1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 18. července 1913.
Praha
5
article
Haranní avečerní Hsty
předpláci sarv
V Praze v administraciu
na měsle.
na čtvrt leta .. 6 K — h
s dvojí donáškou
na města.
na čtvrt leta
7Kesh
ve filiálkách.
na měsic
2 K 30b
Poštou:
mzéstn.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásílkon
na misíe
na čtvrt leta 1I K d0
V Praze, 18. července.
Balkán slibuje nám stále ještě hojně pře
kvapení. V Sofiji mění se vlády, komanda
„věrnost každou chvíli. Odešel Danev a tím
se trochu uvolnila diplomatická akce. Z po-
zadí vystupuje sám Ferdinand a zahajuje vy-
jednávání s Rumunskem telegrafickou otáz-
kou, jaké jsou rumunské podmínky miru.
Doufejme, že rychle začne se vyjednávati
přímo mezi Bulharskem a Srbskem i Řeckem.
Srbsko se tváří, a jistě docela opravdově, že
je ochotno každou chvíli zakončit boj a uza-
vřít mír. Další boje mohly by Srbsku přinésti
nové válečné úspěchy, ale na celkový výsle-
dek neměly by podstatného vlivu. Svésti ještě
rozhodnou bitvu, nestojí Srbům za to. Jinak
Řekům, kteří se rozběhli podél celého pobřeží
Egejského moře a nejraději by makedonskou
olázku přistřihli docela podle svého vkusu,
aby Bulhaři byli vůbec od Egejského moře
zatlačeni. Nešťastný bratrovražedný spor má
tyto osudné následky pro přístup slovanského
živlu k Egejskému moři.
Danev
Ferdinand
Srba
Řek
Bulhar
Praha
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
egejský moře
6
article
Zprávy ze Sofije jsou sice velice nejisté.
ale mluví se o tom, že vrchním velitelstvím
znovu byl pověřen generál Savov a vládu že
převezme asi Radoslavov. To by znamenalo
návrat stambulovštiny do Bulharska, změnu
politického kursu od rusofilstva k austrofil-
stvu. Prakticky sice Danev tuze rusofilskou
politiku nedělal, jmenovitě od svého zájezdu
do Pešti, kde byl přijat tak pozorně Berchtol-
dem a představen i rakouskému panovníkovi.
ale aspoň výslovně nebyl vyhlášen směrk
Vídni. Bulhaři patrně počítají, když je nouze
nejvyšší, pomoc boží nejbližší, a že v daném
případě „deus ex machina“ bude Rakousko-
Uhersko. Konrad Hötzendorff, náš vrchní ge-
nerál, prý by rád si získal válečné vavříny
hrozí demisí, jak oznamuje dnes „Arbeiterzei-
tung“, nevytrhne-li rakouské vojsko do sand-
žaku novopazarského.
Savov
Bulhar
Hötzendorff
Bulharsko
Pešť
Vídeň
RakouskoUhersko
7
article
Jestliže proti plánu Konrada z Hötzen-
dorfu staví se Berchtold a hrozí stejně demisí
bude-li plán válečné strany schválen, svědčilo
by to o tom, že Berchtold počítá nejen
ohromnou číselnou převahou rakousko-uher-
ského vojska nad srbským, které by konec
konců takový strašný nápor nevydrželo, třeba
že by si asi krvavě dalo zaplatiti své poko-
ření — ale také s těmi bodáky, které se ob-
jevují s druhé strany haličských hranic, kde
prý mobilisační připravy jsou hotovy.
Na to se nesmí připomínat. Nemělo by
smyslu, aby balkánská válka měla ještě tako-
vý obrat. Ve Vídni a v Peští tvrdí, že pro
trvání říše úspěch srbský je nebezpečný. Zdá
se, že příliš vysoko na vysokých místech ne-
cení trvalost státní organisace nad středním
Dunajem, když myslí, že by srbský David mohl
zničit rakousko-uherská dvojčata. Strach ze
Srbska mohou míti jen ti, kdo mají nečisté
svědomí vůči Jihoslovanům. Scotus Viator,
přítel rakouského vlivu na Balkáně a nepřítel
vlivu ruského, napsal správně ve své knize
o jihoslovanské otázce, že Rakousko-Uhersko
mohlo by se jednoduchým tahem státi vůdčí
mocností na Balkáně, že k tomu jen třeba vy-
rovnati se s Jihoslovany v samé říši. Ale tento
jednoduchý tah naráží na zpupnost maďar-
skou, kteří rádi by převzali po tureckých pří-
buzných jihoslovanskou „ráju“. Maďarská
zpupnost již r. 1526, po bitvě u Mohače, vy-
loudila chorvatskému bánovi vzdech, že vlast-
ně je dobře, když tam Maďaři byli poraženi.
protože nebylo možno s nimi už žíti.
Konrád
Berchtold
Jihoslovan
Scotus Viator
Maďar
Hötdit
Vídeň
Pešť
Dunaj
Srbsko
Balkán
RakouskoUhersko
8
article
Dnes maďarská bezohlednost stejně pod-
něcuje proti rakousko-uherské monarchli irre-
dentistické hnutí jihoslovanské a rumunské,
Dnes vidí všichni rozumnější lidé ve Vídni —
není těch rozumných ovšem mnoho —, dnes
na to upozorňuje i saský princ, ale jako od-
pověď na tyto výstrahy přicházejí zprávy, že
prý Tisza bude nástupcem Berchtoldovým
Nevěříme tomu, ale jest dosti příznačné, že
se podobné zprávy vůbec mohou objevovati
jen oprávněné zájmy přímo zúčastněných stran
nýbrž bude také podporovati úsilí ostatních
pjne
mocností o mír.
Reuterova kancelář se dovídá, že poža-
davky, obsažené v této notě, jsou stejné s těmi
jež zástupce Rumunska za londýnského vyjed-
návání formuloval s drem. Danevem a kte-
ré jsou obsaženy v protokole, po-
depsaném v Londýně v lednu t.r
Od té doby nepřišlo Rumunsko se žádnýmj
jinými požadavky.
Berchtoldův
Reuterův
Vídeň
Rumunsko
Londýn
Tisza
9
article
Odpověď krále Karola Bulharsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle
„Universulu“ zněla odpověď krále Karola n
telegram krále Ferdinanda v ten smysl, aby
Bulharsko přesně udalo podmínky, za jakých
ši přeje podepsati mírové prelimináře nejen
s Rumunskem, ale se všemi válčícími státy.
Podepsání mohlo by se státi pou-
ze současně se všemi válčícími.
Jen pak může býti nařízeno zasta-
vení nepřátelství. Oficiálně nebyla
tato zpráva potvrzena.
Z Bukurešti. 17. července. (K. k.) V
zřejmé souvislosti se zprávami zdejších listů
o telegramu krále Ferdinanda králi Karolovi
a odpovědi tohoto píše oficiosní „Politique“
Dnes přijel sem z hlavního stanu ministr vo-
jenství s poselstvím krále pro královnu a te-
legramy krále pro ministerského předsedu
Ministři Majorescu, Marghiloman a Take Jo-
nescu se sešli, aby vzali na vědomí sdělen
královo. Dva automobily odjely pak ihned do
Corabie s vládní korespondencí. Král sev
brzku vrátí.
Z Londýna, 18. července. „Daily Tele-
graph“ oznamuje z Bukurešti, že král Karol
zodpověděl telegram krále Ferdinanda z pů-
sobem vyhýbavým a konvencin
nálním a vyslovil přání, aby staré přátel-
ské styky rumunsko-bulharské byly co nejdří-
ve obnoveny a podmínky prozatímního míru
byly oběma státy co nejdříve podepsány.
Z Bukurešti, 18. července. („N. W. I.
Karol Bulharsko
Karol
Ferdinand
Majorescu
Marghiloman
Take
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Londýn
Daily Tela
král pro královna
10
article
Žádost krále Ferdinanda, zaslaná králi rumun-
skému v příčině klidu zbraní nebo míru byla
podporována rakousko-uherským vyslancem
kníž. Fürstenbergem.
Rumunské vojsko postupuje k Sofijí.
Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) [Rum.
tel. ag.) Tisková kancelář uveřejňuje olicielní
zprávu, v níž se praví, že jízdní hlídky vyko-
naly včera výzvědy na dalším územi a že
postup vojska děje se za přizni-
vých podmínek. Zprávy o bombardová-
ní Nikopole se vyvracejí.
Z Bukurešti, 18. července. Die soukromé
zprávy „Universulu“ postupuje rumunská ar-
máda na Sofiji. Král Ferdinand bul
harský jest prý odhodlán Sofii
opustiti a uchýliti se do Plovdiv
Rumunsko a Turecko vybírají si své vklady
v cizině.
Z Frankfurtu n. M., 18. července. „Frank-
furter Ztg.“ sděluje, že Rumunsko dává si vy-
pláceti značné obnosy ze svých. v Ně
mecku uložených peněz a že stejně počínás
i Turecko.
Bulharsko chce vyjednávati s Rumunskem.
Ze Sofije, 18. července. Dosud nejsou po-
važovány veškeré naděje za zmařené. Prav
se, že na základě včerejšího telegramu krále
Ferdinanda, zaslaného králi Karolovi, zaháje-
no bylo vážné vyjednávání s Rumunskem.
Jest zde vůle a snaha, docíliti do-
hody s Rumunskem, aby Bulharsko
nabylo volné ruky k válce se Srb-
skem a Řeckem.
Ferdinand
Fürstenberg
Sofie
Frank
Karol
Srb
Bukurešť
Rumo
Rumunsko
Turecko
Frankfurt můj
Bulharsko
Sofijá
Pravy
Řecko
11
article
ečer
Rusko zakročuje energicky v Rumunsku.
M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl. te-
legram „Nár Listů“.) „B. Börsenzeitung“ ozna-
muje z Petrohradu: Rusko je naprosto nespo-
kojeno s nemírným oslabením Bulharska a za-
kročilo proto velmi rozhodně, aby zadrželo
další postup Rumunska, při čemž Rumunsku
zaručilo hranice Turtukaja-Balčik.
Z Berlína, 18. července. „Berlin e
Tageblatt“ oznamuje z Bukurešti: Roz-
hodující rumunské kruhy obdržely spolehli-
vé zprávy z Petrohradu, že v ruských kru-
zích vzmáhá se nepřátelské smýšlení vůči
Rumunsku. S ruské strany učiněn prý byl
úřadně pokus, zastaviti postup rumunské
armády. Ruské kruhy jsou rozhořčeny, že
rumunská vláda pustila své vojsko přes čáru
Turtukaja-Balčik. Ruská akce má za účel
Rumunskem zamýšlený postup na Sofiji za
všech okolností zameziti. V Bukurešti
oproti tomu se ujišťuje, že každý pokus
Ruska mařiti plány rumunské vlády po tak
dlouho, dokud nebudou splněny všecky její
požadavky, naprosto selže.
Rusko zakročilo proti Portě.
Z Říma, 18. července. Listy oznamují z Ca-
řihradu, že ruský velvyslanec předložil Portě
energiekou notu ruské vlády, ve které petro-
hradský kabinet zcela určitě prohlašuje, že
překročení pohraniční čáry Midia—Enos ture-
ckým vojckem nebude trpěno a že Rusko jest
odhodláno eventuálně učiniti donucovací opa-
tření, aby usnesení londýnské mírové konfe-
rence bylo v plném rozsahu dodrženo.
Rusko shromažďuje vojsko v Bessarabii.
Z Bukurešti, 17. července. Podle došlých
zpráv shromažďuje Rusko sílné oddíly vo-
jenské v Bessarabii. Síla ruského vojska
dosud shromážděného odhaduje se na 120.00e
mužů. Neustále jsou dopravovány zvláštními
vlaky transporty vojska. Zároveň snaží se
Rusko rozhodným diplomatickým nátlakem
přiměti Rumunsko, aby nepřekračovalo čáru
Turtukaja-Balčik.
Rusko
Rumunsko
Kolín
Petrohrad
Bulharsko
Berlín
Bukurešť
Řím
Ca
Roza
TurtukijBalčik
Eno tur
12
article
Velmoci se chystají zakročiti. — Obtížná
a spletitá situace.
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reutero-
va kancelář sděluje, že dostala tyto informace
Velmoci chystají se podniknouti kroky v So-
fiji, Cařihradě a Bukurešti. V Sofiji, aby při-
měly Bulharsko vyslati zástupce ke konferene
s ministerskými předsedy srbským a řeckým
v Cařihradě, aby naléhaly u Porty, aby ture-
cké vojsko nepostupovalo za čáru Midia—
Enos, v Bukurešti, aby Rumunsku udělily radu,
by neobsazovalo Sofiji. V diplomatických kru-
zích zavládá velká nejistota pro ohlášené po-
hyby Turecka a Rumunska. JJeví se pozoru-
hodné překvapení nad okolnostmi, že, kdežto
velmocem Turecko sdělilo, že nezamýšlí ope-
rovati za hranicemi, ohlašují nyní zprávy z
Cařihradu pochod na Drinopol. Zprávy ty ne-
vyvolávají v diplomatických kruzích znepoko-
jení, poněvadž se považuje za jicté, že vel-
moci, odhodlány nepřipustiti zničení Bulhar
ska, postarají se rovněž o to, aby Turecko ne-
podrželo Drinopol i kdyby postoupilo až de
Drinopole, čemuž se nevěří. Situace po-
važuje se za obtížnou a spletitou
ale nijak za nebezpečnou.
Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) V diplo-
matických kruzích se ujišťuje, že se velmoc
dohodly vyzvati balkánské státy k neprodlené-
mu zastavení nepřátelství a Turecku zakázati
přechod pohraniční mezi Enos-Midia.
Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) „Tri-
buna“ oznamuje z Petrohradu a téměř doslov-
ně také z Londýna: Francie, Anglie a Rusko
se usnesly, napomenouti Portu, aby pohra-
niční čáry Enos-Midia za všech okolností
amí-
šetřila, jinak že by k tomu byla donucena.
Port
Bulhar
jít Drinopol
Londýn
Cařihrad
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Drinopol
Řím
Francie
Tri
Petrohrad
Anglie
Rusko
13
article
Současně prý tyto tři státy zakročily v Buku-
rešti, Bělehradě a Athénách s veškerým dů-
razem, žejetřeba, abyvojenské ope-
race byly zastaveny, protože by
další pokoření Bulharska těmito
třemi velmocemi nebylo trpěno.
Z Londýna, 18. července. Vládní „West-
minster Gazette“ zasazuje se o zakro-
čení velmocí a praví: Rusko jako specielní
přítel Srbska sotva má přílišné nadšení pro
zachování Bulharska a ostatní státy nemají
dostatečného důvodu a zájmu, vrhnouti se
tam, od čeho se Rakousko-Uhersko a Rusko
odtahují. A přece je situace plna nepo-
hodlných možností pro velmoci.
I celá londýnská smlouva o míru je v nebez-
pečí. Nepostřehnou-li balkánské státy, že je-
jich vražedná šílenost je vůči společnému ne-
příteli odzbrojila a jejich jedinou bezpečnost
pro trvalý mír zničila, může dojíti k no-
vým kombinacím a k obnoven
války. — Sofijský dopisovatel „Timesů“
Bourchier činí prudké útoky na ru-
skou politiku. Rusko, praví, provozova-
lo dvojitou hru. Přihlíželo klidně k vypově-
žení smlouvy za jeho auspicií uzavřené, odlo-
žilo stranou petrohradský protokol, kterým
rozhodnutí Evropy bylo stělesněno a dodáva-
lo Rumunsku odvahy, aby vpadlo do území
bezbranného ošetřovance Ruska. Rusko, kte-
ré ve Sv. Štěpánu spečetilo jednotu bulhar-
ského plemene, připravuje nyní jeho
rozkouskování, ano, je i podezří-
váno, že dalo podnět k postupu
rumunské armády.
Štěpán
Bělehrad
Atény
Bulharsko
Londýn
Rusko
Srbsko
RakouskoUhersko
Evropa
Rumunsko
Timesy
Westminster Gazette
14
article
Král Ferdínand na útěku z Bulharska?
Z Peští, 18. července. Zdejší denníl
„Budapest“ oznamuje dobrodružno
zprávu, že král Ferdinand, provázen ná-
sledníkem Borisem, přibyl na útěku před
revolucí v Bulharsku do Uher a viděn by
na stanici v Popradské Velké (Poprád-
Felka) o půl 3. hod. odpolední, v kterýžto
čas přijíždí tam pravidelný rychlík. V prů-
vodu králově byl také jeho tajemník a ně-
kolik gardistů v civilu.
Z Vídně. 18. července. „Ungari-
sche Corr.“ oznamuje, že pověsti o pří-
jezdu bulharského krále Ferdinanda do
Uher jsou naprosto nepravdivy
Král vyslovil pouze úmysl, že na podzin
přibude do horních Uher ,kde dostaven by
právě proň nový zámek.
Nový kabínet bulherský.
Ze Sofije, 18. července, [Bul. tel. ag.) Ka
binet je sestaven. Radoslavov převezm
předsednictvo a Genaděv ministerstvo z
hraničních záležitostí.
Bulharské obchodní lodí v Sevastopoli.
Ze Sevastopole, 17. července. (K. k. —
Spb. Ag.) Do zdejšího přístavu připlulo pod
bulharskou vlajkou 5 obchodních lodi.
Nové návrhy Bulharska Portě.
Z Caříhradu, 17. července. (K. k.) Dle
zprávy listů předložil bulharský delegál Nla-
čevič velkovezírovi nové nlávrhy.
Ferdinand
Boris
Král
Caříhrad
Bulharsko
Pešť
Budapest
Uhry
Vídeň
Sofijá
Sevastopol
Aga
15
article
Srbský úspěch.
16
article
Z Bělehradu, 17. července. (K. k.) [Z
úřadního srbského pramene.) Náš oddíl, kte-
rý pronik1 20 kmnabulharské úze-
mí, zabral město Izvor a pora zi
bulharské vojsko u Bosilgradu
Dnes čelí bulharskému vojsku, které jestv
značné přezile. Za včerejšího dne byly všech-
ny bulharské sbory této krajiny soustředěny.
Boj započal dnes ráno a trva
celý den. Naši bojovali třemi směry
Bělehrad
Izvor
17
article
V drobnám prodeji:
ránni číslo o sobě
za 8h
večerní
za th
Ve nliálkách na venkově
ranniislo . . . . . . 10h
večorni
lnserátv
platí sa hotově napřed.
Předpihcení a inaorty přijim
administrace v Marianské ul.,e
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Iaistů“.
Rukopisy se navracee
národní Iaistus
18
article
Když konečně v 5 hod. večer do-
stali posily, podařilo se jim ne-
přítelebodákovýmútokemroze-
hnati. Nepřítel utrpěl při tom velké ztráty
19
article
Řecké úsněchy, jiloč a
Řecké úsněchy, jiloč a
Z Londýna, 18. července. Král Konstantin
přibyl včera do Kavaly. Nevrokop byl ve stře-
du opět obsazen. Řekové pak odtamtud po-
kračovali ve svých útocích na návrší nevro-
kopská, kde došlo k 10hodinné bitvě, kterou
Bulhaři prohráli. Podrobnosti dosud nedošly.
Anglická sněmovna o věcech balkánských.
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Vadolní sně-
movně tázal se Noel Buton, zdali porušení hra-
nic Enos-Midia tureckým vojskem nepříčí se zása-
dě, stanovené 14. července sirem Edvardem
Grevem. Parlamentní podtajemník Acland pře-
četl tuto odpověď Grevovu: Trvám na tom, co jsem
řekl 14. července a co — jak mám zab to — sou-
hlasí s názory ostatních vlád. Tyto názory byly
Portě sděleny. Té chvíle jest jedinou zprávou,
kterou máme o pohybech tureckého vojska, zpráva,
přinesená Bulhary, jak se vyskytla ve zdejším tisku
Noel Buton tázal se dále, jak to dopadá se zříze-
ním autonomního státu makedonské-
ho na hranicích Albanska. Grey odpově-
děl: Pokud mohu návrh posouditi, nedošel by
za nynějších okolností ani podplory.
ani by nebyl praktickým rozřešením
potíží. King se ptal, může-li Grey v brzku u-
činiti bližší sdělení o celé záležitosti. Grey odpo-
věděl: Učinil jsem teprve nedávno bližší sdělenía
není příliš žádoucno, abychom právě my, kteří
nejsme bezprostředně zúčastněnou velmoci, činili
bližší sdělení o celé záležitosti.lanumu
Konstantin
Řek
Bulhar
Noel
Grev
Grey
King
Londýn
20
article
Guiness ptal se, je-li Greyovi známa zprá-
va, že bulharská vláda jest ochotna předložiti o-
tázku o uvedených ukrutnostech mezinárodní vyše-
třující komisi. Gainess navrhl jmenování mezinárod-
ní komise, která by se zabývala opatřeními proti
výtržnostem a uklidňováním balkánského obyvatel-
stva. Sir Edvard Grey prohlásil: Viděl jsem zprávu
tu v novinách ale nedošla mne žádost bulharské
vlády, abych podnikl v udaném směru kroky. Jisté
stránky této otázky upoutaly pozornost velmocí a
ještě ji upoutají, ale jest pochybno, zda velmoci
chtějí nebo mohou intervenovati, poněvadž jest te
proti Bulharům, Řekům a Srbům v jistých částech
Balkánu možno jen tehdy, jde-li o menšiny, náleže-
jící jiným vyznáním nebo národnostem.
22Rozmnožení anglického loďstva.
Z Londýna, 17. července. V dolní sněmov-
ně Churchill polemisoval s oposicí pro její
lodní požadavky a přešel pak na situaci ve
stavbě lodí, při čemž zdůraznil, že vyhlidka
pro budoucnost je výhodným opakem
k posledním 18 měsícům. Očekává během pří-
štích 9 měsíců týdenní dodávku jed-
noho borce, během příštích 12 měsíců mě-
síční dodávku jednoho lehkéh
křižníku a během příštích 18 měsíců kaž-
dých 45 dní dodávku jednoho přes-
početného dreadnoughtu. Pro všech-
ny tyto lodi jest dostatečný počel mužstva.
Rozmnožení sily, jakého se dostane v tomto
období nejblíže silné námořní velmoci, bud
značně menší než polovina britského sesílení
První lord admirality Churchill pro-
hlásil, odpovídaje na dotaz, že vzduchopla-
vectví válečného loďstva učinilo značné po-
kroky. „Parseval“, vzor německé výkonnosti,
úspěšně vykonal své plavby na zkoušku.
Staví se dvě velké vzducholodi. Rozpočct
na lodní stavby byl pak snčmov-
3e
Guiness
Grey
Bulhar
Řek
Srba
Churchill
Balkán
Londýn
Edvard Grey
21
article
nou sehválen
čnb
K událostem v Rodostu.e
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dnes je již
zjištěno, že zprávy z arménského pramene o udá-
lostech v Rodostu byly přehnány. Z arménské
strany samé se nyní tvrdí, že v Rodostu bylo za-
bito jen deset lidí, ale v okoli staly se větší řeže.
Dle výsledku vyšetřování, provedeného tureckou
vládou, bylo zabito pouze šest četníků. Bulharský
guvernér v Rodostu. Dimitriev, který sem byl do-
praven s dosavadním guvernérem v Čorlu, Agnea-
novem, prohlásil v interwievu: Na rozkaz bulhar-
ského ministra vnitra, abych Rodosto vydal Turkům
a učinil opatření proti eventuelním nepokojům, dal
jsem vyvěsiti veřejně vyhlášku, v níž jsem s oznámil
Dimitriev
Rodosto
Turek
Cařihrad
Čorlo
Agnea
22
title
Válka mezi spojenci.
23
article
Rumunská nota velmocem.
Rumunská nota velmocem.
Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že nota, zaslaná rumun-
skou vládou velmocem, zní: Posílajíc svou ar-
znádu do Bulharska, nesleduje Rumun-
sko dobývačnou politiku, ani ne-
chce zničiti bulharskou armádu.
Vojenská akce Rumunska zakládá se přede-
vším na jeho povinnosti, dosíci bezpečnou hra-
nici pro své území za Dunajem. Nynější kon-
flikt mezi balkánskými státy a zejména vznil
tohoto koniliktu, který má příčinu v nesmíři-
telném stanovisku Bulharska i v jeho agresiv-
ním postupu proti svým bývalým spojencům,
posílily v Rumunsku přesvědčení o nezbytnosti
strategických hranic, aby pro budoucnost
umožněn byl pokojný poměr mezi Bulharskem
a Rumunskem. Touto hranicí jest čára Turtu-
kaja-Dobrič-Balčik s jistým počtem kilometnů
na západě a jihu, jak tomu odpovídá topogra-
fie země. Mimo to brání nám životní zájmy
Rumunska na balkánském poloostrově, aby-
chom zůstali pouhými diváky vůči snahám Bul-
harů, vykonávati nadvládu ke škodě ostatních
států bezprostředně po společné válce za osvo-
bození z tureckého iha. Rumunsko, které ješt
stálým živlem pořádku a míru na východě
Evropy, má povinnost zúčastniti se definitivní
úpravy otázky, která po léta před jeho bra-
nami ohrožovala a konečně porušila všeobecný
mír. Za takových okolností domnívá se Ru-
munsko, podnikajíc akci ke konečnému vy-
rovnání mezi válčícími stranami, že nezajist
Reuterův
Rumun
Londýn
Bulharsko
Rumunsko
Dunaj
Dobrič
Balčik
západ
Evropa
24
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Ve „Věstníku České Akademie
(XXII., č. 8) podává prof. dr. Jaromír Čelakov-
ský podrebnou zprávu o „Organisaci ar-
chivnictví v zemích neuherských“
Ukazuje velmi přesvědčivě nedostatky organisace
dosavadní a to nejen při archivech drobné samo-
správy místní, nýbrž i při archivech nejedněch
orgánů státních. Ale nespokojuje se pouhým kriti-
ckým vylíčením dějinného vývoje ochrany archi-
valií a dnešního stavu. Na závěr své studie vy-
tyčuje úkoly, které na poli archivnictví ještě zbý-
vá u nás splniti — a desiderata ta ovšem ukazují
kolik v oboru ochrany památek listinných zane-
dbáno zejména úřady zeměpanskými: Dle toho
zbývá organisovati nejprve nové archivy státní
zejména justiční, a stávající státní archivy vybu-
dovali tak, aby v nich byly soustředěny archivalie
státní a aby konečně staly se vesměs přístupným
vědeckému bádání. Platí to jak o archivech cen-
trálních úřadů, tak i o vládních archivech v jed-
notlivých zemích. Z registratur starých i nových
třeba vytvořiti archivy. Při tom zbývá slanovit
hranici mezi státními a zemskými archivy, kte-
rýmžto náleží přirozeně pěče o místní archivalie,
profesor
doktor
Čelakov
Český akademie
25
article
Je třeba starati se dále o vydání zákona na ochra-
nu historických památek jak zákazem vyváženi
jich do ciziny, tak i (restním stíháním těch, kdo
o ničení jich si zjednávají smutné zásluhy. Zbývá
pak zejména mnoho učiniti na záchranu archiválií.
jež nejsou podřízeny odborné správě. Inventariso-
vání jich a uveřejňování jich soupisů, jež chystá
c. k. archivní rada, zajisté přispěje k jich spo-
řádání a záchrané, a důležitou tuto práci mohou
provésti archivy zemské s historickými komisemi
zemskými, společně s konservátory. Poněvadž v
Čechách historická komise, zřízená za účelem bá-
dání v archivech vatikánských, nemůže pro poli-
tické neblahé poměry vyvíjeti i na tomto poli
blahodárnou činnost, nezbývá, nežli aby aspoň
prozatím tuto akci na sebe vzala archeclogická
komise, při české Akademii zřírená, pomocí ar-
chivního oddělení, jež pří ní by se zřídilo. Členům
odboru toho, úřadníkům archivním, konservatorům
a korespondentům byla by takto zjednána mož-
nost, aby se o archivních záležitostech radili a
návrhy na příslušná místa podávali. Potřebovali
bychom též zemské zákony, které by upravovaly
Čechy
26
article
archivnictví sborů autonomních a snád zamýšlené
krajské zřízení mohlo by v tom ohledu mnoho
Prospěti, kdyby přispělo ke zřízení krajskýeh
archivů. V každém případě našim archivářům.
konservatorům a korespondentům nastává velká
záslužná práce, již mohou ve spojení s archivní
radou, se zemskými archivy a komisemi, u nás
tedy s Českou Akademií, vykonati ku prospěch
historické vědy a veřejné správy. Jdeť o památky
našich předků, událostmi posledních dob velmi
znuzelé, ale přece jenom poskytující dostatečný
obraz naší slavné minulosti. — Jak úsilně je tře-
ba domábati se ochrany archivních památek, uka-
zuje osud zemských desek království Českého,
jejichž uložení v zemském archivu zemský výbor
již od r. 1895 marně vymáhá. Kvaterny zemských
desk jsou až po strop napěchovány v několika
regálech v jediné místnosti, a to tak, že knihy
ve dvou řadách za sebou stojí, následkem čehož
jenom s námahou lze se k nim dostati, při tom
jsou pokryty silnou vrstvou prachu a následkem
přílišného topení vydány úplné zkáze. Užívati jed-
netlivých kvaternů lze pouze s povolením presidia
zemského soudu v tmavém pokojíku, kde na zvý-
šeném podstavci toliko čtyry osoby, stejíce, pra-
covati mohou, při čemž smějí jenom tužky užívati.
Český akademie
27
article
Opatření výpisů z nich k účelům vědeckým neb
úřadním je proto velmi zlíženo, ano docela ne-
možno, zejména proto, že mezi úřadnictvem při
úřadě desk ustanoveným, není nikoho, kdo by
staré zápisy dovedl pořádně čísti nebo přepiso-
vati. Ač příslušný konservátor (dv. r. Čelakovský).
centrální památková komise i — z popudu dv.r.
Čelakovského — c. k. archivní rada zakročili pro
lepší uchování desk zemských, dosud (téměř po
20 letech od prvého zakročení zemského výboru
král. Českéhol) nedocíleno více, než — slibu mi-
nisterstva spravedlnosti, že uloží desky v pavilo-
nu, jejž vystaví v budově zemského soudu a že
dozor nad nimi svěří úřadníku s archivářskou kva-
lifikaci. Termín, kdy to provede, při rakouské
úřadní rychlosti, ovšem odhadovati nelzel
„Věstník České Akademie“ dále přináší: Dr. Fr
Záviška. Přehled pokroků fysiky za léfa 1909 at
1910: VI. Vedení elektřiny v plynech a radionkli-
vita. — Výtahy z prací od Akademie přijalých.
tiskem vydaných a cenou poctěných. — Zoráv
o činnosti schůzí řrídních. — Výkaz došlých po-
dání.
Čelakovský
Záviška
Český akademie
28
article
„Časopise Turistů“ (XXV, č. 6) po-
dává dr. Jan Auerhan stručnou zprávu
„Osadách českých emigrantů v Pru-
ském Slezsku“. Zatím se zmiňuje o Bedřicho-
vu Hradcí a Velkém Táboře. Málo potěšitelné je
co sděluje o osadách těch po stránce národní.
Táboře na př. uvádí: „Místo faráře není teď ob-
sazeno a je pramálo naděje, že by bylo obsazeno
knězem, znalým češtíny. Ze škol je čeština úplně
vypuzena: děti vůbec nesmějí ve škole mluvit če-
sky. I pozdravovat venku musejí německy. Mládel
ze škol vyšlá dovede sice česky mluvit, někdy
snad i česky číst. naučila-li se doma, česky psáí
však rozhodně nedovede. Rovněž zhoubně působ
v ohledu národním odcházení dělnictva na práci
do ciziny: půda je neúrodná, kraj chudý a prote
mnoho lidu odchází dočasně na průmyslovou prá-
ci do Saska a hlavně do Westfálska. Přinášejí l
odtamtud domů značné úspory, ale také oblib
němčiny. A rovněž působí prý tolo dočasné vystě-
hovalectví nepříznivě v ohledu mravním.“ — „Ča-
popis Turistů“ mimo to přináší: Dvacet pět let
Klubu českých turistů. — K. Anderle, Kozí Hrá-
dek. — K. Velebil. Maritimní vývoj Terstu. — B.
Vavroušek. Harrachův Hrádek u Nechanic.
Kobliska, Kamnik v Kraňsku. — T. Dvořák, Na
novou rozhlednu na hoře Tábor u Lomnice n. P
— J. Kopáč. Z Humpolce údolím Hejlovky k Pel-
hřimovu. — J. P., Denník výletu po severovýcho-
du českém. — Literatura. — Rozmanitosti
Zprávy železniční a dopravní. — Studentské noc-
lehárny. — Zprávy spolkové,
doktor
Auerhan
Čo
K Anderle
K Velebil
Vavroušek
Harrachův
Kobliska
Kamnik
T Dvořák
J Kopáč
Pr
Velký Tábor
Sasko
Westfálsko
Terst
Nechanice
Kraňsko
Tábor
Humpolec
Hejlovka
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Za 10.000 korun cenných papírů se ztratilo
ZPešti, 17. července. [K. k. — Úh. tel. kor. kanc.)
Třem sluhům banky Merkur bylo dnes uloženo, aby
vyzdvihli u Všeobecné úvěrní lenky cenné papíry
v obnose 800.000 K. Když byly po návratu sluhá
v bance Merkur cenné papíry zkoumány, zjistilo se.
že schází hodnoty v obnose 10.000 K. Bylo zahájeno
vyšetřování.
Opereta od desiti komponistů. Ředitelství
jednoho z pařížských varielés oznamuje pro příšti
saisonu operelní novinku, kterou napsalo deset hu-
debních skladatelů a to: Camille Szint-Szěns, Xa-
vier Leroux. Andre Meseager. Camille Erlanger
Reynalds Hahn, Charles Lecoq, Hirchmann, Cuvil-
ZPešť
Leroux
Andr Meseager
Erlanger
Reynalds Hahn
Lecoq
Hirchmann
Cuvit
Úhy
Camilla SzintSzěn
xa
30
article
lier, Rudolph Berger a Willy Redstone, Každý skla-
datel napíše dvě čísla, bez ohledu na hudební ce-
lek. Operetní libreto bude od Paula Perriera. Ope-
rota prý bude skutečnou hudební hádankou. Obe-
censtvo po každém čísle bude hádati, od kohoje
a kdo uhodne většinu, dostane 500 fr.
— Sebevražda umělcova. Nadaný švédský so-
chař Vilém Larsen skončil sebevraždou. Tvrdý boj
o existenci podlomil mu životní energii
— Účinky slunečních lázní při otravě alkoholem
n nikotinem. Oblibené jedy alkohol a tabák jsou
tím škodlivější, jsou-li požívány oba, neboť, jak
známo, dráždivé látky, obsažená v tabáku, jsou
rozpustné v alkoholu a jsou-li polykány, snadno se
pak dostanou do krve. Prvními známkami otravy
slkoholem a nikotinem, nebo oběma najednou, jsou
katarrhy nosní a krění, které se při nemírném kon-
ření rozšíří až na sluch. V tomto stadiu otravy je
nejúčinnějším prostředkem k zamezení dalšího ne-
bezpeči naprostá zdrženlivost od těchto škodlivých
zvyků. Jest to ovšem rada, která se snadněji dává,
nežli se dle ní jedná. Na předepsání neškodných
náhražků se nemá pomýšleti, neboť mezi množ-
stvím jedů, jež se při spalování tabáku vyvinují.
Rudolph Berger
Redstone
Perrier
Larsen
Ob
31
article
není nejškodlivější nikotin, nýbrž beze vší pochyby
dráždivost, pocházejíci z prchavého amoniaku, kte-
rou tabákový kouř působí na sliznice krční, nosní
a ušní. Kloktací prostředky mají vzhledem k tomu.
že dráždí sliznice, význam velice pochybný. Ně-
kteří lékaři velíce doporučují krční sluneční lázně
nejprostším způsobem odstraňují jedy, desinfikují.
čistí sliznice a otužují je. Kuřácia pijáci s úspěchem
spojí obvyklé ranní kloktání s několikaminutovými
lázněmi slunečními tak, že otevřov ústa a nechají
padati sluneční paprsky do krku. V nedostatlu
slunečního světla poskytne jakousi náhradu světlo
elektrické. Také celkové lázně sluneční se dopo-
ručují pro ty, kdo trpí otravou alkoholem a niko-
linem. Potem, vzbuzeným sluneční lázní, uniká
mnoho jedů. Slunce je nejoůsobivějším léčebným
prostředkem, s kterým se však musí opatrně za-
cházeli. I nejzdravější lidé onemocní po přílis
dlouhé sluneční lázni a nemocní jsou po nemirném
používání slunce ještě nemocnější.
= Střihal copy. V Lichtenbergu v Německu
byl zatčen 25letý ženatý dělník Osvald Riese, Který
ustřihával dívkám copy. Bylo zjištěno, že je choro-
myslný.
Osvald Ries
Lichtenberg
Německo