1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu I. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administrací:
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškon
na měste.
na čtvrt leta . . . . 7 K e2
ve fliálkach
a měsie. 2 K 3o
Pošton.
na měsle. . . . . .
na dtvriet . . . . k on
s dvojl zásilkou
a měsle.
riet: . . ke
Praha
5
article
ečerni
vdání
V drobném prodejit
ranní čislo o soba
za s
večerní
za th
Ve filinikách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní
. . sh
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inseriy přilimá
administrace v Marianské ul. , a.
Tam nacházejí se táš
rudakco, tiskárna a sxpedice
„Národnich Lisrů-
Rukopisy se nevracsjí
Národnich Lisr
6
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
7
article
Zmar polsko-ukrajinského jednání a jeho
účinek na vnitřní sítuací Rakouska.
Zmar polsko-ukrajinského jednání a jeho
účinek na vnitřní sítuací Rakouska.
Z Vídně, 1. března. Vnitropolitická situ-
ace utvářila se zmarem polsko-rusínského jed-
nání ve Lvově stran reformy volebního řádu
zemského velmi vážně. Budíž však hned
dodáno: pro Poláky vůbec a pro kon-
servativcejejich zvláště. Na místech
rozhodujících učinilo dojem pro Poláky nepří-
znivý, že spory haličskými po druhé důležitá
akce v parlamentě je přerušena: poprvé vo-
jenská reforma, po druhé finanční plán.
Haličský místodržitel dr. Bobrzyň sk
sem ráno přijel. Před jeho přijezdem do-
šla sem pověst, že příjel, aby opravdově na-
bídl svoji demisi. Krakovský „Čas“, orgán jeho
sděluje ze Lvova, že odchod dra. Bo-
brzyňského stal se pravděpodob-
ným následkem rozbití všech pokusů do-
spěti k nějaké dohodě o reformě volebního
řádu zemského a že dr. Bobrzyňski již na kon-
ferenci předsedů polských prohlásil, že od-
stoupí, nebude-li volební reforma vyjednána.
Z Vídně, 1. března. Místodržitel haličský
dr. Bobrzyňski oderbal se dopoledne hne
po svém příjezdu do Vídně k ministerskému
předsedovi hr. Stürgkhovi na poradu.
Z Vídně, 1. března. Dopoledne konala se
dlouhá porada v ministerském předsednictvu.
které se zúčastnil ministerský předseda hr.
Stürgkh. ministr financí ryt. Zaleski
býv. ministr David ryt. Abrahamowi c
— tito poslední jako zástupcové konserva
tivců polských — dále předseda Kola polské-
ho dr. Leo.
Na odpoledne svolána jest koníeren-
ce parlamentní komise Kola pol
ského.
O 3. hodině odpolední konala se mini
sterská rada. Situace jest vážná.
Polák
doktor
Bobrzyně
Bobrzyňski
Stürgkh
Zaleski
David rýt
Lea
Rakousko
Vídeň
Lvov
8
article
Pocta ministru dru. Trnkovi.
Z Vídně, 1. března. Za příčinou sankce zákona
kterým zavádějí se v Rakousku inženýrské komory
spolek autorisovaných civilních geo-
metrů rakouských ministra pro ve
řejné práce dra. Otakara Trnku jme-
noval čestným členem. Předseda spolku
inženýrů a spolku autorisovaných civilních geo-
metrů Viktor šlechtic Thonka a jeho náměstel
Atexandr svobodrý pán Auffenberg odevzdali mu
čestný diplom. Dr. Trnka projevil vůci oběma pá-
nům svůj povděk nad pozorností jemu prokázanou
a dal ujištění, že hodlá věnovati záležitostem auto-
risovaných civilních geometrů na dále svůj zájem
a svou blahovůli.
Z ministerstva obchodu.
Z Vídně, 1. března. „Neues Wiener Tagblatt
oznamuje: Misto odborného chefa v ministerstvu
obchodu Brosche, který měl agendu průmy-
slovou, převezme oddělení to dosavadní předsta-
vený presidiální kanceláře odborný chef dr
Pranter.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. března. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje jmenování místoadmirála Antonin
Hause. lodního inspektora, velite-
em námořnictví a chefem námořn
sekce ministerstva vojenství. — „Wr
Ztg.“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil ge-
nerálním radům, opětně zvoleným
valnou hromadou Rakousko-Uherské
banky Ot. Wolírumovi. M. ryt. Guttman-
novi a Karlu Zimmermannovi, šl. Neisse-
nauovi nejvyšší potvrzení na dobu jejich úřadu
stanovami určenou. — Jeho Veličenstvo cís ar
jmenoval spirituála kněžského semináře v Litomě-
řicích Františka Reika kanovníkem kathe-
Ministn
drální kapitoly tamtéž. —
Trnka
Viktor
Atexandr
Auffenberg
Wiener
Pranter
Wr Ztg
Otakar
Guttman
Zimmermann
Reik
Vídeň
Rakousko
Litoma
spolek inženýr
Wiener Zeitung
Antonina Hausa
uherský banka
9
article
kultu a vyučování propůjčil profesoru na
státní reální škole s německým jazykem vyučova-
cím v Karlíně dru. Karlu Bcerovi místo učitele
na Maxmiliánském gymnasiu ve Vídní.
Chystaná všeobecná stávka v Uhrách.
Z Pešti, 1. března. Rozprava v posla-
necké sněmovně o volební refor-
mě byla odložena na středu. Násled-
kem toho začne nejpíše všeobecná stávka také
teprve v tento den. Svaz pro volební reformu
rozšiřuje letáky k obyvatelstvu a vyzývá je.
aby po celou stávku vyvěsilo pra-
pory amělokrámy zavřené.
Z italské sněmovny.
Z Říma, 1. března. (K. k.) Komise sněmovny
pro verjfikování mandátů usnesla se 18 hlasy prot
6 — jeden poslanec nehlasoval — navrhnouti sně-
movně, aby volba bývalého ministra
Naziho byla prohlášena za neplatno
poněvadž následkem toho, že byl nejvyšším sou-
dem odsouzen, není volitelný.
Vzpoura na válečné lodí italské.
N. Z Paříže, 1. března. (Zvláštní telegraf. zprá-
va „Národ. Listů“.) „Matinu“ sděluje se z Říma, že
dle telegrafické zprávy časopisu „Corriere d'Ttalia“
z Tarentu propukla tam na italské váleč ne
lodi „Amalíi“ vzpoura námořníku.
Vzbouřenci hodili kompas, předpisy o obsluhování
děl a velké zásoby střeliva do moře a útočtl
na důstojníky. Vojenské úřady vzpouru po-
tlačily. Vzbouřivší se námořníci byli zatčení a po-
staveni budou před vojenský soud.
Bcer
Nazi
Matin
Karlín
Vídeň
Uhry
Pešť
Řím
Paříž
Tarent
Corriere d ' Ttalia
10
article
Dohoda španělsko-italská.
N. Z Paříže, 1. března. (Zvláštní telegraf. zprá-
va „Národ. Listů“.) „Echo de Paris“ vyžádalo s
od svého dopisovatele v Madridě vyšetření, jakse
věc vlastně má s dohodou španělsko-
italskou a sděluje dnes od něho: Dohoda špa-
nělsko-italská vztahuje se nejen na vzájemnou
ochranu příslušníků obou říší nejen v územ
podléhajícim vlivu španělské mu
Marokku. ale i v Tripolsku, avšak aby s
v dohodě šlo dále, na to se ve Španělsku nepo-
mýšlí; vždyť skutečně intimní poměr mezi národy
španělským a francouzským považuje se za životní
zájem Španělska a v dohodě není o Středozemnin
moři ani jediného slůvka.
Náboženská otázka ve Španělsku.
Z Paříže, 28. února. (K. k.) Jak sděluje „Agen-
ce Havas“ z Madridu, vzbuzuje ohlášení vlády, že
vyučování náboženství ve veřejných školách ma
býti fakultativní, v katolickém obyvatelstvu, ze-
iména v Katalonii, jisté vzrušení.
Od německého dvora.
Z Perlína, 28. února. (K. k.) CheřovaatAugusts
Viktorie odcestovala s princeznou Viktorií Luisou
a princem Arnoštem Augustem, vévodou z Brunšvi-
ku a Lüneburku, o 11 hod. 10 min. v noci z Anhalt
ského nádraží do Gmundenu.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 1. března. (K. k.) Říšský sněm, kte-
rý v posledních dnech vyřídil řadu méně význam-
ných položek rozpočtových, zahájil dnes roková-
ní o námořním rozpočtu.
Paris
Havas
Arnošt August
Paříž
Madrid
Maroko
Tripolsko
Španělsko
Agen
Gmunden
Berlín
CheřovaatAugust Viktoria
Viktoria Luisa
Brunšvi
11
article
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 28. února. (K. k.) Hosudarstven-
ná duma usnesla se 202 proli 89 hlasům na pil.
nosti dotazu po domovní prohlídee, pro-
vedené u posl. Petrovského, jako
po jeho několikahodinném zadržen
v jeho bytě. Petrovský poskytl přístřeší dvěma
známým, přibyvším z venkova, aniž byli hláženi
u místního policejního úřadu. Za debaty udály se
bouřlivé výjevy, za nichž posl. Puriškievič [krajn
pravice) a socialista posl. Čkheidze pro vzájemné
hrubé nadávky byli na jednu schůzi vyloučeni.
Stavba nových válečných lodí v severní
Americe.
Z Washingtonu, 28. února. (K. k.) Tajemník
námořnictví Mever pověřil společnost pro stavbu
lodí v Newport News stavbou bitevní lodi „Penn-
svlvania“, která bude jednou z největších válečných
lodí světa. Náklad činí 7.260.000 dollarů.
Z Washingtonu, 1. března. (K. k.) Senát schvá-
lil návrh vlády, aby vystavěny byly d vě
Petrovský
Petrohrad
Amerika
Washington
Newport News
Penn
12
article
řadové lodi. Tento zákon bude vrácen sně-
movně representantů, poněvadž ta povolila jenom
jednu řadovou lod.
Revoluce a anarchic v Mexiku.
Z Washingtonu, 28. února. (K. k.) Americký
vyslanec v Mexiku Wilson potvrzuje, z e Emilie
Madero vpadl v čele tiupy povstalc
doseverního Mexik a. Úmrtí Raoula Mader
není ještě potvrzeno. Situace v jižním Mexiku s
patrně zlepšuie. Americký konsul v Durangu sdělil
že na středomexické dráze severně o
Toreonu bylo spáleno 15 mostě.
Z Nového Yorku, 1. března. [K. k.) „Nev
York Times“ oznamuji z Veracruzu: Při evičent
ve střelbě, jež konala zde americká válečná lo
dopadl jeden granát do města. Jedna osoba byle
usmrcena, tři jiné zrančny.
Wilson
Madero
Raoul Madera
Mexiko
Washington
Durango
Nový York
Veracruz
13
article
Nvá vála na Palkíně
Nvá vála na Palkíně
Z Paříže, 1. března. „Tempsu“ telegrafuj
z Petrohradu: Jdeme vštříc době upokojení
oblevy. Ujišťuje se, že prine Hohenlohe, po-
zdraviv se, podal panovníkovi zprávu o své
rozmluvě s carem a že císař František Josel
byl jím zpraven též o jednání jeho s Kokov-
covem a Sazonovem a že o poslání jeho naby
dobrého dojmu.
Rakousko-ruské vyjednávání.
Z Berlína, 1. hřezna. Ve zdejších diploma-
tických kruzích se ujišťuje, že přímé vyjedná-
vání mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem
albánské ohraničovací záležitosti trvají dále
a mají příznivý průběh, tak že lze se
nadíti, že vyjednávání skončí dohodou.
Ruská demobilisace.
Z Paříže, 1. března. (N. Fr. Presse“.) Dl
zpráv z diplomatického pramene bude 6. břez-
na, v den jubilea panovnického rodu Romanov-
ců, zahájeno provádění demobili-
sace ruské armády. Carovi záleží na
tom, aby okázalý tento projev pro mír stal se
současně s jubileem jeho rodu.
Z Paříže, 1. března. („N. Fr. Presse“.) Na
poradě, která konala se předevčírem v Car-
ském Sělu mezi carem a vojenskými odborníky
přetřásáno také propuštění záložníků v lednu
povolaných. Ve smyslu diplomatické dohody
nařídil car, by poslaly se zálohy ty n
dovolenou. Podle edejších názorů rovnáse
to počátku demobiliskce.
Očekává se velká bitva u Čorlu.
Z Berlína, 1. března. „Deutsche Tages
Ztg.“ oznamuje z Cařihradu, že již v nei-
bližších dnech bude svedena roz
hodujíci bitva u Čorlu. Přes bahnitou
půdu postoupila turecká vojska za ustupující
mi Bulhary tak daleko, že rozhodnutí mus
záhy nastati.
Josel
Romanov
Bulhar
Paříž
Petrohrad
Rakousko
Berlín
Uhersko
Rusko
Cařihrad
Deutsche Tage Ztg
14
article
Srbské vojsko ke Skadru.
Z Bělehradu, 1. března. („Neue Freie Pres
se.“) Srbská vláda se usnesla sesíliti vojsko
černohorské, Skader obléhající. Několik plu-
ků posláno přes Mitrovici ke Skadru. Dopra-
va srbského vojska po moři však se zdržela
poněvadž není zjištěno, kde nalézá se turecký
křižník „Hamidie“
Bulhaři zadrželi ruský parník.
Ze Sofije, 28. února. (K. k.) U Burgasu by
včera bulharským remorquerem zadržen ruský
parník, který byl na cestě z Konstance s ná-
kladem obilí pro Caříhrad.
Diplomatická hostina v Bělehradě.
Z Bělehradu, 1. března. Rakouský vyslane
Ugron uspořádal předevčírem hostinu, na kte-
rou pozváni byli také ruský vyslanec Hartwií
a řecký vyslanec Alexandropulos s choťm
a četní členové diplomatického sboru.
Neue Frei
Mitrovic
Skadr
Bulhar
Hartwie
Alexandropulos
Bělehrad
Burgas
Konstanc
15
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Domovní prohlídky
Z Cařihradu, 28. února. (K. k.) Policejn
úřad provedl dnes v noci domovní prohlídku
u prince Sabaha Eddina, pátraje prav-
děpodobně po původu plakátů, jež byly v Caři-
hradě nalezeny. Princ byl doma. Policie chtěla
prý zatknouti jeho soukromého tajemníka, jenž
nebyl v Jenikoji. Policie vypáčila několik zá-
suvek psacího stolu. Prohlídka neměla prý
výsledku.
Z Cařihradu, 28. února. (K. k.) Pokud jde
o domovní prohlídku, provedenou u prince S -
baha Eddina, proslýchá se, že mladoturecký
výbor jej po dlouhou dobu podezříval, že jes
ve spojení s druhým čekatelem na trůn prin-
cem Vahidem Eddinem, jenž prý má jisté plány
s důstojnickou ligou, známou z událostí v lete
minulého roku.
Z Cařihradu, 28. února. (K. k.) Též v byte
bývalého policejního prefekta cařihradského
podplukovnika Rassika, jenž prý náleží důstoj-
nické lize, byla provedena domovní prohlídka
jež byla bezvýslednou.
Sabah
S bah
Rassik
Cařihrad
Vahid Eddin
17
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Další blamáže „Samostatností“.
„Národní Listy“ byly první list, který již dn
17. února — ještě před konferencí českého jazy-
kového komitétu se zástupci vlády — uveřejni
podstatný obsah reservátů, vložených do nyněj
šího vládního operátu jazykového. Dne 24. únor
uveřejnily „Národní Listy“ zevrubný obsah úvany
neznámého politika, jenž v „Národní Politice
23. února pojednal o reservátech těch, při čemá
ovšem byl v listě tom nejen uveřejněn jejich ob
sah, nýbrž byly také uvedeny námitky proti němu
Po těchto faktech tvrdí dnes „Samostatnost
že „Národní Listy“ odvracejí pozornost od stát
ních reservátů. Posudek o jakosti tohoto tvrzen
klidně zůstavujeme všem rozšafným občanům; dle
našeho mínění se Samostatnost takto prostě bla
muje, neboť na otázku reservátů nemohrlo b i
upozorněno ve chvili vhodnější než právě v před
večer konference českých zástupců s vládou
Mimo to „Samostatnost“ má starost o Stremayro-
va nařízení při hynější dorozumívací akci jazyko.
ve. Aekoli znašr drívettr poznámky o mist
Stremayrových nařízení v nynějších ujednáníc
jazykových se „Samostatnosti“ rozbřesklo, že tan
skutečně jsou, dnes „Samostatnost' dokazuje, z
tam nejsou. A jak to dokazuje!
18
article
Tím, že dvorní rada Bachmann se vůbec pro-
hlásil proti řešení jazykové otázky (ač ji ve sku-
tečnosti jako člen německého jazykového komi-
tétu řešíl, a tím, že německý poslanec Spiess se
vyslovil proti Stremayrovým nařízením. — tín
„Samostatnost“ dokazuje, že nařízení ta nejso
součástí nynější dorozumívací akce jazykové. At
„Samostatnost“ vráti sobotáles profesorům, kte
její lidi učili logice! Kdyby uměla logicky myslit
neblamovala by se tak hrozněl
Pardon! „Samostatnost“ se pro svůj logický
kotrmelec dovolává svědectví kn. Thuna, obsa
ženého v jeho interviewu. V míněné části svého
interviewu s reporterem „Samostatnosti“ pravi
kn. Thun, že v otázce kriteria 352% menšinového
obyvatelstva byl nesprávnými nebo kusými zprá-
vami způsoben zmatek na veřejnosti, dále pak
řekl, že strany se již dohodly o jednojazyčnost
okresů, a že „vláda nemá námitek“ — dle „Sa-
mostatnosti“ — proti názoru stran, že tam, kde
nelze předpokládati znalost úřadního jazyka.
tedy buď českého nebo německého, všemi oby-
vateli okresu, tedy při menšině asi 35% silné, mě-
ly by se uplatniti v jazykové praxi jisté ohledy
na tuto menšinu
Bachmann
Spiess
Stremayrův
Thun
Ata
19
article
Kdo ví, oč se ve skutečnosti jedná, pozoro-
val z reprodukce této části interviewu, že jeho
reporter neví, oč se jedná, a že se mu proto při-
hodila chyba, která celou věe mění v opak: není
pochyby, že kn. Thun řekl, že v okresích s men-
šinami asi 35% obyvatelstva, 1z e (nikoli, jak „Sa-
mostatnost“ vytiskla, že „nelze“) u obyvatelstva
předpokládati znalost úřadního jazyka. To je na
jevě logicky, a to dosvědčuje všeobecná zkuše-
nost: tam, kde většina obyvatelstva jedné národ-
nosti je veliká, na př. přes 90%%, kdežto menšina
obyvatelstva druhé národnosti malinká (na př.
menší než 10% obyvatelstva), tam lid nezná obou
jazyků. Kde však menšiny jsou veliké, na př. 35 .
tam se Češi s Němci celý život neustále stýkají.
a tam proto lid zpravidla zná oba jazyky.
Thun
Čech
Němec
20
article
Považujeme tedy za prokázáno, že „Samostat-
nost“ obrátila slova kniž. Thuna — z neznalosti
věci — v pravý opak: v tomto případě se ovšem
blamovala přímo strašlivě.
Ale ani kdyby této blamáže „Samostatnosti“
nebylo, ať „Samostatnost“ řekne, jak ji citovaný
oddíl projevu kn. Thuna opravňuje ke tvrzení. ze
kn. Thun tam mluvil o úřadování vnějším? Dle
„Samostatnosti“ „je to zřejmo ze slov, v nichž s
mluví o neznalosti úřadního jazyka všemi obyvateli
okrezu.“ Což pak „Samostatnost“ skujcčně blinu
snědla? Přece fakt, že část obyvatelstva nezná
úřadního jazyka (at jim jest jazyk většiny obyvatel-
stva nebo jazyk jinak stanovený jako úřadní), je
v praxi hlavním a nerozborným argumentem pro
rovnoprávnost a pro právo každého občana, dosiei
u každého úřadu v zemi svého práva jedním nebo
druhým jazykem zemskýmí
Ale — dle našeho přesvědčení — kn. Thun
mluvil při 35 proc. menšin nikoliv o tom, že nelze.
nýbrž o tom, že lze tam u obyvatelstva předpoklá-
dati znalost úřadního jazyka. A poněvadz je bez-
podmínečně jisto, že kn. Thun je pro rovnopráv-
nost obou jazyků zemských. dlužno vším právem
souditi, že kn. Thun měl při svém kritickém vý-
roku na mysli úřadování vnitřní; vždyť pro úřada-
vání zevní jsou oba jazyky zemské jazyky úřad-
Nepadia také tu „Samostatnost“ do blamáže?
Thun
21
article
Konečně se dnes „Samostatnost“ dala do urá-
žení — patrně její polemik nečetl jejiho včercjšího
feuilletonu, doporučujícího největší umírněnost for-
my i v politickém zápase. Věera totiž jeme pouká-
zali na fakt, že reportěr „Samostatnosti“ sám váci
kn. Thunoví připouštěl, že by se v jazykové otáree
pražské mohlo s české strany vyjit Nýmcům vsrrie,
aby se takto čelile jejich separatismu. Za tuto
zmínku „Samostatnost“ — nepřímo desavovujee
svého reportéra — osočuje nás z nepoctivostia
překrucování. Prý se otázka ta týkala jen vyšších
úřadů pražských, které jsou pro celé království.
Naproti tomu konstatujeme: dle pondělního intor-
viewu „Samostatnosti“ řekl kn. Thun výslovně, ze
úřady pro celou zemi si musejí zachovati dvojja-
zyčnost, ale že vláda nemá nic proti tomu, do-
hodnou-li se strany o tom, aby úřady jen pro
pražský obvod působící byly jednojazyčné, p e
čemž by se bral zřetel na menšinu — a k tomu re-
portér „Samostatnosti“ dodal (doslovně dle „Sa-
mostatnosti“): „... mohle by se v jazykové otázce.
pokud se Prahy samé týče, vyjíti do jisté
míry vstříc německému občanstvu“ . .
Úřady. Prahy samé se týkající, nejsou pr
celou zemi! Tedy: polemisuje-li kdo nepoctivě,
překrucuje-li kdo, nejsme to my, nýbrž „Samo-
statnost“
nimi
Thun
Ted
Praha
22
article
Z Rychvaldu ve Slezsku. (Dopis.] Poměryv
naši obci jsou stále utěšenější, dik obecnímu před-
stavenstvu, které žije v domnění, že Poláci přeci
jen zvitězí nejen při volbách, ale též v otázce
školské, aby totiž nemusilo převzíti českou školus
800 dětmi do obecní správy. Přirozeně, že se o-
Polák
Rychvald
Slezsko
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Román císařovny Lung-jii.
S čínskou císařovnou vdovou Lung-jů
která zemřela před několika dny, mizí s poli-
tického jeviště zcela podřízená osobnost
V jejích rukou stala se moc pouhým symbolem
Málo inteligentní žena, slabé vůle a politicky
neschopná, žila jako stín vedle nezletilého
císaře, který nebyl jejim synem; starala se jen
o dvorní etiketu a promarnila miliony taelů
stavbou náhrobku svému choti, nešťastnému
císaři Kuang-süovi. Revoluce zastala ji nepři-
pravenou, nerozhodnou, kolísající mezi odpo-
rem a resignací; byla hračkou v rukou staré-
ho lišáka Yanšikaje, který, když se mu zdál
k tomu přihodný čas, ji i s celou dynastii
s lehkým srdcem zradil a spojil se s revolu-
cionáři.
Hodně lišila se ubohá Lung-jů od císařov-
ny vdovy, zemřevší r. 1908, ctižádostivé
ukrutné a smyslné Yehonaly, jež byla prosla-
vená, vlastně lépe řečeno, obávaná pod jmé-
nem Tsu-hsi, t. j. císařovna západního pavilo-
nu. Tsu-hsi byla vedlejší ženou císaře Hsieng-
fenga, byla však povýšena na císařovnu, když
dala císaři syna, kdežto právoplatná žena cí-
sařova byla neplodna. Po smrti Hsieng-fen-
gově zmocnila se otěží vlády a držela je pev-
nou rukou, až syn její stal se plnoletým. Jejt
syn ji nemiloval, protože byla mocnější jeho
Když mladý císař zemřel, adoptovala císařov-
na jednoho ze svých synovců, Kuang-sua (t.j
nevědomý hoch) a jala se opět panovati s kru-
tou, ale obdivuhodnou inteligencí. Císařovna
Lung-jů byla její neteří a byla provdána za
Kuang-süa r. 1889. Lung-jü žila u dvora
skromně dle přísných pravidel dvorní dámy.
Lunga
Kuang
Tsu
n Tsu
císařovna Lunga
24
article
stále se chvějíc před hněvem a rozmarem sta-
ré tety, této čínské Mesaliny. Neměla vlivu
ani potom, když choť její dosedl na trůn. Ku-
ang-sü nestaral se o svou ženu, jež měla krásná
epitheta „perla“ a „zářivá“; věděl, že je zce-
la ovládána tetou a proto svou přízeň věno-
val raději svým vedlejším dvěma ženám.
Lung-jü tedy vlastně nemohla se uplatniti; na-
rodila se proto, aby poslouchala a věděla, že
její bezmocný snivý choť byl nulou vedle silné
císařovny-vdovy, která dala si říkati „starý
Budha“. Je známo, že jednoho dne dal „starý
Budha“ přede všemi eunuchy políček císaři
který spřátelil se s všelijakými oprávci světa
a že jeho, který už byl beztoho bezmocný.
učinila ještě neškodnějšího tím, že dala ho
zavříti. Lung-jü ke všemu tomu musela mlčeti;
nesměla se slovem zastati císaře, který byl
přece jejím chotěm. Byla tak podřízena staré
císařovné, že nesměla si v její přítomnosti ani
sednout. Stále unavená, s úsměvem idiota.
žvýkala celý den cukrovinky a žila s dětskou
bezstarostností až do dne, kdy byl císař na
rozkaz umírající Tsu-hsi poslán na onen svět.
Tsu-hsi dala si ještě rychle titul „Velká cisa-
řovna-vdova“, dala prohlásiti za císaře malé-
ho Pu-ji, syna prince Čuna a zavřela oči k věč-
nému spánku.
Události, jež následovaly, jsou dostatečně
známy. Lung-jü vládla za nezletilého Pu-ji, až
oba byli odstraněni revolucí. Smutně žila ex-
císařovna ve velkém „zakázaném paláci“, opu-
štěna ode všech princů mandžurské dynastie.
kteří ze strachu o život prchli do ciziny. Do
letního paláce, ponechaného jí revolucionáři
k disposici, se nikdy dvůr nenastěhoval, snad
z obavy před novými bouřemi lidu.
Populární nebyla Lung-jů nikdy; žila
smutně, neužitečně a zemřela osamocena. Dle
nejnovějších zpráv zemřela žalem nad tím, ž
Čun
Lunga
Tsu
Ku
25
article
měla opustit navždy císařský palác v Pekinu
Zprávy, že se otrávila, jsou mylny.
— Zednářské tajemství. Většina veřejnosti do-
dnes věří, že za uzavřenými dveřmi zednářských
loží jsou sledovány nějaké tajemné účely, jež jsou
před veřejností úmyslně tajeny. Dle článku, který
uveřejňuje dr. Ernst Schultze ve „Westermanna-
Monatshefie“, nadepsaného „Tajemství svobodných
zednářů“, je tento náhled naprosto mylný; zednář.
ský svaz není už dnes tajným spolkem, nýbrž jen
spolkem uzavřeným. O tajném spolku může se
mluviti jen tenkráte, když je tajena jeho existence
a počel, jakož i jména jeho členů, anebo když sna-
hy spolku jsou úmyslně tajeny. To se však o zed-
nářství nemůže říci. Své práce koná pokud možno
ve vlastních budovách, náležejících té či oné vele-
loži Nepovažuje přislušenství ke svazu za tajem-
ství, ale své úmysly a snahy otevřeně hlásá.A
právě tak, jako účelů, neskrývá ani prostředků.
doktor
Ernst Schultz
Westermann
Peking
Monatshefie
26
article
jimiž pracuje. Všecky tyto záležitosti vyřizuje čá-
stečně před nejširší veřejností. Jestliže přece ně-
které věci chová v tajnosti, činí tak jako každá
jiná společnost a spolek. Jediným tajemstvím, jet
má, je obřad, spočívající na ramenech minulých
časů, obřad s krásnými, k srdci mluvícími, symbo-
licko-dramatickými momenty. Ve středu zednářstv
činilo se mnoho výkladů o podstatě a ceně zednář
ského tajemství a vždy se dospělo ku přesvědčení
že velké většině členů spolku stalo se tajemství —
obřad — milým. A právě proto, že momenty zvyků
staly se každému jednotlivému zednáři milýmia
drahými, považoval by za jejich znesvěcení, kdyby
se o nich veřejně mluvilo a byly snad (což je
pravděpodobno) posmívány, zkrátka, kdyby se pře-
třásaly věci, jež se vymykají theoretickým výkla-
dům. Neboť skutečně je obřad zednářský formou
kultu, bez náboženského dogmatu. Jest naplněn
hlubokým obsahem a působí na naše smysly a na
niterný život uklidnivě, posiluje a zušlechťuje je
a jde kromě toho vyložiti tolikerým způsobem, že
dá množství podnětů k hlubokému přemýšlenía
smyslu a ceně lidského byti o významu a nutnosti
společného života a o podobných otázkách.
27
article
—Policejní zpráva o-lázeňském hostu Goethe-
ovi. „Chronik des Wiener Goethevereins“ uveřej-
ňuje zajímavou zprávu lázeňské policejní inspekce
z Mer. Lázní, podanou velepurkrabímu Františku
hraběti Kolowratovi 30. července 1822: ... . Goelhe
Nestor mezi současnými německými spisovateli, za-
chovává si ve svém stáří stále ještě vážnost a du-
ševní pevnost, která se jeví všude v jcho spisech.
Žije tiše v ústraní a je přístupen jen několika lá-
zeňským hostům. K nim náleží profesor Höger
Prahy a kněz premonstrátského řádu tepelského
Stanislav Zaupper, profesor plzeňského gymnasia.
Na svých procházkách zabývá se Goethe pilné mi-
neralogií, ke kterémuž účelu nosí s sebou vždy
kladivko. Večery tráví ve společnosti rodiny Le-
vetzowovy a zdá se, že po boku nejstarší slečny
Ulriky z Levetzowů, která baví jej zpěvem nebo
hovorem, je šťasten a aspoň na několik okamžiků
zapomíná na strasti, jež mu působí nešťastně pro-
vdání jeho bývalé hospodyně, známé pod jménem
madame Vulpius. (Kristina už tehdy dávno nežila
Pozn. red.) V rozhovorech o literaturách různých
národů dává na jevo zvláštní náklonnost k Řekům
a z mnohých výroků jeho je patrný jeho zájem
dosud nejistý osud Hellenů. Ještě snad je zajímavou
okolnost, že Goethe dává na jevo nejen shodně
smýšlení s katolickým náboženstvím. ale hodně
náklonnosti k němu. Chválí zvláště obřady, jež prý
více povznášejí než protostaniské.
Goethe
Wiener Goethevereins
František
Kolovrat
Höger
Zaupper
Ulrika
Levetzow
Vulpius
Kristin
Řek
Praha
28
article
Mnoho dětí — malá činže. Pařížská obec
aby přispěla k rozmnožení obyvatelstva, usnesla s
snížiti činži v dělnických domech, jež jsou jejím
majetkem, v poměru k počtu dětí nájemníků. Ná-
jemník mající 1—3 děti platí za byt o 4 světnicích
400 fr., o 3 světnicích 333 fr. a za dvě světnice
233 ir., kdežto ti, kteří mají více nežli 3 děti, plati
o 100 i více franků méně. Při určování výšky čin-
že vycházelo se se stanoviska, že dělník mající
tři i více dětí s těži je do 15 let sám uživí a prok
mu má společnost pomoci aspoň ulehčením, pokud
se činže týká, a to tím vice, že nyní z ohledů fi-
naněních obývají chudší rodiny úzké, nezdravé
místnosti k mravní i tělesné škodě dětí a smutné
následky toho pociťuje opět společnost. Po výpo-
čtech příjmů v poměru k nejnutnějším výdajům
dělnické rodiny dospělo se dokonce k uznání, že
bylo by třeba dávati dělnickým rodinám podporu
jež by obnášela 25—50 proc. mzdy otce rodiny
Také v Miláně ustavila se společnost, jež obralas
za úkol dávati dělnickým rodinám zdravé byty
levnější o 10—30 proc., dle počtu děti. Pomalu
sice, ale přece začíná lidstvo chápat, že má si svů
životní boj vzájemně ulehčovati.
Milán
29
article
— Iliodor chce se stát rolnikem. Známý bývalý
mnich Iliodor poslal svým ctitelům v Čaricvné
dopis, v němž vykládá, že se zřekl svých tužeb
o širokých cestách po moři života a že chce se
ztratit v donských stepích, obdělávaje půdu. „Živí,
rozumní lidé, mne oklamali. Chci žít s mrtvou pří-
rodou a s nemluvnými zviřaty; oni mne neokla-
mou, oni odplatí dobrem.“ Dále prosí své ctitel .
aby mu pomohli státi se skromným „chleborobem“
a poslali mu pluh
Císař Vilém prohrál spor s nájemcem svého
statku. Jak se píše „Berl. Tagblattu“ z Elbingu,
projednávala se před tamějším zemským soudem
žaloba císaře Viléma proli nájemci jeho velkostat-
ku „Kadinen“. Helmutu Sohstovi. Cisať — kte-
rému byl velkostatek odkázán bývalým majitelem
r. 1898 — má na správě velkostatku velkou účast
a přál by si, aby hospodářství na něm bylo vzor-
ným. V tom se však neshodoval se svým nájem-
cem, dal mu tedy výpověď, a když neopustil sta-
tek, žaloval ho. Soud však rozhodí, že dle uzavře-
né smlouvy má nájemce právo zůstati na statk
ještě pět let, odmítl žalobce a odsoudil ho k úhra-
dé soudních útrat. — Spravedlnost tedy přece ně-
— Úplatnictví v novovorské policii. Z Nového
Iliodor
Vilém
Berl
Sohst
30
article
Yorku píše se „Köln. Zidu“: Novovorský starosta
prohlásil komisi, jež vyšetřovala policejní korupi
v aféře Rosenthalově, že v době, kdy převzal svůj
úřad. šlo několik policejních inspektorů do soukro-
mí jako milionáři. Mají dnes ve městě a na ven-
kově vily, velké honitby a automobily. Jedině při-
jmy, jež měli policisté z míst, kde se nedovoleně
čepovaly lihové nápoje, obnášely ročně přes 15 mi-
liónů korun. Poměry se dnes až na malé výjimky
zlepšily. Jistý obchodník prohlásil, že mu byla na-
bídnuta provise 12 mil., pomůže-li milionáři Tha-
wovi na svobodu z ústavu pro choromyslné, kam
byl Thaw dán, když byl zavraždil malíře Withea.
Srážka vlaků. Z Tiflis u, 28. února. (Spb.
Ag.) Při stanici Airum na trati dráhy Tiflis-Kars
srazily se dva nákladní vlaky. Strojvůdce, topiě
a vlakvedoucí byli usmrceni, 4 osoby raněny, 15
vozů bylo rozířištěno a obě lokomotivy poškozeny.
— Katastrofa při požáru. Z Omahy. 28. úno-
ra. (Nebraska.) (K. k.) Při požáru jistého hotelu
uhořelo přes 20 osob
kdy vídli.
York
Köln
Rosenthalův
Thaw
Zid
Tiflis
Kars
Omaha
ústav pro choromyslný
Aga
Air
Nebraska