2
masthead
V Praze, v ponděli dne 4. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranné a odpol. list
přešplácí pen
v Praze v administrai
na měsle
na čtrrt leta . . . . 5 K —k
s dvojí čonáškou
na měsl
na vit lota “
ve úlislkách
za měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštout
a měsle.
n čtvrt leia . . . . 9 K o0
s dvojí zásilken
a mřsle
dvrt i . . . .Ke
Poštout
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Volební oprava.
Z Vídně, 4. listopadu. Ve sněmovně po-
slanecké se dnes pokračuje v rozpravě o pro-
hlášení barona Gautsche ve příčině volební
opravy. Tato debata povede se ještě několik
dní. Není rozhodnuto, zdali do ní zasáhne dnes
předseda kola polského hr. Dzieduszyck
či teprve zítra. Pokládá se však pravděpodeb
ným, ba jistým, že baron Gautsch promluv
o svém chystaném díle ještě jednou, zase v
sněmovně poslanecké, po čtvrté.
V panské sněmovně bylo předevčírem na
pravici s celou určitostí vypravováno, že hlav-
ním původcem změny volebního řádu do sně-
movny poslanecké ve smyslu všeobecného s rov-
ného práva hlasovacího jest následník trůnu
arcikníže František Ferdinand.
V kole polském poslanec, který jest dů-
stojníkem a náleží ke frakci konservativní, na-
léhal na své přátele, aby nevzpírali se rovné-
mu právu hlasovacímu, pravě: »Milí přátelé
Máme býti horšími, nežli jsou naši soukme-
novci v ruském Polsku? Tam šlechta
solidárně zasazuje se o rovné právo hlasovací.
My v Rakousku máme býti proti němu?
Gautsch
František Ferdinand
Vídeň
Polsko
Rakousko
všeobecný s rov
6
article
Já alespoň pro svoji osobu proti němu nebudu
a zapřisahám vás, abyste jednali stejně!«
Spolek poštovních a telegrafních manipulantek.
Z Vídně, 4. prosince. Včera konala se zde
ustavující schůze poštovních a telegrafních mu-
nipulantek k založení říšského spolku. Navrho
vatelka slečna Heintschelova vyložila cíle
a úkoly nové odborové organisace, zlepšení
hmolného stavu ženských při poště a telegrafu
zaměstnaných. Požadavky jsou: minimální mzda
100 K měsíčně, služební přídavek, služební
pragmatika, zaopatření pro stáří. Dosud se při-
hlásilo 400 manipulantek. Jménem mužského
spolku zdejších poštovních úřadníků dal jeho
místopředseda Gratscheidt ujištění, že tento
bude své ženské kollegyně co nejhorlivěji pod-
porovat. Dodal: »Na vládu nespolehejte, ne-
choďte žádati a prositi a nechoďte na audience.«
Řečnice opposice slečna Plenerova, jako
delegátka těchže úřadnic ženského spolku, pro-
hlásila, že jest bezúčelno zakládati nový spolek.
Voláno bouřlivě: »Konec, konec!« Opposice
pomstila se za to, když místopředseda četl
osnovu stanov, volajíc: »Napřed musí býti sly-
šeno mlnění naše!« Několik dam počalo no-
hama dupati a tlouci na pulty. To se opakovalo
při každé řečnici. Konečně stanovy prošly ve-
likou většinou.
Heintschelův
Gratscheidt
Plenerův
Opposice
Vídeň
7
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Schůze finančních strážníků.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Hojně navští
vená schůze finančních strážníků vyslovila včera
požadavek pro moderní reorganisaci sboruf-
nanční stráže ve smyslu návrhu, podaného posl.
Pernerstorferem na radě říšské. Sehůze zpln -
mocnila organisační komitét, aby pokračoval
v zahájené akci organisační potud, až se do-
stane finanční stráži moderní a spravedlivé or
ganisace.
Sjezd delegátů státních sluhů.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Včera konal
se zde druhý všeobecný sjezd delegátů státníeh
sluhů za účastenství 83 delegátů ze všech krajů
Rakouska a zastupujících přes 12.000 hlasů
Přítomni byli také poslanci Prochaska, Eilenbo-
gen a Breiter. Po delší debatě byly schváleny
následující požadavky pro zřízení služební prag
matiky: Právo na dovolenou, odstranění tajné
kvalifikace, obesílání komise disciplinární svo-
bodně volenými kollegy stavovskými, snížení
služební doby na 35 let, úplný nedělní klid
náhrada za noční služby.
Sociálně - demokratické demonstrace
v Drážďanech.
Z Drážďan, 3. prosince. (C.-B.) Dnes do-
poledne konalo se zde sedm sociálně-demokra-
tických protestních schůzí proti dosud platnému
volebnímu právu do zemského sněmu. Po jieh
skončení táhli účastníci v semknutých průvo-
dech do vnitřního města, kdež byli policil roz
přýlení. Když chtěli demonstranti na Nověm
městě překročiti mosty, vedoucí na Staré město.
bylo jim v tom policil s tasenými šavlemi za-
bráněno, při čemž utrpělo několik osob zranění.
Před královským zámkem uspořádalo asi 1000
osob projev, ale byly rovněž policií taseným
šavlemi zatlačeny. Také při této přílsži tost
byla celá řada osob zraněna a zatčena. Počet
demonstrantů obnášel asi 15.000 osob.
Vídeň
Rakousko
Prochaska
Eilenbo
Drážďany
Stará město
8
article
Krise v Uhrách.
Krise v Uhrách.
Uherské kompromisní pověsli.
Z Pešti, 3. prosince. (C.-B.) »Pesten
Lloyd« píše k pověstem o kompromisu as
takto: Je-li vůbec možnou nějaká sprostředku-
jící akce, pak musí býti zahájena hned nyní,
dříve než padne rozhodnutí; není nic platno
skrývati se za frasi, že koruna jest nepřístupnou
pokusu rozřešení a že nechce ničeho slyšeti
utvoření kabinelu z řad anebo za pomoci
koalice. To považujeme za vyloučeno jako
špatné mínění. Panovník, který od 40 let uka-
zuje se býti věrným ochrancem uherské konsti-
tuce a nedotknutelnosti parlamentu, kterýv
dlouhé epoše své vlády za poměrů politických
tak různotvárných, za tolikerých změn vedou-
cích osobností nikdy nedal se vésti sympatiem
nebo antipatiemi — ani dnes nezmění svůj
úmysl a nekonečně daleko jest od něho vzdálen
jakýkoliv předsudek proti osobám nebo stranám.
»Pesti Hirlap« píše: Chce-li král
uzavřiti s národem smir, pak přijde mu nároc
Hirlap
Uhry
Pešť
Pesten Lloyd
9
article
srdečně vstříc. Nestane-li se maďarština armádní
řečí, pak může parlamentní většina předstoupiti
před národ jen tenkráte, jestliže jako vyrovnání
pohledávek docílí předchozího souhlasu králova,
že maďarština při vnitřních refor-
mách, při volební reformě, v po-
vinném vyučování a ve veřejn
správě bude zavedena v užívání.
Ostatní listy píši o kompromisu velice
zdrželivě.
Z Marmaroš-Szigetu, 3. prosince. (C.-B.)
Strana neodvislosti v komitátu marmarošském
konala dnes svoji ustavující schůzi, které zů-
častnili četní poslanci, mezi nimi hr. Apponyi
jenž zabýval se otázkami všeobecného hlasova-
cího práva a prohlásil, že strany koaliční v boji
za uhájení ústavnosti budou pokračovati. Řečník
prohlásil, že úplně souhlasí se zásadami, jež byl
Košut vyslovil.
Z Pešti, 3. prosinco. (C.-B.) Strana soc.
dem, konala v četných místech své schůze v
prospěch všeobecného práva hlasovacího. Klid
nebyl nikde porušen.
Košut
Marmaroše
Sziget
Pešť
10
article
Události ruské.
Události ruské.
Před všeobecnou stávkou?
Z Berlína, 3. prosince. (C.-B.) Dle zpráv
petrohradských jest kabelová služba
s Dánskem zastavena, též telegra-
fické spojení s Finskem. Železniční
úřadníci zdráhají se dopravovati vládní a sou-
kromé depeše, jsou ochotni jen telegramy do-
pravní odesílat. Zastaví-li práci, což se očekáví
každé chvíle, bude také železniční doprava za-
stavena. Veškeren pokrokový tisk žádá odstou-
pení ministra vnitra Durnova, jejž činí za
přiostření situace zodpovědným. Všeobecně
se soudí na vážné události v nej-
bližších dnech. Sociální demokratéa
revolucionáři chtějí okamžiku toho použiti ke
všeobecné stávce ve všech oborech.
Vláda jest odhodlána všecky bonře bezohledně
pollačiti Vzdor velkému počtu vojska má město
obvyklý dojem. Obyvatelstvo zásobuje se potra-
vinami. Včera zatčeno 25 mužů od preobražen-
ského gardového pluku. Od několika dnů ne-
roznášejí se žádné noviny a psaní.
Durnův
Berlín
Dánsko
Finsko
11
article
Nové protižidovské bonře v Oděsse?
Z Berlína, 3. prosince. (C -B.) Dle sdělen
soukromého zpravodaje z Podwoloezysky došly
tam z Oděsy zprávy, dle nichž očekává se
v Oděsse nové vraždění, poněvadž jest v kasár-
nách vojsko proklamacemi k vraždění Židů vy-
bízeno. Gen. guvernér, generál Kaulbars
prohlásil k zástupeům tisku, že vojsko jest
pobouřeno vyzývavým chováním ži-
dovského obyvatelstva, takže nemůže
vzíti zodpovědnost za udržení po-
řádku. Nejvíce jest se obávati četných pro-
puštěných záložníků, nyní zahálčivých, kteř
s nezaměstnanými dělníky snadno mohou být
k nepokojům svedeni. Poněvadž jest Oděssa od
Petrohradu následkem telegrafní, železničnía
telefonní stávky úplně odříznuta, panuje zde
největší nejistota.
Uklidnění v Polsku
Z Berlina, 3. prosince. (C. B.) Dle došle
sem zprávy »Pet. Tel. Agentury« potvrzuje
»Pravit. Věstnik«, že za krátkého trvání váleč-
ného slavu v Polsku dostavilo se poměrno
uklidnění mysli. Válečný stav zrušen k návrhu
gen. guvernéra. Vláda doufá, že rozvážní živlové
v Polsku přispějí k tomu, aby také tato země
zúčastnila se plodonosné práce k blahu Ruska
Amerika ruským židům
Z Nového Yorku, 3. prosince. Sbírky ve
prospěch obětí protižidovských bouří na Rus
činí dosud million dollarů.
Žid
Kaulbars
Berlín
Podwoloezysky
Petrohrad
Polsko
Peto
Rusko Amerika
Nový York
Rus
12
article
Slavnostní valné shromážděni
České Akademie.
Slavnostní valné shromážděni
České Akademie.
V rámci obvyklého lesku konalo se včer
odpoledne výroční valné shromáždění České Aka-
demie v Pantheonu musea. Nejvyšší maršálek
zemský, kníže Jiří Lobkovic pronesl úvodní ře
asi tohoto znění:
Můžeme vším právem tvrditi, že Česká
Akademie prospivá, že plní svědomitě a správně
úkoly, jí stanovami určené a že zaujímá mez
ústavy podobného druhu, směřujícími k stejným
účelům, postavení čestné, ano v mnohých bodech
vynikající. Prokázala již svému národu ve pro-
spěch pokroku vědeckého a uměleckého, ano ce-
lého jeho duševního vývinu služby nad míru
platné a cenné, a založila sobě tím dík všech
vzdělaných jeho příslušníků. Toto uznání všal
nevylučuje, bychom občas sobě předkládal
otázku, zdali světový vývin lidské vzdělanosti
nedává částečně podnět ku vytýčení úkolů dalších,
dosud nedostatečně pěstovaných, a nebylo-li by
záhodno, by stávající již útvary, zřízené ve pro-
spěch vědeckého pokroku, věnovaly svou pozor-
nost též tvořícím se útvarům novým; a bud
těmto podnikům samostatným poskytovaly moráln
podpory své vlastní, dávno již uznané autority
aneb, aby dokonce přičlánkováním ke svému
vlastnímu tělesu jim uznávaly plnění vytknutého
úkolu, a tím sobě zároveň pojistili zásluhu jas-
ného porozumění potřeb, v novějších dobáchse
vyskytnuvších.
Činnost vědecká se ustavičně rozšiřuje
v každém odvětví duševní práce; nastává v ka-
ždé jednotlivé vědě stálé specialisování; tvoří
a vyvinují se nové obory vědecké, o jejichž exi-
stenci před nedávnem snad nikdo neměl ani
tužení; vyjevují se nové vědecké methody; po-
vstává vědecké zpracování nově nabytých prak-
tických zkušeností; a kdežto se jednak věde-
cké bádání stále prohlubuje, rozmnožují se
jinak praktické výslodky vědecké práce ve
všech oborech lidských vědomostí.
Lobkovic
Český akademie
Český Aka
Český akademie prospivá
13
article
Neodvážím se zajisté, zde popisovati tent
všestranný vzrůst vědecké činnosti a jejích
praktických výsledků. Nestačil by k tomu an
čas, pro dnešní schůzi vyměřený; ano, nepři-
znávám ani dost málo sobě samému kompe-
tenci, bych jej v tomto sboru vědeckých kapacie
vykládal, aneb dokonce o tom pronášel úsudek
zdali a v jaké míře náleží učencům přizpůso
biti svou vlastní činnost tomuto ohromnému vý
vinu všech oberů vědeckých.
Budiž mi toliko dovoleno, bych dnes, při
příležitosti slavnostního shromáždění České
akademie, upozornil naši veřejnost
na dva zvláštní směry, různé sice, ale
nikterak sobě neodporující, které mohou být
považovány za následky přetvořujících se ná-
zorů o úkolech vědy a v jejichž prospěch po-
vstávají právě v naší vlasti nové, mnohoslibné
podniky. Jeden z nich čeli k tomu, by známost
o výsledcích vědeckého bádáni vnikla dále do
kruhů, kterým dosud buď vůbec nebyla pří-
stupna, aneb ve kterých nebývá alespoň poskyt-
nuta dostatečná přiležitost, by vědomosti,v
mladších letech na školách nabyté, se zacho-
valy a dále rozšiřovaly.
Český akademie
14
article
Takové zpopularisování věd mezi českým
lidem bere sobě za úkol nový spolek, založený
a doporučený se strany velice vážné, pode jmé-
nem „Svaz osvětový“ a nebude za-
jisté od místa, požádám-li všechny
české vzdělance, zejména pak
též členy Akademie, by tomuto
podniku, jemuž stojí v čele jeden
z nejváženějších jejich kollegů,
věnovali svou pozornost a neode-
přeli svcu podporu. — Následkem
změny, které nepopiratelně podléhají názory
o úkolech a objemu vědeckého bádání, po-
vstává však u vynikajících členů
této Akademie též úmysl jiný, je-
hož uskutečnění netoliko by vydobylo
samé Akademii nové zásluhy o kulturní vývin
našeho národa, ale může též svými praktickými
výsledky konati skvělý vliv na hmotné povzne-
sení obyvatelstva naší vlasti. Tento úmy sl
spočívá na úvaze, že problémy ho-
spodářské a sociální nabývají v mo-
derním živolě důležitosti stále se vzmáhající
že správné propracování otázek s nimi sou
vislých předpokládá čím dále, tím větší vše
stranné vzdělání vědecké a že při tom se stálo
vyvinuje vždy rostoucí vzájemný vliv požadav
ků národohospodářských na nejrůznější obory
činnosti vědecké a zároveň opět vědeckého bá
dání na praktické vymoženosti rázu hospodář
ského a sociálního.
svaz osvětový
15
article
Nezbytné spelčování vědy a praxe na pol
národohospodářském bývá areiť v různých ze
mích uskutečněno způsobem dosti rozmanitým
Stává se to někdy zvlůštní úpravou vyšších uči
lišť, anebo zřizováním různých ústavů, založe
ných z prostředků soukromých spolků. Svolá
vaji se k tomu účelu zejmena i sjezdy čili kon
gresy odborníků, na kterých se důkladně pro
jednávají způsobem vědeckým otázky národo-
hospodářské i sociální, jak se to stalo nedávno
v rozměrech neobyčejně rozsáhlých v belgi-
ckém městě Mons (Bergen), pod jménem
„sjezdu pro světovou hospodářskou expansi“
(Congrěs d'expansion économique mondiale).
Jakými prostředky pak sluší přibližiti s
kýženému cíli v té neb oné zemi, u toho kte-
rého národa, toť otázkou, kterou rozluštiti lze
toliko na základě zralého uvažování poměrů
místních a společenských, důkladné znalosti
potřeb a správného posuzování prostředků, jež
jsou k tomu konci po ruce. Nebudu šířiti o tom
slov, že, posuzujeme-li nepředpojatě stav věcí
v národě našem, nemůžeme zneuznati mnoho
násobné nedostatky ve vývinu jeho života ho-
spodářského; a jest nám přiznati se, při vší
hrdosti na úroveň jeho vzdělání duševního, že
co do poměrů hmotných zůstává dosud valně
pozadu za mnohými národy sousedními. Ná
prava jest nutna; nebude však zajisté úkolem
lehkým. Nepopíralelná těžkopádnost, která
u nás vadí rychlému provedení změn v úpra
vách učilišť, jak středních, tak i vyšších, ne-
dovoluje, bychom se spolehali na brzké a dosta
tečné opravy ve školství, kterým by bylo lze
přiblížiti se k naznačenému cíli. Mnohostranná.
různá, ač v mnohých ohledech zajisté velice
záslužná činnost trvajících již spolků, brání na-
ději, že by mohla býti snad vyhledána odpomo
utvořením nové organisace spolkové rázu sou
kromého.
Mons
Bergen
16
article
Tyto úvahy zavdaly příčinu k myšlence
nové, jejíž uskutečněním se zabývají někteři
vynikající členové české akademie, v jejich
čele se nachází muž, který stál již u kolébky
tohoto ústavu a jehož tvůrčím ideám a přímo
obdivuhodné obětavosti děkuje český národ již
celou řadu blahodárných zařízení.
Jedná se totiž o to, by byla utvořen
zvláštní národohospodářská instituce, k akade-
mii sice přičlánkovaná, avšak ve své budoue
činnosti samostatná, která složena zároveň z od-
borníků vědeckých a vynikujících mužů ze světn
obchodnického a průmyslového, měla by z
úkol vyhledávati a přivěsti všemožně k platnost
veškeré prostředky, jimiž by mohlo býti poslou-
ženo hospodářskému povznesení příslušníků ná-
roda českého. Nezdá se mi býti v tomto oka-
mžiku na místě, bych podrobně vylíčil, jakým
způsobem má tato nová instituce dle úmyslu
těch, kteří se ucházejí o její založení, pracovati
k dosažení svých účelů.
Dnes snad postačí, bych ve slavnostním
shromáždění naší akademie upozornil českou
veřejnost na to, že z ústavu, který dosud na
poli čistě vědackém vyzískal sobě již tolikerých
zásluh o kulturní vývoj našeho národa, vyjde
bohdá za nedlouho úvtar nový, věnovaný pěči
o hospodářské jeho povznesení. Akademie tím
zajisté nespustí se svých původních vlastníe
vznešených úkolů, nýbrž dokáže toliko slavně
český akademie
17
article
že jasně porozuměla potřebám moderní kultury
podmíněné u každého národa souměrným vý-
vojem sil duševních a zdravého hospodářskéhe
pokroku. (Výborně, potlesk.)
Po utišení potlesku, přednesli vřelé vzpo
mínky na zesnulé členy Akademie sekretářové
třídní prof. dr. Z. Winter a řed. A. Truh-
lář, načež generální sekretář prof. dr. Boh.
Raýman přečetl výroční zprávu o stavu
činnosti Akademie. V uplynulém roce měla Aka-
demie 233 členů a to 2 čestné, 43 přespolních.
51 řádných, 49 mimořádných a 87 dopisujících
Za řádné členy zvoleni dv. r. prof. dr. Zucke
a prof. Storch, mimořádnými M. Švabin
ský a Vítěz. Novák, dopisujícím prof. dr.A
Mrázek.
Výroční ceny, jež IV. třída udilí dle § 2
lit. a) stanov, přisouzeny byly, jak následuje
a) V odboru literárním
první cena (2000 korun) nebyl
udělena;
druhá cena (800 K) přisouzena dramatu
pana Fr. Ad. Šuberta »Žně«, dalš
druhé ceny (po 800 K): za román
»Zrádné proudy«, Jiřímu Sumi no i
(pl. Amalii Vrbové) a p. K. M. Č ap
kovi za knihu »Patero novel«;
dvě ceny třetí: (500 K) panu Karlu
Klostermannov i za román »Světák
z Podlesí« a (400 K) p. B. K amin-
skému za abírku básní »Na viole
dlamour«.
b) V odboru hudebním
první cena nebyla udělena;
druhé ceny (800 K) dostalo se p. Vít.
profesor
Winter
doktor
Boh
Raýman
Aka
Zucke
Storch
M Švabin
Novák
Mrázek
Ada
Šubert
Jiří Sumi
Vrba
Patera
Klostermannov
Vít
Francie
18
article
Novákovi za symfonickou básen
»O věčné touze«;
třetí cena (500 K) přiřknuta p. Karlu
Moorovi za ouverturu k Hauptman-
novu dramatu »Tkalci«.
c) V odboru výtvarných umění;
první cena (2000 K) nebudiž
udělena; z obnosu jejího užije se
800 K na další druhou cenu;
druhá cena (800 K) přisouzena byla p
Q. Kociánovi, sochaři, za plastiku
»Vzkříšení«, další druhá cena (800 K.
panu Ferd. Engelmůllerovi z
cyklus pastelů »Čtyry roční počasí«;
třetí cena (500 K) panu Ludviku Ku
bovi, malíři, za jeho díla uměleck
z roku 1904.
Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky
choti jeho Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha-
Havelky přisouzena cena (1600 K) pana Aloisu
Jiráskovi za jeho historickou hru »Gero .
Z fondu JUDra. Jana Kanky ku podpoř
umělců a spisovatulů české národnosti přičknuty
byly roku letošního dvě ceny a to: 1400 K prof.
Josefu Maudrovi za skupinu »Ostražitost-
a 800 K panu Otakaru Ostrčilovi za oper
»Vlasty skon«.
Z fondu Klementy Kalašové pro mladé hu-
dební skladatele, propůjčen roční požitek (2000 K
panu Jindřichu Jindřichovi, učiteli v Doma
zlicích na základě předložených skladeb vokálních
Dále udělena řada podpor na práce vědeck
a literární.
Česká Akademie měla dle výkazu král. české
zemské pokladny koncem října 1905: Jmění
základního K 596.935 51, jmění reservníh
K 30 063.47, fond ku. Liechtenšteina K 41.542.45
fond Klementy Kalašové K 5353.86, fond MUDra
Josefa Šichy K 101.569 26, fond Josefy Če
mákově K 10 887.45, fond Matěje ryt. Havelky
K 78 004.25, fond JUDra. J. Kaňky K 41.775.70.
fond JUDra. Gustava Sudy K 15.747.14, fon
Julia Zeyera K 19 280.81, fond Leop. Schmidt
K 24.046.11, úhrnem K 965 206. 01.
Závěrečnou přednášku promluvil spisovate
F. A. Šubert, jenž za thema zvolil úvahu
o základech k uměleckému a vůbec kulturnímu
významu Národního divadla.
Novák
Moor
Hauptman
Q Kocián
Ferd
Engelmůller
Ludvik
Matěj
Havelka
Růžena
Karel
Pippich
Jirásek
Kanka
profesor
Maudr
Ostrčil
Vlasta skon
Kalaš
Jindřich Jindřich
Mudra
Šich
če
Sud
Zeyer
Schmidt
Šubert
Gera
Kaňk
Judra
Leop
národní divadlo
O věčný touha
19
article
O době vyučování na pokračovacích
a odborných školách v Praze.
O době vyučování na pokračovacích
a odborných školách v Praze.
(Uvaha vzešlá a schválená pracovní komi s
živnostenskoobchodní Klubu ná
rodní strany svobodomyslnéve schůzi
konané dne 30. listopadu r. 1905)
Mládež, agitatory nesvědomitými svedená a roz
vášněná, sama sebou vznětlivá, křičí: »Pryč s po
kračovacími školami«, koná průvoďy p
městě, kdu Těsěňa Jes! TaDülka: »Pryč s pokračova
cími školami«, »Pryč s otroctvím ve Kkole«, »Pry
sedmořením« — mádež schází se ve schů
zích, ne za účelem vzdělání se, ušlechtilého pobaven
se a národního povzbuzení — ale štvána agilatory
a osobami, které o vlivu pokračovacích škol na vzdě-
lání nemají ani poněti, slyší tam snižování škol pe
učenníky vůbec pod heslem: »okrádají vás o vás
volný čase, a massa učenníků, slyšíc ten hlas, tleská
a vnímá do sebe jen odpor a nechuť ke každému
dalšímu vzdělání se a to před tváří a s vědo
mím úřadů
Nie neuvažuje, že pokračovací školy jsou velikým
dobrodiním pro ně, dobrodiním, které nebylo posky
továno generacím starším, ale kterého se dočkal
učenníci nynější.
Nelajíme se tím nikterak, že naše školy po
kračovací nejsou ještě idealem, ale to tvrdíme, ž
tam, kde škola obecná položila základ k vzdělán
člověka vůbec, škola pokračovací a ze
jmena škola odborná poskytuje učen
níkům pevný a dobrý most k život
praktickému, řemeslnému, obchodním
i živnostenskému vůbec.
sedmoření
Praha
Těsěňa Je
20
article
Snahou všech lidí dobré vůle, kdož chtějí pro
spěti stavu živnostenskému, prospěti řemeslůn
v našem národě, musí býti: zdokonalení ško
pokračovacích a odborných.
V našem národě, odkázaném na vlastní přičin
livost, pilnost a pokročilost, našly školy pokračovac
porozumění, vždyť jednotlivci přinášejí školám těn
nejednu oběť, obec věnuje tisíce ročně na školyt
a tu učňově čeští, místo aby vděční byli za ta dobro
diní jim prokazovaná, staví se do řad těch, kteř
zničiti by chtěli školy ty, zničiti vymoženost a po
krok naší dobyl
Proto považujeme volání svrchu uvedená za vý
střelek těch, kteří nemají a neměli vůli se něčemu
naučiti a svádí k tomu i mládež pod hesly bí
nými.
V drobném prodeji-
ranní číslo o sobn
za Sh
odpole dní
. . . . na 2h
Ve úilialkách na venkov
ranní číslo. . . . . . . . 20h
oápolední . . . . . . . 8h
Inserát
platí se hotově sopřel
Předplanení a jaserty přljre k adiini-
strace v Marissské alici č. 3.
Tam naehásejí sa tež redakre
tískárna a sspedice „Nár ednich binsti“
Rukopisy se nevraceji.
21
article
Vždyť náhradu za školu pokračovací neposkytnou
nynější »sportovní« hry, které nevedou k zje
mnění a ušlechtění mravů a chování se-
Však jdou proudy i jinými směry mezí učenníky
a to:
a) zrušlti vyučování nedělní
b) zrušíti vyučování večerní.
Pojednáme nejprve o požadavku prvním: zru-
šiti vy učování nedě lní.
Požadavek ten zakládá se prý na neděln ím
klidu.
Nedělní klid znamená klid od práce a zaměst-
nání, ale dle n šeho přesvědčení ne od vzdělávání
se. Vždyť právě dožaduje se klid nedělní od všech
stavů dělného lidu a různých pracovníků, aby měli
čas v neděli k vzdělávání se.
A komu ze stavu živnostenského dnes není
třeba vzdělávatí se čtením, nazíráním, pozorováním,
posuzováním, vyslechnutím přednášek stavu živno-
stenského se týkajících — v době, kdy vše ráze
pokračuje, mění se a výžaduje všude sil dobrých,
pokročilých
A učenníkům základem vzdě láne
dalšího, jest škola pokra čovací a škola
odborná.
Proto nemůže se pojímati učení se ve školev
neděli dopoledne od 9. do 12. hod. za práci, za
rušení nedělního klidu — ale za dobu
určenou k vzdělání se učenníků, pro
kterou vyměřen jest nedělní klid
práce.
Však i praktické momenty podporují zachování
nedělního dopoledního vyučování, zejmena při ny-
nějších našich poměrech.
Z pravidla se v neděli dopoledne ve ško
lách pokračovacích a odborných při denním světle
kreslí a rýsuje, ježto jest to jediný den dopoledne
volný na školách obecných a měšťanských, kterých
81 tříd pokračovacích v Praze používá.
Praha
22
article
Kdyby mělo odpadnouti vyučování to, potom
přeložiti by se musilo na hodiny odpolední, ať ne-
dím večerní, kdy ve školách se nevyučuje a nastalo
by zhoršení poměrů vyučovacích v každém
ohledu.
Vždyť školy pokračovací trvají 8 měsíců pod-
zimních, zimních a jarních — a tu bylo by většinou
i odpoledne vyučováno při světle uměléma
v třídách, z nichž sotva žáci odešli — tedy ve
vzduchu zkaženén:, prachem nasyceném — místo ny-
nějšího pohodlí v neděli dopoledne.
Přihledněme dále, jak by bez ohledu na vyučo-
vání večerní změnou tou jevil se poměr učen-
nika k mistru.
Podle řádu živnostenského má poskytnouti mistr
učenníku Ý E návv pokračovacích škol.
Zrušením nedělního dopoledního vy-
učov KnI Dyö by nufno dvakrát poskytnouli učen-
níku prázdné odpoledne pro pokračovac
školu, neboť čítáme-li cestu a někdy dosti dalekou
do školy, aby učennlk přišel v čas a zpět, a vyučo-
vání dvouhodinně od 4—6, jest zmařeno vlastně celé
odpoledne.
To jen po záměně nedělního vyučování
A po záméne večeralho VyučoVaET, jak uká-
žeme dale, odpadly by v řemesle až i tři od-
poledne, kde hy učennik opět měl prázdno v dílně
neboť hy musil zase do školy.
A tu se tážeme, kdy s0 má učenník naučit
řemTu, oěhodu a živnosti, aby z něho
byl řeňresThík, obchodník a živnost-
ník, klerý vykázati se má listem výučním?
Ttmrkatdotent opoledním prazdnem by byl
v svém řemesle zkrácen a měl by potom s
učiti řemeslu o to, co odpoledne zameškal,
déle, aby v řemesle se vzděla! — tedy na
př. místo 2 let — 4 ro ky.
Ý E
KnI Dyö
23
article
Však kdyby se našly místnosti, kde by učennici
mohli se vyučovati místo v neděli dopoledne ve všední
den dopoledne, postrádal by v práci mistr učenníka
všední den i dopoledne a místo večerního vyu-
čování třikrát odpoledne aneb pětkrát odpoledne
místo jednoho dopoledne a třikrát odpoledne, pak by
zajisté řekl: Nač bych měl učenníka, kterého nemám
v řemesle a otázka učennická byla by rozřešena ta-
kovým způsobem, že by bylo třeba hledali a stano-
viti nových zákonitých ustanovení
ulehčení pro živnostníky, aby měli učně.
aby se dostalo řemeslům dorostu vyučenců, neboť za
vylíčených poměrů by žadný řemeslník
učně míti nechtěl, ba ani míti nemohl
A přihlédněme nyni blíže k požadavku 2., aby
odpadlo vyučování večer ní.
Nelze upřiti, že tento požadavek dá se podepříti
mnohými důvody a že jest do značné míry sympa-
tický.
Učenník po práci někdy unavený má od 6—8
(dříve do 9 hodin) večer seděti ve škole a dávat
nejen pozor a chápati vyučování, obyčejně důležitý
předmět, počty a písemnosti.
Zde dalo by se snadno odpomoci vyučováním
od 5—7 hodiny, pokud možno u některých řemesel
ve středu i od 4-6 když by zůstalo při ne-
dělním dopoledním vyučování.
Zrušiti však nedělní vyučovánía
večerní při dosavadních poměrech
v Praze naprosto jest nemožno.
I kdyby poskytli pp. mistři v náhradu toho
obého vyučování 4 odpoledne učenníkům volného
času, pravili jsme napřed, že by tak z ohledu na ře-
meslo ani učiniti nemohli, než i kdyby se tak stalo,
není v Praze volných škol, v kterých by se
vyučování to konati mohlo, není ani volných uči-
telů, kteří by vyučovati mohl .
Praha
24
article
Při vyučování do 4 hodin ve školách nelze pro-
půjčiti školní místnosti denně odpoledne pokračova-
cím školám, které užívají již nyní některou školn
budovu denně a to večer, ve středu a v sobolu odpo-
ledne a v neděli dopoledne, což nutno v Praze z té
příčiny, že k vyučování na pokračovacích školá
mohou propůjčiti se pro 81 tříd škol pokra-
čovacích jen školy chlapecké.
A stejně jako není místnosti volných po 4 od-
poledne, není učitelů, neboť každý zaměstnán
jest denně do 4 hodin až na nepatrné výminky. Nel
moment ten nebudiž dnes v naší živnostenské ko-
misi brán za hlavní, ač díme, že na zdarném pro-
spěchu žactva mucho záleží též na zdalnosti, vzděla-
nosti, počínání si a energii učitele
Končíme úvahu svoji poukázáním na možnost
rozporu zákonitého ustanovení § 100. živnost. řádu.
v kterém se ukládá za povinnost panu učebnímu.
aby pečoval o živnostenské vzdělán
učedníkovo a neodnímal mu potřebného času a příle-
žitosti k naučení se řemeslu a v témže para-
grafu se mu ukládá, aby dopřál učednikům potřeh-
ného času k navštěvě pokračovacích škol, kde scházi.
buď dle možnosti a v době příhodne, ne
však dle rozkazu učedníka. Neboť to, c
dnes někteří organisátoři provádějí s učedníky, neni
nic jiného, než diktát a štvaní jednak prot
školám pokračov acíma odboruým, jedna
proti mistrům, při čemž opírají se o ustanoven
právě citované.
Praha
25
article
A tu třeba klidně rozvážiti prospěch ře-
mesla, prospěch školy a bez zřetele na roze-
štvané žadati a upraviti vše tak, jak naše po-
měry toho dovolují, aby nevzalo poško-
zení vyučování řemeslného dorostu
v dnešní době tak důležité a také živnost-
nietvu nebylo v těžkém boji existen-
ním přitíženo.
Z důvodů uvedených vyvozujeme a navrhu
jeme
Pracovní komise živnostensko-ob
chodní Klubu národní strany svobod-
my sln é pronáší názor ohledně umčle vyvolanýc
klub národní strana svoboda