1
masthead
V Praze, v pátek ane 8. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 98
číslo v Praze za 2b
a na venkově za —h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Rusko sesiluje svou moc námořní.
Z Londýna, 8. dubna. Zde se oznamuje
že ruská vláda objednala 12 pod-
mořských člunů dle zlepšeného systému.
Šest se zřídí v amerických, ostatních šest v ru-
ských loděnicích. Angličtí znalci tvrdí, že tě-
mito čluny ve východní Asii by se mohla celá
situace změniti. Také baltické lod-
stvo v červenci bude míti několik člunů pod-
mořských.
Z Berlína, 8. dubna. Ruská vláda kromě
lodi »Knížete Bismarka« zakoupí také loď »Cí-
sař Bedřich«. Tato vystavěna byla původně pro
severní Lloyd německý v Gdánsku. Nebyla jím
však převzata, poněvadž nevyhovovala podmín-
kám. »Kníže Bismark« urazí za hodinu 20
mil, »Císař Bedřich« 19 mil.
Bedřich
Lloyd
Rusko
Londýn
Asie
Berlín
6
article
Konec »Varjagu« a »Korejce«.
Z Vídně, 3. dubna. 20 důstojníků, naleza
jících se na známých ruských lodích »Varjagu«
a »Korejci«, včera tudy projelo. Jeli z Marseillu
do Oděsy. Velitel »Varjagu« kapitán Beljav vy-
slovil se o první srážce dne 8. února, neočeká-
vaným japonským útokem způsobené, k reda-
ktoru zdejšího časopisu takto: »První japonská
střela byla uvítána naším mužstvem přímo s já-
sotem. Jakkoli velký počet japonských granátů
vybuchl, pokaždé usmrcuje námořníky, každý
zůstal na svém místě. Poněvadž jsme však po-
znali, že všechen zápas byl by marným, usnesli
jsme se vyhodit do povětří »Varjag« i »Korejce«,
aby nepřišly nepříteli do rukou. Pod lodi polo-
ženy miny.
O 4 h. ráno vybuchl »Varjag«; pokus, vy
hoditi »Korejce« do povětří, selhal. Proto zapá-
lili jsme loď tuto na třech místech a loď brzy
klesla. Před tím však četné raněné jsme vylo-
dili. Mužstvo bylo pak rozděleno na několik lodí,
které nás měly dopraviti do Čemulpa. My dů-
stojníci přišli jsme na loď »Paskal«, která nás
dopravila do Saigonu, odkud soukromým parní-
kem dostali jsme se do Marseillu. Nyní jedeme
přes Vídeň na Oděsu do Petrohradu, kdež ob-
držíme nové rozkazy. Doufáme, že brzy opět
budeme státi proti nepříteli. Jsme přesvědčeni
všichni o konečném vítězství ruském. Nemalo-
Varjag
Korejec
Beljav
Vídeň
Marseille
Saigon
Petrohrad
položena
7
article
UDNl
UDNl
myslníme nikterak, čtouce o dosavadních úspě
ších japonských.«
Japonci a Rusové v Koreji.
Ze Šanchaje, 7. dubna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Rusové učinili pod-
kopy a položili miny podél pobřež
u Takušanu a podél ústí řeky Jalu
Japonská armáda v Koreji stanula nyní na růz-
ných místech jižního břehu řeky Jalu.
Anglie jako prostředník?
V berlínských diplomatických kruzích ne-
mohou prý pochopiti překvapující váhavost nebo
zdlouhavost japonských operací, kteráž s vo-
jenského hlediska pro Japonce již povážli-
vou se jeví a kteráž prý se žádnými pří-
rodními překážkami (zimou, sněhy, táním, špat-
nými cestami atd.) plnou měrou vysvětliti nedá
a soudí z toho, že se horlivě pokračuje
v úsilí krále Eduarda, aby výcho-
doasijská otázka smírnou cestou
byla vyřízena. Car přeje prý si, aby
zavládi opět mír, jakmile cti ru-
ských zbraní bude zadost učině-
no a proto usilují prý Angličané, aby Japonce
k opětnému zahájení diplomati-
ckého jednání přiměli a Rusům při-
stoupení na ně možným učinili ... Je-li pravdiva
zvěst o neochabujícím úsilí krále Eduarda, to
jest Angličanů vůbec, aby válka v samém za-
čátku byla potlačena a novým diplomatickým
vyjednáváním opět vystřídána, bude dovoleno
soudit, že Anglii všechny naděje na rychlé,
pronikavé a snad rozhodující úspěchy ja-
ponské válečné moci enad nepřipravenými
Japonec
Rus
Eduard
Angličan
Korea
Šanchaj
Jal
Anglie
Reuterův
8
article
Rusy úplně zklamaly, že Japonci ztrátou
tak velkého času (od zahájení války) dobu svých
nepopíratelných výhod propásli a že nyní,
když ruská pozemní armáda ne-li na místě,
aspoň již na cestě se nalezá, naděje na
nějaké japonské úspěchy vždy
více v mlhách se rozplývají, že tedy
Anglie za takovýchto okolností, předvídajíc pro
Japonce smutný konec války, jakož i možnost,
že Rusko rozvlečením válečných operací na
velký terrén a na dlouhou dobu Japonsko vojen-
sky, hospodářsky i politicky na mizinu při-
vede, ráda by klienta svého před hrozící ka-
tastrofou zachránila a tím také svého vlastního
prospěchu uhájila nějakou zprostředkovací akcí
Rus
Japonec
Ruska
Anglie
Japonsko
9
article
LSII
LSII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
jež by válce rychlý konec učinila. Avšak lze
bezpečně očekávat, že Rusko na tuto vě-
jíčku nesedne, nýbrž že byvši Japonskem
(nepochybně na podnět Anglie) frivolně do boje
vyzváno, všechny důsledky té provokace pro-
vede a svého odpůrce na dálném Východě tak
zkrotí a oslabí, aby postavení Ruska na Žlutém
moři se stalo nedotknutelným.
Pro Rusko, kteréž válce nikterak nechtěloi
ale k ní zbujně donuceno bylo, nemůže být,
nyní jiným heslem, než úplné povalení a zdrcení
Japonska. Na tomto hlavním plánu nemůže nie
změniti a nezmění také nic, kdyby snad Ja-
ponci přec ještě nějakých značnějších úspěchů
docílili. Roku 1877 prohráli Rusové v Bulhar-
sku dvě velké bitvy a přece zničili pak tureckou
armádu a zakončili výpravu velikým vojen-
ským triumfem. Není tedy obavy, že by se
Anglii podařilo vytlouci ze známé mírumilovno-
sti cara Mikuláše pro Japonce a pro sebe laciný
kapitál. Anglie a Japonsko chtěly válce, necht
ji tedy mají se všemi důsledky.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Rus
Bulhar
Mikuláš
Japonec
Rusko
Japonsko
Anglie
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Goluchowski a Tittoni.
Z Vídně, 8. dubna. Dnes večer přijede
italský ministr zahraničných záležitostí Tittoni
do Opatije. Zde se myslí, že přenocuje na lodi,
zejtra pak že bude míti poradu s hr. Golu-
chowským a že nejspíše v neděli odpoledne
vrátí se do Benátek.
Byl činěn k návštěvě té výklad, že je do-
plňkem ke schůzce císaře Viléma s králem ital-
ským Emanuelem a že je také demonstrací
proti návštěvě Loubetově v Římě.
Proti tomu konstatuje se, že tato schůzka byla
smluvena již v měsíci březnu. Ny-
nější ministr považoval za svou povinnost, před-
staviti se vídeňskému dvoru.
»Neue Freie Presse« oznamuje: »Když
císař Vilém setkal se v Neapoli s králem Vik-
torem Emanuelem, byl tento již s to oznámiti
císaři, že chystá se schůzka ministra italského
s rakouským. Císař Vilém prý s největší blaho-
vůlí tuto zprávu vyslechl.«
»Neue Freie Presse« a vládní listy i kruhy
vídeňské do té míry navykly si služebni-
ckému, ba sketskému duchu vůči Ně-
mecku, že nemají patrně již citu ani pocho-
Goluchowský
Tittoni
Gola
Vilém
Emanuele
Vik
Vídeň
Opatije
Benátky
Řím
Neapol
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kancelářská poesie.
Napsala Julie Vlasáková-
„Co pak je tohle? Nemůže se na to uaělat
nějaký obal? Válí se to po stolech a nemá to
určitého místa. Jak povídám! Udělejte někdo na
ten „ausweis“ nějaké desky a pořádně to
uložte,“ nařizoval poštovní pan kontrolor, ale
nikdo z přítomných úřadníků se nehnul, aby ho
poslechl. Zdá se, že jsou kontrolorové proto, aby
udíleli rozkazy, kterých nikdo neposlouchá. Také
zde. Kontrolor ještě chvíli chodil a pak odešel
„Už je pryč?“ zahučel officiál Vysoký.
„Už zalez' do kasy,““ odvětil officiál Be-
roušek.
„Ten by toho naporoučel — nevídáno „aus-
weis“, bručel officiál Vysoký. Byl stále v oppo-
sici proti kontrolorovi, protože ten byl mladšía
už kontrolorem, kdežto Vysoký officiálem, což
považoval za velkou nespravedlnost, přes to, že
mu ani nenapadlo, zkoušky dělat, aby se také
kontrolorem stal a koho mohl, ještě proti kon-
trolorovi naváděl. Proto, když se přihnal assi-
stent Benda, řekl mua
„Kontrolor nařídil, abyste udělal na aus
weis desky.
„Já? Proč právě já? Jsem já nějakým kni-
hařem? Proč mi to neřekl sám? Proč mi to vzka-
zuje?“ durdil se Benda.
„No, nevzkázal to zrovna vám, ale chce
mít na ausweis přes noční zehrgeld desky,“ vy-
světloval Vysoký, jsa úplně spokojen, že se
Vlasáková
Benda
13
article
Benda na kontrolora dopálil.
„Ať si je tedy udělá sám!“ rozhodl Benda
sedaje ku práci.
Proto ale, když přišel praktikant s náruč
rekomand, řekl mu:
„Udělejte na ten ausweis přes „noční“ ně
jaké desky, starej to nařídil.
Praktikanti jsou lidé, kteří ještě dosti
ochotně poslouchají a proto i tento praktikant
sebral ausweis, vyhledal kus tuhého papíru, se-
řízl jej v obal a napsal na arch úhledně „noční
služba“. Pravím, úhledně — neboť poštovn
praktikanti jsou také lidé, kteří někdy ještě uměj
úhledně psáti.
Večer, když přišel assistent Volný „držet
noční službu, vyňal z pokladničky 70 krejcarů
za noční službu a hledal „ausweis“, aby se tam
podepsal, že předepsaný obnos skutečně obdržel
ale nemohl ho najít.
„Kde pak je ten ausweis? Čert vás pořád
bere, že nic zde na místě nezůstane!“ láteřil
vstříc sluhovi, přinášejícímu pivo a tabák.
„Tuhle, prosím,“ ukazoval sluha na výkaz
v novém obalu, ležící přímo před nosem pana
assistenta.
„Ol on je v novém fraku! Proto jsem ho
nemohl najít! zasmál se assistent a mezitím, c
ve chvíli klidu dýmku kouřil a sklenici piva pil,
nakreslil na obal pod nápis „noční služba“, not-
nou sůvu.
„Nyní máme svou „noční“ illustrovanou,
řekl si.
Druhého dne měl noční „stará vojna“, offi
Benda
Volná
krejcar
14
article
ciál Rubeš. Vzal si také z pokladničky 70 kr.,
dal si přinést čtyři viržinka a za ostatní slivovici.
Pak se mu vedlo právě tak, jako den před
tím Volnému. Výkaz nemohl najít. Ale ovšem,
on ho hledal, až když měl slivovici v sobě a oči
se mu už mhouřily.
Když mu výkaz sluha přistrčil, zadíval
se, obveselen, na ten nový pořádek, se sovou
v čele. Chvíli na ni hleděl a pak začal:
„Ty sůvo! Ty noční ptáku! Ty...! Jen ty
na mne tak oči nevyvalují
A to je tuze dobré, tohle s tou sovou. My
jsme také jako ty noční sůvy celou noc zde.
Vyvalujeme oči na pitomé pohlednice a ještě
pitomější upomínky — a za tu celou noc, za
12 hodin práce bereme 70 krejcarů! — Každý
zedník, každý dlaždič má za noční práci jednou
takový plat, jako ve dne, ale my, céká úřadníci
bereme 70 krejearů. Ona celá ta služba nestojí
za moc, ale tenhle noční zehrgeld je tohle ..
a při tom udělal pod sovou trochu kostrbaté bi-
délko a dole malou hromádku.
Třetí den přišel na noční službu assistent
Vacek. Byl právě ples, jeho Lidunka šla a on
měl noční službu! Jestli jí někdo splete hlavu
dříve, než on se okuráží jí říci, jak ji má rád,
bude tím vinna jenom ta noční služba! Proto
mlátil vším, co mu pod ruku přišlo a když trochu
se utišil a v roztoužení na Lidunku vzpomínal,
padl mu do ruky výkaz s nápisem „noční služba“
čertova tužba —
čert ji na zem hodil.“
připsal Vacek pln vzteku. Z dalšího básnění
ho cosi vyrušilo. To dokončil příštího dne officiál
Rubeš
Vacek
Lidunka
čertův tužba
krejcar