2
masthead
V Praze, ve čtvrtek úne 7. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
přodplání se
v Praze v sdministraci
na měsje. . . . . . 6 K —h
na čtvrt leta . . .
s drojí donázkou
nrýlta . . . . 7 K s0h
ve slislkách: a K 3o
na něske . .
Poštou:
sa měsíe
n atrrt lela . .
s dvojí zlsilkos
za měsí
dirrt leta . . . . 1 K en
Praha
K 3
5
article
Nezasloužené příkoří.
Nezasloužené příkoří.
To byl zas jednou ušlechtilý rádce a pře
moudrý státník, který způsobil, aby vláda Gant-
schova dnem 5. prosince 1905 z čista jasna
celé řadě pluků pěších i jízdeckých ve Vídni
ve Vídeňském Novém městě, v Linci, Welsu,
Salepurku, Olomouci, ba i v Krakově dala tele-
graficky rozkaz k okamžité pohoto v-
sti na pochod do Čech! —
Přáli bychom pánům vídeňským, aby na
vlastní oči poznali dojem, jaký tato krutá no-
vina učinila na veškeru naši veřejnost! V první
chvili nikdo téměř nevěřil svému sluchu. T
není možné. Proč a zač? Vždyť je v Praze
i v celých Čechách úplný klid a pořádek ! ..
žšsnul kde kdo. Ale když příštím jitrem ne-
blahá pověst se ukázala býti pravdivou, tu za-
lila veškorou mysl veřejnou taková nevýslovná
hořkost, tu sevřela se srdce všech dobrýeh
Čechů takovou palčivou bolesti, jakoby hro
nože se jich dotekl.
Což jest toho v civilisovaných, spořádanýeh
právních státech hned tak přikladu, aby s
beze vší patrné a velké příči ny
bez zřejmého a vážného nebez-
pečí veřejného podnikalo prot
království tak značněmu a prot
národu tak mírnému podobné roz-
sáhlé opatření vojenské, podobná
náhlá, ostrá a třeskutá výprav
sedmi plukův pěších i jízdních,
vyburcovaných až z nejdálnější ci
končin říše (i dva pluky polské
z Krakova obdržely přikaz k okamžité poho-
tovosti na cestu do Čech !)?! —
Salepurk
Čecho
Vídeň
Nový město
Linec
Wels
Olomouc
Krakov
Čechy
Praha
6
article
Co si musila širá, neuká cizina při zvěsti
té pomyslit? V prosinci není doba velkých vo-
jenských maněvrů. Nemohla tedy než zat
míti, že v Čechách hrozí říši rakouské náhlé,
nelušeně vážně, ba svrchované nebezpečí, že
tu buď již propuklo nebo hrozí co chvili pro-
puknout všeobecné, dobře připravené, ozbrojené
povstání širých krajů a měst, takže policie,
četnictvo a vojsko v zemi rozložené na zdolán
jeho nikterak nestači, nýbrž musí horempáden
býti do Čech sváženy celé regimenty z Vídně,
z německých zemí Rakouska, ba i pluky bo-
senský a polské!! A zatím v Čechách
od Šumavy po Krkonoše nikde ani stopy
po nějakých přípravách k povstání ozbrojenému,
sni pohádky o nějakém povstaleckém spiknut,
o nějaké organisaci revoluční, nýbrž všude jen
schůze neozbrojeného lidu, který manifestuje
pro to, co slibuje sama vlád
Gautschova uskutečnit: pro vše-
obecné rovné volební právo do říšského zastu-
pitelstva, tedy pro reformu ryze konstituční,
cestou ryze zákonnou.
Gautschův
Čechy
Vídeň
Rakousko
Šumava
Krkonoše
7
article
Ani kdyby vláda Gautschova byla zásadn
odpůrkyní myšlenky té, nedala by se opatření
podobná omluvit, pokud by hnutí opposice ne-
vybočilo z mezi zákonných a nehrozilo nebez-
pečím války občanské, nebo bytu samého státu.
Ale což říci, když vláda sama slavně ohlašuje,
že již v několika nedělích, nejděle do února
přištího roku, podá předlohu o všeobecném, rov-
něm hlasovacím právu parlamentu. Jaká to ne-
pochopitelná nesrovnalost, jaká úžasná a nevy
světlitelná záhada, když v tom po-
jednou též vláda zatne hrozivě s vou
železnou pěsť zrovna proti tomu ná
rodu, jenž ze všech nejvroucněj
a nejupřímněji pro reformu tu hoří, po-
něvadž v ní vidí záři míru a svobo dy
na spravedlivosti vespolné zalo-
žené. Či snad kdy a kde ozval se v národé
našem i jen hlas, lačníci po panství a po sve-
řepé nadvládě nad národem německým? Nikdy
a nikde! Ale vždy od prvopočátku probuzení na-
šeho národního, duše česká jen po spravedli-
vosti a rovnosti pospolité toužila,
jen za rovné právo většiny obyva-
telstva českého s německou men-
šinou ve vlastech českých zápa-
sila, hotova vždy na základě po-
etivé rovnoprávnosti k trvalé mu
míru.
Gautschův
8
article
Tak i myšlenka všeobecného rovného
hlasovacího práva zaujala národ náš jedině
svou ryzí spravedlnosti; on nehoruje pro ni
k vůli tomu, že by mu pomohla ke většině
a k nadvládě — (vždyt by i pak zůstal v řiš-
ském zastupitelstvu vždy v menšině) — alebrž
on ji vítá po zoufalých 40lelých marných zápa-
sech v naději, že jedině parlament, vzešlý ze
všeobecného rovného práva hlasovacího, učin
přilrž staré otravné křivdě a stane se z pů-
sobilým ku připravování a uskuteč-
nění žádoucího smíru a dohodnutí mezi rozva-
děnými národy, poněvadž jedině v něm objev
se věrně a jasně vzájemný skutečný poměr
jejich početních, hospodářských a intellektuálníc
sil, kteréžto vespolné poznání je pak zajisté
všecky za nedlouho přiměje k tomu, aby se
vynasnažili o rozumnou úpra vu
svých vzájemných vztahů, o rozře-
šení svých sporů vespolných takovým účelným
přetvořením posavadních centralistických ústroí
říše, aby na dále každý vedle druhých mohl se
volně vyvíjeti, aby vrátilo se zemím, co jejich
jest a říši zůstavilo se, což všem společné, což
vakutku říše jest.
A tento národ, s takým poctivým jako
mírným snažením, jest ve Vídni očerňován o
desitilelí stále jako živel říši nad jiné nebez-
počný, jako politický kacíř, plný velezrádných
obmyslů a v ničemném podezření
předsudku tom zachází se s ním odjakživ
s takovou neláskou, jako snad se žádným dru-
hým. Až jednou historie spravedlivě prozkoumá
celá ta desítiletí persekuci a prolivenství, jichž
bylo od r. 1848 zakoušeti lidu českému: jsme
jisti, že soud její bude jediným úžasem nad
tolikou křivdou, že il bude připadati neuvéti
Vídeň
9
article
telným, pro jaké malé příčiny a »viny«
býval národ náš stíhán a trestán nejkrajnějšími
a nejostřejšími prostředky moci. Dnes již je
jasno, kdo způsobil to svatodušní pražské vzbou-
ření r. 1848, ostatně také nepatrné a — konser-
vativní ve svých cílech: dnes již je dokázáno.
že to byl jedině onen pověstný zpátečník ge-
nerál kn. Windisehgrälz, na nějž padá všechna
vina. A národ náš ztrestán za to ztrátou svého
ústavodárného sněmu, své ústavní samostat
nosti ! —
Totéž platí o »spiknutí« několika českýeh
republikánů z 10. května 1849. Jedno z těch
utopistických spiknutí, o němž širý národ nemě
ani potuchy — nieméně však v den jeho vy-
zrazení nepřestalo se na pouhém zjímání spi-
klencův, alébrž uvalen na Prahu nejkrutější stav
obležení, který trval přes čtyři léta a vlastně byl
pak kempensko-bachovským absolutismem roz-
šířen na celou oblasť národa českého. A pro
jakou příčinu byla r. 1868 Praha sevřena sta-
vem výminečným a podrobená krutovládě po-
věstného Kollera? Poněvadž národ český po-
užíval daných práv konstitučních k zápasu
bezbrannému za své dobré státní právo české,
poněvadž se opíral dualismu a centralismu.
Totéž opakovalo se pro tutéž příčinu z
Auersperga roku 1872 po zmaru fundamentálek,
timže nejpřísnějším prostředkem stavu výmineč-
ného stížena Praha po zmaru vídeňských
punktací dne 12. záři 1893 a teprv 20. října
roku 1895, tedy po dvou letech sňatají
pouta stavu výminečného, ač po celá ta dvě
leta panoval v ní nerušený, nejnormálnější klid
života. Však již 2. prosince 1897 za Gautsche
opět zakusila Praha k vůli dvoudenním výtržno-
stem — stanného práva ve způsobě
nejpřisnějších policejních a vojenských opatření.
jež trvala až do zahájení sněmu v lednu 1898.
Koller
Gautsch
Praha
10
article
Ani irský Dublín pod vládou anglosaskou,
ani lombardský Milán pod vládou rakouskou
nebyl navštíven přijemnostmi stavů výminečných
snad tolikrát jako naše milá Praha od r. 1848.
Dne 28. listopadu pak visel nad ní opět již
dvojnásobný Damoklův ten meč stanného práva
i stavu výminečného, jak výslovně propovědě
baron Gautsch v panské sněmovně. Avšak do-
ložil sám, že manifestace pražská
minula klidně a nebylo tedy zapotřebí
»ultimam rationem« na Prahu znovu
spustit. To pravil baron Gautsch dne 2. pro-
since t. r.
Bereme za svědka všechno obyvatelstvo
království českého: že se od onoho dne ne-
událo v celých Čechách praničeho, co by z
řeč stálo Avšak hle: pojednou 5. prosince ta-
kové burcování vojska po všech zemích Ra-
kouska a maršruta: do Čech! Sám vůdee
Němcův Eppinger musí dnes proti to-
muto vládnímu činu vydati toto svědectví pravdě;
»Po mém názoru nejsou poměry
v Čechách takové, aby se bylo
mohlo očekávat opatření tak ostré
jako jest výprava sedmi pluků na
pochod. Soudíli se pak dle těchto
učiněných opatření, že v Čechách
té chvíle panuje nějaká zvláště
znepokojujícl situace, tož nesdí-
lím toho náhledu.«
Sám opovědný protivník náš národní a po-
litický musí tedy jako muž slušný doznat, že
vláda Gautschova dopustila se tu na zákla dě
zeela nesprávných informiací —
ministr zeměbrany tvrdí, že na základě infor-
mací místodržitele hraběte Coudenhova — veli-
kého přenáhlení, jedné z těch osudných politi-
ckých chyb, které národové dlouho pamatuji,
poněvadž osten křivdy jest přiostřen úmyslem.
Soudíme, že tímto nejzbytečnějším státnickým
přehmatem svým baron Gautsch zmařil celou
svou smiřovací akci na sněmu českém na dobro.
Damoklův
Gautsch
Němcův
Gautschův
Coudenhove
Milán
Praha
Čechy
11
article
Projev poslanců českých.
Projev poslanců českých.
Z Vídně, 6. prosince.
Poslanci čeští všech stran usnesli se na
tomto projevu
„Po několik let již je povědomo, že
v Praze jsou lidé, kteří zneužívají každé sebe
nepatrnější příležitosti k tomu, by štvali proti
král. hlav. městu Praze způsobem, jenž nemá
sobě rovna, jedině z té příčiny, že je českou
a stojí v popředí českého hnutí národníhoa
politického. Mohlo se tedy čekati se vší urči-
tostí, že také velkolepé manifestace národní,
konané 28. listopadu t. r. za všeobecné rovné
právo hlasovací, která podala opětně důkaz
o síle a politickém uvědomění českého oby-
vatelstva Prahy, bude zneužito tímto trestu-
hodným způsobem k osočování novému.
Ojedinělé zjevy, které má v zápětí každé
velké hnutí lidové a národní, malé výtržnosti.
jaké jsou na denním pořádku v každém vel-
kém městě, pověsti, které patrně vymýšlejí
lidé, zjednaní na úkor českého lidu, zavdaly
opět kýženou záminku k tomu, by rozšiřovaly
se o Praze a českém venkově zprávy znepo-
kojivé a poplašné a povolala se na český lid
branná moc.
Úřady bezpečnostní, které vlastní vinou
pozbyly autority, dopřávají — žel — ochotně
sluchu takovýmto zprávám, ba podobá se,
jakoby čekaly jen příležitosti, by svoji auto-
ritu opět uplatnily.
Zástupcové českého národa, kteří v pro-
volání svém ze dne 28. listop. 1905 a v ponděl-
ním usnesení na staroměstské radnici slovy
rozhodnými a nepokrytými varovali před ja-
kýmkoliv porušením veřejného pořádku neod-
povědnými živly, odmítají s největší
rozhodností tyto trestuhodné
štvanice proti Praze a národu če-
skému a prohlašují před celou ve-
řejností, že se nestalo nic, co by
vůbec zavdávalo příčinu k jakým-
koliv opatřením mimořádným.
Vídeň
Praha
12
article
Národ český a jeho zástup-
cové jsou i nadále odhodláni
vésti svůj zápas za politickáa
národní práva co nejdůraznějia
nedají si v tomto zápase bránit
ani hrozbami ani nepravdamio
něm rozšiřovanými.
VE VÍDNI, 6. prosince 1905.
Bečvář. Brdlík. Bromovský. Březnovský. Čipera
Dvořák L. Dvořák V. Dyk. Fiedler. Formánek
Grégr. Hájek. Heimrich. Heller. Herold. Hovorka.
Hrubý V. Kaftan. Karbus. Klumpar. Koenig
Kramář. Kratochvil. Kulp. Lang. Loula. Maštálka.
Pacák. Pantůček. Pospišil. Pražák. Reichsiä dter
Rozkošný. Ryba. Ryšánek. Skála. Sláma. Sokol.
Stránský. Svozil. Šílený. Špindler. Šrámek. Ve-
leba. Vychodil. Žáček. Kubr. Prášek. Rataj
Staněk. Zázvorka. Baxa. Černý. Fresl. Choe
Klofáč. Holanský. Udržal. Sternberg. Plaček.
Hruban. Koudela. Stojan.
Brdlík
Bromovský
Březnovská
Čipera
Dvořák
L Dvořák
V Dyk
Fiedler
Formánek Grégr
Hájek
Heller
Herold
Hovorka
V Kaftan
Karbus
Klumpar
Koenig
Kratochvil
Lang
Loula
Maštálek
Pacák
Pantůček
Rozkošná
Ryšánek
Sokol
Stránský
Svozil
Špindler
Šrámek
Vychodil
Kubr
Prášek
Rataj Staněk
Zázvorka
Baxa
Černá
Fresl
Choe Klofáč
Udržal
Plaček
Hruban
Koudela
Stojan
Vídeň
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
361. schiůz.
Z Vídně, 6. prosince.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
V nedlouhé dnešní schůzi, která trvala
sotva 4 hodiny, dodělána byla rozprava o re-
formě volebního řádu. Jenom tři řečníci pro
mluvili. Ze Žatce dr. Herold namlouval,
že my Čechové chceme rovné právo hlaso-
vací jenom z té příčiny, abychom mohli jim
zničiti všechny Němee v králov-
ství českém. Takové věru směšné neho-
ráznosti dosahuje strach našich krajanů druhé
národnosti! Nemají tušení, do jaké nebolé
posice dostávají se na foru veřejnosti takovými
strašáky, jež pouštějí — nevíme na koho. Nebot
jen politické děli mohou se jich zaleknouti.
Soudní lidé vědí, že žádným volebním řádem
nelze žádný národ »zničit«, nanejméně právem
hlasovacím absolutně rovným. Timto vzala by
se snad Němcům jen někde nějaká država
násilím a neprávem převzatá.
Poslanec Klofáč odsoudil po zásluze
štvanici provozovanou soustavně poslední doby
proti Praze a jejímu dobrému jménu a prohlá-
sil, že klid a pokoj, kterýž tam de faeto jest.
může býti porušen toliko činitelem jedním —
policejními provokatéry. Zástupce 5. kurie lito-
myšlské konstatoval také pozoruhodné faktum
na které jsme ukázali v těchto listech opětně
že totiž hnutí pro rovné právo hlasovací zalá-
jeno bylo z Prahy a dodal, že český nároo
jest hrd, že v tomto historickém boji celý stoj
po boku dělnictva.
Posledním řečníkem dnešním a posledním
řečníkem v celém rokování o změně volebního
řádu jest hrabě Sternberg, který byl včer
týden řečníkem prvním. K tomu byl ještě řeč
níkem generálním dnes. Volili jej křesťanst
sociálově a Poláci, kteří byli také jeho vytrv
lými posluchači.
Zejtra se budou projednávati pilné ná
vrhy.
doktor
Herold
Čecho
Němec
Klofáč
Sternberg
Polák
Vídeň
Žatec
Praha
14
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod
20 minut.
Posl. Breiler a soudr. podali interpellaci ku
předsedovi ministerstva, ministru vnitra i ministru
zemské obrany za sdělení důvodů pro vyslání vojska
do Čech, zejmena pro mobilisování dvou polských
pluků k tomuto účelu. V interpellaci se praví, že
vyslané pluky vydány budou zbytečně zášti českého
národa v šanc. Jak se zdá, vláda dostala strach po
řeči kn. Schwarzenberga v panské sněmovně a zdá
se, že obává se revoluce v Čechách, z níž však neni
dosud nic viděti. Obrovská výzva vojska jest pochyb-
ným opatřením, které může spíše vzbuditi znepoko-
jení. Rozhodně však musí býti protestováno proti
tomu, aby také nečeské pluky byly přibírány k to-
muto cíli a tím slupňováno rozeštvání národností.
Interpellanti se táží, kterak vláda ospravedlňuje mo-
bilisování části armády a proč vláda vyslala také
nečeské pluky k potlačení domnělého vzbouření v Če-
chách
Sněmovna pokračuje pak v jednání o vládním
prohlášen
Posl. dr. Herold (ze Žatce) poukazuje k usnesení
své strany ve prospěch všeobecného a rovného voleb-
ního práva, učiněnému před několika týdny, a ohra-
žuje se proli případné výčitce, že strana řečníkova
změnila svůj názor v této otázce připomínaje, že
jeho strana hlasovala již na podzim pro pilnost pří
slušných návrhů v poslanecké sněmovně. Strana jeho
nepodléhá při tom terrorismu posledních neděl, jenž
naplňuje ji jen odporem nýbrž řídí se jen láskou
k německému lidu a poněvadž uznává, že mus
umožniti německému dělníkovi účastniti se při po-
litické práci.
Vetter
Posl
Schwarzenberg
doktor
Herold
Čechy
Žatec
chy sněmovna
15
article
Poznali jsme od let, že bylo těžce hřešeno n
našem německém dělnictvu nejen tím, že nebylo
vůbec přistoupeno, neb že nebylo přistoupeno zavčas
k tomu, zabezpečiti hospodářskou existenci pracu í-
cích vrstev, nýbrž zejmena tím, že jsme se o ně vů-
bec nestarali a nepřibrali je k účastenství při národ-
ním životě. Řečník ukazuje k terrorismu sociálnich
demokratů vůči obchodníkům při volbě posl. Adlera
v severních Čechách. Ale i Čechové pokoušeli prý
se imponovati terrorismem. Demonstrace v jednotli-
vých místech nabyly prý rázu přímo protiněmeckého
Dne 28. listopadu byly promluveny v Žatci a Most
paličské řeči proti Němcům. Kdyby Němec býva
tak mluvil, býval by pověšen. (Posl. Klofáč: T
není pravda! Miluji každého poctivého Němce.) T
máme si dáti líbiti od těch, kdož přicházejí k nám
a žebrají o chléb. (Dochází k rozčilené hádce mez
posl. Klofáčem a řečníkem.) Z řečí německýcl
poslanců vychází zřejmě na jevo, že Čechové nedou-
fají od volební opravy nic jiného, než zničení Němcí
v Čechách. Ale Němci dovedou se brániti. Řečníl
prohlašuje posléze, že jeho strana jest pro všeobecn
a rovné volební právo, ale že bude trvati při tom
aby nebylo zařízeno tak, aby Němci byli umlčeni
Strana řečníkova dovede podniknouti boj se všem
nepřáteli a zvitězí v něm. (Hlučná pochvala a po-
tlesk.)
Poslanec Kloláč počal nejprve česky mluviti, n
to pokračuje německy, obrací se proti ministru před-
sedovi, že dal místodržiteli plnou moc vyhlásiti vý
minečný stav. Český lid si zapamatuje
jakým vánočním dárkem baron Gautsci
c htěl měslo Prahu obdařili, poněvadi
demonstroval pro všeobecné práv
hlasovací.
Místodržitel má dosud plnou moc. proklamovat
výminečný slav v Praze, případně i ilnde.
Adler
Čecho
Němec
Posl
Klofáč
Strana
Kloláč
Gautsce
Čechy
Žatec
Most
Praha
16
article
Řečník poukazuje ke zprávám o odeslá n
vojska do Čech a prohlašuje opatřen
ta za neodůvodněná a (vrzení, že v Pra-
ze připravují se krvavé dni, za lež
V Praze pavuje úplný klid, který může v tom o
okamžiku, kdy vyčkáváme podrobnost
volebni předlohy, jen policejní pro
vokatér, jichž jest v Praze velice mno-
ho, rušiti. Když jsou v severních Če-
chách Češi vyháněni a na svém jmění
a životě ohrožováni, nemá vláda odva
hy zakročíti. To nás dráždí. Mocné hnuí
lidové v Rusku vzbudilo v celém státu a zvláště v Če-
chách a na Moravě podobné hnutí, jež nemůže býti
bodáky pollačeno. My Češi uvitali jsme toto přímo
elementámní hnutí mezi dělnicivem a český lid jest
hrdým na to, že v historickém boji za po-
kroka svobodu český lid ve svém celku
postavil se po bok dělnictvu.
Čech
Čechy
Praha
Rusko
Morava
17
article
Ministru předsedovi jde prý především o udržení
klidu a pokoje, ale ani to nemohlo se státi bez krve-
prolití. Rečník poukazuje na krvavé události v Praze
a Slavkově a konstatuje, že lid jen demonstroval a že
nepořádek a krve prolévání bylo jen
policií a četnictvem apů s obe no.
U pražské policie panuje zásada, strach a hrůzu
šířili, aby lid byl zastrašen. Jest hrozné, že byl
v Praze vesměs lidě zabiti, kteří neměli s demon-
stracemi co činili. Nemohla vláda dříve uveřejniti
jasné prohlášení o volební opravě, nežli došlo na
krveprolití? Za toto lehkomyslné krvepro-
lití jest jen vláda zodpovědna. (Výkřiky
u českých radikálů.)
Následkem těchto událostí, praví řeč
ník, jsme velice nedůvěřivi k vládě. Ne
věříme, že koruna chce prověsti úpl
nou změnu tohoto státu. Nevěříme, že úřad-
nický kabinet Gautschův dovede veliké úkoly časové
řešiti a že parlament jest tím místem, kde by se dalo
prověsti větší dílo, ludiž také ne volební oprava.
Nás Čechy řeč Gautschova přímo pro-
vokovala, poněvadž neobsahovala an
jedinké slovičko o české otázce! Jen
o uherské otázce mluvil Gaulsch způsobem, jenž
jest nám nemilým, neboť my nemáme dnes žádný
zájem na tom bíti se s Uhry, nejméně pro jednolnou
armádu.
Řečník promlouvá o poslední schůzi panske
sněmovny a uvádí, že mladočeský člen Vohank
ke všemu mlčel. Naši lordové ohlásili v so-
botu revoluci hlouposti, revoluci feu-
dálů. tomu může lid jen zvolati: Pryč s pan-
skou sněmovnoul
Řečník dovolává se revite ústavy
sice musí býti nejprve zavedeno vše
obecně právo hlasovací pro zem-
ské sněmy.
Gautschův
Čecho
Praha
Slavkov
Uhry
Vohank
18
article
Dále vyslovuje nelibost svou nad jednáním oně
českých poslanců na Moravě, kteří n
moravském sněmě hlasovali pro voleb-
ní opravu, jež jest provokací a těžkou
urážkou dělnictva a zločinem na pří-
tomnosti a budoucnosti českého lidu
Proti této famosní opravě volební mus
řečník jménem obelstěného českéh
lidu protestovati a vanuje před tím.
aby podobná karrikalura volebníh
práva propašována byla také do če-
ského sněmu. (Posl. Choc: Poslední volby
Brně jsou počálkem rovnoprávnosti.)
Poslanec Klofáč dále lituje, že poslanec dr
Kramář po zásluze neodbyl ministra předsedu.
jenž mluvil o zemských sněmích jako o sborech sa-
mu rávných.
Vidí-li posl. Kramář v baronu Gautschovi svého
nejlepšího přítele, pak se musili Mladočeši vzdáti
svého státoprávního programu, ale pak také zapo-
mněli, sděliti to svým voličům. Vládě nejde o obsáh-
lou vnitíní reorganisaci říše. Ona nepřihlíží k tomu.
že má co činiti s nespokojeností národů, ona na-
opak hledí využilkovati sociálníh
bnutí k zatlačení české otázky. Tako
vé podvody na prospěch Němců ne; sou
nic nového. Slovanský lid a dělnictv
musí přejíti k propagandě činu, obrá-
titi se ke koruně a žádati ji, aby byla
pravedlivou ochranou a záštitou če-
ského lidu, dělnictva a selského stavu
Ona musí býti varována otázku volební opravy po-
nechati parlamentu. Bylo by více než naivní, žádat
od tohoto parlamentu v posledních dnech jeho trván
spravedlivou volební opravu.
Posl
Klofáč
Kramář
Gautsch
Němec
Morava
Brno
Choc
19
article
Nejlépe by bylo svolání konstituanty
na základě všeob. rovného a přímé h
práva hlasovacího v jednotlivých ze-
mích. O ostatní se postará lid. Postará s
také o společné záležitosti a spravedlivou národn
shodu, po níž všichni touží, mimo vládu. Jedná-li
se však Němcům jen o to, udržeti svůj dosavadn
neobmezený vliv, pak arciť nedá se docíliti shody
Proto potírati budeme rozhodně také každý pokus
ulanoviti delší pobyt v místě, anebo utvořiti nestejné
volební okresy. Ačkoli nevěřime, že by parlamení
prosadil spravedlivý volební řád, budeme hlasovati
pro přikázání chystané předlohy výboru. Ne k vůli
lidu přichází vláda s novým programem. Kdyby
v Rusku zvítězila reakce a v Uhersku nastal klid
pak mluvili bude zcela jinak vláda.
Český lid, končí řečník, zůstane i n
dále v opposici. Za dnešních poměr
pokládáme toto státní území a dnešn
vládu za svého nepřítele. (Souhlas u přátel.
Posl. Grafinger navrhuje konec debaty
Posl. Choc žádá, aby zjišténo bylo, je-li sně
movna způsobilá k usnášení
Předseda konstatuje po sečtení poslanců zpo
sobilost sněmovny
Návrh na konec debaty se přijímá.
Za gen. řečníka proti zvolen poslanec hr
Sternberg. Pro není žádný řečník zapsán.
Němec
Posl
Choc
Rusko
Uhersko
Sternberg
20
article
Posl. hr. Sternberg polemisuje s řečí dra. Adler
a praví, že v otázce všeobecného práva hlasovacíh
terrorismus jest nejsilnějším důvodem sociální deme
kracie. Hájí německé měšťanstvo a německou ře
proti útokům Adlerovým. Prudce útočí dále n
Gautsche, který prý v panské sněmovně dor a
nejen projev nedůvěry, nýbrž také projev opovrženi
Gautsch jest prý nejvýznačnější zástupce úplně zban
krotělé vojenské diklatury zástupce onoho nešťasl
ného rakouského systemu, jehož nejkrajnějším o
půrcem jest prý řečník. Nikdy nebylo Rakousko tal
mocné jako za své decentralisace, kdy národům dáno
jich právo. Všichni národní zástupci měli by se spo
jili v boji proti mezinárodní sociální demokracii, její
jediným úkolem jest ze spokojených lidí dělat nespo
kojence a jíž se nepodaří zkorumpovati slušný sel
ský slav a venkovské obyvatelstvo. Dále prudc
útočí řečník na dra. Kramáře, jemuž vytýká, že poda
pilný návrh na zavedení všeobecného práva hlasova
cího, aniž by se byl dříve poradil se zástupci ostat
ních slovanských stran, a prohlašuje, že vzájem
nost Slovanů rakouských jest prvním pří
kazem pro české zástupce. Řečník hájí hr. Dziedu
szyckého proti Daszyúské - u.
Posl
Adler
Adlerův
Gautsch
Sternberg
Rakousko
21
article
Po věcné poznámce posl. Glöcknera vyřízen
předmět. Jednání se pak přerušuje.
Příští schůze zejtra o 11. hodině do
poledne. Konec schůze o 343. hod. odpol
Posl. dr Kramář. dr. Ryba, Březnovský
a soudr. podali na ministra zeměbrany podmáršálka
Schönaicha ve příčině známé afféry 28. pěšího
pluku v Českých Budějovicích tento dolaz
„Interpellanti mluvili dne 23. listopadu t.r
s ministrem vojenství, aby vymohli aulhentické sdě-
lení o příčinách, pro které pokutováni byli jednolliv
vojíni tohoto pluku, protože se zdráhali přijati darů
které jim obcí budějovickou byly nabídnuty. Minist
vojenství prohlásil se zvláštním důrazem, že v tomt
V drobném prodejit
canní číslo o sobě . . . za sb
odpoladní
. . . sa 2h
Ve slialkách na venkova
ranní čísla. . . . . . . . 10
vd polední
. . . . . . . 5b
Inserát
platí se hotové napřen
Přežplacení a inserty přijímá admini-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nacházejí ze též redske
tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“
Rukopisy se aovracsji.
Glöckner
Posl
doktor
Ryba
Březnovská
Národnich
Český Budějovice
22
article
případě nemůže býti žádné řeči o nějakém polre
stání mužstva, prolože zdráhalo se přijati nabízené
jemu pivo, nýbrž že dány byly pokuty jednollivým
noddůstojníkům a pěšákům jedině z té příčiny, že
poddůstojníci proti přednisu nenodali setníkovi pro-
středkujícímu náležité zprávy, že mužstvo se odho-
dialo darů nepřijímati. Mužstvo bylo trestáno jedině
proto, že někteří vojíni v alféře té obci budějovické
hrubě spílali.
V odpovědí, klerou dal ministr zeměbrany přede-
včirem, v odporu s odpovědí ministra vojenství se
tvrdí, že tresty byly nadiktovány prolo, že odmitnutí
rabídnutých prků bylo pokládáno urážkou a neváž-
nosti vůči sboru v zákoně uznanému, jako přímá
politická demonstrace. Nechtějíce se nikterak zabývat
merilorním obsahem vyjádření toho, ve kterém před-
pokláců se o vojínech, že vezmou dary a že je vez-
mou též od někoho, kým byli uraženi a polupeni,
podepsaní poslanci činí dolaz, zdali ministr zemské
obrany chce a jakým způsobem vysvětliti pronikavou
a křiklavou protivu mezi oběma projevy?“
Posl. dr. Lad. Dvořák, Václ. Hrubý a spol.
podali ke správci minist. spravedlnosti tento dolaz
Ačkoli v obvodu krajského soudu v Těšíně
220.000 Poláků, 80.000 Čechů a 55.000 Němců bydli.
a ačkoli na budově, náležející městu Těšínu, ve které
byl dosud umístěn krajský soud, vedle německého
nápisu „k. k. Kreisgericht“ nalézaly se na odznacích
říšského orla nápisy ve třech zemských řečech —
byla nyní nová budova krajského soudu v Těšíně
opatřena jen nadpisem německým „k. k. Kreis-
gericht
Podepsaní táží se, zda tyto skutečnosti jsou J.
p. správci minisierstva spravedlnosli známy a zda
je ochoten zásadě rovnoprávnosti a praktické po-
třebě obyvatelstva právo hledajícího vyhověti tím.
že umístény budou na nové budově nápisy ve všech
třech zemských řečech?
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Václ
Polák
Čecho
Němec
Těšín
Kreis
krajský soud v Těšín
23
article
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 6. prosince. (C -B.)
V rozpočtovém výboru posl. dr. Kathreln
oznámil vzhledem k dnešnímu dutazu v poslanecké
sněmovně, že zákon o kongrue přikázal dru.
Fuchsovi, referentu o církevních záležitostech, aby
o něm podal zprávu. On vypracoval osnovu a před-
seda dal ji rozdati členům výboru, aby obeznámili
se s referentskými změnami vládní předlohy. Přité
příležitosti dr. Fochs zapomněl svou zprávu pode-
psati. Výbor není ji vázán. Povede se o kongrue
povšechná debata, takže výbor, bude li chtíti, může
ustanoviti pro sněmovnu jiného zpravodaje.
Posl. Pernerstorler, Schalk a Stein-
wender protestovali proti rozdání nepodepsané
referentské osnovy dříve než zpavodaj byl zvolen.
Potom rokovalo se o zatímném ro-
polčt u.
Posl. hr. Palffy odlučuje postavení své strany
k rozpočtu od postavení jejího k nynější vládě. Po-
volí zatímný rozpočet, protože ho třeba státnímu
hospodářství. Postavení k vládě nedotýká se, nebo
nelze důvěřovat její důslednosti a jistotě ve správě
státních záležitostí, třeba snažila se odstranili zdání
náhlé změny svého minění o volební opravě
podrobení se vlivu vnějšího nátlaku Vláda, jež smě-
řuje ke změně ústavy opravou volebního řádu říš-
ského, musi znáti nejen dobu, kdy reformu podniká,
ale musí miti také potřebnou autoritu, aby se do
této otázky nemísili nepovolaní živlové.
doktor
Kathreln
Fuchs
Fochs
Posl
Schalk
Stein
poslanecký sněmovna
24
article
Většina zpráv z jednotlivých korunních zemi do-
svědčuje, že moc davů zachvácených reformním hnu-
tím vedla k nepopíratelnému terrorismu, jenž sna
dosud trvá a nezastaví se tak záhy, jako byl způso-
ben. Konečně prohlašuje, že třeba postavení jeho
strany k povolení zatímního rozpočtu a k vládě bylo
různé, bude hlasovati pro schválený rozpočel.
Posl Robič prohlašuje jménem slovanské Svezy.
že nemá proč tlačiti vládu volební opravy na cestu
§ 14 protože by se tím oslabovala. Doufá, že mini
sterský předseda uskuteční závazek obecného a pří-
mého volebního práva důsledně a proto bude hlaso
vati pro zatímní rozpočet.
Posl. Romančuk prohlašuje, že Rusíní hlasu-
jíce pro zalímní rozpočet, uznávají tím velikou důle-
žitost zahájení volební opravy vzdor tomu, že v Ha-
liči trvá dosud system jim nepřátelský, jsou vydání
zvůli protivnické většiny a v provedení volební opravy
nemají ještě žádnou záruku, že dostane se jím spra-
vedlnosti.
Posl. dr. Baernreither poukazoval na ne
snáze se zmocňovacím zákonem a hlavně na mimo
řádné úvěty 167 millionů ve společném rozpočtu.
Zmocňovací zákon musil by se usnésti dvoutřelino-
vou většinou, protože by se jednalo o změnu ústavy.
Bez předlohy společného rozpočtu na r. 1906 nemoh
by se číselný zatímný rozpočet pojmouti do zmocňo-
vacího zákona. Rád by věděl, vyplácelo-li se již na
účet mimořádných úvěrů 167 mill, a jeli pravda, co
noviny psaly, že dány společné vládě k disposici
zálohy.
Posl Robič
Posl
Romančuk
Rusíň
doktor
Baernreither
25
article
Poslanec Derschatta praví, že ze schválení
zatímného rozpočtu nesmí vyvozovati se prejudie
vzhledem k placení společných příspěvků a kvoty. J
zcela oprávněna doměnka, že již teď jsou položeny
základy národního vojska uherského a na ně Rakou-
sko dle nynější kvoty platiti nemůže. Ať si každý
stát platí své vojsko sám. Tento názor o kvotě při-
pouští schválení zatímného rozpočtu, pouze uzná-i
vláda výslovně, že schválení rozpočtu neobsahuje ni-
jaké zmocnění k placení společných výdajů a vláda
je povinna pro takové výdaje požádati ústavně
a zvláště za indemnitu. Takové prohlášení buď uči-
něno ve výboru i ve sněmovně a buď zapsáno do
protokolu. Jeho obsahem bude říditi se též hlasování
o zatímném rozpočtu.
Posl. dr. Kramář dovozuje, že vzhledem
ke společným vydajům rozpočtovému výboru nezbývá
na než prohlášení vlády, že bude vypláceti pouze zá-
lohy bez prejudice pro kvotu a jen tehdy, budel
platit uherská vláda, že dá společné finanční správě
potřebnou sumu, protože jiného postavení parlament
nezbývá, dokud je tbeoreticky možno svolati dele-
gace do konce roku. Arci laké parlament musí nalé-
nat, aby po novém roce, nezměníli se poměry kon-
trolní, povolovací právo parlamentu bylo chráněno.
Vyhledávání zákonné formule pro zmocňovací nebo
indemnitní zákon bude nesnadné, ale sněmovna musí
na něm trvat a musí se jí sděliti výše potřeby pro
společné výdaje.
Derschatt
Posl
doktor
Kramář
26
article
Pokud týká se jmenování dra. Fořta odb. chefem
páni druhé strany musí zvykali ai, že budeme žádati
se vším důrazem, abychom byli zastoupení v cen
trálních úřadech přiměřeně, významu svého národa
Neupíráli se Němcům v Čechách právo na zastou-
pení v zemském úřadnictvu, musíme žádati totéž my
v centrální správě. Dosud jsme tu nedůstojně za-
stoupeni. Však jsou tam i lidé holdující náhledům
posl. Schalka.
Naše postavení k vládě bude záležeti na skut-
cích vlády na splnění dvou našich známých poža-
davků: úřední češtiny a české university na Moravě.
Litují, že řečník velkostatkářský užil slova terro-
rismus. Neboť dělnické hnutí nespadá na jeho vrub.
Toto hnutí zmocnilo se celého českého národa, v Če-
chách není hnutí socialistického ale čístě lidové.
Při svém úsilí o obecné stejné a přímé volební právo
pro centrální parlament trváme jako vždy jindy na
stanovisku, že parlament je pouze skutečnou půdou.
že nevyhovuje našemu právnímu přesvědčení a histo-
rickým právům české koruny a že svým vznikema
složením není právní. Usilujíce o obecné volební
právo pro parlament, chceme, aby tento nedostatek
právnosti kompensoval se fakticky spravedlivým vo-
lebním právem. Nečekali jsme býti ve všem a všudy
přesvědčení státoprávníci a autonomisté, až se bude
jednat o zmar spravedlivé volební opravy, zúslali
Němec
Schalek
Čechy
český univerzita na Morava