Periodikum ALTO Viewer

1

eol švooiůle dni

2

Ročník XXXXIX.

3

olo at i dolanot nitv šužtvete

4

c0e. Ho

5

šaolžve

6

selmodol« mangslo tás5sbiv tnodabe

7

V Praze, v sobotu II. září 1909

Praha

8

nbve

9

Číslo 25.

10

dotenanaleot dsžeea

11 article

lo ránnlavečerní liety li předplácí nos l V Prnze v administraci 2 K — na ute sie Ba čtvrt leta. 6 K —h s dvojí donáškout a mě- na čtvrt leta. : : 7K nnk ve fliálkách , K son na měslo- volPoškou: napčsl . K gne na štvrt leta : Vdvají zásilko Ba měslog.. . a Ba čtvrt lota . . . . 11 K e

12 article

nnslmž dojtaa lnsevi 9ole ibiV sy ne

16 article

a svbostnte uonalsoh až lilm měněěbzed v tov otžle onA

17 article

pčerní vojdo slšvavů sněol lrnove

18 article

dání. oálao ono emnecr hělásje okolaoz bilor ae e

19 article

V drobném prodejl, ranní čtsle o sobě . . za s h večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . h Inseráty platí se hotově napřed Předplscení a insorty přijími sdministrace v Marlanské ul., u. Tam nacházejí se taí ředakce, tiskárna a szpodine „Národních Láistů“ Rukopisy se nevracsji.

Marlanský ulice národní Láistus

20 article

bsr cdlvosevz- šii šannie

21 article

ivsllaT ulne

23 article

nobisone onso ,měV je

24 article

nátnsí lábot

25 article

Telefonické a telegraf. zprávy si„Národnich Listů“si Před zasedáním sněmu království českého, Z Vídně, 11. záři. Jest úmysl, zůstavit sněmulkrálovství českého k zasedání čas do poloviniy říjin a. Řišskou radu svolati chtějí na 19. října. V prosinci a lednu bude zasedati sném český, předpokládaje dělnost jeho, zase, sby vyřídil předlohy finanění. n s Z Vídně, 11. září. Nejvyšší maršálek zem- ský prine Ferdinand Lobkovic sem přijel a měl dopoledne poradu s ministerským předsedou bar. Bienerthem. Zejtra koná se užší mi- nisterská radá o sněmu království českého. Její členy jsou bar. Bienerth, Ha er d t l, dr. Žáček a dr. Schreiner. V ponděli odpo- ledne bude, jak »N. L.« již v úterý oznámily. ministerská rada, na které rozhodne se o svo- lání sněmů zemských a rady říšské. ežev lže Strach o poslovaňování slovanského jihu. z Vídně, 11 zářI. »N. F. P.« oznamuje Jmenování vládního rady Auredníčka n městkem ředilele státních drah v Terstu způso bilo u zástupců jižních alpských zemí (rozumě Vlachů a Němců) obavu, že by mohlo býti fe drováno poslovanění jižních železnic. Na druhé straně však se prohlašuje, že povolání vládního rady Auřednlčka do Terstu jest toliko pro viboriem a že Auředníček dosazen bude lvon do království českého.

Lobkovic Bienerth Žáček doktor Schreiner Vlach Němec Auředníček Vídeň Terst Auřednlček

26 article Národní opposice uherských piskuna

Národní opposice uherských piskuna rumunských. alb Z Pešti, 11. září. Řecko katoličti biskupové rumunské národnpsti měli dvoudenní poradn, ve které všichni protestovali, proti známěmu výnosu ministra vyučování br. Apponyia, prohlašujíce, že raději vzdají se hodnosti své, než aby donucovali kněze diecésív svých, aby náboženství veučovsli jazykem jiným než ru- munským. Přijala resoluce, ve kleré biskupové protestuji v protiv hrozbě hr. Apponyi a, že odejme kongru kněžím, kteří by se postavil na odpor proti jeho pomaďařovacímu výnosu. Chorvatšti maďaroni při práci. Z Belovaru, 10. záři. (K. k.) Uher. tel. kor kanei oznamuje: Odborový přednosla šl. Cuvaj mělpo svém příjezdul řeč, v níž dovozoval, že jého eusta sléduje tři ejle ; předné chce se in- formovati o stavu veřejné správy, pak chce ve- jíti ve styk s obyvatelatvem, aby poznal jeho přánha stížnosti a konečně má cesta účel tak politieký; řečník je přesvědčen, že nemůže býti vůli národs, aby nadále potrvaly dnešní nesrov nalé politické poměry. Jen tehdy však je možno je odstraniti, bude-li vláda a obyvatelstvo pra- cbvati společně u zavládne-li pak vzájemná dů- věra a oboustranná snášelivost. Nutno konečně přejiti k positivní práci. Především dlužno vy- jasniti náš poměr k Ubrám, aby se zemi dostalo míru. Proto zemi je třeba míru, aby se mohla vyvinouti hospodářská práce, nezbytná pro zemi i obyvatelstvo- Královský princ řecký chce se morganaticky oženit? je Z Vídně, 11. září. Listy sdělují, že nej- mladší syn krále řeckého prine Christofov kterému jest 21 let, oznámil svým rodičům, že pojme za choť Američanku Anittu Sbetw ar tovou, která má věna několik set milionů franků.

Apponyia Uher Cuvaj Američanka Anitta Pešť Řecko Belovar Vídeň

27 article

Ministerská rada uherská. Z Pešti, 11. září. (K. k. uher.) V 1/411. hod. dopolední shromáždili se členové kabinetu k mi- nisterské radě v obydlí mínistra obchodu Ko- šuta. Všichni ministři se dostavili a přišel také bán baron Rauch a státní tajemník Szťerenyi. lv sve osls Björnsen nemocen. zssd Z Kristianie, 10. září. (K. k.) Stav Björn stjerna Björnsona se v poslední dobé dosti zlepšil. Básník ztrávil denně 7 až 8 hodin mimo lůžko. V posledních dnech je však stav jeho opět méně uspokojívý, takže musi ležeti a nesmí vůbec pracovati al me Prudký oposiční útok proti vládě anglické. Z Glasgova, 10. září. (K. k.) Lord Rose bery mluvil dnes odpoledne v City-Hallu prot rozpočtu. Prohlásil, že předložený rozpočet je revolucí bez mandátu národa. Nej- živolnější zájmy národa vyžadují, aby se tento rozpočet neuzákonil. Jeho bezprostředním ná sledkem bylo by rozmnožení nezaměstnanosti, poněvadž by se vyčerpal kapitál. Ro sebery protestoval proti tomu, že se statkáři a továrníci stavějí do jedné řady. Nepochybuje že nedovolává se darmo citu národa pro spra- vedlnost. Tímto rozpočtem má býti zavedena inkvisice, jaká byla dosud neznáma ve Velke Brilanii. Proč nenávidí liberálové tak individu- elní svobodu a lnou ku byrokracii? To není liberalismus, nýbrž socialismus. Řečník nechee převziti zodpovědnost, aby sněmovně lordů dával radu v situaci, která je nejpovážlivější od r.

Rauch Szťerenyi Björn Björnson Pešť ko Kristiania Glasgov Cita Velke Brilanie Björnsen

28 article

1832 Doufá, že lordově dosud nerozhodli, Po jeho soudu je politika vlády macchiavelismem chce přiměti lordy, aby zavrhli finanční zákon. Vláda kráčí prostě cestou socialismu. Řečník považuje tarifní reformu za zlo, socialismus však za konec všech věcí, dli set jai ne sne bo oZ vnitřni správy Ruska. oe Z Petrohradu, 10. září. (K. k.) V městech Omsku a Petropavlovsku byl válečný stav na dobu 6 měsíců nahražen mimořádnou ochranou. Nad okresy omským a petropavlovským byla n rok vyhlášena sesílená ochrana. Vyňato je z toho pásmo sibiřské železnice, pro něž trvá válečný stav. Účastnici pešťského sjezdu lékařského před sultánem. pansls Z Cařihvadu, 10. září. (K. k.) Dlící zde účastníci pešťského lékařského sjezdu byli včere po selamliku představeni sultánovi. Řekové v Turecku týráni. Z Cařihradu, 10. září. (K. k.) Ekumenický patriarchál se usnesl zaslati Portě dvě nové něty pro ztýrání ŘReků. teonjsnsv abol sým Nepokoje v Turecku. Z Cařihradu 10. záři. (K. k.) Dle zpráv listů odplul křižák „Medžidie“ ze Smyrny do Hodoydahu. Tři prapory byly vyslány do Je- menu. otab ženib el Britská censura. lyden deih Z Londýna, 10. zářI. (K. k.) Aldred, vyda- vatel listu „Indian Sociologist“, byl odsouzen na 12 měsíců do vězení, poněvadž uveřejnil buřičskou brožuru, v níž schvaloval čin Dinghry vraha sira Curzona Williesa.dsv ol iae e terů Marocká válka ova dezh Z Madridu, 10. září. (K. k.) Úradně se sdě luje z Melilly: Četní kmenové podrobili se voj- sku, jemuž velí plukovník Larea. Obyvatelstvo

Řek Aldred Curzon Lareo Rusko Petrohrad Omsk Petropavlovsk Cařihvad Turecko Cařihrad Smyrna Hodoydah Londýn Indiana Madrid

30 article

tole chová se tak, že možno považovati pacifikae v krajině Mulujů za skončenou.

31 article Rozmluva s velkým vezírem.

Rozmluva s velkým vezírem. Hilmi paša zůstal oním, jakým byl v Ma kedonii v době provádění evropských oprav- Úradníkem nad obyčej horlivým, nestranným snažícím se uspokojiti nepřátelský tábor. Tyto vlastnesti, které mu získaly uznání všech ne- stranných lidí v Macedonii, nejsou oceňovány náležitě všemi v Cařihradě. Jest podivno, že v Makedonii Turci i Neturci a dokonce i většina Evropanů říká, že jediný Hlmi paša může za- chrániti Turecko a »že ti, kteří si přejí škodu Turecka, žádají především pád Hilmi paše (mez nimi je i několik Mladoturků, neboť protivy se všude dotýkají). V Cařihradě nsopak jest mnoho osobností růz- ných táborů, namnoze soupeřicích, které po kládají Hilmi pašu za neschopna pro místo vel kého vezíra aspoň v době tak nesnadné, jakou jest dnešní pro Turecko. Jeho neobyčejná pracovitost (pracuje jak v Makedonii každý den až do půlnoci a časně vstává) jest pokládána za topení se ve věcech mali- cherných. Říká se, že se ztrácí v podrobnostech a tak ztrácí často přehled celé situace. Říká se dále, že není úkolem velkého vezíra sám vyřizovati všechny i drobné věci. Tanto zvyk si zachoval Hilmi paša z doby, kdy byl prostým guverně rem a spravuje Turecko, jako se má spravovati provincie, korekině, avšak bez iniciativného ducha, přizpůsobuje se událostem, avšak neřídě jich. Jeho smírlivý duch jest mu vytýkán jako nedostatek pevnosti. Říkají! Turecku dnes třeba muže silného, který co nejdřive učiní konec vše- obecné nejistotě a anarchii, a nikoli správce, jenž se spíše snaží vyhnouti se a vzdáliti konfli kty. místo aby je rozhodoval.

Hilmi paša Turek Neturec Evropan Hilmi Ma Makedonie Cařihrad Turecko Tanta

32 article

Necht tomu jakkoli, podávám zde v sou- brnu, co mi odpověděl na různé otázky, jež jsem mu dal:o A — Netřeba přikládati velké důležitosti útokům, které některé listy a některé osobnosti politickě mladoturecké činí na ochranné moe- nosti Kraty a mnohdy na celou Evropu, obvi- ňujice je z neprátelství k Turecku. Není to pravda a dokladem toho jest, že otto man ská vláda poděkovala mocnostem za jejich chovánl v otázce kret- ské. Jsme s ním velmni spokojeni, zejména jestliže moenosti i na dále nás budou podpora- vati ještě více, nejen že upravíme snadno otázku kretskou, nýbrž i utvoříme pevné přátelství mezi Tureckem a Evřopou. Od začátku jednánío Kretě a po celé trvání jeho jsme nikdy si nepřáli vál ky. Jediné jsme žádali, a by byla zaručena Turecku práva, která mu už dříve byla uznána. Nesledovali jsme jiného cíle svými nótami, po- slanými Řecku. Chtěli jsme si zjednati toliko jasno, aby nie nemolilo zkaliti naše přátelství s touto zeml, které si chceme udržeti. Véděl jsem, že položení vlády Rhallyovy v Řecku jest nanejvýš obtížné a nechtěl jsem jí množiti ob- tíže, nýbrž je umenšiti. To jsam také řekl řeckému vyslanci v Cařibradě. Řekl jsem mu také: »Uvidíte později, a ž budete míti větší obtíže doma, jak upr- mně s váml smýšlIme.« — Co se týče vnitřních záležitosti, musím vyvrátiti nesprávné mínění, dosti rozšířené v ci- zině, jakoby mladoturecký výbor za všech okol- ností na nás vykonával nátlak. Není tomu tak Pravým úkolem výboru jest, aby stále byl na stráži ústavy, kdyby tato byla ohrožena s tímto počínáním výboru vláda souhlasl.

Kratés Netřeba Evropa Turecko Řecko

33 article

Avšak ve svých činech jest vlád nezávislá úplně a nikdy v žádné věci nečinil na ni výbor nátlaku. Znáte mne ještě z Mskedonie a víle, že bych nemluvil tak rozhodně, kdyby něco takového se bylo stalo. vie aee Pravdou jest, že na slavnosti výročí ústav v Solunu ministr financí Ožavid prohlásil, že vláda jest svobodna ve svých činech a že výbon se nemísí v nic. Po dvou dnech výbor uve- řejni! apel k národu, v němž prohlásil, že všechny osoby, slouživší pod starým režimem, musí opustiti vládu, čímž rozhodně dementoval slova Ožavida beje. Bylo to tím více hodno za vržení, že prohlášení Ožavida beje, který jest tské váženým členem výboru, bylo učiněno v souhlase s výborem. Výbor pochopil tak dobře svou chybu, že ji uznal potom sám. avšak nechtěl to oficiálně publikovati. Bylo uve- řejněno ještě více věcí, avšak jest to nesprávno, jako na příklad případ oznámený z Monastýru, jakoby důstojníci byli zaslali vládě nezdvořily ozde a bol telegram. Co pak se týká zápasu stran uvnitř, vláda činí všemožné, aby jej zmirnila. Proto vláda reviduje všechny důstojnické hodnosti, odní- majíe je těm, kleří jich nezasloužili, a míst úřadnická, odvolávajíc ty, kteří nejsou pro- spěšni. Jest to zákon odhlasovaný parlamenlem a vláda jej musí vykonávali; hodlám však utvořiti komisi, která se bude zabývati osudem osob takto postižených. Nesmí se Turecko posu- zovati příliš nepřiznivě pro takováto opatření.

Turecko

34 article

Nesmi se zapominati, že js me ještě nevyšli z revolučního ob- dobí, a za revoluci jiné národy jednaly ještě hůře. s íoo Mnoho bylo také činěno výtek pro zákon o společnostech, který tolik nespokojenosti žpů- sobil v nelureckém obyvatelstvu. Avšak jest to parlament, který odhlasoval tento zákon a dlužno si vlastně stěžovati na ty, kdož parlament zvo- Iili. Co zmůže vláda za téchto okolností ? Ko- nečně co se týče Arabie. Posiláme tam vojsko, sbychom vyvrátili pověsli o naší slabosti, avšak více spoléháme na přesvědčení než na poko- ření. Nechceme pokořili A raby, nýbrž si je ztskati. Douřáme, že k tomu dospějeme reformami jako na přiklad ode- vzdáním místní správy v ruce domí rodeů Toť jsou stručně shrnuta slova velkého zo odol šioeV . . . . . vezírai oa bva lavolei K císařským manevrům u Velkého Meziřiči. lotlo (Od zvláštního zpravodaje vNár Listav.) doj Z velkého Meziřičí, 10. září. Pozorovati operace velkých vojenských celků má zvláštní zájem i pro laika. Člověks lu nepřipomíná, že jde o cvičení k hromadné- mu vraždění a působí jen velkolepá orgsnisace ohromných mass, jaké se v menším měřítku obdivujeme na příklad u Sokolstva. Postup jed- nothivých oddílů, řízený z jediného střediska činí dojem úplné harmonie. U Sokolstva ovšem zvyšuje dojem vědomí, že organisnce a disci- plina je dobrovolná, kdežto zde každý přesný výkon je vý sledkem »drillu« z povinnosti.

Arabia ko

35 article

le Pohled na cvičlel vojsko je také hezčl z dáli než z blízka. Jdeme-li s pěší kolonou pochodem po silnici, vidíme zaprášené, matně se vlekoucí postavy, nachylující se pod tíží vý- zbroje a kráčející s jakousi tupou lhostejností v atmosřéře prosycené prachem, kouřem z dý- mek a zápachem zpocených, nemytých těl. Voják špatně živený a ztrmácený celodenní ná- mahou neodpočine si řádně ani v noci v pol- ním ležení neb ve stodole, žije v jakési lethargii, z níž jej probouzí jen smyslný požitek. Podobně jest i u důstojníků, u nichž s střídá fysická námaha s nudou, což působí eebuj er zvláště na vývoj povahy. Zajímavo je pozorovati, jak pojímají svůj úkol členové nově organisovaného dobrovolného sboru automobilistů a motocyklistů. Je mezi nimi patrný rozdil, jenž se zračí již v uniformě. Elegantně oděný automobilista s dlouhou šavlí pohlíží dosti s výsoka na motocyklistů v mnohem prostší šedivé uniformě. Ti z nich, kteří byli nebo jsou neaktivními důstojníky, počínajísi velmi sebevědomě, ale všichni tváří se náramně »důležitě«. Úplní nováčci v uni formě mají z ní přímo radost a stále si pohrávají s třapcem u šavle jako nově vymustrovaný kadet. Nové šedivé uniformy vojska posud nepři- spěly valně ke změně celkového obrazu ma- nevrů, poněvadž je má posud málo pluků Dnešní manevry měly středisko jihový- chodně od Velkého Meziříči a stan pro císaře byl postaven u Březky nedaleko Velké By teše.

36 article

Císař Vilém vyjel si na manevřiště již o 6. hod. ráno s arcivévodou Františkem Ferdinandem. Je- deme také po elsařské silnici, vroubené boro- vými lesiky, směrem k Velké Byteši. Severní armáda byla zatím zallačena ještě dále ze svých včerejších posic a za městem vidíme její přední hlídky u silnice. Leží v úkrytu nebo za primi- tivním zákopem a klidně dřímají. Po 7. hodině projiždime kolem hraběcí obory a slyšíme před sebou prudkou střelbu z děl i mitrailleus, jejichž rachot je ve vojenských operacích zcela novým, charakteristickým zvukem. Hned na to následují rýchlé salvy z pušek. Takto střílí se jen na útočieí jízdu. Dojiždíme k Rudě a situace se záhy vysvětluje. Naskytuje se zajímavé divadlo: 12. dragounský pluk a 2 hulánský pluk pod- níkly útok na nepřátelskou posici, ale útok osudný. Jizda dostala se asi na 1000 kroků před dělostřelectvo, na 600 kroků před strojní pušky a na 400 kroků před pěchotu, vydána vražedné palbě. V rozhodném okamžiku přijí- žději rozhodčí a pronášejí zdreující výrok. Úto- čící jízda odražena s 50 proc. ztrátami a vy- loučena z akce na 3 hodiny. Ustupuje do po- zadí, mužstvo bude míti 3 hodiny odpočinek veliteli zkažen humor snad na mnoho měsíců .,

Vilém František Ferdinand Velká Byteš Ruda

37 article

Zastavujeme se u dvora Křeptova a pozo- rujeme zajímavý postup opěšalé jízdy. 3. a 7. hulánský pluk jižní armády sesedl a koní a po- stupuje jako pěchota v rojové linii proti dvoru Kreptovu, v němž je postavena mitraileusa ne- přitele a po obou stranách má chráněné posice pěchota severní armády. Nevyčkáváme výsledku, soudíce, že se tu boj značně prodlouží; odjí- ždime dále, na silnici však se náhle ocitám v chaosu. Rozhodčí nařídili tu oddílům severní armády ústup a po silnici žene se jízda, zaní dělostřelectvo a pak i pěchota. Vše ustupuje k Nebštychu, odkudž se chystá nový postup. Zahýbáme k Březce, kde lze přehlédnouti znač- nou část bojiště. Postup a přesunování jedno-

Křeptov Březce

38 article FEUILLETON.

FEUILLETON. oe. ale Pozůstalostní fascikl Karla Havlička so čad v Borovského,vsa polale nn dalie si Sděluje Jos. Vejvara E vilslue talbet ploV. vea pooee Výměrem z 26 července 1867 tato sdě lení sohd vzal k vědomosti, omlouvá se jaksi. že jednal bona fide, když dle oznámení nofáře dra. Vrzáka ze dne 25. května 1859 považoval za správné, že u dra. Braunera je pro Havličkovu pozasfalost 210 zl. stř Dr. Vrzák bude k soudu pozván, aby žádouct vyjasnéní podal. Nedobytnost pohledávky u J. Žáka se k vědomosti vezme. co se ale pohledávky u Fri Havlíčka lýče, který moci svého složebného při úverním ústavu pla- titi může, se o čekává, že p. poručník tule pohledávku vydobýti neopomine. n »Ohledně žádaných ročních účtů jistiny pro památku Havličkovu soud již proto práv výboru k spravování skrátiti nemůže, jeliko soud jenom návrhy poručníkovy schvaluje neb zamítá a tedy jenom možnost sobě chrániti chee, ko ale též musí, jemu co vrehnoporučenstvu uloženou povinnošt, jmění poručencovo na jevě chovati s přehlidku vykonati, splniti; pročež toto předkládání ročních účtů ohledem na po- rüčenské řízenív ěza důležité a rovněž s tak pod. statně nutné považuje. Zpráva p. poručník ohledně těchto účtů v 6 nedělich se očekává e oi Dne 26, července 1867 pozván notäř dr. Vrzák k poručenskému soudu na den 31. srpna 1867) aby se ochotně dostavil a zprávu podal, jak s lěmi 229 zl. 60 kr. od dra. Brauner pro + Karla Havlíčka naložil.

Havliček Vejvar Vrzák Brauner Havličkův J Žák Fri Havlíček doktor Jos Havličkovo soud

39 article

Dne 29. srpna 1867 podal dr. Vrzák jménem Frant. Jarosche soudu zprávu, v niž uvádí: Jaroseh doznává, že obnos 229 zl. 60 kr. od dra. Vrzáka obdržel a zaplatil z toho: za odhad knih po zesnulém K Havličkovi knih- kupci Storchovi 20 zl., dnventárnímu komisaři 9 zl. 12 kr, skolnímu fondu 2 zl. 10 kr., po- plalek světskému fondu 7 zl. 3 kr., poplatky převodní 14 zl. 414 kr., odhiadci Nedvědov 3 zl. 15 kr, poplatek insertní 3 zl. 20 kr. celkem 58 zl. 64 kr. střibre, cili 60 zl. 13h kr. r. č. Zbytek 170 zl. 96 kr. Z toho mám klás účet! Je přece nynějšímu poručenstvu známo. že Zdeňka Havlíčková od r. 1855 do 1869 byla u mě úplně vydržována a o její výchovu pečováno. Na oděv, živobytí a byt po 8 le 170 zl. 96 kr. sotva stačí! Oznamuju tedy, ze jsem obnos ten na výživu a ošacení Zdeňky Havličkové použil.« O tom podal vrchnoporučenský soud zprávu vrchnímu zemskému soudu, který poručenskému soudu zaslal velmi dožebsoe dolede ostré a nemilostivé výtky soudní.

Vrzák František Jarosch Storch Havlíčková

40 article

Přijmem ze dne 17. záři 1867 uzn vrehní zemský soud v král. českém sice, že okresní soud učinil opatřeni na zajištění jměn Zdeňky Havličkové, ale tato opatření nejsou ni kterak takového rázu, aby odpovídala předpi sům článku 3 cís, patenlu ze dne 9. srpna 1854 Proto se soud za to činl zodpovědným. aby předpisům zákona učiněno bylo zadosl Tak bylo soudem ponecháno na vůli, zda spo řitelní knížku chce dáti do soudního uschování či nikoli. Dále se vylýká, že nebylo zjištěno, zda Žák zemřel skutečně nemajetný. Také ne- dostatečným jest řízení ve příčině Frant. Ha- vlička. Okresnímu soudu se ukládá, aby tulo záležitost se vší podrobností do pořádku uvedl. Konečně vrchní zemský soud vytýká okresnímu soudu, že mu podává (vrchnímu soudu) v této tak důležité věci nedostatečné zprávy očekává, že se to v budnucnu nestane Ve smyslu této přísné výtky vydal poru čenský soud dne 9. ledna 1868 dru. Braune rovi co poručníku Zdeňky Havličkové následu- jicí výměr: »V následku rozkazu vysoce slav ného e. k. vrchního soudu zemského od 17 září 1867 nařizuje se: Spořitelní knižka čís 62851 — 9677 na kterou úhrnem 102 zl. 83 kr. v české spořitelně pro nezl. Zdenku Havlíčkovou uloženo jest, budiž dle čl. 229v. z. o. do soudní schránky předložena a též pe- níze za vyzvednuté kupony ze státních loterních úpisů z roku 1860 utržené, se maji k soudu předložiti, načež prostředkováním úřadu depo- sičního na zmlněnou knižku do spořitelny se uloží. Týkaje se pohledávky pozůstalosti po

Havličková Žák František Braun Havlíčkův

41 article

Kariu Havličkovi za Václavem Žávem, není do- statečno pouhé udání, že tento bez jmění ze- mřel, nýbrž jest zapotřebí tuto okolnost legál- mím vysvědčením proukázsti. Též jest nedosta- tečné proukázání ohledně částky 423 zl. stř. za Frant. Havličkem, dřive kupcem v Něm. Brodě váznouci a jest zapotřebí, by si pan poručník dr. Brauner patřičné důkazy o tom, že z kon- kursu Fr Havlička pozůstalost Karlu Havlíčkovi ouplně vyplacena nebyla, aneb vyplacena býti nemohla a co se s kvotou vyplacenou stalo, zaopatřil, což ve zprávě od 15. července 1867 sice přislibil, avšak posavade nevykonal. Též p. dr Brauner zdejšímu rozkazu od 25. dubna 1867 ohledně práva Zdeňky. Havličkové na jistinu k úctě památky svého otce Karla Havlíčka sbíranou, posaváde nevyhověl, ač to též přislibil. Nařizuje se tedy p. dru. Braunerovi ve smyslu tohoto rozkazu pokračovati a zprávu o výsledku jistě do 14 dnů sem podati. V Praze, dne 9. ledna 1868. Schmaus«, Přípisem ze dne 7. ledna 1868 žádal okr soud od vrchního zemského soudu povolení 6 ne- dělní lhůty ku podání zprávy o slavu pozůsta- lostního jmění po Karlu Havlíčkovi, j Odpovědí ze dne 14. ledna 1868 žádaná lbůta byla vrchním zemským soudem povolena.

Žáv František doktor Brauner Havlíček Zdeňka Schmaus Německo Praha

42 article

Okresnín soud dne 3. března 1868 podal opětnou žádost o povolení 6nedělní lhůty. Tato byla mu dne 10 března 1868 vrebním zem ským soudem sice povolena, ale s podotknulím že je to lhůta poslední a nepřekročitelná. Výměrem ze dne 13. a 24. března 1869 byl dr. Brauner urgován o zaslání zprávy a vy- hrožováno mu udělením pořádkové pokuty 5 zl. kdyby zprávu v čase nejbližším nepodal. Dra. Braunera odmítnutí klamných se mnázorůre Defraudace kauce Karla Havlíčka Poručník dr. Fr. Brauner podal poručen- skému soudu konečně dne 31. března 1869 zprávu o správě jmění poručenky Zdeňky Havli- čkové, odmitl různé klamné názory a uvedl ze- jmena: »Co se dolýče jmění Zdeňky Havličkově zděděného po svém olci Karlu Havličkovi,t spravoval její bývalý poručník p. Frant. Jaroš, jemuž soudním dekrelem dne 12. června 1863 poručenství bylo odňato, byvši pak svěřepo mně- Již v žádosti, kterou podal sbor pro památku Havlíčkovu za propuštění Fr. Jaroše z poručen- ství udáno bylo, v jak nepřiznivých okolnostech Fr. Jaroš se nachází, maje veškeré své movité jmění v odhadní ceně 629 zl. 41 kr konv. měny za- baveno pro dluhy, převyšující 40.000 zlatých mimo to že na něho a jeho manželku vymožena osobní exekuce pro směnkové dluhy 6000 zl. str.

doktor Brauner Havlíček František Zdeňka Havel Havličkův Havličk Jaroš Francie

43 article

Dále bylo slav. soudu poručenskému ozná- meno, že dle nahlédnutí v soudní akta o pozů- slalosti Karla Haviíčka celé dědictví Zdeňčino po jejím otci záleží: v tržní ceně za prodan svrchky Karla Havlíčka 622 zl. 41 kr. stř. z pohledanosti za Fr. Havličkem v Něm. Brodě 423 zl. kon. mí, v pohledanosti za Janem Žá- kem 100 zl., ve vymožených od Jana Kračmer z prodeje tiskařského nářadí Hlavličkova v Kutné Hoře, mnou odvedených dne 12. července 1859 dru. Wrzákovi 229 zl. 60 kr. e Oznámiv tento stav sboru pro památku Ha- vličkovu dne 4. června 1863, připomenul jsem dále, kterak jsem doslechl, že Karel Havilček měl zahospodařených několik tisíc zlatých, jež v obchodu svého švakra Frant. Jaroše, v ten čas skvělého, sobě uloži i také že Havliček odvedl jemu 3000 zl. kauce, kterou měl jako re- daktor »Národních Novin« vy půj- čenou od hraběte Vojtěcha Deyma, aby je Jaroš navrátil hr. Deymovi, to však že Jaroš prý také neučinil. Není mně známo, zda sbor pro památku Havlíčkovu všecko to sl. soudu oznámil, Zkdyž zakročil za propuštění Frant. Jaroše z poručen- ství, uvádim to zde jen pro důkaz, že ještě dřive, než jsem poručníkem Zdeňky Havličkové se stal, pouze jako člen sboru pro památku Havlíčkovu postaral jsem se die možnosti o jeji dědietví po otci vice, než to učinil k dy slavný poručenský soud sám, který později teprv, v měsíci červenci 1863 pohnal bývalého poručníka Frant. Jaroše k tomu, aby dlužné úpisy ze státní půjčky z r. 1860 k soudu složil a teprv roku 1867 Fr. Jaroše a dra. Vrzáka vyzval, aby z peněz jemu ode mne slo- žených per 229 zl. 60 kr. účet složil. Bývalý poručník Jaroš měl by doposud o tom dát

Haviíček Zdeňčin Havlíček Žá Kračmer Havilček František Jaroš Deym Havlíčkův Havličková Vrzák Německo Brod Kutná hoře

44 article

zprávu a vysvětlení, kterak pochodil s pohleda- nosti 423 zl. při konkursu Frant. Havličk v Něm. Brodě, co na ni doslal a čím propadl i prokázati se o tom listinami, které od kon- kursního soudu přec dostati musel. Též tak by měl bývalý poručník aspoň udat, kdo je ten Václav Zák, o němž mně praveno bylo, že ve- zdejším blázinci před 2 roky zemřel, nezane- chav žádného jmění. Nicméně učinil jsem i v této záležitosti soukromé kroky, ač potud bez výsledku. Ohražuju se však proti tomu, aby se teď žádalo ode mne napravení všeho toho, co předešlé poručenstvo tak patrně zanedbalo, aniž kdy k tomu bylo poháněno sl. soudem poručenským.

František Václav zákon Německo Brod

45 article

O žádosti F. Jaroše ze dne 31. srpna 1867, týkající se obnosu 299 zl. 60 kr., kteráž mně dne 8. ledna 1868 dána byla k vyjádření, vy- slovují se s navrácením této žádosti. Jest ovšem pravda, že od úmrtí Karla Havlíčka roku 1856 Fr. Jaroš s manželkou, tety Zdeňky Havličkové, tohoto sirotka u sebe měl až do roku 1863, nedostávav na jeho vydržovění odnikud ničeho, až teprv sbor pro památku Havličkovu r. 1861 paní Jarošové povolil na opatření Zdeňčino 25 zl. městčně, kterýž plat trval až do konce měsíce září 1863, kde Zdeňka od 1. října do- bytu a opatrování k p. c. k. bibliotekáři Hanu- šovi dána byla. Jestli ale je pravda, co s z mnohých stran mluvilo a o čemž svrchu zmínku jsem učínil, že totiž Havliček měl zaho- spodařených několik tisíe zlatých a u Jaroše uložených i také že 3000 zlatých kauce od Ha- vlíčka Jaroš přijal, hraběti Deymovi ale neod- vedl, tož by ovšem p. Jaroš měl dobře zapla- ceno vše, co na Zdeňku vynaložil, toliko úroky, nehledě k tomu, že při známých nepříznivých okolnostech p. Jaroše není ani naděje, aby kdy kapitál navrátil. Nemohu při tom utajiť podivení své, kterak p. Jaroš toprv nyní účtuje vý- daje za inventnru, za odhad a jiné platy z po- zůstalosti po Karlu Havličkovi, které měly být účtovány hned při dědičné pořádnosti. Ponechá- vám tedy sl. soudu rozhodnutí, zda a pokud chce Fr. Jaroše osvobodit od složení účtů z zadrželé částky, která ovšem není tak veliká, aby se pro ní snad měla provádět s p. Jarošem soudní pře, jak ze všeho patrno, bez výsledku.

Jaroš Havlíček Havličková Havličkův Deym Zdeňka Havličk Francie Zdeňčin