2
masthead
V Praze, v úterý dne tl. prosince 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. tžsty
ptedplácí se
Praze v ader lcnís
nle
vrr ko oe
s drojí denánko
n : : K e
něse sMee
K oo
nrr
ns
drojí zárs i
le
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Našemu vlasteneckému
rolnictvu na uváženou
Po čtyřleté podkopnické práci vyhodil
tedy konečně tvůrci t. zv. »Sdružení českých
zemědělců« pp. Stanislav Kuhr, Prášek
Em. Hrubý svůj podkop proti národní stran
svobodomyslné, postavivše proti ní v jede-
nácti rolnických okresích volebních své kan-
didáty: výtečníky Kubra, Práška, Hrubého
Čepka, Souhradu, Hyrše, Jaroše, Zázvorku,
Ždárského, Nováka a Rataje, kteří prý z ví
deňského parlamentu přinesou domů spásu
a blahobyt českému rolnictvu a tím všemu
národu českému. To byl asi vla sttn
účel, k vůli němuž sezvali rolnictvo ze
všech tří zemí koruny české na valný rol
nický sjezd do Prahy, předstírajíce, že bude
se na něm jednati so věcech, týkajícíeh
se zlepšení hmotných poměrů našeho rol-
nictva.
Není divů, že se jim na lákavý tento
program sešlo hojně našeho lidu rolnického
vinou centralistických systémů a vlád vídeň-
ských tak přetíženého a strádajícího, že
věru má tisíc příčin býti nespokojenýma
roztrpčeným do krajnosti. — Nebylo by divu
bývalo, kdyby se byl sešel počet desatero-
násobný, než vskutku se dostavil, neboť to-
noucí i břitvy se chytá a svůj u svého vždy
nejspíše rady a pomoci hledá.
Kuhr
Prášek em
Kubr
Prášek
Čepek
Souhrada
Hyrš
Jaroš
Zázvorka
Ždárský
Novák
Rataj
Praha
6
article
Nuž, na kolik pořadatelé sjezdu skyt
rady a pomoci zdatné hmotným potřebám
zájmům stavu selského, pokud na tom dvou-
denním sjezdu rolnickém postaráno se o sku-
tečný prospěch a zdar lidu rolnického, o tom
zůstavujeme si promluviti na zejtří. Pro dnes
chceme se zabývati toliko politickým
ostřím sjezdu toho, které mělo zraniti stranu
naši, ale zatím zranilo pohříchu ve
likou věc našeho národa, jakož na
zejtří každý uvidí z radostného ryku a plesu
našich úhlavních nepřátel.
»O zločinech« opovážil se mluviti planý
mluvka a štváč na sjezdu, o »zločinech«,
jaké prý spáchala mladočeská strana za dob
Badena, Clara, Körbra a Thuna, nedokázav
jí ovšem věcně ani jediného. Nuž, nechat
dobrý genius národa našeho uvaruje tomu,
aby nemusila kdys kronika utrpení národa
našeho poznamenati jako osudný zločin
tu rozvratnou práci několika ctižádo-
stivých a mandatů chtivých demagogů v rol-
nictvu našem, kteří v nejtěžší a nejkritičtější
chvili národa českého se nerozpakují vnést
záhubný zmatek, rozbroj a rozkol zrovn
v nejsilnější a nejpevnější jeho pluk, a to
beze vší rozumné a spravedlivé příčiny,
skutečně pro nic a za nic jen pro své o so bní
schvály a choutky hamižné.
Claro
Körbr
Thun
7
article
Pozorujme jen, jakým lstivým, jezovitský
vychytralým a podloudným způsobem hleděli
se provrtati k nynějšímu rozmachu a cíli
svému. Budou tomu 27. t. m. čtyři léta.
když konali v Praze po zániku »Selské jed-
noty« ustavující sjezd »Sdružení českých
zemědělců«. Tehda sobě vůči všemu vlaste-
neckému rolnictvu nastrčili škrabošku velic
nevinnou. Prohlásili, že nejde jimo
žadné tříštění politické, ale že za-
kládají spolek rolnictva bez rozdílu po-
litického vyznání, pouze k hájení
hmotných, hospodářských zájmů lidu rolni-
ckého, který sobě jen v otázkách hospodářských
vyhrazuje plnou volnost, však v otáz-
kách politických podřizuje se
důvěrou vedení národní stran
svobodomyslné, poněvadz tato zvolenci
svými představuje na ten čas politické za-
stoupení celého národa. — Tvůrcové sdru-
žení učinili tak zajisté tehda proto, že nej-
větší čásť členů jeho hlásila se
ku národní straně svobodo-
myslné, která veškeré pozadavky
rolnictva českého byla přijala
za své, jakož i téměř polovinu mandátů
její sněmovních měli příslušníci stavu rolni-
ckého. Ale kromě toho zvali tvůrcové sdru-
žení zemědělského ve svůj spolek veškeré
rolnictvo bez rozdílu politického
vyznání. Tím samým již nemohlo sdru-
žení to tvořiti nějakou zvláštní poli-
tickou stranu. Začali tedy chytře
Praha
sdružený český zemědělec
národní stranit svoboda
8
article
rouše nepolitickém růsti pod křídly
za pomoci politické české strany národně
svobodomyslné, ale za dvě léta už jim po-
čínaly růsti růžky: ve schůzi důvěrníků
našich milých sdružených zemědělců dne 28
června 1898 již se objevila snaha, aby pod
praporem spolku toho ustavila se z vláštn
selská, či agrární strana — poli-
tická . . . Nikdo nechápal, proč a k čemu
to? Či snad změnila strana svobodomyslna
svůj program hospodářský a stala se ne-
věrnou svému úkolu, býti záštitou rolnictv
českého? Aneb snad nedopřála rolnictv
dostatečného zastoupení v lůně svém, či ne-
zastávala se zájmů jeho dosti poctivě
dbale? — Ani jediného z těchto důvodů ne-
bylo na suadě.
Rolnictvo bylo v klubu poslaneckém
strany naší na sněmu zastoupeno 38 rl
níky, ani jediný jeho požada ve
nebyl v klubu odmítnut, naopa
vždy se každému dostalo pod-
pory co nejupřímnější a předn
síly poselstva našeho závodil
v obraně zájmův a potřeb rolni
nictva. A jak na sněmu, tak i na radě
říšské. Strana naše dbajíc všemožně, aby
zjednala potřebám rolnictva našeho prů-
chodu a platnosti a odňala mu všelikou pří-
činu ke stížnostem, opatřila v zájmu jeho,
Jaby »Sdružení zemědělců« mělo svého
zástupce ve výkonném výboru
strany a svůj rolnický odborv
klubu poslaneckém, jenž jednal zcela svo-
bodně a jehož požadavky pak vyřizoval klub
poslanecký jako své vlastní. Kde tu bylo
jen jediného důvodu, i jen jediné slušné pří
činy trhati se od pospolitosti zastoupení ná-
rodního a ustavovati se ve z vlá štní
stavovskou politickou stranu
Ale kdy by nebyl ještě svárlivec nalezl
záminky ke sváru a nepřátelství?
9
article
Poněvadž pro zlost a obstrukc
německých násilníků v nemohli p
slanci naši ničeho učiniti pro svůj strádající
lid selský na radě říšské a pro neochotu
vídeňských vlád ničeho vydobýti na sněmu
českém, poněvadž všechny jejich četné návrhy
prospěšné lidu rolnickému házeny úpornými
nám vládami pod stůl: vzali sí z toho
nesvědomití štváči a demagogové ze Sdru-
žení zemědělského mrzce záminku ošemetnou,
aby štvali proti poselstvu našemu a celé
jeho politické straně národa českého trpící
lid rolnický, aby za veškeru jeho bídua
strast činili zodpovědnými naše ubohé, co
nejpoctivěji pracovavšt poslance! Viděl-li
svět větší nespravedlivosti a nesvědomitější
pomluvy
Vlády ani Němcův ti poctivci neviní,
ale tu menšinu našich poslanců v parlamentě
vídeňském obviňují, že neměla prý pro sa-
mou »politiku a národnost« času vydobýti
lidu rolnickému lepšího losu ! Jednou poslance
naše kaceřují, že způsobovali prý »třenice
národní«, poněvadž bránili statečně práv
svého národa, podruhé zase jim vyčítají, že
prý dělali politiku srakušáckou a nikoli
českou, neřku selskou«. Co si má kdo
z tohoto galimatiáše výčitek, klevet a ne-
smyslů vybrati? Co měla česká delegac
vlastně činit? Neměla bránit ohroženého
práva a vlasti nejkrajnější opposicí, jak či-
nila? Či byla její opposice chabou a raku-
šáckou?
Němcův
10
article
Proti nerozumu i bohům prý marno b
jovat. A tak tedy sedlina všeho: z příslušníků
různých politických vyznání a přesvědčení
nestvůra politické strany agrární, která
k radosti nepřátel našeho národa nechce uza-
vřít kompromis se žádnou politickou a na-
rodní stranou českou, ale chce rozeštvati
rolnictvo české ku bratroboji
chce proti dosavadním jeho zástupcům sta-
věli své kandidáty, lidi většinou neosvědčené
a nezpůsobilé, jen aby splnila touhu
vlády Körbrovy po prolomiení
šiku opposice českého národa
roztříštěním jí na frakce sta-
vovské a třídní, aby nebylo tu
více Vídni na překážku svorné
a jednolité delegace celého ne-
spokojeného náro da čes ké h ol
bůh
Vídeň
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. prosince. (Před zaháje-
ním českého sněmu.) »Pester Lloyde
otiskuje o příštím českém sněmování vídeňský
dopis, o němž redakce poznamenává, že se
něm líči názory vídeňských směrodatných kruhů
o věcech českých. Které vídeňské kruhy zpra-
vodaj »P. Llovdu« pokládá dnes už za »směro-
datné«, vysvitá z té okolnosti, že vše to,co
čteme dnes v »P. L.«, četli jeme už nejednou
v »N. Fr. Pr.« a »N. W. Tagbl.«, jež započaly
jak známo, heslem: žádný český sněm, doku
není říšské rady! a když se přes toto jejich
hoslo přešlo k jednacímu pořadu, vyzývají nyní
vládu, aby na českém sněmě nedopustila nijaké
politické debaty, a odváží-li se Čechové výstrahy
jejich neuposlechnouti, aby sněm bez milos
rozehnala. Dle téže melodie zpívá se i nejno-
vější písnička »P. Lloydu«. V ní se mluvío
tom, v jak desolatním stavu se ocitla česká po-
litika a jak jí nepomůže ani nastávající sněmo-
vání. Radikálové nedají si prý ujíti přiležitosti.
aby mohli opět zavířiti na bubnu státního práva
a zatroubiti o jazykové otázce. Hlavní věcí bude
však požadavek, aby deklarace arciknizete Fran-
tiška Ferdinanda byla čoskému sněmu předlo-
žena k projednání, čímž by se českému sněmu
poskytla přiložitost vykonávati prakticky české
státní právo, »Kdyby však — pokračuje » P. L
— zemský maršálek nezamezil hned předem
takového skutečného použiti neexistují-
ctho státního práva, mohla by vládě
nastati povinnost zakřiknouti Čechy důrazným
P L
N W Tagbl
Čecho
Ferdinand
Praha
Francie
Čechy
Pester Lloyd
12
article
Quos egol
Jost možno, že již všeobecná státoprávní
a jazyková debata při projednávání rozpočtu
přinutí vládu, aby podala vysvětlení o svém
stanovisku vzhledem k státnímu právu; jisto
však jest, že při jednání o deklaraci může na-
stati taková situace, že vláda bude nucena vy-
stoupiti proti skutečnému vykonávání neexistu-
jieího »českého státního práva« nikoliv jen vy-
světlením, nýbrž skutkem, jenž ce-
lému sněmování připraví před-
časný konec.« Takovým způsobem můze
se přihodit — pokračuje »P. L.« — že vláda
bude nucena vystoupiti ze své sobjektivnosti« (l?)
a proti českému státnímu právu vysloviti se pro
platnou ústavu. »Na všechen způsob — konči
pisatel — české sněmování může míti vlivi ba
rozhodující vliv na poměr vlády k Čechům
tím také na vyjasnění politické situace vůbe
ještě před svoláním nové tisské rady.«.
Dopis, psaný na sv. Mikuláše, vypadá
skoro jako čertovina na strašení naivních dětí.
My jsme však z dětských kalhotek už dávno
odrostli a pod škraboskou rohatého čerta po-
znáváme snadno vídeňského liberálního žida.
Načpak mluvit stokrát o sneexistujícím«, o »n-
bulosním« a bůh vi jakém »státním právě če-
skéme, když by úplně posteelo ciltavrti zá kon.
Jost
P L
Čecho
svatý . Mikuláš
bůh
13
article
jímž české státní právo bylo zrušeno. Až nám
vídeňský zpravodaj »P. Lloydu« přijde s ta-
kovým zákonem, pak se snad — lekneme.
V Praze, 10. prosince. (Volby halič-
ské.) Tento týden započnou všeobecné volby
do řišské rady. Ve středu dne 12. přistoupi
k volebnímu osudí pátá kurie kráňská, jež má
voliti jednoho poslance, s pátá kurie bukovinská.
jež volí dva poslance. V Kráňsku, kde i pátá
kurie bude již voliti přimo, bude zajímavý
zápas mezi kandidátem klerikálním drem. Šuster-
šičem, a kandidátem strany liberální, učilelem
Šuster
Praha
14
article
Jelencem. V soverní Bukovině projde bez vě-
šího boje kandidát ruský kdežto v jižní část
země bude houževnatý zápas mezi Starorumu-
nem Isopeskem a kandidátem Mladorumunů, b-
valým poslancem Popovičem. — Důležitějšín
volebním dnem bude čtýrtek, kdy se v Halič
bude voliti patnáct poslanců z páté kurie.
při čemž se vládnoucí stančikovská strana ulk
v boji s národními a radikálními Rusy, se stra-
nou P. Stojalovského, s národními antisemitv.
s lidovci a socialisty. Ústřední volební výbou
vládnoucí strany neměl do neděle ještě připra-
veny všechny kandidatury pro pátou kurii
kandidátní listina neobjevila se ani v nedělníci
listech. Za to malé haliéské strany uveřejníly
už vesměs své kandidátní listiny. Tak obě ná-
rodní strany ruské doplnily svou listinu kandi-
dáty pro zbývajíci ještě okresy východohaličské
lídovci kandidují v pětí okresích západohalič-
ských (vadovickém, tarnovském, řešovském, s
nockém a jaroslavském); národní antisemit
v šesti okresích polských (krakovském, novosan-
deckém, živeckém, tarnovském, sanockém a lvov-
ském); P. Stojalovský a socialisté měli už dřive
své kandidatury připraveny. Výsledek voleb v ha-
ličské páté kurii jest dosud pochybný. Ale roz-
tříštění hlasů mezi třemi, čtvřmi až pěti kandi-
dáty bude na prospěch stančikům, poněvadž je-
jich kandidát při nerozhodné volbě dostanes
aspoň jistě do volby užší. Petrohradský »Kraj«,
pojednávající o haličských volbách, soudí také.
Mladorumun
Popovič
Rus
P Stojalovský
soverní Bukovina
Starorum
Halič
15
article
že v seskupení haličských poslanců na říšské
radě nenastane větších změn. Ani lidovci, ani
socialisté nerozmnoží počlu svých zástupeů,
strana P. Stojalovského a socialisté sotva uhájí
své staré mandáty, koncentrovaní demokraté
p. Rutovského pohoří bezpochyby úplně, a ta
se může státi, že kromě Rusů, kteři snad zí-
skaji některý nový mandát ve východní Hlaliči.
vitězem z volebního boje vyjde staré polsk
kolo. Ovšem polské kolo musí za vítézství po-
kládati už to, udrží-li svůj dosavadní poče
mandátů.
Ze Lvova, 9. prosince. (Zpráva ča so
pisecká.) Po ský klerikální denník »Ruch Kato-
lický«, jenž od jara t. r. vstoupil do řady úhlavních
nepřátel české delegace na říšské radě, přestane
v polovině prosince vycházeti. Klerikální strana
polská bude vydávati ve Lvově nový denník »Przed-
swit« redakcí univ. professora St. Pilata a armén-
ského kněze Teodoroviče-
Ze Záhřeba, 9. prosince. (Rozpuštěn
sněmu.) Mandáty poslanců nynějšího chorvatského
sněmu, voleného roku 1897, vyprší teprv roku 1902.
Avšak ve vládních kruzích záhřebských udržujes
houževnatě pověst, že sněm bude rozpuštěn hned p
nynějším zasedání a županům chorvatských stolíc
dostalo prý se již se strany bánovy pokynu, aby
připravili vše k volbám, jež se budou konati ješte
během zimy. Zprávu tu možno snad uvésti ve spo-
jení s tou okolnosti, že i v Uhrách budou roku 1901
nové všeobecné volby do sněmu. Patrně si uherská
vláda přeje míti nový sněmovní aparát nejen v Pešti
nýbrž i v Záhřebě.
P Stojalovský
Rus
Kato
Stanislav
Pilatus
Teodorovič
Lvov
Przed
Záhřeb
Uhry
Pešť
16
article
Zprávy ze Slezska. (Kateřinky.
Za vlády hr. Badena a Thuna česká
delegace vedle sestátnění gymnasia opavského
hlavně měla na zřeteli zřizení ústavu uči-
telského. Vymoci sestátnéní gymnasia po
dařilo se po přemožení ohromných pře
kážek. V jistých kruzích vídeňských jsou
již tak daleko, že k sestátnění čes ké ho
gymnasia v Opavě chtěli mít — souhla
Pruska. Teprv hr. Thunovi podařilo se
zaraziti podobné strachy a gymnasium se-
státněno.
Na učitelský ústav už nedošlo. Řikalo se
tehdy: jedno po druhém, ne přiliš mnoho do
jednoho rozpočtu, ale — druhý rozpočet už
dělala vláda hr. Clara.
Bude smutno ve Slezsku, dokud tam nebude
českého ústavu učitelského. Je marno poukazovat
na Poznaň, tam že živel polský hůře je poula-
čován, nežli Čechové ve Slezsku rakouském.
Na to možno odpověděti, že za řekou Opavou.
v Pruském Slezku, jsou také Čechové, že trp
stejným útiskem, jako Poláci poznaňští, že
pruský útisk je násilnější než rakouský, ale
není v Prusku té demoralisace, jako na
Opavsku a Téšínsku. A potom jsou polské tra-
dice v Poznaňsku živější a mohutnější, než
české tradice na Opavsku a Těšinsku.
Baden
Thun
Claro
Čecho
Polák
Slezsko
Kateřinka
Opava
Prusko
Poznaň
Opavsko
Poznaňsko
17
article
A potom — školství v Prusku
v rak. Slezsku. Jaký to rozdil ! Liberálo v
němečti schválně říšský zákon školský »upra-
vili« zemským hospodářstvím a nařízením
zemské školní radě v Opavě v tom smyslu,
aby český živel úplně zanikl. Náklad na školy
uvalen na obee. Obec staví školu, obec vý-
držuje a plati učitele. Jenom v prvé tříde
školy obecné děje se vyučování »na zá-
kladě jazvka mateřského«. V druhé třídě už je
něměina jazvkem vyučovacim. Z důvodů vla-
steneckých nemohou se tedy obce české
ucházet o mnohotridné školy. Kdo zná poměry
venkovské, ví dobre, jak ohce spěchajo
slavět novou školu a opatřit »jesté nějakého«
učitele
Obrazem školské a národní bídy slezsk
jsou Kateřinky. Obec ta souvisí s Opavcu, jako
Opava
Kateřinka
18
article
Karlin s Prahou. Již v r. 1890 měly Kateřinky
5043 obyvatelů, a školu — čtyřtřidnou. Němeů
tam není, je tam tol ko obrovský německý —
cukrovar! Školních dětí bylo tehdy už v Ka
teřinkách přes 900. Ale kdykoliv se jednalo
o slavbu nové školy, vždy se rozběhli
všichni sgenti »Nordmarky«, a všichní úřadní
oukrovaru po Kateřinkách, a přemlouval
sedláky, aby nedělali »hlouposti«; ta »že-
brota cizácká« (děti dělníků), ať si chodí
do té kaleřinské »žumpy« (školy) v Opavě (na
Ratibořském předměstí, které je ke Kateřin kám
as v tom poměru jako Poříč ke Karlínu), že
páni rádi přijmou do školy děti kateřinských
sedláků
(Poznamenati dlužno, že Kateřinky přes
blizkost Opavy jsou pouhou vsí, bez chodníko,
bez jakékoliv dlažby, bez kanalisace, osvět-
lení atd)
Takovým argumentům, bohužel, většina
sedláků »rozuměla«; aby se vyhnuli stavb
školy, posílali děti do města. Naši (Češi opavští)
nemohli přihlížet nečinně a starali se, aby Ka-
teřinští děti své posílali aspoň do Matičné školy
v Opavě. A tak za králko 900 dětí kateřinských
bylo opatřeno; 300, ta drobotina, chodilodo
»žumpy« v Kateřinkách, 300 do školy Matičné
v Opavě a 300 do německých škol opavských.
Karlin
Něme
Kateřina ka
Čech
Praha
Kateřinka
Opava
Karlín
Ka
19
article
A běda tomu, kdo by kateřinským sedlákům
byl přišel se stavbou nové školy. Hned byl
oheň na střeše! »Sirky« obstaral cukrovar; ne-
přišly tak draho, jako by přišla škola, na kte-
rou by cukrovar pěkným grošem
musil přispět! Proto ta horlivost eukro-
varu v boji proti škole! Boj laciný a sna dny
tím, že cukrovar dovede vždy nejpřednější se-
dláky získat poskytováním výdělku. Jsou sedláci
v Kateřinkách, kterým dá cukrovar za povoz-
nietví vydělat do roka i 500 zl. Jsou to bo-
háči, ale za těch 500 zl. přejdou do tábora
německého. Za to je navštěvuje »sám pan
bürgrmajstr opavský«, dr. Rochovanský, mluví
s nimi ovšem po česku, jinak by mu neroz-
uměli, ale přípitky jsou německé. »Deutschlan
über Alles!«
Této, nejnebezpečnější agitaci, bohužel,
z české sírany nesnadno se dá čeliti. Česká
práce ve Slezsku leží v několika rukou. Po-
u čováním lidu, docházením mezi lid dalo
by se mnoho učinit. Šestnáct let je
v Opavě české gymnasium, ale za
těch 16 let nebylo v Katořinkách
ani 16 přednášekl
O tomto úkazu bylo by žádoucno konečně
jednou veřejně promluviti. I v Kateřin kách je
lid nadšení schopný, to dokázal při posledních
volbách obecních.
doktor
Rochovanský
Kateřina kách
Kateřinka
Slezsko
Opava
Klan über Alle
20
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. prosince.
Ruský konsulát v Praze.
Otázkou, proč není v Praze ruského kon
sulátu, »Hosoe Bpena« znova se zabývá.
Diví se, jak to možno, že v Praze ruskéh
konsulátu není. I Persie předhonila Rusko
pozornosti k českým zemím, zřídivši svou agen-
turu v Brně. A zatím je velmi mnoho tovarů
které dosud Rusové odebírají z Němec a mohli
by je dostávati z Čech, a zajisté také Čechové
leccos by mohli odebírati z Růska. Už nyní ně-
kolik, set českých firem je ve stálém spojení
s Ruskem; kdyby byl v Praze ruský konsulát,
toto spojení bylo by ještě mnohem živější a po-
hodlnější. Avšak Rakousko vždyeky mělo ná-
mitky proti zřízení ruského konsulátu v Praze,
a mezitím samo rozmnožovalo své konsulátyv
Rusku. Rakousko má nyní v Rusku 17 konsu-
látů a Rusko v Rakousko-Uhersku pouze šest
Jest už čas, aby Rakousko klidněji se mělo
k našim zájmům, a jestliže v sedmém našem
konsulátu vidí politiku, máme my obráceně
totéž právo. Do, ut des — totě prvé pravidlo
praktické politiky. Ve Vídni mu dobře rozumějí,
ale jen počítají na to, že se vyznamenáváme
zvláštním uměním dělati samým sobě překážky.
Nedávno — píše dále — pražská obehodn
komora obrátila se k rakouské vládě, žádajíc.
aby zřídila v Praze několik nových konsulátů,
mezi nimi i ruský. Za kandidáty bylo navrženo
několik pražských obchodníků, a tu okolnos
vláda si vzala za záminku, aby žádost zamítla.
Rus
Němec
Čecho
Praha
Persie
Rusko
Brno
Čechy
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Hosoe Bpen
21
article
Hr. Goluchovský prohlásil, že se to Rakousku
nehodi, aby jeho poddaní byli cizími konsuly
protože by je nemohl každou chvíli vypovědět
Český tisk na toto upřímné prohlášení odpo
věděl, že zásada Goluchovského provádí se bo-
hužel jednostranné, neboť rakoustí konsulové
v cizině ze dvou třetin jsou cizinci. Kromě toho
zásada hr. Goluchovského i naproti cizozemským
konsulům provádí se jen v Praze, zatím co
jiných městech vláda dovoluje, aby rakoušt
poddaní byli cizími konsuly. Tak současně s od-
mrštěním pražské žádosti vláda vídeňská jme-
novala rakouského poddaného tureckým konsu-
lem v Brně. K Brnu a Praze, stolicím dvou
českých zemí, vláda vídeňská přikládá dvoj
loket patrně proto, že Brno s umělým něme-
ckým nátěrem je srdci jejímu bližší. Zkrátka.
rakouská vláda se bojí politického vlivu ru-
ského konsulátu v Praze.
Hradec
Rakousko
Praha
Brno
22
article
Jazyk číslíc v daném případě je velmi vý
mluvný. V Anglii máme konsuly a agenty v 47
městech a jen v 5 z nich jsou konsuly rušt
poddaní; ve Francii v 27 městech — RRusů 12.
v Italii konsulů 26 — Rusů 6'; ve Španělich
konsulů 23 — Rusové 3; v Rakousko- Uhersku
jich máme jen šest a všichni jsou ruskými pod-
danými. Avšak ani těch 17 konsulů, jež Ra-
kousko-Uhersko má u nás, nejsou vesměs jeho
poddanými. Toté patrná neshodnost: my zů-
stavujeme Rakousku u nás výhody, kterých sami
se vzdáváme na jeho území.
Obraťme se nyní k významu, jaký pro ná
mají české země Rakouska. České země bez
odporu zaujímají v Rakousko-Uhersku prvé mi-
sto v obchodě a průmyslu. Je to jediná část
habsburského mocnářství, která svými techni-
ckými úspěchy a bystrým hospodářským vzrů-
stem vyrovnává se Německu. Obchodní význam
českých zemí doložen i tím faktem, že ne-
méně 13 států má tam své zástupce. Mezi nimi
jsou vsecky evropské velmoci kromě Ruska,
v drobnem prodejt
apol. . . . l
ve mlalkéch na vonkově
anní žslo. . . . . . . . B
pdpolsdní : . . . .
Insera ty
platí so ho tova napřen
Pladplaeení a ioserty přijín
straco v Miarianske alici č. s.
ui slol
Bokopiny se nevraosl.
Anglie
Francie
Rusová
Rakousko
kouskoUhersko
Německo
Rusko
23
article
dále Turecko, Španěly, Belgie, Švýcary, Srbsko,
Řecko, Spojené státy, Argentina, Persie. Pri
tom některé z těch států mají v českých ze-
mích i 2—3 konsuláty a Spojené státy dokonc
pět: tři konsuláty a dva vícskonsuly. Zajisté n
nadarmo a boz užitku
Obchodní spojení mezi českými zeměmi
Ruskem je stále živější. Podle dat obchodních
komor pražské, plzeňské a budějovické z ob-
vodů těchto tři komor udržuje stálé obchodní
spojení s Ruskem 89 českých a 63 německých
vývozných firem, a obvody jejich tvoří jen asi
třetinu českých zemt, tak že dobře můžeme po-
čítati, že z českých zemí obchoduje s Ruskem
450 firem. O rozměrech vývozu z Ruska do
českých zemí přesných dat nemáme, ale pro-
tože všichni Čechové chovají hlubokou lásku ku
všemu ruskému, lze očekávati, že také ruský
dovoz do Čech značně stoupne, jakmilese
upraví obehodní styky. Ne zbůhdarma Čechové
horlivě se učí ruskému jazyku v obchodníeh
školách a akademiích i v soukromých obchod-
nických kroužkách.
Zdá se nám — končí list — že pověděné
postačuje k důkazu, že je čas, aby v Praze
ruský konsulát zřízen brl, a také k vyjasněnl.
na kom jest, aby se v daném případě postaral
o ruské i české zájmy. Že od nynějsího Ba-
kouska do nejdelší smrti se nedočkáme laska-
vého vybidnutí, abychom si v českých zemích
zřídili konsulát, o tom nemůže býti nejmenší
pochybnosti. Ale což pak musíme čekati na mi-
lostivé vybídnutí tam, kde máme plné právo
přáti si a žádanl
Čecho
Turecko
Španěly
Belgie
Švýcary
Srbsko
Řecko
spojený stát
Argentina
Persie
Rusko
Čechy
Praha
24
article
Utíkání obyvatelstva z Bosny
a Hercegoviny.
Stěhování starousedlého obyvatelstva z oku-
povaných zemí děje se nyní zrovna proudem,
tak že bez nadsazení může býti nazváno utl-
káním.
Srbské listy zaznamenávají, že v posledních
desíti dnech měsíce listopadu prošlo Bělehradem
137 mohamedánských rodin, utíkajicích z Bosny
do Turecka. Dne 2. prosince stihlo do Bělehradu
14 nových rodin. Dne 4. prosince přibyl do
Bělehradu opět Sulejman Halibašič z Bosenské
Gradišky s 11 rodinami. Dne 6. prosince Beci
Hrnič z Bosenského Vakufu se 6 rodinami.
A tak to jde deh co den.
Blaha okupace nemohou dostati výmluvněj-
ších illustrací.
Sulejman Halibašič
Gradiška
Bek Hrnič
Blaha
Bosna a Hercegovina
Bělehrad
Bosna
Turecko
25
article
Jedna z obětí Milanových.
Minulého pondělka zemřel v Bélehradě po
dlouhé nemoci MUDr. Vlada Dorděvič, svak
Kosty Taušanoviče, hledaný lékař, osvědčený
vlastenec srbský í slovanský. Narodil se
v Bělehradě, r. 1876 utekl tajně z domova
a vstoupil jako dobrovolník do vojska. Po válc
byl jedním z prvých organisátorů radikálné oppo-
sice. R. 1882, když Milan po prvé chtěl radikály
vyhubiti, byl odsouzen na dvé leta do žaláře,
ale podarilo se mu prchňouti do Ruska. V Petro-
hradě byl přijat na vojensko-lékařskou akademi.
V Rusku pobyl osm let a to byla nejšťastnějši
doba jeho životu. R. 1892 vrátil se jako dokto
lékařství do vlasti a v Bělehradě brzy byl na
slovo brán jako lékar i lidumil. Lonská perse-
kuce milanovská dotkla se i jeho. Jako blízký
příbuzný Taušanovičův nemolil ji ujíti. Proležel
dva měsíce v zalári, načež byl propuštěn, nebot
i Milanovi soudcové zdráhali se jej odsouditi jen
proto, že je příbuzným Taušanovičovým. Mladý,
silný, zdravý muž vyšel po tak krátké době ze
žatáře se zdravim na vždy podrytým. Mučení
způsobilo mu prsní nedul, jemuž nyní podlehl.
Milanová
MUDr
Vlad Dorděvič
Kosta Taušanovič
Milan
Milan soudce
Taušanovičův
Bělehrad
Rusko
Petra
26
article
Krüger v Haagu.
Krüger byl v sobotu královnou holandskou
přijat ve slysení. Podle »Echo de Paris« vy-
jádrila se královna k němu: »Spolehejte
v boha, jenž vás i lid váš ochrání. Dokážu
vám přátelství svoje, až nadejde k tomu
okamžik, dríve ale nikoli.« Krüger
odpověděl, že spolehá na pomoc královny i ze
bude miti trpělivost potřebnou, poněvadž má
i důvěru v spravedlnosť Boha a věci, klerou
hájí. Soudí se, že královna Emma chce vyčkati
uzdravení carova.
Parížské listy zaznamenávají též pověst,
že Krüger pokouší se dosici rozml u v
s lordem Salisbure m.
»Eelair« zaznamenává, že v Holandsku
následkem okázalého uvítání K r ü g ra
v Paříži rostou sympatie pr
Francii právě tak, jako ubývá sympatii pro
Německo. Všichni Francouzi jsou na potkán
zasypáváni poctami a při příjezdu Krügra do-
Hasgu zpívaly davy lidu holandského i mar-
sejllaisu.
Rozmluva s Blochem.
Dopisovatel »Berl. Tagblattu« v Potrohradě
měl rozmluvu se známým horlitelem pro svě-
tový mír a znalcem otázek sem spadajících,
státním radou ruským, Blochem. Bloch prs-
jevil mínění, že poslání Krügrovo skončí boz-
úspěšně a že to asi pohne Bury, by složili
zbrané. Po té pokračoval: »Anghe nebude ale
míti po přivtělení obou republik valného užitku
z války. Dvé nepokojné, na dlouho
v blahobytu svém poškozené pro-
vineie, tisíce ztracených životů
lidských, milliardy na přímých
výdajích válečných a nespočetné
oběti na ztracené síle pracovnía
na ztracené prestiži. — Jest toto vý-
sledek cenný, zvláště když druží se k tomu
zášť polovice světa? Bloch projevil dále pře-
svědčení, že agitace proti válce, spočívající na
křesťanské nebo všeobecně lidské morálce zů-
stane bez úspěchu; agitace si musí proto příště
všímati víco stránky praktické. »Až bude lidstvu
Krüger
Paris
Emma
Salisbure
Eelair
Francouz
Bloch
Berl
Haag
Holandsko
Paříž
Francie
Německo
Potrohrad
Bura