ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75ad6280-7128-11dc-babe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 50, work 6, person 74, org 6
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 1IB.
Ibo
4 article
Aa ranní a odpol. Histy předelácí e v Praze v almialstrn n naje pa čtvrt lta . . . . 6 R — s dvojí donážkon na nečste s dot leta . . . . 7 K 50 h ve flialkáekt 2 K 30 h no měl ke . . Pošten i n dvet leta . . . . 9 K o0 s dvojí zla llkou etort leta . . . . 11 K 4o
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 27. dubna v 9 hod 50 min. večer. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«. Nový obrněnec »Borodino« přibyl šťastně do Kronštatu. Voda prů- plavu stála velmi nízko a byly obavy ve příčině této dopravy. Do Port Arturu byly peslány čtyři podmořské lodi; celkem buduje se jich deset. Z Petrohradu, 27. dubna v 10 hod. 20 min. v noci. (Zvl. telegr. »Nár. Listů« Dle zpráv z Linojauu dvě japonské setniny překročily Jalu, ale byly úplně Rusy porubány. Z Paříže, 27. dubna. (C.-B.) Jistý soukromý dopisovatel »Matinu v Port Arturu zvěděl prý z dobrého pramene, že ruské loďstvo vladivo- stocké potepilo 25. t. m čtyři ja- ponské dopravní lodi se 4000 vojáků. Z Londýna, 27. dubna. »Daily Chronicle« sděluje ze Šanhajkvanu Potvrzuje se, že dráha mezí Port Arturem a Nuěvanem byla poško- zena. Také zpráva, že Japenci při- stáli v okolí Port Arturu, se po- tvrzuje, (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Rus Matin Artur Nuěvan Japenec Petrohrad Borodino Port Artur Jal Paříž Londýn Daily Chronicle
6 article Nepříjemnosti Německa.
Nepříjemnosti Německa. Mezinárodní poměry západní a střední Evropy ociťují se po delší dobu ve znamení po- zoruhodných návštěv panovnikův a represen- tantův států, jež všecky jako magnetická střelka směřují k obvodu Středozemního moře, dávajíce taklo pokyn veřejnému mínění, že v oněch kon- činách stýkají se důležité politické zájmy, jež tvoří ohnisko vyjednávání a transakcí, kteréž sotva zůstanou bez účinků na posavadní sesku- pení velmocí. Z úmluv, jak dosud sděleny byly s veřej nosti, všeobecnou pozornost vzbudila dohoda Anglie s Francií, jíž upraveny téměř všecky sporné otázky osadní, kteréž se nakupily mezi dvěma státy, a z nichž nejdůležitější jest vyří- zení záležitostí egyptské a marocké. Anglie do- hodou onou upevnila své postavení v Egyptěa na suezském průplavu, čímž dotčeny i všecky ony mocnosti, kteréž byly účastny posavadních platných úmluv mezinárodních ohledně oněch končin, s mezi nimi sluší zvláště jmenovati Tu- recko a Rusko. Pořádek, kterýž takto společně učinily obě veliké západní velmoci a jenž dotýká se vážně i nadějí, kteréž střední Evropa od let projevovala směrem ke Středozemnímu moři a jihozápadní Evropě a kteréž na novo byly osvěd- čeny až nápadně dlouhým nynějším pobytem německého císaře ve vodách středomořských, po- řádek ten vlastně ani netajil svůj osten, namí řený proti Německu, vždyť ihned, jak byla uve- řejněna dohoda anglicko-francouzská, padlo na straně vážné anglické žurnalistiky slovo: jakoby dohodou touto podán byl důkaz, že čestné ma- kléřství Německa v Evropě se stalo zbytečným, t. j., že vůdčí postavení Německa náleží již jen vzpomínkám minulosti.
Německo Evropa středozemní moře Anglie Francie Rusko řejnit dohoda
7 article
Když pak v říšském sněmě německém oppo- sičními řečníky bylo vytýkáno, že diplomacie německá nedovedla při úmluvě oné uhájiti zájmů německých, nejen toho kaneléř Bůlow nepopřel, ale spíše potvrdil v odpovědi své, že stát, jako Německo, nesmí vysloviti požadavky. nemíní-li splnění jich vymáhati i nejkrajnějším prostředky, a — okolnosti i doba, kdy jich hodlá použiti, musí zůstaveny býti jeho vlastnímu roz- hodnutí. Mimo to dodal, že nejisté poměry mezi- národní ukládají Německu povinnost, aby se ne rozptylovalo a zachovalo reservu. Bylo již tehdy všeobecně pozorováno, že kaneléř Bülow v télo své odpovědi nikterak se nezmínil o trojspolku, a výhradně mluvil jen vlastní síle Německa, jakoby trojspolku ani nebylo. Tento dojem, vzniklý z úmluvy anglicko- francouzské, ještě se zvýšil, když nyní za ná- vštěvy presidenta republiky francouzské Lou- beta, všecka Italie přímo s jásotem oslavuje sblí- žení obou románských národů a schůzi jejicl vladařů. Nadšené přípitky obou, pozdravy, věno- vané armádám italské a francouzské, velkolepé ovace římského lidu, jež předstihly vše, cov oboru tom se dosud při návštěvách panovníků dálo, to vše pokládá se za důkaz, že Italie cíti uvolnění, jehož se ji dostalo sblížením s Francií, takřka v zápětí po dohodě této s Anglií, rovněž své sympatie k Italii netající. Němci ovšem se těší, že jest to rozkoš žárlivosti, jež vyluzuje nadšení Vlachů úsměv na francouzských rtech.
Lou Němec Vlach Německo Francie Anglie
8 article
Vždyť prý pouze příslušenství ltalie k trojspolku dodalo ceny sblížení jejímu s Francií. Rovněž se těší Němci, že význam cesty presidenta Loubeta do Říma a obapolná důvěr- nost jest pouhým následkem návštěvy, již krá- lovští manželé italstí loni vykonali ve Francii. Nadšení Italů, byť bylo sebe hlučnějším, jest prý pouhou odplatou z vděčnosti za skvělé uvítání krále italského ve Francii. Jásot tento zvýšen prý snad byl také tím, že nedávno učiněná do- hoda Francie s Anglií v ničem se nedo- tkla zájmů italských. Jak jsme výše ukázali, nelze totéž říci o one dohodě, pokud se týče Německa, a vzpome- neme-li, že ruský velevyslanec v Paříži o do- hodě té prohlásil, že Rusko se z ní těší a žesi připomíná pravidlo: „přítel mého přítele — jest i mým přítelem“, vidíme opětně, jak se různí dojmy, vzbuzené důležitou úmluvou onou. Italie, sblíživší se s Francií, nabývá jakéhos zvláštního zajištění i proti možným případno- stem trojspolkovým, a zajištění to jest tím vý znamnějším, že opírá se i o Anglii, Posavadní svou diplomatickou akci západ ních velmocí můžetedy z trojspolkových moc ností jediná Htalie zaněsti mezi svá aktiva, kdežto Německo vyšlo při ni nejen na prázdno, ale zá- roveň pociťuje, že přátelství italskému budoucně by musilo přinésti větších oběti, což jest důle- žitou okolností i pro obnovu obchodních smluv.
Němec Loubet Italos Francie Řím Anglie Německo Paříž Rusko Italia
9 article
Ve Francii jdou v oceňování mezinárodní situace, těmito událostmi způsobené, ještě dále, a „L'Eclair“ na př. mluví již o — o samo- ceniNěmecka. Německo prý tu poprvé po- cítilo, že jednáno bylo bez něho o velikých záležitostech světových, a že se událo něco jako mravní porážka, kdežto v Německu za to měli. že lesk vítězství dobytých před třiceti lety, do- sud trvá neporušen a dovede svojí září oslniti celou řadu mocných států evropských. „L'Eclair“ má dále za to, že sblížení Francie s Anglií bude dobře účinkovati i na styky této s Ruskem. Avšak Německo nemůže způsobiti, aby zájmy Italiea Rakousko-Uherska v moři Adriatickém se ne- různily, ba nezůstávaly nenapravitelně oddělené, a rovněž nemůže nikdo způsobiti, aby Italie ne- měla na Středozemním moři zájmy, které ji více sbližují s Francií a s Anglií. Co tedy zbývá z trojspolku? táže se pařižský list. A skutečně se zdá, že účinek sblížení Italie s Francií jest mnohem hlubší a pronikavější, než Němci jsou ochotni připustit. Některé hlasy ital ské přímo stírají poslední stopy vlivu trojspol kového na Italii. Tak volá „Capitan Fracassa“ ; Dnešek jest jako zejtřek dne u Solferina. Italie vrací se ke svým citům z r. 1859, Italie jest si vědoma, co italského dosud má její přítel „Němec“.
L Eclair Němec Capitan Fracassa Francie Německo Anglie Rusko RakouskoUhersko Italia
10 article
Pozoruje se nejen, jak nápadně prodlužova eísař německý svůj pobyt ve vodách italských, aby takřka bozprostředně sám pozoroval tluko srdce národa italského za návštěvy presidenta Loubeta, a vyskytlo se již i porovnání s „mi- lenkou, jež vidí za záclonou svého okna ujížděti nevěrného milence se soupeřem.“ Třeba že domněnky listu franeouzského předstihují skutečnost, popříti se nedá, že ná- lada v Německu není právě nejlepší. Podal-l kaneléř Bülow klíč k ní, pokud se týká anglicko- francouzské dohody, vrhá na ni, pokud se týče sblížení Italie s Francií, ještě jasnější paprsek případ — odhalení pomníku velikému francouz skému básníku Victoru Hugovi v Římě, věno vaný městu „Ligou francouzsko-italskou“ V Římě mají neumístěné dosud, před třemi lety německým císařem Římu darované poprsí nej- většího německého básníka Göthea, a Německ tak těžce nese přednost, jíž se dostalo odhale- ním pomníku francouzského básníka, že diplo- maticky zakročilo, aby slavnosti odhalení nebyl přítomni nejvyšší representanti italského ná roda ... Německo jest nevrlé. Vývoj událostí v zá padní Evropě málo je uspokojuje. Svorníky troj- spolkové nejsou dosti těsné; Italie nejen dobývá značných politických úspěchů pomocí Francie Anglie, ale v domnělé sféře vlivu středoevrop- ského objevují se síly, kteréž nemají zapotřeh prostřednictví čestného makléře. Našemu národu může to jen prospěti, když v Německu nabudou poznání, že ani německé stromy nedorůstají až k nebi. Snad to přivede i zdejší naše národní odpůrce ke střízlivějšímu nazírání na vlastní význam.
Loubet Hug Německ Německo Francie Řím Evropa Anglie
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 254 Z Vídně, 27. dubna. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Volba členů poslanecké sněmovny do kvo- lové deputace — panská sněmovna má jich pě — nebyla dnes vykonána. Učiněn byl pokus ale nezdařil se. Bylo o 195. hodině odpolední když rozestoupili se po jednotlivých oddělenleh sluhové a počali rozdávati hlasovací lístky. Hned potom hrabě Vetter, nežli zahájil rokování o pil- ném návrhu poslance dra. Šileného ve příčíně prostředků ke zvelebě odbytu výrobků malo- živnostenských, chtěl volby tyto dáti vykonati. Pro testováno však proti tomu poslancem Chocem Volby do kvotové deputace byly totiž dnes prvním předmětem jednacího pořadu, mohlo se však k nim dospěli jen tenkráte, kdyby všichni podavatelé pilných návrhů byli k tomu svolili Poněvadž národně-sociální poslanci odepřeli sou- hlas, hrabě Vetter od vykonání voleb ustál. Nelze tou chvilí říci, zdali nestane se nový experiment vykonati volby do jmenovaného sboru způsobem jiným, totiž mimořádnou schůzí. Do dvou hodin četly se dnes podané do- tazy, mezi kterými důležité místo zaujímají
Vetter Choc Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
interpellace předsednictva klubu českého prot novému násilí, které se stalo na jazyku českém rozhodnutím zemského soudu opavského a dolaz dra. Klumpara ve příčině násilí, které se stalc včera na Jaroslavu Kociánovi v Inšpruku. Ne čekáme, že dr. Kürber v zejtřejší schůzi posla- necké sněmovny, jak bylo by jeho povinnosti, odpoví na české obžaloby, ale myslíme, že věc ta neni podáním dotazu odbyta. Již dr. Šilený ve své řeči jako navrhovate pronesl se o poměrech slezských a slyšíme, že zejtra, dojde-li na rokování o referátu zvláštního výboru, který dosazen k vyřízení čestné zále- žitosti mezi drem. Steinwendrem a poslancem Chocem, s české strany bude ukázáno k tomu, že dr. Steinwender není se svým výkonem dnešním jenom ojedinělý zjev, a že, co přiho- dilo se ve sněmovně dnes mezi oběma po slanci, jest toliko článek nekonečného řetězu nejbrutálnějších urážek českých lidí, české řeči. českého národa, V Inšpruku nenechali mluvie Vlacha de Gubernatisa. Odvedli jej četníky. Včera nenechali hráti klidně Jaroslava Kociana. Jak proti Vlachu, tak proti Čechu se tudíž ukázala nesnášelivost německá, která věru není spon- tanní; to jest již starou zkušeností, že furon teutonieus jest tím živější, čím němečtější jest vláda ve Vídni. Němečtější, ne žl Körbrova, sdad ještě v Rakousku nebyla.
Klumpar Kocián doktor Kürber Šilený Choc Steinwender Vlach Gubernatiso Čech Vídeň Rakousko
13 article
Dru. Šílenému dlužno dáli svědectví,že kterýkoli úkol podnikne, provede jej co nejsvé- domitěji a na kterékoli místo jest postaven, jest na něm co nejčestněji. Jest to horlivý pracov- ník a chováme přání, by našel následovniky. Posl. dr. Steinwender jest prý 20 let p- slancem, ale nenaučil se ještě filosofickému klidu. Postavil se do prostřed zasedaci síně když posl. Choc protestoval proti volbě do kvotové deputace, volal na něj »hloupý chlapeel Jakkoli dostal důtku z presidia, podle práva svého žádal posl. Choc dosazení čestného vý- boru, který se večer sešel a který zejtra podá sněmovně zprávu. Budeme t dy, dospěje-li tato komise k nějakému určitému výsledku nebo návrhu, zejtra mlti kromě jiných obvyklých věcí, zase diskussi o věcech osobních.
Posl doktor Steinwender Choc
14 article
Z Vídně, 27. dubna Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod 30 min. dopol. Posl. dr. Pacák, dr. Kramář, dr. Stránský a sou- druzi podali pro rozhodnutí zemského soudu v Opavě, který neuznal češtinu jazykem zemským ve Slezsku, na předsedu ministerstva tento dolaz: 1. Ce hodlá V. E. oproti tomuto neslýchanému hrubému šlapání práva učiniti u vykonávání práva dozorčího? 2. Je V. E. obzvláště ochotna bez odkladu učinit opatření, by se takové, veškerý právní cit umrtvující výroky nemohly opakovati? 3. Chce V. E. konečně důrazně nařiditi, by ja- zyková rovnoprávnost u soudů bezpodmínečně byla prováděna? Posl. dr. Klumpar a soudruzi podali na předsedu ministerstva ohledně demonstrací, uspo- řádaných Němci v Inšpruku proti če- skému virtuosu Jaroslavu Kociá nov tento dolaz: „V době největších politických bojů bylo aspoř umění ušetřeno bojů takových. V poslední době snaž se však jistí živlové spory národnostní a nenávisť pře nésti na pole umění, všem národům svatě. Jak ofli- ciálně i neofliciálně zprávy z Inšpruku oznamují, sta se také včera, 26. t. m. český virluos Jaroslav Kocián. muž, jež nikdy nezavdal jednáním svým příčiny k pro- vokacím, umělec, jenž nikdy se politických bojů ne- zúčastnil, předmětem nejhrubších demonstrací, ktere měly patrně za účel vystoupení jeho před obecenstvem rušiti a mařiti. Jak z došlých zpráv patrno, byl tento inšprucký skandál předem pečlivě připraven, což tím důležitějím se býti jeví, ano jedná se během krát
Vetter Posl doktor Pacák Kramář Stránský Ce Klumpar Němec Kociá Kocián Vídeň Opava Slezsko
15 article
V drebném prodejit ranní čílo o sobě . . . za 8 b odpoladní . . . . . . . za z b Ne úlialkách na venkověr zanní číslo. . . . . . . . 10 vupolední . . . . . . . . 5h I nserá tv plaší se hetové r spřoč. Předplncení s inverty přijímá dmini- Tum nnebázejí ne též redakee. tiskárna a expedice , Národních Liistá“. Rukopisy se navracsjí.
národní Liistat
16 article
doby o opětnou manifestaci českým umělcům ne- přátelskou. Studenti němečtí a členové nacionálních spolků inšpruckých vnikli korporativně do sálu, kde se měl koncert konati, obsadili sál a uvítali českého umělce pískáním a voláním „fuj“ a jekotem. Když zakročila policie, ozvalo se ironické „bravo“ a ne- konečný tleskot. Teprve po zatčení několika demon- strantů mohl koncert býti zahájen. Pak se však opě- tevaly stále demonstrace. Před sálem čekalo na 100 osob, shromáždivších se přes trvalý déšť z účelem demonstrací. Návštěvníci koncertu byli při odchodu uvítání voláním: „Dobrou noc!“ (jak se zdá, umí inšprucké obecenstvo mluvit česky) a voláním „Fuj!“ a vůz Kociánův řvaním. Mnoho výtržníků vniklo do koncertní budovy a zpívalo prušácké písně „Wacht am Rhein“ a „Bismarklied“. Pouliční demon- strace rozšířily se až do ulice Marie Terezie a dlužno děkovati jen klidnějším živlům, že politování hodné výtržnosti nenabyly rázu nebezpečnějšího. Podepsaní se táží tedy: 1. Jsou Vaší Excellenci tyto německo-nacionáln demonstrace proti českému umělci v plném rozsahu známy? 2. Co hodlá V. E. učiniti, by tomuto německo- nacionálnímu furoru na poli umění, jenž se v Inšpruku znova objevil, stala se rázně přítrž a byla aspoň ne- utrální půda umění ušetřena znásilňování?“ Posl. Březnovský a soudr. podávají na předsedu ministerstva dotaz po poměrech v tak zv. „České spořitelně“ a v příčině hospodářství v „Úrazové po- jišťovně pro království české.
Kociánův Marie Terezia Posl Březnovská Český spořitelna Wacht be Rhein
17 article
Došlé spisy předčítají se doslovně. Jsou mezi nimi dotazy posl. dra. Šíleného po upravení po- měrů c. k. účetních úřadníků; — dra. Pantůčka a sp. po upravení platů auskultantů; — dra. Slá- my a sp. po reformě báňského zákona; — Formán- ka a sp. po značném snížení cukerní daně; — K aí- tana a sp. po urychlení sestátnění drah severo- západní a jiho-severo-německé spojovací dráhy a spo- ječnosti rak.uher. státní dráhy; — dr. Fiedler a sp. po osvobození lihu k účelům výrobním od daně — dra. Šíleného po reformě živnostenského řádu; — Heilingera a sp. po výnosu o universitních studiích státních úřadníků: — posl. Černého a sp. po zacházení s vojákem Vlčkem v Jičíně jeho před- stavenými: — Choce a sp. po poměrech dozorců n tabáční trafiky: — Kittela a sp. po snížení po- platků za dopravu saturačních kalů po státních dra- hách: — dra. Fiedlera a sp. po žádosti továrníka Židlického v Karlíně za daně prostý lih k výrobním účelům: — dra. Dyka a sp. po exekučním vymáhání daní v Kožlanech a Strážově; — dra. Šílenéhe a sp. po reformě živnostenského řádu: — Karbu sa a sp. po nižším dopravném pro hnojiva u společnost státní dráhy. Doslovné předčilání došlých spisů trvá až do 21/4 hod. odpol, načež počíná se hlasovati o peticích. Posl. Hovorka navrhuje dvoje obvyklé hlasování. Oba jeho návrhy zamitnuty 125 proti 2 hlasům, resp. 115 proti 21 hlasům. Posl. Hovorka navrhuje dále jedno hlasování dle jmen o petici jím podané. Návrh zamítá se 116 proli 5 hlasům.
Pantůček Fiedler Choc Kittel Židlický Dyk Posl Hovorka Jičín Karlín Kožlany Strážov
18 article
President: Dám nyní vykonati volby do k vo- tové deputace, předpokládaje ovšem, že sně- movna dá k tomu souhlas. Posl. Choc: Ohražuji se proti tomu! PIedseda: Podává-li se protest, nemohu ovšem volbu vykonati, upozorňuji však pana poslance, že talo zvyklost prováděna byla beze sporu již často. Posl. Choc: Trvám na svém protestu! (Nepoko a hluk v levo) Ať si kvotu ustanoví Körber! Dovede si to už opatřit! Posl. Steinwender (k presidentovi): Nechte ho, chlapa (ukazuje na posl. Choce), neví co chce! (Pro- jevy nevole u národních sociálů.) Posl. hr. Sternberg: U Čechů není žádných hloupých chlapů! Pane presidente, dejte posl. Stein- wendrovi důtku! Rokuje se pak o pilném návrhu posl. dra. Šíleného a sp. v příčině odbytu maloživnostenských výrobků. Posl. dr. Šílený: Úřadní vniterní čeština a vy- soké školy odepírají se českým poslancům trvale. Tak leciný mír v Rakousku nebyl ještě nikdy. Velké berně ze zemí českých berou ve Vídni rádi a promarní je, mnohem však radši ničí majoritní zásadu a tími parlamenlarism, nežli by našemu českému národu vy- hovělo se po právu a spravedlnosti. Pověstná vášně prostá vytrvanlivost zdá se, že zvrhne se v apatickou tupomyslnost. Uspokojil dr. Körber svým jednáním někoho? Upevnil postavení Rakouska naproti Uhrám nebo cizině? Povznesl hmotný blahobyt anebo váž- nost státu? Jak nakládá se s Rakouskem v Pešti, Ber- líně nebo v Brusselu? Roku 1896 za Badena jednalo se o to, aby vyrovnání s Uhrami skoncovalo se par- lamentně. Dr. Körber nyní však vše obětuje, aby nás
Posl Körber Choc Čecho Stein doktor Baden Rakousko Vídeň Uhry Pešť Brusel Sternberg Steinwender
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. oe- Capriccio, ) Teď každý, kdo chce mluvit o umění. že v modě to jest, neb že jej to bavi- (J. Vrchlický. „Černá“ je dnes výtečná, havanna voní m jako mateřídouška. V čítárně mé denní kavárny je přítulivé poobědní ticho. Tu a tam jen pře- ruší je krok nově příchozího hostě. První modravé obláčky kouře vznášejí s snivě ke stropu, sluchu mého dotýká se čas občas tiché zašustění listů novinových, do toho zaléh zvuk kulečníkových koulí z „piliárky““ Poesie kavárny jímá mne v neodolatelné sv kouzlo. Oddávám se jí docela a spolehám se pohodlně do židle. Jest mi právě tak na mysli, že se mohu dáti pobožně do svého oblíbeného čtení. „Josef, „Národní Listyl l“ „Prosím, jsou právě v ruce,“ sděluje, vždy úslužný Ganymed s úsměvem, zpola omluvným, zpola litovným. Pohyb jeho ruky svádí moji po- zornost na hostě, jemuž mnohožádaná papírová nevěsta na nějakou dobu byla oddána. Bude asi brzo hotov — těším se. Mám zatím kdy, abyeh si muže blíže prohledl. Sedí u vedlejšího stolu, ode mne zpola obrá- cen. Pokud jej zrak můj obestihnouti může, je postavy prostřední, spíše malé, statné a složité. Velká hlava, porostlá tmavým, téměř štětinatým vlasem s ostře vytvořeným nosem, působí ve mně pocit konejšivého respektu. Dojem nepo- chybně inteiligence mužovy dovršují brejle jeho značně. Klidně a pevně drží pravice rukojeť novi- nového rámce. I jak vlastně čte, shoduje se s po- vahou úplně. Jak vidím, čte úvodník. Klidně. usedle šine se zrak řádkem, označuje konec jeho vždy sotva pozorovatelnou pausou v pohybu. Ob chvíli se zastavuje docela. Patrně dospěl na konec odstavce, kde si chce uvědomiti, co četl, aby to náležitě pojal a úplně ztrávil. Zdá se mi, že pak na přečtený odstavec s důraznou důvtip *) Ze soutěže feuilletonů.
J Vrchlický Josef Ganymedes národní Listyl
20 article
ností mžourá: „Nuže, přiznáváš se, že jsemt četl? To si myslím!“ Muž jest asi z jadrně vy- tvořených povah, které považují dílo jen ten- kráte za dokonalé, vyjde-li z rukou jejich pro- vedeno až do nejmenších podrobností a oblé jako vajíčko. Asi professor mathematiky... Mám upřímně tiché zalíbení, jak důkladně čte! Ast takové, jako když vidím, jak se hladové děti sylí. „Černá“ a havanna chutnají mi výtečně. Jak vidím, jest s úvodníkem hotov. Hádal jsem, že bude poslední odstavec rekapitulovati a pak úvodník všecek v duchu znovu přeletí. Vskutku spolehuje se postava nazpět. Muž pře- mýšlí! Když mysli, že to svědomitě učinil, pře- cházi k feuilletonu. Neobrací list, jako já to dé- lávám, aby seznal jméno autorovo, položené až pod šestý sloupec na druhé straně, aby se, po- znav je, octl v účinku jeho kapacity, jenž pln čtenáře pocitem jistoty o kvalitě práce: jedná jen důsledně ke své povaze a ve smyslu mých pozorování. Silněji sevřela pravá dlaň rukojet rámce, bezděky přišinula jej blíže k sobě. Po hyby hlavy se nyní změnily. Ustává v četbě, ně- kdy po delším, někdy po kratším odstavci. Ne- pochybně přibylo mu horlivosti ve čtení tolik. že provozuje teď s každou větou, co dříve s od- stavci. Zdá se mi, že každou zvláště zadržuje do každé prstem důrazně dubne, až na ní zů- stane barevná stopa, jakoby říkal: Dám ti něco na pamětnou, abys věděla, že já jsem tě četl.
Asta
21 article
Tak to jde dále, věta za větou, odstavec za od- stavcem. Feuilleton má při normální výši šest sloupců: Je dnes aesthetickou kronikou. Na tu já si vždy potrpím. Již nyní předem si na ní pomlsuji. Lituji však, že čtenář způsobem svého čtení mi požitek do takové dálky zatlačuje. Ah, tu jest již u konce! Ovšem: rekapitulace vět, odstavců a nyní celku jest mu nezbytna. Cha- rakterisuji v duchu způsob muže čtenáře znovu ostře pojmem: přilišnost! Jeho horlivost stává se mi přehorlováním, jeho svědomitost pedan terií. Jest z oněch povah, příliš křepce napjatých jaká mi ulkvěla mistrně vytesaná v typu Brko- slavově v „Poslední vánoční povídce“ od Sv Čecha: „Podobní staří mládenci jsou jako kyse- lina, kolem níž se všecko srazí. Netrpí kolem sebe mlhavé rozplývavosti, vše musí přijatí nase
Čecho
22 article
určité hutné tvary. Pohleďte jen na pohyby mého souseda. Jak přesny jsou, jak důrazně namířeny k vytčenému cíli! Co pověsí, popo- táhne ještě, co zavře, přimáčkne, co položí, při- tiskne ještě rukou, jakoby to chtěl ke stolu při- klížit na věčné časy.“ Zdá se mi, že již nemám příčiny míti jej za professora mathematiky. Ce- ním jej leda za pokladníka. Zároveň plíží se do mne pocit mrzutosti, netrpělivosti a neklidu. „Černá“ a havanna jaksi se mi zhatily S feuilletonem jest bohudík konečně hotov Rozumí se: rekapituluje! Trvá to nyní déle, če- tiva přibylo. Teď se dává do „Politických zpráv domácich.“ Má se k tomu tak mohovitě, že má naděje, dostati se brzy k listu, scvrká se na nulu. A já tak dychtím po nejnovějších zprávách o vy- rovnacím výboru na sněmě českém. Hlava čte- nářova pohybuje se nyní nestojnými škuby z leva na pravo, aby se pak velkým škubem vrátila. Svítá mně už. Ten člověk bere si teď i slova jednotlivě na mušku pozornosti, jak to dříve činil s větami a odstavci! Vidím, jak slova kolem něho úzkostlivě uplachují jako ovce kolem Polyféma, jak každému s kapriciosnou obřadností vlepí tafku, až hořekujíe se zapotácí ke hromadé ostatních, jak by chtěl říci: Zkuste jednou, co to jest, býti pořádně čtenu, vy spřeži!
Polyfémos
23 article
Ne, to není již pedanterie a přehorlivost,t jest čtenářská manie, zimnice! Ten nehorázný člověk jest zvýšením typu Čechova. Dovedl by- co položí, ještě do země zaraziti a co pověsí ještě zuřivě poškubnouti. Není mi již ani po- kladníkem. Můj odhadovací smysl jej prohlašuje už jen za hodináře. Má nálada přemršťuje se patrně dle toho, co pozoruji. Přechází v živé roz- horlení, jež tak tak že nepropukne. „Černá“ a havanna se mi zprotivily. Konečně jest můj soused, degradovaný na hodináře, na konci „Politických zpráv domá- cích.“ Rozumí se: rekapituluje tím déle, čím více přečetl. Teď obrací list a dává se do „Politických zpráv zahraničných.“ Já se třesu zvědavosti po nejnovějších zprávách o sporu rusko-japonském. Marná naděje! Vidím, jak se zakusuje vztekle jako buldogg do nové rubriky! Hlava jeho škube sebou jako komár „šifař“ po potoku sem a tam
Čechův
24 article
přeletic bleskem zase zpět. Ježaté vlasy galvani ckým proudem energie se přímí, uši odchlipují se od hlavy, že vypadají jako nad míru veliká ucha hrnce. Raffinementu požitku na četbě přibývá. Čtenář rozložil si četivo na složky ještě menší — na slabiky. Vidím, jak se zorné paprsky očí jeho splétají v biče, jak sviští na záda slabik smrtelné ustrašených, až naříkajíce a kňučíce kolem zu- řivce prchají. S jakýmsi ukrutným posměchem křičí na ně: „Dnes se budete krví potit, zhýčkaná verbeži pod zraky čtenářovými, jakým jsem já!“ A zase: rekapituluje, tim déle, čím více byl čel Ne, to již není ani manie ani zimnice, to je zuřivost čtenářská. Čechův typ z „Poslední vá- neční povídky“ objevuje se tu v trojnásobné moc- nině. Považuje věc za položenou, teprve až ji tluče zarazil do středobodu země, za pověšenou když ji na kusy roztrhal. Tato příznakovost zba vuje jej v mých očích i hodnosti hodinářské V duchu jej hněvivě přiděluji už nejnižší spole čenské vrstvě. Palčivá zlost mne pojímá, již s těží jen krotím. Nejraději bych na něho skočil a zpro středkoval mu své pocity hodně hmatavě. „Čer nou“ jsem prudce odstrčil, havannu ještě značně velkou odložil.
Čechův
25 article
Ah, zuřivec! Vlepuje mé netrpělivosti ještě poliček! Obrací ještě list. Ocitá se před „Den- ními zprávami“ a — dává se do nich! (A já jsem tak zvědav na polemiku o evangelickém hnuti „Pryč od Říma“). Vida, s jakou pohodou se noří do látky jako hora nakupené! Tam se vyválí jako slon v rýžovišti! Raffinement požitku jest tu již v pravdě sardanapalský. Jeho rozkládací ztřeště- nost dospěla až na písmena — jako nejmenšiho činitele četiva. Jeho zorné paprsky fičí jako lassa ubožákům kolem krku. Cásá je křičící a úpějící, kleká jim, žiznív po krvi, na hruď a dáví, rdoust je vlastní rukou. Lituje, že taková chudinka může jen jednou umřit, sic by ji ještě zastřelil a utopil. Slyším jak křičí: Sem, dračí plémě, všecko roz- sckám! — Šílený to Ajax ve stádě ovei! Totě šílenost, totě delirium! Svatopluku Čechu, poj sem, a viz, k jaké nemožnosti vyhnal člověk tento tvůj krotký typus z „Poslední vánoční povídky“ ! Vždyť netvor dovedl by prohnati věc, kterou po- toží zemékoulí až k protinožcům. A co pověst,
Svatopluk Čech Řím
26 article
ještě roztřásniti nebo se sám na to pověsiti! Moje schopnost, zařaditi jej do nějakého povolání, již tak nízko nepůsobí, kam jej klade můj hněv. Koprnivý a žihavý vztek hýbe mi celou bytostí. Třeba jen jiskry, aby výbušně látky ve mně na- kupené vybuchly. Moje brvy „visí nad ním jako mraky bouří těhotné,“ jak praví Karel Moor. — Jeví teď ještě tisíc chutí vrhnouti se do davu in- serátů . . „Josef, „Národní Listy“ jsou pořád ještě v ruce? Zuřivý lev se ve mne ozval. Co jest mi po tichu čítárny, co po slušnosti? Napjaltě mou trpě- livost na skřipec! Náhle sebou vše kolem škubne, kolem mne víří vše v mátožné tmě. Jednoho však vidím zřetelně, chtěje se naň vrhnouti. Sto- jíme proti sobě — on funé a supaje. Pot řine mu cecourky po čele a tváří, vyjevenými zraky zírá na mne. Ví, že ten jemný pokyn mířil na něho. Jak vídím, uvédomuje si zločin svůj na měm právu na můj oblíbený list. Jest cosi jako tichá omluva v jeho zracích, kajícný slib jakýs, že to víckráte neučiní. Zdá se mi, že můj novinářský vlkodlak přechází zase ve snesitelného člověka. Patrně osápnuv se tak, dopomohl jsem náměsíč- niku se závratné výše na pevnou zemi. A vida jej tak otřeseného a zkrušeného státi před sebou, cítím, jak mne opouštějí také mé myšlenky na pomstu, neboť cítím, že jsem odvedl překypujíeí city své poněkud hrubozranou způsobou. Sedáme si oba zase.
Moor Josef
27 article
Nade vším zase klid. Noviny, na něž jsem tak dlouho čekal, vpravil mi Josef již s důvtip- ným úsměvem do ruky. Repetoval také „černou a já s nově zapálenou havannou dávám se do svého čtení. Než se to ve mne ještě usadí a uhladí, obhlížím si svého souseda. Sedí jako po záchvatu zimnice. Načten a spokojen do duše, vzhlíží ke stropu. Velká jeho hlava, porostlá tmavým, téměř štětinatým vlasem, s ostře rýsovaným nosem do- jímá mne jaksi konejšívě. Dojem intelligence, jejž na mne nepochybně činí, dovršují brejle jeho značně. Bezpochyby professor mathe- matiky !. ...
Josef
28 title
„Černá“ a havanna jsou znamenité. Co pak je dnes v „Národních Listech“?