1
article
je způšobem z pravidla vynikajícím pěstiti a po
směrodatné většině rozumně ho využitkovávati.
Hospodářská přičinlivost a odborná zdatnost při
těžbě z přírodního bohatství našich zemí proje-
vuje se jak v mohutně rozvětveném průmyslu
zemědělském, tak ve vzdělávání orné půdy,
daleko široko proslulém. Majetek a tržba v
obou těchto oborech znamená jeden z nejhlav-
nějších zdrojů práce a jejího výnosu po celé
oblasti našeho národa.
Již po dlouhou řadu let je celý náš národ
svědkem stížnosti, že výnos majetku a práce
hospodářské u nás nejenom neodpovídá veške-
rému přičinění, jež se jim věnuje, ale že stále
klesá. Příčina tohoto neblahého zjevu z největší
části zajisté v tom spočívá, že celá oblast
česká je proti těm oblastem, které ve výnosu
majetku a hospodářské práce udávají směr, na-
prosto nepatrná, dále že směr, vůdčí místo
držící, je veškerému téměř hospodaření u nás
nepřízniv a že my nemáme dosti sil, abychom
vlivům u nás na výtěžky hospodářské práce
nepříznivě působícím mohli zplna odolávati
Tak asi už věci se mají v čase, který nazván
býti může pravidelným.
2
article
Po několik roků již není u nás doby pra-
videlné. Tím v prvé řadě postiženo jest hospo-
dářství polní, poněvadž jedná se o nepravidel
nosti, jichž nelze zameziti a kterých není mo-
žno vyvarovati se, totiž o nepravidelnosti pří-
rody. Skutečně, po řadu let příroda sama zmen-
šuje hospodářský užitek z přírodního bohatstv
našich zemí, a ztráty jsou tím citelnější, čím
těžší je u nás hospodářská existence i v dobách
ve přírodě pravidelných.
V posledním desítileti nebylo snad jediného
roku, ve kterém by živelní nepohoda nebyla za-
vinila v té nebo oné části zemí našich neúrodu
nebo špatnou sklizeň. Loňská živelní zhouba,
děsné krupobiti, které zničilo na českém jihu
celou žeň, způsobila postiženým škody nesmírné
a otřásla citem všech vrstev našeho lidu.
3
article
Letos raněno bylo rolnictvo v zemích če-
ských živelní škodou jiného rázu: suchem. Po
celé měsíce takořka nesprchlo a nejparnější
slunce vytáhlo z rozpálené země poslední krůpěj
vláhy. Tráva bledla, stromy vadly, ovoce s nich
padalo dávno před počátkem uzrávání, ažz
půdy hluboko rozpukané, zrovna průrvami roz-
trhané stal se úhor. Na něm zakrňoval všecek
rostlinný život. Obilné zrno slibně nalité, nedo-
statkem vláhy vlastně nedozrálo, nýbrž před-
časně zaschlo, řípa suchem zdržená nevzrostla,
pícniny nemohly se vyvinouti, louky po skvělé
první senoseči už nemohly dáti otav. Tak bylo
a jest v krajích úrodných. Ještě hůře postiženy
kraje, přírodou měně štědře obdařené. Tam ne-
odstranitelné přírodní nedostatky půdy podlehly
zhoubě trvalého sucha ještě více, tam při drs-
nějším podnebí ornice méně živná a proto větš
výběr plodin hospodářských zabraňující násled-
kem sucha pozbyla síly rostlinstvo vyživující té-
měř úplně.
V takových krajích zvláště pícniny vyhy-
nuly úplně; tam zeleň zmizela a do žluta re-
zavý vzhled celých kusů půdy oznamuje, že
rostlinstvo na něm odumřelo, že zbyl po něm
pouze suchý drn, který od nejnepatrnější jiskry
ohně se vzmnítí a bleskurychle hoří. V takových
končinách hlavními hospodářskými plodinam
jsou zemáky a oves. Že sklizeň ona byla slabá
nebo nejslabší, musil s teskným povzdechem
zjistiti každý snad tamní hospodář; a že sklizeř
zemáků i v půdách ne zrovna nejslabších ne-
bude lepšá, je nyní takořka jisto. Nať bramborů
je buď již docela suchá a slabým větérkem po
poli rozváta nebo úplně zvadlá; zkusmo zji-
štěno, že v zemi je brambor zvící slepičího
vejce vzzácností, z pravidla že sotva dorost
velikosti ořechu a že počet jich je pranepatrný.
Tráva
4
article
Tak sucho letošní způsobilo rolnictvu ve-
likou katastrofu, rozbolestňující a rozčilující
zároveň, Škodlivost její je tím větší, poněvadž
sucho zasáhlo všecky země koruny české
všude zavinilo hrozné spousty. Podobně posti-
ženo je množství zemí mimočeských.
Již nyní, ačkoli celá sklizeň není ještě
opatřeria, patrny jsou zlé účinky všeobecné
neúrody, skutečné a hrozivě katastrofy, ná-
sledkem sucha povstavší. Rolnictvo mělo z
valné většiny nepatrnou hlavní tržbu roční, ne-
má zásob a pro nedostatek píce musí prodati
čásť dobytka, jehož ceny následkem četnýcha
mimořádných prodejů začně klesly.
Není však postíženo pouze rolnictvo. Ná-
sledkem neúrody stoupají ceny mouky i jiných
plodin, jakož i ceny mléka; drahota nejnezbyt-
nějších potravin, mouky, chleba a mléka hroze
nejirším vrstvám lidovým.
V těchto přetěžkých, opravdu znepokojují-
cích poměrech není žádné pochybnosti a také
žádného sporu o tom, že je třeba, aby se stalo
vše, co může — pokud lze — všem postiženým
poskytnouti odpomoc
Ze v této chvíli rolnictve samo nemůže svoje
nezaviněné ztráty zmírniti svépomoci, je rázem
patrno. Neboť jednak je oslabeno všeobecnou
hospodářskou tísní a dosud nezhojenými kata-
strofami a živelními nehodami dřívějších let,
jednak letos je ztrátami, od sucha povstavšími, co
nejcitelněji poškozeno takřka všecko, konečně
není známa cesta, která by vyvolala okamžité
finanční účinky svěpomoci, jež ostatně stížena
je také tím, že přečetné usedlosti rolnické jsou
tak malě, že již tím každá akce u nich je velmi
stížena. Jest tedy potřebí pomoci země a přede
vším a zvláště státu.
5
article
Poměry doby utvářily se tak, že příleži-
tostný program, ze zřízení ústavních plynoucí
pro pomoc zákonodárných sborů při katastrofách
živelních sestavený, je takřka ustálen a vše-
obecně znám. Zahrnuje v sobě odpisy daní a
po případě i přírážek, poskytování bezůročných
půjček, subvencí a nesplatných příspěvků, zákaz
vývozu plodin, kterých je nedostatek, snížení
dopravních sazeb železničních pro plodiny
ty atd.
Těchto pomocných prostředků bylo již ně-
kolikrát ve větším nebo menším rozsahu použito-
Proto je pamětihodným výsledek rokování, jež
v záležitosti letošní suchem zaviněné neúrody
konali onehdy zástupcové českých pokročilých
obcí z okresů mělnického a brandýsského, vý-
sledek v ten smysl znějící, že obvyklé prostředky
běžné ústavní pomoci, totiž odpisy daní, bez-
úročné půjčky, subvence atd. neznamenají
směrodatnou pomoc těm, kdož živelní katastrofou
byli postiženi. Že také vládní opatření, totiž
sleva dopravného a zákaz vývozu plodin, které
se neurodily, mají své značné stinné stránky.
není národohospodářským odborníkům těžko do-
kázati.
Z toho obého přirozeně plyne, že pro po-
vznesení a vzmach hospodářské zdatnosti, ta-
kové, pro kterou by živelní katastrofa neznačila
existenční otřes, až na zoufalství hraničící, je
třeba celého programu, dobře promyšlenéhoa
pak správně prováděného. Nedosti rychlé pro-
vádění regulací našich toků, leckde váznoucí
práce meliorační a věčný odklad zákona o zcelo-
vání pózemků úkazují zajisté na jednu z po-
drobných částí takového programu, jako jinou,
na snadě ležící, může býti rozumná ochrana po-
zemkového majetku, odstraňování příčin, snižu-
jících jeho výnos, změny berní soustavy atd.
6
article
Když jednati se bude o pomoc těm,
kteří následkem letošní živelní katastrořy sucha
jí nezbytně potřebují a na státní pomoc mají
nepopíratelný nárok, jest k vůli zdaru pomoc-
něho díla nezbytno, aby celá pomocná akce byla
od začátku až do konce prosta veškerých agi-
tačních příměsků. Nynější vláda si jimi loni
u příležitosti krupobitní spousty na českém jihu
hleděla vypomoci způsobem, který v českém lidu
vyvolal všeobecný odpor. Podobně počínali si
pak na sněmě království českého Němci při
otázce své obstrukce. Je třeba, aby takové zne-
užívání nezaviněného neštěstí bylo nyní při sa-
mém počátku zamezeno a odstraněno. Kde
lidskost a neštěstí volaj o přispění těch, kteří
jsou k tomu povoláni, tam odstranění agitace je
příkazem cti.
Počin k tomu třeba dáti ve vlastních kru-
zích českých, tím, že v nás katastrofa, suchem
povstalá, nestane se předmětem strannické, pro
jiné účely vypočtěné agitace, nýbrž východiskem
ke svorné práci, ke sjednocení v ušlechtilé
snaze: pomoci všem těm, kdož v těžkých pomě-
rech strastiplné doby nynější pomoci potřebují
Němec
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Německý tyfus.« »Prager Tagblatt«
na jehož adresu jsme pod záhlavím hořejším
napsali srovnávací úvahu o »českém« a »ně-
meckém« tyfu na důkaz, že tyfus nezávisí od
národnostní radníční vlády, odpovídá, že jest
rozdíl mezi tyfem v Těšíně a tyfem v Praze.
V Těšíně prý jen nešťastnou náhodou aneb ne-
opatrností vodovod znečištěn a to se stalo prý
jen jednou, co Těšín svůj vodovod má. Také ve
Vídni, kdež prý mají, jak známo, vodovod z
vysokých pramenů, došlo před nějakým časem
nešťastnou náhodou v jistém okresu k znečištění
vodovodu, což mělo za následek řadu tyfových
onemocnění. V Praze jest prý však každého
roku tyfovou epidemií (ll) tyfus je tu endemi-
cký, v Praze nemáme ovšem žádný vodovods
pitnou vodou. Že v Praze pitného vodovodu
není, jest pravda — po dlouhém čase zase
jedno pravdivé tvrzení orgánu od Rajtknechtůl
Jinak jest lží co praví o nešťastné ná-
hodě v Těšíně Tam prostě úbytek pitné vody
ve vodovodu dolit vodou z otrávené Olešnicea
vědomě či nevědomě také obyvatelstvo tyfem
otráveno. To jest ovšem německému zdravot-
nímu úřadu dovoleno. Neboť z celé logiky
»Tagblattovy« vysvítá neklamně tato hygienická
poučka: Německá města, kteráž mají vodovod
s pitnou vodou, smějí míti tyfüs, v tom pří-
padě jest hlavnička pouhým neštěstím, alev
Praze, která vodovodu s pitnou vodou dosua
nemá pro známé příčiny vyšší moci, jest tyfus
vinou českého zastupitelstva a dokonce národní
vlastností českou. »Chytrý Hans« v Berlíně je
chytřejší než »Tagblattův« tyfolog ; nechtěl by
jej snad pan Mercy svěřiti na nějaký čas panu
bar. Ostenovi na výchovu ?!«
Hans
Mercy
Těšín
Praha
Vídeň
Berlín
8
article
— Českým rodičům v Duchcově. Zuřivost
duchcovských Němců ukazuje se zvláště při
každem zápisu do škol. I letos duchcovský obecní
úřad činí nátlak na české rodiče, aby dítek svých
neposílali do českých škol, předvolává je a nutí,
aby dítky své dali přepsati do německé školy,
a používá vůbec všech možných prostředků, jen
aby se docílilo co největšího klesnutí návštěvy
školní na zdejší české veřejné škole, doufaje,
že se mu to vzhledem k trvalému stěhování lidu
českého dělného ze zdejší pánve uhelné tím spíše
podaří. Aby rodičové českých dítek byli poučeni
o významu a ceně vyučování dítka v jazyku ma-
teřském, aby byli zasvěceni do předpisů, týka-
jicích se zápisů do škol a návštěvy školní vůbec
a věděli si rady a pomoci proti machinacím rad-
ničním, svolává Politický klub děl-
nický v Duchcově schůzi českých
rodičů na nedéli 28. t. m. v 10 hodin
dopoledne do sálu „Austrie“ v Duchcově. Na
schůzi té jednáno bude o českém školství v
Duchcově a zahájí rozhovor pp. JUDr. Josef
Stumpf, jednatel Národní jednoty severočeské
v Praze a JUDr. Jan Zelenka, kandidát advo-
kacie v Duchcově. Žádají se tímto všichni čeští
pp. rodičové v Duchcově a okolí, jakož i všichni
přátelé českých dítek v krajinách poněmčelých,
aby schůze té se zúčastnili v počtu co nejhoj-
nějším. Nechť žádný český otec a česká matka
nedá se donutiti, aby dítko jich navštěvovalo
školy německé a tam již v mládí svém vssálo
odpor a nenávist proti jazyku mateřskému a vlast-
nímu národu!
Němec
JUDr
Stumpf
Zelenka
Duchcov
Praha
Austria
9
article
— Vyznamenání. Pan Bedřich Wartosch,
ředitel knihtiskárny p. J. Mercyho syna, obdržel tyto
dni za 40lelé věrně služby závodu tomu věnovaně,
čestnou státní medailli.
— Městské zastupitelstvo v Nuslích konalo včera
řádnou schůzi za předsednictví starosty pána Jos.
Veselíka, jenž ve zprávě předsednické uvedl, že
smlouva o dodávání říční vody s městem Kr. Vino-
hrady uzavřená má platnost do 31. prosince 1905a
že jest nutno dle jejího znění před uplynutím jednoho
roku dáti výpověď, pro případ, že by nebylo vůle ji
obnoviti. Z té příčiny uvažovala městská rada za dří-
vějšího složení zastupitelstva, zda by vzhledem na
nedostatek pitné vody v obci nebylo vhodn« opatřiti
pro obec buď dobrou řádně filtrovanou vodu říční, jíž
by se mohlo používati ke všem potřebám domácím,
anebo vodu pitnou. Dožádaný odborník, stavební rada
inženýr Kress, předložil obci dva generální projekty,
z nichž jeden jest na opatření filtrovaně vody říční,
druhý pak na opatření vody pitné a zároveň užitkové.
Wartosch
J Mercy
Jos
Veselík
Nusle
Králové
Vino
Kress
10
article
K návrhu pana Mužíka usneseno, s dosavadním
kontrahentem i s obcí pražskou navázati jednání, zda
a za jakých podmínek by obci nuselské dodávána byla
voda. — Vzhleden k tomu, že koncem letošního roku
pomine závazek obce k dalšímu bezplatnému posky-
tování místností pro okres. pol. komisařství, dožádalo
pol. ředitelství v Praze obec nuselskou, byla-li by
ochotna potřebně místnosti pro policejní komisařství
a odděleni stráže bezpečnosti na dále bezplatně po-
skytovati a na jakou dobu. K návrhu p. dra. Sou-
kupa usneseno, aby se vyjednalo předem s pol. ře-
ditelstvím o pronajmutí školní budovy čp. 129 pro pol.
komisařství a pak že se učiní příslušné vyjádřenío
dotazu uvedeném. — Vzhledem k tomu, že se král.
hl. město Praha přihlásilo k pozůstalosti Aloisa Ho-
vorky, odpadá přihlášení se strany obce nuselské. —
Účty příjmů a vydání obecních fondů za rok 1903
byly k návrhu revisorů pp. Čermáka a Novotného po
výslchnutí zevrubně jich zprávy o provedené revisi
jednoblasně schváleny. — Delší debata se
rozpředla o zřízení samostatné obecní nem o
censké pokladny v Nuslích. Referent p. dr.
Alois ho
Čermák
Novotný
Praha
Nusle
11
article
Soukup věcnými důvody dokázal potřebu nemo-
censké pokladny v Nuslích, člen výboru Řemesl.-živ-
nost. společenstva pak Kozák pak vysvětlil, z ja-
kých důvodů se společenstva zřízení této pokladny
domáhají i doporučoval ke schválení návrh referentův.
Debaty se zúčastnili ještě pp. Žentel, Škudhan
a Šeda, kteřížto dva zároveň projevili obavy, že
bude nová okr. nemocenská pokladna prosperovati.
Na to usneseno jednohlasně, aby se spolu s řemesl-
nicko-živnostenskými společenstvy podala žádost za
zřízení okresní nem. pokladny v Nuslích. — Schválena
prohlášení, jimiž přistupuje obec na podmínky, za
kterých povolilo místodržitelství potožiti do erární
silnice potrubí, vodní, stokové a plvnové. — Usneseno
zříditi zvláštní štolu pod spojovací dráhu Praha—
Smíchov u strážního domku čís. 1. pro potrubí plynové,
vodní a stokové. — Povoleno tělocvičné jednotě „So-
kol“ odepsati dlužné obecní dávky. — Usneseno uza-
Soukup
Škudhan
Šeda
Nusle
Kozák
Praha
Smíchov