Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 14.

kům, že by v opačném případě mohly postihnou- ti celý hospodářský a výrobní život. Řeč po- slance soudr. Pika sledována byla s pozorností a jednotlivé její odstavce provázeny byly ži- vým souhlasem sociálních demokratů. Mimo sou- druha Pika mluvili k této otázce také dr. Benkovič a polský soudruh Reger. Hla- sování o návrhu na zavedení minimální mzdy bylo zajímavé. Měšťácké strany všech národno- stí, vyjímaje osobnosti, jež mají pověst sociál- ních politiků, z třídní předpojatosti proti dělní- kům hlasovaly proti návrhu a tak způ- sobily, že první část návrhu posl. soudr. Pika, aby nejdéle do konce roku 1912 byla podána předloha o minimální mzdě v hornictví, byla zamítnuta. Z českých stran proti tomuto návrhu hlasovali mladočeši, agrárníci a klerikálové, kteří tímto hlasováním proje- vili své nepřátelství vůči strádajícím hor- níkům. Druhá část návrhu, aby ministerstvo ve- řejných prací v době nejbližší svolalo anketu, na níž za přítomnosti zástupců dělnictv z báňských společenstev a odborových organi- sací jednáno by bylo o otázce minimální mzdy v hornictví, byla jednomyslně přijata. To ovšem jest věc již podřadnější a ve vině měšťáckých stran spočívá, že odmítly prvý žásadní a nej- důležitější odstavec návrhu. V dalším vyřízen byl zákon o úrazovém pojištění ve stavebních živnostech. Ve čtvrtek 28. března schválila sněmovna jednomyslně zákon, který ukládá vládě postaviti 1. průplav dunajsko-oderský; 2. průplav dunaj- sko-vltavský; 3. průplav dunajsko-oderskýk střednímu toku Labe; 4. odbočku od dunajsko- oderského průplavu k toku řeky Visly a k splav- nému toku Dněstru.

Návrh dra Koernera v záležitosti soudcov- ského jmenování v Čechách byl většinou sně- movny zamítnut. Čeští sociální demokraté hla- sovali pro tento návrh. V pátek 29. března ukončila sněmovna první čtení vodocestných předloh, které přikázány jsou zvláštnímu výboru, který po Velikonocích bude volen. K vodocestným předlohám promluvil za české sociální demokraty soudr. Tusar z Mo- ravy. — Mimo toho jednalo se v týž den o da- ňových úlevách pro hospodářskáa výdělková společenstva. Předloha ta- to do značné míry, stane-li se zákonem, prospěje družstevnímu hnutí. Německý návrh, který před- lohu chtěl odstraniti, byl 153 hlasy proti 116 zamítnut. — V týž den schválena bruse ls ká cukerní konvence a zákon o poru- šení pracovní smlouvy, který zrušuje stíhání dělníka pro neoprávněné zrušení pracov- ního poměru. Povelikonoční zasedání parlamentu bude za- hájeno 18. dubna. K opravě volebního řádu na zemském sně- mu. V poslední schůzi komise sněmovní, která jedná o volební opravě do zemského sněmu, vy- slal náš zemský výbor strany deputaci, sestá- vající ze soudruhů Johanise, dra Soukupa, Ha- vleny a Stivína, která předložila českým čle- nům subkomitétu, posl. Sokolovi, Švehlovi a Pod- lipnému, jakož i předsedovi hr. V. Schönbor- novi písemný projev a tlumočila požadavky děl- nictva. Dojem, který si členové deputace děl- nické ze sněmovny odnášeli, jest ten: Vyjedná- vání mezi českými a německými měšťáky, do něhož je zahrnuta také volební oprava, blíží se svému ukončení přes všecku zdánlivou neplod- nost porad a otázka volební opravy vstupuje do stadia, kdy je třeba největší obezřetnosti dělnictva Pozoruhodné je to, že právě v tomto období by- ly doutníky zdraženy. Pak ovšem vláda nářek ná drahotu nebéře vážně

ode dávna osvědčená

POTRAVA PRO KOJENC jakož i odrostlé nemoc. žaludkem. OBSAHUJE NEJLEPŠÍ ALPSKÉ MLÉKO 1 Krabice K 1.80 v každé lékárně a dro

Sociální poměry Slovanů.

Styky Přemyslovců s Němci měly za ná- sledek, že i mravy a způsob žití se měnil. — Šlechta navykala si bujnému životu, útratám, žá- bavám, turnajům, což vše vyžadovalo většího vy- dání. Vládce jí dával příklad. Aby nabyli oba peněz k tomuto hýřivému a nákladnému životu, jali se od 12. stol. prodávati půdu, král pak pomezdní hvozdy. Sociálně bylo to prospěšné lidu, ale národnostně zhoubné. Dostala se půda většinou cizincům Němcům, kteří pevně na hra- nicích se usadili a jichž potomci tolik svízelůa běd národu našemu připravili. Prodej dál se práv- ně — a právo to zváno zákupní (emfiteutní) — purkrechtní, též handfeštní — bylo to však prá- vo německé. Způsob koupě byl obyčejně tento: Některý podnikatel koupil půdu tu, přivedl osad- níky a ti založili novou vesnici. Obyvatelstvo této osady dostávalo úlevy od všech daní zem- ských, ale po vypršení této lhůty byli nuceni odváděti daň a robotovati svému pánu jako poddaní. Podmínky zaznamenávány v listinách. Práva zákupního použili i domácí obyvatelé hosté i sluhové, kteříž tak nabyli práva na půdu, posuď jim propůjčenou. Ale i dědici dle práva zákupního zajišťovali si svůj maje- tek, byli dosavadními nejistými právními pomě- ry k tomu nuceni. Než vše to nezamezilo, aby pro poddané ne- nastaly horší a horší doby, zvláště když jak světské tak duchovní vrchnosti vybavily sebe a své poddané z moci knížecí.

Poddaný lid, který z počátku konal jent roboty a ještě snesitelné, které plynuly a vázly na užívaném pozemku, k nimž se zavázal jed- nak za nájem, nebo za panskou ochranu, měnily se k horšímu. Vrchnost utužovala poddanství, vymýšlel nové platy a roboty. Německé feudální snahy ovládly šlechtu — jí prospívaly, ale lidu byly tíhou. Šlechta zkracovala sedláky i o půdu, práva, ale i o svobodu. Stav ten začínal ve 12. stol. za zmíněného rozvratu v rodě Přemyslově. Uvalovaja na selský lid nejen povinnosti zemské ale i krajské, jež se sebe svrhovala. Stavěla si hrady — tvořila okruh své šiechty vyšší panské, znásilňovala okolí, města i drobnou nižší šle- chtu, zemany; na králi vymáhala si nová prá- va a immunity. Na sněmu byla jen ona pánem a v obcích přestala správa lidu. Vedle toho však jižsi nelidsky jednala s pod- danými; utnutí ruky nebo nohy, vyloupání očí bylo časté. I volnost stěhovací chtěla lidu od- níti. Roku 1400 zrušila ustanovení, aby lid pod- daný mohl si stěžovati na svého pána na zemo ském soudu. Proti tomu nesociálnímu jednání šlechty zjevil se odpor jen u některého panov- níka, jako u Spytihněva II. (105561) nebou selského knížete Soběslava Il. (1173—79), lid však trpělivě osud svůj snášel. Mocněji však jal se hájiti poddaných Karel IV. (1346—1378). Chtěl i zákonem zajistiti jim úlevu.

různá opatření ve prospěch lidu a to zejménav době drahoty. Obec stává se tím spíše útočištěm lidu, poněvadž parlament žádného vážného činu ve prospěch lidu vykonati nechce. Uvádíme dnes v souhrnu, co všecko dle dosavadního zákono- dárství obci je možno činiti. Rámcový zákon obecní z r. 1862 i obecní zřízení české z roku 1864, ještě ale více sku- tečný praktický život daly obci do rukou mno- ho pomůcek, přiznaly ji mnoho úkolů. Obec má dle § 28. ob. zř. v rukou policii potr a v ní, dozor na prodej tržní, dohled na míry a váhy. policii stavební a požární. Zákon pak pod výrazem „policie“ nerozumí vlastní policejní čin- nost, nýbrž positivní opatření a zařízení. Obec vykonává policii potravní. Může zřizovat vlastní jatka, ústavy pro ohledání potra- vin, ústavy pro měření a vážení zboží, může provádět ohledávání dobytka a masa, má starati se o pitnou vodu. Obec jest stavebním úřadem prvé instance. Ona dává svolení k dělení pozemků na stavební místa, k provádění všech nových staveb, pří- staveb a přestaveb i k podstatným změnám ve staveních hotových. Dohlíží na stav budov stáva- jících a bdí, aby odstraněny byly vady, jež shle- dají se na jednotlivých budovách, nařizuje, je-li potřeba, vyřízení a zbourání budov a jich částí. Pečuje, aby založení a rozšiřování obce dělo se dle určitého plánu, má péči o cesty a dopravu. (Pokračování.)

ĚTSK (Pokračování.)

MoUč

Nezapomínejte na sbírky milionového fondu!

Táborský kraj. Akciová továrna a slévárna na hospodářské stroje v Táboře blíží se k uskutečnění tím, že přípravné práce jsou dle zpráv z hodnověrné- ho pramene, hotovy. Má býti počato s upiso- váním akcií, které dle všeho nebudou tak vy- soké. O prosperitě této továrny netřeba po- chybovat, zvláště když český jih podobných podniků postrádá a město Tábor všem podmín- kám pro průmysl se hodící vyhovuje úplně- Co nového? Minulou nezaručenou zprávuo odložených obecních volbách v Táboře nutno z části odvolat. Volby sice vypsány dosud ne- jsou, aniž stanoven termín, kdy se přibližně mají konat, za to však při poslední schůzi zastupi- telské zvolena byla reklamační komise, a tím v podstatě vyhlášena byla válka. Nastane pro- hlídka zbraní, otupělé budou se brousit, bude se shánět prach a různý ten rozličný válečný materiál. Strany i straničky provedou mobilisaci svých věrných a méně věrných a okem znalce prohlédne se terén a pohotovost nepřátel. Dl všeho dá se předpokládat, že v té naší „dumě“ nastane asi velká změna. Tak zvaná dvaadvacít- ka má být rozstřílena na cimpr campr. Jsou již také vyhlédnuty oběti, které v ryku váleč- ném mají hrdinně padnout na národa roli dě- dičné. Dle doslechu z revoluční strany, má prý knížku podepsánu rada Marek, s nímž prý ne- jsou zvláště páni počestného řemesla půlbírské- ho spokojeni, no nechť mu světlo věčně svítí.

Za trvalou dovolenou (bude to asi jen na oko) požádají prý pánové, kteří co nevidět budou dělat do klihu.*) To považujeme za docela správné, sice bysme se mohli dočkat historické- ho okamžiku, že by se z celého toho našeho mo- vitého i nemovitého jmění mohl nadělat klih. Za to však páni, co budou co nejdříve dělat do konserv**), ti prý půjdou do otevřeného boje. To také považujem za správné. Konečně s těmi pány by se mohlo z některé strany vejít ve vá- lečnou dohodu, která by mohla hodně vynést. Ty naše obecní finance nebudou přece věčně tloust- nout, jednou může nastat smutná katastrofa a co potom. V tom případě mohla by se tedy s pány uzavřít smlouva, že přetučnělé dluhy, totiž finan- ce, jimž bude hrozit neodvratná zkáza, převe- zmou ku svému zpracování. Obecní starší Plo- cek se prý boje vůbec nesúčastní, neboť týž prodělal nedávno válku a na té prý má dosti *) Otevření továrny na klih. ) Otevření továrny na konservy

Co nového doma i v cizině? Anglická dolní sněmovna vyslovila se hlasováním dne 29. března proti hlasovacímu právu žen. Pro politickou rovno- právnost žen hlasovalo 208 poslanců, proti 222 poslanců.

Kouření v Rakousku. Dle vydaného výkazu ministerstva financí prokouřilo se za minulé pololetí skoro o 16 mili- onů korun více než za tutéž dobu roku 1910.

Sklad klatovského prádla

Co může činiti obec pro lid? V „žižkovském Obzoru“ rozebral soudruh dr. Vacek podrobně úkoly komunální politiky. Při vzrůstajícím důvodném zájmu dělníků o čin- nost obcí bude s prospěchem, když s rozborem jeho seznámíme i naše čtenáře. Obracíme se stále na obec, aby prováděla

dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, veškeré přípravy pro švadleny, krajky

ladislav Tomec, České Budějovice