Strana 6. Číslo 254

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 16 září 1900

do těžkého žaláře na 3 leta a M. Fried dotěžkého žaláře na 5 let s přiměřenými posty. Žid Fried po vynesení rozsudku zoufale zalomil rukama — jeho souvěrci, kteří stotožňují se s každým darebákem, zdře- věněli. Nájemníci pana domácího. V domě hostin- ského pana Jana Serbusa »u sokola« čp. 284 ve Vršovicích bydleli do 14. srpna dva nájemníci, kteří svému domácímu zanechali na upomínku svého p bytu v jeho domě pěknou památku. Když po vystěhování se nájemníků Jana Schmid- feichnera č p. 288 a Františka Šleise, malíře pokojů, nyní v čp. 384 ve Vršovicích, šel majitel domu byty prohlédnouti, shledal tyto v hrozném stavu. V bytu Schmidleichnera byly zdi a strop tak polity vodou, že všechna malba byla úplně zničena, v bytu Šleisově to bylo však ještě horší. Dvě ta- bule okenní byly vysazeny, kliky a zámky ulámány, podlaha polita modrou a černou barvou, zdi pomalovány různými nestvůrami, strop pomalován byl po celé jeho velikosti mo- drou barvou, kamna načerněna, jedna zeď označena byla ve- likým bílým křížem a pod ním namalována byla jeskyně.

Malby tyto byly prý pořízeny, jak Šleis před soudem tvrdil, »v secessi«, což vzbudilo v soudní síni ohromnou veselost. Při tom choval se Šleis tak neslušně, že jej musel soudce adjunkt pan dr. šl. Kopřiva napomenouti k slušnosti. Ma- jitel domu dal škodu způsobenou odhadnouti znalci, stavite- lem Augustinem Holečkem a Václavem Dubšíkem, malířem pokojů, kteří seznali, že škoda v bytu Schmidleichnera ob- náší 30 K a v bytu Šleise 26 K. Včera jednalo se o této »secessi« před okresním soudem vinohradským, kdež obžao- váni byli: Jan Schmidleichner a jeho dcera Bedřiška, pak manželé Seisovi z přestupku zúmyslného poškození cizého majetku dle § 468 tr. zák. a odsouzeni: Bedřiška Schmid- leichnerova a František Šleis, oba k peněžité pokutě p o 50 korunách. v pádu nedobytnostt do v ě- zení na pět dní. Jan Schmidleichner a Šleisová byli z obžaloby sproštěni. Odsouzení, jakož i veřejný ža- lobce policejní komisař pan Pokorný, se odvolali. — A proto chce-li se nájemník domácímu pomstíti, nechť ho dá do »Nájemníka« a nekazí mu majetek, bývá to žert dosti drahý.

Ukázka čínské vzdělanosti.

diným prostředkem k zachování neodvislosti Číny jest zavedení oprav a smluvení se s ostatními mocnostmi k odražení nebezpečí ruského. Pak-li Čína tak neučiní, veliký medvěd zadáví spícího draka.« Rozumí se samo sebou, že názory tyto nevznikly u malých Číňanů samy sebou, že povstaly vlivem jich náboženství, jich národnosti, jich rodičů, Hong-Kong ských obchodníků i vlivem jich evropských učitelů. Tolik však je jisto, že by se nikde ve světě čtrnácti- letý nebo šestnáctiletý hoch nemusil styděti za se- psání článků podobných. Není tedy také správno, pohlížíme-li na dnešní Čiňany jako na lid dětinný, neschopný vážnější práce duševní a rozjímání. M. Š.

Povstání v Číně. K postupu Rusů v Číně. Z Petrohradu, 14. září. (T. k.) Dle zpráv generální štáb došlých přibylo oddělení generála Orlova dne 2. t. m. do Fuljardy, 20 verst od Cici- karu a urazilo za 12 dní více než 300 verst, aby se s oddělením Rennenkampfovým spojiti mohlo. Most přes řeku Noni byl opraven; čety generála Orlova jsou opatřeny dostatečným proviantem, střelivem i zdra- votnickými potřebami. Vojenská oddělení ukořistila množství čínských přepravních vozů, životních potřeb i patron. Proslýchá se, že guvernér cicikarský se otrávil a že generál Paa v bitvě u Jakši padl. Čín- ská vojska odtáhla od Cicikaru směrem jižním. Od 26. srpna bylo telegrafní spojení mezi Pekingem a Tientsinem opět zahájeno. Kabel mezi Čifu a Port Arthurem je v činnosti od 4. září. Návrh Li-Hung-Čanga ohledně potrestání vinníků.

Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Times« ozna- mují ze Šangaje, že dle Li-Hung-Čanga ohledně potre- stání prince Tuana a jeho spojenců bylo by si přáti, aby spojenci sestavili seznam oněch osob, které viní jako původce čínské bouře, a dle toho pak určité návrhy činiti. Návštěva Li-Hung-Čanga u německého vyslance. Z Berlína, 15. září. (T. k.) Volfova kan- celář oznamuje ze Šangaje ze dne 14. září, že Li- Hung-Čang navštívil, provázen jsa řiditelem telegrafů Shengem, německého vyslance šlechtice Mumma a potom odjel na anglickém parníku »Anping« do Taku. Proslýchá se, že Li-Hung-Čang, pak prine Čing i markýz Hart od císaře a císařovny obdrželi úplná plnomocenství k vyjednávání o mír. Císař. císařovna a princ Tuan jsou skutečně v Tayüanfu. Výslech vraha Kettelera. Z Pekingu, 15. září. (T. k.) »Routerova kancelář« oznamuje, že ve výslechu vraha Kettelera bylo pokračováno. Německý tlumočník překládal vý- rok vraha, který se přiznal, že je poddůstojníkem, že jednal na rozkaz vyšší všecky cizince zavraždit a že nevěděl, koho zavraždil.

Pitta do vládní budovy, ve kteréž jest přísně střežen. Postavena byla tam i vojenská stráž. Tajemník gu- vernerův ručí osobně za Krügra, a bylo mu nařízeno, že nesmí dovoliti, aby Krüger opustil vládní budovu. Guvernér oznámil konsulu Pottovi, že mu od úřadů v Lissabonu uloženo, aby neuznával ho již více za zástupce Transvaalska a Oranžského svobodného státu, poněvadž oba státy jsou nyní již britským územím. Francouzský konsul a vojenský jeho splnomocněnec chtěli Krügra navštíviti, nebyli však k němu připu- štěni. Rovněž tak ne Krügrovi úředníci. Také Schalk- Burier, jenž přibyl sem minulé noci, nedostal do- volení, aby směl Krügra navštíviti, následkem čehož ihned odjel opět do Transvaalska. Včera večer zatčeno bylo zde pět osob pro podezření, že se umlůvili, že vyhodí dům koneula Potta do povětří. Tři z nich — dámy — byly propuštěny dnes na svobodu, co zatím oba dva zatčení muži — Angličané — byli ve vazbě ponecháni. Z Bruselu, 15. září. (Tel.) Vyslanectví trans- vaalské prohlašuje, že odjezd Krügerův do Laurenco Marquesu nikterak neznamená konec války. Krüger zamýšlí cestu nejprve do Paříže a pak do Petrohradu.

Vyslanec Leids odnesl si, jak se praví, z poslední své audience u cara dojem, že netřeba se vzdávati všeliké naděje na zakročení Ruska, dovedou-li Boe- rové ještě podnes klásti odpor. Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Standard« ozna- muje z Machadodorpu ze dne 13. t. m.: Generál French dorazil do Babertonu a nalezl tam 3000 žen a dětí z Pretorie a Johannesburgu. — Boerové ukořistili mezi Helvetií a Shoemansdriftem vůz angli- ckého telegrafního oddělení s poštovními věcmi gene- rála Bullera. Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Standard« ozna- muje z Kapského Města, že anglická vláda hodlá pro- hlásiti, že v jižní Africe panuje opět mír a vyzvati Boery, aby během jisté doby složili zbraň, jinak budou vyhlášení za psance. Z Kapského Města, 15. září. (T. k.) Jenerál French obsadil Baberton, ukořistil vozivo a 43 paro- strojů, množství mauserovek, válečného materiálu, do- bytka a potravin na tři neděle. Zajal 100 Boerů.

Telegramy. Volby do říššké rady. Ze Zadru, 15. září. (T. k.) Pro volby do říšské rady pro Dalmacii jsou určeny tyto dny: V. kurie 17. prosince 1900, venkovské obce 20. prosinec, pro města 3. leden 1901, pro obchodní komoru 4. leden a pro třídu nejvíce zdaněnou 10. leden. Z Terstu, 15. září. (T. k.) Místodržitelský úřední věstník určuje pro volby do říšské rady pro Istrii: V. kurie 3. leden, venkov 9. leden, města 11. leden, obchodní komory 12. leden, velkostatky 14. leden. Pro Gorici: V. kurie 3. leden, venkov 9. leden, města 11. leden, obchodní komory 12. leden, velkostatky 14. leden. Pro Terst: V.. kurie 3. leden, venkov 9. leden, města 11. leden, ob- chodní komory 12. leden, velkostatky 15. leden.

O Číňanech a jejich vzdělanosti máme různé představy, vrcholící nejvíce v domnění, že Číňané sice starší nás kulturou, později zastavili se ve svém vývoji a že teď přes slavnou svou minulost kulturní, jsou na stupni polovzdělaných barbarů. Do nejistoty naší představy o důvtipu a schop- nosti duševního vývoje lidu žluté pleti něco světla vrhnouti mohou následující dva články psané čínskými jinochy na úkol »o budoucnosti Číny«. Hung-Hing-Kan, čtrnáctiletý píše: »Po nešťastné porážce, způsobené nám Japonci, dalo se očekávati, že Čína zreformuje své politické zřízení a odstraní pověrčivé zvyky v celé říši. Před několika lety — asi r. 1889 — mnozí znamenití re- formátoři jako Hung.Tů Vý ujali se úřadů a těšili se veliké přízni císařově. Leč přízeň císařova přinesla jim zároveň nepřízeň císařovny-vdovy. Vícekráte či- něny pokusy o jejich zbytí, konečně vlivem císařové vdovy všichni z vlastizrady obviněni byli, buď sťati nebo do vyhnanství posláni a císař sám byl, jak mnozí za to mají, císařovou vdovou uvězněn. Hung- Tů-Vý, znamenitý oprávce unikl. Rodina jeho byla jata a na dopadení jeho vypsána značná cena. Tím císařova vdova zarazila veškeré hnutí opravné. Z toho osměluji se souditi, že pokud císařovna vdova žíti bude, nedočkáme se v říši změny, leda k horšímu.

Čína nyní jeví se jako veliká šunka na tabuli při hostině, z níž tu a tam kus uřízne každý stolující, jimiž jsou mocnosti světové. Však i ve starém světě nebylo jinak než u nás a nebýti stálého pokroku byl by tam týž absolutismus, táž libovůle za správy, táž ukrutnost vlád jako ve velikém čín- ském císařství. Pak li teď Čína nezavede změnu ve správě státní, nejen že říši oslabí, ale ponenáhlu i všechen obchod svůj zničí. Pak bude Čína po kou- skách rozdělena mezi přední evropské národy. Sever zabere Rusko, které, jakmile dokončí svou sibiřskou dráhu, číhati bude jako kočka na myš na každé hnutí Číny. — Pak-li Čína zavede opravy, její moc vzroste a bude dosti silnou, aby mohla vzdorovati nejsilnějším mocím světa. Ho-Šaj- Ving, šestnáctiletý, píše: »Po ve- liké porážce Číny Japonskem veškeří velicí národové Evropy obrátili svou pozornost k dálnému východu. Číňané, vidouce, že vlast jim upadá, zaváděli opravy.

Mnozí reformátoři radili vládě, aby se pronikavé opravy zavedly dle vzoru západní politiky a vzděla- nosti. Poněvadž však naše vláda pozůstává ponejvíce ze starých, slabých a opium kouřících lidí, brzo opravy byly zakázány a příznivci oprav byli zjí- máni a sťati. Vidouce, že Čína sama sebou nepokročí, veliké národnosti evropské vyžádaly si u Číny prona- jetí území, v nich některých jsou bohaté doly. Nej- mocnější zemí, která také má největší zájem v Číně a která je Číně také nejvíce nebezpečna, je Rusko. Rusko vpadlo dolů do Číny ze Sibiře a pevně se zde usadilo. Celé Mandžursko a Mongolsko jest již Ru skem ovládáno. Nejen že Čína povolila Rusku trojí území, také výnosné dráhy a doly Rusko získalo. Jižní část Číny obydlena jest nespokojeným lidem, který často se bouří. Na neštěstí nynější čínská vláda vyko- řisťuje zemi a neposkytuje žádných výhod lidu. Veliké evropské národnosti, jež mají značný vliv v Číně, jsou Rusko, Britsko, Německo, Francii a některé jiné. Nyní je-

Australské vojsko do Číny. Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Wei-hai-wei, že australský ná- mořní pluk sem dorazil a odplul do Taku. Táž kan- celář oznamuje z Taku, že stráže německého a ame- rického vyslanectví v Pekingu odebrali se na své lodě. Pochod indického pluku do Wej-hej-weje. Z Hongkongu, 25. září. (T. k.) Německý křižák »Bussard« sem připlul a přivezl z Kantonu následující zprávu: Luza zdejší stává se čím dále tím více drzou oproti cizincům, jinak jest zde dosud klid. Šest cizích dělových lodic kotví před Šamienem.O nějaké činnosti v zátoce a tvrzích Bocca nelze ničeho pozorovati. Třetí indická brigáda obdržela rozkaz dáti se na pochod do Wej-hej-weje. Z Petrohradu, 14. září. (T. k.) Jak ozna- muje »Ruská tel. agentura«, není zde ničeho známo, že by ruská vláda byla podala Li-Hung- Čangovi ultimatum. Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Daily Telegraf« oznamuje ze Šangaje ze dne 13. září, že Rusové po- slali vojenský sbor k obsazení Čin-van-tail, aby opa- novalí oproti čínské garancii, dané Anglii dráhu Šan- haikvan—Tien tsin—Peking. Císařovna přišla dne 8. září do King-Ašau u Tayüenfu.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 15. září. (T. k.) »Daily Tel.« oznamuje včerejšího dne z Laurenco-Marquesu: Krü- ger držán jest formálně v zajetí a sice na žádost britského konsula Rossa, kterýž rozhodně protestoval proti tomu, by Krüger používal portugal- ského území jako místa, z něhož by udržoval spojení s exekutivou Transvaalska, nebo ji docela vedl. Byl proto Krüger přesídlen z domu nizozemského konsula Císařské manévry v Haliči. Z Jasla, 15. září. (T. k.) Dnešní závěrečný manévr koná se za pěkného počasí. Císař odejel o 6 hodině ranní, provázen bavorským princem Jiřím, po dráze do Tarnowce. Rozkaz k odtroubení bude dán asi k poledni. Z Jasla, 15. září. (T. k.) Poslední den ma- nevrů ukončen byl dnes. Vojenská evičení bylo lze dobře přehlédnouti z návrší Glinik Polski. K desáté hodině dopoledne přibyli k návrší tomu Jeho Veličenstvo a komandující polního cvičení. Brzy po tom rozproudila se bitva na celé čáře. Když bitva byla v největším proudu, dal císař rozkaz, aby bylo odtroubeno. Tímto byla polní cvičení ukončena. Císař prohlížeje si oddíly vojenské a obyvatelstem hlučně pozdravován vrátil se na stanici Tarnowiec a přibyl ve tři čtvrti na 2. hod. odpoledne do Jasla. Hned po příchodu byla v polním stanu uspořádána hostina.

Z Vídně, 15. září. (T. k.) Arcivévoda Fran- tišek Ferdinand vrátil se z císařských ma- névrů u Štětína dnes ráno do Vídně. Z Vídně, 15. září. (T. k.) Ministr kultu a vyučování rytíř Hartel zaslal do Mnichóva spiso- vatelce Marii Ebner-Eschenbachové ku 70letým narozeninám srdečné blahopřání. Z Vídně, 15. září. (T. k.) Ministr války baron Krieghammer přijel sem z Jasla. Z Vídně, 15. září. (T. k) Ministr Rezek odjel k návštěvě své rodiny do Jindřichova Hradce. Z Kodaně, 15. září. (T. k.) Komise, kterou sněmovna zvolila k vypracování berního systému, ukončila své práce. Usnesla se až na hlasy sociál- ních demokratů, aby zavedena byla daň z příjmů a z majetku, aby část daní odváděna byla obcím.