ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7910fb80-6746-11dc-86eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 79, person 72, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XX0XO
2 masthead
V Praze, v úterý dne tl. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 342.
4 article
Na ranní a odpol. tžsty ptedplácí se Praze v ader lcnís nle vrr ko oe s drojí denánko n : : K e něse sMee K oo nrr ns drojí zárs i le
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb. Našemu vlasteneckému rolnictvu na uváženou Po čtyřleté podkopnické práci vyhodil tedy konečně tvůrci t. zv. »Sdružení českých zemědělců« pp. Stanislav Kuhr, Prášek Em. Hrubý svůj podkop proti národní stran svobodomyslné, postavivše proti ní v jede- nácti rolnických okresích volebních své kan- didáty: výtečníky Kubra, Práška, Hrubého Čepka, Souhradu, Hyrše, Jaroše, Zázvorku, Ždárského, Nováka a Rataje, kteří prý z ví deňského parlamentu přinesou domů spásu a blahobyt českému rolnictvu a tím všemu národu českému. To byl asi vla sttn účel, k vůli němuž sezvali rolnictvo ze všech tří zemí koruny české na valný rol nický sjezd do Prahy, předstírajíce, že bude se na něm jednati so věcech, týkajícíeh se zlepšení hmotných poměrů našeho rol- nictva. Není divů, že se jim na lákavý tento program sešlo hojně našeho lidu rolnického vinou centralistických systémů a vlád vídeň- ských tak přetíženého a strádajícího, že věru má tisíc příčin býti nespokojenýma roztrpčeným do krajnosti. — Nebylo by divu bývalo, kdyby se byl sešel počet desatero- násobný, než vskutku se dostavil, neboť to- noucí i břitvy se chytá a svůj u svého vždy nejspíše rady a pomoci hledá.
Kuhr Prášek em Kubr Prášek Čepek Souhrada Hyrš Jaroš Zázvorka Ždárský Novák Rataj Praha
6 article
Nuž, na kolik pořadatelé sjezdu skyt rady a pomoci zdatné hmotným potřebám zájmům stavu selského, pokud na tom dvou- denním sjezdu rolnickém postaráno se o sku- tečný prospěch a zdar lidu rolnického, o tom zůstavujeme si promluviti na zejtří. Pro dnes chceme se zabývati toliko politickým ostřím sjezdu toho, které mělo zraniti stranu naši, ale zatím zranilo pohříchu ve likou věc našeho národa, jakož na zejtří každý uvidí z radostného ryku a plesu našich úhlavních nepřátel. »O zločinech« opovážil se mluviti planý mluvka a štváč na sjezdu, o »zločinech«, jaké prý spáchala mladočeská strana za dob Badena, Clara, Körbra a Thuna, nedokázav jí ovšem věcně ani jediného. Nuž, nechat dobrý genius národa našeho uvaruje tomu, aby nemusila kdys kronika utrpení národa našeho poznamenati jako osudný zločin tu rozvratnou práci několika ctižádo- stivých a mandatů chtivých demagogů v rol- nictvu našem, kteří v nejtěžší a nejkritičtější chvili národa českého se nerozpakují vnést záhubný zmatek, rozbroj a rozkol zrovn v nejsilnější a nejpevnější jeho pluk, a to beze vší rozumné a spravedlivé příčiny, skutečně pro nic a za nic jen pro své o so bní schvály a choutky hamižné.
Claro Körbr Thun
7 article
Pozorujme jen, jakým lstivým, jezovitský vychytralým a podloudným způsobem hleděli se provrtati k nynějšímu rozmachu a cíli svému. Budou tomu 27. t. m. čtyři léta. když konali v Praze po zániku »Selské jed- noty« ustavující sjezd »Sdružení českých zemědělců«. Tehda sobě vůči všemu vlaste- neckému rolnictvu nastrčili škrabošku velic nevinnou. Prohlásili, že nejde jimo žadné tříštění politické, ale že za- kládají spolek rolnictva bez rozdílu po- litického vyznání, pouze k hájení hmotných, hospodářských zájmů lidu rolni- ckého, který sobě jen v otázkách hospodářských vyhrazuje plnou volnost, však v otáz- kách politických podřizuje se důvěrou vedení národní stran svobodomyslné, poněvadz tato zvolenci svými představuje na ten čas politické za- stoupení celého národa. — Tvůrcové sdru- žení učinili tak zajisté tehda proto, že nej- větší čásť členů jeho hlásila se ku národní straně svobodo- myslné, která veškeré pozadavky rolnictva českého byla přijala za své, jakož i téměř polovinu mandátů její sněmovních měli příslušníci stavu rolni- ckého. Ale kromě toho zvali tvůrcové sdru- žení zemědělského ve svůj spolek veškeré rolnictvo bez rozdílu politického vyznání. Tím samým již nemohlo sdru- žení to tvořiti nějakou zvláštní poli- tickou stranu. Začali tedy chytře
Praha sdružený český zemědělec národní stranit svoboda
8 article
rouše nepolitickém růsti pod křídly za pomoci politické české strany národně svobodomyslné, ale za dvě léta už jim po- čínaly růsti růžky: ve schůzi důvěrníků našich milých sdružených zemědělců dne 28 června 1898 již se objevila snaha, aby pod praporem spolku toho ustavila se z vláštn selská, či agrární strana — poli- tická . . . Nikdo nechápal, proč a k čemu to? Či snad změnila strana svobodomyslna svůj program hospodářský a stala se ne- věrnou svému úkolu, býti záštitou rolnictv českého? Aneb snad nedopřála rolnictv dostatečného zastoupení v lůně svém, či ne- zastávala se zájmů jeho dosti poctivě dbale? — Ani jediného z těchto důvodů ne- bylo na suadě. Rolnictvo bylo v klubu poslaneckém strany naší na sněmu zastoupeno 38 rl níky, ani jediný jeho požada ve nebyl v klubu odmítnut, naopa vždy se každému dostalo pod- pory co nejupřímnější a předn síly poselstva našeho závodil v obraně zájmův a potřeb rolni nictva. A jak na sněmu, tak i na radě říšské. Strana naše dbajíc všemožně, aby zjednala potřebám rolnictva našeho prů- chodu a platnosti a odňala mu všelikou pří- činu ke stížnostem, opatřila v zájmu jeho, Jaby »Sdružení zemědělců« mělo svého zástupce ve výkonném výboru strany a svůj rolnický odborv klubu poslaneckém, jenž jednal zcela svo- bodně a jehož požadavky pak vyřizoval klub poslanecký jako své vlastní. Kde tu bylo jen jediného důvodu, i jen jediné slušné pří činy trhati se od pospolitosti zastoupení ná- rodního a ustavovati se ve z vlá štní stavovskou politickou stranu Ale kdy by nebyl ještě svárlivec nalezl záminky ke sváru a nepřátelství?
9 article
Poněvadž pro zlost a obstrukc německých násilníků v nemohli p slanci naši ničeho učiniti pro svůj strádající lid selský na radě říšské a pro neochotu vídeňských vlád ničeho vydobýti na sněmu českém, poněvadž všechny jejich četné návrhy prospěšné lidu rolnickému házeny úpornými nám vládami pod stůl: vzali sí z toho nesvědomití štváči a demagogové ze Sdru- žení zemědělského mrzce záminku ošemetnou, aby štvali proti poselstvu našemu a celé jeho politické straně národa českého trpící lid rolnický, aby za veškeru jeho bídua strast činili zodpovědnými naše ubohé, co nejpoctivěji pracovavšt poslance! Viděl-li svět větší nespravedlivosti a nesvědomitější pomluvy Vlády ani Němcův ti poctivci neviní, ale tu menšinu našich poslanců v parlamentě vídeňském obviňují, že neměla prý pro sa- mou »politiku a národnost« času vydobýti lidu rolnickému lepšího losu ! Jednou poslance naše kaceřují, že způsobovali prý »třenice národní«, poněvadž bránili statečně práv svého národa, podruhé zase jim vyčítají, že prý dělali politiku srakušáckou a nikoli českou, neřku selskou«. Co si má kdo z tohoto galimatiáše výčitek, klevet a ne- smyslů vybrati? Co měla česká delegac vlastně činit? Neměla bránit ohroženého práva a vlasti nejkrajnější opposicí, jak či- nila? Či byla její opposice chabou a raku- šáckou?
Němcův
10 article
Proti nerozumu i bohům prý marno b jovat. A tak tedy sedlina všeho: z příslušníků různých politických vyznání a přesvědčení nestvůra politické strany agrární, která k radosti nepřátel našeho národa nechce uza- vřít kompromis se žádnou politickou a na- rodní stranou českou, ale chce rozeštvati rolnictvo české ku bratroboji chce proti dosavadním jeho zástupcům sta- věli své kandidáty, lidi většinou neosvědčené a nezpůsobilé, jen aby splnila touhu vlády Körbrovy po prolomiení šiku opposice českého národa roztříštěním jí na frakce sta- vovské a třídní, aby nebylo tu více Vídni na překážku svorné a jednolité delegace celého ne- spokojeného náro da čes ké h ol
bůh Vídeň
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. prosince. (Před zaháje- ním českého sněmu.) »Pester Lloyde otiskuje o příštím českém sněmování vídeňský dopis, o němž redakce poznamenává, že se něm líči názory vídeňských směrodatných kruhů o věcech českých. Které vídeňské kruhy zpra- vodaj »P. Llovdu« pokládá dnes už za »směro- datné«, vysvitá z té okolnosti, že vše to,co čteme dnes v »P. L.«, četli jeme už nejednou v »N. Fr. Pr.« a »N. W. Tagbl.«, jež započaly jak známo, heslem: žádný český sněm, doku není říšské rady! a když se přes toto jejich hoslo přešlo k jednacímu pořadu, vyzývají nyní vládu, aby na českém sněmě nedopustila nijaké politické debaty, a odváží-li se Čechové výstrahy jejich neuposlechnouti, aby sněm bez milos rozehnala. Dle téže melodie zpívá se i nejno- vější písnička »P. Lloydu«. V ní se mluvío tom, v jak desolatním stavu se ocitla česká po- litika a jak jí nepomůže ani nastávající sněmo- vání. Radikálové nedají si prý ujíti přiležitosti. aby mohli opět zavířiti na bubnu státního práva a zatroubiti o jazykové otázce. Hlavní věcí bude však požadavek, aby deklarace arciknizete Fran- tiška Ferdinanda byla čoskému sněmu předlo- žena k projednání, čímž by se českému sněmu poskytla přiložitost vykonávati prakticky české státní právo, »Kdyby však — pokračuje » P. L — zemský maršálek nezamezil hned předem takového skutečného použiti neexistují- ctho státního práva, mohla by vládě nastati povinnost zakřiknouti Čechy důrazným
P L N W Tagbl Čecho Ferdinand Praha Francie Čechy Pester Lloyd
12 article
Quos egol Jost možno, že již všeobecná státoprávní a jazyková debata při projednávání rozpočtu přinutí vládu, aby podala vysvětlení o svém stanovisku vzhledem k státnímu právu; jisto však jest, že při jednání o deklaraci může na- stati taková situace, že vláda bude nucena vy- stoupiti proti skutečnému vykonávání neexistu- jieího »českého státního práva« nikoliv jen vy- světlením, nýbrž skutkem, jenž ce- lému sněmování připraví před- časný konec.« Takovým způsobem můze se přihodit — pokračuje »P. L.« — že vláda bude nucena vystoupiti ze své sobjektivnosti« (l?) a proti českému státnímu právu vysloviti se pro platnou ústavu. »Na všechen způsob — konči pisatel — české sněmování může míti vlivi ba rozhodující vliv na poměr vlády k Čechům tím také na vyjasnění politické situace vůbe ještě před svoláním nové tisské rady.«. Dopis, psaný na sv. Mikuláše, vypadá skoro jako čertovina na strašení naivních dětí. My jsme však z dětských kalhotek už dávno odrostli a pod škraboskou rohatého čerta po- znáváme snadno vídeňského liberálního žida. Načpak mluvit stokrát o sneexistujícím«, o »n- bulosním« a bůh vi jakém »státním právě če- skéme, když by úplně posteelo ciltavrti zá kon.
Jost P L Čecho svatý . Mikuláš bůh
13 article
jímž české státní právo bylo zrušeno. Až nám vídeňský zpravodaj »P. Lloydu« přijde s ta- kovým zákonem, pak se snad — lekneme. V Praze, 10. prosince. (Volby halič- ské.) Tento týden započnou všeobecné volby do řišské rady. Ve středu dne 12. přistoupi k volebnímu osudí pátá kurie kráňská, jež má voliti jednoho poslance, s pátá kurie bukovinská. jež volí dva poslance. V Kráňsku, kde i pátá kurie bude již voliti přimo, bude zajímavý zápas mezi kandidátem klerikálním drem. Šuster- šičem, a kandidátem strany liberální, učilelem
Šuster Praha
14 article
Jelencem. V soverní Bukovině projde bez vě- šího boje kandidát ruský kdežto v jižní část země bude houževnatý zápas mezi Starorumu- nem Isopeskem a kandidátem Mladorumunů, b- valým poslancem Popovičem. — Důležitějšín volebním dnem bude čtýrtek, kdy se v Halič bude voliti patnáct poslanců z páté kurie. při čemž se vládnoucí stančikovská strana ulk v boji s národními a radikálními Rusy, se stra- nou P. Stojalovského, s národními antisemitv. s lidovci a socialisty. Ústřední volební výbou vládnoucí strany neměl do neděle ještě připra- veny všechny kandidatury pro pátou kurii kandidátní listina neobjevila se ani v nedělníci listech. Za to malé haliéské strany uveřejníly už vesměs své kandidátní listiny. Tak obě ná- rodní strany ruské doplnily svou listinu kandi- dáty pro zbývajíci ještě okresy východohaličské lídovci kandidují v pětí okresích západohalič- ských (vadovickém, tarnovském, řešovském, s nockém a jaroslavském); národní antisemit v šesti okresích polských (krakovském, novosan- deckém, živeckém, tarnovském, sanockém a lvov- ském); P. Stojalovský a socialisté měli už dřive své kandidatury připraveny. Výsledek voleb v ha- ličské páté kurii jest dosud pochybný. Ale roz- tříštění hlasů mezi třemi, čtvřmi až pěti kandi- dáty bude na prospěch stančikům, poněvadž je- jich kandidát při nerozhodné volbě dostanes aspoň jistě do volby užší. Petrohradský »Kraj«, pojednávající o haličských volbách, soudí také.
Mladorumun Popovič Rus P Stojalovský soverní Bukovina Starorum Halič
15 article
že v seskupení haličských poslanců na říšské radě nenastane větších změn. Ani lidovci, ani socialisté nerozmnoží počlu svých zástupeů, strana P. Stojalovského a socialisté sotva uhájí své staré mandáty, koncentrovaní demokraté p. Rutovského pohoří bezpochyby úplně, a ta se může státi, že kromě Rusů, kteři snad zí- skaji některý nový mandát ve východní Hlaliči. vitězem z volebního boje vyjde staré polsk kolo. Ovšem polské kolo musí za vítézství po- kládati už to, udrží-li svůj dosavadní poče mandátů. Ze Lvova, 9. prosince. (Zpráva ča so pisecká.) Po ský klerikální denník »Ruch Kato- lický«, jenž od jara t. r. vstoupil do řady úhlavních nepřátel české delegace na říšské radě, přestane v polovině prosince vycházeti. Klerikální strana polská bude vydávati ve Lvově nový denník »Przed- swit« redakcí univ. professora St. Pilata a armén- ského kněze Teodoroviče- Ze Záhřeba, 9. prosince. (Rozpuštěn sněmu.) Mandáty poslanců nynějšího chorvatského sněmu, voleného roku 1897, vyprší teprv roku 1902. Avšak ve vládních kruzích záhřebských udržujes houževnatě pověst, že sněm bude rozpuštěn hned p nynějším zasedání a županům chorvatských stolíc dostalo prý se již se strany bánovy pokynu, aby připravili vše k volbám, jež se budou konati ješte během zimy. Zprávu tu možno snad uvésti ve spo- jení s tou okolnosti, že i v Uhrách budou roku 1901 nové všeobecné volby do sněmu. Patrně si uherská vláda přeje míti nový sněmovní aparát nejen v Pešti nýbrž i v Záhřebě.
P Stojalovský Rus Kato Stanislav Pilatus Teodorovič Lvov Przed Záhřeb Uhry Pešť
16 article
Zprávy ze Slezska. (Kateřinky. Za vlády hr. Badena a Thuna česká delegace vedle sestátnění gymnasia opavského hlavně měla na zřeteli zřizení ústavu uči- telského. Vymoci sestátnéní gymnasia po dařilo se po přemožení ohromných pře kážek. V jistých kruzích vídeňských jsou již tak daleko, že k sestátnění čes ké ho gymnasia v Opavě chtěli mít — souhla Pruska. Teprv hr. Thunovi podařilo se zaraziti podobné strachy a gymnasium se- státněno. Na učitelský ústav už nedošlo. Řikalo se tehdy: jedno po druhém, ne přiliš mnoho do jednoho rozpočtu, ale — druhý rozpočet už dělala vláda hr. Clara. Bude smutno ve Slezsku, dokud tam nebude českého ústavu učitelského. Je marno poukazovat na Poznaň, tam že živel polský hůře je poula- čován, nežli Čechové ve Slezsku rakouském. Na to možno odpověděti, že za řekou Opavou. v Pruském Slezku, jsou také Čechové, že trp stejným útiskem, jako Poláci poznaňští, že pruský útisk je násilnější než rakouský, ale není v Prusku té demoralisace, jako na Opavsku a Téšínsku. A potom jsou polské tra- dice v Poznaňsku živější a mohutnější, než české tradice na Opavsku a Těšinsku.
Baden Thun Claro Čecho Polák Slezsko Kateřinka Opava Prusko Poznaň Opavsko Poznaňsko
17 article
A potom — školství v Prusku v rak. Slezsku. Jaký to rozdil ! Liberálo v němečti schválně říšský zákon školský »upra- vili« zemským hospodářstvím a nařízením zemské školní radě v Opavě v tom smyslu, aby český živel úplně zanikl. Náklad na školy uvalen na obee. Obec staví školu, obec vý- držuje a plati učitele. Jenom v prvé tříde školy obecné děje se vyučování »na zá- kladě jazvka mateřského«. V druhé třídě už je něměina jazvkem vyučovacim. Z důvodů vla- steneckých nemohou se tedy obce české ucházet o mnohotridné školy. Kdo zná poměry venkovské, ví dobre, jak ohce spěchajo slavět novou školu a opatřit »jesté nějakého« učitele Obrazem školské a národní bídy slezsk jsou Kateřinky. Obec ta souvisí s Opavcu, jako
Opava Kateřinka
18 article
Karlin s Prahou. Již v r. 1890 měly Kateřinky 5043 obyvatelů, a školu — čtyřtřidnou. Němeů tam není, je tam tol ko obrovský německý — cukrovar! Školních dětí bylo tehdy už v Ka teřinkách přes 900. Ale kdykoliv se jednalo o slavbu nové školy, vždy se rozběhli všichni sgenti »Nordmarky«, a všichní úřadní oukrovaru po Kateřinkách, a přemlouval sedláky, aby nedělali »hlouposti«; ta »že- brota cizácká« (děti dělníků), ať si chodí do té kaleřinské »žumpy« (školy) v Opavě (na Ratibořském předměstí, které je ke Kateřin kám as v tom poměru jako Poříč ke Karlínu), že páni rádi přijmou do školy děti kateřinských sedláků (Poznamenati dlužno, že Kateřinky přes blizkost Opavy jsou pouhou vsí, bez chodníko, bez jakékoliv dlažby, bez kanalisace, osvět- lení atd) Takovým argumentům, bohužel, většina sedláků »rozuměla«; aby se vyhnuli stavb školy, posílali děti do města. Naši (Češi opavští) nemohli přihlížet nečinně a starali se, aby Ka- teřinští děti své posílali aspoň do Matičné školy v Opavě. A tak za králko 900 dětí kateřinských bylo opatřeno; 300, ta drobotina, chodilodo »žumpy« v Kateřinkách, 300 do školy Matičné v Opavě a 300 do německých škol opavských.
Karlin Něme Kateřina ka Čech Praha Kateřinka Opava Karlín Ka
19 article
A běda tomu, kdo by kateřinským sedlákům byl přišel se stavbou nové školy. Hned byl oheň na střeše! »Sirky« obstaral cukrovar; ne- přišly tak draho, jako by přišla škola, na kte- rou by cukrovar pěkným grošem musil přispět! Proto ta horlivost eukro- varu v boji proti škole! Boj laciný a sna dny tím, že cukrovar dovede vždy nejpřednější se- dláky získat poskytováním výdělku. Jsou sedláci v Kateřinkách, kterým dá cukrovar za povoz- nietví vydělat do roka i 500 zl. Jsou to bo- háči, ale za těch 500 zl. přejdou do tábora německého. Za to je navštěvuje »sám pan bürgrmajstr opavský«, dr. Rochovanský, mluví s nimi ovšem po česku, jinak by mu neroz- uměli, ale přípitky jsou německé. »Deutschlan über Alles!« Této, nejnebezpečnější agitaci, bohužel, z české sírany nesnadno se dá čeliti. Česká práce ve Slezsku leží v několika rukou. Po- u čováním lidu, docházením mezi lid dalo by se mnoho učinit. Šestnáct let je v Opavě české gymnasium, ale za těch 16 let nebylo v Katořinkách ani 16 přednášekl O tomto úkazu bylo by žádoucno konečně jednou veřejně promluviti. I v Kateřin kách je lid nadšení schopný, to dokázal při posledních volbách obecních.
doktor Rochovanský Kateřina kách Kateřinka Slezsko Opava Klan über Alle
20 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. prosince. Ruský konsulát v Praze. Otázkou, proč není v Praze ruského kon sulátu, »Hosoe Bpena« znova se zabývá. Diví se, jak to možno, že v Praze ruskéh konsulátu není. I Persie předhonila Rusko pozornosti k českým zemím, zřídivši svou agen- turu v Brně. A zatím je velmi mnoho tovarů které dosud Rusové odebírají z Němec a mohli by je dostávati z Čech, a zajisté také Čechové leccos by mohli odebírati z Růska. Už nyní ně- kolik, set českých firem je ve stálém spojení s Ruskem; kdyby byl v Praze ruský konsulát, toto spojení bylo by ještě mnohem živější a po- hodlnější. Avšak Rakousko vždyeky mělo ná- mitky proti zřízení ruského konsulátu v Praze, a mezitím samo rozmnožovalo své konsulátyv Rusku. Rakousko má nyní v Rusku 17 konsu- látů a Rusko v Rakousko-Uhersku pouze šest Jest už čas, aby Rakousko klidněji se mělo k našim zájmům, a jestliže v sedmém našem konsulátu vidí politiku, máme my obráceně totéž právo. Do, ut des — totě prvé pravidlo praktické politiky. Ve Vídni mu dobře rozumějí, ale jen počítají na to, že se vyznamenáváme zvláštním uměním dělati samým sobě překážky. Nedávno — píše dále — pražská obehodn komora obrátila se k rakouské vládě, žádajíc. aby zřídila v Praze několik nových konsulátů, mezi nimi i ruský. Za kandidáty bylo navrženo několik pražských obchodníků, a tu okolnos vláda si vzala za záminku, aby žádost zamítla.
Rus Němec Čecho Praha Persie Rusko Brno Čechy Rakousko Uhersko Vídeň Hosoe Bpen
21 article
Hr. Goluchovský prohlásil, že se to Rakousku nehodi, aby jeho poddaní byli cizími konsuly protože by je nemohl každou chvíli vypovědět Český tisk na toto upřímné prohlášení odpo věděl, že zásada Goluchovského provádí se bo- hužel jednostranné, neboť rakoustí konsulové v cizině ze dvou třetin jsou cizinci. Kromě toho zásada hr. Goluchovského i naproti cizozemským konsulům provádí se jen v Praze, zatím co jiných městech vláda dovoluje, aby rakoušt poddaní byli cizími konsuly. Tak současně s od- mrštěním pražské žádosti vláda vídeňská jme- novala rakouského poddaného tureckým konsu- lem v Brně. K Brnu a Praze, stolicím dvou českých zemí, vláda vídeňská přikládá dvoj loket patrně proto, že Brno s umělým něme- ckým nátěrem je srdci jejímu bližší. Zkrátka. rakouská vláda se bojí politického vlivu ru- ského konsulátu v Praze.
Hradec Rakousko Praha Brno
22 article
Jazyk číslíc v daném případě je velmi vý mluvný. V Anglii máme konsuly a agenty v 47 městech a jen v 5 z nich jsou konsuly rušt poddaní; ve Francii v 27 městech — RRusů 12. v Italii konsulů 26 — Rusů 6'; ve Španělich konsulů 23 — Rusové 3; v Rakousko- Uhersku jich máme jen šest a všichni jsou ruskými pod- danými. Avšak ani těch 17 konsulů, jež Ra- kousko-Uhersko má u nás, nejsou vesměs jeho poddanými. Toté patrná neshodnost: my zů- stavujeme Rakousku u nás výhody, kterých sami se vzdáváme na jeho území. Obraťme se nyní k významu, jaký pro ná mají české země Rakouska. České země bez odporu zaujímají v Rakousko-Uhersku prvé mi- sto v obchodě a průmyslu. Je to jediná část habsburského mocnářství, která svými techni- ckými úspěchy a bystrým hospodářským vzrů- stem vyrovnává se Německu. Obchodní význam českých zemí doložen i tím faktem, že ne- méně 13 států má tam své zástupce. Mezi nimi jsou vsecky evropské velmoci kromě Ruska, v drobnem prodejt apol. . . . l ve mlalkéch na vonkově anní žslo. . . . . . . . B pdpolsdní : . . . . Insera ty platí so ho tova napřen Pladplaeení a ioserty přijín straco v Miarianske alici č. s. ui slol Bokopiny se nevraosl.
Anglie Francie Rusová Rakousko kouskoUhersko Německo Rusko
23 article
dále Turecko, Španěly, Belgie, Švýcary, Srbsko, Řecko, Spojené státy, Argentina, Persie. Pri tom některé z těch států mají v českých ze- mích i 2—3 konsuláty a Spojené státy dokonc pět: tři konsuláty a dva vícskonsuly. Zajisté n nadarmo a boz užitku Obchodní spojení mezi českými zeměmi Ruskem je stále živější. Podle dat obchodních komor pražské, plzeňské a budějovické z ob- vodů těchto tři komor udržuje stálé obchodní spojení s Ruskem 89 českých a 63 německých vývozných firem, a obvody jejich tvoří jen asi třetinu českých zemt, tak že dobře můžeme po- čítati, že z českých zemí obchoduje s Ruskem 450 firem. O rozměrech vývozu z Ruska do českých zemí přesných dat nemáme, ale pro- tože všichni Čechové chovají hlubokou lásku ku všemu ruskému, lze očekávati, že také ruský dovoz do Čech značně stoupne, jakmilese upraví obehodní styky. Ne zbůhdarma Čechové horlivě se učí ruskému jazyku v obchodníeh školách a akademiích i v soukromých obchod- nických kroužkách. Zdá se nám — končí list — že pověděné postačuje k důkazu, že je čas, aby v Praze ruský konsulát zřízen brl, a také k vyjasněnl. na kom jest, aby se v daném případě postaral o ruské i české zájmy. Že od nynějsího Ba- kouska do nejdelší smrti se nedočkáme laska- vého vybidnutí, abychom si v českých zemích zřídili konsulát, o tom nemůže býti nejmenší pochybnosti. Ale což pak musíme čekati na mi- lostivé vybídnutí tam, kde máme plné právo přáti si a žádanl
Čecho Turecko Španěly Belgie Švýcary Srbsko Řecko spojený stát Argentina Persie Rusko Čechy Praha
24 article
Utíkání obyvatelstva z Bosny a Hercegoviny. Stěhování starousedlého obyvatelstva z oku- povaných zemí děje se nyní zrovna proudem, tak že bez nadsazení může býti nazváno utl- káním. Srbské listy zaznamenávají, že v posledních desíti dnech měsíce listopadu prošlo Bělehradem 137 mohamedánských rodin, utíkajicích z Bosny do Turecka. Dne 2. prosince stihlo do Bělehradu 14 nových rodin. Dne 4. prosince přibyl do Bělehradu opět Sulejman Halibašič z Bosenské Gradišky s 11 rodinami. Dne 6. prosince Beci Hrnič z Bosenského Vakufu se 6 rodinami. A tak to jde deh co den. Blaha okupace nemohou dostati výmluvněj- ších illustrací.
Sulejman Halibašič Gradiška Bek Hrnič Blaha Bosna a Hercegovina Bělehrad Bosna Turecko
25 article
Jedna z obětí Milanových. Minulého pondělka zemřel v Bélehradě po dlouhé nemoci MUDr. Vlada Dorděvič, svak Kosty Taušanoviče, hledaný lékař, osvědčený vlastenec srbský í slovanský. Narodil se v Bělehradě, r. 1876 utekl tajně z domova a vstoupil jako dobrovolník do vojska. Po válc byl jedním z prvých organisátorů radikálné oppo- sice. R. 1882, když Milan po prvé chtěl radikály vyhubiti, byl odsouzen na dvé leta do žaláře, ale podarilo se mu prchňouti do Ruska. V Petro- hradě byl přijat na vojensko-lékařskou akademi. V Rusku pobyl osm let a to byla nejšťastnějši doba jeho životu. R. 1892 vrátil se jako dokto lékařství do vlasti a v Bělehradě brzy byl na slovo brán jako lékar i lidumil. Lonská perse- kuce milanovská dotkla se i jeho. Jako blízký příbuzný Taušanovičův nemolil ji ujíti. Proležel dva měsíce v zalári, načež byl propuštěn, nebot i Milanovi soudcové zdráhali se jej odsouditi jen proto, že je příbuzným Taušanovičovým. Mladý, silný, zdravý muž vyšel po tak krátké době ze žatáře se zdravim na vždy podrytým. Mučení způsobilo mu prsní nedul, jemuž nyní podlehl.
Milanová MUDr Vlad Dorděvič Kosta Taušanovič Milan Milan soudce Taušanovičův Bělehrad Rusko Petra
26 article
Krüger v Haagu. Krüger byl v sobotu královnou holandskou přijat ve slysení. Podle »Echo de Paris« vy- jádrila se královna k němu: »Spolehejte v boha, jenž vás i lid váš ochrání. Dokážu vám přátelství svoje, až nadejde k tomu okamžik, dríve ale nikoli.« Krüger odpověděl, že spolehá na pomoc královny i ze bude miti trpělivost potřebnou, poněvadž má i důvěru v spravedlnosť Boha a věci, klerou hájí. Soudí se, že královna Emma chce vyčkati uzdravení carova. Parížské listy zaznamenávají též pověst, že Krüger pokouší se dosici rozml u v s lordem Salisbure m. »Eelair« zaznamenává, že v Holandsku následkem okázalého uvítání K r ü g ra v Paříži rostou sympatie pr Francii právě tak, jako ubývá sympatii pro Německo. Všichni Francouzi jsou na potkán zasypáváni poctami a při příjezdu Krügra do- Hasgu zpívaly davy lidu holandského i mar- sejllaisu. Rozmluva s Blochem. Dopisovatel »Berl. Tagblattu« v Potrohradě měl rozmluvu se známým horlitelem pro svě- tový mír a znalcem otázek sem spadajících, státním radou ruským, Blochem. Bloch prs- jevil mínění, že poslání Krügrovo skončí boz- úspěšně a že to asi pohne Bury, by složili zbrané. Po té pokračoval: »Anghe nebude ale míti po přivtělení obou republik valného užitku z války. Dvé nepokojné, na dlouho v blahobytu svém poškozené pro- vineie, tisíce ztracených životů lidských, milliardy na přímých výdajích válečných a nespočetné oběti na ztracené síle pracovnía na ztracené prestiži. — Jest toto vý- sledek cenný, zvláště když druží se k tomu zášť polovice světa? Bloch projevil dále pře- svědčení, že agitace proti válce, spočívající na křesťanské nebo všeobecně lidské morálce zů- stane bez úspěchu; agitace si musí proto příště všímati víco stránky praktické. »Až bude lidstvu
Krüger Paris Emma Salisbure Eelair Francouz Bloch Berl Haag Holandsko Paříž Francie Německo Potrohrad Bura