1
masthead
Dne 8. května 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Číslo 125. Strana 3.
4
article
Byly schváleny návrhy na koupi pozemků číslo
460/2 na Letné ve výměře 600 čtver. sáhů od Ma-
lostranské záložny za cenu 24 K za čtver. sáh ve
příčině rozšíření sadů na Letné, dále schválena
dražba pětiny domu č. 1543—II. za 8670 K. Na
trvalý odpočinek byli dáni pp. cís. rada František
Šimek, řiditel měst. berního úřadu, Frant. Toužil, ři-
ditel měst. výpravny a p. Frant. Vichterle, vrchní
učetní revident. O všech pánech učiněny pochvalné
zmínky. Paní Švarcrové, vdově po vrátném starom.
radnice vyměřena pense a podpora pro dítky. Byl
přijat návrh, aby učinila se změna ve příčině jmeno-
vání představených v pomocných úřadech. Obyva-
telstvu v Klapém povolena pomoc 1000 K, což bylo
dodatečně schváleno. Odkazy zesnulých manželů
Olivových ve příčině sirotčince v Říčanech byly
bezvýminečně přijaty. Konečně vyřízeny mnohá sti-
pendia a osobní odstavce.
Pan Kaše ujímá se kostela sv. Haštala, který
je ve velmi chatrném stavu a žádá, aby obec dala
kostel opraviti, a to co nejdříve, nežli udá se tam
neštěstí.
Šimek
František
Toužil
Švarcrová
Olivův
Kaše
Letná
Ma
Obyv
Klapý
Říčany
svatý . Haštal
5
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
Důkladné upravení farní kongruy.
Píše se nám: Stěžoval jsem si Vám před několika
dny, že mně podle kongr. zákona ze dne 19. září 1898
upravená a schválená a také vyplacená kongrua, jejíž
zlepšení proti dřívějšku obnášelo 102 zl. 30 kr. ne-
dávným místodržitelským výnosem zase znova a to
důkladně »opravena« byla na základě prý minister-
ského nařízení ze dne 16. listopadu 1898 (jak krát-
kou platnost mají zákony rakouské ve prospěch kleru!
v ten smysl, že se mi 81 zl. 69 kr. strhuje jakožto
za mešní nadace, které prý patří do kněžské dotace
a nejsou pouhými mešními nadacemi, ač se má
za ně čísti přes 160 mší sv. Jaký následek této
»opravy«? — Tento: od 1. října 1899 přebral jsem
prý neprávem 115 zl. 60 kr., ty se mi ve 12 mě-
síčních lhůtách srážejí, tedy měsíčně po 9 zl. 63 kr.;
o 81 zl. 69 kr. mám nyní bráti méně, dělá měsíčně
6 zl. 80 kr., tak že se mi nyní strhuje na doplňku
mé kongruy měsíčně jenom 16 zl. 43 kr., což činí
za 12 měsíců tedy zu rok pakatel: 197 zl. 16 kr.
6
article
k tomu daň 3 zl. 60 kr. činí 200 zl. 76 kr. Jelikož
farní kongrua zdejší obnáší 700 zl., zbude mi tudíž
499 zl. 24 kr. na živobytí a všecko ostatní! Když
s tím budu muset vystačiti jeden rok, proč ne
dva, tři a t. d., když s tím mohu vystačiti
ovšem při sekání dluhů já, proč ne jiní anebo
všickni ostatní správcové farních beneficií v celém
blahoslaveném Rakousku?! Tak o nás soudí ti naši
finanční přítelíčkové tam nahoře. Mohu vám zcela
upřímně sděliti, že mezi duchovenstvem zmáhá se víc
a více všeobecná nespokojenost a rozmrzelost nejen
nad mizernými poměry politickými a společenskými,
ale především nad patrnou nepřízní a bagatelisová-
ním nás u těch vyšších kruhův státních a někdyi
církevních. Jest skutečná pravda, do čeho si stěžoval
dopisovatel »K. L.« v čísle ze dne 7. t, m., stále se
nám ukládá víc a více práce, ale uznání pražádné.
Také knězi dochází konečně trpělivost a to se dává
v našich, ač stále řídších schůzích na jevo kyselou
tváří, posuňky i příkrými slovy. Kam to má vésti?
— Proti »opravě« moji kongruy podal jsem rekurs
k c. k. ministerstvu a výsledek sdělím.
K L
Rakousko
7
article
* K odstrkávání Israele. Dochází nás tato
zpráva: Kterak židé v našem Rakousku jsou odstr-
kováni, o tom svědčí následující fakt. Pomocní ka-
techeti na středních školách, většinou z duchovní
správy, mající zkoušku způsobilosti pro vyšší školy
střední, dostávají od c. k. vlády za 2 hodiny vyučo-
vání 100 zl.; učitel náboženství israel-
ského za týž počet hodin 120 zlatých.
K tomu nějakého výkladu zajisté není potřebí.
* Kompromis na pražské radnici. C
již různých nechvalných scén a řečí vyžádal si boj
stran radničních, kolik žalob bude v době nejblíže
příští projednáváno u okresního soudu — to vše ve-
řejnosti známo. Teď konečně došlo ku částečnému
kompromisu. V sobotu odpoledne měla strana ná-
rodní i strany p. dra. Friče a p. dra. Podlipného na
radnici staroměstské schůzi důvěrníkův a ujednáno ve
straně národní postoupiti straně p. dra. Friče pět
míst městských radů a tak dostanou se do rady pp.
dr. Frič, Mellan, Kasalický, Sokol a Kreutzer, jimž
členové strany národní místo své postoupí. Strana p.
dra. Podlipného na místa městských radů více nere-
flektuje — známo proč. Vůdce i hlavní činitelé sdru-
žení tam již zasedají. Bylo by v zájmu obecného
blaha, aby již spory radniční, vyvolané p. drem. Pod-
lipným, utuchly.
Frič
Podlipný
doktor
Mellan
Izrael
Rakousko
Sokol a Kreutzer
8
article
Žid Lassalle o dělnietvu. Známý mate-
rialista Büchner píše ve svých pamětích toto: Meškal
zde u mne po celý den Lassalle. Má imponující po-
stavu, ale není příjemným společníkem. V chování je
mnoho hereckého a přehnaného, zneužívá patrně ce-
lého dělnického hnutí k osobním choutkám svým. Dal
si všemožnou práci, aby mne získal pro své plány,
ovšem marně. V hovoru mi bylo nápadno, že chce
býti a platí jako vůdce dělnictva a přece o té »pa-
káži« tak pohrdavě mluví. Nejvíce prý ho mrzí, když
na schůzích musí si podávati ruce s dělníky, kteří je
mají celé zpocené a velmi zapáchající. Toť se ví, žid
a míchat se mezi tu pakáž, která od fabriky z daleka
zapáchá, když žid pán sedí v saloně, a ta »pakáž« se
na něj dře. Bohužel, že ani stý díl sociálních demo-
kratů své předáky nezná.
* Z výroční zprávy spolku sv. Vincence
z Paula pro král. české vyjímáme toto: Bě-
hem roku zřízeny byly nové konference v Kostelci
nad Orlicí, v Turnově, v Chebu a v Prčicích; taktéž
v Týništi nad Orlicí pracuje se na zřízení kon.e-
rence. Počet konferencí vzrostl tudíž na 59. Co do-
týče se našeho »Vincentina«, útulku pro nezhojitelné,
přestěhovali jsme ho v květnu z dosavadních míst-
ností v Bubnech, které byly prodány, do nově získa-
ného a účelně zařízeného domu »Pöttingka« v Břev-
nově. V druhém našem zvláštním díle: ústavě pro
zaměstnávání hochů na Hradčanech bylo pod správou
vdp. P. Stacha ze Strahova horlivě pokračováno a
súčastňovalo se v něm 22 až 25 chlapců. Zvláštní
zmínky zasluhuje velečinná konference sv. Františka
Regis, která obětovným řízením vdp. P. Hoffmanna
odstranila 180 konkubinátů, čímž 262 nemanželských
dítek bylo legitimováno. Po čas svého trvání promě-
mila konference ta 500 konkubinátů v křesťanská
manželství a 692 nemanželských dítek legitimovala.
Žid
Lassalle
Büchner
P Stach
Regis
P Hoffmann
Kostelec nad Orlice
Turnov
Cheb
Prčice
Týniště nad Orlice
Bubno
Břve
Hradčany
Strahov
spolek svatý . Vincenc
Paulo pro král
9
article
Na díle tomto spočívá patrné požehnání s nebe.-
Koncem roku 1899 čítal spolek sv. Vincence v krá-
lovství českém 500 činnýck členů, 3868 účastníkůa
dobrodinců. Chudých ošetřováno 2377. Všech příjmů
měl spolek 168.676 korun. Týdenních podpor rozdě-
leno 29.156 korun, na potraviny 21.167 korun, na
písemné žádosti uděleno podpor 3345 korun, úhrnem
bylo vydáno 119.556 korun. Všech konferencí v krá-
lovství českém jest 58. Ústřední rada sestává z ná-
sledujích p. t. pp.: Karel Ervín Nostitz-Rieneck,
předseda, v Praze č. p. 135—II.; vdp. Florian
Scharworth, kanovník metrop. chrámu na Hradčanech,
I. místopředseda; M. V. Zahradnický, faktor c. k.
školního knihoskladu, II. místopředseda, č. 1517-II.;
Ludvík Zelenka, pokladník, č. p. 135—II.; Václav
Němeček, učitel, tajemník, v Žižkově č. 842; dále
všichni předsedové a místopředsedové jednotlivých
konferencí, již však nemohou se vždy všichni dosta-
viti ke schůzím.v .
*O kulturních poměrech na Moravě.
V neděli dopoledne konala se ve velkém sále Mě-
šťanské Besedy v Praze druhá přednáška cyklu
o Moravě, který uspořádala Moravská beseda v Praze.
Mezi četnými posluchači byli přítomni rektor prof.
Gebauer, prof. Čelakovský, dr. Podlipný, dvor. sta-
vitel Tereba, řiditel Subert, architekt Fanta, prof.
Bráf, prof. Tilšer, Bílý, dr. Baštýř, dr. Zavadil, sta-
vitel Tebich z Brna, prof. Maydl, dr. Jeřábek, pí.
Chudá
Karel
Ervín
Nostitz
Rieneck
Scharworth
M V Zahradnický
Zelenka
Němeček
profesor
Gebauer
Čelakovský
doktor
Podlipná
Subert
Fanta
Bráf
Tilšer
Baštýř
Zavadil
Tebich
Maydl
Jeřábek
Praha
Hradčany
Žižkov
Morava
Brno
spolek svatý . Vincenc
o Morava
10
article
Josefa Náprstková, Neffová, Gabriela Preissová,
Klenková z Vlastimilu a j. Obec Moravanů v Praze
bydlících byla hojně zastoupena. Z Brna zavítali pak
pánové: stavitel Tebich, redaktor »Hlasu« Spáčil-
Žeranovský a redaktor »Moravské Orlice« p. Pav-
líček. Schůzi zahájil zasloužil zasloužilý starosta Mo-
ravsko-slezské besedy docent na české universitě pan
MUDr. Jan Honl uvítav shromážděné a poděkovav
za četné účastenství. Sdělil pak, že přednáška p.
školního rady a spisovatele Frant. Bartoše, jež měla
býti 16. t. m., odkládá se na 27. květen a požádal
p. Fr. Mareše, řiditele škol Vesniných, aby laskavě
proslovil svou přednášku. Tento hlučným potleskem
uvítán, pravil mezi jiným: Lid na Moravě se velice
liší od lidu v Čechách. Od Národopisné výstavy če-
skoslovanské zbuzeny byly sice zvědavost a zájem,
ale celému hnutí tomu chybí dosud vědecká prů-
prava. Všeobecné vzdělání na Moravě podle účasti
na životě politickém jest menší, nežli v Čechách, ale
rozdíl ten a pokud se týká ducha kritického a roz-
umových schopností není tak značný. Na Moravě
nečte se tak mnoho jako v Čechách, ale za to dů-
kladněji. Čtou se nejvíce kalendáře; z toho plyne
pro vydavatele povinnost, aby více dbali na úpravu
a obsah. Dále čtou se se zálibou Kosmák, Brodský
a Rais. Velmi málo čtou se spisy poučné, hospodář-
ské nečtou se dosud vůbec. Vývoj všeobecného vzdě-
lání nejvíce zračí se ve školství. Na Moravě jest
celkem 2367 škol obecných, z toho 1669 českých.
Náprstková
Neffová
Preissová
Vlastimil
Moravan
Tebich
Spáčil
Pávlíčko
MUDr
Honl
František
Bartoš
Mareš
Kosmák
Brodská
Rais
Praha
Brno
moravský Orlice
Francie
Čechy
Morava
Lido na Morava
11
article
683 německých a 15 utrakvistických. Tyto jsou
zvláštností moravskou. Nyní škol českých obecných
přibývá a utrakvistických ubývá. Měšťanských škol
bylo roku 1899 celkem 118. Z toho 56 českých, 62
německých. Podle poměru obyvatelstva a českých
škol k německým mělo by býti českých měšťanských
škol mnohem více. V Brně na př. je 7 německých
měšťanských škol, česká ani jediná; v Olomouci2
německé, česká žádná. Tu zaviněno jest ještě mnoho
moravskou indolencí, neboť jsou města, která, ačkoliv
školu mají povolenu třeba již tři leta, přece si jí
nezřídí. Dále dokazuje pan řečník zajímavými čísli-
cemi, že žáci německých škol věnují se převahou
praktickým zaměstnáním průmyslu a obchodu, panuje
v příčině té u českých žáků nechuť. Studovat na pána,
být pánem, jest dosud uejvřelejším přáním a snahou
českých rodičů a dětí na Moravě. Odtud pak ony smutné
výsledky a naše jinferiorita na poli průmysl. a obchodním.
Brno
Olomouc
Morava
12
article
Celkem je na Moravě 29 gymnasií (15 českých, z toho
4 soukromé v Záhřebě, Místku, M. Ostravě a Vý-
škově a 14 německých). Reálek je 26 (11 českých,
15 německých). Podle počtu obyvatelstva měli by-
chom však míti 39 reálek a 37 gymnasií. Česká re-
álka v Brně je umístěna velmi mizerně. Do r. 1866
neměli jsme ani jediné české střední školy. Od roku
1894 síří se po Moravě reálkové hnutí z Hodonína.
Byla zařízena celá řada nových reálek (Lipník, Brod,
Jevíčko, Meziříčí) soukromou pomocí obcí a jedno-
tlivců. Také v odborném a průmyslovém školství jsou
Němci proti Čechům ve výhodě. Češi mají na příklad
jedinou odbornou školu tkalcovskou (Prostějov), kdežto
Němci mají 6 podobných ústavů bohatě zařízených a
nadaných. Konečně máme v Brně českou techniku a
bez university Morava dlouho býti nemůže. O vše-
obecnou úroveň vzdělanosti stará se dále Matice mo-
ravská, Musejní spolek olomoucký, který vydává Vlasti-
vědu, (jež se bohužel odebírá z Čech toliko ve 40 exem-
plářích). V dalším oceňuje řečník význam p. Wurma
pro kulturní snahy Moravy, jeho tichou práci pro ší-
ření porozumění pro slovanské umění a přichází k roz-
voji moravské literatury. Pro pěstování zájmu na umění
a uměleckých snahách založen byl v Brně »Klub
přátel umění«, jenž mezi jiným pořádá výstavy obrazů
Němec
Čecho
Čech
Wurm
Morava
Záhřeb
Místek
Brno
Hodonín
Lipník
Brod
Jevíčko
Prostějov
Čechy
M . Ostrava
univerzita Morava
kulturní snaha Morava
klub přátelit uměný
13
article
Muchových, Švábinského, Úprkových, jemuž (zřízením
Úprkovy síně ve Vesně) jakož i Dušanu Jurkovičovi
(moderní stavba dřevěná na Radhošti) poskytl »klub«
možnosti a příležitosti, aby uplatnili své umělecké
snahy a nazírání. Divadlo národní má na Moravě
dosud mnohem důležitější úkol než v Čechách. Kdežto
6 dní v týdnu slouží intelligenci, v neděli náleží
úplně lidu, jehož tísní se každou neděli přes půl
čtvrta tisíce před divadelní kasou. Tento dvojí úkol
moravské divadlo nesmí pustiti se zřetele. Vedle čistě
umělecké stránky nesmí zapomínati, že lidu nahražuje
školu, že lid chce si v neděli odnésti z divadla něco
pro život. I divadlo musí chápati sloh lidové duše a
přispívati k jejímu uvědomění. Řečník pronáší přání,
aby tento kulturní obraz Moravy probudil nejen větší
touhu Moravu poznati, ale aby získal též snahám mo-
ravským více sympatií a soucitění v Čechách. Tímto
přáním řečník ukončil tuto schůzi.
* Vzpomínka na dva křížeborce. Ne-
dávno — píše »Čes. Vých.« — pochován známý
v Chrudimi v poslední době již na celý svět promrzelý
starý mládenec, pan Volec, c. k. adjunkt kraj. soudu
v. v. Chodil celý den jako pensista po procházkách
po městě, stále si něco pobručuje, stále něco kriti-
suje, jinak byl dobrá duše. Tak jednoho bouřlivého
podzimního večera — je tomu ovšem již několik let —
kdy by nikdo, jak se říká, ani psa z domu nevyhnal,
bloumal také, ruce maje jako obyčejně na zad složené,
kolem býv. starého hřbitova sv. Michala. Bylo to
v době, kdy ještě několik posledních železných křížů
náhrobních umělé řemeslné práce svědčilo o tom, že
tu bývalo pohřebiště starých Chrudimanů. Takovéto
kříže, jichž několik pěkných jest uschováno v našem
Muchův
Švábinský
Úprkův
Jurkovič
Volec
Michalus
Morava
Čechy
Chrudim
14
article
průmyslovém museu na doklad dovednosti starých zá-
mečníků tím větší, ano nebylo tehdáž škol průmyslo-
vých, naší době zachraňovati, sbírati na hřbitovech
i vzdálených vesnic, bylo zamilovaným sportem zvěč-
nělého archeologa Ant. Šolty. Jednou vlekl takový
těžký železný kříž, nemaje chudák na povoz, odkudsi
až z Třebovic v noci na svých slabých bedrách domů
do Chrudimi, jako poslední opat Svatoprokopského
kláštera na Sázavě Božetěch vlekl krucifix, jim samým
zhotovený do Říma. Takovýto starý náhrobní kříž že-
lezný nebylo lze tak lehko získati, ani ze zrušeného
již hřbitova. Pozůstalí, žijí-li, počítali obyčejně s ce-
nou starého železa neb z falešné piety nechtěli při-
pustiti, aby byl jako dílo umělecké uschován v museu;
patříť prý jen na hřbitov. A tu nezbylo sběrateli ta-
kových starožitností, než-li všelikými křivými cestami
dostati se k cíli. Na bývalém hřbitově sv. Michala,
dávno zrušeném, dlouhou dobu chýlil se jako vetchý
kmet z předešlého století k zemi poslední z těchto že-
lezných Mohykánů, na místě, kde dřímaly pod drnem
předkové starožitného rodu měšťanského, tušíme Čer-
venků. Na ten měl milý Šolta spadeno. Všechna námaha
po dobrém jej získati byla marna, i odhodlal se, že
kříž ze hřbitova ukradne — ne pro sebe, nýbrž pro
průmyslové museum. Čekal až tmavý večer rozprostře
černý závoj svůj nad hřbitovem a vítr s bouří bude
odstrašovati každého od večerní procházky. Stalo se.
Antonín
Michalus
Třebovice
Chrudim
Řím
15
article
Za jednoho takového podzimního večera přelezl pan
Šolta zeď hřbitovní a rovnou cestou ke zmíněnému
kříži, který chtěl z kamenného fundamentu vyvrátiti
a pak jako »vichrem zkácený« do musea dáti dopra-
viti. Nešlo to však tak snadno. Masivní kříž ze sil-
ného železa dokonalé práce řemeslné, trčel pevně ve
svém kamenném ložisku, ne a ne s ním hnout. Již
byl p. Š. od námahy cloumání celý zpocen. Ze vzdálí
Šolta