3
masthead
4. listopadu 1901. Číslo 304.
4
article
»Eelnir« proti tomu připumíná dosti případně
že nejde o Lorandovy požadavky, nýbrž přede
vším o vážnost Franeie na celám Východě.
Germanisace skrze katolickou
církev.
Nedávno konalo se v Záboří v Hornín
(Pru sém) Slezsku velké shromáždění polské
jež bylo krásnou národní manifestací lidu horno
slezského. Hlavní řečník, redaktor Semjanovský
tři věci široko rozebral: 1. poměr živlu pol
ského k vládě pruské, 2. poměr Němců kato
liků k polskému národnímu ruchu v Hornín
Slezsku; 3. germanisäci skrže katolickou církev,
proti niž dle rady řečníkovy třeba jasně, upřímně
a otevřeně se postavit, neboť vliv katoliekého
duchovenstva mezi Peláky je daleko silnější
než osob světských. Germani s áto r
stavu světského vidouce, že sla m
nemnoho mohou pořídřti, ustiluj
získati biskupy a kněze, aby se
jim propajčili za nástroj germa-
nisace. Na kněze nalehují, aby za braňoval
zpěvu polskémn, nekázali polsky, přednášel
polským dětem náboženství německy a učili je
německým kostelním zpěvům.
Lorandův
Němec
Pelák
German
Záboří
Hornín
Hornín Slezsko
národní manifestace lid horna slezský
5
article
Úsili toto, konstatoval řečhík, n ezi
stává bez výsledku. Katolietí kněží, Po-
láci, říkají: Vláda si toho p řeje, mu
síme germanisovati? Takovým sla-
boehům odpověděl řečník: Který kněz pod
robuje se takovým nešlechetným a nekřesťan
ským přáním vlády, projevuje i slabosť cha-
rakteru i slabosť křesťanského přesvědčení
kněží musejí pamatovati, že lid bolestně poci-
tuje křivdu a násilí, které na něm germanisaee
páše a že pracovati pro pangermanskou poli-
tiku slovanský katolický kněz nikdy nemá, byt
si toho vláda ne »přála«, nýbrž přísně nařizo-
vala. Opouští-li katolická církev Poláky, opoušt
své nejhorlivější vyznavače, a opusti-li Poláci na
vzájem ji, Němci ji tuto ztrátu nenahradí. Tak
smýslí všechen slovanský lid hornoslezský.
K tomu dodáváme: majíli Poláci přičinu
naříkati na to, že katolická cirkev jejich ná-
rodní věc Němcům zrazuje, musíme se tím' více
míti na pozoru před falší katolické církve my
Čechové, kteří jsme s ní vždycky byli na štíru,
a s námi musí na bedlivě stráži býti všeck
české duchovenstvo, jež národně clti, a tako-
vým je naše nižší duchovenstvo vesměs.
Vyššímu duchovenstvu v příčinách národních
důvěřovati nemůžeme, neboť ono žije v tradicích
wichingovských, jejichž síla ukazuje se i na
biskupech nejryzejšího lidového původu českého,
jako je na př. budějovický biskup Martin Říhu
a nejnovější světící biskup Krásl, jenž věděl
tak dobře jako dr. Frind, jaký účel jeho povy-
šení má, a přijal s infulí biskupskou i úlohu
pracovati k tomu účelu. Aby se tyto wichingov-
ské tradice, našemu národu nade vše nebez-
pečné, jednou zlomily, na tom záležeti musí
nižšímu českému duchovenstvu jako nám lai-
kům, a to bohda provedeme, majíce výstražný
přiklad v zápasech Poláků pod německým
jhem, kteří pozdě vidí, jak pochybili, slepě ka-
tolické církvi důvěřujíce.
Polák
Němec
Čecho
Říha
Krásl
Frind
6
article
O poměrech cejchmistrů.
O poměrech cejchmistrů.
V minulých třech nedělích bylo na stát mnoho
nářku proneseno ve příčině nedostatečného honoro-
vaní těch, kteří státu neúmorně pracují. Dvě kate
gorie poštovních úřadníků pronesly v této otázce
mnohé, širší veřejnost překvapující a neuvěřitelné
podrobnosti, včera stesky na špatné odměňování pr-
neseny byly proti státu na schůzi cejchm isttiriů
O této kategorii státních zřízenců doposud pranie
nebylo slyšet. O jejich působení dovídá se obyva-
telstvo z občasných kontrol měr a vab, které se
konají za tím účelem, aby nebylo obizováno ani obe-
censtvo ani stát. Každý mohl se právem ddomnívat.
že tato kategorie je řádně honorována, ale ve vče-
rejším shromáždění cejchmistrů byl tvrzen pravý
opak toho. lest do kategotie, podabná asi poštovním
expeditorům. Dle libovůle může býti každý a kdy
koli místa svého zbaven, nemá nároku na pensia
o jeho vdovu a sirolky rovněžnení postaráno. Cejch-
mistr má se representovat jako úřadník, ale každý
úřadní sluha považuje ho pod svojí úrove ň. Takte
byla vylíčena situace cejchmistrů na včerejší jejich
schůzi, konané na Žofíně.
Zúčastnilo se jí přes 40 cejchmistrů z různých
končin království. Byli zejmena přítomni cejchmistřit
z Prachatic, Friedlantu, Žlutice, Liberce. Něm. Brodu
Plzně, Třeboně, Strakonic, Náchoda, Jicmna, Chru-
dimi, Kralovic, Ledče, Sedlčan, Příbrami, Klatov
Mělníka, Kutné Hory, Pelhřimova, Poděbrad, Bene-
šova, Týnice, Tábora, Hořovic, Turnova, Loun, Ra-
kovníka, Poličky, Nového Města n. M., Muich. Hra-
diště, Chebu, Plané. Žatce. Děčína, Teplice, Mostu
Landškrouna, Broumova, Podbořan, Vysokého Mýta,
Karlových Varů a Falknova.
Muich
Žofín
Prachatice
Friedlant
Žlutice
Liberec
Německo
Brod Plzeň
Třeboň
Strakonice
Náchod
Jicmn
Chr
Kralovice
Ledeč
Sedlčany
Příbram
Klatovy
Mělník
Kutná Hora
Pelhřimov
Poděbrady
Ben
Týnice
Tábor
Hořovice
Turnov
Louny
Ra
Nový město můj
Cheb
Planá
Žatec
Děčín
Teplice
Landškroun
Broumov
Podbořany
Vysoký Mýto
Karlová Vary
Falknov
7
article
Jmenem pořadatelského výboru schůzi zaháji
p. Schiebl ze Strakonic, který oznámil, že jednání
bude nejprve české, poněvadž je přítomno více kol-
legů českých a v druhé řadě německé. Pak uvíta
veškeré účastníky, dále posl. pana V. Bře zmeov-
ského, jejž žádal, aby tužby cejchmistrů tlumoči
v klubu poslanců a pečoval, aby jim bylo vyhověno
potom představil vrch, inspektora p. Č. Smolika
vrch, komisaře p. Fahouna a j.
Zpráva o zahájené akci zal účelem zlepšení stavu
byla zaslána 75 cejchmistrům, z nichž 45 odpovědělo
souhlasně, 19 neurčitě a 11 prohlásilo, že se žádné
akce nesúčastní. Nepřítomnost svoji na schůzi omlu-
vili poslanci pp. Schwarz (který v přípise ujišťovul.
že milerád věcí cejchmistrů se ujme, ale úpozorňoval
zároveň, že na základě nynějšího systému cejchov-
ního bude úspěch jejich pouze kusý), Sehnal. Nietach
a dr. Schücker. Dále omluvili se cejchmistři Melichar
z Hradce Králové, Chaloupecký ze Semil, Kadlec ze
Dvora Král., Bílek z Prachatic aj.
Po sdělení těchto formalit bylo zvoleno předsen
nictvo, a sice p. Schieb! předsedou, p. Röh
ringer z Chebu místopředsedou, zapisovateli pp
Ryšánek z Benešova a Klippel z Mostu.
Rokování zahájil předseda sdělením potěšitelného
fakla, že tolik cejchmistrů k prvnií schůzi se shro-
máždilo. Potom v obšírné řeči vylíčil situaci cejch-
mistrů, kteří mají směšně malý plat za vykonáván
svých povinností. Plat náš nemůže se rovnati ani
platům sluhů, a přece se od nás žádá, abychom a
representovali jako úřadníci. Tužbou naší jest, aby
naše finanéní prostředky byly zlepšeny.
Schiebl
Smolik
Fahoun
Schwarz
Sehnal
doktor
Schücker
Melichar
Chaloupecký
Kadlec
Král
Bílek
Schieb
ringer
Ryšánek
Klippel
Strakonice
Hradec Králové
Semily
Prachatice
Cheb
Benešov
Most
8
article
Pan Hora z Poděhrad žádal, aby poměry cejch
mistrů byly upraveny dle vzoru státních úřadníků
aby za komise byla jim dávána náhrada.
Pan Malec z Rakovníka ke charakteristice po
měrů cejchmistrů uvedl, že činnost jejich je úřady
posuzována jakožto zaměstnání vedlejší. Ve skuleč-
nosti tomu ovšem tak není. My k vykonání svých
povinností musíme věnováti veškeren čas a tím hyne
ono zaměstnání, které cejehmistr snad má vedle
svého úřadu. Zkušenost přesvědčuje, že hlavním
naším zaměstnáním jest cejchovnictví. O naše bu-
doucí není státem nikterak postaráno. Stalo se
mnoho případů, že kollegové v pivovarech nastydl
a pak prostě byli svého místa zbavení. Je pochopi-
telno, že cejchmistr má vedlejší zaměstnání, nebo
z plátu 150—250 zl. ročně nemohl by být ani živ
Pan Püffel z Landškrouna uvedl, že byli
mnozí, kteří měli dobré postavení soukromé, o které
však byli úptně připraveni vykonáváním povinností
cejchovních.
Poděhrad
Malec
Püffel
Rakovník
Landškroun
9
article
Další rozpravy, v níž vytknuto, že stav nej
poslednějšího státního sluhy jest příznivější, zúčast
nili se pp. Peterka z Třeboně, Janoušek z Teplie
a Schiebl.
Posl. p. Březnovský njistil shromážulčné.
že tužby jejich v klubu poslanců sdělí a tam na
leznou dojista ohlusu, poněvadž je naší povinností
abychom se ujali každého utlačovaného. Uvádí, že
je povinností státn, máležitě honorovati své zřízence
aby si úřadnictvo zachovalo ruce čisté a menoru-
šené. Proto slibuje, že klub zájmy cejehmistrů budu
podporovat. (Souhlas.).
Tak byl prohrán návrh na npravení služného
nedefinitivních cejchmistrů a usneseno domáhati se
systemisování míst a slupňů a nejvyšším služným
1600 K pro ty, kdož se nedostanou do Xl. dielni
třídy, opatření pense pro vdovy a sirolky dle vzoru
podůřadníků stálních dráh.
Peterek
Janoušek
Teplie
Schiebl
Posl
Březnovská
Třeboň
10
article
Po ilosažené 10leté službě cejchovní rřísluš
každému cejchmistru nárok na definitivu v XI. třidě
Každému cejehmistru budiž volno, aby na veřejný
konkurs kteréhokoli úřadu v Čechách mohl kompe-
tovati. Konkurs tento budiž vyšším úřadem veřejně
vyhlášen, aby takým způscbém dopomohilo se po-
měrnému postupu starších cejchmistrů. Nově usta-
novení cejchovní lunkcionáři buďlež přidělován
k úřadům méně výnosným. Všem cejehmistrům
kteří slouží jistou řadu let, buďtež léta u vojsk
ztrávená do služby započitána. Při subatitücích buďte
každému výlahy nahraženy.
Tato usnesení mají být podkladem k petici
jejíž vypracování svěřeno komitétu, do kterého zvolen
pp. Radešlnský, Dengler, Hora, Schiebl a Püflel
Do komitéta, který má petici odevzdati ve Vídn
minislru ohchetlu a poslanedm, zvoleni pp. Schieb
ze Strakonic, Hora z Poděbrad, Šourek z Tabora
Janoušek z Teplic, Röhringer z Chebu a Pechstein
z Falknova.
Ko konci usneseno, aby z každé země v Před-
litavsku byli zvoleni delegati cejchmistrů, kleří by
se sešli ve Vídni ke společné poradě o dalším po-
stupu. Těmto delegálům bude ponechána k rozhod
nutí otázka o zřízení odborného časopisu.
Radešlnský
Dengler
Hora
Schiebl
Püflet
Šourek
Janoušek
Röhringer
Pechstein
Čechy
Strakonice
Poděbrady
Teplice
Cheb
Falknov
Vídeň
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na jednoho z největších škůdoů
české obecné školy v Olomouci, jejiž známá
záležitost projednává se té doby mezi olomou-
ekon okresní a zemskou školní radou, nebylo až
dosud nu tomto mistě řádně ukázáno. Jak jsme
v posledních dnech oznámili, schválilo obecní
zastupitelstvo olomoucké dobrozdání okr. školni
rady, dožádané zemskou školní radou o stavu
obecné školy české a sice ku stížnosti českých
rodičů olomouckých, usnesené na manifestační
jich schůzi. Dobrozdání olomoucké okr. šk. rady
shledává předmět nejdůležitější stížnosti českýei
rodiců, naprosto nedostatečné, prabídné nezdravé
a těsné místnosti české školy olomoucké, v nej-
krásnějším pořádku. Že česká škola a zvlášte
škola v Olomouci jest posicí tamní české men-
šiny, na niž namířeny jsou bezohledně největší
a nejsurovější kusy německé střelby v Olomouci,
jest jako všude také tu pravidlem. Tam.
Olomouc
12
article
kde se české menšině podařilo vynutiti
po známých, trýzně plných cestách na ně-
mecké většině obeení školu, tam platí škol
tato za regulator rozvoje české menšiny, počet
žáků jejích za ukazatele faktického stavu men-
šiny, jejího klesání a vzrůstu. S veškerou vzte-
klostí msty vrhá se německé ob. zastupitelstvo
na českou školu a jedním z nejbidáčtějších
prostředků, jimiž pracuje na odstrašení českých
rodičů od české školy, jest umisťování českých
škol v mistnostech, úmyslně tak vybraných, aby
byly výsměchem a potupou všem předpisůmo
zdravotních nutnostech školy. Tento způsob
boje jest dobře znám českým menšinám a sloupee
českých listů bývají plny zpráv o raffinovanosti
německých zastupitelstev, kteráž pro české
školy vyhledávají ratejny všemožně blízko po-
ložené k nevěstincům, hnojištím, smrdutým
fabrikám, dýmajícím dolům a můželli se pro
českou školu vybrati budova zvolna, ale jistě
propadávající se jako v Mostě, pak je pánům
Most
13
article
Němcům u srdce nejvolnějí. Od německé kul-
tury ovšem nemůžeme žádnti, aby se za to sty-
děla, ta už jednbu je tak »rostlá«, ale že něco
takového není velkou chloubou zemských škol-
ních rad, a že stav škol českých menšinv
Čechách a na Moravě jest speciálně rakouskou
— — ctí, to netřeba zvláště dokazovati. Školn
nemoci českých dětí a žalostná trýzeň jich ro-
dičů, z konfliktů jich povinností vznikající.
jest patrně nezbytným korením k tradiční veli-
kosti a povýšenosti německého plemene v těto říši.
Zřídka však se stává, že by — krom odrodile-
ckých učitelů takovýchčeských škol menšinných,
dosazenýchk itomukonci, aby školu sobě svě-
řenou zvolna rdousili — stál po boku násilné
většiny Čech mocí svého vlivuplného úřadu,
jak tomu právě v Olomouci. Tím jest pak ře-
ditel alovanského gymnasia olomouckého P.
Vrzal, ve své vlastnosti inspektora obecní české
ákoly v Olomouci. Nejpádnějším dokumentem olo-
mouckých radničních násilníků proti Čechům jest
poukazování na výroky inspaktora řed. P. Vrzala,
podle nichž škola česká jest ve vzorném po
řádku a že místnosti její jsou naprosto uspo-
kojivé. Úřadní dokumenty, jimiž P. Vrzal,
c. k. ředitel olomouckého gymnasia dosvědčuje
vše, co si obec olomucká přeje, jsou zřídlem
onoho »veselého smíchu« s nímž podle olomou-
ckých listů přechází radnice k dennímu pořádkuo
žádostech a stižnostech českých rodičů-poplatníkův.
Němec
Čo
Čecho
Čechy
Morava
Olomouc
14
article
P. Vrzalovi, insp. české školy olomoucké, vytýkají
čeští rodičové u jich vůdcové v Olomouci, že »bud
z nedostatku času aneb energie nemilosrdně
opouští českou školu v době nejkrušnější a zá-
roveň s pány na radnici odsuzuje nejopráv-
něnější přání a stesky jich.« Rodiče čeští tážou
se pana inspektora ve veřejném listě
»Najde pan inspektor jediného poctivého Čecha,
který poměry na české škole zná, aby s dobrým
svědomím tuto školu za dostatečnou uznal ? Je
ve městech moravských jediná škola německá
ve stavu tak zbědovaném, jako národní škol
v královském hlavním městě Olomouci? Ru-
číme za to, že není!« i dodávají: »S lítost
doznatí dlužno, že ocitl se pan inspektor v roz-
poru se všemi rodiči českými, a že s velkým
povděkem přijato by bylo rozhodnutí jeho,
že se úřadu čestného vzdává . . . . . . «
— Pan Lupu, poslanec za Bukovinu, ne-
přeje si, jak známo, míti ve své zemi jinou
správu, než německou a je do té němčiny tak
zabrán, že dle jeho výroku Rumuní ve jmeno-
vané zemi by němčinu hájili proti Němcům,
kdyby jim ji chtěli vziti. K tomu píše se nám
Kdo by ehtěl zvěděti bližší data o té vzorné
bukovinské administraci, tomu bychom dopo-
ručili velký process, který před málo lely odehrál
se a jehož hrdinové byli úřadníci této — zna-
menité správy a sice od dvorních radů počinaje
až dolů k finančním strážníkům. Z processu toho
bylo nad jiné patrno, čeho schopna taměj
Čecho
Lupo
Němec
Olomouc
Bukovina
15
article
sněmecká« správa a jaký panuje v této zem
vůbec pořádek. Přelíčením tím stržen byl závoj.
za nímž skrývala se nejhorší korrupce a ode-
hrávaly se věci, jež v civilisované zemi zdály
by se nemožnými. Ostatně žije ještě v Praze
při místodržitelství vrehnl účetní úřadník, jenž
vyslán byl před lety do Bukoviny, aby se tam
poohlédl tak trochu po tamějším hospodářstve
berním. Návštěva jeho měla za následek, že
mnpžství úřadníků bylo propuštěno, jiných celá
řada z trestu přeložena. A všichni úřadovali —
německy. Nevíme, je li téhož mínění jako pan
Praha
Bukovina
16
article
Lupu též pan Lupul a ostatní Rumuni, kter
nedávno ještě stáli v řadě s námi v zápase za
rovné právo proti němčině. Dosud nikdo z nieh
se neozval a můžeme právem tedy souditi, že
pan Lupu tlumočil správně tužby jejich. Čim
ale vysvětlili tento obrat? Od znalce poměre
dostalo se nám vysvětlení jednoduchého, Rumuni
sami, již mermocí chtějí býti Romany a jež
jako žbavý oheň páli slovanství, kterého v nich
více než 50 procent, nenávidí proto Slovany
víc než Němec. Stará generace nenávist lu do-
vedla jakž takž potlačiti, ne ale páni mladší.
kteři vyšli již z éry nynější a pokud maji
akademické vzdělání, jsou odchovanci černovecké
německé university. Ostatně se řídí Rumuni
rakoušli vždy dle proudu, jaký má vrch v krá-
lovství rumunském a tam, jak známo, věje dnee
vítr rakousko německý. Proto je pan Lupul
nadšen tak pro — německou správu.
Lupul
Rumun
Lupo
Romanus
Němec
17
article
— Pomozte Čechům slezským v hrdin-
ném jich zápase o Kateřinky, důležité to před-
městl Opavy se 7000 obyvatelů ! Pomozte,
neboť jde o zachování důležité posice, jejiž
ztráta mohla by míti nedozírně následky!
polovici listopadu konají se — po třetí —
volby do obecního výboru, byvše dvakrále zru-
šeny. Právě rok trvá veliký ten volební boj;
proti násili a bezohlednému terrorismu, ba proti
úkladům přímo nelidským nestačují síly Čechův
slezských. Němci konají ve prospěch volebního
fondu kateřinského veřejné sbírky a subskripce
pořádali velikou slavnost v Opavě, kde kdo při-
spívá, aby vedle hrubého násilí pomáhati mohly
Němeům i peníze. Do volebního boje zasa-
huje způsobem přímo neslýchaným o bee
opavská. Vedle jiných prostředkův, na
něž inlerpellacemi v radě říšské bylo
poukázáno, použila i toho neslýchaného úskoku,
že vypověděla z tržiště opavského
46 zelinářek, které drží s českou
stranou, kdežto ony kateřinské zelinářky
které jdou se stranou odrodileckou, na tržišt
ponechány. Tím mají býti ony vlastenecké ženy
přinuceny, aby opustily národní prapor. A tu
vidíme dojemné zjevy vlastenectví! Ženy tyto,
ač jsou ve své hmotné existenci ohroženy, sta-
tečně vzdorují. Veřejnosti české nastává povin-
nost, aby škodu oním brutáleím jednáním způ-
sobenou alespoň částečně nahradila a tak ujala
so ubohých pronásledovaných žen, dokud ne-
nastane remedura, k níž kroky již učiněny.
Čecho
Čechův
Němec
Kateřinka
Opava
obecní výbor
18
article
Appellujeme na dohročinnost českých vlasten-
cův. Konejte sbírky ve prospěch kateřinskýeh
zelinářek, ve svě existenci ohrožených! Příspěvky
buďlež adresovány panu Věncoslav u Hru-
bému, sadovi zemského soudu a poslane
v Opavě.
— Konec moravským smiřovačkám
Na sobolu dne 2. listopadu 1901 sešel se vý
komný výbor strany lidové na Mo-
ravě, aby pojednal: 1. O politické situaei.
2. O moravském vyrovnání. 3. O sjezdu dů-
věrníků a pak o přípravách k zemským volbám.
Předsedou schůze byl posl. dr. Václ. Šílený.
předseda výkonného výboru strany lidové. Velice
napjaté sledována byla zp ráva o politické situaci,
podaná posl, drem. Stránským a po delš
živé debatě učiněno bylo toto usnesení: »Vý-
konný výbor lidové stranyma Moravě, vyslechnuv
zprávu dra. Stránského o politické situaci, žádá
klub svobodomyslných poslanců na říšské radé,
aby setriva ve svémm nejirozhodněj-
ším odporu proti ládě Kör brově,
poněvadž ona očividně nadržuje myšlence ně-
mecké nadvlády a uspokojení našich osvětových
a národních potřeb proti všemu právu závislým
činí na souhlasu Němců.« O vy ro v ná n
moravském rozpředla se živá, věená
debata a výsledkem jejím jest lenio projev,
který byl jiednohlasně při jiat.
Věncoslav
doktor
Václ
Stránský
Němec
Opava
strana lidový
výbor lidový stranyma Morava
19
article
»Výkonný výbor lidové strany na Moravě vzal
ve své schůzi dne 2. listopadu 1901 v úvahu
stav jednání tak zvaného stálého vyrovnávacího
výboru na snému zemském a usnesl se na
tomto projevu: V uvážení, že Němci svým
mluvčím posl. bar. d' Elvertem v posled-
ním zasedání na tak příkré postavili se stano-
visko, že dohoda s nimi stává se na ten ča
nemožnou; v uvážení, že strana německá
nepokrytě již prohlásila, že od jistých svých
požadavků, postavených jen na udržení své ne-
právem a uměle dobyté národnostní državy, za
žádnou cenu neupustí; v uvážení, že také
jinak věcný obsah vyrovnávacích návrhů an
v národním, ani v politickém ohledu neposky-
tuje záruky, že sném jak potřebám národnost
tak i demokracie hověti bude; v uvážení, že
márodnost německá svým mimosněmovním jed-
náním nikoliv smír obou národů, nýbrž všude
jen boj mezi oběma vyhledává a že tudíž
parlamentní vyjednávání o smír žádného vý-
znamu již nemá a jen k zastření německé vy-
pínavosti slouží, jež nynější vládou dra. Körbra
ještě zjevné podpory dochází, ukládá po-
slamncům lidové strany, aby z vy-
rovnávacího výboru vystoupili.«
Usnesení toto oznámeno bude zemskému hejt-
manu hraběti Vettrovi.
— Valný ejezd strany lidové na Morav
konati se bude dne 15. prosince t. r. v Brně. Na pro-
gramu budou tyto body: Činnost strany. Politická
situace. Zemské volby.
— Němečtí poslanci pokrokoví konali zde
včera odpoledne schůzi, v níž se ustavili v kluh.
jehož předsedou zvolen dr. Karel Eppinger, náměsíky
předsedy dr. Jan Kiemann a Č. Hofmann, zapisovateii
dr. Josef Malý a dr. Aug. Hackel.
Němec
Elvert
Körbr
Vettr
doktor
Eppinger
Kiemann
Hofmann
Malá
Aug
Hackel
Morava
Brno
lidový strana na Morava
20
article
— Osobní. Tajný rada prof. dr. Virchow odje
včera z Prahy do Berlina.
— Rodinné zprávy. Paní Gusty Srpová
roz. Potůčkova a pan Josef Ladislav Srp, učitel
v Turnově, slavili dnes v pondělí sňatek v chrámu
sv. Štěpána v Praze. — Slečna Milenka Tům-
placká ze Zbraslavi a pan Jan Jeřábek, sládek
a nájemce hraběcího pivovaru ve Slapech, slaviti
budou sňatek svůj v sobolu dne 9. t. m. o 4. hod.
odpol. v chrámu sv. Jakuba ve Zbraslavi. — Slečna
Mařenka Pospíšilova z Prostějova a pan Arnošt
E. Jančík z Přerova slaví sňatek ve středu dne
13. t. m. o 1/24. hod. odpol. ve farním chrámu v Pro-
stějově.
— Úmrtí. V Hořicích zemřel minulou sobotu
pan JUDr. Karel Ruml, zemský advokát, čle
okresního výboru a městského zastupitelstva atd.
54. roce věku svého. Pohřeb konán bude zejtrao
3. hod. odpol. z domu smutku na městský hřbitovv
Hořicích. — Ve Zrači nad Sáz. zemřel minulý čtvr-
tek pan Emil Pílugmncher, důchodní velko-
statku v 42. roce věku svého po dlouhé a trapné ne
moci. Tělesná schránka zesnulého byla převezen
do Prahy a bude dnes o 4. hod./odpol. na olšanském
hřbitově pochována.
— Kardinál arolbiskup baron Skrbenský
odjel dnes ráno rychlikem státní dráhy z Prahy do
Vídně.
— Přednášky. Akademický čtenářský
spolek v Praze bude pokračovati v cyklu před-
nášek před prázdninami přerušeném. První přednáska
koná se dne 16. listopadu o 4. hod. odpol. v české
technice v posluchárně č. XVI. Přednášeti bude prof-
dr. Jul. Stoklasa o dhematě »Ze života bakterif« (a
demonstracemi). Vstup za osobu 40 hal.; pro poslu-
chače českých vysokých škol volný. Debatové ve-
čírky literárního odboru konají se týdně vždy ve
čtvrtek o 5. hod. odpol.
profesor
doktor
Virchow
Srpová
Potůčkův
Josef
Srp
svatý . Štěpán
Jeřábek
svatý . Jakub
Pospíšilův
E Jančík
JUDr
Ruml
Pílugmncher
Skrbenský
Jula
Stoklasa
Praha
Berlín
Turnov
Zbraslav
Slapy
Prostějov
Přerov
Hořice
Zrač nad Sázava
Olšanský hřbitov
Vídeň
21
article
— Výstava obrazů z Čhodska a Itallo
Jaroslava Špillara zahájena byla za velké účasti
předních osobnosti, mezi nimiž zamský a říš. posla-
nec dr. Edv. Grégr, pp. univ. prof. dr. Rubeška, dr
Hoslinský a dr. Schrutz, docent PaDr. B. Matějka.
zem. inspektor Procházka, škol. rada Al. Jirásek
ředitel um. prům. školy J. Štibral, ředitel účtárny c k
místodržitelství Leufr, účetní zada Novák, řed. české
cuk. společnosti Goller, cís. radové Otto a Vilím,
J. V. Rott, B. Kočí; z literátů byli přitomní pp. prof.
K. B. Mádl, dr. Novák. Kaminský, K. D. Mráz, Fa
Presto, dr. V. Tille, dr. F. X. Harlas a j. I obec umě-
lecká byla hojně zastoupena, byli zde zejmena mistr
Aleš, prof. K. Liška, malíři Vlček a Urban a pak
z »Mánesn« prof. Sucharda, Preisler, Wachsmann
Stenc, Halman, Němec a Katel Špillar. Mnoho zva-
ných hostí nepřítomnost svoji omluvilo. Výstava uči
nila na každého velmi pěkný dojem. Sál rozdělen na
dvě poloviny, z nichž přední vyplněna jest obrazy
z Chodska a druhá obrazy z Italie. Uspořádání jest
velice pečlivé. Hned při prvním pohledu povýstavě
ulkvěl každému dojem o velké, neúmorné píli uměl
cově, Fři zahájení zaprodány byly některé vyslavené
obrazy, tak zejmena č. 91 »Rayazzo s fiaskem«, č. 26
»Probouzení«, č. 114 skizza (»Rybář«), č. 61 (studie
z Italie), č. 19 »U pumpy«, č. 13 »Pasáček« a č. 51
»Děti na písku«. Výstava otevřena jest denně od 8.
do 5. hod. več., v neděli do 7. hod. več. za vstupné
jak v neděli tak ve všední dny 60 h. Zvláštní vstu-
penky spolkové dostati lze zn 40 hal. prokázáním se
legitimací spolkovou u výstavní pokladny.
Špillar
doktor
Edv
Grégr
profesor
Rubeška
Hoslinský
Schrutz
Padr
B Matějek
Procházka
Al
Jirásek
J Štibral
Leufr
Novák
Goller
Otta
Vilím
J V Rott
Mádl
Kaminskij
Mráz
V Till
Harlas
Aleš
K Liška
Vlček
Urban
Suchard
Preisler
Wachsmann
Stenc
Halman
Němec
Katel Špillar
Rayazzo
Čhodsko
Italia
Presta
Italia
22
article
— Nový poklesek bývalého poštovního
expoditora. Krajský soud v Hradci Králové vydal
zatykač na Františka Samka, bývalého poštovního
expeditora, který z Nového Bydžova zmizel, dopustiv
se zločinu podvodu. Samek v roce 1896 jako cxpe-
dilor u pražského poštovního ředitelství spáchal
zpronevěření značného obnosu. Tehdy podezření
z činu uvaleno na expeditora Hajna, který byl také
odsouzen. Po půl roce však pravý vinník byl vy-
pátrán, nevinný Hajn na svobodu propuštěn, ale se
zdravím podrytým. Samek byl dne 15. května 1897
odsouzen pro zločin zpronevěření v úřadě do žaláře
na půltřetího roku. Po odpykání trestu stal se Samek
cestujícím v jistěm závadě v Novém Bydžově, odkud
z uvedené přičiny zmizel. Včera byl Samek v Praze
vypátrán a k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby
odveden.
— Druhý uprchlik nalezen. Trestník Josel
Semerák, který v trestnici na Pankráci odpykával
treat čtyřletého těžkého žaláře pro zločin loupežea
minulé úterý se dvěma soudruhy z polní práce uprchl,
dostal se od Pankráce dosti daleko. Včera ráno byl
přistižen blíže Kolfna, odevzdán četnictvu a v poledne
již putoval uprchlik v poutech v průvodu četník
z nádraží v Hybernské ulici na Pankrác. V ulicích.
kterými se ubírali, povstalo značné shromáždění obe-
censtva. Ze tří uprchlků jsou již dva opět za mří-
žemi. Třetí, Fousek, který měl v úmyslu dobrovolně
aárna
Samek
Hajn
Josel Semerák
Fousek
Hradec Králové
Nový Bydžov
Praha
Pankrác
hybernský ulice
na Pankrác
23
article
nalezl někde příjemné pohostinství, neboť doposud
se nevrátil a také nebyl vypátrán.
— Uzavřená ulice. Za příčinou opravy asfal-
tové dlažby zůstane Havířská ulice ode dnešního
odpoledne pro povozy uzavřena.
— Odplata pohostěného. Tesař p. Josel
Štěpánek z Bubenče předevčírem pohostil příručiho
Arnošta Mayera z čís. 100—V., který se mu odvděči
tím, že mu odcizil zlaté hodinky v ceně 70 korun.
Mayer byl zatčen a k soudu odveden.
— Ze strachu před soudem spáchal zámožný
rolník J. Kolář v Bonešově u Boskovic hrozný čin
Prohodil něco v hostinci vůči svému sousedu, který
nemeškal a zašel si do Boskovic k advokátu a poda
na Koláře žalobu pro urážku na cti, o které ustano-
veno líčení na minulý úterek. Obžalovaný Kolář za-
lekl se trestního ličení tak velice, že odešel v pon
dělí večer na půdu, zalezl do sena u zapálil je.
Slatek shořel úplně. Kolář nalezen upálený.
— Oheň ve květinářském závodě. N
Ferdinandské třídě včera po 6. hod. večerní, v době.
kdy na promenadě panuje nejčilejší ruch, roznesla
se zpráva, že v domě naproti policejuímu ředlitelství
vznikl požár. Ulice byla v těch místech v zápětí na-
plněna obecenstvem tak hustě, že veškerá kommuni-
kace úplně byla přerušena. Ani vozy elektrické dráhy
nemohly projížděti. Oheň povstal ve květinářském rá
vodě p. Otakara Bělohlávkav domě č. p. 137- Il.
Tesař
Josel Štěpánek
Mayer
J Kolář
Kolář
Bělohlávkav
Bubeneč
Bonešov
Boskovice
N Ferdinandský
24
article
Obchod byl do 6. hod. olevřen a do té doby prodlé-
vala tam manželka p. Bělohlávka se zřízencema
poslíčkem. O 6. hod. byl obchod uzavřen a sotva
deset minut minulo, když obecenstvo, po chodníku
poděl květinářského obchodu se procházející, zname-
nalo dým. V tom okamžiku ubírala se po Ferdinan-
dově třídě hasičská hlídka. Byla z ústřední požární
stanice ve staroměstském obecním dvoře vyslána
k dozorčí službě do Národního divadla. Hasiči přisli
k obni jakoby na zavolanou. Hlídka ovšem ujala ne
neprodleně opatření za účelem obmezení požárn.
Jeden hasič spěchal k požárnímu automatu, umístě
nému na budově policejního ředitelství v ulici Karo-
liny Světlé a povolal pomoc. Mezitím ostatní hasiči
z divadelní hlídky vypáčili železnou závěsu dveř
krámu, ale dále nepokročili, poněvadž neměli po
ruce hasící prostředky a náhlým otevřením skleně
ných dveří mohly plameny značněji se vzedmouti.
Bělohlávek
Hlídek
Kara
národní divadlo
obecní dvořit
25
article
Trvalo krátkých několik minut a již ze Starého města
přijeli hasiči s ředitelem p. Vejdělkem. V zápělí při-
jeli hasiči ze staroměstské radnice a z novoměst
ského obecního dvora. Prvý oddíl hasičů opatřil vodu
z hydrantu a mocný proud vnikl do květinářského
krámu, dýmem tak značně naplněného, že přehled
byl úplně nemožným. Když dým byl poněkud roz-
ptýlen, byl oheň uhašen extinktérem a dalšímu
nebezpečí zabráněno. Přispění hasičů bylo tak včas-
ným, že uchránila se větší čásť zařízení obchodu.
Oheň vznikl pod pultem; z jaké příčiny, nebylo
lze okamžitě zjistit. Žár pod pultem byl tak mocný,
že silná mramorová deska popraskala. Na místo po-
žáru dostavil se vlád. rada p. Marschan, vrchní ko-
misař p. Ploch, okresní inspektor p. Svoboda a četná
stráž udržovala pořádek na ulici. Za čtvrt hodiny
po příjezdu hasiči se navrátili do kasáren a ve kvě-
tinářském závodě byli ponechání dva hasiči na stráži.
Vejdělek
Svoboda
26
article
Potom teprve zástup obecenstva před krámem se
rozptýlil a kommunikace se uvolnila. Škoda ohněm
způsobená není značná, poněvadž po dušičkových
slavnostech byly věnce z valné části rozprodány.
— Nebezpečí ohně. Dnes po 12. hod. v noci
vznikl oheň v příbytku zedníka Josela Kučery v čís.
122 ve Střešovicích. Hasičské stráže z Hradčana
z Malé strany oheň uhasily.
— Šilenec v parku. V olomouckém parku
objevil se ve středu odpoledne slušně oděný muž,
který držel ve vzlyčené pravici revolver a rychlým
krokem spěchal po cestičce, načež náhle se zastavií
a vystřelil na ostatní chodcé dvě rány. Než mohl
býti chycen, neznámý muž prchl. V parku nezranil
nikoho. O 6. hodině večerní zadržen byl. na Horním
náměstí a odveden na komisařství, kde seznáno, že
jest šílený. Zjištěn v něm hostinský z Tábora, pan
Gustav Krumphanzl, který stížen jest utkvělou. my-
šlenkou, že je pronásledován anarchisty, před nimiž
prchl ze strachu z Tábora. Do Olomouce přijel dra-
hou již před několika dny a potuloval se pak hlavně
v jejím okolí. Dopraven byl do zemského blázino
ve Sternbsrku.
Josel Kučera
Krumphanzl
Střešovice
Horní náměstí
Tábor
Olomouc
27
article
— Různé příhody z tratí elektrických
drah. Koči Anl. Šilhan jel předvčírem odpoleline
s kočárem Ludvíka Pollaka z Marianské ulice č. 2.
po Újezdě na Malé straně. Proti kočáru po kolejich
elektrické dráhy jel motorový vůz č. 127, jehož řidič
zvoncem dával kočimu výstražné znamení. Kočí Sil-
han upozornční tohoto nedbal a zavinil tím, že kočar
s motorovým vozem se srazil. Stupátko kočáru bylo
rozbito a nátěr na voze poškozen. Na kočího pa-
dáno trestní oznámení. — Ridič elektrické dráhy
Jaroslav Nedvěd jel předvčírem dopoledne s motoro-
vým vozem č. 111 ze Žižkova směrem do Prahe.
Nedaleko Hybernské ulice sjelo se na kolejích drátry
několik povozů, které se dosti rychle nevyhnuly. Na-
stala srážka, při které nábytkový vůz kočího Josefa
Heyduka byl odhozen a ruční vozik sluhy Fezdi-
nanda Dohnala byl překocen. U nábytkového vozu
bylo uraženo prkno zadních dvířek.
— Stařoc usmrtil se skokem se třetího
patra. Příšerným způsobem dokonal život svoj
62letý bývalý kovář Ferdinand Kü sse l, bydlfcí
svéhio zetě Karla Kašpara v čís. 755 v Letohradské
ulici v Holešovicích. Tchán byl v minulých dnech
značně rozrušen a ve stavu duševní poruchy dna
spáchal sebevmždn. O 8. hodině ranní vystoupil n
okno příbytku ve třetím patře a vrhl se na dlažbu
v Letohradské ulici. Dopadl na chodník zrovna přeu
vrchního komisaře pana Buršíka, který zoufalcem
snadno mohl býli zasažen a vážným úrazem stížen.
Koč Anl
Šilhan
Pollak
Nedvěd
Heyduk
Dohnal
Stařoc
Ferdinand Kü
Kašpar
Buršík
Újezd
Žižkov
letohradský
Holešovice
Fezdi
28
article
Kňssel, dopadnuv na dlažbu, utrpěl tak těžká po-
ranění na blavě, že okamžilě zemřel. Na míslo d-
stavili se lékaři pp. dr. Švejcar a dr. Královec a po
ohledání byla mrtvola sebevraha odvezena na hole-
šovický hřbitov. Míslo sobevraždy, krví potřásněné.
bylo obklopeno zástupem obecenstva.
— Probodl se nožem. Tovární dělník Antonín
K., 46 let starý a v čís. 75 ve Staré Libni bydlicí,
včera odpoledne v sebevražedném úmyslu v jistem
Vysočanském hostinci vrazil si nůž do jevé strany
prsou a způsobil si značné poranění. Na libeňské
strážnici lékař p. dr. Pilař poskyti zoufalci první po-
moc. Domácí různice byly příčinou sebevražedného
pokusu.
— Postřelen při výpravě na vrabce. Stro-
nický učeň Felix Svoboda, 15 roků starý, na Mra-
zovce v čís. 702 na Smíchově bydlící, před několina
dny nalezl llobertku, zbraň značně zrezivělou. Touhou
po střílení byl učeň sveden k rozhodnntí, že flobertiu
poněkud vycídil, opatřil si náboje a včera odpoledn
podnikl do polí k Butovicňm výpravu na vvrabne.
Z obavy, aby ho policisté nezadrželi, uschoval učen
flobertku pod kabát hlavní k zemi a ústí hlavné
držel levou rukou. Osudnou náhodou za Smíchovem
vyšla z flobertky rána a kulka zaryla se učni do
dlaně lové ruky. S nářkem spěchal učeň dlo Prahy m
na záchranné stanici žádal o lékařské přispění. Poně-
vadž kulka vězela přiliá hluboko v mase, odkázan
byl učeň na kliniku všeobecné nemocnice.
— Těžee poraněn pádem s lešení.
stavhě komu firmy Szalatnay a Gröschel č. p. 33
v Havličkově ulici v Žižkově zaměstnaný 15lei
klempiřský učeň Josef Zarož, bydlicí v čís. pop. 6e
v Žižkově, předvčirem odpoledne osudnou nahode
spadl s lešení, 8 metrů vysokého a utrpěl tak těži
poranění na blavě, že podlékařském přispěníi nepro-
dleně byl odvezen do nemocnice.
Kňssel
doktor
Švejcar
Pilař
Svoboda
Josef Zarož
Královec
Libeň
Smíchov
Praha
Havličkov ulice
Žižkov
všeobecný nemocnice
Szalatnay
Gröschel
lei
29
article
— Oten zabil syna. Ve Valči u Kramlova na
Moravě zemřcl v těchto dnech 19letý nádenník Joset
Uher z Lanžhota následkem zranění, jež spůsobil ue
otec. V rodině Uhra docházelo často k domácím
hádkám, protože otec veškerý svůj výdělek propijsl
v lihovinách. Manželka často mu to vytýkala a syn
jejch Josef vždy se jí zastal a chránil ji před zulí-
cím opilcem. Starý Úher vyčkal okamžiku, když žem
jeho nebyla doma u sekl pak syna sekerou nékolikraie
do hlavy. Byl zatčen a dodán k soudu.
— Z lanové dráhy na Petřin. Dnešním
dnem zastavena byla pro zimní období vozha na la-
nové dráze petřinské. Rozhledna i turistický pavilien
budou každodenně až do slunce západu obecenstu
přístupny. V neděli a ve svátek za snížené vstupné
20 hal. za osobu.
— Ztráty a nálezy. Chudé děvče ztratilo v
neděli večer cestou od nového mostu u Nár. divadla
Ferdin, tř. k německému divadla peněženku s obnosem
2OK. Nátezce se 2áda by penízo odevzdal zK T
měnu v trafice v Celetné ulici u okresního souun.
— U policejního ředitelství v Praze jsou uschovany
v měsících červnu, červenci, srpnu a záříl. r. nalezené
předměty a sice: zlaté a stříbrné skvosty, peněženky
s obnosy, hotové peníze a různé jiné předměty. Ma-
jitelé mohou se o ně lamtéž přihlásiti. — U před-
nosty stanice na nádraží společnosti rak. uher. státní
dráhy nalezají se v těchže měsících v obvodu dráhy
natezené: deštníky, slunečníky, hole a pod. Majitelé
mohou se u přednosty o věci ty přihlásit. Také
v Král. Oboře byly nalezeny různé předměty, které
ke konci t. m. budou ve veřejné dražbě prodány.
— Vystěhovalci. Včera jelo Prahou 17 vy-
stěhovalců z Krakova do Ameriky.
Kramlův
Joset
Uher
Josef
Král
Valeč
Morava
Lanžhot
Petřiny
Celetná
Praha
Ma
Krakov
Amerika
Ferdin
30
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Z Chersonu, 3. listopadu. (C. B.) Nedaleko
veznice Stavirova v okresu ananěvském nalezena
byla ve hluhoké rokli velká zvířecí koslra.
Čásť dolní čelisti, kostí a končetin jakož i jeden zub
odevzdány zdujšímu starožitnickému museu. Z veli-
kosti a tvaru zubu soudí se, že to jsou pozůstatky
mastodona (Mastodon chiolicum sine Borrani)
= Začátok zimy na Volze. Z Niižní h o
Nomgorodu, 3. listopadu. (C. B.) Včera byl zde
mráz 10 stupňů. Na Volze pluje led až k Pučeši. Ae
navzdor domu plují pasažerské lodí na sever až
k Pučeši, na jih už k lsadům a na Oce až ke Ka-
sinovu,
= Nová dánská polární výpravn. Z Kri-
stianie, 3. listopadu. (C.-B.) »Aftenposten« ozna-
muje, že bude vypravena nová norská polární vý-
prava za účelem magnetického určení se-
verní točny. Reditelem télo výpravy bude prý
Amundsen.
Amundsen
Cherson
Volha
Oka
Ka
Kri
Aftenposten
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hrají se Vrchlického »Pomsta Catullova«, jež
byla předovčírem uvedena s rozhodným úspěchom
na dvorní divadlo vídeňské, a Haupímannova a 4Ia-
nička«. V první veselohře hraje roli Akmé sl. Gré-
grova, ostatní hlavní role hrají pp. Seifert, Šmahaa
pí. Laudová; v druhé hře hraje titulní roli sl. Hil-
bertova, mimo niž hrají větší role pp. Šmaha, Sei-
fert, pl. Ryšavá, pí. Hübnerová, pí. Matějovská, pan
Vojan a p. Inneman. Na zejtřek je ustanoven Ros-
siniův »Lazebník sevillský«, na středu večer
Shakespearova tragědie »Romeo a Julie«. Du-
masův »Polosvět« studuje se za režie p. Šma-
hovy a bude vypraven v úborech z polovice minu-
lého století. O včerejším předslavení Lotharova
»Krále Harlekýna« bylo divadlo vyprodáno.
Vrchlický
Catullův
Haupímannův
Seifert
Laudová
Šmaha
Dei
Ryšavá
Hübnerová
Matějovská
Vojan
Inneman
Shakespearův
Romeo
Julie
Lotharův
národní divadlo
32
article
Dnešní představení patří 4. čtvrtce abonentů. Vy-
skytly se opětně výtky, že nynější správa divadelní
pěstuje málo repertoir původní a že se zálihou hoí
hrám německým. Takovým výtkám nejtépe lze čelit
statistikou a srovnáním nynějšího stavu s dřívějškem,
což nebudiž vykládáno za útok na správu bývalou.
třeba že výtka ta byla nedávno pronesena veřejne
právě členem dřívější správy divadelní. Ve správním
roce 1834-95 hrály se původní práce celkem 98krát
(64 celovečerní, 34 aktovky), r. 1895—96 celkem
131 krát (88 celovečerních, 43 aktovky), r. 1896—407
celkem 128krát (84 celovečerní, 44 aktovky), 1897—/98
celkem 125krát (96 celovečerních, 29 aktovek), roku
1828—99 celkem 116krát (69 celovečerních, 47 akto-
vek), r. 1899—1900 celkem 98krát (79 celovečerních,
19 aktovek). R. 1900—1901, v prvním roce nové
správy, hrály se původní hry 143krát (11B celovečer-
ních, 30 aktovek). Z toho zřejmo, že za bývalé
správy ani v jediném roce posledního jejího šestiletí
nebrály se původní práce tak často, jak v prvním
roce nové správy a zvláště nápadným je ten rozdíl
u her celovečerních, jejichž reprisy stouply za nové
správy měrou prve nebývalou. Lze to ovšem
vysvětliti i tím, že loni zadáno bylo Národnímu
divadlu hodně původních novinek, z nichž mnoh
se velice líbily a došly četných repris. Letošek
je v té příčině mnchem skromnější: dosud přijaty
byly ku provozování teprve dvě novinky původní,
ale divadelní správa hledí to vynahraditi tím, že po-
jmula do letošního repertoiru řadu nově vypravených
českých her z dřívějška, jak už dříve v pozvání k abo-
nentům byla oznámila. Co se týká her německých,