2
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v úterý 23. února 1909.
Praha
7
article
Na ranni avečornítiety
přodplácí net
V Prazo v administraeii
na měni,
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškou
na měsia,
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Hliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 90h
Poštou:
na měsle. . . . . . B K
na čtvrt lsta . . . . 9 K o0k
s dvoji zásilko
na měsie. . . .
na čtvrt lota . . . K 4o h
8
article
Jalové hrozby absolutistů.
Jalové hrozby absolutistů.
Takové rozčilující nejistoty o tom, co
z krajně napjaté situace zevní jako vnitřní
na zejtří propukne, věru již dávno nezaku-
sili národové tohoto soustátí. Jako za ostré
sněhové vánice v horách neviděti na deset
kroků vůkol, tak zahalen podobně politický
obzor divokou změtí denních znepokojujících
pověstí tu o kvačícím a zcela již blízkém
i neodvratném nebezpečí války rakousko-
srbské, na jejíž pouhou předehru prý již
prasklo — 580 mil. K našich těžce vyděla-
ných peněz: — tu opět o hrezících prý ne-
utěšených překvapeních a převralech ve
vnitřní politice cislajtánské. Poplašné válečné
chmury včerejška dal sice dnes (22. února)
ministr zahraničních věcí baron Achrenthal
na vídeňské burse rozptýlit oficiál-
ním prohlášením, že »pověsti, ja-
koby válka se Srbskem byla neodvratnaa
rozhodnuta, postrádají všeliké s ku-
tečné podstaty; ačkoliv je situace
vážná, nieméně prý vláda rakouská neuči-
nila dosud žádných opatření, jež by ukazo-
vala k tomu, že Rakousko hodlá od své
dosavad sledované mírumilovné politíky od-
dola dmmod
bočili«. —
Za to ohledně vnitřní vládní po
litiky rakouské nedáno posud ke
všem těm roztodivným a stejně znepokoji-
vým pověstem posledních dnův zádného
podobně konejšivého prohlášení,
ani na burse vídeňské ani v publicistice
vládní. A přece nejde tu o věci nepatrnéa
málo významné, nýbrž pověsti z Vídně co
den prošlehující straší národy zrušením ústav
nosti a dočasným absolutismem, érou mini-
sterských oktrojírek nebo opět přikázáním
jazykových předloh vládních pro Čechy —
panské sněmovně, rozpuštěním poslanecké
spěmovny a vnucením nám jich pak moch
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Čechy
panská sněmovna
9
article
Jak může konstituční vláda, ja-
kouž přece snad vláda Bienerthova dosud
se považuje, ku podobným pověstem lho-
stejně mlčet, věru nechápeme. Proč neod-
povi, že nařknutí jí z obmyslův tak krko-
lomných jako jest zrušení ústavnosti
a oktroyování jazykového zá
kona království českému, jest už vzhledem
k celé politické situaci přítomné holou ab
surditou. Což pak to jde jen tak zhola
roztrhat neodvolatelný základní zákon
novodobého Rakouska, jakým jest diplom
z 20. října 1860, kterým se panující močnář
nejen za sebe, nýbrž i za své násled-
níky zřekl absolutismu na vždy. Což
pak by tím nebylo rázem protrženo též celé
vyrovnání s Uhrami, zpečetěné smlou-
vou státoprávní z 31. srpna 1867, jejíž zá-
kladní podmínkou dle § 25 jest vý-
slovně »plná ústavnost také v ostat
ních (neuherských) zemích Jeho Veličenstva.
poněvadž Uhry pouze s konstituční m
zastupitelstvy těch to zemí ohledně
společných záležitostí ve styk vejíti
mohou.« — Zrušením ústavnosti a ústav-
ních sněmů těchto zemí bylo by tedy rázem
veta i po delegacích i po všem dosa-
vadním svazku s Uhrami i nadešel
by samo sebou poměr pouhé osobní unie
mezi oběma »polovicemi« mocnářství. Nuž
a to přece lze pochybovat, že by vláda Bie-
nerthova chtěla si na svědomí vzíti.
Bienerthův
Uher
Rakousko
Uhry
10
article
A oktroyovat nám jazykov
ty osnovy, proti nimž veškeren národ
český svorně protestuje — mocí § 14?
Nejde podle platných zákonů
taktéž nikterak a naprosto. Proč? Poněvadž
meritorní obsah jazykových těch předloh je
takový, že ustanovení zmíněného § 14. se
na ně zhola nehodí.
Pověstný onen 8 14. výslovně praví, že
smí veškeré ministerstvo v případě na-
lehavé nutnosti v čase, kdy říšská rada
právě nezasedá, císařským naříze
ním opatřiti pouze ty záležito
sti, k nimž zapotřebí jest ústav
ního svolení rady říšské; že všal
nesmi tu jíti o žádnou změnu
státních základních zákonův
ani o žádné trvalé zatlžen
státní pokladny.
Ale poubé pročtení oněch Bienerthových
předloh pončí každého, že nepatří ony
v obor oněch zákonův a záležitostí, k nimž
zapotřebí jest ústavního souhlasu rad
řišské, nýbrž vyloženě spadají do kompe
tence zemského sněmu království českého,
dále že se jimi podstatně měn
státní základní zákony a sic
nejen čl. XIX. (o rovnoprávnosti), nýbrž
článek III. (o rovné přístupnosti veřejných
úřadů všem státním občanům) a tolikéž
články 11. a 12. státního základní ho
zákona o zastupitelstvu říše.
Mimo to navrženým zřízením 20 krajských
hejtmanství uvaleno bylo by na státní po-
kladnu trvalé a jistě veliké břemeno,
jdoucí ročně do milionů.
Celý obsah jazykových těch předloh
Bienerthových odporuje tedy a vymyká se
moci § 14. tak zřetelně, jak jen možno. —
Ale snad by je vláda mohla oktrojovati jen
prostě svou mocí nařizovací bez
použití § 14.9
Toho by se teprv nemohla odvážiti,
neboť nařizovací moc vlády jest výslovně
obmezena platnými zákony: jen v
rámci a na půdě zákonů smí vláda
vydávati nařízení.
Bienerthův
11
article
Co však stanoví platné zákony.
o něž tu běží: Platný, poněvadž dodne
žádným jiným zákonem nezrušený z ákon
náš zemský z 8. dubna 1848, vyhlášený
řádně ve sbírce zákonů království českého.
přikazuje, aby český jazyk ve všelc
úřadech v celé veřejné správě
země české byl na roveň staven
s jazykem německým, pročež aby veškere
úřady státní v král. českém byly opatřeny
toliko úřadníky, obou jazyků znalými.
Předlohy Bienerthovy však vylučují jazyk
český z kancelářů c. k. úřadův téměř ve
třetině české země, připouštějíce ho
jen v míře velice obmezené ve vnějším jich
styku se stranami českými. A tak tedy neplní.
nýbrž ruší platný náš zákon zemský a
s ním i základní státní zákon rakouský, jenž
v čl. svém XIX. uznává rovnoprávnost všech
zemských jazyků ve škole, v úřadě a vži
votě veřejném.
Jak by tedy mohla kterákoliv ústavn
vláda oktrojovat nám tyto předlohy páně
Bienerthovy ve způsobě ministerských naří-
zení, když by ji každý soudce český mohl
snadno dokázat, že nařízení její přímo se
příčí a odporuje platným státním i zemským
zákonům
Bienerthův
zákon království český
12
article
Však prý se také již v samé ministerské
radě kabinetu Bienerthova ozvala (dle ví-
deňské »Montagsrevue«) silná oposice proti
každému úmyslu podobné protizákonné oktro
jírky.
A tak tedy udržuje se pověst, že prý
bar. Bienerth, boje se o osud svých jazyko-
vých předloh v poslanecké sněmovně, svěř
je povolnějším a jemnějším rukám aristokratů
ve sněmovně panské.
Než, rádi bychom se podívali, kterak
by právníci a znalci zákonů mezi cislajtán-
skými těmi senátory mohli přeskočiti aspoň
tyto dvě pořádné překážky: A sice předně
základní státní zákon, pro nějž
teprve před dvěma léty zvedli
ruce, totiž zákon daný 26. ledna
1907 ř. z. čís. 15, jenž praví doslovně
Ku působnosti zemského zákono-
dárství náležejí také taková opa-
tření o organisaci státních, správ-
ních úřadů, která jsou podmí
něna kompetencí zemského zá-
konodárství k organisaci auto
nomních správních úřadů. —
K organisaci autonomních
správních úřadů v království českém
jest pak dle zákona o okresních za-
stupitelstvech nepopíratelně kompe-
tentní jedině zemský náš sněm. Nuže, před-
loni se mu uvedeným říšským
základním zákonem státním z 26. ledna
1907 čl. 12. přiznalo právo čini
opatíení též o organisaci tako-
vých úřadů státních, jichž okresy
působnosti mají se shodovat s okresy zastu-
pitelstev autonomních.
Bienerthův
Bienerth
13
article
Nesmí a nemůže tedy na dále a ni
ministerstvo, ani říšská rada
měnitiokresy a kraje v Čechách
přes hlavu českčho sněmu,
tento není obmezen již jen na pouhé dobré
zdání, alébrž ma sám přiznané práv
zákonodůrné co do organisace
obvodů těch stálních úřad
správních. Nesmí a nemůže tedy ani
panská, ani poslanecká sněmovna přijati
jazykové předlohy Bienerthovy, měnící
obvody soudní a správní v Če-
chách až bůh brání, sice by se dopustila
porušení teprv dvě léta starého základního
zákona státního. To jest jedna neztečná
bariéra. A druhá?
V § 8. jazykové předlohy Bienerthovy
zavádí se nové zařízení při zápisecí
do veřejných knih pozemkových, hor-
ních a vodních v Čechách po stránce jazy-
kové. Avšak v článku 11. základního stát-
ního zákona říšského z 21. prosince 1867
čís. 141 ř. z. čte se pod literou k), že zá-
konodárství o vnitřním zařízení ve-
řejných knih nenáleží řadě říš-
ské, nýbrž vyhraženo jest zákonodárství
zemskému.
Jak by mohla tedy kterákoliv sněmovna
rady říšské odhlasovati zákon, jenz
by, jako činí jazyková osnova přes hlavu
sněmu českého nařizovati, jak mají veřejné
(pozemkové) knihy v Čechách na dále býti
vedeny?
Z těchto všech příčin a důvodů nemáme
za možné, aby oba čeští ministři v kabinetě
Bienerthově svolili k tomu, by jazykove
ony předlohy vůbec ještě by l
podány at té neb oné sněmov ně
9 vieme mtotnomnovv sbud zola alo
olnpsdb dolěčrv iložěu a Mlorv
Bienerthův
Čechy
poslanecký sněmovna
14
article
rady říšské, nad tož aby nám byly přes
všechny platné zákony příkře oktrojovány
15
title
Srbská vláda na výhrůžky trestn
výpravou rakousko-uherskou.
16
article
Z Bělehradu, 22. února. (K. k.)
Z Bělehradu, 22. února. (K. k.)
Vládní list »Samouprava« uveřejňuje
toto communiqué: Videňské a peštské
noviny nejen že ustavičně vyhrožují Srbsku
ultimatem a válkon, ač přesvědčiti se
mohly, jak malý účinek mají tyto pohrůžky
v naší vlasti a s jak nepřlznivou
ozvěnou setkávají se v evropském
veřejném mínění — tento tisk začíná ve
vyzývavém úmyslu dávati těmto pohrůžkám ráz.
jakoby se jim mělo úplně věřiti.
Poslední čisla nejváženějších časopisů sou
sedního mocnářství píší skutečně o
podniknutí jakési trestní expediee
proti Srbsku,
nejen pro případ, že by se Srbsko nepodrobilo
vídeňským nařízením a nevzdalo svého práva
připravovati se a zbrojiti pro svou obranu.
nýbrž i pro připad, že by se zdráhalo dáti zá
ruky pro budouenost.
Krátce a dobře, na jedné straně žádá se
od neodvislěho Srbska, aby se vzdalo
práva své svobodné vojenské organisace, kterou
mělo již od r. 1876 jako vasal, na druhé
straně chce se podniknouti trestní expe-
dice proti Srbsku, jak se podni ká
pouze proti divokým a loupeži vým
kmenům a proti státům, v nichž zavládl stav
bezzákonný a prolo nejsou s to nésti zodpo
vědnost za činy svých státních občanů. Věru
tím jsou harmonicky doplňovány kulturnía
právní zásady, s kterými chce Rakousko-Uhersko
ještě lépe precisovati své poslání na balkánském
poloostrově!
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
Uhersko
17
article
Jame přesvědčeni, že na tyto nedůstojné
urážky rakousko-uherských novin nemusíme
resgovati. Zaznamenáváme je pouze pro sebe.
abychom si je lépe vštípili v paměť a pro
Evropu, aby viděla, s jakým cynismem
Rakousko-Uhersko hraje úlohu
provekatéra
v téže době, kdy je Srbsko obviňován
nekorektností a z provokae
proti Rakousko- Uhersku.
Pokud jde o pohrůžky rakousko-uherskýeh
navin, konstatujema tato žakta, která nám
byla oznámena ze směrodstného místa :
Srbsko chová se k RakouskoUher-
sku v každém směru zeela ko-
rektně. Neporušuje naprosto nijak, ani
nepřímo, ani přímo povinnosti, které mu
ukládají mezinárodní právo a
mezinárodní mrav. Na půdě diplo-
matické hájí svá práva a své důležité
zájmy, dovolávajíc se směrodatného úsudku
signatárnlch mocností berlin-
ské smlouvy a poslouchajie rad, jež
mu tyto mocnosli udělily.
Po stránce vojenské připravuje se
Srbsko na všechny eventuality, spěchajíe
dohoniti co promeškalo, aby svou vojenskou
výzbrojí octlo se na úrovni, na níž nalézají
se jeho sousedé. Dosud nepřekroči ly
ani vojenské přípravy Srbska
nijakým způsobem meze, v nichž
má se v úplně klidných dobách držeti vo-
Jam
Evropa
RakouskoUhersko
Srbsko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhry
18
article
V dobném prodejií
ranni čislo o sobě . . za e
večerní . . . . . . . za 4k
Ve filišlkách na venkově
ranní čialo . . . .
večerni . . . . . . . . 5h
Innerátv
plati sa hotové napřed
Předpliceni a inserty přijími
administraco v Marianské ul., a
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a sxpediss
„Národních Listů“.
Rukopisy so novracejl.
19
article
jensky dobře připravený stát, ani nepod-
niklo Srbsko v tomto směru nijaký ch
kroků, jež by byly namířeny
snad výhradně proti Rakousko-
Uhersku.
Srbská armáda není ani sou-
středěna proti Rakousko-Uher-
sku, ani není některá její část mobili-
sována. Hranice srbské proti Rakousko-
Uhersku jsou v úplně normálním stavu,
kdežto hranice Rakousko- Uherska
proti Srbaku a to hranice podél
Driny i poděl Sávy a Dunaje j so
vojskem hustě obsazeny. V srb-
ských kasárnách je sotva o 10 000 vojáků
více než v obvyklou zimní dobu, kdy kádry
sníženy jsou na minimum-
Rakousko Uhersko sestlilo oproti
tomu své vojsko, jež má vésti vál ku
proti Srbsku, o více než 40.000
záložníků a soustředilo je proti srb-
ským hranicím.
Jsme zmocněni dále prohlásiti, že směro-
datné srbské kruhy dle autentických úřad-
ních zpráv vědi, že
vládám velmecí je přesně známa
pravá podstata věci,
jak jsme ji nahoře vyložili, pokud jda
o styky Rakousko-Uherska a Srbska, a že
správnost srbského jednání se proto
důsledně bez výhrady plnou
měrou uznává.
Srbako
Rakousko
Uhersko
Uhry
Drina
Sáva
Dunaj
Rakousko Uhersko
Srbsko
20
article
Nejsou-li tudíž neustálé výhrůžkami a uráž-
kami naplněné výpady rukouských a uherských
novin jedním z bezohledných, při tom nikoli
neobvyklých manevrů, jimiž má se z Vídně ve-
řejné evropské mínění zmásti, nýbrž jsou-li tyto
výpady předchůdcem diplomatické
kce Rakousko.Uherska:
prohlásíme zcela bez obalu, že po-
važujeme takovou akci za surový,
ničím neodůvodněný výpad proti
Srbsku, aby zjednána byla cy-
nická záminka k uskutečnění
druhé etapy ve výbojném balkán-
ském programu Rakousko-Uher-
ska, dle něhož je Srbsko hned za
Bosnou a Hercegovinou předmě-
tem loupeže.
Srbsko vzepře se takovému p-
kusu všemi svými silami Zůsta-
ne-li v případě takového flagrant-
ního útoku na stát, jejž mezlná
rodní smlouvy uznaly a jeho
mezinárodní korektnosti posti-
vým způsobem nlčeho nedá se vy-
týknti, Mrbsko osamoceno a opu-
štěno, musí se teprve ukázatl.
Pochybujeme o tom nejen proto,
že nemyslíme, že nyní na počátku
XX století obnovuje se v evrop-
ské mezinárodní situaci pěstní
právo, nýbrž také, že máme pro
to některé positivnější důvody.
(Další zprávy viz na str. 4)
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Uhry
Bosna
Hercegovina
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. února. (Rána do vody.)
Poláci nechápou dobře, proč vláda bar. Biener-
tha zahájila stíhání českých národních sociálů
právě v době, kdy zrušena jich immunita uza-
vřením říšské rady i zemského sněmu českéb.
„Bar. Bienerth — píše na př. „Nov. Reí.
vyjednává stále s německými radikály
Polák
Biener
Bienerth
Praha
22
article
FEUILLETON
FEUILLETON
„0 hvězdo mořskát“«
(Tři listy Svatopluka Čecha.)
Světlý obraz ženy, jaký vytvořila mystická
duše našeho básníka, jakoby Svatopluk Čech ve
skutečném světě byl marně hledal. Tajemné
hlubiny srdce pěvcova zůstaly ukryty i těm,
jimž dopřál nazírati v čisté oblasti své jasné
duše. Ženy, jež by hodna byla vroucího při-
Inuti a zbožňování básníkova, jakoby nechoval
svět.
A přece choval ..
Soudíce z data, jímž opatřen pouze jediný
ze tři listů Svatoplukem Čechem psaných, mi
lostné vzrušení zachvátilo basníka v r. 1878
Tím nalezené listy nabývají zvýšeného významu
— Zařidím se již dle toho, abysle mne
zastal doma, jakkoli nevím, neočekáváte li za-
jímavějších sdělení, než která Vám mohu
podati.
Tak zval nás list.
A příštího dne, když přibližila se hodina
návštěvy, byli jsme uvedeni v pokoj vyzdobený
laurem a seschlými květy, zašlým vděkem
minulosti plné práce a úspěchů. Po hedvábných
stuhách zlatými literami s věnců a kytic tiše
teď splývají slova horoucího nadšení pro tu, jež
tisícům vznícených duší přinášela božský dan
umění.
Otevřely se dvéře a zašuměl krok.
I vešla pěvkyně tam brdým krokem
pnouc nadšeně tvář krásnou s dumným okem.
Mžikem připamatovali jsme si tento Čechův
verš. Snad táž postava, jež nyní podávala náu
ruku na přivítanou, zjevila se i našemu básníku
když ze vzpomínek zaníceně kreslil její obraz.
Čecho
Čo
Čechův
23
article
»Ke konci let sedmdesátých,« jala se vy-
právěti paní domu, »absolvovala jsem pěveckou
školu a připravovala se pro divadlo. Připravovala
jsem se pro ně s veškerým zápalem své duše.
A netrvalo dlouho, když přijala jsem nabídku
feditele jednoho z pražských předměstských diva-
del a byla engažována. Společnost pěstovala roz-
manitý repertoir od veselohry až k přistupnější
opeře. Od jara do podzimu trvala v Praze, v době
zimní pobývala ve větších městech venkovských,
kde měla dobrou pověst. Asi na začálku r 1878
vyjeli jsme k pohostinským hrám do ,*.. A zde
dostalo se mně oněch tří památných listů. Kterak
bych jen vyslovila, jaký dojem vyvolaly ve mně
tyto listy, obsahem i formou tak neobvyklé? Sotva
opustivší práh rodné sině, moje duše plna byla
nauk a příkazů, jimiž dobrá matka na leeslu do
života mne vypravila. A proto všem událostem
a příhodám, jež nesouvisely přímo s mým po-
voláním, opatrně jsem se vyhýbala. Kolik také
zvučných, lichotivých listů dostává se mladistvé
heroině! Lehce vznětlivá hlava některého diva-
delního nadšence snad se rozohňuje, usuzovala
jsem, čtouc tyto listy, anebo student nějaký ule-
vuje svěmu prchavému dojmu, dí a opisuje ze
spisů Čechových nejen motto k básním, ale i celé
verše. A když následoval list druhý, i toho jsem
se domnívala, že snad některá šlechetnější duše
zná trýzeň a muka divadelní novicky a snažíse
dodati ji důvěry a sebevědomí.
Čechův
Praha
24
article
Básně listu prvého připsány byly »Zpěvačce
ruské písně«. Tato »ruská píseň« byla té doby
v našem světě velmi oblíbena: přinesia i mně
mnohý úspěch. Byla to známá píseň »Aj, čo by
bola“. Zpívala jsem ji velmi ráda. Tento list
byl mně dodán nedlouho po tom, když zpivala
jsem partii »Giroflá«. List druhý zaslal mně bás-
ník na sklonku našeho v městě pobytu a list po-
slední na cestu odtud. Opustila jsem město „ ..
aniž jsem pisatele listů byla poznala. Pak ně-
kterou dobu pobyla jsem ještě ve svazku společ-
nosti. Ne dlouho. Vypravovala jšem se na cestu
do Italie. Ale tu bych se od věci valně odchýlila.
Vrátivší se do Prahy, jednoho dne bavila jsem
kroužek svých známých upominkami z první své
umělecké pouti, když tu kdosi drže v rukou
pamálně listy, zvolal: »Bože, tohle je pismo Svato-
pluka Čecha!e
Před námi na stole leží tři sežloutlé listy
»Zpěvačce ruské písně«
zní nadpis na »titulní« straně. Níže, v rohu na
pravo, člemo drobně psané motto:
Aj
Čecho
Praha
25
article
»Ú hvězdo mořská!
Svalopluk Čecb.
1 so t
Obě vnitřní strany listu obsahují po básni
Skráň ověnčenou kladouc v ruku
9 se e
v dál tiše jsi se divala,
co zatím v melodie zvuku
tvá duše sen svůj dřímala.
nvodinte
Sen štěstí, než je bolesť ztrudí,
dva lnel
sen touhy, než ji zkali svět,
sen věštky, než ji život zbudí,
než k modlitbě se pohne ret.
i mol o jn
a s v (
Než prchl sen a v libém tonu
se hlas tvůj řekou rozproudil,
vonsmj il
hned z prsou zvučí v jemném stonu,
hned v květný údol za bloudil,
ob oe
t4 vo
Na křídle citu volně spěla
tvá píseň, jasný čarozvuk,
tu hudbou duší rozechvěla,
tu v srdci kvete v růže puk,
eet
jak zřídlo v lesa skrýši zvoní,
jak proud se řine s čela hor,
snět kaliny ji na dol kloní,
plák v letu nes ji nad obzor
blahý zjev, kde s vřelým citem
se pojí krásy paprsek,
jak křišťal v květu porozvitém
se leskne její svěží vděk.
Hle, nadšení li z čela září,
vlas tmavý kryje hvězdný svit:
než bol se zračí v němé tváři
a rysem jeho smutek kmit.
O nač ten smotek, nač to chvění,
v tvém hlasu kouzlo čistých vnad
Kde příroda zpěv v střibro mění,
tam netřeba se smíchu bit.
Hle, vavřín vine se tvou skrání!
Jen směle pěj! O nač ten žal?
Číš krásy k rtům ti anděl sklání,
pěj! Boh tvým zpěvům požehnal
26
article
62 oni
znedlpou
27
article
V pravém rohu čtvrté strany stojí drobnou
literou:
Jsem střela jedem napuštěná,
již posměch z luku vypustil,
jsem dýka jemně vynstřená,
na toho směle namiřená,
kdo práh umění zneuctil.
28
article
Jsem zmije, která syčíe svijí
v kruh lěsný pýchu »Murzukae
jež ve prach sklání jeho šiji,
nad zpěvu jeho barmonií
v smích nekonečný propuká.
Svědčí-li první list o tom, že básník nechtě
projeviti více, než čisté, upřimné nadšení pr
umění pěvkyně, list druhý dává poznati, že celé
nitro básnikovo nejvroucnějším cítěním pr
umělkyni samu se zachvívá.
Na první straně listu básník inicislam
jména a příjmení oslovuje pěvkyni a vol
S Bohem!
Ipoan!
A píše dále:
O hvězdo mořská
Sv.Č.
dobo rozehodu tak smutná, fruchlivá.
jež jitrem podzimním se do srdce mně vkrádáš,
ty místo vavřínu trn na hlavu mou vkládáš,
když v tichém ohlasu se krok tvůj ozývá.
Jest klidna tvoje řeč a přece děsivá.
tvou ctností laskavost a kořisť sobě střádáš,
jsi věčná úlrpnosť a slzy bolu žádá
a ve tvé náruči šíp smrii spočivá;
jen zlebka pokyneš — již táhnou v pestré směsi
se šikem jeřábů i vlašťovice v jih
a prvý žlutý list se v pavučiny věsí
a parou stříbrnou mhla sedá na větvích,
hle, vrba tesklivě se dívá ve vln rej. —
dobo rozchodu tvým věnem — beznaděj
znám tě znám, jež sláváš s hvězdou čela
před trůnem božství s klidem vznešeným,
jež ochranou jsi v boji zemdleným.
jim cestu razic mečemn archanděla.
znám tě znám — ly jejiž duše celá
jest svaté lásky hymnem nadšeným,
jest píseň cilu k slovům plamenným
v niž hudba ráje ukrýti se směla.
Vím, že jen peruť andělova světlá i
rele
tvé vážné čelo obejmouti může,
by ve vlas sestry slavozáři vpletla
a na skráň vliskla červánkové růže...
o e
ln
Ipoan
29
article
Leč dnes se loučíš!..
Leč dnes se loučíš!..
Mně život celý cesta odřikání
ponšť v mraku skrytá, bez květu pláň holá,
kde šakal s otly k pobožnosti vola
a výkřik trýzně — Boží požehnání.
Mně život noci, kde si kořisť shání
had závisti, jenž přátelstvím jest zpola,
co uchváti, víc neujde mu z kola
neb dává něbe, věří na shledaní.
A jestli časem hvězdná karavana
se z útrpnosti dolů podívá —
jen větší bolest k bolům zasívá —
a zm zi opět jinam větry hnána.
Tu blaho zajde, zbloudí li sem v štěstí
ve kraji smutku smutnější jsouc věstí.
A básník, aby nabyl jistoly, přikládá lístek
druhý. Verše neobsahují vše, co chtěl říci, do-
kládá v tomto lístku. Nedostatkem času omlouvá
tuto nehotovost písma. Omluva tato zdá s
býti významu pouze vedlejšího. Lístek vyjádřiti
má jiné poslání. Básník touží setkati se se
svoji hvězdou. I vhodné místo schůzky nabízl
k pohovoru . ..
»Neznámému básníku.
IIpoman !-
Tak zněla odpověd.
Přinesl ji inserát místního listu.
Bylo rozhodnulo.
8. marca (1878).
O hvězdo mořskál
S. Č.
Odkod zmknela jak sen jaki zloty
Usychám z žalu, omdlevám z tesknoty.
I nie viem czemu ta dusza z papiolów
vtie vylatuje za nia do Aniotów?
Cenu nie leci za niebieski szranki.
Do tej zbawionej i do tej kochanki.
W Szwaicarji : J. Slowracki.
Takový jest list poslední.
V čistých, dojemných akordech musy Slo-
vrackého vyznivají vzdechy trpíet básníkovy duše.
Tajená muka, vysoko vyvřelý cit nelze více
zadržeti mužnou rozvahou.
A zase dál jde básník životem, poutník-
samotář. Klidem kráčí. Padá svit jasné hvězdy
do jeho tichých cest? Kmitá jeho vzpomín-
kami vzáený nebes drahokam, milost »hvězdy
mořské«?
S Č
Odkod
J Slowracký
IIpoman
Aniotów
W Szwaicarja
30
article
F. Kalfus.?)
F Kalfus
31
article
4) Panu auloru ponechává redakce záruku i vy
světlenl