2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. dubna 1904.
Praha
3
masthead
Číslo 1IB.
Ibo
4
article
Aa ranní a odpol. Histy
předelácí e
v Praze v almialstrn
n naje
pa čtvrt lta . . . . 6 R —
s dvojí donážkon
na nečste
s dot leta . . . . 7 K 50 h
ve flialkáekt
2 K 30 h
no měl ke . .
Pošten i
n dvet leta . . . . 9 K o0
s dvojí zla llkou
etort leta . . . . 11 K 4o
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 27. dubna v 9 hod
50 min. večer. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
Nový obrněnec »Borodino« přibyl
šťastně do Kronštatu. Voda prů-
plavu stála velmi nízko a byly
obavy ve příčině této dopravy. Do
Port Arturu byly peslány čtyři
podmořské lodi; celkem buduje se
jich deset.
Z Petrohradu, 27. dubna v 10 hod.
20 min. v noci. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«
Dle zpráv z Linojauu dvě japonské
setniny překročily Jalu, ale byly
úplně Rusy porubány.
Z Paříže, 27. dubna. (C.-B.) Jistý
soukromý dopisovatel »Matinu
v Port Arturu zvěděl prý z dobrého
pramene, že ruské loďstvo vladivo-
stocké potepilo 25. t. m čtyři ja-
ponské dopravní lodi se 4000
vojáků.
Z Londýna, 27. dubna. »Daily
Chronicle« sděluje ze Šanhajkvanu
Potvrzuje se, že dráha mezí Port
Arturem a Nuěvanem byla poško-
zena. Také zpráva, že Japenci při-
stáli v okolí Port Arturu, se po-
tvrzuje,
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Rus
Matin
Artur
Nuěvan
Japenec
Petrohrad
Borodino
Port Artur
Jal
Paříž
Londýn
Daily Chronicle
6
article
Nepříjemnosti Německa.
Nepříjemnosti Německa.
Mezinárodní poměry západní a střední
Evropy ociťují se po delší dobu ve znamení po-
zoruhodných návštěv panovnikův a represen-
tantův států, jež všecky jako magnetická střelka
směřují k obvodu Středozemního moře, dávajíce
taklo pokyn veřejnému mínění, že v oněch kon-
činách stýkají se důležité politické zájmy, jež
tvoří ohnisko vyjednávání a transakcí, kteréž
sotva zůstanou bez účinků na posavadní sesku-
pení velmocí.
Z úmluv, jak dosud sděleny byly s veřej
nosti, všeobecnou pozornost vzbudila dohoda
Anglie s Francií, jíž upraveny téměř všecky
sporné otázky osadní, kteréž se nakupily mezi
dvěma státy, a z nichž nejdůležitější jest vyří-
zení záležitostí egyptské a marocké. Anglie do-
hodou onou upevnila své postavení v Egyptěa
na suezském průplavu, čímž dotčeny i všecky
ony mocnosti, kteréž byly účastny posavadních
platných úmluv mezinárodních ohledně oněch
končin, s mezi nimi sluší zvláště jmenovati Tu-
recko a Rusko. Pořádek, kterýž takto společně
učinily obě veliké západní velmoci a jenž dotýká
se vážně i nadějí, kteréž střední Evropa od let
projevovala směrem ke Středozemnímu moři a
jihozápadní Evropě a kteréž na novo byly osvěd-
čeny až nápadně dlouhým nynějším pobytem
německého císaře ve vodách středomořských, po-
řádek ten vlastně ani netajil svůj osten, namí
řený proti Německu, vždyť ihned, jak byla uve-
řejněna dohoda anglicko-francouzská, padlo na
straně vážné anglické žurnalistiky slovo: jakoby
dohodou touto podán byl důkaz, že čestné ma-
kléřství Německa v Evropě se stalo zbytečným,
t. j., že vůdčí postavení Německa náleží již jen
vzpomínkám minulosti.
Německo
Evropa
středozemní moře
Anglie
Francie
Rusko
řejnit dohoda
7
article
Když pak v říšském sněmě německém oppo-
sičními řečníky bylo vytýkáno, že diplomacie
německá nedovedla při úmluvě oné uhájiti
zájmů německých, nejen toho kaneléř Bůlow
nepopřel, ale spíše potvrdil v odpovědi své, že
stát, jako Německo, nesmí vysloviti požadavky.
nemíní-li splnění jich vymáhati i nejkrajnějším
prostředky, a — okolnosti i doba, kdy jich hodlá
použiti, musí zůstaveny býti jeho vlastnímu roz-
hodnutí. Mimo to dodal, že nejisté poměry mezi-
národní ukládají Německu povinnost, aby se ne
rozptylovalo a zachovalo reservu.
Bylo již tehdy všeobecně pozorováno, že
kaneléř Bülow v télo své odpovědi nikterak se
nezmínil o trojspolku, a výhradně mluvil jen
vlastní síle Německa, jakoby trojspolku ani
nebylo.
Tento dojem, vzniklý z úmluvy anglicko-
francouzské, ještě se zvýšil, když nyní za ná-
vštěvy presidenta republiky francouzské Lou-
beta, všecka Italie přímo s jásotem oslavuje sblí-
žení obou románských národů a schůzi jejicl
vladařů. Nadšené přípitky obou, pozdravy, věno-
vané armádám italské a francouzské, velkolepé
ovace římského lidu, jež předstihly vše, cov
oboru tom se dosud při návštěvách panovníků
dálo, to vše pokládá se za důkaz, že Italie cíti
uvolnění, jehož se ji dostalo sblížením s Francií,
takřka v zápětí po dohodě této s Anglií, rovněž
své sympatie k Italii netající. Němci ovšem se
těší, že jest to rozkoš žárlivosti, jež vyluzuje
nadšení Vlachů úsměv na francouzských rtech.
Lou
Němec
Vlach
Německo
Francie
Anglie
8
article
Vždyť prý pouze příslušenství ltalie k trojspolku
dodalo ceny sblížení jejímu s Francií.
Rovněž se těší Němci, že význam cesty
presidenta Loubeta do Říma a obapolná důvěr-
nost jest pouhým následkem návštěvy, již krá-
lovští manželé italstí loni vykonali ve Francii.
Nadšení Italů, byť bylo sebe hlučnějším, jest prý
pouhou odplatou z vděčnosti za skvělé uvítání
krále italského ve Francii. Jásot tento zvýšen
prý snad byl také tím, že nedávno učiněná do-
hoda Francie s Anglií v ničem se nedo-
tkla zájmů italských.
Jak jsme výše ukázali, nelze totéž říci o one
dohodě, pokud se týče Německa, a vzpome-
neme-li, že ruský velevyslanec v Paříži o do-
hodě té prohlásil, že Rusko se z ní těší a žesi
připomíná pravidlo: „přítel mého přítele — jest
i mým přítelem“, vidíme opětně, jak se různí
dojmy, vzbuzené důležitou úmluvou onou.
Italie, sblíživší se s Francií, nabývá jakéhos
zvláštního zajištění i proti možným případno-
stem trojspolkovým, a zajištění to jest tím vý
znamnějším, že opírá se i o Anglii,
Posavadní svou diplomatickou akci západ
ních velmocí můžetedy z trojspolkových moc
ností jediná Htalie zaněsti mezi svá aktiva, kdežto
Německo vyšlo při ni nejen na prázdno, ale zá-
roveň pociťuje, že přátelství italskému budoucně
by musilo přinésti větších oběti, což jest důle-
žitou okolností i pro obnovu obchodních smluv.
Němec
Loubet
Italos
Francie
Řím
Anglie
Německo
Paříž
Rusko
Italia
9
article
Ve Francii jdou v oceňování mezinárodní
situace, těmito událostmi způsobené, ještě dále,
a „L'Eclair“ na př. mluví již o — o samo-
ceniNěmecka. Německo prý tu poprvé po-
cítilo, že jednáno bylo bez něho o velikých
záležitostech světových, a že se událo něco jako
mravní porážka, kdežto v Německu za to měli.
že lesk vítězství dobytých před třiceti lety, do-
sud trvá neporušen a dovede svojí září oslniti
celou řadu mocných států evropských. „L'Eclair“
má dále za to, že sblížení Francie s Anglií bude
dobře účinkovati i na styky této s Ruskem. Avšak
Německo nemůže způsobiti, aby zájmy Italiea
Rakousko-Uherska v moři Adriatickém se ne-
různily, ba nezůstávaly nenapravitelně oddělené,
a rovněž nemůže nikdo způsobiti, aby Italie ne-
měla na Středozemním moři zájmy, které ji více
sbližují s Francií a s Anglií. Co tedy zbývá
z trojspolku? táže se pařižský list.
A skutečně se zdá, že účinek sblížení Italie
s Francií jest mnohem hlubší a pronikavější, než
Němci jsou ochotni připustit. Některé hlasy ital
ské přímo stírají poslední stopy vlivu trojspol
kového na Italii. Tak volá „Capitan Fracassa“ ;
Dnešek jest jako zejtřek dne u Solferina. Italie
vrací se ke svým citům z r. 1859, Italie jest si
vědoma, co italského dosud má její přítel
„Němec“.
L Eclair
Němec
Capitan Fracassa
Francie
Německo
Anglie
Rusko
RakouskoUhersko
Italia
10
article
Pozoruje se nejen, jak nápadně prodlužova
eísař německý svůj pobyt ve vodách italských,
aby takřka bozprostředně sám pozoroval tluko
srdce národa italského za návštěvy presidenta
Loubeta, a vyskytlo se již i porovnání s „mi-
lenkou, jež vidí za záclonou svého okna ujížděti
nevěrného milence se soupeřem.“
Třeba že domněnky listu franeouzského
předstihují skutečnost, popříti se nedá, že ná-
lada v Německu není právě nejlepší. Podal-l
kaneléř Bülow klíč k ní, pokud se týká anglicko-
francouzské dohody, vrhá na ni, pokud se týče
sblížení Italie s Francií, ještě jasnější paprsek
případ — odhalení pomníku velikému francouz
skému básníku Victoru Hugovi v Římě, věno
vaný městu „Ligou francouzsko-italskou“
V Římě mají neumístěné dosud, před třemi lety
německým císařem Římu darované poprsí nej-
většího německého básníka Göthea, a Německ
tak těžce nese přednost, jíž se dostalo odhale-
ním pomníku francouzského básníka, že diplo-
maticky zakročilo, aby slavnosti odhalení nebyl
přítomni nejvyšší representanti italského ná
roda ...
Německo jest nevrlé. Vývoj událostí v zá
padní Evropě málo je uspokojuje. Svorníky troj-
spolkové nejsou dosti těsné; Italie nejen dobývá
značných politických úspěchů pomocí Francie
Anglie, ale v domnělé sféře vlivu středoevrop-
ského objevují se síly, kteréž nemají zapotřeh
prostřednictví čestného makléře.
Našemu národu může to jen prospěti, když
v Německu nabudou poznání, že ani německé
stromy nedorůstají až k nebi. Snad to přivede
i zdejší naše národní odpůrce ke střízlivějšímu
nazírání na vlastní význam.
Loubet
Hug
Německ
Německo
Francie
Řím
Evropa
Anglie
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 254
Z Vídně, 27. dubna.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Volba členů poslanecké sněmovny do kvo-
lové deputace — panská sněmovna má jich pě
— nebyla dnes vykonána. Učiněn byl pokus
ale nezdařil se. Bylo o 195. hodině odpolední
když rozestoupili se po jednotlivých oddělenleh
sluhové a počali rozdávati hlasovací lístky. Hned
potom hrabě Vetter, nežli zahájil rokování o pil-
ném návrhu poslance dra. Šileného ve příčíně
prostředků ke zvelebě odbytu výrobků malo-
živnostenských, chtěl volby tyto dáti vykonati. Pro
testováno však proti tomu poslancem Chocem
Volby do kvotové deputace byly totiž dnes
prvním předmětem jednacího pořadu, mohlo se
však k nim dospěli jen tenkráte, kdyby všichni
podavatelé pilných návrhů byli k tomu svolili
Poněvadž národně-sociální poslanci odepřeli sou-
hlas, hrabě Vetter od vykonání voleb ustál. Nelze
tou chvilí říci, zdali nestane se nový experiment
vykonati volby do jmenovaného sboru způsobem
jiným, totiž mimořádnou schůzí.
Do dvou hodin četly se dnes podané do-
tazy, mezi kterými důležité místo zaujímají
Vetter
Choc
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
interpellace předsednictva klubu českého prot
novému násilí, které se stalo na jazyku českém
rozhodnutím zemského soudu opavského a dolaz
dra. Klumpara ve příčině násilí, které se stalc
včera na Jaroslavu Kociánovi v Inšpruku. Ne
čekáme, že dr. Kürber v zejtřejší schůzi posla-
necké sněmovny, jak bylo by jeho povinnosti,
odpoví na české obžaloby, ale myslíme, že věc
ta neni podáním dotazu odbyta.
Již dr. Šilený ve své řeči jako navrhovate
pronesl se o poměrech slezských a slyšíme, že
zejtra, dojde-li na rokování o referátu zvláštního
výboru, který dosazen k vyřízení čestné zále-
žitosti mezi drem. Steinwendrem a poslancem
Chocem, s české strany bude ukázáno k tomu,
že dr. Steinwender není se svým výkonem
dnešním jenom ojedinělý zjev, a že, co přiho-
dilo se ve sněmovně dnes mezi oběma po
slanci, jest toliko článek nekonečného řetězu
nejbrutálnějších urážek českých lidí, české řeči.
českého národa, V Inšpruku nenechali mluvie
Vlacha de Gubernatisa. Odvedli jej četníky. Včera
nenechali hráti klidně Jaroslava Kociana. Jak
proti Vlachu, tak proti Čechu se tudíž ukázala
nesnášelivost německá, která věru není spon-
tanní; to jest již starou zkušeností, že furon
teutonieus jest tím živější, čím němečtější jest
vláda ve Vídni. Němečtější, ne žl
Körbrova, sdad ještě v Rakousku
nebyla.
Klumpar
Kocián
doktor
Kürber
Šilený
Choc
Steinwender
Vlach
Gubernatiso
Čech
Vídeň
Rakousko
13
article
Dru. Šílenému dlužno dáli svědectví,že
kterýkoli úkol podnikne, provede jej co nejsvé-
domitěji a na kterékoli místo jest postaven, jest
na něm co nejčestněji. Jest to horlivý pracov-
ník a chováme přání, by našel následovniky.
Posl. dr. Steinwender jest prý 20 let p-
slancem, ale nenaučil se ještě filosofickému
klidu. Postavil se do prostřed zasedaci síně
když posl. Choc protestoval proti volbě do
kvotové deputace, volal na něj »hloupý chlapeel
Jakkoli dostal důtku z presidia, podle práva
svého žádal posl. Choc dosazení čestného vý-
boru, který se večer sešel a který zejtra podá
sněmovně zprávu. Budeme t dy, dospěje-li tato
komise k nějakému určitému výsledku nebo
návrhu, zejtra mlti kromě jiných obvyklých
věcí, zase diskussi o věcech osobních.
Posl
doktor
Steinwender
Choc
14
article
Z Vídně, 27. dubna
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
30 min. dopol.
Posl. dr. Pacák, dr. Kramář, dr. Stránský a sou-
druzi podali pro rozhodnutí zemského soudu
v Opavě, který neuznal češtinu jazykem
zemským ve Slezsku, na předsedu ministerstva
tento dolaz:
1. Ce hodlá V. E. oproti tomuto neslýchanému
hrubému šlapání práva učiniti u vykonávání práva
dozorčího?
2. Je V. E. obzvláště ochotna bez odkladu učinit
opatření, by se takové, veškerý právní cit umrtvující
výroky nemohly opakovati?
3. Chce V. E. konečně důrazně nařiditi, by ja-
zyková rovnoprávnost u soudů bezpodmínečně byla
prováděna?
Posl. dr. Klumpar a soudruzi podali na předsedu
ministerstva ohledně demonstrací, uspo-
řádaných Němci v Inšpruku proti če-
skému virtuosu Jaroslavu Kociá nov
tento dolaz:
„V době největších politických bojů bylo aspoř
umění ušetřeno bojů takových. V poslední době snaž
se však jistí živlové spory národnostní a nenávisť pře
nésti na pole umění, všem národům svatě. Jak ofli-
ciálně i neofliciálně zprávy z Inšpruku oznamují, sta
se také včera, 26. t. m. český virluos Jaroslav Kocián.
muž, jež nikdy nezavdal jednáním svým příčiny k pro-
vokacím, umělec, jenž nikdy se politických bojů ne-
zúčastnil, předmětem nejhrubších demonstrací, ktere
měly patrně za účel vystoupení jeho před obecenstvem
rušiti a mařiti. Jak z došlých zpráv patrno, byl tento
inšprucký skandál předem pečlivě připraven, což tím
důležitějím se býti jeví, ano jedná se během krát
Vetter
Posl
doktor
Pacák
Kramář
Stránský
Ce
Klumpar
Němec
Kociá
Kocián
Vídeň
Opava
Slezsko
15
article
V drebném prodejit
ranní čílo o sobě . . . za 8 b
odpoladní . . . . . . . za z b
Ne úlialkách na venkověr
zanní číslo. . . . . . . . 10
vupolední . . . . . . . . 5h
I nserá tv
plaší se hetové r spřoč.
Předplncení s inverty přijímá dmini-
Tum nnebázejí ne též redakee.
tiskárna a expedice , Národních Liistá“.
Rukopisy se navracsjí.
národní Liistat
16
article
doby o opětnou manifestaci českým umělcům ne-
přátelskou. Studenti němečtí a členové nacionálních
spolků inšpruckých vnikli korporativně do sálu, kde
se měl koncert konati, obsadili sál a uvítali českého
umělce pískáním a voláním „fuj“ a jekotem. Když
zakročila policie, ozvalo se ironické „bravo“ a ne-
konečný tleskot. Teprve po zatčení několika demon-
strantů mohl koncert býti zahájen. Pak se však opě-
tevaly stále demonstrace. Před sálem čekalo na
100 osob, shromáždivších se přes trvalý déšť z
účelem demonstrací. Návštěvníci koncertu byli při
odchodu uvítání voláním: „Dobrou noc!“ (jak se zdá,
umí inšprucké obecenstvo mluvit česky) a voláním
„Fuj!“ a vůz Kociánův řvaním. Mnoho výtržníků
vniklo do koncertní budovy a zpívalo prušácké písně
„Wacht am Rhein“ a „Bismarklied“. Pouliční demon-
strace rozšířily se až do ulice Marie Terezie a dlužno
děkovati jen klidnějším živlům, že politování hodné
výtržnosti nenabyly rázu nebezpečnějšího.
Podepsaní se táží tedy:
1. Jsou Vaší Excellenci tyto německo-nacionáln
demonstrace proti českému umělci v plném rozsahu
známy?
2. Co hodlá V. E. učiniti, by tomuto německo-
nacionálnímu furoru na poli umění, jenž se v Inšpruku
znova objevil, stala se rázně přítrž a byla aspoň ne-
utrální půda umění ušetřena znásilňování?“
Posl. Březnovský a soudr. podávají na předsedu
ministerstva dotaz po poměrech v tak zv. „České
spořitelně“ a v příčině hospodářství v „Úrazové po-
jišťovně pro království české.
Kociánův
Marie Terezia
Posl
Březnovská
Český spořitelna
Wacht be Rhein
17
article
Došlé spisy předčítají se doslovně. Jsou mezi
nimi dotazy posl. dra. Šíleného po upravení po-
měrů c. k. účetních úřadníků; — dra. Pantůčka
a sp. po upravení platů auskultantů; — dra. Slá-
my a sp. po reformě báňského zákona; — Formán-
ka a sp. po značném snížení cukerní daně; — K aí-
tana a sp. po urychlení sestátnění drah severo-
západní a jiho-severo-německé spojovací dráhy a spo-
ječnosti rak.uher. státní dráhy; — dr. Fiedler
a sp. po osvobození lihu k účelům výrobním od daně
— dra. Šíleného po reformě živnostenského řádu;
— Heilingera a sp. po výnosu o universitních
studiích státních úřadníků: — posl. Černého a sp.
po zacházení s vojákem Vlčkem v Jičíně jeho před-
stavenými: — Choce a sp. po poměrech dozorců n
tabáční trafiky: — Kittela a sp. po snížení po-
platků za dopravu saturačních kalů po státních dra-
hách: — dra. Fiedlera a sp. po žádosti továrníka
Židlického v Karlíně za daně prostý lih k výrobním
účelům: — dra. Dyka a sp. po exekučním vymáhání
daní v Kožlanech a Strážově; — dra. Šílenéhe
a sp. po reformě živnostenského řádu: — Karbu sa
a sp. po nižším dopravném pro hnojiva u společnost
státní dráhy.
Doslovné předčilání došlých spisů trvá až do
21/4 hod. odpol, načež počíná se hlasovati o peticích.
Posl. Hovorka navrhuje dvoje obvyklé hlasování.
Oba jeho návrhy zamitnuty 125 proti 2 hlasům, resp.
115 proti 21 hlasům.
Posl. Hovorka navrhuje dále jedno hlasování dle
jmen o petici jím podané. Návrh zamítá se 116 proli
5 hlasům.
Pantůček
Fiedler
Choc
Kittel
Židlický
Dyk
Posl
Hovorka
Jičín
Karlín
Kožlany
Strážov
18
article
President: Dám nyní vykonati volby do k vo-
tové deputace, předpokládaje ovšem, že sně-
movna dá k tomu souhlas.
Posl. Choc: Ohražuji se proti tomu!
PIedseda: Podává-li se protest, nemohu ovšem
volbu vykonati, upozorňuji však pana poslance, že
talo zvyklost prováděna byla beze sporu již často.
Posl. Choc: Trvám na svém protestu! (Nepoko
a hluk v levo) Ať si kvotu ustanoví Körber! Dovede
si to už opatřit!
Posl. Steinwender (k presidentovi): Nechte ho,
chlapa (ukazuje na posl. Choce), neví co chce! (Pro-
jevy nevole u národních sociálů.)
Posl. hr. Sternberg: U Čechů není žádných
hloupých chlapů! Pane presidente, dejte posl. Stein-
wendrovi důtku!
Rokuje se pak o pilném návrhu posl. dra. Šíleného
a sp. v příčině odbytu maloživnostenských výrobků.
Posl. dr. Šílený: Úřadní vniterní čeština a vy-
soké školy odepírají se českým poslancům trvale. Tak
leciný mír v Rakousku nebyl ještě nikdy. Velké berně
ze zemí českých berou ve Vídni rádi a promarní je,
mnohem však radši ničí majoritní zásadu a tími
parlamenlarism, nežli by našemu českému národu vy-
hovělo se po právu a spravedlnosti. Pověstná vášně
prostá vytrvanlivost zdá se, že zvrhne se v apatickou
tupomyslnost. Uspokojil dr. Körber svým jednáním
někoho? Upevnil postavení Rakouska naproti Uhrám
nebo cizině? Povznesl hmotný blahobyt anebo váž-
nost státu? Jak nakládá se s Rakouskem v Pešti, Ber-
líně nebo v Brusselu? Roku 1896 za Badena jednalo
se o to, aby vyrovnání s Uhrami skoncovalo se par-
lamentně. Dr. Körber nyní však vše obětuje, aby nás
Posl
Körber
Choc
Čecho
Stein
doktor
Baden
Rakousko
Vídeň
Uhry
Pešť
Brusel
Sternberg
Steinwender
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
oe-
Capriccio, )
Teď každý, kdo chce mluvit o umění.
že v modě to jest, neb že jej to bavi-
(J. Vrchlický.
„Černá“ je dnes výtečná, havanna voní m
jako mateřídouška. V čítárně mé denní kavárny
je přítulivé poobědní ticho. Tu a tam jen pře-
ruší je krok nově příchozího hostě.
První modravé obláčky kouře vznášejí s
snivě ke stropu, sluchu mého dotýká se čas občas
tiché zašustění listů novinových, do toho zaléh
zvuk kulečníkových koulí z „piliárky““
Poesie kavárny jímá mne v neodolatelné sv
kouzlo. Oddávám se jí docela a spolehám se
pohodlně do židle. Jest mi právě tak na mysli,
že se mohu dáti pobožně do svého oblíbeného
čtení.
„Josef, „Národní Listyl l“
„Prosím, jsou právě v ruce,“ sděluje, vždy
úslužný Ganymed s úsměvem, zpola omluvným,
zpola litovným. Pohyb jeho ruky svádí moji po-
zornost na hostě, jemuž mnohožádaná papírová
nevěsta na nějakou dobu byla oddána.
Bude asi brzo hotov — těším se. Mám
zatím kdy, abyeh si muže blíže prohledl.
Sedí u vedlejšího stolu, ode mne zpola obrá-
cen. Pokud jej zrak můj obestihnouti může, je
postavy prostřední, spíše malé, statné a složité.
Velká hlava, porostlá tmavým, téměř štětinatým
vlasem s ostře vytvořeným nosem, působí ve
mně pocit konejšivého respektu. Dojem nepo-
chybně inteiligence mužovy dovršují brejle jeho
značně.
Klidně a pevně drží pravice rukojeť novi-
nového rámce. I jak vlastně čte, shoduje se s po-
vahou úplně. Jak vidím, čte úvodník. Klidně.
usedle šine se zrak řádkem, označuje konec jeho
vždy sotva pozorovatelnou pausou v pohybu.
Ob chvíli se zastavuje docela. Patrně dospěl na
konec odstavce, kde si chce uvědomiti, co četl,
aby to náležitě pojal a úplně ztrávil. Zdá se mi,
že pak na přečtený odstavec s důraznou důvtip
*) Ze soutěže feuilletonů.
J Vrchlický
Josef
Ganymedes
národní Listyl
20
article
ností mžourá: „Nuže, přiznáváš se, že jsemt
četl? To si myslím!“ Muž jest asi z jadrně vy-
tvořených povah, které považují dílo jen ten-
kráte za dokonalé, vyjde-li z rukou jejich pro-
vedeno až do nejmenších podrobností a oblé jako
vajíčko. Asi professor mathematiky... Mám
upřímně tiché zalíbení, jak důkladně čte! Ast
takové, jako když vidím, jak se hladové děti sylí.
„Černá“ a havanna chutnají mi výtečně.
Jak vidím, jest s úvodníkem hotov. Hádal
jsem, že bude poslední odstavec rekapitulovati
a pak úvodník všecek v duchu znovu přeletí.
Vskutku spolehuje se postava nazpět. Muž pře-
mýšlí! Když mysli, že to svědomitě učinil, pře-
cházi k feuilletonu. Neobrací list, jako já to dé-
lávám, aby seznal jméno autorovo, položené až
pod šestý sloupec na druhé straně, aby se, po-
znav je, octl v účinku jeho kapacity, jenž pln
čtenáře pocitem jistoty o kvalitě práce: jedná
jen důsledně ke své povaze a ve smyslu mých
pozorování. Silněji sevřela pravá dlaň rukojet
rámce, bezděky přišinula jej blíže k sobě. Po
hyby hlavy se nyní změnily. Ustává v četbě, ně-
kdy po delším, někdy po kratším odstavci. Ne-
pochybně přibylo mu horlivosti ve čtení tolik.
že provozuje teď s každou větou, co dříve s od-
stavci. Zdá se mi, že každou zvláště zadržuje
do každé prstem důrazně dubne, až na ní zů-
stane barevná stopa, jakoby říkal: Dám ti něco
na pamětnou, abys věděla, že já jsem tě četl.
Asta
21
article
Tak to jde dále, věta za větou, odstavec za od-
stavcem. Feuilleton má při normální výši šest
sloupců: Je dnes aesthetickou kronikou. Na tu
já si vždy potrpím. Již nyní předem si na ní
pomlsuji. Lituji však, že čtenář způsobem svého
čtení mi požitek do takové dálky zatlačuje. Ah,
tu jest již u konce! Ovšem: rekapitulace vět,
odstavců a nyní celku jest mu nezbytna. Cha-
rakterisuji v duchu způsob muže čtenáře znovu
ostře pojmem: přilišnost! Jeho horlivost stává
se mi přehorlováním, jeho svědomitost pedan
terií. Jest z oněch povah, příliš křepce napjatých
jaká mi ulkvěla mistrně vytesaná v typu Brko-
slavově v „Poslední vánoční povídce“ od Sv
Čecha: „Podobní staří mládenci jsou jako kyse-
lina, kolem níž se všecko srazí. Netrpí kolem
sebe mlhavé rozplývavosti, vše musí přijatí nase
Čecho
22
article
určité hutné tvary. Pohleďte jen na pohyby mého
souseda. Jak přesny jsou, jak důrazně
namířeny k vytčenému cíli! Co pověsí, popo-
táhne ještě, co zavře, přimáčkne, co položí, při-
tiskne ještě rukou, jakoby to chtěl ke stolu při-
klížit na věčné časy.“ Zdá se mi, že již nemám
příčiny míti jej za professora mathematiky. Ce-
ním jej leda za pokladníka. Zároveň plíží se do
mne pocit mrzutosti, netrpělivosti a neklidu.
„Černá“ a havanna jaksi se mi zhatily
S feuilletonem jest bohudík konečně hotov
Rozumí se: rekapituluje! Trvá to nyní déle, če-
tiva přibylo. Teď se dává do „Politických zpráv
domácich.“ Má se k tomu tak mohovitě, že má
naděje, dostati se brzy k listu, scvrká se na nulu.
A já tak dychtím po nejnovějších zprávách o vy-
rovnacím výboru na sněmě českém. Hlava čte-
nářova pohybuje se nyní nestojnými škuby z leva
na pravo, aby se pak velkým škubem vrátila.
Svítá mně už. Ten člověk bere si teď i slova
jednotlivě na mušku pozornosti, jak to dříve
činil s větami a odstavci! Vidím, jak slova
kolem něho úzkostlivě uplachují jako ovce kolem
Polyféma, jak každému s kapriciosnou obřadností
vlepí tafku, až hořekujíe se zapotácí ke hromadé
ostatních, jak by chtěl říci: Zkuste jednou, co
to jest, býti pořádně čtenu, vy spřeži!
Polyfémos
23
article
Ne, to není již pedanterie a přehorlivost,t
jest čtenářská manie, zimnice! Ten nehorázný
člověk jest zvýšením typu Čechova. Dovedl by-
co položí, ještě do země zaraziti a co pověsí
ještě zuřivě poškubnouti. Není mi již ani po-
kladníkem. Můj odhadovací smysl jej prohlašuje
už jen za hodináře. Má nálada přemršťuje se
patrně dle toho, co pozoruji. Přechází v živé roz-
horlení, jež tak tak že nepropukne. „Černá“ a
havanna se mi zprotivily.
Konečně jest můj soused, degradovaný na
hodináře, na konci „Politických zpráv domá-
cích.“ Rozumí se: rekapituluje tím déle, čím více
přečetl. Teď obrací list a dává se do „Politických
zpráv zahraničných.“ Já se třesu zvědavosti po
nejnovějších zprávách o sporu rusko-japonském.
Marná naděje! Vidím, jak se zakusuje vztekle
jako buldogg do nové rubriky! Hlava jeho škube
sebou jako komár „šifař“ po potoku sem a tam
Čechův
24
article
přeletic bleskem zase zpět. Ježaté vlasy galvani
ckým proudem energie se přímí, uši odchlipují se
od hlavy, že vypadají jako nad míru veliká ucha
hrnce. Raffinementu požitku na četbě přibývá.
Čtenář rozložil si četivo na složky ještě menší
— na slabiky. Vidím, jak se zorné paprsky očí jeho
splétají v biče, jak sviští na záda slabik smrtelné
ustrašených, až naříkajíce a kňučíce kolem zu-
řivce prchají. S jakýmsi ukrutným posměchem
křičí na ně: „Dnes se budete krví potit, zhýčkaná
verbeži pod zraky čtenářovými, jakým jsem já!“
A zase: rekapituluje, tim déle, čím více byl čel
Ne, to již není ani manie ani zimnice, to je
zuřivost čtenářská. Čechův typ z „Poslední vá-
neční povídky“ objevuje se tu v trojnásobné moc-
nině. Považuje věc za položenou, teprve až ji
tluče zarazil do středobodu země, za pověšenou
když ji na kusy roztrhal. Tato příznakovost zba
vuje jej v mých očích i hodnosti hodinářské
V duchu jej hněvivě přiděluji už nejnižší spole
čenské vrstvě.
Palčivá zlost mne pojímá, již s těží jen
krotím. Nejraději bych na něho skočil a zpro
středkoval mu své pocity hodně hmatavě. „Čer
nou“ jsem prudce odstrčil, havannu ještě značně
velkou odložil.
Čechův
25
article
Ah, zuřivec! Vlepuje mé netrpělivosti ještě
poliček! Obrací ještě list. Ocitá se před „Den-
ními zprávami“ a — dává se do nich! (A já jsem
tak zvědav na polemiku o evangelickém hnuti
„Pryč od Říma“). Vida, s jakou pohodou se noří
do látky jako hora nakupené! Tam se vyválí jako
slon v rýžovišti! Raffinement požitku jest tu již
v pravdě sardanapalský. Jeho rozkládací ztřeště-
nost dospěla až na písmena — jako nejmenšiho
činitele četiva. Jeho zorné paprsky fičí jako lassa
ubožákům kolem krku. Cásá je křičící a úpějící,
kleká jim, žiznív po krvi, na hruď a dáví, rdoust
je vlastní rukou. Lituje, že taková chudinka může
jen jednou umřit, sic by ji ještě zastřelil a utopil.
Slyším jak křičí: Sem, dračí plémě, všecko roz-
sckám! — Šílený to Ajax ve stádě ovei! Totě
šílenost, totě delirium! Svatopluku Čechu, poj
sem, a viz, k jaké nemožnosti vyhnal člověk tento
tvůj krotký typus z „Poslední vánoční povídky“ !
Vždyť netvor dovedl by prohnati věc, kterou po-
toží zemékoulí až k protinožcům. A co pověst,
Svatopluk Čech
Řím
26
article
ještě roztřásniti nebo se sám na to pověsiti! Moje
schopnost, zařaditi jej do nějakého povolání, již
tak nízko nepůsobí, kam jej klade můj hněv.
Koprnivý a žihavý vztek hýbe mi celou bytostí.
Třeba jen jiskry, aby výbušně látky ve mně na-
kupené vybuchly. Moje brvy „visí nad ním jako
mraky bouří těhotné,“ jak praví Karel Moor. —
Jeví teď ještě tisíc chutí vrhnouti se do davu in-
serátů . .
„Josef, „Národní Listy“ jsou pořád ještě
v ruce?
Zuřivý lev se ve mne ozval. Co jest mi po
tichu čítárny, co po slušnosti? Napjaltě mou trpě-
livost na skřipec! Náhle sebou vše kolem škubne,
kolem mne víří vše v mátožné tmě. Jednoho
však vidím zřetelně, chtěje se naň vrhnouti. Sto-
jíme proti sobě — on funé a supaje. Pot řine mu
cecourky po čele a tváří, vyjevenými zraky zírá
na mne. Ví, že ten jemný pokyn mířil na něho.
Jak vídím, uvédomuje si zločin svůj na měm
právu na můj oblíbený list. Jest cosi jako tichá
omluva v jeho zracích, kajícný slib jakýs, že to
víckráte neučiní. Zdá se mi, že můj novinářský
vlkodlak přechází zase ve snesitelného člověka.
Patrně osápnuv se tak, dopomohl jsem náměsíč-
niku se závratné výše na pevnou zemi. A vida
jej tak otřeseného a zkrušeného státi před sebou,
cítím, jak mne opouštějí také mé myšlenky na
pomstu, neboť cítím, že jsem odvedl překypujíeí
city své poněkud hrubozranou způsobou. Sedáme
si oba zase.
Moor
Josef
27
article
Nade vším zase klid. Noviny, na něž jsem
tak dlouho čekal, vpravil mi Josef již s důvtip-
ným úsměvem do ruky. Repetoval také „černou a
já s nově zapálenou havannou dávám se do svého
čtení. Než se to ve mne ještě usadí a uhladí,
obhlížím si svého souseda. Sedí jako po záchvatu
zimnice. Načten a spokojen do duše, vzhlíží ke
stropu. Velká jeho hlava, porostlá tmavým, téměř
štětinatým vlasem, s ostře rýsovaným nosem do-
jímá mne jaksi konejšívě. Dojem intelligence,
jejž na mne nepochybně činí, dovršují brejle
jeho značně. Bezpochyby professor mathe-
matiky !. ...
Josef
28
title
„Černá“ a havanna jsou znamenité. Co pak
je dnes v „Národních Listech“?