Ročník XXXXIX.

V Praze, v pátek 10. září 1909.

Číslo 250.

la ranni avečerní liety předplácí se V Praze v administraci: ia měsle. . . . . . 2 K — za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou; 2a měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve flialkách- aa měslo. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měslo, na čtvrt ieta . . . . 9 K aonh s dvojí zásilkou měsle na čtvrt ieta: . . . k o

JIi

ecerní dlání. V drobném prodejit ranní čislo o sobě za 8h večerni . . . . . . . za sh Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marisnské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpedine „Národnich Listů“ Rukopisy se novraceji.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Česká škola v Poštorné. Z Poštorně, 10. září. (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů«.) Dnes byly odstraněny pečeti ze zdejší soukromé české školy. Předlitavští Němci žebrají u Němců říšsk - německých. z Vídně, 10. září. Není hnusnějšího di- vadla, než viděti každý den, jak předhitavské němectví, které Jse naparuje, jakoby bylo nej- silnějším, nejbohatším a nejmocnějším činitelem této říše a jakoby mu proto náležela nadvláda nade všemi ostatními národy, se žebráckou mošnou chodí k německým bratřím v sousední říši pro příspěvky na svůj »Schulverein« a na jiné podniky poněmčovaci. Ba Němci předlitav šti přepadají své hosty z německé říše, jako stalo se včera na sjezdu rakouských a něme- ekých spolků alpských ve Vídni. Jakýsi pan Wessely z Lince pravil: »Nemáme býti Němei jen slovy, nýbrž také skutky. K tomu naskytuje se příležitost při podnětu Roseggerově, kterým jsme byli vyzváni, abychom sbirali kameny pro německý »Schulverein«. Jsme Němci celým srdcem. Dokažme to! Apeluji zvláště na pány z německé říše. Bojujeme tady na Dunají dlouhý čas o němectví. Buďme toho pamětlivi a přispějme k podniku Roseggerovu!« Němci z Německa a Předlitavska opět pohromadě.

Z Vídně, 10. září. (K. k.) Včera večer konal se uvítací večírek na počest účastníků za- sedajícího zde sjezdu německého a rakouského alpského spolku, jehož zúčastní se přes 2.000 členů. Mezi čestnými hosty byli: jako zástupe města Vidně tři náměstkové starostovi, dále pruský státní ministr šl. Sydow, zá stupce ministerstva vojenstvi, ministr spravedl nosti, železnic a prací a četní hodnostové. Před- seda vídeňského odboru »Austria« dvorní rada Guttenberg pronesl uvitací řeč, načež námě stek Porzer pozdravil schůzi jměnem města Vídně. Komerční rada Pílster (z Mnichova) děkoval jménem spolku za uvítání. Pak předneseno ně- kolik pěveckých sborů.

Otázka bosenské ústavy. Ze Sarajeva, 10. září. Dnešní »Hrvatski Dnevnik«, orgán arcibiskupa Stadlera, sdě- luje tyto příčiny průtahu bosenské ústavy: Když společné ministerstvo financi předložilo osnovu bosenské ústavy vládám předlitavské a uherské, nečinilo předlitavské ministerstvo potíží žádných, ale maďarská vláda prohlásila, že jako provi- sorní kabinet nemůže se pustiti do řešení státo- právních záležitosti, které se týkají samých zá kladních zákonů zemi koruny svatoštěpánské to zvláště z toho důvodu, že vělšina strany ne- odvislosti podala protest proti tomu, aby ústava pro země zabrané byla vydána jménem eísaře a krále zároveň a nikoliv pouze jménem krále uherského. Kromě toho žádala uherská vláda, by v Bosně a Hercegovině nebyl dosazen rakousko uherský guvernátor, nýbrž bosenský bán. Oba požadavky maďarské nebyly podporovány společným ministrem fioancí sv. p. Burianem. Potom vznikly po- věsti o blizké jeho demisi. List konečně oznamuje, že ani rozhodujíeí činitelé monarchie, ani společná vláda nechtějí svoliti k žádné změně původní osnovy ústavy Úslava pro Bosnu a Hercegovinu bude tedy udělena clsařem a krále m. Úmrtní den císařovny Alžběly. Z Pešti, 10. září. (K. k.) Na pamět úmrtního dne královny Alžběty byly dnes v 10

hodin dopol. slouženy v korunovačním chrámě sv. Matěje zádušní bohoslužby, jimž obcovali členové vlády, zástupci občanských a vojenských úřadů. Z Velkého Meziříčí, 10. září. K. k.) Take zde byla náleždým způsobem oslavena pamět eísařovny Alžběty. V městském farním kostele bylo v 7 hod. ráno slouženo requiem, jemut obcovali: místodržitel bar. Heinold, zemský hejtman hr. Serenyi se svým náměstkem, hr Harrach, ministr vojenství gen. pěchoty sv. pán Schönaich, čelní generálové atd. Z Vídně, 10. září. (K. k.) Úmriní den cl- sařovny Alžběty minul za různých aktů piety V císařské hrobce u Kapucínů položili členové císařského domu a někdejší družina zvěčnělé i četné korporace věnce na hrob císařovnin. V 10 hod. dopoledne slouženo bylo v kapucín- ském kostele slavnostní requiem. Také v ostat ních chrámech sídelního města byly smuteční bohoslužby. V 11 hod. konalo se ve dvorním hradním kostele requiem, které sloužil dvorní hradní farář biskup dr. Mayer za přítomnosti četných účastníků. Z vnitřní krise uherské. Z Pešti, 10. září. Listy sdělují, že dr. Lu kács zajel si k bývalému ministerskému před- sedovi Széllovi do Rátotu, by jej získal pro svůj plán, avšak Szél! odepřel mu veškeré své účastenství, prohlásiv, že se dá reaktivovati teprve tehdy, až budou všechny sporné otázky uherské urovnány.

Ministr obchodu ve Slezsku. Z Krnova, 9. září. (K. k.) Ministr obchodu dr. Weiskirchner prohlédl si průmyslové závody a navštívil pak radnici Generální stávka ve Švédsku. Ze Štokholmu, 9. září. (K. k.) Po obme- zení všeobecné stávky jen zvolna vracejí se děl- níci k práci, poněvadž podmínky pro to se různě vykládají a mnohé odborové spolky neuposlechly pokynů stávkově správy. Nejsou tudiž překonány překážky, které se stavějí v cestu vládnímu sprostředkování. Jinak se zdá, že vyjednávání s různými skupinami, které z počátku činily ob- tiže, povede k dohodě. Zákaz alkoholu byl zrušen, pořádek však přes to nebyl porušen. Také měšťanská garda byla rozpuštěna. Úřady vyslovily jí dík za služby vykonané na obranu občanské společnosti a v zájmu veřejného blaha. Vojenské střežení různých míst bylo obmezeno a vojsko za stávky povolané z venkova do hlav- ního města vrátilo se do svých posádek. Události v Marokku. Z Melilly, 9. září. (K. k.) Rifové střílel včera večer na Alhucemas. Jejich střely vnikaly do zdí divadla, nikoho však nezranily. Španěl ské baterie opětovaly palbu a střílely na náspy Rifů, jež chrání domorodce a ze kterých pod nikají noční své výpady. Od 7 hodin dnešního rána střilí pěchota pomalu na nepřátelský tábor Ve dvě hodiny odpoledne objevily se četne skupiny Rfů, nevydržely však palbu dělostře- lectva a ustoupily v bezpečnost.

Pražské soudy bez soudců. Sděluje se nám z kruhů advokátních U zdejších soudů z prvé i druhé instance za vládly poslední dobou neslýchané a naprosto neudržitelné poměry v tom směru, že některé pražské soudy obsazeny jsou pouze třetinou soudců, než jaký počet míst u těchto soudů je systemisován. Poměry tyto způsobují veliké f- nanční ztráty jak stranám tak zástupeům stran, neboť ustanovená stání dlužno houfné odročo- vati, čímž působí se protahování sporu, citelné ztráty času a finančním stranám, zástupeům

stran pak nepříjemnosti s jich klienty, žádajícím brzké vyřízení svých záležitostí. Přímo unikem v té věci je okresní sou pro Staré město a Josefov, kde po soudníc prázdninách, kdy nahrne se nejvíce práce místo 4 soudců ve sporných odděleních, byl pouze jediný. Nyní jsou tam sice dva, jeden z nich však je přednosta soudo, mající na starosti ri- zení celého soudu a tak to nevypadá mnohem lépe než dříve. Tito referenti mivají denně až 70 stání a jest samozřejmé, že dojde-li při ně- kterém tom stání ke sporu, nezbude nic jiného, než je odročiti. Stejně má se to však i s oddě- leními nespornými. Zde místo 3 referentů jes pouze jeden. Není naprosto fysicky možno, aby tenlo jediný soudce zmohl sgendu 3 oddělení a tak hromadí se v těchto odděleních přímo stohy aktů a žádosti, před soudními prázdninami, t.j před 15. červencem podané, dosud marně če- kají na vyřízení. Dlužno však poukázati na naprosto nedo- statečné obsazení tototo soudu i za zcela nor- málních poměrů. Soud tento je exekučním soudem pro celou Prahu. Exekuční agendu pr celou Prahu zde obstarávají celkem — 4 soud cové. Věc ta jest zajisté k neuvěření — avšak pravdivá. V těchto exekučních odděleních vy- drží jenom lidé železných nervů a nadobyčejné pracovní sily — a to ještě ne na dlouho. Ku Praze přibirají se znenáhla nové obce, avšak přes to nezřizují se nová exekuční oddělení, nýbrž naopak, před několika lety jedno oddě lení bylo z úsporných důvodů zrušeno.

Jelikož pak u tohoto soudu jest i neoby čejný nedostatek sil manipulačních nelze se di viti, že usnesení z oddělení exekučních a ne sporných dostávají strany až za 4 neděle p podání žádostí. Příčinou těchto přímo neuvěřitelných po- měrů u okreshího soudu pro Staré město jsou jednak nemoci soudců, kteři tak neobyčejnou práci dlouho vydržeti nemohou, jednak sub stiluce, na něž jsou k jiným soudům posílání Přednosta soudu nedovede se těmto poměrům dosti energicky opříti, takže dle doslechu po měry ty trvati mají ještě delší dobu. Podobně se to má, ba v něklerých ohle- dech i bůře s okresním soudem pro dolní Nové město. U tohoto soudu následkem penstonování a nemoci, dnem 1 září nezbyl ani jed e referent a musili tamtéž na rychlo poslán býti dva soudcové od soudu staroměstského Soud tento mimo to jest pověstný tím, že tam justici prováději následkem nedostatků soudeů — auskultanti a prakuikanli.

Při této příležitosti dlužno s důrazem vy tknouti, že místnosti těchto dvou jmenovaných soudů jsou přímo příšerné a v takovém stavu, že žádnému soukromému podníkateli nebylo by dovoleno jen trochu důležitější soukromý podnik tam umístiti. V jednacích síních okresního soudu pro dolní Nové město na přiklad za slunných letních dopolední nutno svititi. Na místnosti tohoto soudu již nesčetněkráte bylo upozorněno, však marně. Uokresního soudu pro Staré město pověstné jest soudcovské odd. VI. Kdysi byl tam litografie, mistnost se pro ni nehodila, umístěni tedy tam 3 soudcovšti úřadníci. Jes to komora o výměře několika čtverečních melr s jedním oknem do dvora, nemalovaná a ne- čistěná aspoň 20 roků. Zde odbývají se rešln dražby, jimž přítomno jest až 30 lidí, kter ovšem nejsou v místnosti, nýbrž velkou většinou na chodbě. Rovněž místnosti IX. a X. oddělení soud- covského i kancelářského přimo zarážejí přícho- zího svou nečistoton, takže zde šetrnost eráru vůčí českým soudům přímo markantním způso bem do očí bije. V místnostech těch umistění jsou 2 referenti. Strany předvolané referentem jedním, mezi nimiž bývají nezletili, dámy, vy slechnou velice často při projednávání věcí dru hým referentem v pozůstalostech a záležitostech poručenských takové intimity soukromého života jiných, jakých jinde mnoho neuslyšl. Ve příčině obsazení civilního soudu zem- ského, kdež president vládu v rukou třimá o všem vl, panují ve příčině obsazení soudu rovněž pěkné poměry. V mnohých senátech zbývá jediný soudce a zajímavá je sháňka, než takovýto senát soudci z jiných senátů vypůjče- nými se doplní. I zde dle toho důkladnost práce vypadá, však o tom pro nedostatek místa až příště.

K cisařským manevrům u Velkého Meziřičí. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Z Velkého Meziříči, 9. zářl. Dnešním dnem vstupují obě armády, severní jižní, do válečného stavu a dle nového nařízení zásobování dostávají také důstojníci i vojáci dávky jako v době války bez nápojů a tabáku. Za krásného jitra vyjíždíme o 7. hodině povo- zem směrem k Třebíči, kde se očekává hlavní srážka V noci již se strany přiblížily a nastala přestřelka posunutých předních oddilů. Cestou předjíždíme jí- zdu, zdravotní oddělení, mostovou ekypáž, vzducho plavecké oddělení s vozy na plyn a veškerým zaří zením, dále pěchotu a opět jízdu. Silnice, obsazená četnictvem, jest plná vojska a stále projíždějí auto- mobily dobrovolného sboru, takže se jen stěží dostá- váme ku předu. Jdeme se střední kolonou severní an mády, totiž s 5. divisí, které velí podmaršálek Dem- bicki, jenž nás sám varuje, abychom nepředjížděli že bychom se mohli ocinouti s povozem v tísni. Di vise sestává z 1. a 100. pluku pěchoty, 2. pluku pol dělostřelectva a zeměbraneckého hulánského pluku č. 4 jako výzvědně jízdy. Urazivše asi 15 km, zastavujeme se o 1/49. hod u Trnavy, kdež na kraji obce stojí císařská osobní garda, sesednuvší s koní. Spatřujeme tu nejvyššího štolbu hr. Ferd. Kinského s dvorními štolby a slu- žebnictvem, jež čeká tu s koňmi pro císaře a jeho družinu. Opodál stojí podkoní císaře Viléma s koňími Po chvíli přijíždéjí cizí aitachés v automobilu od Vel kého Meziříčí, náčelník generálního štábu Konrad Hoetzendorfu a následník arcivévoda František Fer dinand jenž si vyjel na manevřiště již o 6. hod. ran ní, přijíždí s arcivévodou Bedřichem a Karlem Fran tiškem Josefem s opačné strany od Třebíče. Silne projíždějí dále vozy telefonního oddělení a pluk pol ního dělostřelectva č. 1.

Ve 349 přijely dvorní automobily. Z prvního vy stoupil císař František Josef a císař Vilém v gene rálské uniformě rakouské. Na pokrají obce shromá- ždil se nevelký zástup zvědavců, kteří jsou udržováni v určitě vzdálenosti. Službu konají tu političtí úřad níci, čelnictvo a tajní policisté. Oba císařové vsedli na koně a odebrali se průvodem na návrší severovýchodně od Trnavy, kde byl připraven stan. Víme, že tam budou pouze sdě leny disposice a vyslechnuty zprávy o situaci, proto se vydáváme dále již pěšky směrem k Třebíči. V pře- du rozléhá se již občas krátká střelba z pušek, pa- trně narážejí na sebe jizdní hlídky. Jižně od Trnavy na pahrbcích, zvaných Strážník a na Višňově vyjelo dělostřelecívo a zahajuje palbu. Vzadu za Trnavou vystupuje již upoutaný balon s pozorovatelem v gon- dole a na východní sťraně vidíme vystupovati poze- rovaci balon nepřilele. Dělostřelba se sesiluje, patrn objevují se v předu nepřátelské kolony, které všal dosud nevidíme. Vystupujeme na pahrbek, přechá- zíme posice dělostřelectva a spatřujeme před sebou pěchotu severní armády, postupující v rozvinutých řadách ku předu, s reservami ještě nepoužitými. L nii nepřítele rozeznáváme jen dobrým polním ku kátkem na výšinách u Třebíče. Do střelby z pušek rachoti již palba z mitrailleus, podobající se z dálky

dusolu aulomobilu. Střelba je stále intensivnějšía výstřely mitrailleus splývají již na obou stranách do- hromady jako jediný rachot bubnu. Pronikáme az k nejpřcdnější linii a přicházíme k Pocoucovu, kdež na pahrbku je postavena mitrailleusa. Střílí na vzdá- lenost asi 800 kroků na protější pahrbek, kde je po- stavena mitrailleusa nepřítele, která statečně odpo- vídá. Se zájmem prohlížíme si v činnosti tuto hroz- nou zbraň, chrlící střely jako krupobití z dlouhé pa- sové nábojnice. Každý pěší pluk má dva oddíly tako- výchto strojních pušek, které se převážejí na sou marech a jízdecké divise vídeňská a krakovská ma rovněž tyto oddíly. Jeden oddíl sestává ze 3 dů- stojníků a 57 mužů a každá strojní puška má 15.000 nábojů. Všimáme si tu také nového zařízení, že se ne- troubí žádné signály, nýbrž dává se znamení pra- porci. vesnička Pocoucov nalézá se v moci jižní ar- mády, ale pěchota severní armády, jejíž linie se tá- hne po obou stranách do nepřehledna, postupuje zde velmi prudce, přibírajíc reservy, takže nepřítel stěží udržuje posice. Scházíme do Pocoucova navštívit nepřítele, poněvadž nás trápí žízeň a zotavivše se, vycházíme opět na bojiště. Kolem nás jede po silnici náčelník generálního štábu Konrad z Hoetzendorfus ráčelníkem pruskébo generálního štábu hr. Mol- kem, kteří přehlížejí situaci.

Posice jižní armády byla neudržitelna a roz- hodčí nařizují ústup. Nejprve vyklizen Pocoucov, pak i strojní puška vypuzena s návrší a celá linie ustu- puje k Třebíči, z části kryta lesíky, z části vydán vražedné palbě mitrailleus a děl. O 1/42. hod. přijíždí na návrší u Pocoucova císa František Josef s družinou na obhlídce a odjíždí dále na levé křídlo. Střed jižní armády byl zde úplně od- ražen, umlkla již střelba a vracíme se k Trnavě. Ce- stou přihlížíme se zájmem, jak telefonní oddělení skládá polní telefon, který byl rychle zřízen od Vel- kého Meziříčí až ku přední linii severní armádyv několika směrech. Drát isolovaný ovinkem a voskem natahuje se na prosté tyčky, nebo se táhne prosté po zemi: Manevrové telefonní oddělení má 24 sku- piny a každá skupina má materiál na 10 km. Přicházejíce k Trnavě, slyšíme opět silnou střel- bu z pušek a mitrailleus. Jdeme kolem polní kuchyně se stanem, v němž zasedl císař Vílém s následníkem arcivévodou Františkem Ferdinandem, kdežto staři- čký císař František Josel, jenž jest od 9. hodinyv sedle, objíždí ještě posice, načež se vrací do Trnavy. kdež opět vsedá do automobilu a odjíždí do Velkého Meziříčí. Za ním po chvíli odjíždí automobilem také císař Vilém, t Zde dovídáme se, že obě křídla severní armády byla odražena a proto musil ustoupit i střed. Nařízen všeobecný ústup až na návrší u Oslavičky. Odjíždě- jíce do Velkého Meziříčí, potkáváme již ustupující oddíly a u Oslavičky také balon, který mužstvo táhne na laně, takže je skutečně řiditelný.

Z Velkého Meziříčí, 10. září. (K. k.) Včera 9. září odpoledne proveden byl IV armádním velitelstvim jižní strany nařízený ústup; XIII. zeměhranecká di- vise následovala jižního protivníka až k Rudikovu, kde opětně na silnici zaujato bylo postavení a cheval. Za tím dospěla XXV. pěší divise, táhnoucí již od dopoledne k silnici Třebíč—Velké Meziříčí. odpoledne mezi Budišov a Nárameč, odkudž postu- povala k útoku směrem k Rudikovu proti křídlu v. pěší divise IX. sboru. Spolu s 13. zeměbraneck u divisí, útočící na frontu, podařilo se této divisi již- ního nepřitele dosíci k 5. hodině večerní úspěehu tim, že donutiia IX. sbor k ústupu až na kopce na jihu od Velkého Meziříčí. Až do pozdních večerních hodin zuřil boj při stíhání ustupujících. 7. jízdní d- vise jižní strany postoupila přen Velkou Byteš do Tišnova, odkudž s prapory 5. pěší divise pluku č.3 postopovala k Náměští. Ježto však v lesích poblíž tohoto místa se polo- žilo několik pěších oddílů jižní strany, celkem 6 set- nin, za nimiž chyslala se k postupu 3. jízdní divise. byla nucena 7. jízdní divise, minuvší Velkou Byteš, zastaviti postup Ježto jižní nepřítel byl zatím sesi- len několika setninami, musila jízda jižní stra y ustoupiti zpěl do Byleše. Pronásledující pěchota obsadila kraje lesů. Jízdní divise učinila rozvinutý pohyb, aby objela jihový.

FEUILLETON.

Spor o Cooka a Pearyho. Vědecký i nevědecký svět ocitá se dnes na vahách, komu z obou polárních cestovatelů věřit či nevěřit. Jako při všech sporech utvořily se v Evropě i v Americe dvě strany, jedna pro Pearyho, druhá pro Cooka. Širokým massám, zaujímajícím stranu pro Cooka, imponuje nad všechny vědecké důkazy okolnost, že s prostředky tak nepatrnými a o 11 měsiců dřive vykonal to, co Peary s celou ve- likou výpravou; kruhy vědecké zase právě tato okolnost plní nadějí, že spíše Peary dosáhl se- verní točny a že spíše výsledky jeho bádaní budou pro vědecký zisk cennějšími než ony Cookovy. Vysloviti se však přesně o tom nelze, nebo je z dějin známo, že jedinci mnohdy podařilo se prověsti větší dílo, než celé velké společnosti. Cook chová se zdrželivě ve svých odpovědíeh Pearymu, kdežto tento vystupuje tak »gressivně že budí to až nevoli. Zde jsou Pearovy výtky Cookovi. Z Paříže, 10. září. »Matin« a »New York Herald« uveřejňují telegram Pearyho, jenž zní: »Prohlašují důtklivě, že dr. Coo k rozbii svůj tábor v Elade, kde jsem měl po léta skla- diště. Připomínám, že dr. Cook užil Eskymáků a psů, které jsem si tam nashromáždil. P'řipo- minám dále, že dr. Cook sebral si ke svým službám Eskymáky, které jsem vycvičil pro práee vědecké. Vůbec způsob, klerým jednal dr. Cook t nna předstihl, jest čestného muže nedů stojn. ým.« Naproti tomu z kruhů přivrženců Cookových se tvrdí, že

Peary prý je Ihář . .. Tak telegrafují »Berl. Tagblattu« z Nového Yorku: »Kontreadmirál Osborne vydal toto prohlášení: »Peary je lhář; řeknu mu t do očí. Čím více se pokouší diskreditovati dra Cooka, tím více kopá hrob sobě samému. Přijde-l do Nového Yorku, uveřejníme já a Bradle přísežný projev a dokážeme, že Pear jest největším podvodníkem, kterého kdy Ame- rika shlédla.« Že ve sporu Cooka a Pearyho nevolí se právě titulů nejkrásnějších, toho dokladem je zpráva londýnských listů, které nevěří ani Cookovi ani Pearymu, a prohlašují, že tilo Američané již po několik dní balamutí svěl a uvádějí ho vědomě v roze- chvění. Tak „Daily News“ píše: „Spor mezi pří- vrženci Pearyho a dra. Cooka nabývá roz- měrů velikých a zároveň nejošklivějších. Pe a ry nazývá dra. Cooka veřejně lhářem, Co ck opět Pearyho zlodějem. Zeměpisná společnost americká, kdyžjí Peary oznámil, že objevil severní točnu, usne sla se vyčkati, až rozhodnut bude spor, zdal palma náleží jemu nepo Cookovi. Oba dostaví se před tento nejvyšší země- pisný tribunál ve Washingtoně a budou vyzváni by podali svoje důkazy, na základě kterých te prve tato jednota pronese svůj soud. Britská zeměpisná společnost chová se vel mi chladně k dru. Cookovi. Neodpověděla mu vůbec na jeho telegram, oznamující úspěci jeho. Také na depeši Pearovu odpověděla velm chladně mrazivou gratulací. Noviny londýnské vůbec pova žují dra. Cooka za Münchhausena, který cely svet po několik dní balamutí s nebývalou smě lostí.

Odevzdání čestného doktorského diplomu dru. Cookovi. Z Kodaně, 10. září. (K. k.) V universitě byl dnes dr. Cookovi odevzdán čestný doktor- ský diplom zdejší university. Ke slavnosti do- stavili se korunní prine, princezna Marie, prine Jiří řecký s chotí, ministr vyučování a ministn obchodu, americký vyslance, polární badate Sverdrup, jakož i četní profesoři a studenti. Rektor university Torp zdůraznil ve svém proslovu, že toto vyznamenání jest projevem úcty k mužům, kteří s nasazením vlastního ži- vota vynucují si obdiv. Že také někdo jiný roz- luštil tentýž problém, nezmenšuje naprost Cookovu čest anebo obdiv nad jeho činem. Profesor botaniky Warming vyslovil Cooko vi nejvřelejší uznání a vyslovil se pochvalně o jeho eneržii a ženiálnosti. S několika latin- skými slovy odevzdal rektor dru. Cookovi čest- ný diplom. Cook uvítán bouřlivou pochvalou děkovl za tuto čest a prosil, aby definitivní úsudek o jeho cestě byl pronesen teprve tehdy, až bude předložena jeho úplná zpráva. Vyšle loď d Gronska pro své oba Eskymáky, aby mohli býti vyslechnuti lidmi ne- strannými. Nemohu říci více, ukončil Cook nemohu více učiniti. Děkuji vám. Za hlučne pochvaly Cook sestoupil s tribuny. Dr. Cook odjíždí z Evropy- Z Kodaně, 9. záři. (K. k.) Dle dosa- vadních disposic odjede dr. Cook v pátek odpoledne do Christiansandu, odkudž dán- ským parnikem „Oskar II.“ cdiode přime do Nového Yorku.

Taft o sporu mezi Pearyem a Cookem Z Bevely, 10. září. (K. k.) Mezinárodn plachetní regata byla zakončena hostinou n vachtě presidenta Spojených států amerických Tafta. V přípitku německému císaři zmínil se Taft také o objevení severní točny. Pravil, že je dobře, že se nynější spor o dosažení točny odehrává mezi dvěma přislušníky téže země což je rozhodně lepší, než kdyby se o to přel přislušníci různých národů. Operety o severní točně. Z Vídně, 10. září. »N. Wr. T « oznamuje, že dva libretisté píšou operety, jichžto dějištěm jest sev rn točna a jichž hlavními osobami jsou dr. Cook Peary. Rychlost nejsou žádné čáry. Ostatní zprávy viz na 3. straně.

Různé zprávy. = Klec vězením. Sultán marocký Mulej Hafid jemuž poštěstilo se nedávno chytiti svého odpůrce Roghího, jinak řečeného Bu Hamara, chová jej zavře- ného v železné kleci. Schoulen jsa ve svém nízkém vězení, jest nešťastný nápadník trůnu marockého vy staven na veřejné ulici v hlavním městě Fezu úpalu slunečnímu a posměchu mimojdoucích. Ač jest sil ného ústrojí tělesného, nevydrží prý dlouho při těl přisné životosprávě. Třikrát až čtyřikrát denně obe sílá jej sultan k sobě a vyplává se ho na různá ta jemství politická. Za džbán vody podařilo se mu již vylákati na něm důležilé zprávy. Hlavně se sul- lánovi jedna o to, vyzvěděti, kde zajatý nápadník trůnu má své poklady ukryty. Při té příležitosti vzpomněly si francouzské listy, že klec bývala i ve Franci státním vězením. Tak král francouzský Ludvík XI. dal svého ministra, kardinála Jeana de la Balne za- vříti do klece, ve které nešťastný ministr strávil od r. 1469—1480. Kardinál spikl se proti svému královi s Karlem Smělým, vévodou burgundským, úhlavním nepřítelem královým. Jest zajímavo, že tato klec se do dneška zachovala a s názvem »dceruška královae (fiilette du Roi) ukazuje se v městě Moretu sur Loing-

Vystavěna jest ze silných prken, železem pobitých, jinak všsk je dosti pohodlná, takže by ji nápadník maro- ckého trůnu bývalému ministru francouzsvému závi- děl Ve středověku bývali v Praze vystavování v kleci železné hlavně cizoložníci, jak vypravuje Dačický ve svých Pamělech při roce 1551. »Klec želežná z roz- kazu královského udělána a postavena jest na rynku velkém Slarého města pražského, do níž dáni a v ní seděti musili dva zemané. V. Kuneš a N. Troskovec, jsa medem nazí pomazáni, aby je mouchy štípaly, v té kleci několik dní zůstávajíce, protože banebnéa sodomské věci s ženami merhyněmi provozovali; po- lom z země vypovědíni jsou. Stalo se okolo památky sv. Víla. Jeden z nich sedě v té kleci, pravil, hně- vaje se, že v znamenitých, velkých, slavných staveních bejval a nikda v jednom pokoji tak mnoho oken. jako v té kleci neviděl; tak ještě s sebou šprýmo- val.« A dále vypravuje Dačický při roce 1564. »Jan Montan z Biganče vsazen do železné klece v Pra ze u šatlavy staroměstské; potom mu dány tři pardusy a z Prahy vypovědin, proto že jmaje zápověď od vrchnosti, aby k Petržilkovuom nechodil, toho prá- zden býti nechtěl a žerly z toho maje, o Filipině žertoval a šprýmoval.« — Dle dra. Rezka míněna tu snad Filipína Welserova, choť arciknížete Ferdi- nanda. — Též Pogačev, ruský dobrodruh kozácký, vězněn byl v železné kleci dříve než byt roku 1775

Jan Hojsak. v Moskvě popraven. = Toiletta — ženských vzduchoplavců. Ačkoliv teprve dvě ženy odvážily se přispěti k tomu, že krásnější pohlaví při pokusech s lětadly činně bylo zastoupeno — již přelřásá se v Anglii vážně otázka toilett při jízdě aeroplánem a ve vzducholodi. Jak „Gil Blas“ sděluje, vypracován již předními cou- tourierkami střih. Je neobyčejně ladný, neboť krása forem ženského těla (což je při létání ukrutně dů- ležito) plně prý přijde k uplatnění. Hořenší část těla je vlněný, bilý trikot na způsob pletených kabátků, jaké i naše dámy nosí, spodní část těla však je ve tmavých, sametových, mírně rozšířených spodcích, dole gamašemi zůžených. Misto klobouku, který by jinak musil býti připjat aspoň dvaceti jehlicemi, zvo- lena čepice houbovitého tvaru, z kůže Není vytou- čeno, že toiletta tato bude míti velmi mnoho nadse- ných stoupenkyn.