Dne 14. března 1902.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 72. Strana 3.

za to, že posluchárna není oním místem k podobným řečem, které city posluchačů urážeti musí a ve vrst- vách vzdělanců na odpor narazí. Profesor nemá práva stolice své zneužívati k politické sgitaci. Jeho poviu- ností jest, ve svých přednáškách zaujímati vyšší sta- novisko a věnovati se výhradně svému předmětu. Tá- žeme se minlstra vyučování, zda Jeho Excellence má vědomosti o tomto případu na universitě v Inno- mostí? Jest Jeho Excellence srozuměn s jednáním jmenovaného profesora? Jest Jeho Excellence ochoten pro příště podobnému jednání učiniti přítrž? Iuter- pellaci tu podepsali poslanci: Žičkar, Šachingar. Un- torladstätter, Zehetmayer, Kern, Doblhofer, Baum- gartner, Plass, Dalugan, Kathrein, Treuinfels, Tra- fojer, Schrott, Elz, Žitnik, Trapp, Förg. Schlegel, Dürkheim, Fuchs, Marzani, Morsey a Tollin ger. — »Deutschnationale Csrresp.« oznamuje, že dr. Esler podá interpellaci protivnou, v níž vyzývá ministra, aby hájil svobodu učení proti klerikáiním snahám. Jest otázka, kterak přijde agitace protl bulle na vě- deckou kathedru? My máme též svobodu slova Bo- žího na kazatslně — a právě v těchto dnech hejt- man zakázal kázání vlaskému knězi, který není irri- dentista Kde zůstala svoboda hlásání slova Božího? Ústřední sbor pro hájení zemědělských zájmů proti terminovému obchodu obilím.

Dne 7. března konal za předsednictví hraběte Kottu- linského ústřední sbor pro hájení zemědělských zájmů ve Vídni poradu, na které bylo jednáno o neslušném boji, který vedou bursovní listy proti předloze navr- žené dvorním radou Plojem na odstranění terminového obchodu obilím na plodinové burse ve Vídni. Rečníci vytkli právem, že burse sloužící tisk tvrdí, jakoby na- vrženou předlohou měl býtl zničen všecek obilní ob- chod na plodinové burse vůbec. To však jest hanebné šálení veřejnosti a celé tvrzení to jest pouhou lží. Zá- povědí terminových her nebude opravdovému a pocti- vému obchodu obilnímu na plodinových bursách pranic ublíženo, naopak obchod ten se pak jistě vyvine na zdravých základech, kdežto nyní bývá terminovou hrou provozovanou podezřelými kulisáky poškozován a namnoze i ohrožován. Shromážděný sbor pro há- jení zemědělských zájmů vyzývá konečně vládu, aby předlohu o terminovém obchodu co možno k jednání urychlila. Pivní přirážka pro království české.

Parlamentární výbor mladočeský radil se včera o zem- ské pivní přirážce pro království české. Do stálého, k tomu účelu ustanoveného výboru byli zvoleni: dři. Brzorád, Pacák, Fořt a Schwarz. Výbor ten má blavně učiniti patřičné ktoky v ministerstvu financí. Aby se společně v této záležitosti jednalo s německými po- slanci, vstoupil výbor do jednání s poslancem drem. Funkem. Diseiplinární zákon pro učitelstvo na Moravě. Včerejší »Čas« oznamuje z Moravy, že disciplinární zákon pro učitelstvo moravské, usnesený moravským sněmem, nebude předložen k nejvyššímu schválení. Tak se prý vyjádřil ministr vyučování dr. Hartl k poslancům Šílenému a Heimrichovi, kteří ho 27. února v této záležitosti navštívili. Ministr vyučování je prý ochoten sám předložiti novou osnovu disciplinárního řádu, aby učitelstvo mělo zabezpečeno náležité hájení svých práv a zájmů. Deputace katolíků uherských u císaře. Kongres katolický, který právě projednával autonomii

venou prohlášena, ale »ab immemorubili« dostávalo se jí čestného titulu »blahoslavená«, a i »svatá« Vím ovšem, že pouze nedostatek dokonalé informace spů- sobil, že obrazu její zde není. — — To jsou hlavní myšlénky této ušlechtilé meditac v obrazích, vedlejších zde pomíjím, a poznamenávám pouze, že vše pletivem motivů dekoračních a sym- bolů spojeno v ladný, elegantní celek, který takořka suggestivně působí na srdce pozorovatele. Umělecká výzdoba chrámů není hříčkou; je podmínkou, pro- středkem, aby chrámy vyhověly svému určení. Věřící duše má zde nalézti odlesk svého nitra, projekci my- šlének vlastní duše, jež by rozněcovala v oheň to, co v duši dřímá. Moment tedy psychologický! — Několikrát denně rozezvučí se kaplí líbezná me- lodie žalmů. Připadá mi, jakoby středověk tu vstával z hrobu a dával okoušeti, co jeho mystika vytvořila nejkrasšího. Je v tom kus retrospektivy. Představují sl, jak takový klášter působil na své okolí; přichá- zeli lidé, barbaři takořka ještě; viděli výzdobu chrámu a poslouchali zpěv, snad ne tak dokonalý, jako slý- cháme u sv. Gabriele, který však vycházeje ze srdce, nadšeného věrou — jejíž vroucnost dnes snad ani pochopiti nedovedeme — ve spojení s uměním vý- tvarným a bohoslužbou, kterou prof. Masaryk nazval synthesou všech umění, dával tušiti tajemnou sílu a božskou velebu křesťanství, které sice zástupové oni znali sformulované v několika článcích, zůstávajíce však stále dosud na povrchu. Tak tedy středověké umění církevní civilisovalo barbary; úkol civilisace má dosud, ale dle cíle musí býti upraveno. Jinak pře- stává býtl oírkovním.

církevní v Pešti, vypravíl deputaci k J. Veličenstvu. Mluvčím deputace byl hr. Julius Szapary, který mu elaborát kongresu odevzdal a pravil, že kongres se snařil vyhověti přání vladaže, aby při vyměřo- vání samosprávy byl vzat zřetel na organisaci katolické církve a na vrchní patronátní a dozorčí právo koruny. Jeho Veličenstvo odvětil: »S vřelým zájmem a živou pozorností jsem sledoval činnost kongresu. Učiním elaborát předmětem úvah a předám jej mé uherské vládě.« Zálusk Maďarů na Dalmacii. Maďarský tisk v poslední době velmi často dává na jevo, že by přivtělení Dalmacie k Uhrám bylo všem Maďarům velice milé. Hlavně se jedná Maďarům o to, že by opanovali moře a pak by k tomu zabrali i Bosnu.

Záhřebský »Národní List« ostře se obrací proti těmto maďarským choutkám a praví zcela otevřeně, aby Maďaři byli s tím spokojení, co mají, a neodvažovali se sahati po cizím majetku. Pruský ministr vyučování, dr. Studt, hleděl vůči výtkám, jež proti německému náboženském i vy- učování dítek polských byly předneseny, ospravedlniti počínání si vlády jakožto zásadám katolickým zcela odpovídající. »Není zákonné — pravil — že by ro- dičové rozhodovati měli o tom, v jakém jazyku má se díti náboženské vyučování jejich dítek. Jen na tom záleží, aby vyučování to dělo se jszykem, jemuž dítky rozumějí. Na mateřštinu při tom nepřijde. Jen tato zásada stává v katolické církvi. Vláda jestsl toho vědoma, že jednala dle směrodatných zásad ka tolíků.« — Odkud se o těchto »směrodatných zása- dách« dověděl, pan ministr zapomněl povědít. On mohl na př. vzíti do rukou Instrukci kongregace bi- skupské danou biskupům uherským z r. 1896, v níž se těmto nařizuje, aby dříve náboženské vyučování neudélovali v maďarské řeči, pokud se jí dítky dokonale nevyučili. A to přeca nebude chtíti ministr Studt tvrditi, že by se dle těchto pravidel byla pruská vláda řídila, ježto ona přece již v niž- ších třídách obecních škol polských vyučování nábo- ženství v němčině nařizovala. Proto i na dále zůstane v platnosti výtka, kterou katolický německý poslanec Rosren proti vládě přednesl, když pravii: »Vyučo- vání náboženství nemá býti zneužíváno k účelům ger- manisačním, nýbrž k tomu, k čemu ono tu jest, totiž pomocí jeho dítky pro život a mravní zachovalost vychovati. Křiklavým bezprávím jest, co tu na ne- vinných dítkách bylo spácháno.« Na tom nic ne- změní sebe chytřejší vykrucování pruského ministra vyučování.

Švédské právo volební má býti změněno. Dosud bylo právo volební dáno dle výše daně osobám 21letým, které v městech volily přímo, na venkově nepřímo. Volitebný býl, kdo dosáhl 25 let. Nyní vláda předložila osnovu zákona ve příčině roz- šíření politického práva hlasovacího. Na příště má každý, kdo dosáhl 25. roku a má hlasovací právo do obce, míti také politické právo hlasovací. Vyloučeni jsou ti, kdož nezaplatili v posledních dvsu letech státní a obeení daně, anebo branci před skončením jich služební doby. Osoby ženaté a ony, jež překro- čily 40. rok, mají dva hlasy. Jest tedy právo volební dáno všem, ale obmezeno na starší osoby proti dřívějšku, a dáno též starším o jeden hlas více. Španělsko. Jak veliká bude krise mini- sterská nelze dnes určiti. Jedni míní, že nastane koncentrace pod Montero Rios, jiní očekávají dikta- turu Weylerovu, jiní opět změněné minister- stvo liberální pod Šagastou. — Finanční ministr Ur- zalz prohlásil, že po jeho odchodu bude ve státní pokladné dosti peněz na zaplacení dubnového kuponu zahraničního dluhu, a že vyrovnal dva účty banky španělské ve výši 100 po případě 50 milionů. Mi- nistr má za to, že krise omezí se na změnu osoby mínistra. Bude v tom kus optimismu.

Italie. Ku pochopení podvratných proudů po- slouží velice data úřední, která uvádí »Il sole« v úvod- ním článku o hmotném zanedbávání jižní Italie. Cifry jsou tak výmluvné, že nelze čekati výmluvnější od- souzení sjednocenné a »osvobozené Italie«. Sig. Deml- chelis uveřejnil úřední data o kultivované půdě v jižní Italii, z nichž jde, že r. 1860, před spojením a osvobozením Italie a před vyhnání Bourbonů, bylo nezdělané půdy 97.080 hektarů; r. 1870 bylo 128.700 hektarů nezoráno a r. 1895, tedy 35 let po vylití požehnání »svobody« jest 1 milion hektarů nezoráno. Následek nepřirozených poměrů jest, že četné rodiny stěhují se z Italle do jižní Ameriky, a že z chudoby vyrůstají podvratné živly, které hrozí nejen králi, ale i sjednocenné Italii a všemu řádu. Zajisté příčin dost, aby ministři se touto otázkou obírali. V otázce rozluky manželské nechce vláda rozuměti žádnému svobodnému projevu, ač jest ústavou zaručen! V Coudra obecní rada učinila projev proti rozluce a byla — hned rozpuštěna. Trest jest velice nepatrný, povážíme-li, že celé řady obecních výborů v přítomné tísni samy skládají své funkce, nechtějí »starostovatl«.

O ústavu sv. Jeronýma Slovan- ského v Římě přinášejí listy zprávy, že spor, který vzníkl za příčlnou nájmu mezi vyslanectvíma vládou, bude 2. dubna soudně vyřízen. »Poslanec« Palizzolo, známý druh z Ma- fie, stojí právě před soudem. Není jisto, zda bude od- souzen. Protl Maffil bude míti vláda málo odvahy, neboť by zajela do svého sboru agitačního, jak jsme již vícekráte ukázali. Styky Francie s Ruskem. V ministerské radě, jež se konala včara dopoledne, bylo usneseno, aby presidenta Loubeta na jeho castě na Rus dopro- vázely křižáky »Guichen«, »Montcalm« a »Casini« a dva bořiči torpédových člunů. Lodím bude veleti admirál Roustan. Anglie. Kdežto se celá Auglie chystá na oslavu korunovace, Irsko stává se nebezpečným. Na radu ministrů sdélil král lordlieutnantovi Irska, že ze za- mýšlené cesty královských manželů do Irska letos sejde. »Times« radí, aby nad Irskem vyhlášen byl výminečný stav. Jest to rada špatná. Irům byly pa- trně činěny sliby při začátku africké války a nyní vidí, že nebyly a nebudou splněny, odtud ta nová podrážděnost jejich, kterou neutiší šlbenice.

Zprávy cirkevní. Pouť římská. Dochází redakci naši stále nové dotazy jak ohledně doby poutě, tak směru jejího. Ohledně doby nelze ještě přesně určiti den proto, že se neví, kdy bude papežská konsistoř. Poněvadž zdravotní stav sv. Otce je výborný, jak vysvítá ze zpráv římských o papežském jubileu, lze očekávati, že bude brzy určen den konsistoře papežské a tím určena bude doba poutě české. Prosíme tedy o str- pení. Ohledně druhého dotazu na směr pouti můžeme přibližně sděliti, že jest navržena následovní cesta: Praha, Vídeň, Ponteba, Benátky (kde bude delší od- počinek), Padova, Bologna, Loretto, Assisi, Říi m. Na zpáteční cestě bude snad ponechána volná jízda nebo společná přes Florenc, Pisu, Milán, Veronu, Iošpruk, Solnohrad, Linec do Prahy. Jest známo, že mnozí ko- nají více poutí do Říma a že volí si rádi vždy jiný směr, aby více krás poznali. Této snaze bude vyho- věno ponecháním volné volby zpáteční cesty. Jak- mile určitý program bude stanoven, bude též záhy po- drobně sdělen. Diecésní výstava paramentní. Kon- vent Školských sester de Notre Dame na Kladně vystaví k oslavě papežského jubiea sv. Otce Lva XIII. bílou vyšívanou kasuli pro nový klášter 00. Redemptoristů v Obořišti. Pan profesor Jul. Košnář spolu s majitelem knihtiskárny p. Václavem Kotrbou monstranci pro klášter v Obořišti. Svatováclavská záložna dvě kasule ve prospěch chudých kostelů. Dp. děkan v Nových Benátkách Karel Čermák spolu s osadníky benáteckými stříbrný gotický kalich pro děkanský chrám v Nových Benátkách.

Obětavý konvent ctihodných sester A lžbětinek v Praze chystá pro výstavu1 albu s krajkou háčkovanou, 1 albu s krajkou na tilu prošívanou. rochetu s krajkou paličkovanou, 12 ruč- níků a 12 purifikatorií pro chudé kostely. Damské komité pro vnitřní okrášlení školní kaple v Nuslích vystaví u firmy J. Krejčíka v Praze objednaný poboční Marianský oltář. Cti- hodný konvent sester Karmelitek na Král. Hradčanech připravuje velum a 2 py- ramidy pro svaté ostatky ve prospěch chudých ko- stelů. Konvent Školských sester v k. a. konviktě v Příbram! 2 nové kasule, antl- pendium a velum pro kapli chovanců v konviktě pří- bramském. (Pokrač.) Pohřeb zesnulého preláta M. Horn- steinera. Ke zprávě včera uvedené se nám píše z Kladrub: Veliký zármutek způsobil zde tak neoče- kávaný a brzký skon vdp. archidiakona M. Hornstel- nera. Ačkoli již v pozdní večerní době v pondělí o půl 9. hod. rakev do chrámu Páně kladrubského byla přivezena, byl přece kostel lidstvem naplněn.

Vše plakalo. Ihned byl upraven krásný katafalk, množstvím květin, odznaků a věnců ozdobený. Nával lidstva v úterý, v den pohřbu, byl ze všech stran ohromný. Všechny zpěvy, jakož ! Requiem, jež pan světící bískup V. Frind za asistence vsdpp. kanov- níků Šcharwortha a Bindra a četných kněží celebroval. byly přesně gregorlánsky provedeny. Kázání, jež pan světící biskup Frind konal, bylo dojemné. Krásný chrám kladrubský, jenž teprve nedávno sbírkaml a milodary nákladem 4000 zl. byl upraven, a k jehož ozdobě zvěčnělý pan prelát polovici daroval, doznal u všech 46 kněží, kteří se k pohřbu dostavili, obdivu. Tato na zlato bohatá úprava chrámu, jež přičiněním místního duchovního správce byla provedena, doka- zuje, že srdce lidu je dosud dobré. Nad hrobem podě- koval všem účastníkům místní p. farář Fr. Hlavsaa slíbil, že hrob tohoto v pravdě šlechetného knězea ozdoby vždy věrné kapltoly Svatovítaké nezůstane