ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 772ef6a0-8f13-11dd-95cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 82, person 60, work 6, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 21. červenee 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 198.
4 article
Naranni a večerní listy předplácí ze V Praze v administracin na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta SK- a dvojt donáškon na měsle, na čtvrt leta . . . . 7 K ež ve filiálkách na měnie 9Kn Poštou a mésie. na čtvrtistá . . . . k o0 s dvoji zásilkou ěsle na čtvr ista : . . . k soh
Pošta Praha Kněžná
5 title
Večerní
6 title
NILI
7 article
dání V drobném prodejit anní čislo o sobě za s večerní za 4h Ve filialkách na venkověo ranni čislo večerni . . . . . . . . 5b lnserátv plati se hotová napřeu. Předplanení a inserty příllma administracs v Marianské ul., a Tam nachánejí se te redakce. šiskárna a axpedloe „Národnleh Listn“ Rnkopiny se nevrasel
Národnleh Listn
8 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Přímé vyjednávání spojenců. — Bulharští delegáti v Niši. — Odpověd rakouského císaře králi Ferdinandovi. — Mír bude brzy uzavřen. Srbský přístup k Egejskému moří. Z Paříže, 21. července. Velký rozruch budí zde informace „Tempsu“ o domnělém docílení řecko-srbské dohody v příčině přímého přístupu k Egejskému moři. Pruh východně od Karasu, který má býti zároveň hranicí mezi Řeckem Bulharskem, má se dostati Srbsku, které by tak mělo přístup k zálivu Lagos. K dohodě této došlo prý v Srbsku. Společné zakročení Rakouska s Ruskem. Z Petrohradu, 21. července. Zde se tvrdi že petrohradský kabinet obdržel právě notu Rakousko-Uherska, která obsahuje podnět ke společnému zakročení na Balkáně. Petrohradský kabinet na tute notu neodpověděl, ale o zakročení se vyjed
Ferdinand Balkán Niš Paříž Řecko Bulharsko Srbsko Lagos Rakousko Rusko Petrohrad RakouskoUhersko
9 article
Přímé vyjednávání spojenců. Z Bukurešti, 21. července. Dle zdejších názorů bude stěží možno docíliti dohodu s no- vým bulharským kabinetem Radoslavo- vým. Jest prý pravděpodobné, že kabinet tento brzy ustoupí kabinetu Malinova, který při dobré vůli přinese také oběti. Ze Sofije, 21. července. (K. k.) Včera ve- čer zaslala vláda rumunskému ministerskému předsedovi Majorescovi přímo telegram, jímž projevuje souhlas, aby rumunský delegát zu- častnil se jednání o mír. Protože tím splně- ny jsou všechny rumunské poža- davky, očekává se, že postup ru- munského vojska bude ihned za- staven. Z Athén, 20. července. [Ag. d'Ath.) Ře- cká odpověď k ruskému návrhu byla odeslána do Petrohradu. Bulharští delegáti v Níší. Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) Dnes večer přibyli do Níše generál Paprikova Ivančev jako míroví delegáti Bulharska, aby ihned zahájilis delegáty všech spojenců přímé vyjednávánío mír. Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) [Z úřad- ního srbského pramene.] Dnes o 11. hodině dopolední poslán byl z Pirotu do Obrenovce na srbsko-bulharské hranici automobil, aby převezl bulharské delegáty. Ve 4 hod. 30 min. přibyli do Pirotu bulharští delegáti, generá- lové Paprikov a Ivančev, jakož i bývalý vo- jenský attaché v Cařihradě Topačikov s ru- ským vojenským attaché v Sofiji Romanov- ským a s jeho pobočníkem. Od hranic až do Pirotu provázel je plukovník gen. štábu Iva- novič. Vykonavše v Pirotu návštěvu generálu štěpanoviči, pokračovali zvláštním vlakem v jízdě do Níše. Ze Sofije, 20. července. (K. k.) (Došlo opožděně.) Bulharští delegáti odjeli do Niše Jest jim uloženo vyjednávati o uzavření pří- měří a prelimináři míru.
Malinův Paprikův Iva Bukurešť Sofijá Atény Petrohrad Bělehrad Bulharsko Pirot Obrenovac Cařihrad Sofija Romanov Niš Aga . d ' Ath
10 article Odpověď rakouského císaře králi Ferdinandovi.
Odpověď rakouského císaře králi Ferdinandovi. Z Paříže, 21. července. Dle prohlášeni Řecka vychází nade vši pochybnost na jevo. že odpověď císaře Františka Josefa na te- legram krále Ferdinanda působila v Bulhar- sku zdreujícím dojmem. Císař prý po- užil těchto slov: „Lituji, že nemohu přispětí Bulharsku na pomoc. Bulharsko musí se do- hodnouti s Rumunskem, jak jsem vždy k tomu radíl.“ Přes tento telegram převládá však ve zdejších kruzích domněnka, že vídeňský kabi- net nehodlá připustiti poškození hospodář- ských zájmů Bulharska. Na zdejším bulhar- ském vyslanectví se dokonce tvrdí, že Ra- kousko-Uhersko podporováno jinými velmo- cemi, vysloví se proti řeckým nárokům na Kavalu, předpokládajíc, že rumunské po- žadavky se strany sofijského ka- binetu budou splněny. Mír bude brzo uzavřen. Z Petrohradu, 21. července. V ruském zahraničním úřadě se domnívají, že mír bu- de uzavřen v nejbližších dnech. Bulharsko prý se stěží pokusí uzavření mí- ru oddáliti. Mírová smlouva podléhá však sankci velmocí, a to nikoliv pouze formál- ně. Kdyby mírové podmínky měly Bulhar- sko příliš oslabiti, vystoupí velmoci, je- jichž jednotnost nebyla nikdy tak pevná jako právě nyní, soli- dárně na prospěch Bulharska
Ferdinand František Josef Bulhar Paříž Řecko Bulharsko Rumunsko Petrohrad RakouskýUhersko
11 article
nává. Turecká okružní nota. — Turecko chce až k Marici. Z Caříhradu, 20. července. (K. k.) Porta zaslala svým velvyslancům tuto okružní notu: Přes to, že Bulharsko projevilo ocho- tu podepsati preliminář míru, zdráhalo se vykliditi území, jež musí se zpět dostati Turecku. Jednalo nepochybně ve zjevném úmyslu zajistiti si hranice, jež odpovídati měly mylnému výkladu, jejž Bulharsko chtělo dáti stanovení čáry Midia-Enos. Te- prve když otomanská vláda unavena če- káním dala armádě rozkaz, aby tato území opětně obsadila, rozhodla se bulharská vláda, že svoje vojsko odvolá. S druhé strany pak trvala Porta, jež pečlivě po- mýšlí na možnost, aby hájit mohla hlavní město a Dardanely, na tom, že hranice vy- cházející z Enosu utvořena býti mů- že k severu čarou sledující tok Marice. Skutečnost, že tato čára nebyl v mírové smlouvě stanovena, jak stanovena býti musila, vysvítá z přání mocností, aby odstraněny byly Bulharskem působené ob- tíže a tím zároveň pokud možno nejrych- leji zajistiti schůzku delegátů v Londýně. Sledujíc tento myšlenkový postup vedena hlavně úmyslem vyhnouti se všem komplikacím, obrátila se Porta s tím na Bulharsko, aby mu sdělila důvody, pro byla nucena trvati na tom, aby pohra- niční čára sledovala tok Mari- ce až k Drinopoli. Turecko bylo b dojista dalo přednost projednání této otáz- ky s Bulharskem cestou diploma tickou.
Marik Port Marika Turecko Caříhrad Bulharsko Dardanely Londýn Mari MidiumEno
12 article
Bohužel, ohavnosti, jež Bulhaři prováději v obsazených územích s nepopsatelným barbarstvím a vandalismem a které jich spojenci s týmž odporem mohli konstato- vati jako furecké vojsko — zabránili Tu- recku čekati na diplomatické rozřešení. Zkušenost dokázala, že všechna jednání. zahájená s Bulharskem, odsouzena jsou k tomu, aby pokud možno byla protahována. Za těchto okolností vidí se Porta nucenou uvedenou hranici obsaditi a zavazuje se. že v dohodě s mocnostmi rozhodne defini- tivně o budoucím osudu Thracie. Porta ihned dodává, že v přání respektovati roz- hodnutí mocností a zříditi normální poměry k Bulharsku, pokládá uvedeno čáru za definitivní hranici a za- vazuje se, že ji za žádnou záminkou ne- překročí. Porta doufá, že mocnosti po- znají, že nynější válka mezi balkánskými státy a různé kombinace pokud se týče Thracie nutí Portu dvojnásobně, by svoje hranice co nejdříve zajistila a tím také zaručila bezpečnost hlavního města a že mocnosti, berouce ohled na zvláštní sítuaci v Thracii, udělí Bulharsku nutné rady, aby zajíštěno bylo rychlé a pokojné rozluštění
Bulhar Port Bulharsko Thracie
13 article
ve vyloženém smyslu. Porta již nyn se domnívá, že zodpovědnost za eventuální opětné zahájen nepřátelství přesunouti mus na Bulharsko. Z Cařihradu, 20. července. (K. k.) Včera konala se v sultánově paláci mimořádná mini- sterská rada, jež obírala se možností branného odporu Bulharska. Troufalost Turecka Z Cařihradu, 21. července. (K. k.) Mlado- turecký tisk nevěří v intervenci an Evropy ani Ruska samotného. Por- ta učinila vše, aby uspokojila Rusko v otázce perských hranic a železničních tratí. „Taswir- i-Eíkiar“ prohlašuje zcela otevřeně, že vyhlá- šení války Bulharsku jest možné a tvrdí, že ministerská rada učinila už v tomto éměru usnesení. Opožděné zprávy bulharské o postupu Turků. Ze Sofíje, 18. července. (K. k. — Ag. tel. bulg. — Došlo opožděně.) Včera obsadily dvě turecké setniny s jízdní škadronou Uzuköprů Bulhary propuštění turečtí zajatcí utvořili čety bašibozuků, zaplavují Thrakii a plení bulhar- ské vesnice „Obyvatelstvo prchá. Cesty jsou přeplněny uprchlíky. Byla učiněna všechna opatření, aby zachován byl klid a pořádek. Ze Sofije, 17. července. (K. k. — Ag. tel. bulg. — Došlo opožděně.) Dnes ráno vtrhla turecká jízdní škadrona do Lüle Burgasu. Ve- lící důstojník ohlásil bulharskému veliteli, že má rozkaz obsaditi město. Přes námitku, že Lüle Burgas nalézá se na západ od demarkační čáry, kterou prozatímně obě vlády stanovtly zůstal turecký velitel v místě, aby vyčkal dal- ších rozkazů. Podle soukromých zpráv postu- puje turecké vojsko k Jeniadě, severně od Mi- die, odkudž obyvatelstvo prchá.
Port Turek Bulhar Sofij Bulharsko Cařihrad Turecko Mlada Evropa Rusko Sofíje Lüle Burgas Lüle Burgas
14 article
Řecké zprávy z bojiště. Z Athén, 20. července. (K. k.) V důsledk všeobecného postupu našeho vojska trvaly dnes boje na celé čáře. Nejkrajnější pravé křídlo pokračovalo v pronásledování směrem k Mahomii. Dle nových zpráv bylo ukořistěno 22 děl. Střed armády zahnal včera nepřítele ze všech jeho posic ve směru cest, vedoucích ke Kresenským průsmykům. Na levém křídle zatlačovali Řekové nepřitele z jeho opevně- ných posic a obsadilí Tečovo a výšiny severně od Tečova. Řecké ukrutnosti a provokace. Ze Solije, 17. července. (K. k. — Došlo opo- žděně.) Velitel bulharského vojska ve Sěru ozna- muje, že do bulharských vesnic vniklo na tisíce antartů a řeckých vojínů. Z Renova, na pravém břehu Strumy, nemohli již obyvatelé uprchnouti proto se uzavřeli ve svých domech. Řekové obklí- čili vesnici a zapálili ji. Nešťastníci, kteří se poku- sili uprchnouti, byli paliči bez milosrdenství zastře- leni a jich mrtvoly vhozeny do ohně. Tři jiné bul- harské vesnice byly rovněž řeckým vojskem zapá- leny a úplně zničeny. Obyvatelé, kteří nechtěli uprchnouti, vzdali se Řekům, avšak řecká jízda posekala je, nedbajíc ani věku, ani pohlaví nešťast- níků. Ze Sofije, 17. července. (K. k. — Došlo opo- žděně.) (Ag. Tel. Bulg.) Vojenský velitel drinopol- ský oznamuje, že včera napadla řecká četa želez- niční stráž. Po půlhodinovém boji byla četa odra- žena. Jeden bulharský voják byl při tom poraněn. Toto přepadnutí jest nevývratným důkazem, že řecké vojenské úřady chtějí řecké obyvatelstvo v bulharském území poštvati ke vzpouře.
Řek Solij Sofij Atény Renova
15 article
Srbská opatření proti choleře. Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) Srbská tisková kancelář oznamuje: Jest tendenční smyšlenkou zpráva z Bělehradu, uveřejněná v některých zahraničních listech, že prý zdra- votní opatření srbských úřadů proti choleře jsou nedostatečná, že vojíni umírají cestou anebo dokonce že jsou ukládáni do opevňo- vacích příkopů a tam ponecháváni jich osudu. Srbské zdravotní úřady činí vše, aby nákazu potlačily. Delegáti různých lékařských výpra z Evropy mohou dosvědčiti, jak skutečně lid- sky ošetřováni jsou bulharští ranění i osoby onemocnělé cholerou.
Bělehrad Evropa
16 article
Výprava rakouského „Červeného kříže“ v Sofijí. Ze Solije, 21. července. (K. k.) Rakouská zdra votní výprava přibyla sem po překonání velkých obtíží dnes ráno a byla na nádraží uvítána zástupci dvora, mimo jiné křídelním pobočníkem královny. bulharské vlády, rakousko-uherského vyslanectví bulharského „Červeného kříže“. Členové výpravy zahájili ihned službu v přikázaných jim nemocní- cích. Odjezd rakouské posádky ze Skadru. Z Vídně, 21. července. (K. k.) „Militär Rundschau“ oznamuje: Dne 24. července od- jede Lloydovým parníkem „Urano“ vojenský oddíl, určený za posádku do Skadru. Odjíždě- jící posádka skládá se ze 4. praporu pěš. pl. čís. 87, z oddílu strojních pušek a zákopníků 3. praporu a konečně z oddílu zdravotního zásobovacího. Celkem 400 pušek.
Militär Rundschau Lloydová Solija Vídeň
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Změna zahraníční politiky Rakousko- Uherska. Z Vídně, 21. července. „Morgen“ ohla- šuje dnes v čele listu nastávající demisi mi- nistra zahraničních záležitostí hr. Berch- tolda. Doba, kdy k ní dojde, není ještě jista. Tentokráte nestane se prý jen změna v osobě, nýbrž provede se i změna sy- stému. Ministrem zahraničních záležito- stí nestane se totiž nikdo z řady osob di- plomatických, ale nástupcem hraběte Berchtolda bude politik. Redlovina v Italli. Z Říma, 21. července. Zatčení sekčníh chefa v ministerstvu války hr. Marozza della Rocca způsobilo zde obrovský roz- ruch. Praví se, že hr. Marozzo della Rocca byl v přímých stycích s plukovníkem Re- dlem. Aspoň v Redlově korespondenci se velmi často jméno Marozzo objevovalo.
Berchtold Redlův RakouskoUhersko Vídeň Řím Re Marozza della Rocca Marozzo della Rocca
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Agrární poslancí Žďárský a Jeho Excelence c. k. ministr mimo službu a tajný rada Jeho Veličenstva císaře Karel Prášek pro radikáln politiku. Čelní poslanci české strany agrární, mistopřed- seda poslanocké sněmovny ve Vídni a přisedíe zem. výboru král. Českého poslanec Ždárský český ministr krajan ve vládě Beckově J. Exc. tajný rada Prášek promluvili v neděli — první v Ho- řicích, druhý v Dřísech u Staré Boleslavě — o politické situaci a vyslovili se pro radikáln postup politický. J. Ex. tajný rada Prášek konstatovav ne- pokrytě, že nynější vláda oproti cílevědom vládě Beckově — která padla následkem u kva- pené demise J. Ex. tajného rady Práška — není leč vrchní německou agenturou státní a po- litické moci v télo říši, prohlásil za velikou chybu. že čeští vůdcové (tedy i agrární vůdcovét Udržal, Švehla, dr. Viškovský, Žďárský aj.) s kn. Thunem vše vsadili na jedinou kartu česko-německé dobody a dovozoval, že byli vlá- dou i Němci oklamáni. (Proti oklamání není žádný politik na světě chráněn: J. Ex. tajný rada Prášel jako člen kabinetu Beckova dal se oklamati drem. Gessmannem.) J. Ex. tajný rada Prášek není odpůrcem česko-německé dobody, kterou by do- stalo se Čechům ve státě obdobného po- stavení, jakého domáhají se Němci v zemské správě, ano byl by ochote přiznati Němcům ještě větší ústupky nežli se jim nyní přiznávají, kdyby byla záruka, že by aspoň na dobu čtvrtstoletí zaručen byl klidný, nerušený vývoj národa českého, ale vratké podklady nynějšího jednání smířovacího na- prosto nepokládá za bezpečnou pojistku proti opět- nému návratu německé obstrukce. Krisi zemskou nepovažuje pouze za finapční však také n e za ústavní, aeboť, pravil, že „běz
Žďárský Prášek Beckův Udržal Švehla doktor Viškovský Thun Němec Čecho Vídeň Dřísy Stará Boleslav Beckov
19 article
tu o důsledek politické slabosti a nadržování Něm- cům“. Správní komisi zemskou odmítá a smlouvání se Mladočechů (a agrárníků, Excellenci, aby- chom mluvili pravdul) s kn. Tunem a hr. Stürgkhem o ni prohlašuje proto za hroznou politickou chybu, „ježto nikde není jistoty, že by vláda o složení ko- míse nemohla si rozhodovati dle vlastní své libosti a že by na místo poctivě českého nejv. maršálka nynějšího nemohla v případě jeho odstoupení do- saditi nejzarytějšího odpůrce českého národa.“ Pro budoucí českou politiku vyvodil Exc. taj- ný rada Prášek tuto směrnici: „Česká politika musí nyní řízena býti proti vládě, hýčkajíc obstrukcí ně- meckou, proti vládě, která nadržuje jedině Něm- cům a tím vyvolala nesnesitelné a rozervané po- měry v království Českém. Boj tento proti vládě, nechť již jmenuje se jakkoli, veden býti musí se vší rozhodností. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Do- spěje-li se v kruzích rozhodujících ku přesvědče- ní, že německá obstrukce nesmí býti nadále již hýčkána a nastoupí-li pak systém, který dovede se postaviti proti lehkomyslné, hříšné, ba zločinné obstrukci německé na českém sněmu, mohl by sy- stém takový nadíti se naší podpory. Jinak musíme dělati politiku o dvetnou, musíme heslo, kte- ré kdysi bylo dáno, bohužel, však nedodrženot
Tun Stürgkh Prášek Německo
20 article
„Bez českého sněmu žádná říšská ra- da“, provésti de posledních důsled- ků. Jako starý politik — a nebojím se té zodpo- vědnosti — předpovídám, že maršruta pro českou politiku je dána a že, objeví-li se nám na podzim na říšské radě opět tato vlá- da, Němcům nadržujfcí, provedeme heslo naznačené do krajnosti! Musí- me dokázati, že dovedeme znemožni- ti zase vídeňský parlament. Avšak také český lid, české voličstvo musí konečně dikto- vati a komandovati českou delegaci do jednotné fronty bojovné a do krajní- ho boje proti jakémukoli pokusu pánů Stürgkhů nebo Biliňských, dopomoci německému vetuk A J. Exc. taj. rada Prášek skončil svou o- pravdu temperamentní řeč, která může sloužiti našim radikálům skutečně za vzor politické řeči radikální, takto: „Bude-li ovšem česká oposice seslabována jako se stalo v době poslední, kdy některé české listy komisariát prohlašovaly za štěstí národa a kaceřovaly ty, kdož proti poru- šení zemské ústavy se postavili (které listy to by- ly. Excelenci?) a budou-li za kulisami jístí pá- ni čachrovat a machrovat a opatře- vati svou kapsičku a své kšefty, pak ovšem nekyne národu žádná budoucnost. Český národ musí dokázati, že má odvahu i pro- středky uhájiti přese všechen odpor a hrozby práva svého království.“
Němec Stürgkh Biliňský Prášek
21 article
Tento závěr nedělá radikální řečí J. Excelen- ci pana tajného rady čest. Když už jeho politi- cké svědomí mu diktovalo tuto řeč, v níž ob- viňuje i vlastní svou stranu před tváří národaz těžkých politických chyb, mělo mu i jeho mrav- ní svědomí diktovati povinnost — jmenov ati ony pány, kteří by mohli „za kulisami č a- chrovat a machrovat a opatřov ati svou kapsičku a své kšefty.“ Nevíme, myslil-l při tom J. Exc. pan tajný rada na jistý případ se řepou v Čechách a s motouzárnou na Moravě, ale v každém případě učiní dobře, když tyto dva případy „čachrování a machrování, kap- sičkování a kšeftování“ ještě doplní. Teprve po- tom může býti národ J. Exc. p. tajnému radovi Práškovi za jeho dříčskou řeč v děčenl „Nár. Politika“, z jejíhož poledního referátu vyjímáme vyňatky z řečí J. E. pana tajného rady Práška, napsala, že „projev Práškův je tím význač- nější, že bývalý člen Beckova kabínetu všeobecně pokládá se za příštího předsedu jednot- ného českého klubu na horké půdě vídeň- ského parlamentu. Státoprávně-pokroková „Samostatnost“ do- kládá k řečí J. Exc. p. tajného rady: „Bylo bysi jen vřele přáti, aby vývody posl. Práška staly se vodítkem pro celou agrární stranu za účelem ostřejšího postupu jejího proti německo-vládním piklům — než dálo se dosud.““
J Excelen Prášek Práškův Beckův Čechy Morava
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rovensko po stránce turistické. Sotva který druhý kraj z české oblastí pů- vabných krajinářských koutů může se vykázati ta- kovou přitažlivostí i návštěvou turistickou, jako právě Český Ráj mezi Turnovem a Jičínem. Hlav- ním faktorem té krajinné krásy Českého Ráje, své- ráznou jeho zvláštnosti jsou právě pískovcové skály přerůzných tvarů a začasté fantastických podob, tu stulené ve stínu jehličnatých lesů, onde zas přímo v tvář slunci se dívající, buď ojedinělé nebo ve skupiny, ba celá skalní města se družící. Vzhled tohoto podivuhodného výplodu architektonického umění pravěku přírody působí na diváka zvláštním dojmem. Připadá si jako v pohádce, zapomíná tu stinných stránek života, oddávaje se zcela příjem- ným snům, vykouzleným právě tím pobytem v tě čarovné přírodě.
Turnov Jičín
24 article
Uprostřed vší té krajinářské nádhery tulí se skromně úhledné městečko Rovensko. Téměř na úpatí lesnatého návrší, nesoucího na temeni svém majestátní Trosky, jakoby pod ochrannými křídly jich tajemného zjevu, shlížejíc se od mnoha věků v jich obraze nedosližné krásy, v té své známé „Rovenské pohádce“ žije tu na rozhraní podhoří a kraje klidný svůj život. Neburcováno hukotem novedobé vynalézavosti lidské, neotravováno kou- řem moderního průmyslu, v moři ovocného a jiného stromoví, v rámci malebných vrchů Českého Ráje, jičínského kraje a podkrkonošské bašty Kozákova, v sladkém zajetí lučin a žírných polí, žije svůj „zla- tý věk“. Temné chmury ponuré historie, již prožiti několika věky dáno bylo neblahým osudem Roven- sku do vínku, šťastně přelétly, zanechavše nevel- kých jen stop do základů nynějšího rozvoje města a slunko míru usmálo se na obyratelstvo, připravu- jíci svojí přičinlivostí a rozšafností lepší los svým nástupeům Příjemný vzhled městečka, zachovavěího si pel venkovského života a neobyčejný rozmar pří- rodních krás Českého Ráje, jehož srdcem právě je
Rovensko Kozákov
25 article
Rovensko, láká sem již od let obyvatele velko- měst, hlavně Prahy. Zde najdou kromě vlídných tváří a usměvavé přírody, též hmotné výhody, ja- kých jim málokterá města v naší vlasti poskytnouti dovedou. Řekl bych: zde lid netěží tak z hostů svých, více však si jich váží jako svých přízniveů a přátel. Proto se sem opět vracívají a kolonil let- níků známými svými rozmnožují. Náruč přírody ne- třeba jim ani daleko od svých letních obydlí vy- hledávati. Hned za hranicemi města nabízí se jim pohostinství na rozsáhlém stole krajinných deli- kates. Z těch vynikají ovšem půvabná Bora, jež v r. 1891 častěji hostívala míláčka lidu zdejšího Svato- pluka Čecha. Dvě místa nesou tu pamět jeho teh- dejšího vzácného pobytu v Rovensku: Čechove údolí, bývalý Studený důl, a Čechova vyblídka, skála, s níž často a s oblibou zíral po nivách vrších Čes. Ráje a obdivoval se velebnému zjevu Trosek. A jsou v Borech vskutku některá místečk k pomilování, žel, že tento jakoby zakletý přírodní skvost zůstal dosud takořka utajen před zvědavými zraky krajinářských labužníků.
Čecho Čechův Rovensko Praha Bor Čechov údolí
26 article
Hlavním ovšem cílem, k němuž směřují kročeje všech turistů v Českém Rájí i letníků v Rovensku sídlících, jsou majestátní Trosky, unikum přírod- ních krás, nejnádhernější zjev Českého Ráje. Nad zelenými nivami a žírnými lány polí, na mírně vzed- mutém návrší, zahaleném temnězeleným hájem jeh- ličnatým, strmí k nebi jejich čedičové jehlance a s hrdou noblesou se presentují svými bizarními, z daleka patrnými a nápadnými konturami, kralujíce celému širému, půvabnému krají kol dokola. A roz- marné krásy je i kraj v okolí Trosek na jih a zá- pad: divoký, rozervaný hlubokými údolími, v rámci strmých pískovcových skal, fantastických skupina tvarů, oživený rybníky, ztajený v posvátném klidu hvozdů, pravý vzor přirody panenské, rukou lid- skou nedotknutě, jakou najdeme též v nedalekých Prachovských skalách, této skalní pohádce jičín- ského kraje, ztulené v temné zeleni lesa, její kouzlo láká každoročně tisíce turistů a přátel krás- né přírody. Teprve nynější věk dovedl pochopiti oceniti jich krajinářskou nádheru, s níž nikde ne- setřen pel přirozenosti, tak jak dlouholetým příro- ním procesem se byl vytvořil. Nic nepřipomíná tam činnost ruky lidské, vše, co tam zříme, je dílem přírody a jejich mocných živlů. Tam směrem k Turnovu láká nás divoká ro- mantika Hruboskalska s hrdým sídlem šlechtico- vým, jehož bělošedé zdi s věží čtyřhrannou, vytý- čené nad vrcholky jedli a borovic, kynou širému kraji. Obraz to neodolatelné krásy. K severu mo- butný táhlý Kozákov, v němž skříikové blidají prs ohromné bohatství drahokamů, k západu lesnatý Tábor s novou rozhlednou, skýtající velkolepý vý. hled po celé severovýchodní čtvrtině Čech. J. Kamenický.
Čo J Kamenický Rovensko Trosky Turnov táhlý Kozákov lesnatý Tábor
27 article
= K vraždě knížete Lubeckého. Z Varšavy, 20. července. Jak před časem listy oznamovaly, byl na svém statku Terezíně zavražděn kníže Drucki-Lu- becki a pro podezření z vraždy byl zatčen jeho příbuzný svobodný pán Bisping. Nyní vyšlo na jevo. že v bytě Bispingově nalezené směnky jsou opa- třeny falešným podpisem knížete Lubeckého a tato okolnost podezření z vraždy sesiluje, ač Bispiny tvrdošíjně zapírá. = D'Annunzio píše pro loufkové divadlo, „Te- atro Illustrato“ oznamuje, že D'Annunzio dal pod- nět k obrození loutkového divadla v Italii a pra- cuje již na několika hrách pro loutky. Přátelé, kte- ré nechal nahlédnouti do své duševní dílny, tvrdí že hry budou velmi cenné. = V Římě je zíma. Už léta prý nebyl v Římě tak studený červenec jako letos. Bez svrchníku prí není možno vyjíti z domu a polovina Říma šla se ohřát do teplejších severních krajin italských. = Židovský národní fond, založený r. 1901 svě- tovou organisací sionistickou k zakoupení pozemků v Palestýně, dosáhi nyní 4 mil. franků. Zajímave
Bisping Bispingův D Annunzio Varšava Terezín Řím Palestýn národní fond DruckýLu
28 article
je, že příjmy fondu rok od roku stoupají; jen v ze- mích balkánských, kde nyní zuří válka, je patrný úbytek, kromě v Turecku, kde se příspěvky fondu nezmenšily. = Výbuch v továrně na prach. Z Petrohradu. 20. července. V putilovské továrně na prach a ná- boje nastal výbuch, který zničil velkou část továr- ny a značné zásoby nábojů pro dělostřelectvo. Ško- da je veliká. = Vliv kyselin na klíčení. „Prometheus“ píše Skoro všechny kyseliny mají příznivý vliv na klí- čení a urychlují je, zvláště u plodů masitých. Kr- seliny: citronová, octová, solná, sírová, vinná. jablečná, atd. urychlují klíčení, je-li jich použito náležité koncentraci. Různá semena podléhají vli- vu různých kyselin. Na příklad vimná kyselina. která ztrojnásobňuje žeň tykví, má na rajská jablka menší vliv nežli kyselina oxalová. Není ovšem také bezvýznamno, v jakém množství se jich užije. Nejlepší výsledek je při použití roztoků 14—55. Namáčení semen před zasetím má týž účinek jako pozdější zalití, neboť zrno dostane tím tolik kyseliny, že stačí k pozdějšímu vývinu.
Prométheus Turecko Petrohrad Ško
29 article
= Ptáci u majáků. Statisíce ptáků přichází do roka o život u majáků, jejichž světlo je přivábí. Vysílení dalekou cestou létají ještě kolem majáků tak dlouho, až k smrtí znaveni klesají do moř- ských vln, v nichž hynou, nebo padají za oběť do- morodému obyvatelstvu. Holandský ornitholo prof. Thijsse, vyzkoušel nyní s velkým úspěchem zvláštní mřížové odpočívadlo pro ptáky u majáku brandarisského na holandském pobřeží. Bylo vy- počtěno, že za jedinou noc bylo na odpočívadle na 2000 vlašťovek a jiných drobných ptáků, kteři by byli jinak ulonuli. Úspěch pokusu přiměl angli- ckou společnost pro ochranu zvířat a ptactvak tomu, že upozornila vládu na toto opatření. Spo- lečnosti bylo dovoleno, aby učlnila se mřížemí pokusy na anglickém pobřeží. Pováží-li se, že vět- šina ptáků, kteří takto zahynou, je užitečna rol- níku, vyplatí se několikanásobně péče, jež se na jojich ochranu vynaloži.
Pták profesor Thijss spo
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Velká voda. Ze Sarajev a, 19. července. (K. k.) Z okresu prijedorského oznamuje se po- vodeň. Na silnici Prijedor-Baňaluka zastavena do- prava, protože několik mostů bylo strženo. = Vysokoškolský běh pro dobré mravy. Na londýnské universitě bude letos pořádán pro ci- zince prázdninový kurs anglických způsobů. — Proč stárneme? Ještě je v dobré paměti zajímavý objev prof. Mešnikova o příčinách stár- nutí a už přichází na veřejnost jiný učenec s no- vou theorií o tomto přírodním zjevu. V poslední schůzi francouzské Akademie věd snažil se prof.
Mešnikův Sarajevo Prijedor
31 article
Armand Gautier dokázati v přednášce, provázená experimenty, že stárnutí spočívá se ztrátě fluoru a fosforu. Čím více člověk stárne, tím více mu ubývá obou těchto prvků, které spolu souvisí, jakýmsi dosud neprozkoumaným přirodním záko- nem. Výsledky svých pokusů shrnul prof. Gautier v tyto poznatky: 1. Orgány lidského těla obsa- hují větší nebo menší množství fluoru; 2. čím více naše orgány stárnou, tím více ztrácejí fluorua tím také fosforu, neboť ztráta fosforu spočivá je- dině ve ztrátě fluoru. Fluor je vižící látkou fos- foru. Kdybychom tedy mohli získati iluor lid- ského těla, získali bychom také fosfor a tím bychom stárli velice pomalu anebo bychom vů- bec nestárli. Kdož ví jestli bychom netoužili pak zase po smrti. Člověk už je takový, že není nikdy spokojen = Velký požár mlýna. Z Pešti, 21. července. (K. k.) Dnes v noci shořel do základů parní mlým Spojené společnosti parních mlýnů v Čepinuu Osěku. Požár vypukl včera v noci o 9. hod. 30 min. následkem krátkého spojení. Protože osěcké hasič- stvo nebylo v čas vyrozuměno a čepinské hasičstvo nemůže požár zdolati, hoří mlýn v této chvíli — 10 hod. min. dopol — dosud. Škoda, obnášející o- krouhle 800.000 K, je kryta pojištěním. Zásoby mouky, obilí, jakož i stroje jsou úplně zničeny. Mlýn sotva asi bude znovu vystavěn.
Gautier profesor Pešť