ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 79007f40-661e-11dc-8caf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 184, place 125, org 15, work 3
1 masthead
Steanna 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
4. listopadu 1901. Číslo 304.
4 article
»Eelnir« proti tomu připumíná dosti případně že nejde o Lorandovy požadavky, nýbrž přede vším o vážnost Franeie na celám Východě. Germanisace skrze katolickou církev. Nedávno konalo se v Záboří v Hornín (Pru sém) Slezsku velké shromáždění polské jež bylo krásnou národní manifestací lidu horno slezského. Hlavní řečník, redaktor Semjanovský tři věci široko rozebral: 1. poměr živlu pol ského k vládě pruské, 2. poměr Němců kato liků k polskému národnímu ruchu v Hornín Slezsku; 3. germanisäci skrže katolickou církev, proti niž dle rady řečníkovy třeba jasně, upřímně a otevřeně se postavit, neboť vliv katoliekého duchovenstva mezi Peláky je daleko silnější než osob světských. Germani s áto r stavu světského vidouce, že sla m nemnoho mohou pořídřti, ustiluj získati biskupy a kněze, aby se jim propajčili za nástroj germa- nisace. Na kněze nalehují, aby za braňoval zpěvu polskémn, nekázali polsky, přednášel polským dětem náboženství německy a učili je německým kostelním zpěvům.
Lorandův Němec Pelák German Záboří Hornín Hornín Slezsko národní manifestace lid horna slezský
5 article
Úsili toto, konstatoval řečhík, n ezi stává bez výsledku. Katolietí kněží, Po- láci, říkají: Vláda si toho p řeje, mu síme germanisovati? Takovým sla- boehům odpověděl řečník: Který kněz pod robuje se takovým nešlechetným a nekřesťan ským přáním vlády, projevuje i slabosť cha- rakteru i slabosť křesťanského přesvědčení kněží musejí pamatovati, že lid bolestně poci- tuje křivdu a násilí, které na něm germanisaee páše a že pracovati pro pangermanskou poli- tiku slovanský katolický kněz nikdy nemá, byt si toho vláda ne »přála«, nýbrž přísně nařizo- vala. Opouští-li katolická církev Poláky, opoušt své nejhorlivější vyznavače, a opusti-li Poláci na vzájem ji, Němci ji tuto ztrátu nenahradí. Tak smýslí všechen slovanský lid hornoslezský. K tomu dodáváme: majíli Poláci přičinu naříkati na to, že katolická cirkev jejich ná- rodní věc Němcům zrazuje, musíme se tím' více míti na pozoru před falší katolické církve my Čechové, kteří jsme s ní vždycky byli na štíru, a s námi musí na bedlivě stráži býti všeck české duchovenstvo, jež národně clti, a tako- vým je naše nižší duchovenstvo vesměs. Vyššímu duchovenstvu v příčinách národních důvěřovati nemůžeme, neboť ono žije v tradicích wichingovských, jejichž síla ukazuje se i na biskupech nejryzejšího lidového původu českého, jako je na př. budějovický biskup Martin Říhu a nejnovější světící biskup Krásl, jenž věděl tak dobře jako dr. Frind, jaký účel jeho povy- šení má, a přijal s infulí biskupskou i úlohu pracovati k tomu účelu. Aby se tyto wichingov- ské tradice, našemu národu nade vše nebez- pečné, jednou zlomily, na tom záležeti musí nižšímu českému duchovenstvu jako nám lai- kům, a to bohda provedeme, majíce výstražný přiklad v zápasech Poláků pod německým jhem, kteří pozdě vidí, jak pochybili, slepě ka- tolické církvi důvěřujíce.
Polák Němec Čecho Říha Krásl Frind
6 article O poměrech cejchmistrů.
O poměrech cejchmistrů. V minulých třech nedělích bylo na stát mnoho nářku proneseno ve příčině nedostatečného honoro- vaní těch, kteří státu neúmorně pracují. Dvě kate gorie poštovních úřadníků pronesly v této otázce mnohé, širší veřejnost překvapující a neuvěřitelné podrobnosti, včera stesky na špatné odměňování pr- neseny byly proti státu na schůzi cejchm isttiriů O této kategorii státních zřízenců doposud pranie nebylo slyšet. O jejich působení dovídá se obyva- telstvo z občasných kontrol měr a vab, které se konají za tím účelem, aby nebylo obizováno ani obe- censtvo ani stát. Každý mohl se právem ddomnívat. že tato kategorie je řádně honorována, ale ve vče- rejším shromáždění cejchmistrů byl tvrzen pravý opak toho. lest do kategotie, podabná asi poštovním expeditorům. Dle libovůle může býti každý a kdy koli místa svého zbaven, nemá nároku na pensia o jeho vdovu a sirolky rovněžnení postaráno. Cejch- mistr má se representovat jako úřadník, ale každý úřadní sluha považuje ho pod svojí úrove ň. Takte byla vylíčena situace cejchmistrů na včerejší jejich schůzi, konané na Žofíně. Zúčastnilo se jí přes 40 cejchmistrů z různých končin království. Byli zejmena přítomni cejchmistřit z Prachatic, Friedlantu, Žlutice, Liberce. Něm. Brodu Plzně, Třeboně, Strakonic, Náchoda, Jicmna, Chru- dimi, Kralovic, Ledče, Sedlčan, Příbrami, Klatov Mělníka, Kutné Hory, Pelhřimova, Poděbrad, Bene- šova, Týnice, Tábora, Hořovic, Turnova, Loun, Ra- kovníka, Poličky, Nového Města n. M., Muich. Hra- diště, Chebu, Plané. Žatce. Děčína, Teplice, Mostu Landškrouna, Broumova, Podbořan, Vysokého Mýta, Karlových Varů a Falknova.
Muich Žofín Prachatice Friedlant Žlutice Liberec Německo Brod Plzeň Třeboň Strakonice Náchod Jicmn Chr Kralovice Ledeč Sedlčany Příbram Klatovy Mělník Kutná Hora Pelhřimov Poděbrady Ben Týnice Tábor Hořovice Turnov Louny Ra Nový město můj Cheb Planá Žatec Děčín Teplice Landškroun Broumov Podbořany Vysoký Mýto Karlová Vary Falknov
7 article
Jmenem pořadatelského výboru schůzi zaháji p. Schiebl ze Strakonic, který oznámil, že jednání bude nejprve české, poněvadž je přítomno více kol- legů českých a v druhé řadě německé. Pak uvíta veškeré účastníky, dále posl. pana V. Bře zmeov- ského, jejž žádal, aby tužby cejchmistrů tlumoči v klubu poslanců a pečoval, aby jim bylo vyhověno potom představil vrch, inspektora p. Č. Smolika vrch, komisaře p. Fahouna a j. Zpráva o zahájené akci zal účelem zlepšení stavu byla zaslána 75 cejchmistrům, z nichž 45 odpovědělo souhlasně, 19 neurčitě a 11 prohlásilo, že se žádné akce nesúčastní. Nepřítomnost svoji na schůzi omlu- vili poslanci pp. Schwarz (který v přípise ujišťovul. že milerád věcí cejchmistrů se ujme, ale úpozorňoval zároveň, že na základě nynějšího systému cejchov- ního bude úspěch jejich pouze kusý), Sehnal. Nietach a dr. Schücker. Dále omluvili se cejchmistři Melichar z Hradce Králové, Chaloupecký ze Semil, Kadlec ze Dvora Král., Bílek z Prachatic aj. Po sdělení těchto formalit bylo zvoleno předsen nictvo, a sice p. Schieb! předsedou, p. Röh ringer z Chebu místopředsedou, zapisovateli pp Ryšánek z Benešova a Klippel z Mostu. Rokování zahájil předseda sdělením potěšitelného fakla, že tolik cejchmistrů k prvnií schůzi se shro- máždilo. Potom v obšírné řeči vylíčil situaci cejch- mistrů, kteří mají směšně malý plat za vykonáván svých povinností. Plat náš nemůže se rovnati ani platům sluhů, a přece se od nás žádá, abychom a representovali jako úřadníci. Tužbou naší jest, aby naše finanéní prostředky byly zlepšeny.
Schiebl Smolik Fahoun Schwarz Sehnal doktor Schücker Melichar Chaloupecký Kadlec Král Bílek Schieb ringer Ryšánek Klippel Strakonice Hradec Králové Semily Prachatice Cheb Benešov Most
8 article
Pan Hora z Poděhrad žádal, aby poměry cejch mistrů byly upraveny dle vzoru státních úřadníků aby za komise byla jim dávána náhrada. Pan Malec z Rakovníka ke charakteristice po měrů cejchmistrů uvedl, že činnost jejich je úřady posuzována jakožto zaměstnání vedlejší. Ve skuleč- nosti tomu ovšem tak není. My k vykonání svých povinností musíme věnováti veškeren čas a tím hyne ono zaměstnání, které cejehmistr snad má vedle svého úřadu. Zkušenost přesvědčuje, že hlavním naším zaměstnáním jest cejchovnictví. O naše bu- doucí není státem nikterak postaráno. Stalo se mnoho případů, že kollegové v pivovarech nastydl a pak prostě byli svého místa zbavení. Je pochopi- telno, že cejchmistr má vedlejší zaměstnání, nebo z plátu 150—250 zl. ročně nemohl by být ani živ Pan Püffel z Landškrouna uvedl, že byli mnozí, kteří měli dobré postavení soukromé, o které však byli úptně připraveni vykonáváním povinností cejchovních.
Poděhrad Malec Püffel Rakovník Landškroun
9 article
Další rozpravy, v níž vytknuto, že stav nej poslednějšího státního sluhy jest příznivější, zúčast nili se pp. Peterka z Třeboně, Janoušek z Teplie a Schiebl. Posl. p. Březnovský njistil shromážulčné. že tužby jejich v klubu poslanců sdělí a tam na leznou dojista ohlusu, poněvadž je naší povinností abychom se ujali každého utlačovaného. Uvádí, že je povinností státn, máležitě honorovati své zřízence aby si úřadnictvo zachovalo ruce čisté a menoru- šené. Proto slibuje, že klub zájmy cejehmistrů budu podporovat. (Souhlas.). Tak byl prohrán návrh na npravení služného nedefinitivních cejchmistrů a usneseno domáhati se systemisování míst a slupňů a nejvyšším služným 1600 K pro ty, kdož se nedostanou do Xl. dielni třídy, opatření pense pro vdovy a sirolky dle vzoru podůřadníků stálních dráh.
Peterek Janoušek Teplie Schiebl Posl Březnovská Třeboň
10 article
Po ilosažené 10leté službě cejchovní rřísluš každému cejchmistru nárok na definitivu v XI. třidě Každému cejehmistru budiž volno, aby na veřejný konkurs kteréhokoli úřadu v Čechách mohl kompe- tovati. Konkurs tento budiž vyšším úřadem veřejně vyhlášen, aby takým způscbém dopomohilo se po- měrnému postupu starších cejchmistrů. Nově usta- novení cejchovní lunkcionáři buďlež přidělován k úřadům méně výnosným. Všem cejehmistrům kteří slouží jistou řadu let, buďtež léta u vojsk ztrávená do služby započitána. Při subatitücích buďte každému výlahy nahraženy. Tato usnesení mají být podkladem k petici jejíž vypracování svěřeno komitétu, do kterého zvolen pp. Radešlnský, Dengler, Hora, Schiebl a Püflel Do komitéta, který má petici odevzdati ve Vídn minislru ohchetlu a poslanedm, zvoleni pp. Schieb ze Strakonic, Hora z Poděbrad, Šourek z Tabora Janoušek z Teplic, Röhringer z Chebu a Pechstein z Falknova. Ko konci usneseno, aby z každé země v Před- litavsku byli zvoleni delegati cejchmistrů, kleří by se sešli ve Vídni ke společné poradě o dalším po- stupu. Těmto delegálům bude ponechána k rozhod nutí otázka o zřízení odborného časopisu.
Radešlnský Dengler Hora Schiebl Püflet Šourek Janoušek Röhringer Pechstein Čechy Strakonice Poděbrady Teplice Cheb Falknov Vídeň
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na jednoho z největších škůdoů české obecné školy v Olomouci, jejiž známá záležitost projednává se té doby mezi olomou- ekon okresní a zemskou školní radou, nebylo až dosud nu tomto mistě řádně ukázáno. Jak jsme v posledních dnech oznámili, schválilo obecní zastupitelstvo olomoucké dobrozdání okr. školni rady, dožádané zemskou školní radou o stavu obecné školy české a sice ku stížnosti českých rodičů olomouckých, usnesené na manifestační jich schůzi. Dobrozdání olomoucké okr. šk. rady shledává předmět nejdůležitější stížnosti českýei rodiců, naprosto nedostatečné, prabídné nezdravé a těsné místnosti české školy olomoucké, v nej- krásnějším pořádku. Že česká škola a zvlášte škola v Olomouci jest posicí tamní české men- šiny, na niž namířeny jsou bezohledně největší a nejsurovější kusy německé střelby v Olomouci, jest jako všude také tu pravidlem. Tam.
Olomouc
12 article
kde se české menšině podařilo vynutiti po známých, trýzně plných cestách na ně- mecké většině obeení školu, tam platí škol tato za regulator rozvoje české menšiny, počet žáků jejích za ukazatele faktického stavu men- šiny, jejího klesání a vzrůstu. S veškerou vzte- klostí msty vrhá se německé ob. zastupitelstvo na českou školu a jedním z nejbidáčtějších prostředků, jimiž pracuje na odstrašení českých rodičů od české školy, jest umisťování českých škol v mistnostech, úmyslně tak vybraných, aby byly výsměchem a potupou všem předpisůmo zdravotních nutnostech školy. Tento způsob boje jest dobře znám českým menšinám a sloupee českých listů bývají plny zpráv o raffinovanosti německých zastupitelstev, kteráž pro české školy vyhledávají ratejny všemožně blízko po- ložené k nevěstincům, hnojištím, smrdutým fabrikám, dýmajícím dolům a můželli se pro českou školu vybrati budova zvolna, ale jistě propadávající se jako v Mostě, pak je pánům
Most
13 article
Němcům u srdce nejvolnějí. Od německé kul- tury ovšem nemůžeme žádnti, aby se za to sty- děla, ta už jednbu je tak »rostlá«, ale že něco takového není velkou chloubou zemských škol- ních rad, a že stav škol českých menšinv Čechách a na Moravě jest speciálně rakouskou — — ctí, to netřeba zvláště dokazovati. Školn nemoci českých dětí a žalostná trýzeň jich ro- dičů, z konfliktů jich povinností vznikající. jest patrně nezbytným korením k tradiční veli- kosti a povýšenosti německého plemene v těto říši. Zřídka však se stává, že by — krom odrodile- ckých učitelů takovýchčeských škol menšinných, dosazenýchk itomukonci, aby školu sobě svě- řenou zvolna rdousili — stál po boku násilné většiny Čech mocí svého vlivuplného úřadu, jak tomu právě v Olomouci. Tím jest pak ře- ditel alovanského gymnasia olomouckého P. Vrzal, ve své vlastnosti inspektora obecní české ákoly v Olomouci. Nejpádnějším dokumentem olo- mouckých radničních násilníků proti Čechům jest poukazování na výroky inspaktora řed. P. Vrzala, podle nichž škola česká jest ve vzorném po řádku a že místnosti její jsou naprosto uspo- kojivé. Úřadní dokumenty, jimiž P. Vrzal, c. k. ředitel olomouckého gymnasia dosvědčuje vše, co si obec olomucká přeje, jsou zřídlem onoho »veselého smíchu« s nímž podle olomou- ckých listů přechází radnice k dennímu pořádkuo žádostech a stižnostech českých rodičů-poplatníkův.
Němec Čo Čecho Čechy Morava Olomouc
14 article
P. Vrzalovi, insp. české školy olomoucké, vytýkají čeští rodičové u jich vůdcové v Olomouci, že »bud z nedostatku času aneb energie nemilosrdně opouští českou školu v době nejkrušnější a zá- roveň s pány na radnici odsuzuje nejopráv- něnější přání a stesky jich.« Rodiče čeští tážou se pana inspektora ve veřejném listě »Najde pan inspektor jediného poctivého Čecha, který poměry na české škole zná, aby s dobrým svědomím tuto školu za dostatečnou uznal ? Je ve městech moravských jediná škola německá ve stavu tak zbědovaném, jako národní škol v královském hlavním městě Olomouci? Ru- číme za to, že není!« i dodávají: »S lítost doznatí dlužno, že ocitl se pan inspektor v roz- poru se všemi rodiči českými, a že s velkým povděkem přijato by bylo rozhodnutí jeho, že se úřadu čestného vzdává . . . . . . « — Pan Lupu, poslanec za Bukovinu, ne- přeje si, jak známo, míti ve své zemi jinou správu, než německou a je do té němčiny tak zabrán, že dle jeho výroku Rumuní ve jmeno- vané zemi by němčinu hájili proti Němcům, kdyby jim ji chtěli vziti. K tomu píše se nám Kdo by ehtěl zvěděti bližší data o té vzorné bukovinské administraci, tomu bychom dopo- ručili velký process, který před málo lely odehrál se a jehož hrdinové byli úřadníci této — zna- menité správy a sice od dvorních radů počinaje až dolů k finančním strážníkům. Z processu toho bylo nad jiné patrno, čeho schopna taměj
Čecho Lupo Němec Olomouc Bukovina
15 article
sněmecká« správa a jaký panuje v této zem vůbec pořádek. Přelíčením tím stržen byl závoj. za nímž skrývala se nejhorší korrupce a ode- hrávaly se věci, jež v civilisované zemi zdály by se nemožnými. Ostatně žije ještě v Praze při místodržitelství vrehnl účetní úřadník, jenž vyslán byl před lety do Bukoviny, aby se tam poohlédl tak trochu po tamějším hospodářstve berním. Návštěva jeho měla za následek, že mnpžství úřadníků bylo propuštěno, jiných celá řada z trestu přeložena. A všichni úřadovali — německy. Nevíme, je li téhož mínění jako pan
Praha Bukovina
16 article
Lupu též pan Lupul a ostatní Rumuni, kter nedávno ještě stáli v řadě s námi v zápase za rovné právo proti němčině. Dosud nikdo z nieh se neozval a můžeme právem tedy souditi, že pan Lupu tlumočil správně tužby jejich. Čim ale vysvětlili tento obrat? Od znalce poměre dostalo se nám vysvětlení jednoduchého, Rumuni sami, již mermocí chtějí býti Romany a jež jako žbavý oheň páli slovanství, kterého v nich více než 50 procent, nenávidí proto Slovany víc než Němec. Stará generace nenávist lu do- vedla jakž takž potlačiti, ne ale páni mladší. kteři vyšli již z éry nynější a pokud maji akademické vzdělání, jsou odchovanci černovecké německé university. Ostatně se řídí Rumuni rakoušli vždy dle proudu, jaký má vrch v krá- lovství rumunském a tam, jak známo, věje dnee vítr rakousko německý. Proto je pan Lupul nadšen tak pro — německou správu.
Lupul Rumun Lupo Romanus Němec
17 article
— Pomozte Čechům slezským v hrdin- ném jich zápase o Kateřinky, důležité to před- městl Opavy se 7000 obyvatelů ! Pomozte, neboť jde o zachování důležité posice, jejiž ztráta mohla by míti nedozírně následky! polovici listopadu konají se — po třetí — volby do obecního výboru, byvše dvakrále zru- šeny. Právě rok trvá veliký ten volební boj; proti násili a bezohlednému terrorismu, ba proti úkladům přímo nelidským nestačují síly Čechův slezských. Němci konají ve prospěch volebního fondu kateřinského veřejné sbírky a subskripce pořádali velikou slavnost v Opavě, kde kdo při- spívá, aby vedle hrubého násilí pomáhati mohly Němeům i peníze. Do volebního boje zasa- huje způsobem přímo neslýchaným o bee opavská. Vedle jiných prostředkův, na něž inlerpellacemi v radě říšské bylo poukázáno, použila i toho neslýchaného úskoku, že vypověděla z tržiště opavského 46 zelinářek, které drží s českou stranou, kdežto ony kateřinské zelinářky které jdou se stranou odrodileckou, na tržišt ponechány. Tím mají býti ony vlastenecké ženy přinuceny, aby opustily národní prapor. A tu vidíme dojemné zjevy vlastenectví! Ženy tyto, ač jsou ve své hmotné existenci ohroženy, sta- tečně vzdorují. Veřejnosti české nastává povin- nost, aby škodu oním brutáleím jednáním způ- sobenou alespoň částečně nahradila a tak ujala so ubohých pronásledovaných žen, dokud ne- nastane remedura, k níž kroky již učiněny.
Čecho Čechův Němec Kateřinka Opava obecní výbor
18 article
Appellujeme na dohročinnost českých vlasten- cův. Konejte sbírky ve prospěch kateřinskýeh zelinářek, ve svě existenci ohrožených! Příspěvky buďlež adresovány panu Věncoslav u Hru- bému, sadovi zemského soudu a poslane v Opavě. — Konec moravským smiřovačkám Na sobolu dne 2. listopadu 1901 sešel se vý komný výbor strany lidové na Mo- ravě, aby pojednal: 1. O politické situaei. 2. O moravském vyrovnání. 3. O sjezdu dů- věrníků a pak o přípravách k zemským volbám. Předsedou schůze byl posl. dr. Václ. Šílený. předseda výkonného výboru strany lidové. Velice napjaté sledována byla zp ráva o politické situaci, podaná posl, drem. Stránským a po delš živé debatě učiněno bylo toto usnesení: »Vý- konný výbor lidové stranyma Moravě, vyslechnuv zprávu dra. Stránského o politické situaci, žádá klub svobodomyslných poslanců na říšské radé, aby setriva ve svémm nejirozhodněj- ším odporu proti ládě Kör brově, poněvadž ona očividně nadržuje myšlence ně- mecké nadvlády a uspokojení našich osvětových a národních potřeb proti všemu právu závislým činí na souhlasu Němců.« O vy ro v ná n moravském rozpředla se živá, věená debata a výsledkem jejím jest lenio projev, který byl jiednohlasně při jiat.
Věncoslav doktor Václ Stránský Němec Opava strana lidový výbor lidový stranyma Morava
19 article
»Výkonný výbor lidové strany na Moravě vzal ve své schůzi dne 2. listopadu 1901 v úvahu stav jednání tak zvaného stálého vyrovnávacího výboru na snému zemském a usnesl se na tomto projevu: V uvážení, že Němci svým mluvčím posl. bar. d' Elvertem v posled- ním zasedání na tak příkré postavili se stano- visko, že dohoda s nimi stává se na ten ča nemožnou; v uvážení, že strana německá nepokrytě již prohlásila, že od jistých svých požadavků, postavených jen na udržení své ne- právem a uměle dobyté národnostní državy, za žádnou cenu neupustí; v uvážení, že také jinak věcný obsah vyrovnávacích návrhů an v národním, ani v politickém ohledu neposky- tuje záruky, že sném jak potřebám národnost tak i demokracie hověti bude; v uvážení, že márodnost německá svým mimosněmovním jed- náním nikoliv smír obou národů, nýbrž všude jen boj mezi oběma vyhledává a že tudíž parlamentní vyjednávání o smír žádného vý- znamu již nemá a jen k zastření německé vy- pínavosti slouží, jež nynější vládou dra. Körbra ještě zjevné podpory dochází, ukládá po- slamncům lidové strany, aby z vy- rovnávacího výboru vystoupili.« Usnesení toto oznámeno bude zemskému hejt- manu hraběti Vettrovi. — Valný ejezd strany lidové na Morav konati se bude dne 15. prosince t. r. v Brně. Na pro- gramu budou tyto body: Činnost strany. Politická situace. Zemské volby. — Němečtí poslanci pokrokoví konali zde včera odpoledne schůzi, v níž se ustavili v kluh. jehož předsedou zvolen dr. Karel Eppinger, náměsíky předsedy dr. Jan Kiemann a Č. Hofmann, zapisovateii dr. Josef Malý a dr. Aug. Hackel.
Němec Elvert Körbr Vettr doktor Eppinger Kiemann Hofmann Malá Aug Hackel Morava Brno lidový strana na Morava
20 article
— Osobní. Tajný rada prof. dr. Virchow odje včera z Prahy do Berlina. — Rodinné zprávy. Paní Gusty Srpová roz. Potůčkova a pan Josef Ladislav Srp, učitel v Turnově, slavili dnes v pondělí sňatek v chrámu sv. Štěpána v Praze. — Slečna Milenka Tům- placká ze Zbraslavi a pan Jan Jeřábek, sládek a nájemce hraběcího pivovaru ve Slapech, slaviti budou sňatek svůj v sobolu dne 9. t. m. o 4. hod. odpol. v chrámu sv. Jakuba ve Zbraslavi. — Slečna Mařenka Pospíšilova z Prostějova a pan Arnošt E. Jančík z Přerova slaví sňatek ve středu dne 13. t. m. o 1/24. hod. odpol. ve farním chrámu v Pro- stějově. — Úmrtí. V Hořicích zemřel minulou sobotu pan JUDr. Karel Ruml, zemský advokát, čle okresního výboru a městského zastupitelstva atd. 54. roce věku svého. Pohřeb konán bude zejtrao 3. hod. odpol. z domu smutku na městský hřbitovv Hořicích. — Ve Zrači nad Sáz. zemřel minulý čtvr- tek pan Emil Pílugmncher, důchodní velko- statku v 42. roce věku svého po dlouhé a trapné ne moci. Tělesná schránka zesnulého byla převezen do Prahy a bude dnes o 4. hod./odpol. na olšanském hřbitově pochována. — Kardinál arolbiskup baron Skrbenský odjel dnes ráno rychlikem státní dráhy z Prahy do Vídně. — Přednášky. Akademický čtenářský spolek v Praze bude pokračovati v cyklu před- nášek před prázdninami přerušeném. První přednáska koná se dne 16. listopadu o 4. hod. odpol. v české technice v posluchárně č. XVI. Přednášeti bude prof- dr. Jul. Stoklasa o dhematě »Ze života bakterif« (a demonstracemi). Vstup za osobu 40 hal.; pro poslu- chače českých vysokých škol volný. Debatové ve- čírky literárního odboru konají se týdně vždy ve čtvrtek o 5. hod. odpol.
profesor doktor Virchow Srpová Potůčkův Josef Srp svatý . Štěpán Jeřábek svatý . Jakub Pospíšilův E Jančík JUDr Ruml Pílugmncher Skrbenský Jula Stoklasa Praha Berlín Turnov Zbraslav Slapy Prostějov Přerov Hořice Zrač nad Sázava Olšanský hřbitov Vídeň
21 article
— Výstava obrazů z Čhodska a Itallo Jaroslava Špillara zahájena byla za velké účasti předních osobnosti, mezi nimiž zamský a říš. posla- nec dr. Edv. Grégr, pp. univ. prof. dr. Rubeška, dr Hoslinský a dr. Schrutz, docent PaDr. B. Matějka. zem. inspektor Procházka, škol. rada Al. Jirásek ředitel um. prům. školy J. Štibral, ředitel účtárny c k místodržitelství Leufr, účetní zada Novák, řed. české cuk. společnosti Goller, cís. radové Otto a Vilím, J. V. Rott, B. Kočí; z literátů byli přitomní pp. prof. K. B. Mádl, dr. Novák. Kaminský, K. D. Mráz, Fa Presto, dr. V. Tille, dr. F. X. Harlas a j. I obec umě- lecká byla hojně zastoupena, byli zde zejmena mistr Aleš, prof. K. Liška, malíři Vlček a Urban a pak z »Mánesn« prof. Sucharda, Preisler, Wachsmann Stenc, Halman, Němec a Katel Špillar. Mnoho zva- ných hostí nepřítomnost svoji omluvilo. Výstava uči nila na každého velmi pěkný dojem. Sál rozdělen na dvě poloviny, z nichž přední vyplněna jest obrazy z Chodska a druhá obrazy z Italie. Uspořádání jest velice pečlivé. Hned při prvním pohledu povýstavě ulkvěl každému dojem o velké, neúmorné píli uměl cově, Fři zahájení zaprodány byly některé vyslavené obrazy, tak zejmena č. 91 »Rayazzo s fiaskem«, č. 26 »Probouzení«, č. 114 skizza (»Rybář«), č. 61 (studie z Italie), č. 19 »U pumpy«, č. 13 »Pasáček« a č. 51 »Děti na písku«. Výstava otevřena jest denně od 8. do 5. hod. več., v neděli do 7. hod. več. za vstupné jak v neděli tak ve všední dny 60 h. Zvláštní vstu- penky spolkové dostati lze zn 40 hal. prokázáním se legitimací spolkovou u výstavní pokladny.
Špillar doktor Edv Grégr profesor Rubeška Hoslinský Schrutz Padr B Matějek Procházka Al Jirásek J Štibral Leufr Novák Goller Otta Vilím J V Rott Mádl Kaminskij Mráz V Till Harlas Aleš K Liška Vlček Urban Suchard Preisler Wachsmann Stenc Halman Němec Katel Špillar Rayazzo Čhodsko Italia Presta Italia
22 article
— Nový poklesek bývalého poštovního expoditora. Krajský soud v Hradci Králové vydal zatykač na Františka Samka, bývalého poštovního expeditora, který z Nového Bydžova zmizel, dopustiv se zločinu podvodu. Samek v roce 1896 jako cxpe- dilor u pražského poštovního ředitelství spáchal zpronevěření značného obnosu. Tehdy podezření z činu uvaleno na expeditora Hajna, který byl také odsouzen. Po půl roce však pravý vinník byl vy- pátrán, nevinný Hajn na svobodu propuštěn, ale se zdravím podrytým. Samek byl dne 15. května 1897 odsouzen pro zločin zpronevěření v úřadě do žaláře na půltřetího roku. Po odpykání trestu stal se Samek cestujícím v jistěm závadě v Novém Bydžově, odkud z uvedené přičiny zmizel. Včera byl Samek v Praze vypátrán a k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby odveden. — Druhý uprchlik nalezen. Trestník Josel Semerák, který v trestnici na Pankráci odpykával treat čtyřletého těžkého žaláře pro zločin loupežea minulé úterý se dvěma soudruhy z polní práce uprchl, dostal se od Pankráce dosti daleko. Včera ráno byl přistižen blíže Kolfna, odevzdán četnictvu a v poledne již putoval uprchlik v poutech v průvodu četník z nádraží v Hybernské ulici na Pankrác. V ulicích. kterými se ubírali, povstalo značné shromáždění obe- censtva. Ze tří uprchlků jsou již dva opět za mří- žemi. Třetí, Fousek, který měl v úmyslu dobrovolně aárna
Samek Hajn Josel Semerák Fousek Hradec Králové Nový Bydžov Praha Pankrác hybernský ulice na Pankrác
23 article
nalezl někde příjemné pohostinství, neboť doposud se nevrátil a také nebyl vypátrán. — Uzavřená ulice. Za příčinou opravy asfal- tové dlažby zůstane Havířská ulice ode dnešního odpoledne pro povozy uzavřena. — Odplata pohostěného. Tesař p. Josel Štěpánek z Bubenče předevčírem pohostil příručiho Arnošta Mayera z čís. 100—V., který se mu odvděči tím, že mu odcizil zlaté hodinky v ceně 70 korun. Mayer byl zatčen a k soudu odveden. — Ze strachu před soudem spáchal zámožný rolník J. Kolář v Bonešově u Boskovic hrozný čin Prohodil něco v hostinci vůči svému sousedu, který nemeškal a zašel si do Boskovic k advokátu a poda na Koláře žalobu pro urážku na cti, o které ustano- veno líčení na minulý úterek. Obžalovaný Kolář za- lekl se trestního ličení tak velice, že odešel v pon dělí večer na půdu, zalezl do sena u zapálil je. Slatek shořel úplně. Kolář nalezen upálený. — Oheň ve květinářském závodě. N Ferdinandské třídě včera po 6. hod. večerní, v době. kdy na promenadě panuje nejčilejší ruch, roznesla se zpráva, že v domě naproti policejuímu ředlitelství vznikl požár. Ulice byla v těch místech v zápětí na- plněna obecenstvem tak hustě, že veškerá kommuni- kace úplně byla přerušena. Ani vozy elektrické dráhy nemohly projížděti. Oheň povstal ve květinářském rá vodě p. Otakara Bělohlávkav domě č. p. 137- Il.
Tesař Josel Štěpánek Mayer J Kolář Kolář Bělohlávkav Bubeneč Bonešov Boskovice N Ferdinandský
24 article
Obchod byl do 6. hod. olevřen a do té doby prodlé- vala tam manželka p. Bělohlávka se zřízencema poslíčkem. O 6. hod. byl obchod uzavřen a sotva deset minut minulo, když obecenstvo, po chodníku poděl květinářského obchodu se procházející, zname- nalo dým. V tom okamžiku ubírala se po Ferdinan- dově třídě hasičská hlídka. Byla z ústřední požární stanice ve staroměstském obecním dvoře vyslána k dozorčí službě do Národního divadla. Hasiči přisli k obni jakoby na zavolanou. Hlídka ovšem ujala ne neprodleně opatření za účelem obmezení požárn. Jeden hasič spěchal k požárnímu automatu, umístě nému na budově policejního ředitelství v ulici Karo- liny Světlé a povolal pomoc. Mezitím ostatní hasiči z divadelní hlídky vypáčili železnou závěsu dveř krámu, ale dále nepokročili, poněvadž neměli po ruce hasící prostředky a náhlým otevřením skleně ných dveří mohly plameny značněji se vzedmouti.
Bělohlávek Hlídek Kara národní divadlo obecní dvořit
25 article
Trvalo krátkých několik minut a již ze Starého města přijeli hasiči s ředitelem p. Vejdělkem. V zápělí při- jeli hasiči ze staroměstské radnice a z novoměst ského obecního dvora. Prvý oddíl hasičů opatřil vodu z hydrantu a mocný proud vnikl do květinářského krámu, dýmem tak značně naplněného, že přehled byl úplně nemožným. Když dým byl poněkud roz- ptýlen, byl oheň uhašen extinktérem a dalšímu nebezpečí zabráněno. Přispění hasičů bylo tak včas- ným, že uchránila se větší čásť zařízení obchodu. Oheň vznikl pod pultem; z jaké příčiny, nebylo lze okamžitě zjistit. Žár pod pultem byl tak mocný, že silná mramorová deska popraskala. Na místo po- žáru dostavil se vlád. rada p. Marschan, vrchní ko- misař p. Ploch, okresní inspektor p. Svoboda a četná stráž udržovala pořádek na ulici. Za čtvrt hodiny po příjezdu hasiči se navrátili do kasáren a ve kvě- tinářském závodě byli ponechání dva hasiči na stráži.
Vejdělek Svoboda
26 article
Potom teprve zástup obecenstva před krámem se rozptýlil a kommunikace se uvolnila. Škoda ohněm způsobená není značná, poněvadž po dušičkových slavnostech byly věnce z valné části rozprodány. — Nebezpečí ohně. Dnes po 12. hod. v noci vznikl oheň v příbytku zedníka Josela Kučery v čís. 122 ve Střešovicích. Hasičské stráže z Hradčana z Malé strany oheň uhasily. — Šilenec v parku. V olomouckém parku objevil se ve středu odpoledne slušně oděný muž, který držel ve vzlyčené pravici revolver a rychlým krokem spěchal po cestičce, načež náhle se zastavií a vystřelil na ostatní chodcé dvě rány. Než mohl býti chycen, neznámý muž prchl. V parku nezranil nikoho. O 6. hodině večerní zadržen byl. na Horním náměstí a odveden na komisařství, kde seznáno, že jest šílený. Zjištěn v něm hostinský z Tábora, pan Gustav Krumphanzl, který stížen jest utkvělou. my- šlenkou, že je pronásledován anarchisty, před nimiž prchl ze strachu z Tábora. Do Olomouce přijel dra- hou již před několika dny a potuloval se pak hlavně v jejím okolí. Dopraven byl do zemského blázino ve Sternbsrku.
Josel Kučera Krumphanzl Střešovice Horní náměstí Tábor Olomouc
27 article
— Různé příhody z tratí elektrických drah. Koči Anl. Šilhan jel předvčírem odpoleline s kočárem Ludvíka Pollaka z Marianské ulice č. 2. po Újezdě na Malé straně. Proti kočáru po kolejich elektrické dráhy jel motorový vůz č. 127, jehož řidič zvoncem dával kočimu výstražné znamení. Kočí Sil- han upozornční tohoto nedbal a zavinil tím, že kočar s motorovým vozem se srazil. Stupátko kočáru bylo rozbito a nátěr na voze poškozen. Na kočího pa- dáno trestní oznámení. — Ridič elektrické dráhy Jaroslav Nedvěd jel předvčírem dopoledne s motoro- vým vozem č. 111 ze Žižkova směrem do Prahe. Nedaleko Hybernské ulice sjelo se na kolejích drátry několik povozů, které se dosti rychle nevyhnuly. Na- stala srážka, při které nábytkový vůz kočího Josefa Heyduka byl odhozen a ruční vozik sluhy Fezdi- nanda Dohnala byl překocen. U nábytkového vozu bylo uraženo prkno zadních dvířek. — Stařoc usmrtil se skokem se třetího patra. Příšerným způsobem dokonal život svoj 62letý bývalý kovář Ferdinand Kü sse l, bydlfcí svéhio zetě Karla Kašpara v čís. 755 v Letohradské ulici v Holešovicích. Tchán byl v minulých dnech značně rozrušen a ve stavu duševní poruchy dna spáchal sebevmždn. O 8. hodině ranní vystoupil n okno příbytku ve třetím patře a vrhl se na dlažbu v Letohradské ulici. Dopadl na chodník zrovna přeu vrchního komisaře pana Buršíka, který zoufalcem snadno mohl býli zasažen a vážným úrazem stížen.
Koč Anl Šilhan Pollak Nedvěd Heyduk Dohnal Stařoc Ferdinand Kü Kašpar Buršík Újezd Žižkov letohradský Holešovice Fezdi
28 article
Kňssel, dopadnuv na dlažbu, utrpěl tak těžká po- ranění na blavě, že okamžilě zemřel. Na míslo d- stavili se lékaři pp. dr. Švejcar a dr. Královec a po ohledání byla mrtvola sebevraha odvezena na hole- šovický hřbitov. Míslo sobevraždy, krví potřásněné. bylo obklopeno zástupem obecenstva. — Probodl se nožem. Tovární dělník Antonín K., 46 let starý a v čís. 75 ve Staré Libni bydlicí, včera odpoledne v sebevražedném úmyslu v jistem Vysočanském hostinci vrazil si nůž do jevé strany prsou a způsobil si značné poranění. Na libeňské strážnici lékař p. dr. Pilař poskyti zoufalci první po- moc. Domácí různice byly příčinou sebevražedného pokusu. — Postřelen při výpravě na vrabce. Stro- nický učeň Felix Svoboda, 15 roků starý, na Mra- zovce v čís. 702 na Smíchově bydlící, před několina dny nalezl llobertku, zbraň značně zrezivělou. Touhou po střílení byl učeň sveden k rozhodnntí, že flobertiu poněkud vycídil, opatřil si náboje a včera odpoledn podnikl do polí k Butovicňm výpravu na vvrabne. Z obavy, aby ho policisté nezadrželi, uschoval učen flobertku pod kabát hlavní k zemi a ústí hlavné držel levou rukou. Osudnou náhodou za Smíchovem vyšla z flobertky rána a kulka zaryla se učni do dlaně lové ruky. S nářkem spěchal učeň dlo Prahy m na záchranné stanici žádal o lékařské přispění. Poně- vadž kulka vězela přiliá hluboko v mase, odkázan byl učeň na kliniku všeobecné nemocnice. — Těžee poraněn pádem s lešení. stavhě komu firmy Szalatnay a Gröschel č. p. 33 v Havličkově ulici v Žižkově zaměstnaný 15lei klempiřský učeň Josef Zarož, bydlicí v čís. pop. 6e v Žižkově, předvčirem odpoledne osudnou nahode spadl s lešení, 8 metrů vysokého a utrpěl tak těži poranění na blavě, že podlékařském přispěníi nepro- dleně byl odvezen do nemocnice.
Kňssel doktor Švejcar Pilař Svoboda Josef Zarož Královec Libeň Smíchov Praha Havličkov ulice Žižkov všeobecný nemocnice Szalatnay Gröschel lei
29 article
— Oten zabil syna. Ve Valči u Kramlova na Moravě zemřcl v těchto dnech 19letý nádenník Joset Uher z Lanžhota následkem zranění, jež spůsobil ue otec. V rodině Uhra docházelo často k domácím hádkám, protože otec veškerý svůj výdělek propijsl v lihovinách. Manželka často mu to vytýkala a syn jejch Josef vždy se jí zastal a chránil ji před zulí- cím opilcem. Starý Úher vyčkal okamžiku, když žem jeho nebyla doma u sekl pak syna sekerou nékolikraie do hlavy. Byl zatčen a dodán k soudu. — Z lanové dráhy na Petřin. Dnešním dnem zastavena byla pro zimní období vozha na la- nové dráze petřinské. Rozhledna i turistický pavilien budou každodenně až do slunce západu obecenstu přístupny. V neděli a ve svátek za snížené vstupné 20 hal. za osobu. — Ztráty a nálezy. Chudé děvče ztratilo v neděli večer cestou od nového mostu u Nár. divadla Ferdin, tř. k německému divadla peněženku s obnosem 2OK. Nátezce se 2áda by penízo odevzdal zK T měnu v trafice v Celetné ulici u okresního souun. — U policejního ředitelství v Praze jsou uschovany v měsících červnu, červenci, srpnu a záříl. r. nalezené předměty a sice: zlaté a stříbrné skvosty, peněženky s obnosy, hotové peníze a různé jiné předměty. Ma- jitelé mohou se o ně lamtéž přihlásiti. — U před- nosty stanice na nádraží společnosti rak. uher. státní dráhy nalezají se v těchže měsících v obvodu dráhy natezené: deštníky, slunečníky, hole a pod. Majitelé mohou se u přednosty o věci ty přihlásit. Také v Král. Oboře byly nalezeny různé předměty, které ke konci t. m. budou ve veřejné dražbě prodány. — Vystěhovalci. Včera jelo Prahou 17 vy- stěhovalců z Krakova do Ameriky.
Kramlův Joset Uher Josef Král Valeč Morava Lanžhot Petřiny Celetná Praha Ma Krakov Amerika Ferdin
30 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Z Chersonu, 3. listopadu. (C. B.) Nedaleko veznice Stavirova v okresu ananěvském nalezena byla ve hluhoké rokli velká zvířecí koslra. Čásť dolní čelisti, kostí a končetin jakož i jeden zub odevzdány zdujšímu starožitnickému museu. Z veli- kosti a tvaru zubu soudí se, že to jsou pozůstatky mastodona (Mastodon chiolicum sine Borrani) = Začátok zimy na Volze. Z Niižní h o Nomgorodu, 3. listopadu. (C. B.) Včera byl zde mráz 10 stupňů. Na Volze pluje led až k Pučeši. Ae navzdor domu plují pasažerské lodí na sever až k Pučeši, na jih už k lsadům a na Oce až ke Ka- sinovu, = Nová dánská polární výpravn. Z Kri- stianie, 3. listopadu. (C.-B.) »Aftenposten« ozna- muje, že bude vypravena nová norská polární vý- prava za účelem magnetického určení se- verní točny. Reditelem télo výpravy bude prý Amundsen.
Amundsen Cherson Volha Oka Ka Kri Aftenposten
31 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hrají se Vrchlického »Pomsta Catullova«, jež byla předovčírem uvedena s rozhodným úspěchom na dvorní divadlo vídeňské, a Haupímannova a 4Ia- nička«. V první veselohře hraje roli Akmé sl. Gré- grova, ostatní hlavní role hrají pp. Seifert, Šmahaa pí. Laudová; v druhé hře hraje titulní roli sl. Hil- bertova, mimo niž hrají větší role pp. Šmaha, Sei- fert, pl. Ryšavá, pí. Hübnerová, pí. Matějovská, pan Vojan a p. Inneman. Na zejtřek je ustanoven Ros- siniův »Lazebník sevillský«, na středu večer Shakespearova tragědie »Romeo a Julie«. Du- masův »Polosvět« studuje se za režie p. Šma- hovy a bude vypraven v úborech z polovice minu- lého století. O včerejším předslavení Lotharova »Krále Harlekýna« bylo divadlo vyprodáno.
Vrchlický Catullův Haupímannův Seifert Laudová Šmaha Dei Ryšavá Hübnerová Matějovská Vojan Inneman Shakespearův Romeo Julie Lotharův národní divadlo
32 article
Dnešní představení patří 4. čtvrtce abonentů. Vy- skytly se opětně výtky, že nynější správa divadelní pěstuje málo repertoir původní a že se zálihou hoí hrám německým. Takovým výtkám nejtépe lze čelit statistikou a srovnáním nynějšího stavu s dřívějškem, což nebudiž vykládáno za útok na správu bývalou. třeba že výtka ta byla nedávno pronesena veřejne právě členem dřívější správy divadelní. Ve správním roce 1834-95 hrály se původní práce celkem 98krát (64 celovečerní, 34 aktovky), r. 1895—96 celkem 131 krát (88 celovečerních, 43 aktovky), r. 1896—407 celkem 128krát (84 celovečerní, 44 aktovky), 1897—/98 celkem 125krát (96 celovečerních, 29 aktovek), roku 1828—99 celkem 116krát (69 celovečerních, 47 akto- vek), r. 1899—1900 celkem 98krát (79 celovečerních, 19 aktovek). R. 1900—1901, v prvním roce nové správy, hrály se původní hry 143krát (11B celovečer- ních, 30 aktovek). Z toho zřejmo, že za bývalé správy ani v jediném roce posledního jejího šestiletí nebrály se původní práce tak často, jak v prvním roce nové správy a zvláště nápadným je ten rozdíl u her celovečerních, jejichž reprisy stouply za nové správy měrou prve nebývalou. Lze to ovšem vysvětliti i tím, že loni zadáno bylo Národnímu divadlu hodně původních novinek, z nichž mnoh se velice líbily a došly četných repris. Letošek je v té příčině mnchem skromnější: dosud přijaty byly ku provozování teprve dvě novinky původní, ale divadelní správa hledí to vynahraditi tím, že po- jmula do letošního repertoiru řadu nově vypravených českých her z dřívějška, jak už dříve v pozvání k abo- nentům byla oznámila. Co se týká her německých,