ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7657c320-7906-11dc-8a13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 37, person 59, work 4, org 12
1 masthead
Rečník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 4. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 334.
4 article
Na ranné a odpol. list přešplácí pen v Praze v administrai na měsle na čtrrt leta . . . . 5 K —k s dvojí čonáškou na měsl na vit lota “ ve úlislkách za měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštout a měsle. n čtvrt leia . . . . 9 K o0 s dvojí zásilken a mřsle dvrt i . . . .Ke
Poštout Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Volební oprava. Z Vídně, 4. listopadu. Ve sněmovně po- slanecké se dnes pokračuje v rozpravě o pro- hlášení barona Gautsche ve příčině volební opravy. Tato debata povede se ještě několik dní. Není rozhodnuto, zdali do ní zasáhne dnes předseda kola polského hr. Dzieduszyck či teprve zítra. Pokládá se však pravděpodeb ným, ba jistým, že baron Gautsch promluv o svém chystaném díle ještě jednou, zase v sněmovně poslanecké, po čtvrté. V panské sněmovně bylo předevčírem na pravici s celou určitostí vypravováno, že hlav- ním původcem změny volebního řádu do sně- movny poslanecké ve smyslu všeobecného s rov- ného práva hlasovacího jest následník trůnu arcikníže František Ferdinand. V kole polském poslanec, který jest dů- stojníkem a náleží ke frakci konservativní, na- léhal na své přátele, aby nevzpírali se rovné- mu právu hlasovacímu, pravě: »Milí přátelé Máme býti horšími, nežli jsou naši soukme- novci v ruském Polsku? Tam šlechta solidárně zasazuje se o rovné právo hlasovací. My v Rakousku máme býti proti němu?
Gautsch František Ferdinand Vídeň Polsko Rakousko všeobecný s rov
6 article
Já alespoň pro svoji osobu proti němu nebudu a zapřisahám vás, abyste jednali stejně!« Spolek poštovních a telegrafních manipulantek. Z Vídně, 4. prosince. Včera konala se zde ustavující schůze poštovních a telegrafních mu- nipulantek k založení říšského spolku. Navrho vatelka slečna Heintschelova vyložila cíle a úkoly nové odborové organisace, zlepšení hmolného stavu ženských při poště a telegrafu zaměstnaných. Požadavky jsou: minimální mzda 100 K měsíčně, služební přídavek, služební pragmatika, zaopatření pro stáří. Dosud se při- hlásilo 400 manipulantek. Jménem mužského spolku zdejších poštovních úřadníků dal jeho místopředseda Gratscheidt ujištění, že tento bude své ženské kollegyně co nejhorlivěji pod- porovat. Dodal: »Na vládu nespolehejte, ne- choďte žádati a prositi a nechoďte na audience.« Řečnice opposice slečna Plenerova, jako delegátka těchže úřadnic ženského spolku, pro- hlásila, že jest bezúčelno zakládati nový spolek. Voláno bouřlivě: »Konec, konec!« Opposice pomstila se za to, když místopředseda četl osnovu stanov, volajíc: »Napřed musí býti sly- šeno mlnění naše!« Několik dam počalo no- hama dupati a tlouci na pulty. To se opakovalo při každé řečnici. Konečně stanovy prošly ve- likou většinou.
Heintschelův Gratscheidt Plenerův Opposice Vídeň
7 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Schůze finančních strážníků. Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Hojně navští vená schůze finančních strážníků vyslovila včera požadavek pro moderní reorganisaci sboruf- nanční stráže ve smyslu návrhu, podaného posl. Pernerstorferem na radě říšské. Sehůze zpln - mocnila organisační komitét, aby pokračoval v zahájené akci organisační potud, až se do- stane finanční stráži moderní a spravedlivé or ganisace. Sjezd delegátů státních sluhů. Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Včera konal se zde druhý všeobecný sjezd delegátů státníeh sluhů za účastenství 83 delegátů ze všech krajů Rakouska a zastupujících přes 12.000 hlasů Přítomni byli také poslanci Prochaska, Eilenbo- gen a Breiter. Po delší debatě byly schváleny následující požadavky pro zřízení služební prag matiky: Právo na dovolenou, odstranění tajné kvalifikace, obesílání komise disciplinární svo- bodně volenými kollegy stavovskými, snížení služební doby na 35 let, úplný nedělní klid náhrada za noční služby. Sociálně - demokratické demonstrace v Drážďanech. Z Drážďan, 3. prosince. (C.-B.) Dnes do- poledne konalo se zde sedm sociálně-demokra- tických protestních schůzí proti dosud platnému volebnímu právu do zemského sněmu. Po jieh skončení táhli účastníci v semknutých průvo- dech do vnitřního města, kdež byli policil roz přýlení. Když chtěli demonstranti na Nověm městě překročiti mosty, vedoucí na Staré město. bylo jim v tom policil s tasenými šavlemi za- bráněno, při čemž utrpělo několik osob zranění. Před královským zámkem uspořádalo asi 1000 osob projev, ale byly rovněž policií taseným šavlemi zatlačeny. Také při této přílsži tost byla celá řada osob zraněna a zatčena. Počet demonstrantů obnášel asi 15.000 osob.
Vídeň Rakousko Prochaska Eilenbo Drážďany Stará město
8 article Krise v Uhrách.
Krise v Uhrách. Uherské kompromisní pověsli. Z Pešti, 3. prosince. (C.-B.) »Pesten Lloyd« píše k pověstem o kompromisu as takto: Je-li vůbec možnou nějaká sprostředku- jící akce, pak musí býti zahájena hned nyní, dříve než padne rozhodnutí; není nic platno skrývati se za frasi, že koruna jest nepřístupnou pokusu rozřešení a že nechce ničeho slyšeti utvoření kabinelu z řad anebo za pomoci koalice. To považujeme za vyloučeno jako špatné mínění. Panovník, který od 40 let uka- zuje se býti věrným ochrancem uherské konsti- tuce a nedotknutelnosti parlamentu, kterýv dlouhé epoše své vlády za poměrů politických tak různotvárných, za tolikerých změn vedou- cích osobností nikdy nedal se vésti sympatiem nebo antipatiemi — ani dnes nezmění svůj úmysl a nekonečně daleko jest od něho vzdálen jakýkoliv předsudek proti osobám nebo stranám. »Pesti Hirlap« píše: Chce-li král uzavřiti s národem smir, pak přijde mu nároc
Hirlap Uhry Pešť Pesten Lloyd
9 article
srdečně vstříc. Nestane-li se maďarština armádní řečí, pak může parlamentní většina předstoupiti před národ jen tenkráte, jestliže jako vyrovnání pohledávek docílí předchozího souhlasu králova, že maďarština při vnitřních refor- mách, při volební reformě, v po- vinném vyučování a ve veřejn správě bude zavedena v užívání. Ostatní listy píši o kompromisu velice zdrželivě. Z Marmaroš-Szigetu, 3. prosince. (C.-B.) Strana neodvislosti v komitátu marmarošském konala dnes svoji ustavující schůzi, které zů- častnili četní poslanci, mezi nimi hr. Apponyi jenž zabýval se otázkami všeobecného hlasova- cího práva a prohlásil, že strany koaliční v boji za uhájení ústavnosti budou pokračovati. Řečník prohlásil, že úplně souhlasí se zásadami, jež byl Košut vyslovil. Z Pešti, 3. prosinco. (C.-B.) Strana soc. dem, konala v četných místech své schůze v prospěch všeobecného práva hlasovacího. Klid nebyl nikde porušen.
Košut Marmaroše Sziget Pešť
10 article Události ruské.
Události ruské. Před všeobecnou stávkou? Z Berlína, 3. prosince. (C.-B.) Dle zpráv petrohradských jest kabelová služba s Dánskem zastavena, též telegra- fické spojení s Finskem. Železniční úřadníci zdráhají se dopravovati vládní a sou- kromé depeše, jsou ochotni jen telegramy do- pravní odesílat. Zastaví-li práci, což se očekáví každé chvíle, bude také železniční doprava za- stavena. Veškeren pokrokový tisk žádá odstou- pení ministra vnitra Durnova, jejž činí za přiostření situace zodpovědným. Všeobecně se soudí na vážné události v nej- bližších dnech. Sociální demokratéa revolucionáři chtějí okamžiku toho použiti ke všeobecné stávce ve všech oborech. Vláda jest odhodlána všecky bonře bezohledně pollačiti Vzdor velkému počtu vojska má město obvyklý dojem. Obyvatelstvo zásobuje se potra- vinami. Včera zatčeno 25 mužů od preobražen- ského gardového pluku. Od několika dnů ne- roznášejí se žádné noviny a psaní.
Durnův Berlín Dánsko Finsko
11 article
Nové protižidovské bonře v Oděsse? Z Berlína, 3. prosince. (C -B.) Dle sdělen soukromého zpravodaje z Podwoloezysky došly tam z Oděsy zprávy, dle nichž očekává se v Oděsse nové vraždění, poněvadž jest v kasár- nách vojsko proklamacemi k vraždění Židů vy- bízeno. Gen. guvernér, generál Kaulbars prohlásil k zástupeům tisku, že vojsko jest pobouřeno vyzývavým chováním ži- dovského obyvatelstva, takže nemůže vzíti zodpovědnost za udržení po- řádku. Nejvíce jest se obávati četných pro- puštěných záložníků, nyní zahálčivých, kteř s nezaměstnanými dělníky snadno mohou být k nepokojům svedeni. Poněvadž jest Oděssa od Petrohradu následkem telegrafní, železničnía telefonní stávky úplně odříznuta, panuje zde největší nejistota. Uklidnění v Polsku Z Berlina, 3. prosince. (C. B.) Dle došle sem zprávy »Pet. Tel. Agentury« potvrzuje »Pravit. Věstnik«, že za krátkého trvání váleč- ného slavu v Polsku dostavilo se poměrno uklidnění mysli. Válečný stav zrušen k návrhu gen. guvernéra. Vláda doufá, že rozvážní živlové v Polsku přispějí k tomu, aby také tato země zúčastnila se plodonosné práce k blahu Ruska Amerika ruským židům Z Nového Yorku, 3. prosince. Sbírky ve prospěch obětí protižidovských bouří na Rus činí dosud million dollarů.
Žid Kaulbars Berlín Podwoloezysky Petrohrad Polsko Peto Rusko Amerika Nový York Rus
12 article Slavnostní valné shromážděni České Akademie.
Slavnostní valné shromážděni České Akademie. V rámci obvyklého lesku konalo se včer odpoledne výroční valné shromáždění České Aka- demie v Pantheonu musea. Nejvyšší maršálek zemský, kníže Jiří Lobkovic pronesl úvodní ře asi tohoto znění: Můžeme vším právem tvrditi, že Česká Akademie prospivá, že plní svědomitě a správně úkoly, jí stanovami určené a že zaujímá mez ústavy podobného druhu, směřujícími k stejným účelům, postavení čestné, ano v mnohých bodech vynikající. Prokázala již svému národu ve pro- spěch pokroku vědeckého a uměleckého, ano ce- lého jeho duševního vývinu služby nad míru platné a cenné, a založila sobě tím dík všech vzdělaných jeho příslušníků. Toto uznání všal nevylučuje, bychom občas sobě předkládal otázku, zdali světový vývin lidské vzdělanosti nedává částečně podnět ku vytýčení úkolů dalších, dosud nedostatečně pěstovaných, a nebylo-li by záhodno, by stávající již útvary, zřízené ve pro- spěch vědeckého pokroku, věnovaly svou pozor- nost též tvořícím se útvarům novým; a bud těmto podnikům samostatným poskytovaly moráln podpory své vlastní, dávno již uznané autority aneb, aby dokonce přičlánkováním ke svému vlastnímu tělesu jim uznávaly plnění vytknutého úkolu, a tím sobě zároveň pojistili zásluhu jas- ného porozumění potřeb, v novějších dobáchse vyskytnuvších. Činnost vědecká se ustavičně rozšiřuje v každém odvětví duševní práce; nastává v ka- ždé jednotlivé vědě stálé specialisování; tvoří a vyvinují se nové obory vědecké, o jejichž exi- stenci před nedávnem snad nikdo neměl ani tužení; vyjevují se nové vědecké methody; po- vstává vědecké zpracování nově nabytých prak- tických zkušeností; a kdežto se jednak věde- cké bádání stále prohlubuje, rozmnožují se jinak praktické výslodky vědecké práce ve všech oborech lidských vědomostí.
Lobkovic Český akademie Český Aka Český akademie prospivá
13 article
Neodvážím se zajisté, zde popisovati tent všestranný vzrůst vědecké činnosti a jejích praktických výsledků. Nestačil by k tomu an čas, pro dnešní schůzi vyměřený; ano, nepři- znávám ani dost málo sobě samému kompe- tenci, bych jej v tomto sboru vědeckých kapacie vykládal, aneb dokonce o tom pronášel úsudek zdali a v jaké míře náleží učencům přizpůso biti svou vlastní činnost tomuto ohromnému vý vinu všech oberů vědeckých. Budiž mi toliko dovoleno, bych dnes, při příležitosti slavnostního shromáždění České akademie, upozornil naši veřejnost na dva zvláštní směry, různé sice, ale nikterak sobě neodporující, které mohou být považovány za následky přetvořujících se ná- zorů o úkolech vědy a v jejichž prospěch po- vstávají právě v naší vlasti nové, mnohoslibné podniky. Jeden z nich čeli k tomu, by známost o výsledcích vědeckého bádáni vnikla dále do kruhů, kterým dosud buď vůbec nebyla pří- stupna, aneb ve kterých nebývá alespoň poskyt- nuta dostatečná přiležitost, by vědomosti,v mladších letech na školách nabyté, se zacho- valy a dále rozšiřovaly.
Český akademie
14 article
Takové zpopularisování věd mezi českým lidem bere sobě za úkol nový spolek, založený a doporučený se strany velice vážné, pode jmé- nem „Svaz osvětový“ a nebude za- jisté od místa, požádám-li všechny české vzdělance, zejména pak též členy Akademie, by tomuto podniku, jemuž stojí v čele jeden z nejváženějších jejich kollegů, věnovali svou pozornost a neode- přeli svcu podporu. — Následkem změny, které nepopiratelně podléhají názory o úkolech a objemu vědeckého bádání, po- vstává však u vynikajících členů této Akademie též úmysl jiný, je- hož uskutečnění netoliko by vydobylo samé Akademii nové zásluhy o kulturní vývin našeho národa, ale může též svými praktickými výsledky konati skvělý vliv na hmotné povzne- sení obyvatelstva naší vlasti. Tento úmy sl spočívá na úvaze, že problémy ho- spodářské a sociální nabývají v mo- derním živolě důležitosti stále se vzmáhající že správné propracování otázek s nimi sou vislých předpokládá čím dále, tím větší vše stranné vzdělání vědecké a že při tom se stálo vyvinuje vždy rostoucí vzájemný vliv požadav ků národohospodářských na nejrůznější obory činnosti vědecké a zároveň opět vědeckého bá dání na praktické vymoženosti rázu hospodář ského a sociálního.
svaz osvětový
15 article
Nezbytné spelčování vědy a praxe na pol národohospodářském bývá areiť v různých ze mích uskutečněno způsobem dosti rozmanitým Stává se to někdy zvlůštní úpravou vyšších uči lišť, anebo zřizováním různých ústavů, založe ných z prostředků soukromých spolků. Svolá vaji se k tomu účelu zejmena i sjezdy čili kon gresy odborníků, na kterých se důkladně pro jednávají způsobem vědeckým otázky národo- hospodářské i sociální, jak se to stalo nedávno v rozměrech neobyčejně rozsáhlých v belgi- ckém městě Mons (Bergen), pod jménem „sjezdu pro světovou hospodářskou expansi“ (Congrěs d'expansion économique mondiale). Jakými prostředky pak sluší přibližiti s kýženému cíli v té neb oné zemi, u toho kte- rého národa, toť otázkou, kterou rozluštiti lze toliko na základě zralého uvažování poměrů místních a společenských, důkladné znalosti potřeb a správného posuzování prostředků, jež jsou k tomu konci po ruce. Nebudu šířiti o tom slov, že, posuzujeme-li nepředpojatě stav věcí v národě našem, nemůžeme zneuznati mnoho násobné nedostatky ve vývinu jeho života ho- spodářského; a jest nám přiznati se, při vší hrdosti na úroveň jeho vzdělání duševního, že co do poměrů hmotných zůstává dosud valně pozadu za mnohými národy sousedními. Ná prava jest nutna; nebude však zajisté úkolem lehkým. Nepopíralelná těžkopádnost, která u nás vadí rychlému provedení změn v úpra vách učilišť, jak středních, tak i vyšších, ne- dovoluje, bychom se spolehali na brzké a dosta tečné opravy ve školství, kterým by bylo lze přiblížiti se k naznačenému cíli. Mnohostranná. různá, ač v mnohých ohledech zajisté velice záslužná činnost trvajících již spolků, brání na- ději, že by mohla býti snad vyhledána odpomo utvořením nové organisace spolkové rázu sou kromého.
Mons Bergen
16 article
Tyto úvahy zavdaly příčinu k myšlence nové, jejíž uskutečněním se zabývají někteři vynikající členové české akademie, v jejich čele se nachází muž, který stál již u kolébky tohoto ústavu a jehož tvůrčím ideám a přímo obdivuhodné obětavosti děkuje český národ již celou řadu blahodárných zařízení. Jedná se totiž o to, by byla utvořen zvláštní národohospodářská instituce, k akade- mii sice přičlánkovaná, avšak ve své budoue činnosti samostatná, která složena zároveň z od- borníků vědeckých a vynikujících mužů ze světn obchodnického a průmyslového, měla by z úkol vyhledávati a přivěsti všemožně k platnost veškeré prostředky, jimiž by mohlo býti poslou- ženo hospodářskému povznesení příslušníků ná- roda českého. Nezdá se mi býti v tomto oka- mžiku na místě, bych podrobně vylíčil, jakým způsobem má tato nová instituce dle úmyslu těch, kteří se ucházejí o její založení, pracovati k dosažení svých účelů. Dnes snad postačí, bych ve slavnostním shromáždění naší akademie upozornil českou veřejnost na to, že z ústavu, který dosud na poli čistě vědackém vyzískal sobě již tolikerých zásluh o kulturní vývoj našeho národa, vyjde bohdá za nedlouho úvtar nový, věnovaný pěči o hospodářské jeho povznesení. Akademie tím zajisté nespustí se svých původních vlastníe vznešených úkolů, nýbrž dokáže toliko slavně
český akademie
17 article
že jasně porozuměla potřebám moderní kultury podmíněné u každého národa souměrným vý- vojem sil duševních a zdravého hospodářskéhe pokroku. (Výborně, potlesk.) Po utišení potlesku, přednesli vřelé vzpo mínky na zesnulé členy Akademie sekretářové třídní prof. dr. Z. Winter a řed. A. Truh- lář, načež generální sekretář prof. dr. Boh. Raýman přečetl výroční zprávu o stavu činnosti Akademie. V uplynulém roce měla Aka- demie 233 členů a to 2 čestné, 43 přespolních. 51 řádných, 49 mimořádných a 87 dopisujících Za řádné členy zvoleni dv. r. prof. dr. Zucke a prof. Storch, mimořádnými M. Švabin ský a Vítěz. Novák, dopisujícím prof. dr.A Mrázek. Výroční ceny, jež IV. třída udilí dle § 2 lit. a) stanov, přisouzeny byly, jak následuje a) V odboru literárním první cena (2000 korun) nebyl udělena; druhá cena (800 K) přisouzena dramatu pana Fr. Ad. Šuberta »Žně«, dalš druhé ceny (po 800 K): za román »Zrádné proudy«, Jiřímu Sumi no i (pl. Amalii Vrbové) a p. K. M. Č ap kovi za knihu »Patero novel«; dvě ceny třetí: (500 K) panu Karlu Klostermannov i za román »Světák z Podlesí« a (400 K) p. B. K amin- skému za abírku básní »Na viole dlamour«. b) V odboru hudebním první cena nebyla udělena; druhé ceny (800 K) dostalo se p. Vít.
profesor Winter doktor Boh Raýman Aka Zucke Storch M Švabin Novák Mrázek Ada Šubert Jiří Sumi Vrba Patera Klostermannov Vít Francie
18 article
Novákovi za symfonickou básen »O věčné touze«; třetí cena (500 K) přiřknuta p. Karlu Moorovi za ouverturu k Hauptman- novu dramatu »Tkalci«. c) V odboru výtvarných umění; první cena (2000 K) nebudiž udělena; z obnosu jejího užije se 800 K na další druhou cenu; druhá cena (800 K) přisouzena byla p Q. Kociánovi, sochaři, za plastiku »Vzkříšení«, další druhá cena (800 K. panu Ferd. Engelmůllerovi z cyklus pastelů »Čtyry roční počasí«; třetí cena (500 K) panu Ludviku Ku bovi, malíři, za jeho díla uměleck z roku 1904. Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky choti jeho Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha- Havelky přisouzena cena (1600 K) pana Aloisu Jiráskovi za jeho historickou hru »Gero . Z fondu JUDra. Jana Kanky ku podpoř umělců a spisovatulů české národnosti přičknuty byly roku letošního dvě ceny a to: 1400 K prof. Josefu Maudrovi za skupinu »Ostražitost- a 800 K panu Otakaru Ostrčilovi za oper »Vlasty skon«. Z fondu Klementy Kalašové pro mladé hu- dební skladatele, propůjčen roční požitek (2000 K panu Jindřichu Jindřichovi, učiteli v Doma zlicích na základě předložených skladeb vokálních Dále udělena řada podpor na práce vědeck a literární. Česká Akademie měla dle výkazu král. české zemské pokladny koncem října 1905: Jmění základního K 596.935 51, jmění reservníh K 30 063.47, fond ku. Liechtenšteina K 41.542.45 fond Klementy Kalašové K 5353.86, fond MUDra Josefa Šichy K 101.569 26, fond Josefy Če mákově K 10 887.45, fond Matěje ryt. Havelky K 78 004.25, fond JUDra. J. Kaňky K 41.775.70. fond JUDra. Gustava Sudy K 15.747.14, fon Julia Zeyera K 19 280.81, fond Leop. Schmidt K 24.046.11, úhrnem K 965 206. 01. Závěrečnou přednášku promluvil spisovate F. A. Šubert, jenž za thema zvolil úvahu o základech k uměleckému a vůbec kulturnímu významu Národního divadla.
Novák Moor Hauptman Q Kocián Ferd Engelmůller Ludvik Matěj Havelka Růžena Karel Pippich Jirásek Kanka profesor Maudr Ostrčil Vlasta skon Kalaš Jindřich Jindřich Mudra Šich če Sud Zeyer Schmidt Šubert Gera Kaňk Judra Leop národní divadlo O věčný touha
19 article O době vyučování na pokračovacích a odborných školách v Praze.
O době vyučování na pokračovacích a odborných školách v Praze. (Uvaha vzešlá a schválená pracovní komi s živnostenskoobchodní Klubu ná rodní strany svobodomyslnéve schůzi konané dne 30. listopadu r. 1905) Mládež, agitatory nesvědomitými svedená a roz vášněná, sama sebou vznětlivá, křičí: »Pryč s po kračovacími školami«, koná průvoďy p městě, kdu Těsěňa Jes! TaDülka: »Pryč s pokračova cími školami«, »Pryč s otroctvím ve Kkole«, »Pry sedmořením« — mádež schází se ve schů zích, ne za účelem vzdělání se, ušlechtilého pobaven se a národního povzbuzení — ale štvána agilatory a osobami, které o vlivu pokračovacích škol na vzdě- lání nemají ani poněti, slyší tam snižování škol pe učenníky vůbec pod heslem: »okrádají vás o vás volný čase, a massa učenníků, slyšíc ten hlas, tleská a vnímá do sebe jen odpor a nechuť ke každému dalšímu vzdělání se a to před tváří a s vědo mím úřadů Nie neuvažuje, že pokračovací školy jsou velikým dobrodiním pro ně, dobrodiním, které nebylo posky továno generacím starším, ale kterého se dočkal učenníci nynější. Nelajíme se tím nikterak, že naše školy po kračovací nejsou ještě idealem, ale to tvrdíme, ž tam, kde škola obecná položila základ k vzdělán člověka vůbec, škola pokračovací a ze jmena škola odborná poskytuje učen níkům pevný a dobrý most k život praktickému, řemeslnému, obchodním i živnostenskému vůbec.
sedmoření Praha Těsěňa Je
20 article
Snahou všech lidí dobré vůle, kdož chtějí pro spěti stavu živnostenskému, prospěti řemeslůn v našem národě, musí býti: zdokonalení ško pokračovacích a odborných. V našem národě, odkázaném na vlastní přičin livost, pilnost a pokročilost, našly školy pokračovac porozumění, vždyť jednotlivci přinášejí školám těn nejednu oběť, obec věnuje tisíce ročně na školyt a tu učňově čeští, místo aby vděční byli za ta dobro diní jim prokazovaná, staví se do řad těch, kteř zničiti by chtěli školy ty, zničiti vymoženost a po krok naší dobyl Proto považujeme volání svrchu uvedená za vý střelek těch, kteří nemají a neměli vůli se něčemu naučiti a svádí k tomu i mládež pod hesly bí nými. V drobném prodeji- ranní číslo o sobn za Sh odpole dní . . . . na 2h Ve úilialkách na venkov ranní číslo. . . . . . . . 20h oápolední . . . . . . . 8h Inserát platí se hotově sopřel Předplanení a jaserty přljre k adiini- strace v Marissské alici č. 3. Tam naehásejí sa tež redakre tískárna a sspedice „Nár ednich binsti“ Rukopisy se nevraceji.
21 article
Vždyť náhradu za školu pokračovací neposkytnou nynější »sportovní« hry, které nevedou k zje mnění a ušlechtění mravů a chování se- Však jdou proudy i jinými směry mezí učenníky a to: a) zrušlti vyučování nedělní b) zrušíti vyučování večerní. Pojednáme nejprve o požadavku prvním: zru- šiti vy učování nedě lní. Požadavek ten zakládá se prý na neděln ím klidu. Nedělní klid znamená klid od práce a zaměst- nání, ale dle n šeho přesvědčení ne od vzdělávání se. Vždyť právě dožaduje se klid nedělní od všech stavů dělného lidu a různých pracovníků, aby měli čas v neděli k vzdělávání se. A komu ze stavu živnostenského dnes není třeba vzdělávatí se čtením, nazíráním, pozorováním, posuzováním, vyslechnutím přednášek stavu živno- stenského se týkajících — v době, kdy vše ráze pokračuje, mění se a výžaduje všude sil dobrých, pokročilých A učenníkům základem vzdě láne dalšího, jest škola pokra čovací a škola odborná. Proto nemůže se pojímati učení se ve školev neděli dopoledne od 9. do 12. hod. za práci, za rušení nedělního klidu — ale za dobu určenou k vzdělání se učenníků, pro kterou vyměřen jest nedělní klid práce. Však i praktické momenty podporují zachování nedělního dopoledního vyučování, zejmena při ny- nějších našich poměrech. Z pravidla se v neděli dopoledne ve ško lách pokračovacích a odborných při denním světle kreslí a rýsuje, ježto jest to jediný den dopoledne volný na školách obecných a měšťanských, kterých 81 tříd pokračovacích v Praze používá.
Praha
22 article
Kdyby mělo odpadnouti vyučování to, potom přeložiti by se musilo na hodiny odpolední, ať ne- dím večerní, kdy ve školách se nevyučuje a nastalo by zhoršení poměrů vyučovacích v každém ohledu. Vždyť školy pokračovací trvají 8 měsíců pod- zimních, zimních a jarních — a tu bylo by většinou i odpoledne vyučováno při světle uměléma v třídách, z nichž sotva žáci odešli — tedy ve vzduchu zkaženén:, prachem nasyceném — místo ny- nějšího pohodlí v neděli dopoledne. Přihledněme dále, jak by bez ohledu na vyučo- vání večerní změnou tou jevil se poměr učen- nika k mistru. Podle řádu živnostenského má poskytnouti mistr učenníku Ý E návv pokračovacích škol. Zrušením nedělního dopoledního vy- učov KnI Dyö by nufno dvakrát poskytnouli učen- níku prázdné odpoledne pro pokračovac školu, neboť čítáme-li cestu a někdy dosti dalekou do školy, aby učennlk přišel v čas a zpět, a vyučo- vání dvouhodinně od 4—6, jest zmařeno vlastně celé odpoledne. To jen po záměně nedělního vyučování A po záméne večeralho VyučoVaET, jak uká- žeme dale, odpadly by v řemesle až i tři od- poledne, kde hy učennik opět měl prázdno v dílně neboť hy musil zase do školy. A tu se tážeme, kdy s0 má učenník naučit řemTu, oěhodu a živnosti, aby z něho byl řeňresThík, obchodník a živnost- ník, klerý vykázati se má listem výučním? Ttmrkatdotent opoledním prazdnem by byl v svém řemesle zkrácen a měl by potom s učiti řemeslu o to, co odpoledne zameškal, déle, aby v řemesle se vzděla! — tedy na př. místo 2 let — 4 ro ky.
Ý E KnI Dyö
23 article
Však kdyby se našly místnosti, kde by učennici mohli se vyučovati místo v neděli dopoledne ve všední den dopoledne, postrádal by v práci mistr učenníka všední den i dopoledne a místo večerního vyu- čování třikrát odpoledne aneb pětkrát odpoledne místo jednoho dopoledne a třikrát odpoledne, pak by zajisté řekl: Nač bych měl učenníka, kterého nemám v řemesle a otázka učennická byla by rozřešena ta- kovým způsobem, že by bylo třeba hledali a stano- viti nových zákonitých ustanovení ulehčení pro živnostníky, aby měli učně. aby se dostalo řemeslům dorostu vyučenců, neboť za vylíčených poměrů by žadný řemeslník učně míti nechtěl, ba ani míti nemohl A přihlédněme nyni blíže k požadavku 2., aby odpadlo vyučování večer ní. Nelze upřiti, že tento požadavek dá se podepříti mnohými důvody a že jest do značné míry sympa- tický. Učenník po práci někdy unavený má od 6—8 (dříve do 9 hodin) večer seděti ve škole a dávat nejen pozor a chápati vyučování, obyčejně důležitý předmět, počty a písemnosti. Zde dalo by se snadno odpomoci vyučováním od 5—7 hodiny, pokud možno u některých řemesel ve středu i od 4-6 když by zůstalo při ne- dělním dopoledním vyučování. Zrušiti však nedělní vyučovánía večerní při dosavadních poměrech v Praze naprosto jest nemožno. I kdyby poskytli pp. mistři v náhradu toho obého vyučování 4 odpoledne učenníkům volného času, pravili jsme napřed, že by tak z ohledu na ře- meslo ani učiniti nemohli, než i kdyby se tak stalo, není v Praze volných škol, v kterých by se vyučování to konati mohlo, není ani volných uči- telů, kteří by vyučovati mohl .
Praha
24 article
Při vyučování do 4 hodin ve školách nelze pro- půjčiti školní místnosti denně odpoledne pokračova- cím školám, které užívají již nyní některou školn budovu denně a to večer, ve středu a v sobolu odpo- ledne a v neděli dopoledne, což nutno v Praze z té příčiny, že k vyučování na pokračovacích školá mohou propůjčiti se pro 81 tříd škol pokra- čovacích jen školy chlapecké. A stejně jako není místnosti volných po 4 od- poledne, není učitelů, neboť každý zaměstnán jest denně do 4 hodin až na nepatrné výminky. Nel moment ten nebudiž dnes v naší živnostenské ko- misi brán za hlavní, ač díme, že na zdarném pro- spěchu žactva mucho záleží též na zdalnosti, vzděla- nosti, počínání si a energii učitele Končíme úvahu svoji poukázáním na možnost rozporu zákonitého ustanovení § 100. živnost. řádu. v kterém se ukládá za povinnost panu učebnímu. aby pečoval o živnostenské vzdělán učedníkovo a neodnímal mu potřebného času a příle- žitosti k naučení se řemeslu a v témže para- grafu se mu ukládá, aby dopřál učednikům potřeh- ného času k navštěvě pokračovacích škol, kde scházi. buď dle možnosti a v době příhodne, ne však dle rozkazu učedníka. Neboť to, c dnes někteří organisátoři provádějí s učedníky, neni nic jiného, než diktát a štvaní jednak prot školám pokračov acíma odboruým, jedna proti mistrům, při čemž opírají se o ustanoven právě citované.
Praha
25 article
A tu třeba klidně rozvážiti prospěch ře- mesla, prospěch školy a bez zřetele na roze- štvané žadati a upraviti vše tak, jak naše po- měry toho dovolují, aby nevzalo poško- zení vyučování řemeslného dorostu v dnešní době tak důležité a také živnost- nietvu nebylo v těžkém boji existen- ním přitíženo. Z důvodů uvedených vyvozujeme a navrhu jeme Pracovní komise živnostensko-ob chodní Klubu národní strany svobod- my sln é pronáší názor ohledně umčle vyvolanýc
klub národní strana svoboda