1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu Une 30. dubna 1904
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listr
předplácí set
v Praze v administraci
na měsíc . . . . . . B r
na člvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškeu
na měste
na čtvit leta . . . . 7 K 50
na měsíe . . . . . . 2 K n0h
P'ošton:
na mn ěsje
na čtvrt leia . . . . 9 K oo
s dvojí zísilkou
na měsí
vrt lea ! . . K n
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 29. dubna. (C.- B.) Velitel
oddělení japonského loďstva, jež
veplulo dne 25. dubna do ústí řeky
Jalu, sděluje: Když naše loďstvo
plulo Jalem nahoru, zahájilo ruské
dělostřelectvo, umístěně na břehu
proti Jonampu, palbu na naše lod-
stvo, avšak bez výsledku. Na deltě
Jalu objevila se ruská jízda, ale
když naše hlídky po ní pálily, ustou-
pila zpět. Dne 26. dubna střílele
asi 100 ruských jezdců, nalezajících
se na obhlídce břehů, po našich lo-
dicích. Torpédovky zahájily palbu.
velmi ostrou a účinnou. Na straně
ruské bylo mnoho zraněných, kteří
nemohli pro chvatný ústup býti
s sebou vzati. Ruská jízda ustou-
pila za nejbližší pahorek. Na straně
naší nebylo žádných raněných. Té-
hož dne asi o 5. hodině zahájil ne-
přítel směrem od Anťučanu opětně
po našich lodicích palbu, jež opěto-
vána, ale s obou stran bez výsledku.
Na to oddělení ruské zmizelo.
Z Petrohradu, 29. dubna. (C.-B
Důstojníci a mužstvo z »Varjague
a »Korejce« dnes sem přibyloa
bylo uvítáno s velikým nadšením.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Anťučan
Korejec
Tokio
Jal
Petrohrad
6
article
Evropský jihovýchod.
Evropský jihovýchod.
Ve čtvrtek upozornili jsme na tomto místě
na význam dohody anglicko-francouzské, na sblí-
žení Francie s Italií, na příznivý poměr této
k Anglii, což vše svědčí o důležitých transakcíeh
západních velmocí vzhledem k obvodu Středo-
zemního moře, připomenuli jsme, že tyto trans-
akce se dotkly i zájmů mocností středoevrop-
ských a snesli jsme doklady a „nepříjemno-
stech“, jakéž se následkem toho pociťují v Ně-
mocku.
V Německu samém přičítají tuto činnost
západních velmocí podnětu Anglie, kteráž ve
rálce v jižní Africe příliš hluboko nahlédla do
nitra Némecka, a přesvědčila se o jeho nepřá-
telském smýšleni. Prof. Delbrück praví o tom-
„Veřejné mínění v Německu nerozumělo situae
a zuřilo proti Anglii. To rozdulo jiskry proti-
německé nálady v Anglii v plný požár a způsobilo
nynější stísněné postavení říše.
Ve Francii sice tehdy nemluvili o Anglii jinak
než v Německu, avšak Angličané postihli, že
Francie nemůže býti v budoucnosti jejich sou-
peřem, ale tím spíše my Němci. Proto připomí-
nají se v Anglii stále zlá ona slova, jež se pro-
nášela v Německu. Zájem německý však vy-
žadoval toho, zatajovati co nejděle možná vzni-
kající zárodky tohoto soupeřství, než bezmyšlen-
kovitost nacionálního tisku německého činila vše
možné, aby Angličany na nás upozornila, a po-
dala jim obraz našich zlých záměrů budoucích,
kteréž daleko předstihly to, nač by se skutečně
pomýšleti mohlo a kdy pomýšlelo.
Středa
Delbrück
Angličan
Anglie
Německo
Afrika
Francie
7
article
Neni tudíž s podivením, že císař Vilém, vra-
ceje se z italských vod, použil v Karlsruhe nej-
bližší příležitosti, aby se veřejně vyslovil neje
o pobytu svém v Italii, při čemž neopomenul
ltalii připomenouti, jaké stopy tam zůstavil dávný
(středověký) vliv německý, ale nezatajil ani váž-
nost nynějšíhc okamžiku pro Německo, doloživ
Dobře bylo připomenuto (starostou města Karls-
ruhe), že úkolnároda německého jes
těžký. Mějme na paměti velikou onu dobu, jež
sjednotila národ německý, boje u Wörtthu,
Welszenburku a Sedanu, a jásavý pozdrav, jejž
proslovil vévoda badenský prvnímu německému
císaři. To v nás upevní přesvědčení, že nám po-
může bůh i přes vnitřní spory strannické. U dá-
losti, jež hýbou světem, měly by uvést
vnitřní spory v zapomenuti. Doufám, že ná
mír nebude porušen, a že události, jež se dějí
před našimi zraky, dovedou soustřediti mysli
jedním směrem, že zbystří náš zrak a zocelí naši
statečnost, abychom byli jednotní,
kdyby se stalo nutným zasáhnout
do světové politiky. ..
Slova tato, jak svou vzpomínkou na válku
německo-francouzskou, tak svým vážným zakon-
čením stupňují zajisté všeobecnou nejistotu, s ja-
kou se pohlíží na poměry mezinárodní.
Vilém
Welszenburk
Karlsruhe
Italia
Německo
Karls
Sedan
8
article
Prozatím vidíme patrněji pouze činnost, již
vyvíjejí mocnosti západní, aby upravily své vzá-
jemné styky, pokud jde o jejich postavení n
Síředozemním moři, méně se však mluví o tom
jak se k této činnosti chovají mocnosti ostatní;
jedině o Německu jest známo, že je nese těžce.
Přes zdánlivou svou zdrželivost německá
diplomucie neskládá ruce v klin, a jest to zvláště
dohoda ohledně postavení Anglie v Egyptě a na
suezském průplavu, jež udržuje v napjetí pozor-
nost a činnost diplomacie. Upozornili jsme již
minule, že jest to hlavně Turecko a Rusko, kte
réž upevnění Anglie v Egyptě nemohou poklá
dati pro sebe za událost lhostejnou.
To dokazuje zvláště i prohlášení, obsažené
v úřadním ruském „Prav. Věstníku“, kterýž, pro-
mlouvaje o dohodě o Egypt a suezský průplav,
knčí těmito významnými slovy: „Rozumí se
samo sepou, že některé změny posavadních
úmluv, jež se staly v deklaraci anglicko-fran-
couzské, nemají pro ostatních sedm
mocností, kteréž podepsaly prohlášení zr
1888 v Cařihradě, potud nijakého práv-
ního významu, dokud jim nebude
pskytnuta možnost, aby změn
ony uznaly.“ To zajisté znamená v obyčejné
Síředozemní
Německo
Anglie
Egypt
Turecko
Rusko
Pravy
Cařihrad
9
article
mluvě, že uznají změny ony, když budou dříve
uznány jejich zvláštní zájmy a podmínky, kteréž
by je zabezpečily.
Důležitost této otázky vystihuje i následu-
jící petrohradská zpráva pařížského časopisu
„L'Eclair“:
Dohoda anglicko-francouzská, jedněmi chvá
lená, druhými kritikovaná, se stanoviska zájmů
ruských, byla veřejností považována za výhod-
nou úmluvu; a výhrady, kteréž se chystají
plynou spíše z tradiční nedůvěry k Anglii
než ze zásad dohody samých. Jest ovšem při
rozeno, že Německo, jež číhá na každou příleži
tost, aby nás vytlačilo a kteréž nad to není nijak
potěšeno, vidouc, že se urovnávají různosti mez
Francií a Anglií, snaží se využitkovati nedůvěru
Ruska k Anglii a vzbuditi žárlivost našeho spo-
jence proto, že „flirtujeme“ s Anglií...
Než účinky transakcí západních velmoc
neobmezují se pouze na projevy dosud uvedené.
podobá se, že dějí se již přípravy a opatření pro
případ, že by diplomatické úsilí mocnosti
interessovaných selhalo. Sesílené postaven
Anglie v Egyptě zvýšilo především činnost ru-
skou v Cařihradě, jak tomu nasvědčuje řada po-
věstí o požadavcích a dotazech, jež učinil u tu-
recké vlády ruský velevyslanec. Popírá se sice, že
Rusko vymáhá všecky své nároky, jež má za Tu-
reckem ještě z dob poslední války, za to při-
znávají četně zprávy, že v kruzích diplomacie
evropské v Cařihradě panuje pocit, jakoby se
jednalo o úplnou změnu v posavadním poměru
obou mocností, ba připouští se i, že změnata
se týká nového postavení branných jejich sil.
L Eclair
Anglie
Německo
Francie
Rusko
Egypt
Cařihrad
dohoda anglickýfrancouzský
10
article
Čím zvědavěji si vede diplomacie ve přičině této
akce ruské v Cařihradě, tím hojněji vyskytují se
pověsti, že docílilo se nejen úplného srovnání
zájmův bulharských a tureckých, zvláště pak
že vyjednávání mezi oběma dospělo i k uza
vření vojenské úmluvy. Zejmena v kruzích troj
spolkových houževnatě se drží domněnky, že
úmluva ta jest hotovou událostí. Tak píše se
z Cařihradu: Ačkoliv i Turci i Bulhaři to po-
pírají, nemluví se zde v diplomatických kruzích
o ničem tak mnoho, jako o tajné bulharsko-tu-
recké konvenci vojenské, a tvrdí se, že byla
podepsána současně s úmluvou o záležitostech
makedonských. Anglický diplomat prohlásil, že
to sice nemůže odpřísáhnouti, ale že věří v exi-
stenci tajné úmluvy vojenské. Jinak prý by se
nedalo vysvětliti, že i Turecko i Bulharsko po-
kračují ve zbrojení. Turecko stále přiváží do
Evropy vojsko, nakupuje zbraně, staví kvapně
a opravuje vojenské silnice, a podobně činí
Bulhaři. Jest ovšem samozřejmo, že nezbrojt
proti sobě, když své posavadní spory úmluvou
srovnaly. Anglický diplomat též výslovně pro-
hlásil, že ani Turecko, ani Bulharsko nepomý-
šlejí na to, seslabovati své mobilisované síly.
Bulhar
Cařihrad
Turec
Turecko
Bulharsko
Evropa
11
article
Tyto informace anglického diplomata po-
tvrzuje i dnešní telegrafická zpráva tiskové kan-
celáře vídeňské z Cařibradu, jež oznamuje, že
dle tureckých sdělení se otáli s nenáhlým roz
pouštěním druhého a třetího sboru záloh, kte
réžto sbory jsou rozloženy v obvodu Drinopole
a Soluna, a za důvod se uvádí, že dle zpráv tu-
reckého komisaře v Sofii také Bulhaři nezasta
vují své zbrojení.
Ať již jest správným názor anglického diplo
mata, že Turecko a Bulharsko jednají ve vzá-
jemném dorozuměn, a že sesilují svá vojska
dle tajné úmluvy, anebo — jak by se též mohla
vykládati cařihradská zpráva vídeňské kance-
láře — ať pokračují ve zbrojení proti sobě, tolik
jest zřejmo, že v souvislosti s akcí západníeh
velmocí poměry v jihozápadní Evropě rychle
uzrávají a že se schylují ku poslednímu kone
všech branných příprav — k válečnému dějství
Bulhar
Drinopol
Turecko
Bulharsko
Evropa
12
article
Delegační volby
a souručenství slovanských stran.
Delegační volby
a souručenství slovanských stran.
(Z kruhů poslaneckých.)
Není pochybnosti, že česká delegace v za-
sedání předvelikonočním, postupujíc společně
s ostatními slovanskými stranami, docílila takti-
ckého a snad i politického úspěchu, zkříživš
plány dra. Körbra, jenž by byl parlament po pro-
vedených volbách do delegací vůbec již nesvolal.
Česká veřejnost úspěch tento uznala, ale měla
další přání, aby se v obstrukci za každou cenu
a proti všemu pokračovalo a některé časopisy
naše toto stanovisko zastávaly a doporučovaly
Radikální strany s malým potěšením viděly, kte-
rak předvelikonoční postup mladočeské delegaee
souhlasu dochází a těšily se jen tím, že, dojde-li
na otázku obstrukce proti provedení odložených
voleb delegačních, musí dojíti také k rozčaro-
vání oněch kruhů našeho občanstva, kteréž udr
žováno v domnění, zejmena tiskem radikálním,
že obstrukce proti všemu s výsledkem vedena
býti může, ač jest dávno známou skutečností, že
nikdy volby delegační dosud obstruovány nebyly
třebas na jejich provedení vládě také záleželo
jako na jiných potřebách státu.
Upřímně a otevřeně říci voličstvu, že se
volby delegační bez rvačky, praček a nejhrub-
šího násilí obstruovati nedají, měli odvahu říci
nikoliv radikální poslanci a agrárníci, nýbrž je-
nom poslanci mladočeští dávno před tím, než
došlo k rozhodnému postavení se delegace české
k volbám těmto. Byl to poslanec plzeňský prof.
Čipera, který ve schůzi, v niž referoval o své
dosavadní činnosti, k tomu výslovně poukázal a
voličstvo varoval, aby od svých poslanců nežá-
dalo něco, co by dosud důstojně vedenou ob-
strukci slovanských stran neúspěchem seslabilo.
Körbr
profesor
Čipera
13
article
Také dr. Pantůček, když mluvil na schůzi roky-
canské před volbou ze dne 11. dubna t. r., osvě-
tlil jasně a precisně, že úspěch politiky české
před Velikonocemi jen v oddálení, nikoliv
ve zmaření voleb delegačních záleží a úvahu
o pokus zmaření voleb těch při měnlivém ovzduší
parlamentním ponechal zasedání povelikonoč-
nímu. Stejně bylo ve výkonném výboru strany
mladočeské jasno, že se volby delegační obstruo-
vati nebudou, poněvadž se s výsledkem ob-
struovati nedají a na věc nekladena přirozeně při
tomto stavu věci takové váha, v uvážení, že
i jindy za vlády parlamentní obstrukce nikdo n
obstruováni a zmaření voleb do delegací ne-
pomýšlel a v úvaze, že nemožnost úspěchu při ob-
strukci voleb těch byla zřejmou a lid český volí
sobě sice poslance, nikoli však atlety, kteří by
převahu svou ve rvačkách sněmovních uplat-
ňovali.
Také radikální strany čěské v parlamentě a
strana agrární věděly, že se volby do delegaei
s úspěchem obstruovat nedají a nesčíslně-
kráte přívrženci těchto straa
soukromých rozhovorech to uznali.
Český klub poslanců právem poukázal na t
ve svém prohlášení ze dne 28. dubna t. r., že
ani důvěrník agrárníkůý ani důvěrpík národníeh
sociálů v poradě komise, jež ode všech ob
strukčních stran byla zvolena, neudali ani jedi
ného účinného prostředku ke zmaření voleb do
delegací a ve schůzi, která se konala bezpro-
středně před mimořádnou schůzí, k volbě dele
gační ustanovené, ač výslovně za to žádáni byli
neudali četně zastoupení agrárníci a národní so
ciálové rovněž žádný prostředek (mimo brachi
ální moc), od něhož by se dalo očekávati, že par
lamentu provedení voleb zabrání.
doktor
Pantůček
14
article
Stranám těmto také upřímn
o zmaření voleb ani nešlo anejde, jim
jedná se o popularitu mezi volič-
stvem, kterou takto svým pseudo
radikálním postupem loví.
Dlužno odhaliti dnes, kdy zejmena agrár-
níci tak neurvale proti mladočeské delegaci vy-
stoupili, aby pro sebe venkovské mandáty strany
této ulovili, že dle dokázaných rozmluv zástupei
obou stran těchto zúmyslně všecka společná jed-
nání o provádění obstrukce beze vší určitosti
vedli, návrhů obstrukčních nečinili a neodůvod-
ňevali a jenom očekávali, brzo-li dojde k tomu,
že strana svobodomyslná officiálně prohlásí, že
volby do delegaci obstruovati nebude, aby p ak
mohli na oko spustit rámus, stranu svobodomysl.
nou stupiti a v kalné vodě domnělého rozhořčen
loviti. Jak hnusná tu hrána komedie, vidno
z toho, že jak posl. Choc tak Klofáč prohlásil
po upozornění, že už volba se koná, aby zakro
čili, že k brachiálnímu násilí nesáhnou a „práti“
se nebudou a přece věděli, že jinak, než brachiál
ním násilím volby překaziti nemohou. Se svého
místa, vzdáleného od předsednictva dobrých
dvacet metrů, pískali a tloukli na pulty skoro dvě
hodiny a mezitím klidně konaly se volby. Jeden
vůdce agrárníků nebyl vůbee přítomen, druhý
pan Prášek, jehož potvrzení jako předsedy země
dělské rady záviselo na císaři, chodil klidně po
kuloárech sněmovny, aby si to nepokazil
Choc
Klofáč
Prášek
15
article
„Obrana zemědélců“ nadává o závod s „Právem
lidu“ mladočeským poslancům, kteří prý se svě
šenou hlavou chodili po chodbách, „zbabělců“,
za to p. Prášek byl statečným a neohroženým
s rukama v kapse, kdežto měl bojovati pěstmi
Ale kůži svou nasaditi a s krvavou hlavou být
odraženu od veliké většiny německé, toho se
nechtělo nikomu z našich radikálních poslaneů
a proto se dali odvést jen k „muzice“ — jak
pravil jeden vtipkář poslanec — poněvadž hudb
v boji zůstává v zadu a na ni se nestřílí.
Prášek
16
article
Tak se ve skulečnosti mají věci ohledně vo
leb delegačních, z nichž vytloukují kapitál radi
kální strany české pouze proti Mladočechům.
Bohopustě štvaní pokračuje od agrárníh
orgánu až k realistickému. „Zrada“, „podvod“
„lhaní“ atd. zni na všech stranách.
Písek do očí se hází voličstvu, ne však o
Mladočechů, nýbrž od nedočkavých čekafelů na
jejich mandáty. Kdyby Mladočeši byli se roz
hodli pro násilné překažení voleb a kdyby, jakož
bylo jisto, byli bývali odraženi s krvavými hla
vami, byli by naši nezvaní soudcové zase za-
sedli na soudnou stolici. Byli by prohlásili
„Vidíte tu bezhlavou politiku, to neuvážili, ž
budou poraženi a lehkomyslně šli do boje! Pro
nějaké delegační volby nekompromituje se ob
strukce porážkou a poslanci nemají podlehnouti
terroru voličstva a voliti zbraně, kteréž k cíl
nevedou!“
Páni socialistě, kteří po voličských schů
zích rozbíjejí parlament a v parlamentě dnes z
vládní stranu se považují, ti rovněž rozhořčen
zakročili. Pobit Mladočechy, vyvolat revoluci
národě proti nim, toť heslo našich vůdců sociali
stických, kteří citi s lidem českým, jen když h
— potřebují. Od Mladočechů žádají socialisté
aby rozbíjeli parlament, spílají jim „kreténů
a „zbabělců“, že tak nečiní, sami však jdou stra
nou, když se jedná o znemožnění voleb delegač
ních a tím o důkaz, že parlament je prohnilý
A realisté? Odpůrcové násilí, umravněn
politikové, i těm je každá zbraň dobrá pro
Mladočechům.
Písek
17
article
Kdo vyzná se v tomto blázinci? O tom, že
Slovinci, Chorvaté a Italové stanovisko a postup
mladočeské delegace ohledně voleb delegačníeh
schválili a že tyto strany mají dnes pro souručen
ství obstrukčních stran slovanských značně větš
význam než přátelé — nepřátelé z radikálnic
kruhů českých, na to nevzat v tomto štvaní prot
české delegaci zřetel žádný.
Jako vždy v dějinném vývoji našeho národa
byli to zase Češi, kteří svým krajanům prvn
vpadli v bok na velkou radost německých ne
přátel.
Nechť — až dosáhnou agrárníci nových ven
kovských mandátů českých — nezapomenou
že byli pro obstrukci voleb delegačních jenom z
tímto agitačním účelem a že každý politik ví, jak
v nitru svém si přejí, aby obstrukce pominula
Zbraně, které proti jiným kují, ztvrdnou brzy
v ocel, která proti nim se obrátí a výtka politiky
neupřímné neutkví na těch, kteří riskují rád
svou popularitu, jsou-li přesvědčeni, že činy je
jich správné jsou, nýbrž na těch, kdož znají je
diný sobecký cíl, vzrůst vlastní strany ne ke
blahu národa, ale ku prospěchu několika cti
žádostivých osob!
Chorvat
Italos
Čech
18
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 256.
Z Vídně, 29. dubna.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Dnes nekonalo se žádné hlasování dle jmen
Bylo smluveno mezi stranami a předsednictvem
že schůze bude záhy ukončena, jednak, aby
mohli poslanci odjeti ke spuštěni válečné lodi
„Arcikníže Bedřich“, jednak, aby mohli odjeti
ještě odpoledními vlaky domů. Ale tento sli
nebyl zachován. Hr. Vetter, který jej dal, ode-
šel z předsednictva, místopředseda Kaiser pak
který předsedal, prohlásil prostě, že pro něj ne-
jsou závaznými úmluvy předsedovy. Věru, po-
divné to předsednictvo, ve kterém má každý člen
nejen své mínění o nejjednodušších věcech,
nýbrž ve kterém druh za druha neručí.
Nebyl však zachován ani slib druhý. Bylo
připověděno, že v pondělí vzhledem na poslance
z království českého konati se bude schůze te-
prve o 1/43. hodině odpolední. Na nátlak Němců
povolilo předsednictvo a položilo schůzi na pon-
dělí o 11. hodině dopolední.
Schůze vyplněna byla do 1/42. čtením do-
šlých interpellací, potom pak rokováním o pil-
ném návrhu dra. Šíleného na zvelebu odbytu
výroby maloživnostnictva. Posl. Březnovský
humoristickým a perným způsobem promluvil
netečnosti vlády, která vůbec není ve sněmovně
ani když jedná se tam o věcech ressortních. Posl.
Fresl mluvil pak do konce schůze. Také dnes
byl všeobecný zájem pro věci, které děly se
mimo zasedací síň.
Bedřich
Vetter
Kaiser
Němec
Posl
Březnovská
Fresl
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
19
article
Schůze zahájena o 11.5 hod. dopol
Došlé spisy předčítají se doslovně. Mezi
nimi jsou: dolazy poslanců dra. Šíleného a sp
o bezpečnostních opatřeních proti zavlečení dobytč
nákazy do Rakouska, zejmena na Moravu, zvláště
z Uher: — Biankina a sp. v příčině tělesných po
zůstatků chorvatských hrdinů bana Petra Zrinského
a Frangipaniho, kteří r. 1671 byli popraveni ve Ví-
deňském Novém Městě; — Václava Hrubého a sp
o vykonávání jazykové rovnoprávnosti ve Slezsku; —
Choce a sp. v příčině propouštění horníků v báň
ském revíru mosteckém: — Slámy a sp. po se-
státnění vyšší reálky v Náchodě: — Staňka a sp
po národnostních poměrech úřadnictva na železniční
slanici budějovické; — Karbusa a sp. po ne-
stejně odměně poštovních zřízenců za noční službu
a přidělení roznášečů depeší k vnitřní službě u po-
štovního ředitelství pražského; — Černého a sp
po úpravě školských poměrů v Hrobech ; — Beu-
erle a sp. po vrácení úřadnických kaucí; — Alb.
Petro Zrinský
Frangipani
Choc
Sláma
Staněk
Černý
Rakousko
Morava
Uhry
Nový město
Slezsko
Náchod
20
article
Hanicha a sp. po ochraně pekařské živnosti: —
Siegmunda a sp. po poměrech vojenských zbro-
jířů, puškařů, profousů a j. intelligentních poddůst
niků, evidenčních úřadníků, okr. šikovatelů, účetni
ckých aspirantův a příslušníků čelnictva; — dra
Šíleného a sp. po levántských sazbách rakousko
uherských.
Doslovné předčítání došlých spisů trvá do pů
2. hodiny.
Posl. dr. Lang podává petici a žádá, By proto-
kolovala se doslovně, jakož aby byl konstatován po
měr hlasů.
Sněmovna jest k usnášení neschopna. Je v ní nej-
výše 80 lidí. Místopředseda Kaiser zvoní, nače
polští poslanci z restaurace běží do zasedací síně
Mnozí mají ještě ubrousky v rukou. Konečně zjištěno
že je přítomno 104 poslanců. Levice této velké pre-
senci tleská, čeští poslanci volají: Podruhé počítejte
hned!
Pokračuje se v debatě
o pilném návrhu pozl. dr. Šíleného v příčině zvelsben
odbytu maloživnostenských výrobků.
Posl. Březnovský: Než promluvím o věci samě.
tážu se předsednictva, máme-li vůbec ještě nějakou
vládu, neboť nevidíme tu žádného ministra. K
komu máme tedy mluvit?
Hanich
Siegmund
Posl
doktor
Lang
Kaiser
21
article
Mistopředseda Kaiser: Prosím pana řečníka, b
mluvil k pilnosti návrhu. (Odpor u Čechů.) Prosím.
aby tak učinil.
Posl. Zázvorka: Může přece projevit své podiven
To je pěkná svoboda slova!
Posl. Březnovský: Teďbudumluviti k Jeh
Excellenciš 14. (Veselost.) Taktedy: Slav ný
§ 14.1 (Hlučná veselost.) § 14. rozumí však taky česky.
budu tedy mluvit česky. (Pokračuje česky): Byla to
velká odvážlivost podati pilný návrh, aby vláda pod-
porovala maloživnostnictvo, neboť vláda Körbrova co
dělá, dělá jen na škodu maloživnostnictva. Řečník
vytýká strannické rozdělování subvení pro techno-
logická musea. Vídeňské technologické museum do-
stává obrovské sumy od státu, kdežto museum pražské
odbývá se nepatrnými obnosy. A přece museum praž-
ské je vzorné, kdežto museum vídeňské jest jenom
vlastně obchodním podnikem se stroji. Jak se malo-
živnostnictvo nyní podporuje, o tom svědčí též ne-
dávný cirkulář, kterým se soudy a hejtmanství vy-
bízejí, aby malé živnostenské práce zadávaly trest-
nicím. V Praze soud odkazuje se s malými pracemi
na Pankrác. Kde se však jedná o zadání větších prací
svěřují se tyto velkovýrobcům a — kdo jsou to? Jsou
to z pravidla nepřátelé našeho národa, židé.
Mistopředseda Kaiser
Čecho
Posl
Zázvorka
Excellenciš
Körbrův
Praha
Pankrác
22
article
Musím též vytknouti poměry na pražské celnici.
Českému obchodníku a řemeslníku se nedostane na
vyclené zboží stvrzenky české, nýbrž dá se mu
kvitance v řeči nesrozumitelné, německé. Místnost
v úřadě tom jsou takové, že úřadníci i obecenstvo jsou
ve stálém nebezpečí ochuravění. Každý pořádný stá
by se za podobné místnosti, jaké jsou v pražské cel-
nici styděl. Řečník zabývá se činností konsulů a praví
že tito funkcionáři měli by se starati o odbyt našeho
zboží, to však oni nečíní a ponejvíce, když se činí po
této stránce dotazy, ani neodpovědí. Řečník zmiňuje
se též o germanisační činnosti živnostenského inspek-
tora Tomaschka, který si plete své poslání s agilační
činností pro Schönerera a štve německé živnosinictvo
proti českému. Něco podobného jest možného jen za
vlády Körbrovy, která podobná allotria podporovala
též při posledních událostech v Praze, kde chránila
německé buršáky. Řečník pochybuje, že by živnost-
nictvo mělo nějakou naději, že se mu dostane od télo
vlády podpory a má pevné přesvědčení, že řemeslni-
ctvo, které přečkalo tolik špatných vlád rakouských
díky své zdatnosti i tuto vládu přečká. (Hlučný sou-
hlas.)
Tomaschek
Praha
23
article
Posl. Fresl stýská si, že vláda nekoná svou po
vinnost ani k živnostnictvu, ani k dělnictvu, nesta-
rajíc se, aby odstranila nezaměstnanost. Poukazuje
na škody, jež působí živnostnictvu trestnická práce
a stěžuje si, že maloživnostnictvo, jež platí ohromn
daně, nedostává dost vojenských objednávek a také
v jiných oborech nedbá se o odbyt. Konečně při
mlouvá se, by živnostenské zákonodárství bylo při
kázáno zemským sněmům.
Posl. Klofáč: Chci proněsti několik slov o vče-
rejším jednání v záležitosti Steinwendrově. Nebudu
posuzovati chování německých stran. Každý se může
chovati jak chce. Chovají-li se však staří, vzdělaní
páni tak, jako se tu stalo, pak se nedivím, že chová
se mládež v Linci a Inšpruku tak. jak se chovala
V drobném prodejít
ranní číslo o zobě . . . za 8
ožpolední.
. . . za 2 h
Ve dllalkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
plaší se hotově napřel.
Předplacení a inserty přijímá sdnini-
strace v Marlanské ulicí č. 3.
Tam nacházejí ne též rečakee
liskárna a ozpedics , Národnich Listi“,
Rukopisy se novracejí
Posl
Fresl
Národnich
Linec
Marlanský ulice
24
article
Od nás neslyšeli jste nikdy sproslého slova o něme-
ckých poslancích. Nemohu pochopití, že německý
poslanec uráží českého jen proto, že je Čechem
Posl. hr. Damm: Nikoli proto Steinwender to
udělal!
Posl. Klořáč: Udělal to proto. Jediná věc, která
byla včera politováníhodnou, bylo chování zpravodaje
posl. Berksa
Posl. Woli: To je adoptovaný Slovan!
Posl. Klofáč: Je členem slovanského klubu, který
ovšem nečiním zodpovědným za p. rytíře Berksa, ale
tento pán choval se jako paňáca, nikoli jako referent
v takové věci
Posl. Wolf: Při takové komedii nemohl se choval
jinak.
Posl. Klofáč: Tážu se předsedy, chce-li příště re-
ferenta, bude-li se chovati jako včera posl. Berks.
peučiti, že se má v takové záležitosti chovati vážně
Předseda Vetter: Na tento dotaz nemám odpo-
Příští schůze v pondělí 2. května o 11. hod
dopoledn s dnešním jednacím pořadem.
Konec schůze o 1/45. hod. odpol.
vědi.
Čecho
Posl
Berksa Posl
Klofáč
Berksa
Wolf
Vetter
25
article
Posl. dra. Lad. Dvořáka došly po jeho řečech, pro-
mluvených se stejnou vřelostí jako podrobností při
projednání pilného jeho návrhu o nedostatecích ve
výpravě vysokých škol, z kruhů universitních a tech-
nických četné projevy díků a uznání. K nedělnímu
referátu svému dodáváme, že po řečech dra. Dvořáka
a dra, bar. Pražáka, který rovněž promluvil o vyso-
kých školách na Moravě, dala se celá řada řečníků
českých ke siovu přihlášených škrtnouti, neboť oběma
řečmi, navrhovatele a řečí bar. Pražáka, byl ve směru
věcném i politickém materiál vyčerpán.
Posl
Dvořák
Pražák
Morava
26
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Jest tomu déle 4 měsíců, co panská sně-
movna neseděla. Dnes opět sešla se, kdy sejde
se zase, nikdo neví. 10 členům zemřelým věno-
val předseda kníže Windischgrätz pohřební vzpo-
mínku a četl je za všeobecného hluku a trapné
nepozornosti celé sněmovny. Mnoho jest zkaženo
v poslanecké sněmovně, veliká jest tam depra-
vace, ale musíme doznati, že zachovává k ne-
božtíkům svým větší pietu, nežli lordové.
Vyřízen v prvém čtení návrh bývalého m-
nistra, nynějšího předsedy říšského soudu, dra.
Ungra, na změnu zákona z roku 1892 ve příčině
státní náhrady osobám nevinně odsouzeným.
Navrhovatel mluvil zajímavě. Konstatujeme fo
prostě. Připomenul odpůrce proti kterékoliv ná-
hradě nevinně odsouzeným státem, který leží
již v hrobě. Byl to bývalý ministerský předseda
a předseda správního soudu hr. Richard Bel-
credi. Dnes, po 12 letech, ohlašuje se zákon ve
příčině náhrady také osobám nevinně vězněným.
Sněmovna vykonala volby do delegaci a do kvo-
tové deputace. Do oněch nezvolen tentokráte
žádný Čech. Nevíme, proč. Do kvotové depu-
tace nedal se zvoliti vůbec hr. Schönborn, místo
něho vyslán tam bývalý ministr obchodu baron
Dipauli. Také bar. Czedík nepřišel již do ko-
mise té. Místo něho delegován dvorní rada
Czyhlarz.
Senátoři sešli se dnes počtem neobyčejně
hojným, který nevysvětluje se předměty, o kte-
rých se jednalo. Pozorovali jsme také nejvyš-
šího maršálka království českého, který dlouho
rozmlouval s ministerským předsedou drem.
Körbrem a ministrem vyučování drem. Hartlem.
Nový člen kníže Karel Schwarzenberg ještě na
místo po svém otci nebožtíku neusedl.
Windischgrätz
Ungr
Richard Bela
Čo
Dipaout
Czedík
Hartl
Schwarzenberg
Schönborn
poslanecký sněmovna
Czyhlarz
27
article
Z Vídně, 29. dubna. (C. B.)
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz
ve 2 hod. 5 min. odpol., sdělil dík za projev sou-
strasti nad smrti arcikněžny Klotildy a věnoval po-
smrtnou vzpomínku členům hr. Latourovi, ryt.
Mannlicherovi, bar. Horstovi, zbrojmistru Braumülle-
rovi, bar. Liebigovi, hr. Reverterovi, kn. Salmovi,
hr. Kinskému, kn. Schwárzenbergovi a bar. Hackel-
bergovi, jejichž památka poctěna povstáním.
Po přečlení došlých spisů přešlo se k jed-
nacímu pořadu.
Předloha vorarlberská, předloha o změně voleb-
ního řádu říšského pro dolní Rakousy a Ungrův
návrh na státní náhradu nevinně odsouzeným oso
bám přikázány výborům.
Potom zvoleno pět členů do kvotové deputace
20 členův a 10 náhradníků do delegace.
Do kvotové deputace zvoleni: bar. Chlu-
mecký, ryt. Czyhlarz, bar. Di Pauli, hr. Montecuceol
a bar. Sochor.
Do delegace zvoleni členy: markýz Bacque-
hem, bar. Berger, bar. Chlumecký, ryt. Czihlarz
bar. Dobrženski, bar. Gaulach, hr. Dominik Hardeg.
Krupp, ryt. Madeyski, hr. Merveldt, hr. Montecue-
coli, bar. Oppenheimer, Rhomberg, ryt. Pavel Schöl-
ler, hr. Thun-Valsassina, hr. Max Trautmansdorí
hr. Vrints, bar. Walterskirchen, ryt. Zaleski a dr.
Zschokke.
Slib skládali dnes noví členové panské sně-
movny: hr. Dubsky, hr. Otto Fünfkirchen, kn. Karel
Kinský a kn. Zdeněk Lobkovic.
Kn. Khevenhüller poukazuje na velký vý-
voz do Mexika, jižní Ameriky a Havany, přimlouval
se v dotazu k ministrovi obchodu za zřízení přímého
spojení oněch zámořských krajů s Terstem, protož
vyvážené zboží, jdouc přes Německo, považuje se
za tamější výrobek na ujmu domácího průmyslu
a Terstu.
Než se přešlo k dennímu pořadu, předseda vy
zval vyrovnací výbor, aby ustavil se po sně
movní schůzi.
Windischgrätz
Klotilda
Mannlicher
Horst
Liebig
Salm
Kinský
Hackel
Ungrův
Czyhlarz
Pauli
Sochor
Bacque
Berger
Chlumecký
Dobrženski
Gaulach
Hardeg
Krupp
Madeyski
Merveldt
Oppenheimer
Rhomberg
Pavel Schöl
Trautmansdorí
Vrint
Zaleski
doktor
Zschokke
Fünfkirchen
Kinská
Lobkovic
Khevenhüller
Vídeň
Braumülle
dolní Rakousy
Chla
Thun
Valsassina
Dubsko
Mexiko
jižní Amerika
Havana
Terst
Německo
členův
28
article
Český pomocný zemský spolek
pro nemocné plicními chorobami
v král. českém
konal včera v primatorské síni na staroměstské rad-
nici první valnou hromadu v novém svém utvoření
Schůzi četně navštivenou, zahájil předseda p. prof. dr.
Maixner. Především věnoval vřelou posmrtnou
vzpomínku zesnulému zakladateli spolku pro zřizování
a vydržování léčeben pro nemoci plicní dru. Erazimu
Vlasákovi, který slovem i skutkem podporoval zvele-
bení tohoto spolku. Projev ten přítomní vyslechli
stojíce. Dále vzpomenul předseda akce, směřující
na rozvinutí působnosti spolku a spolčení obou spolků,
českého a německého. Uvedl, že jest již na čase, aby
spolek cílů svých se domohl. V Čechách každoročně
umírá 22.000 osob na tuberkule a v Praze zmírá
touto nemocí 1300 osob. Poněvadž doba nemoci trvá
4—5 let, možno říci, že přes 100.000 osob je stíženo
tuberkulemi; v Praze samé žije asi 6000 tuberkulos-
ních osob. Nemoc tato je horší všech ostatních in-
fekčních nemocí, neboť na tyto zmírá ročně 16.000
osob. Tuberkulosa vrhá se do všech vrstev obyvatel-
stva, zejmena však do vrstev dělnických, kde stává
se velkým sociálním zlem. Poněvadž zuří zvláště ve
věku kvetoucím, jest tím dělnost v naší vlasti ohro-
žena. Proto jest na čase, aby se proti tuberkulose
se vším úsilím zakročilo. Když pp. dr. Preiningera
dr. Vlasák spolek založili, s velkou radostí řečník
profesor
doktor
Maixner
Erazim Vlasák
page
Preininger
Vlasák
Čechy
Praha