1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 21. červenee 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
předplácí ze
V Praze v administracin
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta
SK-
a dvojt donáškon
na měsle,
na čtvrt leta . . . . 7 K ež
ve filiálkách
na měnie
9Kn
Poštou
a mésie.
na čtvrtistá . . . . k o0
s dvoji zásilkou
ěsle
na čtvr ista : . . . k soh
Pošta
Praha
Kněžná
7
article
dání
V drobném prodejit
anní čislo o sobě
za s
večerní
za 4h
Ve filialkách na venkověo
ranni čislo
večerni . . . . . . . . 5b
lnserátv
plati se hotová napřeu.
Předplanení a inserty příllma
administracs v Marianské ul., a
Tam nachánejí se te
redakce. šiskárna a axpedloe
„Národnleh Listn“
Rnkopiny se nevrasel
Národnleh Listn
8
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Přímé vyjednávání spojenců. — Bulharští delegáti v Niši. — Odpověd
rakouského císaře králi Ferdinandovi. — Mír bude brzy uzavřen.
Srbský přístup k Egejskému moří.
Z Paříže, 21. července. Velký rozruch
budí zde informace „Tempsu“ o domnělém
docílení řecko-srbské dohody v příčině
přímého přístupu k Egejskému
moři. Pruh východně od Karasu, který
má býti zároveň hranicí mezi Řeckem
Bulharskem, má se dostati Srbsku, které
by tak mělo přístup k zálivu Lagos. K
dohodě této došlo prý v Srbsku.
Společné zakročení Rakouska s Ruskem.
Z Petrohradu, 21. července. Zde se tvrdi
že petrohradský kabinet obdržel právě notu
Rakousko-Uherska, která obsahuje
podnět ke společnému zakročení na
Balkáně. Petrohradský kabinet na tute
notu neodpověděl, ale o zakročení se vyjed
Ferdinand
Balkán
Niš
Paříž
Řecko
Bulharsko
Srbsko
Lagos
Rakousko
Rusko
Petrohrad
RakouskoUhersko
9
article
Přímé vyjednávání spojenců.
Z Bukurešti, 21. července. Dle zdejších
názorů bude stěží možno docíliti dohodu s no-
vým bulharským kabinetem Radoslavo-
vým. Jest prý pravděpodobné, že kabinet
tento brzy ustoupí kabinetu Malinova,
který při dobré vůli přinese také oběti.
Ze Sofije, 21. července. (K. k.) Včera ve-
čer zaslala vláda rumunskému ministerskému
předsedovi Majorescovi přímo telegram, jímž
projevuje souhlas, aby rumunský delegát zu-
častnil se jednání o mír. Protože tím splně-
ny jsou všechny rumunské poža-
davky, očekává se, že postup ru-
munského vojska bude ihned za-
staven.
Z Athén, 20. července. [Ag. d'Ath.) Ře-
cká odpověď k ruskému návrhu byla odeslána
do Petrohradu.
Bulharští delegáti v Níší.
Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) Dnes
večer přibyli do Níše generál Paprikova
Ivančev jako míroví delegáti Bulharska,
aby ihned zahájilis delegáty všech
spojenců přímé vyjednávánío
mír.
Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) [Z úřad-
ního srbského pramene.] Dnes o 11. hodině
dopolední poslán byl z Pirotu do Obrenovce
na srbsko-bulharské hranici automobil, aby
převezl bulharské delegáty. Ve 4 hod. 30 min.
přibyli do Pirotu bulharští delegáti, generá-
lové Paprikov a Ivančev, jakož i bývalý vo-
jenský attaché v Cařihradě Topačikov s ru-
ským vojenským attaché v Sofiji Romanov-
ským a s jeho pobočníkem. Od hranic až do
Pirotu provázel je plukovník gen. štábu Iva-
novič. Vykonavše v Pirotu návštěvu generálu
štěpanoviči, pokračovali zvláštním vlakem v
jízdě do Níše.
Ze Sofije, 20. července. (K. k.) (Došlo
opožděně.) Bulharští delegáti odjeli do Niše
Jest jim uloženo vyjednávati o uzavření pří-
měří a prelimináři míru.
Malinův
Paprikův
Iva
Bukurešť
Sofijá
Atény
Petrohrad
Bělehrad
Bulharsko
Pirot
Obrenovac
Cařihrad
Sofija Romanov
Niš
Aga . d ' Ath
10
article
Odpověď rakouského císaře králi
Ferdinandovi.
Odpověď rakouského císaře králi
Ferdinandovi.
Z Paříže, 21. července. Dle prohlášeni
Řecka vychází nade vši pochybnost na jevo.
že odpověď císaře Františka Josefa na te-
legram krále Ferdinanda působila v Bulhar-
sku zdreujícím dojmem. Císař prý po-
užil těchto slov: „Lituji, že nemohu přispětí
Bulharsku na pomoc. Bulharsko musí se do-
hodnouti s Rumunskem, jak jsem vždy k tomu
radíl.“ Přes tento telegram převládá však ve
zdejších kruzích domněnka, že vídeňský kabi-
net nehodlá připustiti poškození hospodář-
ských zájmů Bulharska. Na zdejším bulhar-
ském vyslanectví se dokonce tvrdí, že Ra-
kousko-Uhersko podporováno jinými velmo-
cemi, vysloví se proti řeckým nárokům na
Kavalu, předpokládajíc, že rumunské po-
žadavky se strany sofijského ka-
binetu budou splněny.
Mír bude brzo uzavřen.
Z Petrohradu, 21. července. V ruském
zahraničním úřadě se domnívají, že mír bu-
de uzavřen v nejbližších dnech.
Bulharsko prý se stěží pokusí uzavření mí-
ru oddáliti. Mírová smlouva podléhá však
sankci velmocí, a to nikoliv pouze formál-
ně. Kdyby mírové podmínky měly Bulhar-
sko příliš oslabiti, vystoupí velmoci, je-
jichž jednotnost nebyla nikdy
tak pevná jako právě nyní, soli-
dárně na prospěch Bulharska
Ferdinand
František Josef
Bulhar
Paříž
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Petrohrad
RakouskýUhersko
11
article
nává.
Turecká okružní nota. — Turecko chce až
k Marici.
Z Caříhradu, 20. července. (K. k.) Porta
zaslala svým velvyslancům tuto okružní
notu: Přes to, že Bulharsko projevilo ocho-
tu podepsati preliminář míru, zdráhalo se
vykliditi území, jež musí se zpět dostati
Turecku. Jednalo nepochybně ve zjevném
úmyslu zajistiti si hranice, jež odpovídati
měly mylnému výkladu, jejž Bulharsko
chtělo dáti stanovení čáry Midia-Enos. Te-
prve když otomanská vláda unavena če-
káním dala armádě rozkaz, aby tato území
opětně obsadila, rozhodla se bulharská
vláda, že svoje vojsko odvolá. S druhé
strany pak trvala Porta, jež pečlivě po-
mýšlí na možnost, aby hájit mohla hlavní
město a Dardanely, na tom, že hranice vy-
cházející z Enosu utvořena býti mů-
že k severu čarou sledující tok
Marice. Skutečnost, že tato čára nebyl
v mírové smlouvě stanovena, jak stanovena
býti musila, vysvítá z přání mocností, aby
odstraněny byly Bulharskem působené ob-
tíže a tím zároveň pokud možno nejrych-
leji zajistiti schůzku delegátů v Londýně.
Sledujíc tento myšlenkový postup
vedena hlavně úmyslem vyhnouti se všem
komplikacím, obrátila se Porta s tím na
Bulharsko, aby mu sdělila důvody, pro
byla nucena trvati na tom, aby pohra-
niční čára sledovala tok Mari-
ce až k Drinopoli. Turecko bylo b
dojista dalo přednost projednání této otáz-
ky s Bulharskem cestou diploma tickou.
Marik
Port
Marika
Turecko
Caříhrad
Bulharsko
Dardanely
Londýn
Mari
MidiumEno
12
article
Bohužel, ohavnosti, jež Bulhaři prováději
v obsazených územích s nepopsatelným
barbarstvím a vandalismem a které jich
spojenci s týmž odporem mohli konstato-
vati jako furecké vojsko — zabránili Tu-
recku čekati na diplomatické rozřešení.
Zkušenost dokázala, že všechna jednání.
zahájená s Bulharskem, odsouzena jsou k
tomu, aby pokud možno byla protahována.
Za těchto okolností vidí se Porta nucenou
uvedenou hranici obsaditi a zavazuje se.
že v dohodě s mocnostmi rozhodne defini-
tivně o budoucím osudu Thracie. Porta
ihned dodává, že v přání respektovati roz-
hodnutí mocností a zříditi normální poměry
k Bulharsku, pokládá uvedeno
čáru za definitivní hranici a za-
vazuje se, že ji za žádnou záminkou ne-
překročí. Porta doufá, že mocnosti po-
znají, že nynější válka mezi balkánskými
státy a různé kombinace pokud se týče
Thracie nutí Portu dvojnásobně, by svoje
hranice co nejdříve zajistila a tím také
zaručila bezpečnost hlavního města a že
mocnosti, berouce ohled na zvláštní sítuaci
v Thracii, udělí Bulharsku nutné rady, aby
zajíštěno bylo rychlé a pokojné rozluštění
Bulhar
Port
Bulharsko
Thracie
13
article
ve vyloženém smyslu. Porta již nyn
se domnívá, že zodpovědnost
za eventuální opětné zahájen
nepřátelství přesunouti mus
na Bulharsko.
Z Cařihradu, 20. července. (K. k.) Včera
konala se v sultánově paláci mimořádná mini-
sterská rada, jež obírala se možností branného
odporu Bulharska.
Troufalost Turecka
Z Cařihradu, 21. července. (K. k.) Mlado-
turecký tisk nevěří v intervenci an
Evropy ani Ruska samotného. Por-
ta učinila vše, aby uspokojila Rusko v otázce
perských hranic a železničních tratí. „Taswir-
i-Eíkiar“ prohlašuje zcela otevřeně, že vyhlá-
šení války Bulharsku jest možné a tvrdí, že
ministerská rada učinila už v tomto éměru
usnesení.
Opožděné zprávy bulharské o postupu Turků.
Ze Sofíje, 18. července. (K. k. — Ag. tel.
bulg. — Došlo opožděně.) Včera obsadily dvě
turecké setniny s jízdní škadronou Uzuköprů
Bulhary propuštění turečtí zajatcí utvořili čety
bašibozuků, zaplavují Thrakii a plení bulhar-
ské vesnice „Obyvatelstvo prchá. Cesty jsou
přeplněny uprchlíky. Byla učiněna všechna
opatření, aby zachován byl klid a pořádek.
Ze Sofije, 17. července. (K. k. — Ag. tel.
bulg. — Došlo opožděně.) Dnes ráno vtrhla
turecká jízdní škadrona do Lüle Burgasu. Ve-
lící důstojník ohlásil bulharskému veliteli, že
má rozkaz obsaditi město. Přes námitku, že
Lüle Burgas nalézá se na západ od demarkační
čáry, kterou prozatímně obě vlády stanovtly
zůstal turecký velitel v místě, aby vyčkal dal-
ších rozkazů. Podle soukromých zpráv postu-
puje turecké vojsko k Jeniadě, severně od Mi-
die, odkudž obyvatelstvo prchá.
Port
Turek
Bulhar
Sofij
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Mlada
Evropa
Rusko
Sofíje
Lüle Burgas
Lüle Burgas
14
article
Řecké zprávy z bojiště.
Z Athén, 20. července. (K. k.) V důsledk
všeobecného postupu našeho vojska trvaly
dnes boje na celé čáře. Nejkrajnější pravé
křídlo pokračovalo v pronásledování směrem
k Mahomii. Dle nových zpráv bylo ukořistěno
22 děl. Střed armády zahnal včera nepřítele
ze všech jeho posic ve směru cest, vedoucích
ke Kresenským průsmykům. Na levém křídle
zatlačovali Řekové nepřitele z jeho opevně-
ných posic a obsadilí Tečovo a výšiny severně
od Tečova.
Řecké ukrutnosti a provokace.
Ze Solije, 17. července. (K. k. — Došlo opo-
žděně.) Velitel bulharského vojska ve Sěru ozna-
muje, že do bulharských vesnic vniklo na tisíce
antartů a řeckých vojínů. Z Renova, na pravém
břehu Strumy, nemohli již obyvatelé uprchnouti
proto se uzavřeli ve svých domech. Řekové obklí-
čili vesnici a zapálili ji. Nešťastníci, kteří se poku-
sili uprchnouti, byli paliči bez milosrdenství zastře-
leni a jich mrtvoly vhozeny do ohně. Tři jiné bul-
harské vesnice byly rovněž řeckým vojskem zapá-
leny a úplně zničeny. Obyvatelé, kteří nechtěli
uprchnouti, vzdali se Řekům, avšak řecká jízda
posekala je, nedbajíc ani věku, ani pohlaví nešťast-
níků.
Ze Sofije, 17. července. (K. k. — Došlo opo-
žděně.) (Ag. Tel. Bulg.) Vojenský velitel drinopol-
ský oznamuje, že včera napadla řecká četa želez-
niční stráž. Po půlhodinovém boji byla četa odra-
žena. Jeden bulharský voják byl při tom poraněn.
Toto přepadnutí jest nevývratným důkazem, že
řecké vojenské úřady chtějí řecké obyvatelstvo
v bulharském území poštvati ke vzpouře.
Řek
Solij
Sofij
Atény
Renova
15
article
Srbská opatření proti choleře.
Z Bělehradu, 20. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář oznamuje: Jest tendenční
smyšlenkou zpráva z Bělehradu, uveřejněná
v některých zahraničních listech, že prý zdra-
votní opatření srbských úřadů proti choleře
jsou nedostatečná, že vojíni umírají cestou
anebo dokonce že jsou ukládáni do opevňo-
vacích příkopů a tam ponecháváni jich osudu.
Srbské zdravotní úřady činí vše, aby nákazu
potlačily. Delegáti různých lékařských výpra
z Evropy mohou dosvědčiti, jak skutečně lid-
sky ošetřováni jsou bulharští ranění i osoby
onemocnělé cholerou.
Bělehrad
Evropa
16
article
Výprava rakouského „Červeného kříže“
v Sofijí.
Ze Solije, 21. července. (K. k.) Rakouská zdra
votní výprava přibyla sem po překonání velkých
obtíží dnes ráno a byla na nádraží uvítána zástupci
dvora, mimo jiné křídelním pobočníkem královny.
bulharské vlády, rakousko-uherského vyslanectví
bulharského „Červeného kříže“. Členové výpravy
zahájili ihned službu v přikázaných jim nemocní-
cích.
Odjezd rakouské posádky ze Skadru.
Z Vídně, 21. července. (K. k.) „Militär
Rundschau“ oznamuje: Dne 24. července od-
jede Lloydovým parníkem „Urano“ vojenský
oddíl, určený za posádku do Skadru. Odjíždě-
jící posádka skládá se ze 4. praporu pěš. pl.
čís. 87, z oddílu strojních pušek a zákopníků
3. praporu a konečně z oddílu zdravotního
zásobovacího. Celkem 400 pušek.
Militär Rundschau
Lloydová
Solija
Vídeň
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Změna zahraníční politiky Rakousko-
Uherska.
Z Vídně, 21. července. „Morgen“ ohla-
šuje dnes v čele listu nastávající demisi mi-
nistra zahraničních záležitostí hr. Berch-
tolda. Doba, kdy k ní dojde, není ještě
jista. Tentokráte nestane se prý jen změna
v osobě, nýbrž provede se i změna sy-
stému. Ministrem zahraničních záležito-
stí nestane se totiž nikdo z řady osob di-
plomatických, ale nástupcem hraběte
Berchtolda bude politik.
Redlovina v Italli.
Z Říma, 21. července. Zatčení sekčníh
chefa v ministerstvu války hr. Marozza
della Rocca způsobilo zde obrovský roz-
ruch. Praví se, že hr. Marozzo della Rocca
byl v přímých stycích s plukovníkem Re-
dlem. Aspoň v Redlově korespondenci se
velmi často jméno Marozzo objevovalo.
Berchtold
Redlův
RakouskoUhersko
Vídeň
Řím
Re
Marozza della Rocca
Marozzo della Rocca
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Agrární poslancí Žďárský a Jeho Excelence
c. k. ministr mimo službu a tajný rada Jeho
Veličenstva císaře Karel Prášek pro radikáln
politiku.
Čelní poslanci české strany agrární, mistopřed-
seda poslanocké sněmovny ve Vídni a přisedíe
zem. výboru král. Českého poslanec Ždárský
český ministr krajan ve vládě Beckově J. Exc. tajný
rada Prášek promluvili v neděli — první v Ho-
řicích, druhý v Dřísech u Staré Boleslavě —
o politické situaci a vyslovili se pro radikáln
postup politický.
J. Ex. tajný rada Prášek konstatovav ne-
pokrytě, že nynější vláda oproti cílevědom
vládě Beckově — která padla následkem u kva-
pené demise J. Ex. tajného rady Práška —
není leč vrchní německou agenturou státní a po-
litické moci v télo říši, prohlásil za velikou chybu.
že čeští vůdcové (tedy i agrární vůdcovét
Udržal, Švehla, dr. Viškovský, Žďárský
aj.) s kn. Thunem vše vsadili na jedinou kartu
česko-německé dobody a dovozoval, že byli vlá-
dou i Němci oklamáni. (Proti oklamání není žádný
politik na světě chráněn: J. Ex. tajný rada Prášel
jako člen kabinetu Beckova dal se oklamati drem.
Gessmannem.) J. Ex. tajný rada Prášek není
odpůrcem česko-německé dobody, kterou by do-
stalo se Čechům ve státě obdobného po-
stavení, jakého domáhají se Němci v
zemské správě, ano byl by ochote
přiznati Němcům ještě větší ústupky
nežli se jim nyní přiznávají, kdyby byla
záruka, že by aspoň na dobu čtvrtstoletí zaručen
byl klidný, nerušený vývoj národa českého, ale
vratké podklady nynějšího jednání smířovacího na-
prosto nepokládá za bezpečnou pojistku proti opět-
nému návratu německé obstrukce.
Krisi zemskou nepovažuje pouze za finapční
však také n e za ústavní, aeboť, pravil, že „běz
Žďárský
Prášek
Beckův
Udržal
Švehla
doktor
Viškovský
Thun
Němec
Čecho
Vídeň
Dřísy
Stará Boleslav
Beckov
19
article
tu o důsledek politické slabosti a nadržování Něm-
cům“. Správní komisi zemskou odmítá a smlouvání
se Mladočechů (a agrárníků, Excellenci, aby-
chom mluvili pravdul) s kn. Tunem a hr. Stürgkhem
o ni prohlašuje proto za hroznou politickou chybu,
„ježto nikde není jistoty, že by vláda o složení ko-
míse nemohla si rozhodovati dle vlastní své libosti
a že by na místo poctivě českého nejv. maršálka
nynějšího nemohla v případě jeho odstoupení do-
saditi nejzarytějšího odpůrce českého národa.“
Pro budoucí českou politiku vyvodil Exc. taj-
ný rada Prášek tuto směrnici: „Česká politika musí
nyní řízena býti proti vládě, hýčkajíc obstrukcí ně-
meckou, proti vládě, která nadržuje jedině Něm-
cům a tím vyvolala nesnesitelné a rozervané po-
měry v království Českém. Boj tento proti vládě,
nechť již jmenuje se jakkoli, veden býti musí se
vší rozhodností. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Do-
spěje-li se v kruzích rozhodujících ku přesvědče-
ní, že německá obstrukce nesmí býti nadále již
hýčkána a nastoupí-li pak systém, který dovede
se postaviti proti lehkomyslné, hříšné, ba zločinné
obstrukci německé na českém sněmu, mohl by sy-
stém takový nadíti se naší podpory. Jinak musíme
dělati politiku o dvetnou, musíme heslo, kte-
ré kdysi bylo dáno, bohužel, však nedodrženot
Tun
Stürgkh
Prášek
Německo
20
article
„Bez českého sněmu žádná říšská ra-
da“, provésti de posledních důsled-
ků. Jako starý politik — a nebojím se té zodpo-
vědnosti — předpovídám, že maršruta pro českou
politiku je dána a že, objeví-li se nám na
podzim na říšské radě opět tato vlá-
da, Němcům nadržujfcí, provedeme
heslo naznačené do krajnosti! Musí-
me dokázati, že dovedeme znemožni-
ti zase vídeňský parlament. Avšak také
český lid, české voličstvo musí konečně dikto-
vati a komandovati českou delegaci
do jednotné fronty bojovné a do krajní-
ho boje proti jakémukoli pokusu pánů Stürgkhů
nebo Biliňských, dopomoci německému vetuk
A J. Exc. taj. rada Prášek skončil svou o-
pravdu temperamentní řeč, která může sloužiti
našim radikálům skutečně za vzor politické
řeči radikální, takto: „Bude-li ovšem česká
oposice seslabována jako se stalo v době poslední,
kdy některé české listy komisariát prohlašovaly
za štěstí národa a kaceřovaly ty, kdož proti poru-
šení zemské ústavy se postavili (které listy to by-
ly. Excelenci?) a budou-li za kulisami jístí pá-
ni čachrovat a machrovat a opatře-
vati svou kapsičku a své kšefty, pak
ovšem nekyne národu žádná budoucnost. Český
národ musí dokázati, že má odvahu i pro-
středky uhájiti přese všechen odpor a hrozby
práva svého království.“
Němec
Stürgkh
Biliňský
Prášek
21
article
Tento závěr nedělá radikální řečí J. Excelen-
ci pana tajného rady čest. Když už jeho politi-
cké svědomí mu diktovalo tuto řeč, v níž ob-
viňuje i vlastní svou stranu před tváří národaz
těžkých politických chyb, mělo mu i jeho mrav-
ní svědomí diktovati povinnost — jmenov ati
ony pány, kteří by mohli „za kulisami č a-
chrovat a machrovat a opatřov ati
svou kapsičku a své kšefty.“ Nevíme, myslil-l
při tom J. Exc. pan tajný rada na jistý případ se
řepou v Čechách a s motouzárnou na
Moravě, ale v každém případě učiní dobře, když
tyto dva případy „čachrování a machrování, kap-
sičkování a kšeftování“ ještě doplní. Teprve po-
tom může býti národ J. Exc. p. tajnému radovi
Práškovi za jeho dříčskou řeč v děčenl
„Nár. Politika“, z jejíhož poledního referátu
vyjímáme vyňatky z řečí J. E. pana tajného rady
Práška, napsala, že „projev Práškův je tím význač-
nější, že bývalý člen Beckova kabínetu všeobecně
pokládá se za příštího předsedu jednot-
ného českého klubu na horké půdě vídeň-
ského parlamentu.
Státoprávně-pokroková „Samostatnost“ do-
kládá k řečí J. Exc. p. tajného rady: „Bylo bysi
jen vřele přáti, aby vývody posl. Práška staly se
vodítkem pro celou agrární stranu za účelem
ostřejšího postupu jejího proti německo-vládním
piklům — než dálo se dosud.““
J Excelen
Prášek
Práškův
Beckův
Čechy
Morava
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rovensko po stránce turistické.
Sotva který druhý kraj z české oblastí pů-
vabných krajinářských koutů může se vykázati ta-
kovou přitažlivostí i návštěvou turistickou, jako
právě Český Ráj mezi Turnovem a Jičínem. Hlav-
ním faktorem té krajinné krásy Českého Ráje, své-
ráznou jeho zvláštnosti jsou právě pískovcové skály
přerůzných tvarů a začasté fantastických podob, tu
stulené ve stínu jehličnatých lesů, onde zas přímo
v tvář slunci se dívající, buď ojedinělé nebo ve
skupiny, ba celá skalní města se družící. Vzhled
tohoto podivuhodného výplodu architektonického
umění pravěku přírody působí na diváka zvláštním
dojmem. Připadá si jako v pohádce, zapomíná tu
stinných stránek života, oddávaje se zcela příjem-
ným snům, vykouzleným právě tím pobytem v tě
čarovné přírodě.
Turnov
Jičín
24
article
Uprostřed vší té krajinářské nádhery tulí se
skromně úhledné městečko Rovensko. Téměř na
úpatí lesnatého návrší, nesoucího na temeni svém
majestátní Trosky, jakoby pod ochrannými křídly
jich tajemného zjevu, shlížejíc se od mnoha věků
v jich obraze nedosližné krásy, v té své známé
„Rovenské pohádce“ žije tu na rozhraní podhoří
a kraje klidný svůj život. Neburcováno hukotem
novedobé vynalézavosti lidské, neotravováno kou-
řem moderního průmyslu, v moři ovocného a jiného
stromoví, v rámci malebných vrchů Českého Ráje,
jičínského kraje a podkrkonošské bašty Kozákova,
v sladkém zajetí lučin a žírných polí, žije svůj „zla-
tý věk“. Temné chmury ponuré historie, již prožiti
několika věky dáno bylo neblahým osudem Roven-
sku do vínku, šťastně přelétly, zanechavše nevel-
kých jen stop do základů nynějšího rozvoje města
a slunko míru usmálo se na obyratelstvo, připravu-
jíci svojí přičinlivostí a rozšafností lepší los svým
nástupeům Příjemný vzhled městečka, zachovavěího
si pel venkovského života a neobyčejný rozmar pří-
rodních krás Českého Ráje, jehož srdcem právě je
Rovensko
Kozákov
25
article
Rovensko, láká sem již od let obyvatele velko-
měst, hlavně Prahy. Zde najdou kromě vlídných
tváří a usměvavé přírody, též hmotné výhody, ja-
kých jim málokterá města v naší vlasti poskytnouti
dovedou. Řekl bych: zde lid netěží tak z hostů
svých, více však si jich váží jako svých přízniveů
a přátel. Proto se sem opět vracívají a kolonil let-
níků známými svými rozmnožují. Náruč přírody ne-
třeba jim ani daleko od svých letních obydlí vy-
hledávati. Hned za hranicemi města nabízí se jim
pohostinství na rozsáhlém stole krajinných deli-
kates.
Z těch vynikají ovšem půvabná Bora, jež v r.
1891 častěji hostívala míláčka lidu zdejšího Svato-
pluka Čecha. Dvě místa nesou tu pamět jeho teh-
dejšího vzácného pobytu v Rovensku: Čechove
údolí, bývalý Studený důl, a Čechova vyblídka,
skála, s níž často a s oblibou zíral po nivách
vrších Čes. Ráje a obdivoval se velebnému zjevu
Trosek. A jsou v Borech vskutku některá místečk
k pomilování, žel, že tento jakoby zakletý přírodní
skvost zůstal dosud takořka utajen před zvědavými
zraky krajinářských labužníků.
Čecho
Čechův
Rovensko
Praha
Bor
Čechov údolí
26
article
Hlavním ovšem cílem, k němuž směřují kročeje
všech turistů v Českém Rájí i letníků v Rovensku
sídlících, jsou majestátní Trosky, unikum přírod-
ních krás, nejnádhernější zjev Českého Ráje. Nad
zelenými nivami a žírnými lány polí, na mírně vzed-
mutém návrší, zahaleném temnězeleným hájem jeh-
ličnatým, strmí k nebi jejich čedičové jehlance a
s hrdou noblesou se presentují svými bizarními, z
daleka patrnými a nápadnými konturami, kralujíce
celému širému, půvabnému krají kol dokola. A roz-
marné krásy je i kraj v okolí Trosek na jih a zá-
pad: divoký, rozervaný hlubokými údolími, v rámci
strmých pískovcových skal, fantastických skupina
tvarů, oživený rybníky, ztajený v posvátném klidu
hvozdů, pravý vzor přirody panenské, rukou lid-
skou nedotknutě, jakou najdeme též v nedalekých
Prachovských skalách, této skalní pohádce jičín-
ského kraje, ztulené v temné zeleni lesa, její
kouzlo láká každoročně tisíce turistů a přátel krás-
né přírody. Teprve nynější věk dovedl pochopiti
oceniti jich krajinářskou nádheru, s níž nikde ne-
setřen pel přirozenosti, tak jak dlouholetým příro-
ním procesem se byl vytvořil. Nic nepřipomíná tam
činnost ruky lidské, vše, co tam zříme, je dílem
přírody a jejich mocných živlů.
Tam směrem k Turnovu láká nás divoká ro-
mantika Hruboskalska s hrdým sídlem šlechtico-
vým, jehož bělošedé zdi s věží čtyřhrannou, vytý-
čené nad vrcholky jedli a borovic, kynou širému
kraji. Obraz to neodolatelné krásy. K severu mo-
butný táhlý Kozákov, v němž skříikové blidají prs
ohromné bohatství drahokamů, k západu lesnatý
Tábor s novou rozhlednou, skýtající velkolepý vý.
hled po celé severovýchodní čtvrtině Čech.
J. Kamenický.
Čo
J Kamenický
Rovensko
Trosky
Turnov
táhlý Kozákov
lesnatý Tábor
27
article
= K vraždě knížete Lubeckého. Z Varšavy, 20.
července. Jak před časem listy oznamovaly, byl na
svém statku Terezíně zavražděn kníže Drucki-Lu-
becki a pro podezření z vraždy byl zatčen jeho
příbuzný svobodný pán Bisping. Nyní vyšlo na jevo.
že v bytě Bispingově nalezené směnky jsou opa-
třeny falešným podpisem knížete Lubeckého a tato
okolnost podezření z vraždy sesiluje, ač Bispiny
tvrdošíjně zapírá.
= D'Annunzio píše pro loufkové divadlo, „Te-
atro Illustrato“ oznamuje, že D'Annunzio dal pod-
nět k obrození loutkového divadla v Italii a pra-
cuje již na několika hrách pro loutky. Přátelé, kte-
ré nechal nahlédnouti do své duševní dílny, tvrdí
že hry budou velmi cenné.
= V Římě je zíma. Už léta prý nebyl v Římě
tak studený červenec jako letos. Bez svrchníku prí
není možno vyjíti z domu a polovina Říma šla se
ohřát do teplejších severních krajin italských.
= Židovský národní fond, založený r. 1901 svě-
tovou organisací sionistickou k zakoupení pozemků
v Palestýně, dosáhi nyní 4 mil. franků. Zajímave
Bisping
Bispingův
D Annunzio
Varšava
Terezín
Řím
Palestýn
národní fond
DruckýLu
28
article
je, že příjmy fondu rok od roku stoupají; jen v ze-
mích balkánských, kde nyní zuří válka, je patrný
úbytek, kromě v Turecku, kde se příspěvky fondu
nezmenšily.
= Výbuch v továrně na prach. Z Petrohradu.
20. července. V putilovské továrně na prach a ná-
boje nastal výbuch, který zničil velkou část továr-
ny a značné zásoby nábojů pro dělostřelectvo. Ško-
da je veliká.
= Vliv kyselin na klíčení. „Prometheus“ píše
Skoro všechny kyseliny mají příznivý vliv na klí-
čení a urychlují je, zvláště u plodů masitých. Kr-
seliny: citronová, octová, solná, sírová, vinná.
jablečná, atd. urychlují klíčení, je-li jich použito
náležité koncentraci. Různá semena podléhají vli-
vu různých kyselin. Na příklad vimná kyselina.
která ztrojnásobňuje žeň tykví, má na rajská
jablka menší vliv nežli kyselina oxalová. Není
ovšem také bezvýznamno, v jakém množství se
jich užije. Nejlepší výsledek je při použití roztoků
14—55. Namáčení semen před zasetím má týž
účinek jako pozdější zalití, neboť zrno dostane tím
tolik kyseliny, že stačí k pozdějšímu vývinu.
Prométheus
Turecko
Petrohrad
Ško
29
article
= Ptáci u majáků. Statisíce ptáků přichází do
roka o život u majáků, jejichž světlo je přivábí.
Vysílení dalekou cestou létají ještě kolem majáků
tak dlouho, až k smrtí znaveni klesají do moř-
ských vln, v nichž hynou, nebo padají za oběť do-
morodému obyvatelstvu. Holandský ornitholo
prof. Thijsse, vyzkoušel nyní s velkým úspěchem
zvláštní mřížové odpočívadlo pro ptáky u majáku
brandarisského na holandském pobřeží. Bylo vy-
počtěno, že za jedinou noc bylo na odpočívadle
na 2000 vlašťovek a jiných drobných ptáků, kteři
by byli jinak ulonuli. Úspěch pokusu přiměl angli-
ckou společnost pro ochranu zvířat a ptactvak
tomu, že upozornila vládu na toto opatření. Spo-
lečnosti bylo dovoleno, aby učlnila se mřížemí
pokusy na anglickém pobřeží. Pováží-li se, že vět-
šina ptáků, kteří takto zahynou, je užitečna rol-
níku, vyplatí se několikanásobně péče, jež se na
jojich ochranu vynaloži.
Pták
profesor
Thijss
spo
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Velká voda. Ze Sarajev a, 19. července.
(K. k.) Z okresu prijedorského oznamuje se po-
vodeň. Na silnici Prijedor-Baňaluka zastavena do-
prava, protože několik mostů bylo strženo.
= Vysokoškolský běh pro dobré mravy. Na
londýnské universitě bude letos pořádán pro ci-
zince prázdninový kurs anglických způsobů.
— Proč stárneme? Ještě je v dobré paměti
zajímavý objev prof. Mešnikova o příčinách stár-
nutí a už přichází na veřejnost jiný učenec s no-
vou theorií o tomto přírodním zjevu. V poslední
schůzi francouzské Akademie věd snažil se prof.
Mešnikův
Sarajevo
Prijedor
31
article
Armand Gautier dokázati v přednášce, provázená
experimenty, že stárnutí spočívá se ztrátě fluoru
a fosforu. Čím více člověk stárne, tím více mu
ubývá obou těchto prvků, které spolu souvisí,
jakýmsi dosud neprozkoumaným přirodním záko-
nem. Výsledky svých pokusů shrnul prof. Gautier
v tyto poznatky: 1. Orgány lidského těla obsa-
hují větší nebo menší množství fluoru; 2. čím více
naše orgány stárnou, tím více ztrácejí fluorua
tím také fosforu, neboť ztráta fosforu spočivá je-
dině ve ztrátě fluoru. Fluor je vižící látkou fos-
foru. Kdybychom tedy mohli získati iluor lid-
ského těla, získali bychom také fosfor a tím
bychom stárli velice pomalu anebo bychom vů-
bec nestárli. Kdož ví jestli bychom netoužili pak
zase po smrti. Člověk už je takový, že není nikdy
spokojen
= Velký požár mlýna. Z Pešti, 21. července.
(K. k.) Dnes v noci shořel do základů parní mlým
Spojené společnosti parních mlýnů v Čepinuu
Osěku. Požár vypukl včera v noci o 9. hod. 30 min.
následkem krátkého spojení. Protože osěcké hasič-
stvo nebylo v čas vyrozuměno a čepinské hasičstvo
nemůže požár zdolati, hoří mlýn v této chvíli —
10 hod. min. dopol — dosud. Škoda, obnášející o-
krouhle 800.000 K, je kryta pojištěním. Zásoby
mouky, obilí, jakož i stroje jsou úplně zničeny.
Mlýn sotva asi bude znovu vystavěn.
Gautier
profesor
Pešť