ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75dff500-72b9-11dc-b74a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 54, place 16, org 2
1 article
zřízení vodovodu, také projekt jeho delší dobu jest již hotov, ale než od plánu přikročeno bude k činu, ještě hodně času uteče. Hradu schází kromě toho nejnutnější opa- tření bezpečnostní, totiž hlídky jak ve dne tak v noci. Na hradě dlí všeho všudy dva muži: správce a kastelán a asi pět ženských. To je celý hradní personál, jenž by ani v počátku dosti nepatrného ohně ničeho nesvedl, zejmena kdyby oheň vznikl v některé uzavřené komnatě, ke které možno se dostati jen po otevření předchozích dvaceti jiných komnat a zámků. Aby se vyhovělo jakž takž požadavkům bez- pečnostním, nachází se v hradě pět extinkteurů, rozestavených na pěti místech. Ale kdo by jimi při vzniku ohně do plamenů hodil a jak by se k nim dostal, když by pan správce a ka- stelán dleli mimo hrad anebo byli pohříženív spravedlivý spánek, nikdo neví. Že nebezpeči ohně i uvnitř je značné, netřeba povídati, kdyžtě hrad jest obýván, vaří se tam a svití petrole- jovými lampami. Podobně není upraveno ani ná- ležitě spojení městyse Budňan s hradem. Přede dvěma léty žádal hasičský sbor budňanský, aby s hradem zavedeno bylo spojení telefonické a te- legrafni. Až dosud se však tak nestalo. To jsou okolnosti rozhodně závadné a příslušné orgány, jež mají hrad na starosti, měly by se náležitě právě v nebezpečné době nynější postarati, aby se každé možné nehodě předešlo. Památky hradu zasluhují dvojnásob bedlivější ochrany, než co- koliv jiného.
Budňan
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Naše« šlechta. Před několika dny uve- řejnili jsme pod tímto titulem noticku, líčicí vlasteneckou netečnost a nevzdělanost »naší« šlechty. Je všeobechě známo, že rakouská šlechta je nejklerikálnější a duševně nejzanedba- nější společností, která nezná nic nežli trůn, oltář a sport. Vzdělanost, zájem o věci kulturní, tak vytříbený u aristokracie francouzské, anglické a ruské, je u rakouských grandů něčím nejen zbytečným, ale skoro shocking, neboť pravý ari- stokrat takových věcí nepotřebuje. Bohužel podle tohoto vídeňského vzoru opičí se velká část české šlechty, jež úplně tak vzdaluje se všech národních snah svého národa. Na adresu této »naší« šlechty byl namířen náš článek, který vzbudil živou pozornost i v kruzích, jimž byl věnován, a z nichž jsme byli interpellovánis ohražením proti všeobecnosti našeho článku. »Vaše výčitky jsou zajisté správné, ale nemohou se právě vztahovati na všechny české šlech- tice a neměli jste opomenouti naznačiti tyto výjimky,« bylo nám řečeno se strany vynikají- cího representanta aristokracie české, jehož jméno je nad jiné populární a ctěně v českém národě. Rozumí se zajisté samo sebou, že jsme ani neuznali za nutné uváděti zvlášť ty vzácné
3 article
„Pomalu,“ zavolal Michal na koníka a jeli. „Oh, jest to interessantní,“ smála se Kasia a gymnasista Zwadowski smál se též „Mně se na vás líbí,“ řekla Kasia Debi čova, „že jste se tak ve vyjednávání s povoz níkem držel. „Mou zásadou jest, nikdy neustoupit,“ řek Zwadowski hrdě. Michal Bajúka splnil nad očekávání svou hrozbu Když přijeli k mostu přes potok, kam z No- vého Targu se dojde za půl hodiny, jeli tam pů druhé hodiny, a k Dunajci, který jest odtamtud čtvrt hodiny vzdálen, jeli další hodinu. Vozík často stál na silnici třebas čtvrt ho- diny a Michal díval se při tom pátravě na své cestující. Hodinu před Parnicí byla již tma a nočn chladno. Tak se stalo, že ačkoliv slečna Kasia ne- byla bázlivou, dovolila hezkému gymnasistovi, aby si usedl těsně k ní. A Michal Bajuka jel čím dál tím pomalej a pomaleji. Přituleni k sobě, oba mladí lidé pochvalo vali si, že cesta jest velmi pěkná, a když přijeli za Paraninu, kam dojeli za sedm hodin, řekli si že se mají velmi rádi, a když při nejbližší chvíi vozík se zastavil, políbili se. A mohli se líbat, neboť Michal Bajuka je vskutku pomalu. Paní Kasia Zwadowská, rozená Debičova, ráda vzpominá na pomalou jízdu Michala Ba- juky, který se v sobotu při hovoru s koníkem divil, jak je možné, že ten pán, kterého před 15 léty vezl do Zakopaného, mu řekl: „Vy jst založil naše štěstí.“
Michal Kasius Zwadowski Bajúka Dunajec Bajuk Michalus Zakopané Kasia Zwadowský
4 article
výjimky opravdově vlasteneckých šlechticů na- šich, neboť jsou všeobecně známy. Nikomu na př. nenapadne, že by steský, proneseně proti němčení a nevlastenectví »naší« šlechty mohly se též týkati šlechtice tak vlasteneckého, tak horlivě pro věc českou pracujícího a tak svo- bodomyslného, jako je dr. hr. Lützow, který tak nadšeně a výmluvně dovedl Angličanům líčit nejslavnější epochu české historie — hu- sitské války. Bohužel taková výjimka je v naší šlechtě snad ojedinělá. Tím větší ovšem jsou sympatie všeho českého lidu k vzácnému muži. A bohužel mnohem častěji se vyskytují i v mladé generaci šlechtické případy opáčné. Tak dovi- dáme se, že nynější majorátní pán na Orlíku kníže Karel Schwarzenberg — nepřítel Husitů — nařidil, aby všechny hospodářské a účetní knihy na jeho panstvích, dosud české, byly nyní vedeny německy. Nechceme ani věřit, že by něčeho podobného byl schopen syn bývalého vůdce české šlechty, toho knížete Schwarzen- berga, jenž byl vlastencem »až do těch hrdel a statků«. — K demonstracím v Opavě. Pekařský učeň Karel Furch, jemuž hrdlo probodeno čet- nickým bodákem při demonstraci před vládním domem v Opavě dne 18. t. m., včera podlehl svému zranění; bylo tedy do opravdy smrtelně.
Lützow Angličan Schwarzenberg Furch Orlík Opava
5 article
Zaplatil svým životem viny prušáckých štváčů, kteří v daném okamžiku nebezpečí, když bylo zjevno, že četnictvo hodlá před budovou zem- ského presidenta zakročiti, ustoupili do pozad a proti četnietvu postoupiti dali — dětem. Stalo se to ve chvíli, kdy pod okny bytu hr. Thuna, kde odbývala se hostina na počest císařových narozenin, postavila se vojenská kapela a spu- stila doprovod k požitkům hodovníků. Mládež, poštvaná známým komediantským harangováním K. H. Wolfa, vrhla se na četnictvo kamením a cihlami; když jednomu četníku vyražena puška, dal rytmistr rozkaz, aby ulice byla vyklizena. Stalo se, ale náhodou při tom Furch a ještě jedna osoba dosti povážlivě byla raněna. Furch odveden na záchrannou stanici a odtud do nemocnice. Jinak počínali si výtržníci se zuři- vostí, kteráž nahnala samému Wolfovi, kterýž, jak již oznámeno, dav odvedl k pomníku císaře Josefa. Okna a dvéře Sokolovny vy- třískány úplně, vniknutí sápajících se davů do vnitř bylo zabráněno jen s největším úsilím.
Thun Wolf Furch Josef
6 article
Připomenouti dlužno, podle »O. T.«, že opavská bouře ze dne 18. t. m. bude míti za následek nepochybně co nejvydatnější hospo- dářské osamostatnění opavských Čechů. K takové organisaci zavdala podnět smutná zkušenost učiněná s opavskými obchodníky v den eísař- ských narozenin. Příkazu prušácké kammory, aby dne 18. t. m. zůstaly všechny obchody uzavřeny od 9—2 hod., vydaného proto, aby obchodní příručí, nejfanatičtější uličníci prušá- čtí, mohli se vřavy zúčastnit, uposlechli téměř všichni opavští obchodníci až na několik málo čestných výjimek. Zavřením obchodů demonstro- vali lidé, kteří vlastně žijí z českých peněz, kteří stále dovolávají se svého českého původu, aby přilákali zákaznictvo české. Činí tudíž »0 T.« návrh na zřízení vlastního českého konsu- mu v Opavě, který by s to byl hověti všem potřebám českého obyvatelstva a nahradil jed- notlivé odborné obchody. Krok takový po 18. srpnu jest nevyhnutelný a provedení jeho více se odkládati nedá. »Práce na těchto základech se úspěchu minouti nemůže a jejím následkem bude, že německý lidový sjezd viděla ve formě pro nás tak zahanbující Opava jen jednou, více- krát ho však neuvidí.« Kéž se stane! — Z řeči posl. K. H. Wolfa v Opavě. Německé zprávy jsou velice skoupé na podrob nosti Wolfovy řeči v Opavě na volkstagu na den 18. t. m. Podle sporých referátů radikál ních listů pravil Wolf se zřetelem na císařské narozeniny asi toto: Jestliže právě dnešního dne ozývá se jednomyslný náš výkřik hněvu, ozývá se hlasitěji než kteréhokoliv dne jiného. Musili bychom býti lidé smýšlení peského, bdybychom chtěli lízat ruku, proti nám knutu pozdvihující.
Čecho Wolf Wolfův Opava
7 article
Výkřik náš má býti výkřikem výstrahy komusi, který jednou prohlásil: »Já jsem panovník německý!« a od té doby na to, jak se zdá zapomněl. Má býti hlasem varov- ným tam, kde se na německém lidu až dosud žádala jen obětavost, odkudž byl lid německý vyhnán vládní politikou, kteráž mu na konec ponechala jenom jednu volbu, buď dáti zhy- nouti lidu anebo přestat hárati pro stát, kterýž pro nás nemá žádného srdce. Dnes 18. srpna hol- dujeme tomu, co pro nás na světě nejdražší, německému národu a přísaháme mu věrnost, dokud síly v téle i duši. Voláme s Lutherem proti Rímu protestujícím: A kdyby byl svět pln ďáblů a chtěl nás zrovna pohltit, nebojíme se tak tuze, a musí se nám podařiti.« — Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Neuber- tova a pan inz. Vladimir Orlt, strojní adjunkt státních drah, slaví sňatek v pondělí dne 22. srpna o půl 12. h. dopolední v evangelickém chrámu Páně v Lounech. — Úmrtí. Na Klenové zemřela paní Johanna Snížková, choť inspektora technické finanční kontroly v. v. a majitelka velkostatku Klenové ve čtvrtek, dne 18. srpna, v 54. roce věku svého, Pohřeb koná se dnes v sobotu 20. srpna o 3. h. odp. ze zá- mecké kaple na Klenové. — Slavín, K tomuto thématu došel nás tento pří- pis: „Byl jsem na Vyšehradě před 10 léty a zase letos.
Luther Neuber inz Orlt Snížková Louny Klenová Slavín Vyšehrad
8 article
Zevní úprava Slavina mne nepřekvapila — ale za to tím více vnitřek. Dlouhá úzká vlhká chodba — s jedi- ným uzoučkým vchodem. Zdivo zcela obyčejné, cih- lové, nahozené dosti špatnou omítkou, která se všude odprýskává. To má býti schránkou tělesných pozů- statků našich velikánů? Pranic se nedivím, že pří- buzní zemřelých proti pohřbení do takového sklepení protestují. Já si představoval i vnitřek především širší, architektonicky vyzdobený a když nic, měl býti aspon 2 kvádrů a průchodní, se vchody s obou stran, aby vzduch měl volný přístup. Takovou mizernou úpravu vnitřní ani sebe nádhernější vnějšek nevyváží. Takový.
Slavina
9 article
Slavin ke cti národu našemu není. Jako by ironií osu- du prvý do Slavínu byl pohřben Julius Zeyer. Tento exotický květ na nivách naší literatury přisvojila si katolická moderna — zdali právem, jest jiná otázka. V jednom z přípisů k tomuto thematu byla učiněna zminka, že příbuzní Zeyerovi hodlají vymoci si dovo- leni, aby směli tělesné pozůstatky nebožtíkovy ze Sla- vína na Olšany přenésti. — Nebylo by nejlépe za tě přiležitosti tělesné pozůstatky Zeyerovy do Gothy pře- vézti ke spálení — a potom teprve na místě příhodném pohřbíti? Místem tím by nemusily býti ani Olšany ani Vyšehrad. Zeyer nemiloval davů. Naprostě a rychlé zničení tělesných pozůstatků ohněm a tím úplně vy- proštění ducha z pout nejhrubší hmoty, jest jediným způsobem pohřbení, jenž odpovídá životnímu názoru Zeyerovu. Však o tom rozhodují a rozhodnou — bás- níkovi příbuzní. — Umění a památky církevní doby starší i novější. Kruhy katolického duchovenstva uspořádaly pod ná- zvem „Mariánské výstavy“ v reflektáři arci- biskupského semináře v Klementinu rozsáhlou a umě- lecky cennou exposici předmětů a památek, souvise- jících s mariánským kultem. Výstava byla včera o 11. hod. dopolední slavnostním způsobem otevřena za účastenství najmě vyššího i nižšího duchovenstva.
Julius Zeyer Zeyer Zeyerův Slavín Olšany Gotha Vyšehrad
10 article
Mezi přítomnými byli: starosta král. hl. města Prahy dr. Vl. Srb s druhým náměstkem Seifertem, president vrch. zem. soudu ryt. Wessely, pol. ředitel Křikava, mistodrž. rada Elsner, m. r. Brož, biskup Krásl, vel- mistr Křižovníků Marát, převor maltézský Hamršmíd; převor Benediktinů Wolf, probošt Karlach, hr. Ledo- chowski, kanovníci Manlík, Podlaha, Vaněček, prof. Müller, probošt Horh, přof. Horník, malíř Rudl, prof. Košnář, kapitulár strahovský dr. J. Zahradník a j. v. O 11. hodině přijel kardinál pražský svob. p. Skrben- ský, provázen tajemníkem Píchou a ceremonářem Hru- bíkem. Kanovník Podlaha jej uvítal a proslovil delší řeč, ve které poukázal na význam výstavy. V podob- ném smyslu promluvil i německy kanovník Maniík.
Srb Seifert Wessel Křikava Elsner Brož Krásl Marát Hamršmíd Wolf Karlach Manlík Podlaha Vaněček profesor Müller Horh Košnář doktor J Zahradník Pícha Praha
11 article
Kardinál děkoval v obou jazycích a prohlásil výstavu za zahájenu. Hosté prošli pak vkusně upravenými mistnostmi výstavy, kde ve vitrinách přehledně uspo- řádaných vystaveno jest veliké množství památek uměleckých, jako obrazů, knih, zejmena kodexů, mi- sálů a graduálů, kreseb miniaturních, skladeb hudeb- nich a nářadí kostelního ve zlatě a stříbře provede- ného. Zvláště zajímavým jest výstavní oddělení klá- štera strahovského, jenž do výstavy zapůjčil oltář ní obrazy ze století XV. a kopii Důrerova obrazu „Slav- nost růžencová“. Kapitula svatovítská z knihovny své zapůjčila veliké množství ukázek církevní literatury doby starší, kancionály a missály. Z pokladu chrá- mového pozornost poutá mariánský obraz na ziaté půdě, zdobený drahokamy. Z Lorety vystavena tu mitra, zlatem a perlami zdobená. Kromě toho po stě- nách rozvěšeny jsou přečetné kopie i originály starších i novějších mistrů, z nichž zejmena obrazy Knůpf- ra, Jeneweina a Liebschera poutají pozor- nost. Mile překvapuje útulně vypravený koutek Julia Zeyera, odpovídajíci náladou, povaze jeho hloubavé; mysteriosní.
Důrerův Jenewein Liebscher Zeyer Loreta
12 article
— České školství v Přivoze ubíjeno jest pro- středky, které prušácké !hakatě v ničem nezadají. Je- diná česká škola obecná umístěna jest ve staré bu- dově, v každém ohledu nedostatečné, ba zchátralé, takže pro jednu třídu musila býti najata místnost v domě soukromém. Ač vhodných místností v městě Přívoze není nedostatek, obec zastrčila českou třídu do krčemního domu žida Meisla, v sousedstvo kořalny a žáci mají s opilci společnou místnost pro tělesnou potřebul. Aby česká škola tím jistěji byla podvrácena, zřídilo ně- mecké panstvo obecní v starém Přívoze, totiž v pů- vodní části města, kde bydlí jen rolnické a dělnické obyvatelstvo české, novou německou školu obecnou, chlapeckou a dívčí. Poněvadž česká škola stojí v no- vém Přívoze a poměrně dosti jest vzdálena pro děti z dolní staré části obce, má býti nová škola německá naplněna českými dětmi, které z české školy budou vylákány nebo hakatistickým terrorem vypuzeny. Pro českou školu v Přívoze, místo co by s přirůstajícím počtem českého obyvatelstva sílila a rostla, nastává nebezpečí, že bude snížena v počtu tříd. takže pak vedle úplně organisovaných a všem požadavkům vy- hovujících obecných a měšťanských škol německých znechucena bude českým rodičům a dě- tem, aby padla úplně. U obce ani u okre- sní školní rady nemohou se čeští rodi- čové pomoci dovolat. Zde bude třeba chopit se jiných prostředků, zejmena nutno se do- máhati ochrany škol a dětí zákonem — Němectví pod rouškou turistiky mílovými kroky žene se do Bezkyd a Tater. První neděli srpno- vou otevřel »Beskidenverein« útulnu na hoře Čan-
Meisl Bezkydy Tatry Český školství