ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75e45100-7128-11dc-88b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 66, person 110, work 2, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu Une 30. dubna 1904
Praha
3 masthead
Číslo 120.
4 article
Na rauní a odpol. listr předplácí set v Praze v administraci na měsíc . . . . . . B r na člvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškeu na měste na čtvit leta . . . . 7 K 50 na měsíe . . . . . . 2 K n0h P'ošton: na mn ěsje na čtvrt leia . . . . 9 K oo s dvojí zísilkou na měsí vrt lea ! . . K n
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tokia, 29. dubna. (C.- B.) Velitel oddělení japonského loďstva, jež veplulo dne 25. dubna do ústí řeky Jalu, sděluje: Když naše loďstvo plulo Jalem nahoru, zahájilo ruské dělostřelectvo, umístěně na břehu proti Jonampu, palbu na naše lod- stvo, avšak bez výsledku. Na deltě Jalu objevila se ruská jízda, ale když naše hlídky po ní pálily, ustou- pila zpět. Dne 26. dubna střílele asi 100 ruských jezdců, nalezajících se na obhlídce břehů, po našich lo- dicích. Torpédovky zahájily palbu. velmi ostrou a účinnou. Na straně ruské bylo mnoho zraněných, kteří nemohli pro chvatný ústup býti s sebou vzati. Ruská jízda ustou- pila za nejbližší pahorek. Na straně naší nebylo žádných raněných. Té- hož dne asi o 5. hodině zahájil ne- přítel směrem od Anťučanu opětně po našich lodicích palbu, jež opěto- vána, ale s obou stran bez výsledku. Na to oddělení ruské zmizelo. Z Petrohradu, 29. dubna. (C.-B Důstojníci a mužstvo z »Varjague a »Korejce« dnes sem přibyloa bylo uvítáno s velikým nadšením. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Anťučan Korejec Tokio Jal Petrohrad
6 article Evropský jihovýchod.
Evropský jihovýchod. Ve čtvrtek upozornili jsme na tomto místě na význam dohody anglicko-francouzské, na sblí- žení Francie s Italií, na příznivý poměr této k Anglii, což vše svědčí o důležitých transakcíeh západních velmocí vzhledem k obvodu Středo- zemního moře, připomenuli jsme, že tyto trans- akce se dotkly i zájmů mocností středoevrop- ských a snesli jsme doklady a „nepříjemno- stech“, jakéž se následkem toho pociťují v Ně- mocku. V Německu samém přičítají tuto činnost západních velmocí podnětu Anglie, kteráž ve rálce v jižní Africe příliš hluboko nahlédla do nitra Némecka, a přesvědčila se o jeho nepřá- telském smýšleni. Prof. Delbrück praví o tom- „Veřejné mínění v Německu nerozumělo situae a zuřilo proti Anglii. To rozdulo jiskry proti- německé nálady v Anglii v plný požár a způsobilo nynější stísněné postavení říše. Ve Francii sice tehdy nemluvili o Anglii jinak než v Německu, avšak Angličané postihli, že Francie nemůže býti v budoucnosti jejich sou- peřem, ale tím spíše my Němci. Proto připomí- nají se v Anglii stále zlá ona slova, jež se pro- nášela v Německu. Zájem německý však vy- žadoval toho, zatajovati co nejděle možná vzni- kající zárodky tohoto soupeřství, než bezmyšlen- kovitost nacionálního tisku německého činila vše možné, aby Angličany na nás upozornila, a po- dala jim obraz našich zlých záměrů budoucích, kteréž daleko předstihly to, nač by se skutečně pomýšleti mohlo a kdy pomýšlelo.
Středa Delbrück Angličan Anglie Německo Afrika Francie
7 article
Neni tudíž s podivením, že císař Vilém, vra- ceje se z italských vod, použil v Karlsruhe nej- bližší příležitosti, aby se veřejně vyslovil neje o pobytu svém v Italii, při čemž neopomenul ltalii připomenouti, jaké stopy tam zůstavil dávný (středověký) vliv německý, ale nezatajil ani váž- nost nynějšíhc okamžiku pro Německo, doloživ Dobře bylo připomenuto (starostou města Karls- ruhe), že úkolnároda německého jes těžký. Mějme na paměti velikou onu dobu, jež sjednotila národ německý, boje u Wörtthu, Welszenburku a Sedanu, a jásavý pozdrav, jejž proslovil vévoda badenský prvnímu německému císaři. To v nás upevní přesvědčení, že nám po- může bůh i přes vnitřní spory strannické. U dá- losti, jež hýbou světem, měly by uvést vnitřní spory v zapomenuti. Doufám, že ná mír nebude porušen, a že události, jež se dějí před našimi zraky, dovedou soustřediti mysli jedním směrem, že zbystří náš zrak a zocelí naši statečnost, abychom byli jednotní, kdyby se stalo nutným zasáhnout do světové politiky. .. Slova tato, jak svou vzpomínkou na válku německo-francouzskou, tak svým vážným zakon- čením stupňují zajisté všeobecnou nejistotu, s ja- kou se pohlíží na poměry mezinárodní.
Vilém Welszenburk Karlsruhe Italia Německo Karls Sedan
8 article
Prozatím vidíme patrněji pouze činnost, již vyvíjejí mocnosti západní, aby upravily své vzá- jemné styky, pokud jde o jejich postavení n Síředozemním moři, méně se však mluví o tom jak se k této činnosti chovají mocnosti ostatní; jedině o Německu jest známo, že je nese těžce. Přes zdánlivou svou zdrželivost německá diplomucie neskládá ruce v klin, a jest to zvláště dohoda ohledně postavení Anglie v Egyptě a na suezském průplavu, jež udržuje v napjetí pozor- nost a činnost diplomacie. Upozornili jsme již minule, že jest to hlavně Turecko a Rusko, kte réž upevnění Anglie v Egyptě nemohou poklá dati pro sebe za událost lhostejnou. To dokazuje zvláště i prohlášení, obsažené v úřadním ruském „Prav. Věstníku“, kterýž, pro- mlouvaje o dohodě o Egypt a suezský průplav, knčí těmito významnými slovy: „Rozumí se samo sepou, že některé změny posavadních úmluv, jež se staly v deklaraci anglicko-fran- couzské, nemají pro ostatních sedm mocností, kteréž podepsaly prohlášení zr 1888 v Cařihradě, potud nijakého práv- ního významu, dokud jim nebude pskytnuta možnost, aby změn ony uznaly.“ To zajisté znamená v obyčejné
Síředozemní Německo Anglie Egypt Turecko Rusko Pravy Cařihrad
9 article
mluvě, že uznají změny ony, když budou dříve uznány jejich zvláštní zájmy a podmínky, kteréž by je zabezpečily. Důležitost této otázky vystihuje i následu- jící petrohradská zpráva pařížského časopisu „L'Eclair“: Dohoda anglicko-francouzská, jedněmi chvá lená, druhými kritikovaná, se stanoviska zájmů ruských, byla veřejností považována za výhod- nou úmluvu; a výhrady, kteréž se chystají plynou spíše z tradiční nedůvěry k Anglii než ze zásad dohody samých. Jest ovšem při rozeno, že Německo, jež číhá na každou příleži tost, aby nás vytlačilo a kteréž nad to není nijak potěšeno, vidouc, že se urovnávají různosti mez Francií a Anglií, snaží se využitkovati nedůvěru Ruska k Anglii a vzbuditi žárlivost našeho spo- jence proto, že „flirtujeme“ s Anglií... Než účinky transakcí západních velmoc neobmezují se pouze na projevy dosud uvedené. podobá se, že dějí se již přípravy a opatření pro případ, že by diplomatické úsilí mocnosti interessovaných selhalo. Sesílené postaven Anglie v Egyptě zvýšilo především činnost ru- skou v Cařihradě, jak tomu nasvědčuje řada po- věstí o požadavcích a dotazech, jež učinil u tu- recké vlády ruský velevyslanec. Popírá se sice, že Rusko vymáhá všecky své nároky, jež má za Tu- reckem ještě z dob poslední války, za to při- znávají četně zprávy, že v kruzích diplomacie evropské v Cařihradě panuje pocit, jakoby se jednalo o úplnou změnu v posavadním poměru obou mocností, ba připouští se i, že změnata se týká nového postavení branných jejich sil.
L Eclair Anglie Německo Francie Rusko Egypt Cařihrad dohoda anglickýfrancouzský
10 article
Čím zvědavěji si vede diplomacie ve přičině této akce ruské v Cařihradě, tím hojněji vyskytují se pověsti, že docílilo se nejen úplného srovnání zájmův bulharských a tureckých, zvláště pak že vyjednávání mezi oběma dospělo i k uza vření vojenské úmluvy. Zejmena v kruzích troj spolkových houževnatě se drží domněnky, že úmluva ta jest hotovou událostí. Tak píše se z Cařihradu: Ačkoliv i Turci i Bulhaři to po- pírají, nemluví se zde v diplomatických kruzích o ničem tak mnoho, jako o tajné bulharsko-tu- recké konvenci vojenské, a tvrdí se, že byla podepsána současně s úmluvou o záležitostech makedonských. Anglický diplomat prohlásil, že to sice nemůže odpřísáhnouti, ale že věří v exi- stenci tajné úmluvy vojenské. Jinak prý by se nedalo vysvětliti, že i Turecko i Bulharsko po- kračují ve zbrojení. Turecko stále přiváží do Evropy vojsko, nakupuje zbraně, staví kvapně a opravuje vojenské silnice, a podobně činí Bulhaři. Jest ovšem samozřejmo, že nezbrojt proti sobě, když své posavadní spory úmluvou srovnaly. Anglický diplomat též výslovně pro- hlásil, že ani Turecko, ani Bulharsko nepomý- šlejí na to, seslabovati své mobilisované síly.
Bulhar Cařihrad Turec Turecko Bulharsko Evropa
11 article
Tyto informace anglického diplomata po- tvrzuje i dnešní telegrafická zpráva tiskové kan- celáře vídeňské z Cařibradu, jež oznamuje, že dle tureckých sdělení se otáli s nenáhlým roz pouštěním druhého a třetího sboru záloh, kte réžto sbory jsou rozloženy v obvodu Drinopole a Soluna, a za důvod se uvádí, že dle zpráv tu- reckého komisaře v Sofii také Bulhaři nezasta vují své zbrojení. Ať již jest správným názor anglického diplo mata, že Turecko a Bulharsko jednají ve vzá- jemném dorozuměn, a že sesilují svá vojska dle tajné úmluvy, anebo — jak by se též mohla vykládati cařihradská zpráva vídeňské kance- láře — ať pokračují ve zbrojení proti sobě, tolik jest zřejmo, že v souvislosti s akcí západníeh velmocí poměry v jihozápadní Evropě rychle uzrávají a že se schylují ku poslednímu kone všech branných příprav — k válečnému dějství
Bulhar Drinopol Turecko Bulharsko Evropa
12 article Delegační volby a souručenství slovanských stran.
Delegační volby a souručenství slovanských stran. (Z kruhů poslaneckých.) Není pochybnosti, že česká delegace v za- sedání předvelikonočním, postupujíc společně s ostatními slovanskými stranami, docílila takti- ckého a snad i politického úspěchu, zkříživš plány dra. Körbra, jenž by byl parlament po pro- vedených volbách do delegací vůbec již nesvolal. Česká veřejnost úspěch tento uznala, ale měla další přání, aby se v obstrukci za každou cenu a proti všemu pokračovalo a některé časopisy naše toto stanovisko zastávaly a doporučovaly Radikální strany s malým potěšením viděly, kte- rak předvelikonoční postup mladočeské delegaee souhlasu dochází a těšily se jen tím, že, dojde-li na otázku obstrukce proti provedení odložených voleb delegačních, musí dojíti také k rozčaro- vání oněch kruhů našeho občanstva, kteréž udr žováno v domnění, zejmena tiskem radikálním, že obstrukce proti všemu s výsledkem vedena býti může, ač jest dávno známou skutečností, že nikdy volby delegační dosud obstruovány nebyly třebas na jejich provedení vládě také záleželo jako na jiných potřebách státu. Upřímně a otevřeně říci voličstvu, že se volby delegační bez rvačky, praček a nejhrub- šího násilí obstruovati nedají, měli odvahu říci nikoliv radikální poslanci a agrárníci, nýbrž je- nom poslanci mladočeští dávno před tím, než došlo k rozhodnému postavení se delegace české k volbám těmto. Byl to poslanec plzeňský prof. Čipera, který ve schůzi, v niž referoval o své dosavadní činnosti, k tomu výslovně poukázal a voličstvo varoval, aby od svých poslanců nežá- dalo něco, co by dosud důstojně vedenou ob- strukci slovanských stran neúspěchem seslabilo.
Körbr profesor Čipera
13 article
Také dr. Pantůček, když mluvil na schůzi roky- canské před volbou ze dne 11. dubna t. r., osvě- tlil jasně a precisně, že úspěch politiky české před Velikonocemi jen v oddálení, nikoliv ve zmaření voleb delegačních záleží a úvahu o pokus zmaření voleb těch při měnlivém ovzduší parlamentním ponechal zasedání povelikonoč- nímu. Stejně bylo ve výkonném výboru strany mladočeské jasno, že se volby delegační obstruo- vati nebudou, poněvadž se s výsledkem ob- struovati nedají a na věc nekladena přirozeně při tomto stavu věci takové váha, v uvážení, že i jindy za vlády parlamentní obstrukce nikdo n obstruováni a zmaření voleb do delegací ne- pomýšlel a v úvaze, že nemožnost úspěchu při ob- strukci voleb těch byla zřejmou a lid český volí sobě sice poslance, nikoli však atlety, kteří by převahu svou ve rvačkách sněmovních uplat- ňovali. Také radikální strany čěské v parlamentě a strana agrární věděly, že se volby do delegaei s úspěchem obstruovat nedají a nesčíslně- kráte přívrženci těchto straa soukromých rozhovorech to uznali. Český klub poslanců právem poukázal na t ve svém prohlášení ze dne 28. dubna t. r., že ani důvěrník agrárníkůý ani důvěrpík národníeh sociálů v poradě komise, jež ode všech ob strukčních stran byla zvolena, neudali ani jedi ného účinného prostředku ke zmaření voleb do delegací a ve schůzi, která se konala bezpro- středně před mimořádnou schůzí, k volbě dele gační ustanovené, ač výslovně za to žádáni byli neudali četně zastoupení agrárníci a národní so ciálové rovněž žádný prostředek (mimo brachi ální moc), od něhož by se dalo očekávati, že par lamentu provedení voleb zabrání.
doktor Pantůček
14 article
Stranám těmto také upřímn o zmaření voleb ani nešlo anejde, jim jedná se o popularitu mezi volič- stvem, kterou takto svým pseudo radikálním postupem loví. Dlužno odhaliti dnes, kdy zejmena agrár- níci tak neurvale proti mladočeské delegaci vy- stoupili, aby pro sebe venkovské mandáty strany této ulovili, že dle dokázaných rozmluv zástupei obou stran těchto zúmyslně všecka společná jed- nání o provádění obstrukce beze vší určitosti vedli, návrhů obstrukčních nečinili a neodůvod- ňevali a jenom očekávali, brzo-li dojde k tomu, že strana svobodomyslná officiálně prohlásí, že volby do delegaci obstruovati nebude, aby p ak mohli na oko spustit rámus, stranu svobodomysl. nou stupiti a v kalné vodě domnělého rozhořčen loviti. Jak hnusná tu hrána komedie, vidno z toho, že jak posl. Choc tak Klofáč prohlásil po upozornění, že už volba se koná, aby zakro čili, že k brachiálnímu násilí nesáhnou a „práti“ se nebudou a přece věděli, že jinak, než brachiál ním násilím volby překaziti nemohou. Se svého místa, vzdáleného od předsednictva dobrých dvacet metrů, pískali a tloukli na pulty skoro dvě hodiny a mezitím klidně konaly se volby. Jeden vůdce agrárníků nebyl vůbee přítomen, druhý pan Prášek, jehož potvrzení jako předsedy země dělské rady záviselo na císaři, chodil klidně po kuloárech sněmovny, aby si to nepokazil
Choc Klofáč Prášek
15 article
„Obrana zemědélců“ nadává o závod s „Právem lidu“ mladočeským poslancům, kteří prý se svě šenou hlavou chodili po chodbách, „zbabělců“, za to p. Prášek byl statečným a neohroženým s rukama v kapse, kdežto měl bojovati pěstmi Ale kůži svou nasaditi a s krvavou hlavou být odraženu od veliké většiny německé, toho se nechtělo nikomu z našich radikálních poslaneů a proto se dali odvést jen k „muzice“ — jak pravil jeden vtipkář poslanec — poněvadž hudb v boji zůstává v zadu a na ni se nestřílí.
Prášek
16 article
Tak se ve skulečnosti mají věci ohledně vo leb delegačních, z nichž vytloukují kapitál radi kální strany české pouze proti Mladočechům. Bohopustě štvaní pokračuje od agrárníh orgánu až k realistickému. „Zrada“, „podvod“ „lhaní“ atd. zni na všech stranách. Písek do očí se hází voličstvu, ne však o Mladočechů, nýbrž od nedočkavých čekafelů na jejich mandáty. Kdyby Mladočeši byli se roz hodli pro násilné překažení voleb a kdyby, jakož bylo jisto, byli bývali odraženi s krvavými hla vami, byli by naši nezvaní soudcové zase za- sedli na soudnou stolici. Byli by prohlásili „Vidíte tu bezhlavou politiku, to neuvážili, ž budou poraženi a lehkomyslně šli do boje! Pro nějaké delegační volby nekompromituje se ob strukce porážkou a poslanci nemají podlehnouti terroru voličstva a voliti zbraně, kteréž k cíl nevedou!“ Páni socialistě, kteří po voličských schů zích rozbíjejí parlament a v parlamentě dnes z vládní stranu se považují, ti rovněž rozhořčen zakročili. Pobit Mladočechy, vyvolat revoluci národě proti nim, toť heslo našich vůdců sociali stických, kteří citi s lidem českým, jen když h — potřebují. Od Mladočechů žádají socialisté aby rozbíjeli parlament, spílají jim „kreténů a „zbabělců“, že tak nečiní, sami však jdou stra nou, když se jedná o znemožnění voleb delegač ních a tím o důkaz, že parlament je prohnilý A realisté? Odpůrcové násilí, umravněn politikové, i těm je každá zbraň dobrá pro Mladočechům.
Písek
17 article
Kdo vyzná se v tomto blázinci? O tom, že Slovinci, Chorvaté a Italové stanovisko a postup mladočeské delegace ohledně voleb delegačníeh schválili a že tyto strany mají dnes pro souručen ství obstrukčních stran slovanských značně větš význam než přátelé — nepřátelé z radikálnic kruhů českých, na to nevzat v tomto štvaní prot české delegaci zřetel žádný. Jako vždy v dějinném vývoji našeho národa byli to zase Češi, kteří svým krajanům prvn vpadli v bok na velkou radost německých ne přátel. Nechť — až dosáhnou agrárníci nových ven kovských mandátů českých — nezapomenou že byli pro obstrukci voleb delegačních jenom z tímto agitačním účelem a že každý politik ví, jak v nitru svém si přejí, aby obstrukce pominula Zbraně, které proti jiným kují, ztvrdnou brzy v ocel, která proti nim se obrátí a výtka politiky neupřímné neutkví na těch, kteří riskují rád svou popularitu, jsou-li přesvědčeni, že činy je jich správné jsou, nýbrž na těch, kdož znají je diný sobecký cíl, vzrůst vlastní strany ne ke blahu národa, ale ku prospěchu několika cti žádostivých osob!
Chorvat Italos Čech
18 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 256. Z Vídně, 29. dubna. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dnes nekonalo se žádné hlasování dle jmen Bylo smluveno mezi stranami a předsednictvem že schůze bude záhy ukončena, jednak, aby mohli poslanci odjeti ke spuštěni válečné lodi „Arcikníže Bedřich“, jednak, aby mohli odjeti ještě odpoledními vlaky domů. Ale tento sli nebyl zachován. Hr. Vetter, který jej dal, ode- šel z předsednictva, místopředseda Kaiser pak který předsedal, prohlásil prostě, že pro něj ne- jsou závaznými úmluvy předsedovy. Věru, po- divné to předsednictvo, ve kterém má každý člen nejen své mínění o nejjednodušších věcech, nýbrž ve kterém druh za druha neručí. Nebyl však zachován ani slib druhý. Bylo připověděno, že v pondělí vzhledem na poslance z království českého konati se bude schůze te- prve o 1/43. hodině odpolední. Na nátlak Němců povolilo předsednictvo a položilo schůzi na pon- dělí o 11. hodině dopolední. Schůze vyplněna byla do 1/42. čtením do- šlých interpellací, potom pak rokováním o pil- ném návrhu dra. Šíleného na zvelebu odbytu výroby maloživnostnictva. Posl. Březnovský humoristickým a perným způsobem promluvil netečnosti vlády, která vůbec není ve sněmovně ani když jedná se tam o věcech ressortních. Posl. Fresl mluvil pak do konce schůze. Také dnes byl všeobecný zájem pro věci, které děly se mimo zasedací síň.
Bedřich Vetter Kaiser Němec Posl Březnovská Fresl Vídeň Hradec poslanecký sněmovna
19 article
Schůze zahájena o 11.5 hod. dopol Došlé spisy předčítají se doslovně. Mezi nimi jsou: dolazy poslanců dra. Šíleného a sp o bezpečnostních opatřeních proti zavlečení dobytč nákazy do Rakouska, zejmena na Moravu, zvláště z Uher: — Biankina a sp. v příčině tělesných po zůstatků chorvatských hrdinů bana Petra Zrinského a Frangipaniho, kteří r. 1671 byli popraveni ve Ví- deňském Novém Městě; — Václava Hrubého a sp o vykonávání jazykové rovnoprávnosti ve Slezsku; — Choce a sp. v příčině propouštění horníků v báň ském revíru mosteckém: — Slámy a sp. po se- státnění vyšší reálky v Náchodě: — Staňka a sp po národnostních poměrech úřadnictva na železniční slanici budějovické; — Karbusa a sp. po ne- stejně odměně poštovních zřízenců za noční službu a přidělení roznášečů depeší k vnitřní službě u po- štovního ředitelství pražského; — Černého a sp po úpravě školských poměrů v Hrobech ; — Beu- erle a sp. po vrácení úřadnických kaucí; — Alb.
Petro Zrinský Frangipani Choc Sláma Staněk Černý Rakousko Morava Uhry Nový město Slezsko Náchod
20 article
Hanicha a sp. po ochraně pekařské živnosti: — Siegmunda a sp. po poměrech vojenských zbro- jířů, puškařů, profousů a j. intelligentních poddůst niků, evidenčních úřadníků, okr. šikovatelů, účetni ckých aspirantův a příslušníků čelnictva; — dra Šíleného a sp. po levántských sazbách rakousko uherských. Doslovné předčítání došlých spisů trvá do pů 2. hodiny. Posl. dr. Lang podává petici a žádá, By proto- kolovala se doslovně, jakož aby byl konstatován po měr hlasů. Sněmovna jest k usnášení neschopna. Je v ní nej- výše 80 lidí. Místopředseda Kaiser zvoní, nače polští poslanci z restaurace běží do zasedací síně Mnozí mají ještě ubrousky v rukou. Konečně zjištěno že je přítomno 104 poslanců. Levice této velké pre- senci tleská, čeští poslanci volají: Podruhé počítejte hned! Pokračuje se v debatě o pilném návrhu pozl. dr. Šíleného v příčině zvelsben odbytu maloživnostenských výrobků. Posl. Březnovský: Než promluvím o věci samě. tážu se předsednictva, máme-li vůbec ještě nějakou vládu, neboť nevidíme tu žádného ministra. K komu máme tedy mluvit?
Hanich Siegmund Posl doktor Lang Kaiser
21 article
Mistopředseda Kaiser: Prosím pana řečníka, b mluvil k pilnosti návrhu. (Odpor u Čechů.) Prosím. aby tak učinil. Posl. Zázvorka: Může přece projevit své podiven To je pěkná svoboda slova! Posl. Březnovský: Teďbudumluviti k Jeh Excellenciš 14. (Veselost.) Taktedy: Slav ný § 14.1 (Hlučná veselost.) § 14. rozumí však taky česky. budu tedy mluvit česky. (Pokračuje česky): Byla to velká odvážlivost podati pilný návrh, aby vláda pod- porovala maloživnostnictvo, neboť vláda Körbrova co dělá, dělá jen na škodu maloživnostnictva. Řečník vytýká strannické rozdělování subvení pro techno- logická musea. Vídeňské technologické museum do- stává obrovské sumy od státu, kdežto museum pražské odbývá se nepatrnými obnosy. A přece museum praž- ské je vzorné, kdežto museum vídeňské jest jenom vlastně obchodním podnikem se stroji. Jak se malo- živnostnictvo nyní podporuje, o tom svědčí též ne- dávný cirkulář, kterým se soudy a hejtmanství vy- bízejí, aby malé živnostenské práce zadávaly trest- nicím. V Praze soud odkazuje se s malými pracemi na Pankrác. Kde se však jedná o zadání větších prací svěřují se tyto velkovýrobcům a — kdo jsou to? Jsou to z pravidla nepřátelé našeho národa, židé.
Mistopředseda Kaiser Čecho Posl Zázvorka Excellenciš Körbrův Praha Pankrác
22 article
Musím též vytknouti poměry na pražské celnici. Českému obchodníku a řemeslníku se nedostane na vyclené zboží stvrzenky české, nýbrž dá se mu kvitance v řeči nesrozumitelné, německé. Místnost v úřadě tom jsou takové, že úřadníci i obecenstvo jsou ve stálém nebezpečí ochuravění. Každý pořádný stá by se za podobné místnosti, jaké jsou v pražské cel- nici styděl. Řečník zabývá se činností konsulů a praví že tito funkcionáři měli by se starati o odbyt našeho zboží, to však oni nečíní a ponejvíce, když se činí po této stránce dotazy, ani neodpovědí. Řečník zmiňuje se též o germanisační činnosti živnostenského inspek- tora Tomaschka, který si plete své poslání s agilační činností pro Schönerera a štve německé živnosinictvo proti českému. Něco podobného jest možného jen za vlády Körbrovy, která podobná allotria podporovala též při posledních událostech v Praze, kde chránila německé buršáky. Řečník pochybuje, že by živnost- nictvo mělo nějakou naději, že se mu dostane od télo vlády podpory a má pevné přesvědčení, že řemeslni- ctvo, které přečkalo tolik špatných vlád rakouských díky své zdatnosti i tuto vládu přečká. (Hlučný sou- hlas.)
Tomaschek Praha
23 article
Posl. Fresl stýská si, že vláda nekoná svou po vinnost ani k živnostnictvu, ani k dělnictvu, nesta- rajíc se, aby odstranila nezaměstnanost. Poukazuje na škody, jež působí živnostnictvu trestnická práce a stěžuje si, že maloživnostnictvo, jež platí ohromn daně, nedostává dost vojenských objednávek a také v jiných oborech nedbá se o odbyt. Konečně při mlouvá se, by živnostenské zákonodárství bylo při kázáno zemským sněmům. Posl. Klofáč: Chci proněsti několik slov o vče- rejším jednání v záležitosti Steinwendrově. Nebudu posuzovati chování německých stran. Každý se může chovati jak chce. Chovají-li se však staří, vzdělaní páni tak, jako se tu stalo, pak se nedivím, že chová se mládež v Linci a Inšpruku tak. jak se chovala V drobném prodejít ranní číslo o zobě . . . za 8 ožpolední. . . . za 2 h Ve dllalkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plaší se hotově napřel. Předplacení a inserty přijímá sdnini- strace v Marlanské ulicí č. 3. Tam nacházejí ne též rečakee liskárna a ozpedics , Národnich Listi“, Rukopisy se novracejí
Posl Fresl Národnich Linec Marlanský ulice
24 article
Od nás neslyšeli jste nikdy sproslého slova o něme- ckých poslancích. Nemohu pochopití, že německý poslanec uráží českého jen proto, že je Čechem Posl. hr. Damm: Nikoli proto Steinwender to udělal! Posl. Klořáč: Udělal to proto. Jediná věc, která byla včera politováníhodnou, bylo chování zpravodaje posl. Berksa Posl. Woli: To je adoptovaný Slovan! Posl. Klofáč: Je členem slovanského klubu, který ovšem nečiním zodpovědným za p. rytíře Berksa, ale tento pán choval se jako paňáca, nikoli jako referent v takové věci Posl. Wolf: Při takové komedii nemohl se choval jinak. Posl. Klofáč: Tážu se předsedy, chce-li příště re- ferenta, bude-li se chovati jako včera posl. Berks. peučiti, že se má v takové záležitosti chovati vážně Předseda Vetter: Na tento dotaz nemám odpo- Příští schůze v pondělí 2. května o 11. hod dopoledn s dnešním jednacím pořadem. Konec schůze o 1/45. hod. odpol. vědi.
Čecho Posl Berksa Posl Klofáč Berksa Wolf Vetter
25 article
Posl. dra. Lad. Dvořáka došly po jeho řečech, pro- mluvených se stejnou vřelostí jako podrobností při projednání pilného jeho návrhu o nedostatecích ve výpravě vysokých škol, z kruhů universitních a tech- nických četné projevy díků a uznání. K nedělnímu referátu svému dodáváme, že po řečech dra. Dvořáka a dra, bar. Pražáka, který rovněž promluvil o vyso- kých školách na Moravě, dala se celá řada řečníků českých ke siovu přihlášených škrtnouti, neboť oběma řečmi, navrhovatele a řečí bar. Pražáka, byl ve směru věcném i politickém materiál vyčerpán.
Posl Dvořák Pražák Morava
26 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Jest tomu déle 4 měsíců, co panská sně- movna neseděla. Dnes opět sešla se, kdy sejde se zase, nikdo neví. 10 členům zemřelým věno- val předseda kníže Windischgrätz pohřební vzpo- mínku a četl je za všeobecného hluku a trapné nepozornosti celé sněmovny. Mnoho jest zkaženo v poslanecké sněmovně, veliká jest tam depra- vace, ale musíme doznati, že zachovává k ne- božtíkům svým větší pietu, nežli lordové. Vyřízen v prvém čtení návrh bývalého m- nistra, nynějšího předsedy říšského soudu, dra. Ungra, na změnu zákona z roku 1892 ve příčině státní náhrady osobám nevinně odsouzeným. Navrhovatel mluvil zajímavě. Konstatujeme fo prostě. Připomenul odpůrce proti kterékoliv ná- hradě nevinně odsouzeným státem, který leží již v hrobě. Byl to bývalý ministerský předseda a předseda správního soudu hr. Richard Bel- credi. Dnes, po 12 letech, ohlašuje se zákon ve příčině náhrady také osobám nevinně vězněným. Sněmovna vykonala volby do delegaci a do kvo- tové deputace. Do oněch nezvolen tentokráte žádný Čech. Nevíme, proč. Do kvotové depu- tace nedal se zvoliti vůbec hr. Schönborn, místo něho vyslán tam bývalý ministr obchodu baron Dipauli. Také bar. Czedík nepřišel již do ko- mise té. Místo něho delegován dvorní rada Czyhlarz. Senátoři sešli se dnes počtem neobyčejně hojným, který nevysvětluje se předměty, o kte- rých se jednalo. Pozorovali jsme také nejvyš- šího maršálka království českého, který dlouho rozmlouval s ministerským předsedou drem. Körbrem a ministrem vyučování drem. Hartlem. Nový člen kníže Karel Schwarzenberg ještě na místo po svém otci nebožtíku neusedl.
Windischgrätz Ungr Richard Bela Čo Dipaout Czedík Hartl Schwarzenberg Schönborn poslanecký sněmovna Czyhlarz
27 article
Z Vídně, 29. dubna. (C. B.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz ve 2 hod. 5 min. odpol., sdělil dík za projev sou- strasti nad smrti arcikněžny Klotildy a věnoval po- smrtnou vzpomínku členům hr. Latourovi, ryt. Mannlicherovi, bar. Horstovi, zbrojmistru Braumülle- rovi, bar. Liebigovi, hr. Reverterovi, kn. Salmovi, hr. Kinskému, kn. Schwárzenbergovi a bar. Hackel- bergovi, jejichž památka poctěna povstáním. Po přečlení došlých spisů přešlo se k jed- nacímu pořadu. Předloha vorarlberská, předloha o změně voleb- ního řádu říšského pro dolní Rakousy a Ungrův návrh na státní náhradu nevinně odsouzeným oso bám přikázány výborům. Potom zvoleno pět členů do kvotové deputace 20 členův a 10 náhradníků do delegace. Do kvotové deputace zvoleni: bar. Chlu- mecký, ryt. Czyhlarz, bar. Di Pauli, hr. Montecuceol a bar. Sochor. Do delegace zvoleni členy: markýz Bacque- hem, bar. Berger, bar. Chlumecký, ryt. Czihlarz bar. Dobrženski, bar. Gaulach, hr. Dominik Hardeg. Krupp, ryt. Madeyski, hr. Merveldt, hr. Montecue- coli, bar. Oppenheimer, Rhomberg, ryt. Pavel Schöl- ler, hr. Thun-Valsassina, hr. Max Trautmansdorí hr. Vrints, bar. Walterskirchen, ryt. Zaleski a dr. Zschokke. Slib skládali dnes noví členové panské sně- movny: hr. Dubsky, hr. Otto Fünfkirchen, kn. Karel Kinský a kn. Zdeněk Lobkovic. Kn. Khevenhüller poukazuje na velký vý- voz do Mexika, jižní Ameriky a Havany, přimlouval se v dotazu k ministrovi obchodu za zřízení přímého spojení oněch zámořských krajů s Terstem, protož vyvážené zboží, jdouc přes Německo, považuje se za tamější výrobek na ujmu domácího průmyslu a Terstu. Než se přešlo k dennímu pořadu, předseda vy zval vyrovnací výbor, aby ustavil se po sně movní schůzi.
Windischgrätz Klotilda Mannlicher Horst Liebig Salm Kinský Hackel Ungrův Czyhlarz Pauli Sochor Bacque Berger Chlumecký Dobrženski Gaulach Hardeg Krupp Madeyski Merveldt Oppenheimer Rhomberg Pavel Schöl Trautmansdorí Vrint Zaleski doktor Zschokke Fünfkirchen Kinská Lobkovic Khevenhüller Vídeň Braumülle dolní Rakousy Chla Thun Valsassina Dubsko Mexiko jižní Amerika Havana Terst Německo členův
28 article
Český pomocný zemský spolek pro nemocné plicními chorobami v král. českém konal včera v primatorské síni na staroměstské rad- nici první valnou hromadu v novém svém utvoření Schůzi četně navštivenou, zahájil předseda p. prof. dr. Maixner. Především věnoval vřelou posmrtnou vzpomínku zesnulému zakladateli spolku pro zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní dru. Erazimu Vlasákovi, který slovem i skutkem podporoval zvele- bení tohoto spolku. Projev ten přítomní vyslechli stojíce. Dále vzpomenul předseda akce, směřující na rozvinutí působnosti spolku a spolčení obou spolků, českého a německého. Uvedl, že jest již na čase, aby spolek cílů svých se domohl. V Čechách každoročně umírá 22.000 osob na tuberkule a v Praze zmírá touto nemocí 1300 osob. Poněvadž doba nemoci trvá 4—5 let, možno říci, že přes 100.000 osob je stíženo tuberkulemi; v Praze samé žije asi 6000 tuberkulos- ních osob. Nemoc tato je horší všech ostatních in- fekčních nemocí, neboť na tyto zmírá ročně 16.000 osob. Tuberkulosa vrhá se do všech vrstev obyvatel- stva, zejmena však do vrstev dělnických, kde stává se velkým sociálním zlem. Poněvadž zuří zvláště ve věku kvetoucím, jest tím dělnost v naší vlasti ohro- žena. Proto jest na čase, aby se proti tuberkulose se vším úsilím zakročilo. Když pp. dr. Preiningera dr. Vlasák spolek založili, s velkou radostí řečník
profesor doktor Maixner Erazim Vlasák page Preininger Vlasák Čechy Praha