1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 96. ze dne 6. dubna 190a.
4
article
= Krotili národnosti. „Narodnie Noviny“ ozna
mují: E. Nagý přináší ve své knížce „Tarka krónikák
následující charakteristickou historku. Sipulusz, jak-
mile se stal poslancem, vynalezl novou methodu proti
poslancům nemaďarských národností. Nazval ji vtipně
„zkrocujícím jednáním“, jež záleželo v tom, že si ka-
ždého nemaďarského poslance vzal na starost některý
veselý maďarský poslanec. Sasíka dostal L. Olay, Ru-
muna Fr. Rigó a Slováka si podržel Sipulusz sám.
Dali se pak bezodkladně do práce. Každý z nich se
zkamarádil se svým poslancem a zaměstnával ho podle
svého způsobu. Již týden potom sešla se „zkrocující“
komise, aby vydala počet o docíleném výsledku. —
Počal L. Olay: „Můj Sasík už zcela zkrotl. O tři kila
ztučněl, a jí nadívanou kapustu jako doma pečenou
tykev.“ — Na to pokračoval Fr Řigó: „To není nic.
Nos mého Rumuna o dva stupně zčervenal a pije už
bez sodovky rákošský „karcos“. — Pak došla řada na
Sipulusza: „No, můj Slovák se vskutku pochlapil!
E Nagý
Tarko
L Olay
Slovák
Sipulusz
Sasík
Nos
Rumun
Narodnie novina
5
article
Směje se mým vtipům div se nezalkne a už je tak da-
leko, že si chce koupit moje sebrané spisy.“ — Rigo
a Olay zasmušile na sebe pohlédli. — „Koupit?“ tázal
se Rigó. — „Za peníze koupí knihu?“ ptal se Olay. —
„Ano,“ odpověděl Sipulusz. — „No,“ prohodil smutně
Olay, „tímto způsobem z toho Slováka nikdy nebude
Maďar!“ A Rigó doložil: „Není v něm maďarského
„ducha“! Za peníze kupuje knihy!“
= Nový létací stroj Hirama Mazima. Těchto dnův
ukázal sir Hiram Maxim, známý vynálezce rychlo-
střelných děl ve své zahradě jihozápadně od Londýna
zvaným hostům poprvé svůj létací stroj. Tento stroj
obrovských rozměrů má tvar ryby, je to létadlo těžší
vzduchu a jeden jeho „vůz“ pojme šest osob. Při zkou-
skách vznášelo se létadlo s velkou snadností nad
vrcholy stromů, nejprve rychlostí 35 angl. mil za ho-
dinu, jež pak zvýšena na 50 angl. mil. Při dalších po-
kusech, jež budou provedeny v Earls Courtu a na pro-
stranství křišťálového paláce, doufá vynálezce dosíci
rychlosti více než sto angl. mil za hodinu. Zdá se, že
hlavní tajemství tohoto létacího stroje spočívá v tom
že bylo použito velmi mnoho aluminia, jež k tomuto
účelu musilo býti zvláště kaleno. Rozsáhlejší pokusy
s upoutanými létacími stroji budou podniknuty již
v době nejbližší.
Rigo
Olay
Sipulusz
Slovák
Maďar
Hiram
Londýn
6
article
Vzpoura na ostrově Samosu. Oznamuje se nám
z Vathy: Svého času podali jsme zprávu o nepoko-
jích, panujících na celém ostrově, jež opposice vy-
volala proti knížeti, by vymohla od Vysoké Porty
jeho sesazení. Z vyšetřování, jež tehdy Porta za-
vedla, vyšlo na jevo, že stížnosti opposice jsou ne-
oprávněné. Tím však neztratila opposice mezi oby.
vatelstvem půdy, naopak zjednala si mnoho jiných
přívrženců, tak že stoupenci knížete musejí se obá
vati, že při příštích volbách do sněmu propadnou.
Z té příčiny odložil kníže již třikráte volby, dou-
faje, že se jeho straně podaří podplatiti značný po-
čet voličů, jak se to při volbách nejen zde, ale
i v celém Řecku pravidelně stává. Pokusy ty
vyvolávají však vzpouru a krvavé srážky mezi
oběma stranami, při kterých četníci stojí, jak se
samo sebou rozumí, na straně knížecích poslanců.
Port
Samos
Řecko
Vatha
7
article
K nejkrvavější srážce došlo tento týden v mě-
stysu Spatharaji, při kteréž příležitosti bylo dvacet
stoupenců knížete a pět přívrženců opposice raněno,z
nichž pět se nalezá v nebezpečí života. Že za ny-
nějších poměrů dojde ještě k jiným krvavým rvačkám
při volbách, není pochybnosti. Nesmí však nikdo
mysliti, že příčina tohoto stavu věci leží v různosti
politického přesvědčení, takového nemá žádný Řek
a není ani s to pochopiti, že by je mohl někdo
míti Zde hrají výhradně osobní hmotné zájmy roz-
hodující roli, a kdo dovede uspokojiti je, zjedná si
nejvíce politických přívrženců. Poněvadž však žádný
kníže nemůže uspokojiti všecky lidi, kteří činí ná-
roky na státní majetek, potká se každý s opposicí
nespokojenců, která během času nabude převahya
ohrožuje jeho postavení. Tu musí pak turecká vláda
zakročiti, by zjednala pořádek, který Řekové nikde
nejsou s to udržeti, jelikož jsou neschopni k samo-
správě a považují stat za dojnou krávu.
= Ochočování zeber. Z Londýna se oznamuje
Ve zdejší zoologické zahradě konají se pokusy, krotit
zebry, jichž se prozatím užívá k projížďkám dětí.
Značnou zkušenost v krocení zeber má mr. Walther
Rothschild, jenž se již projížděl ulicemi londýnskými
se čtyřspřeží zeber. Nepochybuje nikterak, ze se kro-
cení zeber podaří a vypravoval jakémusi zpravodaji
»Před třemi nebo čtyřmi roky skrotil jsem čtyry
zebry, ale byla to divoká, malá, jihoafrická zvířata, jež
jsou mnohem nevázanější, než grevy nebo habešské
zebry v zoologické zahradě. Zajisté zebry z počátku
velmi zuřivě kopají a kousají, ale shledal jsem, že
vše to činily ze strachu. Všechny druhy koní jsou
letory nervosní a zebra jest ze všech nejbázlivější.
Nejprve třeba přesvědčiti zvíře, že se nemá čeho bát,
pak dovolí člověku přiblížit se a dotknout se ho.
Řek
Walther Rothschild
Londýn
8
article
Jakmile zvíře ví, že člověk není nebezpečný, má ho
zebra dokonce ráda, ale nemůže se nikdy zbavit své
vrozené nervosnosti.« Také africký cestovatel, plu-
kovník Fred Baillie tento názor potvrzuje. Poněvadž
již dávno byl přesvědčen, že se zebra hodí za sou-
mara i do tahu, získal koncessi na 6000 akrů po-
zemků v britské východní Africe, kdež zřídil »vý-
chodoafrickou ohradu na zebry«, jejíž hlavní stan se
nalézá v Nairobi a filiálka v Londýně. Baillie se do-
mnívá, že zebra bude míti značnou budoucnost ze-
jmena jakožto soumar. Také indická vláda koná nyní
pokusy se zebrami, aby jich mohlo být užito k vo-
jenským transportům. Nejhorší chybou zebry jest, že
kousá svého jezdce do nohou. Proti tomu lze se nej-
lépe chránit ocelovým ochranným plechem. Jakmiie
zebra jen jednou po něm chňapla, neopakuje již nikdy
takovýto pokus.
= Ukousl jí špičku nosu. Z Norristownu, Pa., se
oznamuje: Chorobná záliba v mazlení a líbání psa,
jíž podlehá mnoho rovněž chorobných žen, špatně
se vyplatila herečce Emmě Boltonové, takto paní H.
S. Rodenbaughové. Bavila se opětně dle svého zvyku
s velkým bernardinským psem, když pes pojednou
chňapl po jejím poněkud prodlouženém nose a ukousi
z něho jediným stiskem zubů špičku. Následovalo
ovšem nevyhnutelné omdlení a zavolán ranhojič. Týž
zahájil okamžité pátrání po scházející částce nosu a
když ji konečně kdesi v koutě nalezl, přivázal- ji na
místo, odkud byla urvána, v pevné naději, že zase
přiroste.
Zemřelí v Praze.
Dne 30. března 1904: Kubištová Anna, vdov
po brašnáři, 59 roků, 238—I. Fischerová Eleonora
vdova po c. k. dvor. radovi, 74 roky, 266—I. Čech
Jaroslav, inženýr elektr. podníků, 32 roky, 329—
Beranova Marie, dcera obuvníka, 14 měs., 149—v
Baillie
Bolton
Rodenbaughová
I Fischerová
Eleonora vdova
I Čo
Jaroslav
Beranův
Marie
Afrika
Nairobi
Londýn
Norristown
Praha
Kubištová Anno
9
title
Traczová Barbora, manželka dělníka, 57 r., 735—VIII.
Barbora
10
article
— Ve všeobecné nemocnici: Martínek Václ.,
73 roky. Kálová Anna, dělnice, 53 roky. Staněk Josef,
konduktor státní dráhy, 33 roky. Vojířová Anna, manž.
sluhy, 25 roků. — U Milosrdných sester:
Probst Václav, lakýrnický pomocník, 23 roky. Hu-
báček Engelbert, knihař, 33 roky. — V městském
chudobinci: Šiman Antonín, ošetřovanec, 84 r.
— U Alžbětinek: Hromadová Barbora, manželka
šafáře, 59 roků. — V c. a k. vojenské nemoc-
nici: Schwarzmeier František, pěší vojín, 22 roky.
Dne 31. března 1904: Plha Miloslav, syn kup-
ce, 4 měs., 840—VII. Kohoutová Rozalie, choť kanc.
ředitele c. k. zemského soudu, 55 roků, 431—III. Eliáš
Jindřich, syn pekaře, 14 roku, 123—VI. Ledvinka
Josef, syn krejčího, 2 dni, 451—I. Henyšová Alžběta,
manželka kočího, 46 roků, 661—I. Hejhal Josef, sou-
kromník, 91 rok, 29 a 30—III. Huňáček Antonín, obuv-
ník, 60 roků, 257—III. Ceyp Vladislav, soukromník,
77 roků, 746—VII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Daverny František, dělník, 59 roků. Prokop
Pokorný, hostinský, 49 roků. — U Alžbětinek:
Helbingová z Herzenfeldu Serafina, učitelka v. v.,
65 roků. — Vměstskémchorobinci: Hrušková
Marie, švadlena, 64 roky.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 6. dubna.
O 3. hod. odpol.
Myška.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Ed. Pailleron.
Přeložil Bedřich Frída. Režisér Jakub Seifert.
148. hra v předpl.
Ve středu 6. dubna.
(4. čtvrtka.)
Dororučení.
Veselohra o 1 dějství. Francouzsky napsa! Max
Maurey. Přeložila Vilemína Nováková. Režisér
Josef Šmaha.
Lakomec.
Veselohra o třech dějstvích. Francouzsky napsal
Molire. Přel. Jaroslav Vrchlický. Režisér J. Šmaha.
Po druhém dějství veselohry »Lakomec« přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
Martínek Václ
Anna
Staněk
Josef
Hu
Engelbert
Kohoutová
Eliáš Jindřich
pekař
I Henyšová
Alžběta
I Hejhal
Huňáček
Antonín
Prokop Pokorná
Král
Myška
Ed
Frída
Seifert
Maurea
Nováková
Šmaha
Vrchlický
J Šmaha
Herzenfeld Serafin
Praha
Ceyp Vladislav
národní divadlo
Probst Václav
Šiman Antonín
U Alžbětinka
Hromadová Barbora
Schwarzmeier František
Plha Miloslav
Daverna František
Hrušková Marie
11
article
Lidové divadlo „Urania“v VIl. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“v VIl. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 3/48. hod
Ve středu, 6. dubna.
Pořádá tělocvičná jednota »Sokol« v Praze VII.
ve prospěch sletového fondu do Lublaně.
Poprvé: Zajíc.
Fraška o 3 jedn. Napsal J. J. Mjásnický. Přel. Karel
Veselý. Režisér V. Špurný
Fraško
Mjásnický
Veselá
V Špurný
Praha
Lublaň
lidový divadlo
Sokol « v Praga
12
article
Aréna na Smíchově (blíže Palackého
Aréna na Smíchově (blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Ve středu 6. dubna.
Ve prospěch pana Aloisa Ludvíka.
Když vrány táhnou.
Masopustní fraška se zpěvy o pěti jednáních. Napsali
P. M. Maloch a F. David. Hudbu složil K. Pospíšil.
Režisér Alois Charvát
na Král.
Palacký
Alois Ludvík
M Maloch
K Pospíšil
Charvát
Král
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohrádeok.
Pištěkovo lidové divadlo vinohrádeok.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 6. dubna.
Po páté: Kněžna Pepička.
Obraz ze života pražského se zpěvy o 5 jednáních.
Pištěkův lidový divadlo
14
article
7860
7860
Slova i hudbu napsal O. Faster.
O Faster
15
article
A jak by se ozvěna byla ozvala na bolestný výkřik
dceřin, sten podobný vydral se ze rtů matky a tato již
skácela se v zoufalství svém k tělu dítěte
Plukovník de Riverolles nepronesl ani slova, ale dvě
slzy splynuly po krásné a rázovité tváři jeho.
Rty jeho se chvěly
Pokleknuv na koberec, nadzvedl nejprve matku, jež
chvěla se vzlykotem.
Šeptal jí
»Januško! jen zmužilost! Januško má drahá!«
Potom podzvednuv i rusovlasou hlavinku Lauřinu,
pojal télo dívčino do náruči své, zvedl je opatrněa
položil je na pohovku.
Riverolles
Januška
Lauřin
16
article
Paní de Riverolles jala se volati zatím o pomoc.
Paní de Riverolles jala se volati zatím o pomoc.
Komorná přikročila.
Plukovník velel
»Pospěšte rychle pro lékaře! Nikoli ale pro Maintrela,
neboť tento není doma. Slečně jest nevolno.« Obrátiv se
pak k švekruši svojí, pan de Riverolles děl jí:
»Přineste, přítelkyně drahá, rychle ocet, abychom
třeli nebohé spánky.«
A po několik okamžiků těch, jež prodlel u neteře
své, plukovník, ač přemáhaje se, ryl zuby své do rtů,
vzlykal hlasitě . . .
Riverolles
17
article
Vraťme se nyní k místu, kde se byl odbyl souboj
Vraťme se nyní k místu, kde se byl odbyl souboj
s výsledkem tak tragickým,
18
article
Dauriol spočíval na sněhu, tvář jeho byla bledá
Dauriol spočíval na sněhu, tvář jeho byla bledá
jak sténa.
19
article
Nicméně, když Stack se loučil, pozorovatel onen
zaslechi konec rozhovoru jejich, jenž veden byl jazykem
německým.
Von Rüdel pravil:
»Nuže, setkáte se se mnou ode dneška za čtyry
dny v Strassburku . . . Nezanechte žádných stop za
sebou. Zničte bedlivě všechny listiny své, i ty nejbez-
významnější!«
»Rozumím, pane plukovníku. Ničeho tu po sobě ne-
nechám! Můžete býti úplně klidným.«
A Stack odjel opět z nádraží.
Odebral se k snídani, k níž byl pozval oba svědky
svoje.
20
article
Plukovník de Riverolles obdržel dopis, donešený bi-
cyklistou, jejž byl sám před tím vyslal na zvědy, opustil
rychle pracovnu svou a odebral se nejprve ke generálu de
Viniěre.
Sdělil mu zvěst o smutném výsledku souboje.
Potom zašel ke komandantu Tardinovi, aby mu tutéž
zprávu podal.
Pak opustil ministerstvo.
Vrátil se domů, schvácen velikou úzkostí, aby se
převlekl do občanského oděvu a aby se pak odebralk
raněnému.
Nevěda ještě, že švekruše jeho byla již mluvila s
Laurou o sňatku s Jacquesem Dauriolem, plukovník de
Riverolles pokládal za nutné, zpraviti ji o výsledku sou-
boje, by zdržel ji od důvěrného onoho dotazu u dcerušky,
Zaprodáni nopříteli.
Riverolles
Viniěre
Laura
Dauriol
býtboj