ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 760d4690-72b9-11dc-a5db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 45, place 27, org 6, work 1
1 article
Německá vnitřní řeč na českých velko- statcích! Kdo si tu neuvede na mysl krutý. vysilující téměř boj, jejž vede národ náš tak dlouho již o vnitřní úřadování české v kance- lářích státních? A mezitím, co celý národ se bije s násil nickými odpůrci o kousek práva českého jazyka v úřadech státních — hle, jak nevraživě roz tahuje se německé »vnitřní« úřadování na velko- statcích v ryze českých krajinách! A to nejen v kancelářích ústředních, u ředitelstev a cen- trálních správ, i každý správce, pojezdný, šafář v zastrčené Lhotě, ba i lesní, hajní a snad i polní hlídači a pasáci, pokud vedou nějaké psané záznamy a podávají písemné zprávy, jsou nuceni »úřadovati« po německu, ačkoli v celé krajině na kolik mil vůkol není jediného Němce! A to děje se na panstvích a stateích pánů o kterých se přece domníváme, že s národem českým cítí přátelsky, že podporují jeho poli- tické snahy a že nepřejí si, aby Rakousko, jehož jsou loyálními občany, utonulo v moř Všeněmectva! Lze si představiti něco zvrácenějšího? Jest opravdu s podivením, že tato věc mohla tak dlouho zůstati bez náležitého povšimnutí naší veřejnosti Podívejme se jen blíže, jaké jedovaté ovoce plodí toto bejlí německého úřadování na velko statcích uprostřed českého lidul Není-liž každá panská kancelář, každá my slivna, každý panský dvůr s německým úřado váním skutečným vředem, otravujícím zdrav tělo českého národa? Uvažme jen zběžně zhoubné následky ně meckého úřadování na velkostatcích »českých«.
Němec Lhota Rakousko Všeněmectva
2 article
Aby se mohlo na velkostatku německy úřa- dovati, k tomu jest nejprvé potřebí úřadníků německých aneb takových, kteří především ovládají německý jazyk slovem i pérem! Z toho plyne, že úřadnictvo na panstvích nevybírá se jenom podle odborné kvalifikace, nýbrž že má vždy přednost Němec a poněmčilec, byt i byl odborníkem prostředním nebo špatným. Čech, neznalý dokonale němčiny, marně se uchází o místo na takových panstvích, i kdyby byl kvalifikován sebe výtečněji! A tu máme ten pramen šeredného zjevu, že naše velkostatky jsou po většině cizáckými koloniemi v krajinách ryze českých, a dalšího úkazu, že český dorost úřadníků hospodářských, lesních a pod. marně hledá zaopatření a výživu u »našich« velko- statkářů a jest z velké části nucen, hledatije v cizině! Zatím naši kavalíři verbují své úřadníky v Prusku, snad aby urychlili proces popruštění Rakouska, jako spojenci těch Wolfův a Schö- nererů, kteří Rakousku denně odzvánějí umí- ráčkeml Dalším přirozeným následkem německého úřadování na českých velkostatcích — rozumíme tím velkostatky v českých krajích — jest, že vane ze všech »panských« kanceláří cizácký, prušácký duch do celěho okoli; německá vypínavost panských úřadníků vnucuje českému lidu, zvláště třídám na velkostatku závislým, mínění, že něm- čina jest přece jenom »něco vyššího«, vždyí i každý šafář, hajný, ba i ten oráč na panském uznává vlastní svůj mateřský jazyk za cosi niž- šího, a panský hajný za živý svět se nedá po- hnouti, aby na svého — psa promluvil jinak, než samospasitelným »gést herajn !« My sice tuto pitomost rádi odbýváme vtipem, že psům je »druhý zemský jazyk« dosti dobrý, ale i' tato nepatrná věc má přece jenom své vážnější pozadí.
Němec Wolfův Schö Čechy Prusko Rakousko
3 article
Zhoubné jsou také následky, jež má ně- mecké vnitřní úřadování na velkostatcích na český obchod a průmysl! Nejprvé roz- umí se samo sebou, že německý úřadník všude dává přednost dodavateli německé mu, z čehož plyne ohromné poškozování českých kruhů obchodních a průmyslových. A chce-l český závod zapřísti spojení obchodní s velko statkem německy spravovaným, co zbývá mu než také si nastrčiti škrabošku německou, za- sílati nabídky, účty a j. německé, po případě angažovati německé cestující a úřadníky .. A tak nám »naše« velkostatky poněmčují do jisté míry i náš český obchod a průmysl! Neméně osudné a zhoubné jsou následky německé »vnitřní« řeči na velkostatcích v ohledu mravním. Jest zajisté hrubou urážkou celého národa, kdy jedna třída jeho neuznává jazyk jeho za dosti vznešený, aby užívala ho ve vnitř- ním úřadování svých zřízenců. Oč národ český vede těžký boj s nejurputnějšími vrahy svými, to mu v samém středu českého lidu odpírají vlastní jeho — »přátelé«, pomáhajíce tak síli
4 article
a rozmnožovati bašty a tvrze pangermánského Molocha, který hrozí pohltiti toto království i s notným přídavkem »ostatních zemí Jeho Veličenstva«. A morální, vlastně nemorální účinek »vnitřní němčiny« na velkostatcích jeví se také směrem vzestupným na samy — majitele panství, naše velkostatkáře, »českou« šlechtu! Mnozí naši kavalíři zvykli by si jinak ceniti jazyk český. kdyby neobklopovali se německými úřadníky a kdyby českým úřadováním ve svých kancelářích vytvořili si podklad, v němž by kotvíla hlubší znalost jazyka českého u nich samých. Jednak by pohlíželi na jazyk náš jako na rovnocenný, kdyby seznali, že lze v něm úřadovati zrovna tak správně jako v kterémkoliv jiném, jednak ale aby sami uznali za nutné, aby si jazyk český osvojili přece trochu lépe, než jenom tak, aby promluviti dovedli několik slov se svým — kočím. A své syny by pak zajisté neopomenuli opatřiti důkladnější znalostí jazyka, kterým úřa- dovala by se v jejich kancelářích, než se stává dosud. Jsou ovšem také čestné výjimky, ale těch je málo! Jest to skutečný bludný kruh, circulus vi- tiosus, když nyní považuje se německé úřado- vání za nutné, poněvadž majitel panství jazyka českého není mocen a majitel panství neuznává zase potřebu, naučiti se jazyku českému, nebo dáti mu své syny náležitě přiučiti, poněvadž př německém úřadování ve svých kancelářích může znalosti českého jazyka postrádati. Jedno i druhé jest bludné, pochybené sta- novisko a jest už nejvýš na čase, abychom z ohledů národních i politických nasadili všecky páky, aby těmto bludům aspoň v dohledné bu- doucnosti byly kořeny podťaty a aby znenáhla byl učiněn konec nešvaru německého úřa- dování na českých velkostatcích V. N.
V N
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Kolébková“ slavnost Taschkov Böhmerwaldbundu v Č. Budějovicích, pořádaná před smrtelným ložem česko-budějovického ně mectví, dopadla, jak již oznámeno, tak zamlkle, že možno vším právem mluviti o dokonalém fiasku. Vytření zraku Taschkovým hostem, kteří viděli č.-budějovickou dvoutřetinovou většinu při její bezděčné manifestaci po pohřbu statečného redaktora Wachka, podařilo se znamenitě a ne- zůstalo bez vlivu na průběh slavnostní valné hro- mady. Nebylo na ní přespříliš honosných a na- dutých frásí. Taschek sám obmezil se na vítací říkání i ohlášení, že příští valná hromada Böhmerwaldbundu bude se nepochybně konati v Plzni. Z ostatních řečí za zmínku ovšem stojí ujištění pana zdrav. rady ze Štutgartu dra. He- dingera, že Všeobecný německý Schulverein, zvláště jeho zemský svaz virtemberský, vždy hájiti bude Němce pošumavské. Rr. Hopf z Drá- žďan, zástupce tamního svazu Všeob. něm.
Taschkův Wachek Němec Hopf Č . Budějovice Plzeň He Drat Taschkov Böhmerwaldbund svaz všeobecný
6 article
Schulvereinu, šel ve své přípovědi ještě dále i řekl, že Němci v Rakousku ve svém „těžkém boji nejsou osamoceni, neboť „záloha 60 mil- lionů německých soukmenovců v německé říši přijde jim v případě nutnosti na pomoc.“ Tento výrok otiskuje také „Prager Tagblatt“, kterýž návrh našeho úvodního článku na fortifikaci se- verní hranice království českého chtěl před- ložiti svému lékařskému rádci. Zajímavým, jako vždy, byl plzeňský dr. Schreiner. Kvitovai skromně uznání svých zásluh o Bund (30 ple- menných býků a tolikéž kanců) a přislíbil všem členům Böhmerwaldbundu, jimž se nedostávati budou, zemčata v každém množství. Nemůžeme dělati žádné zázraky, řekl doslovně, zvláště tam, odkud nám nedojdou zevrubné zprávy. Prosil tudíž všechny i ty, kdož se na slavnost nedosta- vili, aby mu zasílali zprávy o tom, kde bude ná- sledkem neúrody nedostatek chleba Pošuma- vanů, t. j. brambor. Vzhledem ku přípovědi dra.
Němec Prager doktor Schreiner Rakousko
7 article
Hopfa o pomoci 60 millionů Němců z říše, pro- hlásil c. k. notář dr. Schreiner, zemský i říšský poslanec, že spolehá na pomoc obou říšsko-ně- meckých spolků, Všeněmeckého Verbandua Všeobec. německého Schulvereinu. „Těší mne,“ pravil, „že p. dr. Hopf se zde také dnes objevil a nám zabezpečil říšsko-německé stoupence ja- kožto zálohu. Můj upřímný dík za to. Pravím to- liko, že my zde — kteří tu vedeme nacionální boj, můžeme se považovati za před- ni stráže celé německé armády. My jsme si dobře vědomi, jaké posta- venítu zaujímáme a že murime vy- trvati do posledn. kapky krve. Po- mnáhají-li nám bratři naši v Německu, činí to pouze v nejvlastnějším svém zá- jmu. Poměr mezi námi a našimi bratry v říši je tudíž vzájemný. My si vždycky budeme vě- domi naší povinnosti, i vytrváme na našem místě...“ Zjevnější a zřejmější řeči přece ne- může ani býti nad toto slavné doznání jednoho z hlavních velitelů „předních stráží celé něme- cké armády“. Jaký je rozdíl mezi Georgem Schö- nererem a mezi drem. Schreinerem?! Že žádný, to se uvidí, až se ty jistě staré oči zavrou a na- stane veliké otvírání oči zaslepené Austrie, která trčí dnes hlavou v písku a v marastickém fata- lismu očekává potopu ..
Hopf Němec doktor Schreiner Všeobec Georg Schö Německo Austria
8 article
— Důvtipného c. k. hejtmana mají v Hor- šově Týně. Když místní odbor Národní jednoty pošumavské v Stankově ohlásil na den 24. čer- vence oslavu svého dvacetiletého trvání, zakázal mu to c. k. okresní byrokrat v Horšově Týně v samý předvečer slavnosti, udávaje za důvod »rušení frekvence a vozby«. V městysi Stankově v neděli! Jestliže co, tedy právě tato slavnost měla býti frekvencí a sjezdem na náměstí stan- kovské. Obecní zastupitelstvo stankovské zaslalo tolegrafickou stížnost na c. k. místo- držitelství v Praze. Rozumí se, že očekávalo rovněž telegrafické vyřízení, a snad že i telegra- fickou odpověď zaplatilo. Leč na c. k. místo- držitelství bylo nad stankovskou stížností du- máno téměř pět neděl, až konečně tyto dny hrklo ve stroji politické správy zemské a stankovskému obec. zastupitelstvu dostalo se vyřízení, že stížnost jeho příznivě se vyřizujea zákaz horšovotýnského okr. hejtmanství zru- šen jakožto zákonem neodůvodněný. Porušení práva stankovského místního odboru, pořádati slavnost dne 24. července, jest ovšem neodčini- telno, pych k libosti pěti stankovských Němců proveden, a ryze českému Stankovu zbývá hnět, že se stal obětí c. k. schválu. — Oslava spisovatelů Julia Zeyeraa Otakara Mokrého ve Vodňanech. Dne 18. září budou odhaleny ve Vodňanech na domech, v nichž Otakar Mokrý a Julius Zeyer bydleli, pamětní desky. Desky ty hotoví známá kamen- nická dílna Ludvíka Šaldy v Praze dle návrhů architekta pražského p. Jos. Fanty. Slavnostním řečníkem bude rodák vodňanský a soudruh zvěčnělých p. František Herites. Bližší zprávy podá a dotazy účastníků zodpoví jed- natel družstva pro pořízení desek O. Mokrému a J. Zeyerovi, p. Haštal Mostecký, učitel ve Vodňanech.
Stankův Němec Julio Mokrý Julius Zeyer Šalda Fanta Herites O Mokrý J Zeyer Haštal mostecký Horšův Praha Vodňany
9 article
— Úmrtí. V Romovicích u Mělníka zemřel p. Karel Maršák, úřadník společnosti rak.-uh. státní dráhy. — Smuteční bohoslužby za císařovnu Alžbětu. Rada král. hlav. města Prahy uspořádá k uctění vý- roční památky úmrtí císařovny Alžběty v hlavním farním chrámu Panny Marie před Týnem v sobotu, dne 10. září t. r. o 9. hod. ranní slavné zádušní služby boží. Jmenování. Pan Jan Lipovský, jednatel Vrabčíkovy has. župy slanské a říd. učitel v Žižicích, jmenován byl řídícím učitelem ve Zlonicích. — Paní Hanna Kvapilová vyvrací. Z Vídně, 30. srpna. (Telef. zpr. „N. L.“.) „Pesti Ujszag přinesl před několika dny zprávu o afféře paní Hanny Kvapilové se srbským plukovníkem Mašínem (bratrem prvního chotě kráfovny Dragy). Jmenovaná dáma se- tkala se prý v jistých uherských lázních na promenádě s plukovníkem Mašínem, který ji pozdravil. Pozdrav jeho nebyl však přijat. Na to prý plukovník podal pí. Hanně Kvapilové visitku, kteréž tato rovněž nepřijala se slovy: „Nebojím se — nejsem královna!“ Tuto zprávu peštského listu reprodukovaly též některé časo- pisy vídeňské. Dnes „Neue Freie Presse“ uveřejňuje přípis paní Hanny Kvapilové, ve kterém tato prohla- šuje, že celá zpráva je nepravdiva a že plukovník Mašín neměl vůbec příležitosti k podobnému jednání. — Město Litovel na Moravě pořádá slavnost svě- cení budovy školy reálné, za součinnosti všech spolků litovelských ke dním 10. a 11. září.
Maršák Alžběta Marie Lipovský Hanna Kvapilová Ujszag Hanna Kvapil Mašín Drag Kvapil Romovice Mělník Praha Žižice Zlonice Vídeň Litovel Morava Neue Frei Presse
10 article
Pořad slavnosti je tento: V sobotu dne 10. září 1904: 1. Od 6. do 7. h. večer: Promenádní koncert úplné hudby Sokola kolínského za osobního řízení kapelníka p. Frant. Kmocha na náměstí; 2. O 8. h. večer: Koncert pěveckého sdružení učitelů morav- ských ve velké dvoraně rolnické záložny v Litovli; 3. Po koncertě volná zábava při produkci hudby ko- línské. — V neděli dne 11. září 1904: 1. Ránoo půl 6. h. budíček. 2. Přivítání spolků a jich seřadění. 3. O 9. hod. dopol.: Přivítání knížete-arcibiskupa olomouckého a slavnostní mše. 4. O 10. h. Svěcení reálky. Slavnostní sbory zapěje sdružení moravských učitelů. Odevzdání klíčů. Slavnostní řeč dra. J. Žáčka, čestného měšťana Litovle, říšského a zem- ského poslance z Olomouce. 5. Společný oběd. Při- hlášky ke společnému obědu příjímá nejdéle do 8. září obecní rada města Litovle. 6. O 2. hod. odpol.: Vítání spolků a jich seřadění v rol. akc. pivovaře. 7. O půl 3. h. odpol.: Průvod spolků na slavnostní místo. 8. Veliká lidová slavnost u budovy reálky. 9. O půl 8. h. večer: Velkolepý ohňostroj, jejž vy- pálí pyrotechnik p. Bob. Hájek z Prahy. 10. Věne- ček ve velké dvoraně rol. záložny v Litovli. — Dozvuky budějovického Jubelfestu“, jak je prováděli po celý den páni buršáci, byly velmi rozto- milé. Rozjaření synové mus nasedali po celonočním flámu do kočárů, na hole navázali si kapesníky, od předešlého dne důkladně opotřebované, a jezdili po městě, mávajíce holemi se šátky a provolávajíce stále „Heil!“ S úžasem dívali se lidé na tyto „kulturní“ projevy německé naděje národa. Ale to ještě nebylo
František Svěcený J Žáček Bob Hájek Litovel Olomouc Praha Věne koncert pěvecký sdružený učitel morav sdružený moravský učitel budějovický Jubelfest