozavě. Český
odbor zemské rady živnostenské pro markrabství
moravské pořádá v době od 31. října do 30. listopadu
r. 1909 v sálech lužáneckých v Brně výstavu do-
mácího a lidověho průmyslu morav-
ského. Výstava bude otevřena denně od 10 do
hod. odpol. Vstupné ve všední dny 20 hal., v neděli
a ve svátek 10 hal. Slavnostní zahájení výstavyv
neděli dne 31. října r. 1909 o 11. hod. dopol. Vý-
stava poskytnouti má přehled o všech druzích do-
mácí výroby lidu moravského (kromě řemeslně dle
živn. řádu) z jednotlivých míst, jakož i dáti nahléd-
nouti do všech druhů památek lidového umění, ut
starého či moderního. Výstava rozdělena jest na
Brno
30
article
čtyři díly a připuštěny jsou na ni předměty: a)
domácího průmyslu jako vedlejšího zaměst-
nání, provozovaného nejen na venkově, ale i ve mě-
stech, mimo práci řemeslnou (vyšívání, krajkářství,
pleťařství atd.): b) domácího průmyslu pro vlast-
ní potřebu, provozovaného v lůně rodiny (starý,
národní, tradicionální průmysl domácí a výroby na
památku): c) domácího průmyslu v užším smy-
slu (zaměstnání, při kterémž dělník používá vlastní
suroviny na práci, za pomoci členů rodiny na vlastní
účet a risiko podniká a výrobky sám prodává, nejsa
řemeslníkem, dle znění řádu živnostenského (vý-
roba dřeváků, košťat, pouzder, papučí, hraček, dý-
mek atd.); d) domácího průmyslu na účet pod-
nikatelů nebo továrníka, kde dělník zpra-
vidla svého bytu jako dílny užívá a buď sám, nebo
za přispění členů rodiny ze suroviny podnikatelem
mu dodané a dle udání jeho práci od kusu neho ak-
kordní koná (tkalcovství, broušení skla, krejčovství
na Prostějovsku, výroba prádla, obuvnictví na Třebíč-
sku, výroba vlasových cítek atd.).
Sklizeň cukrovky na Hané. (Původní zpráva.) Na
Hané i ostatních oblastech řepných na Moravě po-
kračuje se plnou parou ve sklizní cukrovky. Lze od-
hadovali, že sklizeň jest již ze dvou třetin hotova.
Dle úsudku zemědělců jest sklizeň mnohem menší
než loni. Na 1 ha půdy oselé cukrovkou připadá
o 50 m. e. méně než loni. Práce budou vesměs tento
měsíc ukončeny, neboť při nynějším suchém počast
lze je rychle prováděli.
Z Magdeburku, 18. října. (K. k.) Lichť píše dnes
večer: Dle našich předběžných odhadů má
2.150.000 tun proti 2.080 000 tun
Německo
Rakousko Uhersko 1,275.000 » , 1,398.000
810.000 . , 802.000
Francie
260.000 » » 258 000»
Belgie
214.000
Holla ndsko
5o000 , 1.265.000
Holl
Prostějovsko
Třebíč
Haná
Morava
Magdeburk
Německo Rakousko
Uhersko
Francie
Belgie
ha
31
article
Rusko
475 000 » » 500.00
Celkem 6.340.000 tun oproti 6,517.000 tun
loňského roku.
Pro Německo odhadli jsme počet řepy na
133 mil. metr. centů (proti 118 mil. loňského roku) a
výtěžek cukrovarů na 15.4 proc. proti 16.79 proc.
v roce minulém. Obě číslice mohou se ovšem ještě
značně změniti počasím příštích týdnů. Vývozy z psad
udávají se na 5,400.000 tun oproti 5,080.000 tunám
v roce minulém.
Ceny cukru a vláda v Rusku. V Rusku je prů-
mysl cukrovarský postižen značným zdaněním; daň
potravní je vysoká. Cukrovarníci žádali o snížení
daně potravní o 40 kopějek z pudu, dokazujíce, že
tím spolřeba cukru vzroste tak, že státu nevzejde
ujma příjmů. Minislerstvo financí vyprarovalo nyní
pamětní spis, dovozující, že žádané snížení daně
cukerní by pro státní pokladnu znamenalo úbytek
ročních 24 milionů rublů, že tedy řečený požadavek
doporučiti nemůže. Pro případ, že by řišská rada
i říšská duma přece potravní daň z cukru spížiti
chtěly, navrhuje ministerstvo, aby potravní daň
z cukru byla stanovena na př. na 100 milionů rublů
a aby potom byla zvyšována poměrně dle vzestupu
spotřeby cukru. Tímto způsobem dospělo by se za
6 let ke snížení potravní daně cukerní o 40 kop.,
t. j. daň by se snižovala o 7 kopějek ročně.
O vývozu severoamsrického pelroleje se sděluje:
Množství petroleje, vyvezeného letos ze Spojených
států za první pololetí, je sice větší než v prvním
pololetí loňském, cena jeho však značně poklesla.
Rusko
Německo
spojený stát
32
article
Bylo tutiž letos za první půlletí vyvezeno 2,314.501
tun, loni 2.283.767 tun, letos však se zaň stržilo
198 mil. mk., loni 211 mil, mk. Petroleje na osvětlo-
vání vyvezeno bylo za I. pololeti lefoška 1,618 320
tun (loni 1,774.200 tun), t. j. o 10 procent méně než
loni, leč stržilo se zaň 131.600.000 mk. proti lonským
152.700.000 mk., tedy letos o 14 procent méně.
Plzeňský akciový pivovar. Správní rada usnesla
se navrhnouti valné hromadě, která se bude konati
29. listopadu, výplatu dividendy 120 K z každé akcie
1. j. 40% proti 125 K loni
Vývoz českého hnědého uhlí. V týdnu od 10. do
16. října dopraveno bylo na saských státních drahách
84.797 t. čoského hnědého uhtí, t. j. o 2011 t. méně
než v obdobném týdnu loňském.
Z německého oboru železářského. Sdružená te-
žuřstva železně rudy na Stegersku usnesla se snižiti
těžbu železné rudy ze 40 procent na 30 procent,
protože odvolávky vysokých pecí byly rozmnoženy.
Nová plavební akclová společnost v Německn
byla právě založena s kapitálem 10 mil. marek a se
sidlem v Hamburku. Bude dopravovati vystěhovalce,
nikoli však soutěžně s hambursko americkou dopravní
společností ani s Lloydem.
Poplatky za plavbu Železnými vraly, jež se platí
uherské státní pokladně, vynesly letos již přes 1 mil.
koren, kdežto jiná léta vynášejí pravidelně asi
600.000 korun. Letošní vzeslup poplatků těch vy-
Jiné země
Lloyd
Hamburk