ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75f935c0-8f13-11dd-a654-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 103, person 82, org 12, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 18. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 masthead
ndai jni
5 article
Haranní avečerní Hsty předpláci sarv V Praze v administraciu na měsle. na čtvrt leta .. 6 K — h s dvojí donáškou na města. na čtvrt leta 7Kesh ve filiálkách. na měsic 2 K 30b Poštou: mzéstn. na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkon na misíe na čtvrt leta 1I K d0 V Praze, 18. července. Balkán slibuje nám stále ještě hojně pře kvapení. V Sofiji mění se vlády, komanda „věrnost každou chvíli. Odešel Danev a tím se trochu uvolnila diplomatická akce. Z po- zadí vystupuje sám Ferdinand a zahajuje vy- jednávání s Rumunskem telegrafickou otáz- kou, jaké jsou rumunské podmínky miru. Doufejme, že rychle začne se vyjednávati přímo mezi Bulharskem a Srbskem i Řeckem. Srbsko se tváří, a jistě docela opravdově, že je ochotno každou chvíli zakončit boj a uza- vřít mír. Další boje mohly by Srbsku přinésti nové válečné úspěchy, ale na celkový výsle- dek neměly by podstatného vlivu. Svésti ještě rozhodnou bitvu, nestojí Srbům za to. Jinak Řekům, kteří se rozběhli podél celého pobřeží Egejského moře a nejraději by makedonskou olázku přistřihli docela podle svého vkusu, aby Bulhaři byli vůbec od Egejského moře zatlačeni. Nešťastný bratrovražedný spor má tyto osudné následky pro přístup slovanského živlu k Egejskému moři.
Danev Ferdinand Srba Řek Bulhar Praha Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko egejský moře
6 article
Zprávy ze Sofije jsou sice velice nejisté. ale mluví se o tom, že vrchním velitelstvím znovu byl pověřen generál Savov a vládu že převezme asi Radoslavov. To by znamenalo návrat stambulovštiny do Bulharska, změnu politického kursu od rusofilstva k austrofil- stvu. Prakticky sice Danev tuze rusofilskou politiku nedělal, jmenovitě od svého zájezdu do Pešti, kde byl přijat tak pozorně Berchtol- dem a představen i rakouskému panovníkovi. ale aspoň výslovně nebyl vyhlášen směrk Vídni. Bulhaři patrně počítají, když je nouze nejvyšší, pomoc boží nejbližší, a že v daném případě „deus ex machina“ bude Rakousko- Uhersko. Konrad Hötzendorff, náš vrchní ge- nerál, prý by rád si získal válečné vavříny hrozí demisí, jak oznamuje dnes „Arbeiterzei- tung“, nevytrhne-li rakouské vojsko do sand- žaku novopazarského.
Savov Bulhar Hötzendorff Bulharsko Pešť Vídeň RakouskoUhersko
7 article
Jestliže proti plánu Konrada z Hötzen- dorfu staví se Berchtold a hrozí stejně demisí bude-li plán válečné strany schválen, svědčilo by to o tom, že Berchtold počítá nejen ohromnou číselnou převahou rakousko-uher- ského vojska nad srbským, které by konec konců takový strašný nápor nevydrželo, třeba že by si asi krvavě dalo zaplatiti své poko- ření — ale také s těmi bodáky, které se ob- jevují s druhé strany haličských hranic, kde prý mobilisační připravy jsou hotovy. Na to se nesmí připomínat. Nemělo by smyslu, aby balkánská válka měla ještě tako- vý obrat. Ve Vídni a v Peští tvrdí, že pro trvání říše úspěch srbský je nebezpečný. Zdá se, že příliš vysoko na vysokých místech ne- cení trvalost státní organisace nad středním Dunajem, když myslí, že by srbský David mohl zničit rakousko-uherská dvojčata. Strach ze Srbska mohou míti jen ti, kdo mají nečisté svědomí vůči Jihoslovanům. Scotus Viator, přítel rakouského vlivu na Balkáně a nepřítel vlivu ruského, napsal správně ve své knize o jihoslovanské otázce, že Rakousko-Uhersko mohlo by se jednoduchým tahem státi vůdčí mocností na Balkáně, že k tomu jen třeba vy- rovnati se s Jihoslovany v samé říši. Ale tento jednoduchý tah naráží na zpupnost maďar- skou, kteří rádi by převzali po tureckých pří- buzných jihoslovanskou „ráju“. Maďarská zpupnost již r. 1526, po bitvě u Mohače, vy- loudila chorvatskému bánovi vzdech, že vlast- ně je dobře, když tam Maďaři byli poraženi. protože nebylo možno s nimi už žíti.
Konrád Berchtold Jihoslovan Scotus Viator Maďar Hötdit Vídeň Pešť Dunaj Srbsko Balkán RakouskoUhersko
8 article
Dnes maďarská bezohlednost stejně pod- něcuje proti rakousko-uherské monarchli irre- dentistické hnutí jihoslovanské a rumunské, Dnes vidí všichni rozumnější lidé ve Vídni — není těch rozumných ovšem mnoho —, dnes na to upozorňuje i saský princ, ale jako od- pověď na tyto výstrahy přicházejí zprávy, že prý Tisza bude nástupcem Berchtoldovým Nevěříme tomu, ale jest dosti příznačné, že se podobné zprávy vůbec mohou objevovati jen oprávněné zájmy přímo zúčastněných stran nýbrž bude také podporovati úsilí ostatních pjne mocností o mír. Reuterova kancelář se dovídá, že poža- davky, obsažené v této notě, jsou stejné s těmi jež zástupce Rumunska za londýnského vyjed- návání formuloval s drem. Danevem a kte- ré jsou obsaženy v protokole, po- depsaném v Londýně v lednu t.r Od té doby nepřišlo Rumunsko se žádnýmj jinými požadavky.
Berchtoldův Reuterův Vídeň Rumunsko Londýn Tisza
9 article
Odpověď krále Karola Bulharsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle „Universulu“ zněla odpověď krále Karola n telegram krále Ferdinanda v ten smysl, aby Bulharsko přesně udalo podmínky, za jakých ši přeje podepsati mírové prelimináře nejen s Rumunskem, ale se všemi válčícími státy. Podepsání mohlo by se státi pou- ze současně se všemi válčícími. Jen pak může býti nařízeno zasta- vení nepřátelství. Oficiálně nebyla tato zpráva potvrzena. Z Bukurešti. 17. července. (K. k.) V zřejmé souvislosti se zprávami zdejších listů o telegramu krále Ferdinanda králi Karolovi a odpovědi tohoto píše oficiosní „Politique“ Dnes přijel sem z hlavního stanu ministr vo- jenství s poselstvím krále pro královnu a te- legramy krále pro ministerského předsedu Ministři Majorescu, Marghiloman a Take Jo- nescu se sešli, aby vzali na vědomí sdělen královo. Dva automobily odjely pak ihned do Corabie s vládní korespondencí. Král sev brzku vrátí. Z Londýna, 18. července. „Daily Tele- graph“ oznamuje z Bukurešti, že král Karol zodpověděl telegram krále Ferdinanda z pů- sobem vyhýbavým a konvencin nálním a vyslovil přání, aby staré přátel- ské styky rumunsko-bulharské byly co nejdří- ve obnoveny a podmínky prozatímního míru byly oběma státy co nejdříve podepsány. Z Bukurešti, 18. července. („N. W. I.
Karol Bulharsko Karol Ferdinand Majorescu Marghiloman Take Bukurešť Bulharsko Rumunsko Londýn Daily Tela král pro královna
10 article
Žádost krále Ferdinanda, zaslaná králi rumun- skému v příčině klidu zbraní nebo míru byla podporována rakousko-uherským vyslancem kníž. Fürstenbergem. Rumunské vojsko postupuje k Sofijí. Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) [Rum. tel. ag.) Tisková kancelář uveřejňuje olicielní zprávu, v níž se praví, že jízdní hlídky vyko- naly včera výzvědy na dalším územi a že postup vojska děje se za přizni- vých podmínek. Zprávy o bombardová- ní Nikopole se vyvracejí. Z Bukurešti, 18. července. Die soukromé zprávy „Universulu“ postupuje rumunská ar- máda na Sofiji. Král Ferdinand bul harský jest prý odhodlán Sofii opustiti a uchýliti se do Plovdiv Rumunsko a Turecko vybírají si své vklady v cizině. Z Frankfurtu n. M., 18. července. „Frank- furter Ztg.“ sděluje, že Rumunsko dává si vy- pláceti značné obnosy ze svých. v Ně mecku uložených peněz a že stejně počínás i Turecko. Bulharsko chce vyjednávati s Rumunskem. Ze Sofije, 18. července. Dosud nejsou po- važovány veškeré naděje za zmařené. Prav se, že na základě včerejšího telegramu krále Ferdinanda, zaslaného králi Karolovi, zaháje- no bylo vážné vyjednávání s Rumunskem. Jest zde vůle a snaha, docíliti do- hody s Rumunskem, aby Bulharsko nabylo volné ruky k válce se Srb- skem a Řeckem.
Ferdinand Fürstenberg Sofie Frank Karol Srb Bukurešť Rumo Rumunsko Turecko Frankfurt můj Bulharsko Sofijá Pravy Řecko
11 article
ečer Rusko zakročuje energicky v Rumunsku. M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl. te- legram „Nár Listů“.) „B. Börsenzeitung“ ozna- muje z Petrohradu: Rusko je naprosto nespo- kojeno s nemírným oslabením Bulharska a za- kročilo proto velmi rozhodně, aby zadrželo další postup Rumunska, při čemž Rumunsku zaručilo hranice Turtukaja-Balčik. Z Berlína, 18. července. „Berlin e Tageblatt“ oznamuje z Bukurešti: Roz- hodující rumunské kruhy obdržely spolehli- vé zprávy z Petrohradu, že v ruských kru- zích vzmáhá se nepřátelské smýšlení vůči Rumunsku. S ruské strany učiněn prý byl úřadně pokus, zastaviti postup rumunské armády. Ruské kruhy jsou rozhořčeny, že rumunská vláda pustila své vojsko přes čáru Turtukaja-Balčik. Ruská akce má za účel Rumunskem zamýšlený postup na Sofiji za všech okolností zameziti. V Bukurešti oproti tomu se ujišťuje, že každý pokus Ruska mařiti plány rumunské vlády po tak dlouho, dokud nebudou splněny všecky její požadavky, naprosto selže. Rusko zakročilo proti Portě. Z Říma, 18. července. Listy oznamují z Ca- řihradu, že ruský velvyslanec předložil Portě energiekou notu ruské vlády, ve které petro- hradský kabinet zcela určitě prohlašuje, že překročení pohraniční čáry Midia—Enos ture- ckým vojckem nebude trpěno a že Rusko jest odhodláno eventuálně učiniti donucovací opa- tření, aby usnesení londýnské mírové konfe- rence bylo v plném rozsahu dodrženo. Rusko shromažďuje vojsko v Bessarabii. Z Bukurešti, 17. července. Podle došlých zpráv shromažďuje Rusko sílné oddíly vo- jenské v Bessarabii. Síla ruského vojska dosud shromážděného odhaduje se na 120.00e mužů. Neustále jsou dopravovány zvláštními vlaky transporty vojska. Zároveň snaží se Rusko rozhodným diplomatickým nátlakem přiměti Rumunsko, aby nepřekračovalo čáru Turtukaja-Balčik.
Rusko Rumunsko Kolín Petrohrad Bulharsko Berlín Bukurešť Řím Ca Roza TurtukijBalčik Eno tur
12 article
Velmoci se chystají zakročiti. — Obtížná a spletitá situace. Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reutero- va kancelář sděluje, že dostala tyto informace Velmoci chystají se podniknouti kroky v So- fiji, Cařihradě a Bukurešti. V Sofiji, aby při- měly Bulharsko vyslati zástupce ke konferene s ministerskými předsedy srbským a řeckým v Cařihradě, aby naléhaly u Porty, aby ture- cké vojsko nepostupovalo za čáru Midia— Enos, v Bukurešti, aby Rumunsku udělily radu, by neobsazovalo Sofiji. V diplomatických kru- zích zavládá velká nejistota pro ohlášené po- hyby Turecka a Rumunska. JJeví se pozoru- hodné překvapení nad okolnostmi, že, kdežto velmocem Turecko sdělilo, že nezamýšlí ope- rovati za hranicemi, ohlašují nyní zprávy z Cařihradu pochod na Drinopol. Zprávy ty ne- vyvolávají v diplomatických kruzích znepoko- jení, poněvadž se považuje za jicté, že vel- moci, odhodlány nepřipustiti zničení Bulhar ska, postarají se rovněž o to, aby Turecko ne- podrželo Drinopol i kdyby postoupilo až de Drinopole, čemuž se nevěří. Situace po- važuje se za obtížnou a spletitou ale nijak za nebezpečnou. Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) V diplo- matických kruzích se ujišťuje, že se velmoc dohodly vyzvati balkánské státy k neprodlené- mu zastavení nepřátelství a Turecku zakázati přechod pohraniční mezi Enos-Midia. Z Říma, 18. července. (N. Fr. Pr.) „Tri- buna“ oznamuje z Petrohradu a téměř doslov- ně také z Londýna: Francie, Anglie a Rusko se usnesly, napomenouti Portu, aby pohra- niční čáry Enos-Midia za všech okolností amí- šetřila, jinak že by k tomu byla donucena.
Port Bulhar jít Drinopol Londýn Cařihrad Bukurešť Bulharsko Rumunsko Turecko Drinopol Řím Francie Tri Petrohrad Anglie Rusko
13 article
Současně prý tyto tři státy zakročily v Buku- rešti, Bělehradě a Athénách s veškerým dů- razem, žejetřeba, abyvojenské ope- race byly zastaveny, protože by další pokoření Bulharska těmito třemi velmocemi nebylo trpěno. Z Londýna, 18. července. Vládní „West- minster Gazette“ zasazuje se o zakro- čení velmocí a praví: Rusko jako specielní přítel Srbska sotva má přílišné nadšení pro zachování Bulharska a ostatní státy nemají dostatečného důvodu a zájmu, vrhnouti se tam, od čeho se Rakousko-Uhersko a Rusko odtahují. A přece je situace plna nepo- hodlných možností pro velmoci. I celá londýnská smlouva o míru je v nebez- pečí. Nepostřehnou-li balkánské státy, že je- jich vražedná šílenost je vůči společnému ne- příteli odzbrojila a jejich jedinou bezpečnost pro trvalý mír zničila, může dojíti k no- vým kombinacím a k obnoven války. — Sofijský dopisovatel „Timesů“ Bourchier činí prudké útoky na ru- skou politiku. Rusko, praví, provozova- lo dvojitou hru. Přihlíželo klidně k vypově- žení smlouvy za jeho auspicií uzavřené, odlo- žilo stranou petrohradský protokol, kterým rozhodnutí Evropy bylo stělesněno a dodáva- lo Rumunsku odvahy, aby vpadlo do území bezbranného ošetřovance Ruska. Rusko, kte- ré ve Sv. Štěpánu spečetilo jednotu bulhar- ského plemene, připravuje nyní jeho rozkouskování, ano, je i podezří- váno, že dalo podnět k postupu rumunské armády.
Štěpán Bělehrad Atény Bulharsko Londýn Rusko Srbsko RakouskoUhersko Evropa Rumunsko Timesy Westminster Gazette
14 article
Král Ferdínand na útěku z Bulharska? Z Peští, 18. července. Zdejší denníl „Budapest“ oznamuje dobrodružno zprávu, že král Ferdinand, provázen ná- sledníkem Borisem, přibyl na útěku před revolucí v Bulharsku do Uher a viděn by na stanici v Popradské Velké (Poprád- Felka) o půl 3. hod. odpolední, v kterýžto čas přijíždí tam pravidelný rychlík. V prů- vodu králově byl také jeho tajemník a ně- kolik gardistů v civilu. Z Vídně. 18. července. „Ungari- sche Corr.“ oznamuje, že pověsti o pří- jezdu bulharského krále Ferdinanda do Uher jsou naprosto nepravdivy Král vyslovil pouze úmysl, že na podzin přibude do horních Uher ,kde dostaven by právě proň nový zámek. Nový kabínet bulherský. Ze Sofije, 18. července, [Bul. tel. ag.) Ka binet je sestaven. Radoslavov převezm předsednictvo a Genaděv ministerstvo z hraničních záležitostí. Bulharské obchodní lodí v Sevastopoli. Ze Sevastopole, 17. července. (K. k. — Spb. Ag.) Do zdejšího přístavu připlulo pod bulharskou vlajkou 5 obchodních lodi. Nové návrhy Bulharska Portě. Z Caříhradu, 17. července. (K. k.) Dle zprávy listů předložil bulharský delegál Nla- čevič velkovezírovi nové nlávrhy.
Ferdinand Boris Král Caříhrad Bulharsko Pešť Budapest Uhry Vídeň Sofijá Sevastopol Aga
15 article
Srbský úspěch.
16 article
Z Bělehradu, 17. července. (K. k.) [Z úřadního srbského pramene.) Náš oddíl, kte- rý pronik1 20 kmnabulharské úze- mí, zabral město Izvor a pora zi bulharské vojsko u Bosilgradu Dnes čelí bulharskému vojsku, které jestv značné přezile. Za včerejšího dne byly všech- ny bulharské sbory této krajiny soustředěny. Boj započal dnes ráno a trva celý den. Naši bojovali třemi směry
Bělehrad Izvor
17 article
V drobnám prodeji: ránni číslo o sobě za 8h večerní za th Ve nliálkách na venkově ranniislo . . . . . . 10h večorni lnserátv platí sa hotově napřed. Předpihcení a inaorty přijim administrace v Marianské ul.,e Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Iaistů“. Rukopisy se navracee
národní Iaistus
18 article
Když konečně v 5 hod. večer do- stali posily, podařilo se jim ne- přítelebodákovýmútokemroze- hnati. Nepřítel utrpěl při tom velké ztráty
19 article Řecké úsněchy, jiloč a
Řecké úsněchy, jiloč a Z Londýna, 18. července. Král Konstantin přibyl včera do Kavaly. Nevrokop byl ve stře- du opět obsazen. Řekové pak odtamtud po- kračovali ve svých útocích na návrší nevro- kopská, kde došlo k 10hodinné bitvě, kterou Bulhaři prohráli. Podrobnosti dosud nedošly. Anglická sněmovna o věcech balkánských. Z Londýna, 17. července. (K. k.) Vadolní sně- movně tázal se Noel Buton, zdali porušení hra- nic Enos-Midia tureckým vojskem nepříčí se zása- dě, stanovené 14. července sirem Edvardem Grevem. Parlamentní podtajemník Acland pře- četl tuto odpověď Grevovu: Trvám na tom, co jsem řekl 14. července a co — jak mám zab to — sou- hlasí s názory ostatních vlád. Tyto názory byly Portě sděleny. Té chvíle jest jedinou zprávou, kterou máme o pohybech tureckého vojska, zpráva, přinesená Bulhary, jak se vyskytla ve zdejším tisku Noel Buton tázal se dále, jak to dopadá se zříze- ním autonomního státu makedonské- ho na hranicích Albanska. Grey odpově- děl: Pokud mohu návrh posouditi, nedošel by za nynějších okolností ani podplory. ani by nebyl praktickým rozřešením potíží. King se ptal, může-li Grey v brzku u- činiti bližší sdělení o celé záležitosti. Grey odpo- věděl: Učinil jsem teprve nedávno bližší sdělenía není příliš žádoucno, abychom právě my, kteří nejsme bezprostředně zúčastněnou velmoci, činili bližší sdělení o celé záležitosti.lanumu
Konstantin Řek Bulhar Noel Grev Grey King Londýn
20 article
Guiness ptal se, je-li Greyovi známa zprá- va, že bulharská vláda jest ochotna předložiti o- tázku o uvedených ukrutnostech mezinárodní vyše- třující komisi. Gainess navrhl jmenování mezinárod- ní komise, která by se zabývala opatřeními proti výtržnostem a uklidňováním balkánského obyvatel- stva. Sir Edvard Grey prohlásil: Viděl jsem zprávu tu v novinách ale nedošla mne žádost bulharské vlády, abych podnikl v udaném směru kroky. Jisté stránky této otázky upoutaly pozornost velmocí a ještě ji upoutají, ale jest pochybno, zda velmoci chtějí nebo mohou intervenovati, poněvadž jest te proti Bulharům, Řekům a Srbům v jistých částech Balkánu možno jen tehdy, jde-li o menšiny, náleže- jící jiným vyznáním nebo národnostem. 22Rozmnožení anglického loďstva. Z Londýna, 17. července. V dolní sněmov- ně Churchill polemisoval s oposicí pro její lodní požadavky a přešel pak na situaci ve stavbě lodí, při čemž zdůraznil, že vyhlidka pro budoucnost je výhodným opakem k posledním 18 měsícům. Očekává během pří- štích 9 měsíců týdenní dodávku jed- noho borce, během příštích 12 měsíců mě- síční dodávku jednoho lehkéh křižníku a během příštích 18 měsíců kaž- dých 45 dní dodávku jednoho přes- početného dreadnoughtu. Pro všech- ny tyto lodi jest dostatečný počel mužstva. Rozmnožení sily, jakého se dostane v tomto období nejblíže silné námořní velmoci, bud značně menší než polovina britského sesílení První lord admirality Churchill pro- hlásil, odpovídaje na dotaz, že vzduchopla- vectví válečného loďstva učinilo značné po- kroky. „Parseval“, vzor německé výkonnosti, úspěšně vykonal své plavby na zkoušku. Staví se dvě velké vzducholodi. Rozpočct na lodní stavby byl pak snčmov- 3e
Guiness Grey Bulhar Řek Srba Churchill Balkán Londýn Edvard Grey
21 article
nou sehválen čnb K událostem v Rodostu.e Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dnes je již zjištěno, že zprávy z arménského pramene o udá- lostech v Rodostu byly přehnány. Z arménské strany samé se nyní tvrdí, že v Rodostu bylo za- bito jen deset lidí, ale v okoli staly se větší řeže. Dle výsledku vyšetřování, provedeného tureckou vládou, bylo zabito pouze šest četníků. Bulharský guvernér v Rodostu. Dimitriev, který sem byl do- praven s dosavadním guvernérem v Čorlu, Agnea- novem, prohlásil v interwievu: Na rozkaz bulhar- ského ministra vnitra, abych Rodosto vydal Turkům a učinil opatření proti eventuelním nepokojům, dal jsem vyvěsiti veřejně vyhlášku, v níž jsem s oznámil
Dimitriev Rodosto Turek Cařihrad Čorlo Agnea
22 title
Válka mezi spojenci.
23 article Rumunská nota velmocem.
Rumunská nota velmocem. Z Londýna, 17. července. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že nota, zaslaná rumun- skou vládou velmocem, zní: Posílajíc svou ar- znádu do Bulharska, nesleduje Rumun- sko dobývačnou politiku, ani ne- chce zničiti bulharskou armádu. Vojenská akce Rumunska zakládá se přede- vším na jeho povinnosti, dosíci bezpečnou hra- nici pro své území za Dunajem. Nynější kon- flikt mezi balkánskými státy a zejména vznil tohoto koniliktu, který má příčinu v nesmíři- telném stanovisku Bulharska i v jeho agresiv- ním postupu proti svým bývalým spojencům, posílily v Rumunsku přesvědčení o nezbytnosti strategických hranic, aby pro budoucnost umožněn byl pokojný poměr mezi Bulharskem a Rumunskem. Touto hranicí jest čára Turtu- kaja-Dobrič-Balčik s jistým počtem kilometnů na západě a jihu, jak tomu odpovídá topogra- fie země. Mimo to brání nám životní zájmy Rumunska na balkánském poloostrově, aby- chom zůstali pouhými diváky vůči snahám Bul- harů, vykonávati nadvládu ke škodě ostatních států bezprostředně po společné válce za osvo- bození z tureckého iha. Rumunsko, které ješt stálým živlem pořádku a míru na východě Evropy, má povinnost zúčastniti se definitivní úpravy otázky, která po léta před jeho bra- nami ohrožovala a konečně porušila všeobecný mír. Za takových okolností domnívá se Ru- munsko, podnikajíc akci ke konečnému vy- rovnání mezi válčícími stranami, že nezajist
Reuterův Rumun Londýn Bulharsko Rumunsko Dunaj Dobrič Balčik západ Evropa
24 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. Ve „Věstníku České Akademie (XXII., č. 8) podává prof. dr. Jaromír Čelakov- ský podrebnou zprávu o „Organisaci ar- chivnictví v zemích neuherských“ Ukazuje velmi přesvědčivě nedostatky organisace dosavadní a to nejen při archivech drobné samo- správy místní, nýbrž i při archivech nejedněch orgánů státních. Ale nespokojuje se pouhým kriti- ckým vylíčením dějinného vývoje ochrany archi- valií a dnešního stavu. Na závěr své studie vy- tyčuje úkoly, které na poli archivnictví ještě zbý- vá u nás splniti — a desiderata ta ovšem ukazují kolik v oboru ochrany památek listinných zane- dbáno zejména úřady zeměpanskými: Dle toho zbývá organisovati nejprve nové archivy státní zejména justiční, a stávající státní archivy vybu- dovali tak, aby v nich byly soustředěny archivalie státní a aby konečně staly se vesměs přístupným vědeckému bádání. Platí to jak o archivech cen- trálních úřadů, tak i o vládních archivech v jed- notlivých zemích. Z registratur starých i nových třeba vytvořiti archivy. Při tom zbývá slanovit hranici mezi státními a zemskými archivy, kte- rýmžto náleží přirozeně pěče o místní archivalie,
profesor doktor Čelakov Český akademie
25 article
Je třeba starati se dále o vydání zákona na ochra- nu historických památek jak zákazem vyváženi jich do ciziny, tak i (restním stíháním těch, kdo o ničení jich si zjednávají smutné zásluhy. Zbývá pak zejména mnoho učiniti na záchranu archiválií. jež nejsou podřízeny odborné správě. Inventariso- vání jich a uveřejňování jich soupisů, jež chystá c. k. archivní rada, zajisté přispěje k jich spo- řádání a záchrané, a důležitou tuto práci mohou provésti archivy zemské s historickými komisemi zemskými, společně s konservátory. Poněvadž v Čechách historická komise, zřízená za účelem bá- dání v archivech vatikánských, nemůže pro poli- tické neblahé poměry vyvíjeti i na tomto poli blahodárnou činnost, nezbývá, nežli aby aspoň prozatím tuto akci na sebe vzala archeclogická komise, při české Akademii zřírená, pomocí ar- chivního oddělení, jež pří ní by se zřídilo. Členům odboru toho, úřadníkům archivním, konservatorům a korespondentům byla by takto zjednána mož- nost, aby se o archivních záležitostech radili a návrhy na příslušná místa podávali. Potřebovali bychom též zemské zákony, které by upravovaly
Čechy
26 article
archivnictví sborů autonomních a snád zamýšlené krajské zřízení mohlo by v tom ohledu mnoho Prospěti, kdyby přispělo ke zřízení krajskýeh archivů. V každém případě našim archivářům. konservatorům a korespondentům nastává velká záslužná práce, již mohou ve spojení s archivní radou, se zemskými archivy a komisemi, u nás tedy s Českou Akademií, vykonati ku prospěch historické vědy a veřejné správy. Jdeť o památky našich předků, událostmi posledních dob velmi znuzelé, ale přece jenom poskytující dostatečný obraz naší slavné minulosti. — Jak úsilně je tře- ba domábati se ochrany archivních památek, uka- zuje osud zemských desek království Českého, jejichž uložení v zemském archivu zemský výbor již od r. 1895 marně vymáhá. Kvaterny zemských desk jsou až po strop napěchovány v několika regálech v jediné místnosti, a to tak, že knihy ve dvou řadách za sebou stojí, následkem čehož jenom s námahou lze se k nim dostati, při tom jsou pokryty silnou vrstvou prachu a následkem přílišného topení vydány úplné zkáze. Užívati jed- netlivých kvaternů lze pouze s povolením presidia zemského soudu v tmavém pokojíku, kde na zvý- šeném podstavci toliko čtyry osoby, stejíce, pra- covati mohou, při čemž smějí jenom tužky užívati.
Český akademie
27 article
Opatření výpisů z nich k účelům vědeckým neb úřadním je proto velmi zlíženo, ano docela ne- možno, zejména proto, že mezi úřadnictvem při úřadě desk ustanoveným, není nikoho, kdo by staré zápisy dovedl pořádně čísti nebo přepiso- vati. Ač příslušný konservátor (dv. r. Čelakovský). centrální památková komise i — z popudu dv.r. Čelakovského — c. k. archivní rada zakročili pro lepší uchování desk zemských, dosud (téměř po 20 letech od prvého zakročení zemského výboru král. Českéhol) nedocíleno více, než — slibu mi- nisterstva spravedlnosti, že uloží desky v pavilo- nu, jejž vystaví v budově zemského soudu a že dozor nad nimi svěří úřadníku s archivářskou kva- lifikaci. Termín, kdy to provede, při rakouské úřadní rychlosti, ovšem odhadovati nelzel „Věstník České Akademie“ dále přináší: Dr. Fr Záviška. Přehled pokroků fysiky za léfa 1909 at 1910: VI. Vedení elektřiny v plynech a radionkli- vita. — Výtahy z prací od Akademie přijalých. tiskem vydaných a cenou poctěných. — Zoráv o činnosti schůzí řrídních. — Výkaz došlých po- dání.
Čelakovský Záviška Český akademie
28 article
„Časopise Turistů“ (XXV, č. 6) po- dává dr. Jan Auerhan stručnou zprávu „Osadách českých emigrantů v Pru- ském Slezsku“. Zatím se zmiňuje o Bedřicho- vu Hradcí a Velkém Táboře. Málo potěšitelné je co sděluje o osadách těch po stránce národní. Táboře na př. uvádí: „Místo faráře není teď ob- sazeno a je pramálo naděje, že by bylo obsazeno knězem, znalým češtíny. Ze škol je čeština úplně vypuzena: děti vůbec nesmějí ve škole mluvit če- sky. I pozdravovat venku musejí německy. Mládel ze škol vyšlá dovede sice česky mluvit, někdy snad i česky číst. naučila-li se doma, česky psáí však rozhodně nedovede. Rovněž zhoubně působ v ohledu národním odcházení dělnictva na práci do ciziny: půda je neúrodná, kraj chudý a prote mnoho lidu odchází dočasně na průmyslovou prá- ci do Saska a hlavně do Westfálska. Přinášejí l odtamtud domů značné úspory, ale také oblib němčiny. A rovněž působí prý tolo dočasné vystě- hovalectví nepříznivě v ohledu mravním.“ — „Ča- popis Turistů“ mimo to přináší: Dvacet pět let Klubu českých turistů. — K. Anderle, Kozí Hrá- dek. — K. Velebil. Maritimní vývoj Terstu. — B. Vavroušek. Harrachův Hrádek u Nechanic. Kobliska, Kamnik v Kraňsku. — T. Dvořák, Na novou rozhlednu na hoře Tábor u Lomnice n. P — J. Kopáč. Z Humpolce údolím Hejlovky k Pel- hřimovu. — J. P., Denník výletu po severovýcho- du českém. — Literatura. — Rozmanitosti Zprávy železniční a dopravní. — Studentské noc- lehárny. — Zprávy spolkové,
doktor Auerhan Čo K Anderle K Velebil Vavroušek Harrachův Kobliska Kamnik T Dvořák J Kopáč Pr Velký Tábor Sasko Westfálsko Terst Nechanice Kraňsko Tábor Humpolec Hejlovka
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Za 10.000 korun cenných papírů se ztratilo ZPešti, 17. července. [K. k. — Úh. tel. kor. kanc.) Třem sluhům banky Merkur bylo dnes uloženo, aby vyzdvihli u Všeobecné úvěrní lenky cenné papíry v obnose 800.000 K. Když byly po návratu sluhá v bance Merkur cenné papíry zkoumány, zjistilo se. že schází hodnoty v obnose 10.000 K. Bylo zahájeno vyšetřování. Opereta od desiti komponistů. Ředitelství jednoho z pařížských varielés oznamuje pro příšti saisonu operelní novinku, kterou napsalo deset hu- debních skladatelů a to: Camille Szint-Szěns, Xa- vier Leroux. Andre Meseager. Camille Erlanger Reynalds Hahn, Charles Lecoq, Hirchmann, Cuvil-
ZPešť Leroux Andr Meseager Erlanger Reynalds Hahn Lecoq Hirchmann Cuvit Úhy Camilla SzintSzěn xa
30 article
lier, Rudolph Berger a Willy Redstone, Každý skla- datel napíše dvě čísla, bez ohledu na hudební ce- lek. Operetní libreto bude od Paula Perriera. Ope- rota prý bude skutečnou hudební hádankou. Obe- censtvo po každém čísle bude hádati, od kohoje a kdo uhodne většinu, dostane 500 fr. — Sebevražda umělcova. Nadaný švédský so- chař Vilém Larsen skončil sebevraždou. Tvrdý boj o existenci podlomil mu životní energii — Účinky slunečních lázní při otravě alkoholem n nikotinem. Oblibené jedy alkohol a tabák jsou tím škodlivější, jsou-li požívány oba, neboť, jak známo, dráždivé látky, obsažená v tabáku, jsou rozpustné v alkoholu a jsou-li polykány, snadno se pak dostanou do krve. Prvními známkami otravy slkoholem a nikotinem, nebo oběma najednou, jsou katarrhy nosní a krění, které se při nemírném kon- ření rozšíří až na sluch. V tomto stadiu otravy je nejúčinnějším prostředkem k zamezení dalšího ne- bezpeči naprostá zdrženlivost od těchto škodlivých zvyků. Jest to ovšem rada, která se snadněji dává, nežli se dle ní jedná. Na předepsání neškodných náhražků se nemá pomýšleti, neboť mezi množ- stvím jedů, jež se při spalování tabáku vyvinují.
Rudolph Berger Redstone Perrier Larsen Ob
31 article
není nejškodlivější nikotin, nýbrž beze vší pochyby dráždivost, pocházejíci z prchavého amoniaku, kte- rou tabákový kouř působí na sliznice krční, nosní a ušní. Kloktací prostředky mají vzhledem k tomu. že dráždí sliznice, význam velice pochybný. Ně- kteří lékaři velíce doporučují krční sluneční lázně nejprostším způsobem odstraňují jedy, desinfikují. čistí sliznice a otužují je. Kuřácia pijáci s úspěchem spojí obvyklé ranní kloktání s několikaminutovými lázněmi slunečními tak, že otevřov ústa a nechají padati sluneční paprsky do krku. V nedostatlu slunečního světla poskytne jakousi náhradu světlo elektrické. Také celkové lázně sluneční se dopo- ručují pro ty, kdo trpí otravou alkoholem a niko- linem. Potem, vzbuzeným sluneční lázní, uniká mnoho jedů. Slunce je nejoůsobivějším léčebným prostředkem, s kterým se však musí opatrně za- cházeli. I nejzdravější lidé onemocní po přílis dlouhé sluneční lázni a nemocní jsou po nemirném používání slunce ještě nemocnější. = Střihal copy. V Lichtenbergu v Německu byl zatčen 25letý ženatý dělník Osvald Riese, Který ustřihával dívkám copy. Bylo zjištěno, že je choro- myslný.
Osvald Ries Lichtenberg Německo