Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ale

3

V Praze, v úterý 19. října 1909.

Praha

4

Číslo 289.

5 article

Na ranní a večerní liaty předplácí se- V Prazo v adlministraeii na měsie na čtvrt leta : . . . 6 K —h s dvojí donáškoui na měsie. . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve filiálkácha na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsic. na čtvrt ieta . . . . 9 K o0h s dvoji zásilkou na měsle na čtvrt lota . . . . 11 K do

Poštoui

6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“. trnt Před zahájením říšské rady. Z Vídně, 19. října. V parlamentní budově. která byla restaurována nákladem 2 mil. korun, sejdou se dnes všechny kluby poslanecké sně- movny a jednotlivé strany sněmovny panské. O 10. hod. dopol. sestoupil se Čes ký klub, do jehož schůze zavital také ministr dr- Žáče k. Na 3. hod. odpol. svolal dr. Pattai který už není žádným presi dentem poslanecké sněmovny, nýbrž toliko formálně a zatímně spra- vuje funkce presidiální kancsláře sněmovní. konferenci zástupců všech stran. Této porady za kluby spojené ve Slovanské jednolě se nezůčastní. Ze dvou důvodů: Z formálního, protože dr. Pattai není oprávněn svolávati konference klubovních předsedů, nejsa již ani ještě presidentem sně- movny, z důvodu věcného pak, protože v prvních dnech červencových Němei Poláci nepřišli na konferenci klu- bovních předsedů, když šlo o to, aby umožněna byla nějak dělnost poslanecké sné- movny. Odebere se toliko některý delegá Slovanské jednoty do porady drem- Pattaiem svolané a prohlásí tam, že S lo v an- ská jednota nepřijde. Jest úmysl, vykonati ustavení plena sně- movny teprve v pátek a jest úmysl vůbe věci protáhnou ti. Z Vídně, 19. října. Na radnici u dra. Luegra konala se dnes dopoledne o 10. hodině porada německých pohlavárů. Do- stavili se dr. Gross, dr. Chiari, dr. Damm, dr Pergelt, Pacher, dr. Sylvestr, šl. Stransky, dr. Welskirchner, dr. Schreiner, dr. Gessmann, dr Pattai a dr. Ebenhoch. Usneseno poslupovat jednotně na konferenci předsedů klubovních. Z nejnovějších řečí křesťansko-sociálních předáků.

Pattai doktor Polák Gross Chiari Damm Pergelt Pacher Sylvestr Welskirchner Schreiner Gessmann Ebenhoch Vídeň Če ký klub poslanecký sněmovna

7 article

Z Vídně, 19. října. Včera konalo se zde 22 antisemitských sohůzí lidových pro dělnost sněmovny. Po dlouhé době mluvil zase dr. Lueger. Jakého kalibru byly jeho výklady, toho podáváme jen dvě ukázky. Pravil »Přijde-li Čech do Vídně, musí se naučiti ně mecky. Kdybych já šel do Částavi, musil bych se naučiti časky. Ale Čechové do Vídné chodicí žádají, abychom se my učili česky.« Také tento nesmysl dr. Lueger ještě slupňo- val a dodal, že trvatí musí na stanovisku: »Č chleba jídáš, toho píseň zpiváš a toho řeč muslš mluviti. Kdo se nepodrobl, toho odpor bude zlomen.« Přičiňujeme tu, než podáme druhou ukázku výmluvnosti dra. Luegra, dvě poznámky Tuto větu »Kdo se nepodrobí, to ho odpor bude zlomen,« vládní »Frdbl.« potlačil. Z publikace »Arbeiterztgu.« zvěděli jsme nedávno, že »Frmdbi.« náleží k novinové četbě následníkově. My zde vime, že panovnik čte »Frmdbl.« v celém obsahu. Není to první případ, kdy »Frmdbl.« c'ísaře a nástupee trůnu vědomě klame. Dr. Lueger, jak vidno, hrozí Čechům. kteři se ve Vídni neponěmči, násilí m. Do- spěl tedy již k onomu šílenství césarskému, o kterém v Německu vzhledem na určitou osobu napsána byla brožura, jež nebyla konfiskována. Dr. Lueger pak pokračoval, že sociální de- mokraté spolehají na hlasy Slovanů ve Vídni, že Pernerstorffer, který byl dřive stoupencem Schönererovým, nyní vyje jako vlk s Čechya že posl. Seitz, který byl německým nacionálem, na dolnorakouském sněmu mluvi ve prospěch Slovanů. Z ostatních řečníků, kteří včera na kře sťansko sociální schůzi mluvili, zasluhuje pozor- nosti jen ještě dr. Gessmann. Tento bývalý ministr pravil: »Německý lid, který zachránil Vídeň o Turků (historická lež: Vídeň zachránili od ecernn

Lueger Čo Částav Čecho doktor Arbeiterztg Frmdbl Pernerstorffer Seitz Gessmann Turek Vídeň Německo Slovan Schönererův

8 article

Turků Poláci), na jehož bedrech spočívají pilíře státu (druhá lež, neboť stát spočívá jen na9 milionů Němců a na 16 mil. Neněmeů), jest národem říšským a jen zůstane-li říšským ná- rodem, má Rakousko velikou budoucnost. (Třeti lež, neboť kdyby Rakousko zůstalo a bylo to- liko německým, zaniklo by záhy v německém moří). Jako při annexi, tak musí i na- dále německé Rakousko, konajíc úkoly své ve Východní marce, opírati seo velký německý kmen a majíe záda krytá spolkem německoirakouským, který založi Bismark, bude touto stálou říší nov reformováno. Křesťansko-sociální pro- gram jmenuje se »Velkorakous ko« a t jest národní program ve smyslu nejlepším« Tak mluvili včera ke svému lidu křesťan- sko-sociální pohlaváři. Ještě slovo o protičeských osnovách zemských Z Vídně, 19. října. „Vaterland“ uveřejňuje zajímavou stať o protičeských osnovách zem- ských, zaslanou mu z Prahy. Konstatuje se tam, že jsou osnovy ty volikým bezprávím na základních státních zákonech vůči neněmeckým národům, že vésti musí k od- vetě, že porušují se jimi zvláště z- kon o volném stěhování a zákon o dosažitelnosti veřejných úřadů pro všechny občany státu. Sankcí osnov těch ve slovanském táboře zbaveni po- slední opory ony elementy, které přes všechna zklamání utrpěná přimlouvají se za politiku umírněného a pomalého vývoje.

Turek Polák Němec Rakousko Vídeň Praha

9 article

Z úřadního věstníku Z Vídně, 19. října. (K. k.) »Wr. Zsitg.e oznamuje: Císař jmenoval finanční rady Ant. Jiráska, Gustava Chalupského a dra. Františka Michla vrehními finaněni- mi rady pro obvod zemského finančního ř- ditelství v Praze — Císař udělil. řediteli sou- kromého ústavu ke vzdělání učitelek v Chru- dimi profesoru dru. Tomáši Řehořov i bez poplatků titul skolního rady. — Císař udělil re- diteli dvoutřidní obchodní školy nového obchod- ního gremia v Praze Františku Trmal ov bez poplatků titul císařského rady. — Císar udělil střibrný záslužný križ s korunou pošlov nímu podúřadníkovi Janu Ju ngovi v Plzni který vstupuje trvale do výslužby. — Ministr spravedlnosti jmenoval soudce obvodu pražského vrchního zemského soudu Rudolfa Moráv k soudcem v Žamberku. Pro vybudování rakousko-uherského loďstva. Z Vídně, 19. října. (K. k.) Všeobecně pří- stupná schůze, kterou uspořádal rakouský lodn spolek ve prospěch vybudování rakousko- uher- ského válečného loďstva, schválila resoluci. v níž se prohlašuje, že výprava válečného lod- stva v plném rozsahu požadovaném vojenskou správou jest naprosto nezbytností, nechce-li se Rakousko-Uhersko vůbec vzdáti branné moci na moři. Vznáší tudíž shromáždění na všechny směrodatné činitele důtklivou žádost, aby ve stavbě válečného loďstva nenastal průtah, ježto by mohl se dostati stát v nebezpečí katastrofy. Domovní prohlídky a zatýkání v Lodi. Z Varšavy, 18. října. („Mittagsztg.“) V po- sledních dvou dnech prohledáno v Lodí na 180 domů a zatčeno přes 300 lidí.

Jirásek Chalupský Michl Tomáš Řehořov Trmal Jan ju Moráv Vídeň Praha Chr Plzeň Žamberk Uhersko Varšava Anta

10 article

Porlugalský král. Z Lissabonu, 19. října. (K. k.) Osobní lékař do poručil králi, aby se po deset dní šetřil, kteroužlo do- bu, nenastanou-li komplikace, považuje za dostateč nou k úplnému zolavení královu. Mladoturecká studijní výprava do Rakouska. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Včera večer odjelo 87 účastníků studijní cesty zvláštním vlakem do Ví- dně. Mimo jiné provází je komerční odborný zpravo- daj rakouského mínisterstva obchodu dr. Riedl šl. Riedenstein. V nádraží, slavnostně vyzdobeném, u- chýstal četný dav lidu odjíždějícím nadšené ovace. Mezi přítomnými byl také rakousko-uherský jednalel velvyslanecký rada Otto. Mladoturecký poslanec Riza

doktor Riedl Otta Riza Rakousko Cařihrad

11 article

Tevfik a albánský derviš Hima pronesli řeči, v nichž ocenili význam cesty. Při odjezdu vlaku zahrála vo- jenská hudba na peroně hymnu rakouských národů Cařihradští účastníci sjedou se v Niši s účastníky ze Soiuna, Celkem jich bude na 230. Nový velký vezir v Turecku. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) „Tasviri Eíkiar“ zanamenává pověst, že velkovezír Hilmí paša ze zdravotních ohledů podá demisi a že bude nahražen nynějším tureckým velvyslancem v Římě Hakkim bejem. Mladotureckému poslanci za Solun Rahmiovi, který odjel do Rí- ma, podařilo prý se přiměti Hakkia beje ku při- jetí velkovezírátu. Výbuch pekelného stroje v Lissabonu. Z Lissabonu, 18. října. (K. k.) V 11 hodin v noci vybuchl blíže francouzského kostela sva- tého Ludvíka pekelný stroj, jímž byla roztříštěna okna v chrámě a v sou- sedních domech. Policie střeží kostel.

Tevfik Rahmi Ludvík Niš Soiuna Turecko Cařihrad Řím rí Lissabon Tasviri Eíkiar

12 article

Obavy u španělského dvora. M. Z Kolína nad Rýnem, 19. října. „Köln. Ztg.“ obdržela tento telegram z Madridu V králově okoli panují veliké obavy o krá- lův život, ježto stále docházejí výhružné do- pisy, ve kterých se králi hrozi pro nejbližší dn smtí. Zejména královna je zaujata velikou sta- rostí a nechce dopustit, aby král vykonal několik pro nejbližší dobu určených výletů. V posledníeh dnech bylo tu policií zatčeno mnoho revolucio- nářů, kteří do Madridu přijeli, aby se zdejším svými spojenci vykonali několik tajných schůzí Ze španělského parlamentu. Z Madridu, 18. října. (K. k.) (Sněmovna.) Vůdce liberálů Moret líči situaci Španělska. které topíe se v dluzích, jest zapleteno do války. a připomíná nepřátelské projevy v cizině. Řečník soudi, že povstání v Barceloně a v jiných kra- jinách mělo původ v nepopulární válce, vyčítá vládním úřadům, že nedovedly události ty an předvídali ani je pak zdolati a kárá ministra vojenství, že v rozhodných chvilích zbavil Bar- celonu a jiná místa vojska, aby je mohl poslat- do Melilly- Z Madridu, 18. Híjna. (K. k.) (Závěrečná zpráv ze sněmovny.) Vůdce liberálů Moret vytýká dále vládě, že podnikla tažení v Melille, nezpravivši tom parlament a žádá, aby vláda vyvrá tila. že tažení bylo podniknuto nátlakem Francie. Necht vláda dále rozptýlí po- plašné pověsti, vzniklé v cizině pro vysláni 40.000 mužů do Melilly. Na mini- sterského předsedu Mauru volá řečník: „Poz byl jste důvěry země a musíte se postarati o opa- tření, aby nahražena byla vláda jinou vládou, způ- sobilou učiniti přítrž kalamitám, které ničí zemi.

Köln Moret Maur Kolín nad Rýn Madrid Španělsko Barcelona Melilla Francie sněmovna

13 article

Moret dodává, že Maura projevil velkou odvahu, ž však nemůže dále vládnouti; jiná vláda musí učiniii přítrž jeho dílu. (Pochvala u liberálů.) Předseda ministerstva Maura prohlašuje,že vláda dostála své povinnosti a dostojí jí také v bu- doucnosti. Ministerský předseda ustoupí ze svého mí- sta, jakmile pozná, že už nemůže zemi prospěti. Vlá da učinila vše možné a dbala při tom vždycky zá- jmů země. Řečník ospravediňuje politiku v Marokku a prohlašuje, že Španělsko po odjezdu Roghiho ob- sadilo některá místa, aby zajistilo klid Líčf události v Melille a dovozuje, že by bylo bývalo sebevraždou, kdyby se bylo Španělsko do toho nevmísilo. Španělští dělníci byli povražděni. Armáda musila potrestati vinníky. My, praví mini- sterský předseda, jsme sporu nehledali. Sultán by) o tom zpraven, že napadneme útočníky, neuplatní-li on svoji autoritu. Skládali jsme kortesům účty o ob- sazení Restingy a mysu Dellagua, které jsme byli nu- ceni provésti. Tehdy každý schvaloval obsazení. Proč se tedy dnes proti němu protestuje? (Pochvala u stoupenců ministerstva.) Pokud jde o Barcelonu, od- mítá předseda ministerstva výtku antimilitaristů, ze bylo posláno do Melilly vojsko chránit soukromé zá- jmy v dolech. Odchodu vojska bylo použito, aby by- lo vykonáno dílo anarchismu. Líčí výtržnosti v

Moret Maur Maroko Španělsko Melilla Barcelona

14 article

Barceloně i v jiných krajích a uvádí opatření, která učinil na jich zdolání. Na konec prohlašuje, že zů- stane na svém místě, dokud ho bude podporovati ve- řejné mínění. Při blízkých volbách bude dána veřej- němu mínění příležitost, projeviti svou vůli. Řeč předsedy ministerstva byla často přerušo- vána protestními pokřiky oposice, kdežto vládní stra- na provázela ji hlučnou pochvalou. Rokování byle pak odročeno na zejtřek. Zatímný prosident v Nicaragui. Z Washingtonu, 18. října. (K. k.) Státnímu oddělení bylo oznámeno, že generál Estra ujal se prozatímně presidentství v Nicaragui,

Estra Barcelona Washington Nicaragui

15 article Uherská krise.

Uherská krise. Z Pešti, 19. října. Uherská veřejnost uve- dena byla včera ve zmatek dvojími zprávami. Podle jedněch budou cisařem přijati ně kteří členové kabinetu zvláště, podle druhých bude se konati ve Vídni za před- sednictví císaře ministerská rad všech dosavadních členů kabinelu. Obě zprávy jsou pravdivy. K ministrům, kteři budou míti audienci zvláštní, náleži zejmena hr. Andrassy. Proslýchá se, že by se mu kdyby sestavil kabinet ze samých 67níků, po- volily určité ústupky. Dodává se, že ko- runa užiti chce všech prostředků, aby nedošlo na vládu mímopurlamentní. Z Pešti, 19. října. „Pesti Hirlap“ myslí, že, bu- de-li zmařen společny postup osmačtyřicátníků se sedmašedesátníky, osmačtyřicátníci obnoví boj. V při- padě tom jest jisto, že hr. Andrássy na základě vo- jenských ústupků boj s nimi podnikne. Orgán osma- čtyřicátníků „Budapest“ má za věc nemožnou, aby nynější vláda zůstala v úřadě, myslí však, že jsou dvě ústavní možnosti vývoje dalšího: buď povolá s většina k vládě, nebo menšina. Tato pak vypíše vol- by a pokusí se získati většinu. Panovník učiní vše, aby zůstal v úřadě nynější kabinet a splnil svůj pakt,. avšak výzva panovníkova po té stránce nebude míti výsledku žádného. V „Pesti Hirlapu“ prohlašuje ne- jmenovaný ntátník, že nečeká žádného dobrého vý- sledku od zejtřejší korunní rady a že po korunní ra- dě bude jen o jeden pochybený pokus více. Z Pešti, 19. října. Zakončuje dnešní schůzi říšského sněmu pravil předseda Justh, že vzhledem na zejtřejší korunní radu sněm ve dnech nejbližších zasedati nebude a dodal.

Andrássy Pest Hirlap Pešť Vídeň Budapest Pest Hirlap

16 article

„Moudrost a cit pro ústavu přimějou, jak dou- fám, Jeho Veličenstvo, aby nenechal zemi dlou- ho bez vlády parlamentní. Z Pešti, 19. října. Po schůzi říšského sně- mu vyslovil se hr. Andrássy: „Jsem pevně přesvědčen, že mír jest toliko možný pomocí národních ústupků. Bez nich nemůže nikdo zjednati mír trvalý. Věřím, že na zejtřejší ministerské radě za předsednictví krá- lova nestane se žádné usnesení věcne. nýbrž že tato rada má jen dosah formální.“ Hr. Andrássy a dr. Wekerle odjeli dnes od- poledne s Košutem do Vídně. Ostatní přijedou vlaky nočními dete

Andrássy doktor Wekerle Košut Pešť Hradec Vídeň

17 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Něděle v Jablonci. Jablonečtí Něme měli v neděli velký den: rozhořčené pouliční boje pro germánskou vlast. Německo-radikální »Gabl. Tagbl.« o nich vypravuje velmi obšírně. Na jedné straně byli sociální demokraté (němečtí) a Češi, na druhé straně německá omladina s německo-lidovými dělníky. Češi prý byli ozbro- jeni holemi, býkovci a deštníky, v nichž měl kámení, a také prý měli nože. Inu, že univer- sitní prof. Přersehe měl jako řišský poslane v ruce olevřený nůž a že se jím v parlamentní vřavě oháněl, je zjištěno, že jablonečtí Češi v neděli za rvačky Němců s Němci tasili nože, je pouze nedokázané tvrzení »Gabl. Tagblattu«. K nepokojům došlo tím způsobem, že němečti

Nout Čech Přerseh Němec Jablonec

18 article

V drobném prodejie ranní čislo o sobě za 8h večerni . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10 h večerni . . . . . . . . 5 h lnseráty plati se hotové napřed. Předplaceni a innorty přijímá administraca v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tái redaken. tiskárna a expodice „Národních Llstů“ Rukopisy se nevraceji.

národní Llstus

19 article

průvod městem — čeští dělníci připojili se k průvodu tomu — a že němečtí nacionálové se postavili proti jejich průvodu, chtějice jej zma- řiti. Německo-radikální orgán městské rady libe- recké se zlobí, že okresní hejmanství sice sll- bilo, že průvod sociálně-demokratický rozbije, ale že slib svůj neprovedlo, sčkoli do Jablonce soustředilo množství četníků z okoli. Okresní hejtmanství vidouc, že německá omladina táhne k místnosli sociálně-demokratické německé schůze, nemělo prý — dle »Gabl. Tagbl.« — připustiti, aby se oba tábory srazily, neboť v tom případé by německ omladina nebyla dostala bití. Okresní hejtmanství se prý provinilo tím, že dalo čet- nictvu zakročiti pozdě, až již rvačka byla v proudu. Německý úřadník okresního hejtman- ství, koncipista dr. Appel, je nyní bit v „Gabl.

doktor Appel Jablonec

20 article

Tagblattu“, že křičel na lidi a že se dopustil neslýchaného činu: dal zatknout pana tajemníka jabloneckého „Ortsvolksratu“ pana Kamilla Pe- duzzího pro domnělé vmísení se do úřadního úkonu, a že jej pro tento přestupek dal před- vésti četnictvem. Ovšem ihned přišel do úřadu přednosta okresního soudu pan Müller von Müllersheim a neprodleně rozkázal, aby pan Peduzzi byl z vazby propuštěn. Sociálních de- mokratů s Čechy prý bylo třikráte více než ně- mecké omladiny a německo-lidových dělníků, ale při odpůrčím průvodu — dle smyslu vypra- vování samého „Gabl. Tagbl.“— německá omla- dina se svými dělníky přepadla průvod sociálně- demokratický. Nastala rvačka. „Němečtí „Jung- manni“ a německo-lidoví dělníci bili se jako lvi se svými odpůrci a jenom krokem ustoupili pře- sile“ — vypravuje referent jabloneckého orgá- nu; někteří byli zbiti do krve, „leč Němci ne- zůstali nic dlužni, také oni rozdíleli silné rány, a tak minohý z rudých a z Čechů odnesl si pa- mětní lístek“. Pak se do zápasu vložil starosta Posselt, odkazoval provokaci sociálních demo- kratů na ústup, konečně přiběhl zástup četníků a průvod sociálně-demokratický se vrátil svou cestou za německo-radíkálního zpěvu „Wacht am Rhein“. Zatčeni byli čtyři Čechové, a ne- jmenovaný živnostník věnoval „Jungmannům“- 5 K. — Němectví Jablonce bylo tedy prozatím zachráněno. Že se tak stalo za cenu občanské volnosti, na tom Němcům nezáleží. Jsou posedli běsem a každý, kdo sleduje poměry, jak je Němci utvářejí všude tam, kde žijí pospolitě, vidí zřejmě, že ženou poměry k anarchii, spiti nynějším německým kursem vládním. Kam se takto poměry převalí, o tom ať přemýšlejí čini- telé nejpovolanější, dokud ještě je čas — Otevření měšťanských škol v Jaktaři povoleno zemskou školni radon moravskou.

Kamill Müller Müllersheim Peduzzi jítmokrat Jung Němec Čecho Posselt Jungmann Čechy Jablonec Jaktař Wacht be Rhein

21 article

(Pův. zpráva.) Z Brna, 18. října. Jak známo, prodělala česká měšťanská škola v Jaktaři trni- tou cestu. Nejprve stavěny jí překážky v cestu se strany úřadů, později obec Vávrovice podala protest proti zřízení jejímu, Němci na morav- ském sněmu zemském v minulém právě zase- dání podali pilný návrh na zrušení školy této. Slezané, kteříž chtěli míti školu otevřenou na slezský svátek — nedočkali se toho. V dnešním sezení zemské školní rady moravské povoleno bylo konečně zřízení a otevření škol v Jaktaři Ústřední Matici školské v Praze. Tímto dnem je tedy otázka, o níž se zajímala celá česká veřejnost — definitivně vyřízena. Do škol mě- šťanských v Jaktaři zapsáno je přes 110 žáků obého pohlaví a má velký význam kulturní- pro slezské enklávy, které měly po třicet let zá- stupce na sněmu zemském Němce, který v pravém slova smyslu zanedbával enklávy po stránce kulturní i hospodářské. Na měšť. školách v Jaktaři presentování současně dnes dva od- borní učitelé a sice Kajetšn Šeděnka, jemuž propůjčeno místo prozatimního správce, a Karel Brančik. — Z Národní rady české. Porada zpravodajské komise samosprávného odboru koná se dnes v úterý v 6 hod. večer v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova ul. 20).

Němec Slezan Kajetšn Šeděnka Brančik Brno Jaktař Vávrovice Praha Vodičkův ulice národní rada

22 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. „Nemohu mlčeti.“ V Londýně vyšla s tímto záhlavím minulý měsíc konečně dlouho oznamovaná proklamace Lva Nik. Tolstého ve formě 26stránkové brožury. Proklamace — manífest obrací se slový velmi otevřenými proti neutuchající politické persekuci na Rusi, proti hromadným popravám. proti množství rozsudků bez řádného předběž- ného soudního řízení a zase proti dlouhému bezúčelnému věznění osob politicky podezřelých. zkrátka proti všem těm přehmatům »vedlejš vlády ruské« — administrace, proti nimž bez mocně brojí všechen liberální a pokrokový ruský tisk, dokazuje ze dne na den, že přes existenei říšské dumy a přes platnost konstitučního mani- festu není vlastně doposud Rusko konstitučním státem. Brožura Lva Tolstého však má jednu chybu kterou ani liberální tisk ruský nemůže přeblí žeti, třeba že mu tato propagační činnost Tol- stého je sympatická a ochotně uveřejňuje aspon úryvky — pokud to dovolují ruské tiskové po- měry — z výkladů velikého spisovatele. Hlavní vada manifestu Tolstého spočívá v tom, že jak již u něho ani nelze jinak, rychle upadá do svých nábožensko-filosofických úvah, které nelze bráti vážně a především je nelze applikovati na žádné státní zřízení. Utopistické sny Tolstého, jak jsou známy z jeho filosvfických traktátů »Království boží na ., »Smysl života« ald. a applikace jejich resení na současné spole- čenské a veřejné poměry na Rusi, jak to zkusi

Nik Tolstý Londýn Rus Rusko Tolo Lev Tolstý

23 article

spisovatel již v posledním svém dílku poeobného druhu »Vzpamatujte se!« (Odumajlěsj-) asi před 4 roky, jsou sice velmi úctyhodné a charakteristické pro vývoj myšlení největšího slovanského umělce XIX. století, ale praktické ceny a významu nemají. Reakční tisk ruský ovšem béře si z nejno- vější brožury Tolstého záminku k prudkým vý- padům na autora, vytýkaje mu, že nepřímo podporuje hnuti revoluční a přisplvá k tomu. že na Rusi nemohou zase zavládnouti spořá- dané poměry a následkem toho sám nese vinu na tom, že stále existují a pracují výminečné soudy, vojenské diktatury, zostřená opatření bez- pečnostní, přeplněná vězení a šibenice. Což jsou arci argumenty společné všem listům zpáteč nickým, klerikálním a černosoteňským. Nade vše pomyšlení prudký a nespravedlivý útok proti Tolstému otiskl z toho důvodu kyjevský reskční denník »Kijevljanin«, jenž ve své jedno- strannosti zablhá ovšem mnohem dále, než Tolsloj sám, a zapomíná při tom, že právě tisk jeho druhu na neblahých poměrech ruských. pod povrchem stále kvasících, má víc viny, nez ciziná může vůbec tušiti- Při pořádání městského archivu v K a l u ž nalezeno bylo několik argumentů značné histo- rické ceny. Tak dva vlastnoruční dopisy knížete Kutuzova, vrehního velitele ruské armády v r. 1812, v době tažení proti Napoleonovi týkající se důležitých a naléhavých vojenských opatření, dopis cara Alexandra I. obšírné oznámení knižete Lvov a o pořážce francouzské armády pod Malým Jaroslavcem, které obsahuje některé nové okolnosti o histo rické události.

Tolstý Tolsloj Kutuzov Rus Lvov

24 title

Různé zprávy.

25 article Vzduchoplavba.

Vzduchoplavba. Z Bornstedtu u Postupimi, 18 října: (K. k.) Dle nových zpráv jest úraz technika Kerdla. který se dnes pokusil létati na bornstedtské pláni, jenom nepatrný. Keidel chystaje se přistati zavadi o stromy v alejí, čímž se přistroj poněkud vyšinu ze směru. S výše 3—4 metrů pak přístroj rychle klesl a dopadl se silným nárazem, při němž se zlo mily pouze různé dřevěné součástky. Keidel sám ne- byl zraněn. Z Port Aviation, 18. října. (K. k.) [Oficielní vý- sledky.] Cena za let na největší vzd á lenost: První Bregi s 21 km. 405 m., druhý Go bron s 13 km. 405 m. Celková vzdálenost: Breg první, Gobron druhý. Z Port Aviation, 18. řijna. (K. k.) Hr. Lam bert byl, vrátiv se, tak nadšené uvílán, že ho mu- silo vojsko obklopiti, aby ho uchránilo před ovacemi. Byl velmi bledý a odpověděl na dotaz, že byl as hodinu ve vzduchu. Letěl směrem k E felově věži vystupoval vždy výše. Návrat do Port Aviation byí stižen nastavší nocí. Hr. Lambert prohlásil, že ne- příjemné lmučení mutoru ho skoro omráčilo. = Theologové proli bibli. Z Chicaga se sděluje V iijnokém čísle »Diblical Worid«, úřadním to orgánu theolugieké fakulty chicagské university, byla uveřej- něna redakční zmínka o tom, jak může se hlásaii naprostá abatinence od opojných nápojů, když sám Kristus, jak se praví v bihli, pil na večeři vínoa dokonce i vodu ve víno proměňoval, když byl ne- dostatek vína. Uveřejněná pravda tato poplašila celou universitu a klerikály. Uveřejněné není sice pode- psáno, ale prof. dr. Ernest Dewit Burton, předsed departmentu pro nový zákon a výklad jeho se vy- zlovil, že celá fakulta stojí za tím, co bylo uveřej- něno. Klerikálové zuřiví prohlašojí, že chic'gská uni-

Kerdl Lambert Theologus Kristus profesor doktor Burton Bornstedt u Postupim 18 říjen Port Aviation Hradec Chicago Port Aviation Vocal Worid chicagský univerzita km

26 article

sociální demokraté uspořádali po své schůzi

27 article

versila zavrhla bibli a do jisté míry něco podobného bylo skulečně učiněno. V jiné části v »Bibl. Warld- s nadpisem »Je bible stručným přehledem ethiky ? se plše: Slarší učitelé clhiky užívali k vyučování o morálce kniby, která vykládala zákon o mravnosti Theolog, klerý pokládal bibli za stručný přehled pra videl morýlky, užíval ji k instrukeím o morálce a co můžeme si mysliti o nařízeních Jehovy ve starém zakoně, kde se praví, že ženy a dítky poraženého nepřitele mají býti zahubeny? Jak musíme se dívati na mnoboženství starých biblických osob, když mo- derní zákon něco podobného zakazuje? To jsou olázky, které vznikají, když se má vzit bible za pod klad moralky. Avšak to není ještě všecko. Bible na příklad neodsuzuje to, co podle našich názorů a zá- konů odsouzení zasluhuje, neuvádí pak zvláště dů- ležité problemy našeho života moderního.« = Zápas medvěda s tygrem. Návštěvníkům zvě- řince v Edinburku naskytlo se v těchto dnech vzru šující divadlo: Krotitel předváděl právě několik vy- evičených šelem, když náhle velký medvěd, jenž byl jinak komikem skupiny, přestal prováděti svůj úkol a vrhl se na krásného tygra, zvaného Frou Frou.

Jehova Edinburk Fra Fra

28 article

Deset minut lrval divoký zápas rozzuřených šelem, kteté se válely po zemi. Ostalní zvířata byla zatím odvedena z areny a po velké námaze podařilo se konečně zahnati medvěda od jeho oběti. Tygr byl hrozně podrásán a pokousán a zlomena mu objetím nepřítelovým lři žebra, takže zranění brzy podlehl. Také medvěd dostal hodně na pamětnou, ale zranění jeho nebyla vážná, takže se z nich brzy vylízal hraje opět svou komickou úlohu, jako by se bylo nic nepřibodilo. = Nová aféra v Kopníku. Z Berlína se sděluje Město Kopník u Berifna, proslavené hrdinským či- nem ševce Voigla, má novou nepřijemuou aféru. Měst. rad. Hentschel, jemuž jest podřízena městská elek- trárna, provedly bilanci podniku nepěknou manipulaci. Aby se mohl vykázati větší výnos, uvedl prostě cenu materialií obnosem 70.000 marek místo 44.000 mk. dokonce za tím účelem udělal v bilanci rasury Když se městské zastupitelstvo tímto případem zabý valo. došlo ke skandálním výjevům. Hentschel musil sice svůj úřad složiti, jeho přívrženci však jej hájí a tvrdí, že taková úprava bilance je v každém průmyslovém

Kopník Berlín Berifn

29 article

závodě obyčejným zjevem. Purkmistr dr. Langerhans. jenž svého času kapituloval před ozbrojenou moel Voigtovou, byl dokonce žádán, aby se celá záležitost umičela, odmíti to však a hodlá prý rovněž složiti svůj úřad. = Carská rodina v Livadil. P'řítel našeho listu, kapelník 16. střeleckého pluku v Livadii, nám píše: Ruský car po sedmi ponurých letech zavital se svou rodinou do útulné, tiché Livadie, piné přírodních krás. Před odchodem naší 4. střelecké brigády na rusko-japonskou vojnu car loučil se s námi v pro- sinci roku 1904 na stanici jihozápadních drah Birzule a od té doby jsem ho neviděl, až nyní v Livadii. Za těchto 5 let car velice sestárnul a mnohé vrásky se vliskly v jeho sympatický obličej. Nešťastná voj- na, zdolaná nyní revoluce a snad i poslední diplo- matické neúspěchy jsou asi příčinou této změny.

doktor Langerhans Voigtův tichý Livadie

30 article

Carevna je dosud nemocna, ale prochází se často před dvorcem. Následník je velmi čilý a čiperný; běhá celý den v sadě a tluče na buben anebo krmí králíky, které mu přinesl náš krajan, hlavní sadov- ník v Livadii, p. Rengl. Car často se prochází v sadě i vinicemi a nedávno s velkoknížetem Dimitrijem Pavlovičem navštívil emira bucharského v Jaltě, kte- rý při této příležitosti věnoval 30.000 rublů na vy- stavění léčebny pro chudé v Jaltě a požádal cara o dovolení, nazvati tuto léčebnici jménem násled- níkovým. Turecké poselstvo bylo zde přijato s oká- zalými poctami. Kromě tureckého ministra zahra- ničních věcí Rifaada paše přijel ministr vnitra, velitel cařihradského vojenského sboru s po- bočníkem, několik členů mladotureckého komitétu a 3 žurnalisté. Na počest tureckého poselstva bylu cara 7. října slavnostní oběd, ke kterému byl pozván ruský zahraniční ministr Izvolský a ruský vyslanec v Cařihradě Čarykov. 9. října hostil car poselstvo snídaní, při které jsem hrál se svou hudbou. Dobu odjezdu carová z Livadie není ještě ustanovéna, dři- ve však než v prosinci se car asi do Petrohradu ne- navrátí. F. I

Rengl Pavlovič Izvolský Jalta Cařihrad Petrohrad