1
article
Německá vnitřní řeč na českých velko-
statcích! Kdo si tu neuvede na mysl krutý.
vysilující téměř boj, jejž vede národ náš tak
dlouho již o vnitřní úřadování české v kance-
lářích státních?
A mezitím, co celý národ se bije s násil
nickými odpůrci o kousek práva českého jazyka
v úřadech státních — hle, jak nevraživě roz
tahuje se německé »vnitřní« úřadování na velko-
statcích v ryze českých krajinách! A to nejen
v kancelářích ústředních, u ředitelstev a cen-
trálních správ, i každý správce, pojezdný, šafář
v zastrčené Lhotě, ba i lesní, hajní a snad
i polní hlídači a pasáci, pokud vedou nějaké
psané záznamy a podávají písemné zprávy, jsou
nuceni »úřadovati« po německu, ačkoli v celé
krajině na kolik mil vůkol není jediného
Němce!
A to děje se na panstvích a stateích pánů
o kterých se přece domníváme, že s národem
českým cítí přátelsky, že podporují jeho poli-
tické snahy a že nepřejí si, aby Rakousko, jehož
jsou loyálními občany, utonulo v moř
Všeněmectva!
Lze si představiti něco zvrácenějšího? Jest
opravdu s podivením, že tato věc mohla tak
dlouho zůstati bez náležitého povšimnutí naší
veřejnosti
Podívejme se jen blíže, jaké jedovaté ovoce
plodí toto bejlí německého úřadování na velko
statcích uprostřed českého lidul
Není-liž každá panská kancelář, každá my
slivna, každý panský dvůr s německým úřado
váním skutečným vředem, otravujícím zdrav
tělo českého národa?
Uvažme jen zběžně zhoubné následky ně
meckého úřadování na velkostatcích »českých«.
Němec
Lhota
Rakousko
Všeněmectva
2
article
Aby se mohlo na velkostatku německy úřa-
dovati, k tomu jest nejprvé potřebí úřadníků
německých aneb takových, kteří především
ovládají německý jazyk slovem i pérem! Z toho
plyne, že úřadnictvo na panstvích nevybírá se
jenom podle odborné kvalifikace, nýbrž že má
vždy přednost Němec a poněmčilec, byt
i byl odborníkem prostředním nebo špatným.
Čech, neznalý dokonale němčiny, marně se uchází
o místo na takových panstvích, i kdyby byl
kvalifikován sebe výtečněji! A tu máme ten
pramen šeredného zjevu, že naše velkostatky
jsou po většině cizáckými koloniemi v krajinách
ryze českých, a dalšího úkazu, že český dorost
úřadníků hospodářských, lesních a pod. marně
hledá zaopatření a výživu u »našich« velko-
statkářů a jest z velké části nucen, hledatije
v cizině!
Zatím naši kavalíři verbují své úřadníky
v Prusku, snad aby urychlili proces popruštění
Rakouska, jako spojenci těch Wolfův a Schö-
nererů, kteří Rakousku denně odzvánějí umí-
ráčkeml
Dalším přirozeným následkem německého
úřadování na českých velkostatcích — rozumíme
tím velkostatky v českých krajích — jest, že vane
ze všech »panských« kanceláří cizácký, prušácký
duch do celěho okoli; německá vypínavost
panských úřadníků vnucuje českému lidu, zvláště
třídám na velkostatku závislým, mínění, že něm-
čina jest přece jenom »něco vyššího«, vždyí
i každý šafář, hajný, ba i ten oráč na panském
uznává vlastní svůj mateřský jazyk za cosi niž-
šího, a panský hajný za živý svět se nedá po-
hnouti, aby na svého — psa promluvil jinak,
než samospasitelným »gést herajn !« My sice
tuto pitomost rádi odbýváme vtipem, že psům
je »druhý zemský jazyk« dosti dobrý, ale i' tato
nepatrná věc má přece jenom své vážnější pozadí.
Němec
Wolfův
Schö
Čechy
Prusko
Rakousko
3
article
Zhoubné jsou také následky, jež má ně-
mecké vnitřní úřadování na velkostatcích na
český obchod a průmysl! Nejprvé roz-
umí se samo sebou, že německý úřadník
všude dává přednost dodavateli německé mu,
z čehož plyne ohromné poškozování českých
kruhů obchodních a průmyslových. A chce-l
český závod zapřísti spojení obchodní s velko
statkem německy spravovaným, co zbývá mu
než také si nastrčiti škrabošku německou, za-
sílati nabídky, účty a j. německé, po případě
angažovati německé cestující a úřadníky .. A tak
nám »naše« velkostatky poněmčují do jisté míry
i náš český obchod a průmysl!
Neméně osudné a zhoubné jsou následky
německé »vnitřní« řeči na velkostatcích v ohledu
mravním. Jest zajisté hrubou urážkou celého
národa, kdy jedna třída jeho neuznává jazyk
jeho za dosti vznešený, aby užívala ho ve vnitř-
ním úřadování svých zřízenců. Oč národ český
vede těžký boj s nejurputnějšími vrahy svými,
to mu v samém středu českého lidu odpírají
vlastní jeho — »přátelé«, pomáhajíce tak síli
4
article
a rozmnožovati bašty a tvrze pangermánského
Molocha, který hrozí pohltiti toto království
i s notným přídavkem »ostatních zemí Jeho
Veličenstva«.
A morální, vlastně nemorální účinek »vnitřní
němčiny« na velkostatcích jeví se také směrem
vzestupným na samy — majitele panství, naše
velkostatkáře, »českou« šlechtu! Mnozí naši
kavalíři zvykli by si jinak ceniti jazyk český.
kdyby neobklopovali se německými úřadníky a
kdyby českým úřadováním ve svých kancelářích
vytvořili si podklad, v němž by kotvíla hlubší
znalost jazyka českého u nich samých. Jednak
by pohlíželi na jazyk náš jako na rovnocenný,
kdyby seznali, že lze v něm úřadovati zrovna
tak správně jako v kterémkoliv jiném, jednak
ale aby sami uznali za nutné, aby si jazyk
český osvojili přece trochu lépe, než jenom tak,
aby promluviti dovedli několik slov se svým
— kočím.
A své syny by pak zajisté neopomenuli
opatřiti důkladnější znalostí jazyka, kterým úřa-
dovala by se v jejich kancelářích, než se stává
dosud.
Jsou ovšem také čestné výjimky, ale těch
je málo!
Jest to skutečný bludný kruh, circulus vi-
tiosus, když nyní považuje se německé úřado-
vání za nutné, poněvadž majitel panství jazyka
českého není mocen a majitel panství neuznává
zase potřebu, naučiti se jazyku českému, nebo
dáti mu své syny náležitě přiučiti, poněvadž př
německém úřadování ve svých kancelářích může
znalosti českého jazyka postrádati.
Jedno i druhé jest bludné, pochybené sta-
novisko a jest už nejvýš na čase, abychom
z ohledů národních i politických nasadili všecky
páky, aby těmto bludům aspoň v dohledné bu-
doucnosti byly kořeny podťaty a aby znenáhla
byl učiněn konec nešvaru německého úřa-
dování na českých velkostatcích
V. N.
V N
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Kolébková“ slavnost Taschkov
Böhmerwaldbundu v Č. Budějovicích, pořádaná
před smrtelným ložem česko-budějovického ně
mectví, dopadla, jak již oznámeno, tak zamlkle,
že možno vším právem mluviti o dokonalém
fiasku. Vytření zraku Taschkovým hostem, kteří
viděli č.-budějovickou dvoutřetinovou většinu při
její bezděčné manifestaci po pohřbu statečného
redaktora Wachka, podařilo se znamenitě a ne-
zůstalo bez vlivu na průběh slavnostní valné hro-
mady. Nebylo na ní přespříliš honosných a na-
dutých frásí. Taschek sám obmezil se na vítací
říkání i ohlášení, že příští valná hromada
Böhmerwaldbundu bude se nepochybně konati
v Plzni. Z ostatních řečí za zmínku ovšem stojí
ujištění pana zdrav. rady ze Štutgartu dra. He-
dingera, že Všeobecný německý Schulverein,
zvláště jeho zemský svaz virtemberský, vždy
hájiti bude Němce pošumavské. Rr. Hopf z Drá-
žďan, zástupce tamního svazu Všeob. něm.
Taschkův
Wachek
Němec
Hopf
Č . Budějovice
Plzeň
He
Drat
Taschkov Böhmerwaldbund
svaz všeobecný
6
article
Schulvereinu, šel ve své přípovědi ještě dále
i řekl, že Němci v Rakousku ve svém „těžkém
boji nejsou osamoceni, neboť „záloha 60 mil-
lionů německých soukmenovců v německé říši
přijde jim v případě nutnosti na pomoc.“ Tento
výrok otiskuje také „Prager Tagblatt“, kterýž
návrh našeho úvodního článku na fortifikaci se-
verní hranice království českého chtěl před-
ložiti svému lékařskému rádci. Zajímavým, jako
vždy, byl plzeňský dr. Schreiner. Kvitovai
skromně uznání svých zásluh o Bund (30 ple-
menných býků a tolikéž kanců) a přislíbil všem
členům Böhmerwaldbundu, jimž se nedostávati
budou, zemčata v každém množství. Nemůžeme
dělati žádné zázraky, řekl doslovně, zvláště tam,
odkud nám nedojdou zevrubné zprávy. Prosil
tudíž všechny i ty, kdož se na slavnost nedosta-
vili, aby mu zasílali zprávy o tom, kde bude ná-
sledkem neúrody nedostatek chleba Pošuma-
vanů, t. j. brambor. Vzhledem ku přípovědi dra.
Němec
Prager
doktor
Schreiner
Rakousko
7
article
Hopfa o pomoci 60 millionů Němců z říše, pro-
hlásil c. k. notář dr. Schreiner, zemský i říšský
poslanec, že spolehá na pomoc obou říšsko-ně-
meckých spolků, Všeněmeckého Verbandua
Všeobec. německého Schulvereinu. „Těší mne,“
pravil, „že p. dr. Hopf se zde také dnes objevil
a nám zabezpečil říšsko-německé stoupence ja-
kožto zálohu. Můj upřímný dík za to. Pravím to-
liko, že my zde — kteří tu vedeme nacionální
boj, můžeme se považovati za před-
ni stráže celé německé armády. My
jsme si dobře vědomi, jaké posta-
venítu zaujímáme a že murime vy-
trvati do posledn. kapky krve. Po-
mnáhají-li nám bratři naši v Německu, činí to
pouze v nejvlastnějším svém zá-
jmu. Poměr mezi námi a našimi bratry v říši
je tudíž vzájemný. My si vždycky budeme vě-
domi naší povinnosti, i vytrváme na našem
místě...“ Zjevnější a zřejmější řeči přece ne-
může ani býti nad toto slavné doznání jednoho
z hlavních velitelů „předních stráží celé něme-
cké armády“. Jaký je rozdíl mezi Georgem Schö-
nererem a mezi drem. Schreinerem?! Že žádný,
to se uvidí, až se ty jistě staré oči zavrou a na-
stane veliké otvírání oči zaslepené Austrie, která
trčí dnes hlavou v písku a v marastickém fata-
lismu očekává potopu ..
Hopf
Němec
doktor
Schreiner
Všeobec
Georg Schö
Německo
Austria
8
article
— Důvtipného c. k. hejtmana mají v Hor-
šově Týně. Když místní odbor Národní jednoty
pošumavské v Stankově ohlásil na den 24. čer-
vence oslavu svého dvacetiletého trvání, zakázal
mu to c. k. okresní byrokrat v Horšově Týně
v samý předvečer slavnosti, udávaje za důvod
»rušení frekvence a vozby«. V městysi Stankově
v neděli! Jestliže co, tedy právě tato slavnost
měla býti frekvencí a sjezdem na náměstí stan-
kovské. Obecní zastupitelstvo stankovské zaslalo
tolegrafickou stížnost na c. k. místo-
držitelství v Praze. Rozumí se, že očekávalo
rovněž telegrafické vyřízení, a snad že i telegra-
fickou odpověď zaplatilo. Leč na c. k. místo-
držitelství bylo nad stankovskou stížností du-
máno téměř pět neděl, až konečně tyto
dny hrklo ve stroji politické správy zemské
a stankovskému obec. zastupitelstvu dostalo se
vyřízení, že stížnost jeho příznivě se vyřizujea
zákaz horšovotýnského okr. hejtmanství zru-
šen jakožto zákonem neodůvodněný. Porušení
práva stankovského místního odboru, pořádati
slavnost dne 24. července, jest ovšem neodčini-
telno, pych k libosti pěti stankovských Němců
proveden, a ryze českému Stankovu zbývá hnět,
že se stal obětí c. k. schválu.
— Oslava spisovatelů Julia Zeyeraa
Otakara Mokrého ve Vodňanech. Dne 18. září
budou odhaleny ve Vodňanech na domech,
v nichž Otakar Mokrý a Julius Zeyer bydleli,
pamětní desky. Desky ty hotoví známá kamen-
nická dílna Ludvíka Šaldy v Praze dle návrhů
architekta pražského p. Jos. Fanty. Slavnostním
řečníkem bude rodák vodňanský a soudruh
zvěčnělých p. František Herites. Bližší
zprávy podá a dotazy účastníků zodpoví jed-
natel družstva pro pořízení desek O. Mokrému
a J. Zeyerovi, p. Haštal Mostecký, učitel ve
Vodňanech.
Stankův
Němec
Julio
Mokrý
Julius Zeyer
Šalda
Fanta
Herites
O Mokrý
J Zeyer
Haštal mostecký
Horšův
Praha
Vodňany
9
article
— Úmrtí. V Romovicích u Mělníka zemřel p. Karel
Maršák, úřadník společnosti rak.-uh. státní dráhy.
— Smuteční bohoslužby za císařovnu Alžbětu.
Rada král. hlav. města Prahy uspořádá k uctění vý-
roční památky úmrtí císařovny Alžběty v hlavním
farním chrámu Panny Marie před Týnem v sobotu,
dne 10. září t. r. o 9. hod. ranní slavné zádušní
služby boží.
Jmenování. Pan Jan Lipovský, jednatel
Vrabčíkovy has. župy slanské a říd. učitel v Žižicích,
jmenován byl řídícím učitelem ve Zlonicích.
— Paní Hanna Kvapilová vyvrací. Z Vídně,
30. srpna. (Telef. zpr. „N. L.“.) „Pesti Ujszag
přinesl před několika dny zprávu o afféře paní Hanny
Kvapilové se srbským plukovníkem Mašínem (bratrem
prvního chotě kráfovny Dragy). Jmenovaná dáma se-
tkala se prý v jistých uherských lázních na promenádě
s plukovníkem Mašínem, který ji pozdravil. Pozdrav
jeho nebyl však přijat. Na to prý plukovník podal pí.
Hanně Kvapilové visitku, kteréž tato rovněž nepřijala
se slovy: „Nebojím se — nejsem královna!“ Tuto
zprávu peštského listu reprodukovaly též některé časo-
pisy vídeňské. Dnes „Neue Freie Presse“ uveřejňuje
přípis paní Hanny Kvapilové, ve kterém tato prohla-
šuje, že celá zpráva je nepravdiva a že plukovník
Mašín neměl vůbec příležitosti k podobnému jednání.
— Město Litovel na Moravě pořádá slavnost svě-
cení budovy školy reálné, za součinnosti
všech spolků litovelských ke dním 10. a 11. září.
Maršák
Alžběta
Marie
Lipovský
Hanna Kvapilová
Ujszag
Hanna Kvapil
Mašín
Drag
Kvapil
Romovice
Mělník
Praha
Žižice
Zlonice
Vídeň
Litovel
Morava
Neue Frei Presse
10
article
Pořad slavnosti je tento: V sobotu dne 10. září
1904: 1. Od 6. do 7. h. večer: Promenádní koncert
úplné hudby Sokola kolínského za osobního řízení
kapelníka p. Frant. Kmocha na náměstí; 2. O 8. h.
večer: Koncert pěveckého sdružení učitelů morav-
ských ve velké dvoraně rolnické záložny v Litovli;
3. Po koncertě volná zábava při produkci hudby ko-
línské. — V neděli dne 11. září 1904: 1. Ránoo
půl 6. h. budíček. 2. Přivítání spolků a jich seřadění.
3. O 9. hod. dopol.: Přivítání knížete-arcibiskupa
olomouckého a slavnostní mše. 4. O 10. h. Svěcení
reálky. Slavnostní sbory zapěje sdružení moravských
učitelů. Odevzdání klíčů. Slavnostní řeč dra. J.
Žáčka, čestného měšťana Litovle, říšského a zem-
ského poslance z Olomouce. 5. Společný oběd. Při-
hlášky ke společnému obědu příjímá nejdéle do 8.
září obecní rada města Litovle. 6. O 2. hod. odpol.:
Vítání spolků a jich seřadění v rol. akc. pivovaře.
7. O půl 3. h. odpol.: Průvod spolků na slavnostní
místo. 8. Veliká lidová slavnost u budovy reálky.
9. O půl 8. h. večer: Velkolepý ohňostroj, jejž vy-
pálí pyrotechnik p. Bob. Hájek z Prahy. 10. Věne-
ček ve velké dvoraně rol. záložny v Litovli.
— Dozvuky budějovického Jubelfestu“, jak je
prováděli po celý den páni buršáci, byly velmi rozto-
milé. Rozjaření synové mus nasedali po celonočním
flámu do kočárů, na hole navázali si kapesníky, od
předešlého dne důkladně opotřebované, a jezdili po
městě, mávajíce holemi se šátky a provolávajíce stále
„Heil!“ S úžasem dívali se lidé na tyto „kulturní“
projevy německé naděje národa. Ale to ještě nebylo
František
Svěcený
J Žáček
Bob
Hájek
Litovel
Olomouc
Praha
Věne
koncert pěvecký sdružený učitel morav
sdružený moravský učitel
budějovický Jubelfest