ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 755c7470-6745-11dc-a1df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 41, person 85, work 9, org 5
1 masthead
Ročník X.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 27. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 328
4 article
Fa rannt a oapot. nisa předpláet nas Praze v sdmitníst ikz nis 4rojí doesiko n vrt lete. s n ve eanlna rošcon rp . s drojí sáa l nno n:::: k21
Praha
5 article Čím dál, tím — líp!
Čím dál, tím — líp! »Nestranný a objektivní« režim Körbrů chrabře se činí, aby nashromáždil řeřavého uhlí na hlavy svých vezdy nespokojených německých levičákůví Nulla dies sine linea. Nemine téměn dne, aby podle diktátu Grossova »cestou administrativní« nás nebodl, nezranil a ne- poškodil nějakým příkořím, jako to umívaly pověstné vlády »bürgermínistrů«, vlády vy- sloveně strannické, německo ústavácké, kteréž netajeně o sobě říkaly. že jsou kostí z německých hnátů a svaly z německého masa. Mohlo se věru za to míti, že děsné stopy, jaké zůstavily vzpomenuté ony zlo- vlády let šedesátých a sedmdesátých na zbědovaněm těle monarchie habsburské, pro věky odstraší příští vlády rakouské z dalek od následování jich. Vždyť se ono boho pusté hospodářství německo-ústavácké vy mstilo na Rakousku do konce roku 1878 takovým politickým, finančním, parlamentním a národohospodářským krachem centralismu, že mu nebylo rovna v dějinách novověkých státův evropských. »S těmi lidmi nelze vládnoutl« zvolal sám jejich vůdce a ministrpresident, kníže Auersperg, vůči té anarchii hro- zné, jaká zavládla tenkrát v tom zvěřinci privilegovaných samovládců a tvránkův vy- tylých dvacetiletou vládní přízní na útraly převážné většiny slovanského obyvatelstv této říše; a s nejvyšších míst padlo teh o nenasytných německých hegemonech bi- storické slovo odsuzující jich fakcio sn t. j. státu záškodnou a zhoubnou opposici, kterouž provozovali posléze ne vděčnici i proti svým vlastním dobrodincům a patronům. — Mohlo se věru za to míti, že se t vyučená, jakou tehda Rakousko od ně- meckých levičáků dostalo, do smrti nezapomene. A zatím zapomenuto a — odpuštěno jim »bez vysvětle ní všechno.
Grossův Auersperg Rakousko
6 article
Či se snad od těch dob byli staříti hříšníci a škůdcové Rakouska polepšili a na- pravili tou měrou, že sobě zasloužili odpu- štění a nové důvěry? Ano, krásně se po- lepšili! Ještě zarytějšími, ješt zpupnějšími a bezohlednější m stali se k životním podmínkám této říše neboť postřehli Achillovu patu všech řídících ji odtud kabinetův vídeňských: již za Taaffa věděli, jak nesmírně se státníci vídeňští bojí německého repotu a hněvu a Plener to již r. 1886 s mefistofelským smí- chem pověděl Taaffovi v parlamentě do očí, řka: »Nyní víme již, kterak s vámi zatočit dovedeme-li si jen my Němci řádně na vás dupnout, pak povolíte a couvnete !« — Do kladem toho v historii Rakouska byly pal — vídeňské punktace ze dne 17. ledna 189 a druhým, neméně drastickým a osudným Clarova kapitulace před německou obstruke ze dne 17. října 1899. Snad že se tenkrát moudrost vídeňská domnívala, že si neslýchanou tou cenou v koupila konečně od německých levičáků n dlouho svatý pokoj. A zatím nastal prav- opak. Přes noc nejevila se lačným démonůn ta oběť nežli pouhou nepatrnou mouchou jedva ji spolkli, již počali křičet: »To nám nikterak nestačí!« a požadovat další kon- cesse, další kusy z našeho práva dobrého.
achillův Taaff Plener Němec Clarův Rakousko
7 article
Sotva jim pak pro utišení hladu opět něco hozeno, rozlačnili se teprve při jídle přímo do žravosti, až dnes před samým volebním turnajem jsme v tom milém Rakousku trpí- cími svědky divadla, sotva kde jinde mož- ného a vídaného: udýchaný » státník « Körber jedva že stačí hladové a zuřící sani německé panstvílačnosti házeti porci za porcí z naší skrovné české spižírny, jedva že stačí vy- plňovati cestou administrat i v ní postuláty svých famosních spřátel« ode včíra na naše útraty národní, nedbaje, co tomu říká 6 millionů českých obyvatel tohoto soustátí, jak cítí každéto bodnutí až do duše a co se přirozeně děje v mysli národa, roztřpčované od roka a dn tolikerým příkořím a protivenstvím. — Jako by nebylo pořád ještě dosti toho hor- livého vymétání jazyka če- ského z vnitřní agendy a korrespondence víšech státních úřadův zemí na- šich, jakoby nebylo pořád ještě dosti na tom úsilovném opětném zavedení úřadní němčiny do kanceláří c. k. soudních, politi- ckých, finančních a berních úřadů v kra- jích ryze českých; jakoby to klopotné odstraňování kde jakého Němcům nelibého českého úřadníka z vyšších míst úřadnícha to nahrazování jich německými byr- kraty pořád ještě nestačilo: zvěstovaly včera oba zdejší německé denníky, »Bo- hemia« i »T agblatt« tento ge- manisační attentát z Moravy:
Němec Rakousko Morava
8 article
»Zemská školní rada moravská vydala rozkazy. jimiž se na dále úřa- dům školským zapovídá použí- vati češtiny jako vnitřního ja- zvka úřadního. Poslední dobou zemská školní rada moravská v racela ji ž vše m podřízeným okresním školní radám veškeré jejich české pří- pisy a referáty, byťse i týkal českých věcí a českých škol. s podotknutím, ze mají býti sep sán německy!« — Tedy i na naše školství již padají se střechy »nestranné a objektivní« vlády ví- deňské takovéto germanisační tašky! A to vše jen za tím chvalitebným úmyslem, ab Němci nestali se šmahem Wolfány a Scho- nereriány! Kam to spěje? »Vůčihledě ke koneite pravil včera německý li- berál Zdeněk Schücker před voliči v Po- stoloprtech
Němec Wolfat Schücker
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Těšína, 25. listopadu. (V ý s le d ek voleb volitelů.) »Těšinské Noviny« sdě- lují, že při volbách volitelů, nyní již téměř všude vykonaných, socialisté ztratili proti r. 1897 část hlasů, ač sami tvrdí, že letos získali. Z to však Němci dodělali se některého úspěchu, a sice na úkor socialistů a Poláků, kteřížto po- slední chovali se při volbách dosti netečně. Český živel — dodávají »N. T.« — zůstal sobě věrný a pevný.« Z českých hlasů neziskali Němci ani jediného. Jest to jednak důkaz větší intelligence českého obyvatelstva n
Němec Polák Těšín Těšinský novina
10 article
Těšínsku, než obyvatelstva polského, jednak však také důkaz, že lid český uznává za správný ten postup práce, kterou jeho vůdcové roz- víjejí na Těšinsku. Z Krakova, 25. listopadu. (Pův. zpráva »N. L.«) Velká schůze lidu konala se dnes v jizdárně u »Kapucínův«. Průběh byl velmi bouřlivý. Sešly se všechny strany politické. Schůzi, jež měla být důvěrná, svolal kandida konserkativců prof. Krotovský a pozval dont kandidáta antisemitů rolníka P táka. Socialista Dašiňský nebyl do shromáždění vpuštěn — z to shromáždílo se před jízdůrnou více jak 5000 »soudruhů«, kteři bez únavy přes 2 hodiny zpl- vali »Rudý prapor«. Policie podle dávného vzoru zjednávala pořádek: šavle sekaly, drožky odvážely zatčené, vozy zächranné stanice byly v ruchu. — Z redakce »Naprzodu« lítaly ka- meny na stráž policejní a komisaře. V jízdárně zatím panoval největší zmatek. Nepohodlní hosté sice vyhazováni, ale přesto řečníci nemohli k slovu přijíti a na konec sám svolavatel schůze musil zmizeti zadním vcho- dem. Prof. Krotovský pohořel úplně; za to anti- semitský kandidát Plák ziskal si sympatie, zvláště širších kruhův rolnických, jež se odvracejío Dašiňského. Výsledek voleb v páté kurii kra- kovské stal se dosti pochybným, přes to, žeje Dašiňský obratný agitětor Z Turč. sv. Martina, 25. listopadu. (Na- vrat slovenských vlastencův z báňsko-bystřického vězení.) V so- botu dne 24. t. m. vrátilo se do Sv. Martina třináct občanů, kteří si odbyli v Báňské Bystřici trest dvouměsíčního vězení proto, že roku 189e uvitali mlčky na nádraží redaktora »Nár. Nov.
profesor Krotovský Dašiňský Plák Martino Těšínsko Krakov Bystřice Z Turč
11 article
Ambr. Pietra. Jsou to pp. : Jos. Skultéty, Jos. Capko, Št. Cablk, J. Cablk, Jos. Soltész, Samo Kuchárik, Jiři Čajda, Konst. Hurban, Petr Kom- piš, Ged. Turzo, Jul. Branecký, Ant. Novák, Ant. Bielek. Jos. Fábry vyjde z vězení 27. t. m. Ve vězení zůstanou ještě do 24. prosince Pavel Mudroň, Ondr. Halaša, Jos. Cipár; Svetozar Hurban musí si odsedět ještě 3 měsíce a Matůs Dula 4 měsice. Vlad. Mudroň, odsouzený na dva měsíce, jemuž trest pro chorobu odročen, musi se dostaviti tyto dny do vězení, ač se choroha jeho ještě zheršila. Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. listopadu. MI. P. Pogodin. Ruský národ těchto dní vzpomínal si n smrtelných zásluh M. P. Popodina. Pogodin nar. se 23. listopadu 1800 a zemřel r. 1875. Celý jeho život byl věnován ruské historii vůbec ruské věci. Byl to neobyčejně mnoho- stranný muž: byl učencem, professorem, aka- demikem, archeologem, básníkem, biografem, politikem, obecním starším. R. 1818 dokončil studia na moskevské universitě. Dissortac so původu Rusi« nabyl stupně magistra otevřel si dráhu k universitní kathedře. Před- nášel nejprve všeobecné, potom ruské dějiny. Z jeho vědeckých prací zasluhují zvláštní po- zornosti »la ei o pyccno noropin.« Současně pokoušel se i v básnictv. Jeho »Mapoa Iocaua« získala mu lichotiv uznání samého Puskina. Redaktorská činnost Pogodina osvědčila se ve dvou měsíčnících »Moskevském Sborníku« a »Moskvitanině«
Pietr Cablk J Cablk Jos Kuchárik Čajda Konst Hurban Petr Komo Turza Jula Antonín Novák Bielek Fábry Pavel Mudroň Ondr Vlad Mudroň P Pogodin Popodin Pogodin Rus Mapo Iocau Jos Praha Matůs Dula
12 article
Sebral mnoho starožitných knih a vůbec pa mátek. Byl také horlivým Slovanem, se všemi sl vanskými učenci udržoval čilé styky a zvlášt si vážil našeho P. Jos. Šafařika. Pogodinu dostalo se neobyčejně pilného a svědomitého životopísce v osobě P. P. Ba sukova. Životopis tento, jenž už obsáhl několi velkých svazků, je ve vlastním smysle dějinam Ruska »pogodinské dobye Rusové nemíjejí žádné příležitosti, aby s námi slavili památku našich velikých mužů. Douřáme, že i naši učení odbornici věnují pa- mátce M. P. Pogodina zasloužený hold a se- známí s jeho prací a osobnosti naše novější pokolení. Srážka mezi Arnauty a Černohorci. »Bělehradským Novinám« oznamují ze Skoplje: Na turecko černohorské hranici strhla se krvavá srážka mezi Arnauty ze Staré Ru- gové a Černohorci z okoli Veliké. Příčina srážky není známa. Arnauté nabodali hlavy porubaných Černohorců na žerdě a nesli je ve vítězoslávě do Peči, kde byli od svých soukmenovcův uví táni s jásotem a střelbou pušečnou. Turecké. úřady klidně na to hleděly a teprve na nale- hání jednoho prváka arnautského odstraněny byly z nádvoří pašova konaku a pohřbeny n srbském hřbitově.
Pogodin Rus Arnauta Černohorec Rusko Peč
13 article
Krüger ve Francii. Včerejší neděle nebyl nával mass před hotelem »Seribe«, v němž Krůger v Paříží bydli, již tak veliký. Ostatně pršelo. O 11. hod. vy- konal Krüger v saloně nedělní bohoslužby, jímž obcovala rodina jeho, Loyds a delegáti burští. Krüger předčítal z bible několik míst, načež přítomným předčítal z listu kázání. Některé listy, jako »Eelair«, praví, že návštěva Krü- grova nabyla dvěma jeho schůzkami zvýšeného významu. Loubet přijal dle listu toho Krügra proti přání jedné části ministerstva. Také »Presse« praví, že vláda musila počítai s obrovským hnutím v lidu francouzském že prokazuje tudíž Krůgrovi více pozornosti, nežli původně chtěla. V hotelu »Seribe« zapsali se na př. ministři Delcassé a Millerand, genera- lissimus Brugěre, ministr vojenství gen. André všichni skorem v Paříži dlíci generálové, mnozi senátoři, poslanci, členové- Akademie atd. Večen byla ulice Seribova a celá část boulevardů před hotelem »Seribe« uzavřena. Postavena tu setnina policistů s puškami v pýramidy složenými škadrona jízdy. Večer udál se proj e proti Angličanům, proti pařížském domu »Timesů« na boulevardu des Capucines. Policie jala se ihned zatý kati a zatkla pět osob. Z Paříže píše se ještě ke vstupu Krügrov na půdu francouzskou »Osobnost presidenta Krügra v ohledu mo- rálním i fysickém, uprostřed této jásající demo- kracie, činila dojem tragického zjevu. Jaký to pádný kontrast mezi patriarchálními mravy, silou náboženského přesvědčení, způsobem cítitia mluviti u tohoto vznešeného starce a mez zvyky, zimničními a žárlivými vášněmi, mluvou naší raffinované a zastaralé civilisace. Než přece dojem byl veliký, poněvadž jádro lidské duše zůstává totéž a poněvadž nad to duše francouz- ského lidu nikdy ještě nedovedla zůstati lhostej- nou ke steskům a protestům národa utlačeného.
Krüger Eelair Delcassé Millerand André Seribův Angličan Francie Paříž Presse Timesy
14 article
v drobném prodejii pel. . . . Re ve dsntách aa veskrví- sopoisáuf. . . . . . .. Insera s, platí se kokevě vrpět měplscení a jasertr ri strane v Marisnaí in 3d pyoínš tavárarsoea Bukopiny av sorrkoe
15 article
Řeč presidenta Krügra byla antické jedno- duchosti a velikosti. Jest viděti, bohužel, že si nečiní žádných illusí o výsledku své poslední akce, již v Evropě podníká, aby zachránil své bratry a svoji zemi. A byl to dojímavý okamžik, slyšeti tohoto starce pronésti slova beze vší vášně, avšak s chladnou rozvahou svědomí; které jest jisto sama sebe: »My se nevzdáme nikdy. Možná, že i lidská spravedlnost nás zklame. M se spoleháme na spravedlnost boží. Ztratil Transvaal a Oranž svoji neodvislost, to zna- mená, že burský národ vymře úplně, se ženami i dětmi.« Není na nás, abychom udělovali rady Anglii. Ale jest nemyslitelno, že by mohl někdo jinak raditi, že by bylo Anglie vznešenější, aby si učinila přátele z takovýchto lidí, než aby se dávala strhovati ke kruté krajnosti a vyhubila je až do posledního? Ať jest tomu jakkoli, my jsme pevně př- svědčeni, že Francie jest si vědoma, čím jest povinna sama sobě a čím velikému přemože- nému, který po několik dní bude jejím hostem. Marseill udal pravou notu veškeré francouzská demokracii. A že jiné noty po čas pobytů Kru- grova ve Francii neuslyšíme, o tom jsme ujištěni.s
Krügr Evropa Transvaal Anglie Francie Marseille
16 article
K burské guerille. Z Johannesburgu sdělují, že vrchní velitel burský general Botha pozorován byl 20 angli- ckých mil východně od Irene, odkud slyšeti byl i palbu z děl. Burové, slovem, činí se napořád a vyskytují se z pravidla u těch posie anglických, kde se jich Roberts nejméně naděje. Zranění Robertsa — pádem s koně — bylo nepochybně horší, než se udávalo, neboť (dnes teprve) při- pouští se, že musil po pádu ulehnouti na lože. Zotavil prý se ale zatím úplně. V sobotu odsouzen byl v Johannes- burgu Henry Mac, Němec z Ameriky tam se pře- sidlivší, vojenským soudem k smrti, poněvadz prý svésti chtěl jednoho anglického vojáka k věro- lomnosti. Lord Roberts změnil mu ale trest ve vězení, jež má tak dlouho potrvati, dokud ne- budou burští zajatci do Afriky zpět propuštěni. Tedy snad na doživoti a
Irene Burová Roberts Mac Němec Johannesburg Amerika Afrika
17 article Volební ruch.
Volební ruch. V Mnich. Hradišti konána před krátkým časem důvěrná schůze voličů městských, v piž jednohlasně schválena kandidatura pana po- slance Ervína Špindlera. V neděli dne 25. listopadu konala se spo- lečná schůze voličů páté kurie s národním dělnictvem v zasedací síni radnice za hojného počtu daverntků a jednohlasně schválena kandi- datura p. Ferdinanda Šrámka a dle zá- sady této navržena kandidátní listina volitelůe také jednohlasně schválena.
Špindler Šrámek Hradiště
18 article Do Litomyšle!
Do Litomyšle! Voličovél Dne 3. prosince t. r. přistouplte k voleh nímu osudí, abyste zvolili na základě všeobee- ného, rovného práva hlasovacího své volitele, kteří vykonaji volbu poslance za V. kurii do rady říšské. Význam těchto voleb jest dalekosáhlý, po- něvadž v této třídě voličské zastoupeny jsou všechny třídy a stavy našeho národa. Volba volitelů rozhodne konečný výsledek volby poslance, a jest na vás, voličové čeští,
Litomyšl
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. počiN y. Píše Fr. Hánek. Žiutým mořem, na palubě »Chersonu dne 27. září 1900. Po sedmidenní plavbě Bengálským zálivem a Malajským průlivem ocitli jsme se dn 11. září ve 3 hodiny odpoledne v Singapuru V přístavu neměli pro náš parník mista, za- kotvilí jsme tedy na širém moři. Prostáli jsm tu celé tři dny, než došla na nás řada nabrati v přistavu uhlí. Opět starý pořádek! Než odjedeme na břeh, pobavíme se s tuzemci, kteří nás obklo pili. Malajci, polonazí jako Somalové v Adenu ve svých člunkách, z celého kusu dřeva vydla baných, krouží zase kolem parníku, zasetu jsou potápěči, lovící vhozené do vody peníze- Opět se přestěhoval na palubu celý bazar domo rodého zboží. Usmolení prodávači nabízejí tentokrát pěkně vyřezávaně krabice ze silně páchnoucíh sandálového dřeva, různé indické, čínské i japonské výrobky. Za dolar nakoupil by plné koše korálů, velikých barevných lastur, b i malé, krolké opice.
Hánek Francie Singapur Aden
20 article
Činských hedvábných látek a tropickéh ovoce je množstvI. Brzo k nám přirazil a glický dopravní parník, na němž se nás, ně kolik neunavných zvědavců bezplatné dostan na břek. Tlupa hulákajíeích Malajců, všemi jazyk brebentieí nás obklíčila. Sotva jsme se prodral již nám larnsí cestu čínšti »džinrikši« — lide tahouni. Dohodnuti s těmi není právě snadn Číňané v tom se podobají nušim milým sot sedům Němcům, že dovedou třeba půl stol žiti mězi druhým národem a nenaučiti se jeh jazyku, při tom ale jeho penézi své bezedn kapsy si cpáti. Čínský »džinrikša« zná jeno tři anglická slova, kam zpravidla cízince dováži parnik, město a jistá tuzemská mista rozkoše Mluvte si jinak co chcete, na všechno odpoví all right«. Vede-li cesta vaše z měsla, jist vás přiveze do přistavu a jestli do města, ted- zastavi před tím kterým etablissementem »de ma dame Japon« ! Činský »džinrikša« je v běhu úžasně vytrvalý. Oblek má jednoducký ; kalhoty do kolen a slaměný pyramidální klobouk Dlouhě, holé nohy, dlouhě, a tenk ý mi, prel
Číňan Němec
21 article
ruce na úzkém, cylindrovitém, citronově žlutém těle zanechávají v našinci odporný dojem. I dlouhý, na holých zádech se házející co mimoděk vyvolává představu krysovitého tvora, který mohutným dějem přírody nabyl podoby lidské. A jak nelidsky nízko cení ty lidské krysy svoji práci! Roku 1893 jezdila prý tu od přístavu města parní tramway. Ale již koncem roku 1895 musila jízdu zastaviti, nemohouc konku rovati s čínskými džinrikšami. Představte následky sociální, až probuzené žluté plemeno zaplaví Evropu! Nejvyšší číslo vozíku džinrikši. které mi v Singaporu padlo do oka, bylo 9574. Obyvatelstvo je skoro výhradně čínské. Ačkoli místo náleži k državě anglické, na ulicích témět Angličana nevotkáš. Jeden syn Albionu přijd as na 400 Číňanůs a 50 Malajců. V tuzemské části měsla nesčíslné množst krámů a obchodů otevřeno je ve dne i v noci. Jako ve všech východních městech je tu v noe vůbec živěji než ve dne. Kam se oko obrát všude dlouhý cop a žlutá, se šikmo řiznutým okem tvář. Ohromný zdejší obchod nachází s cele v rukách Číňanů, kteři městu dodávají svůj ráz. Malay Stret! Ulice číveračivých dro- bounlých a sympatiekýeh figurek, bývá zejmen v noci Evropany hojně navštěvována. Zde l- kaji do svých budoirů černooké Žaponký, ulizano a hezoučké jako z poreulánu. Těžko odolat jie projevům něžnosti a mile dětskému úsměvu způsobu.
Angličan Číňan Evropan Evropa Číňanůs Malay Stret
22 article
Evropská část města co do velikosti je proti tuzemské nepatrná a málo oživená. Zd se nacházejí anglické úřady, kasárna, konsuláty, několik hotelů a obchodů, kde velmi draho prodávají evropské zboží. S hotelem a jídlem je v Singaporu skoro jako v Kolombu. Z nej- lepších jest hotel »Adelphi« u moře, naprot kostelu. Sad na nábřeží, kam vedou okna z hotelu, je ještě mladý, ale pěkně upraven. V hotelu čepují pravé plzeňské, trochu sice kalné, avšak výtečně chntnající. Malá sklenička 30 centů a lslirová láhev 80 centů. Láhvov pivo s vignetou«: Original Pilsner Bier aus dem bürgerlichen Bräuhans (Kdyby byl nápis český. Malajeům by to bylo jedno a Rusům, Francou zům a Angličanům, ba i Němeům z říše byl by vzácnější.) bylo horší než soudkové. Ve velké jidelně visí na sténě obraz císaře a císařovny rakouské, hosté právě přítomní bavili se po německu. K obédu podneseno 15, slovy patnáct různých jídel, a ještě zvlášť po- dávány vařené brambory. Všecky prapodivn přihotovené porce bych byl s radostí přenech za jediný náš drahý, český knedlík se zelíma !.
Zdeněk Bräuhans Rus Angličan Kolombo cent Original Pilsner Bier Něme
23 article
Nejnebezpečnější z jídelního lístku je národn krmě »eurry« — rýže různě připraven s ostrou pepřenou omáčkou, která evropsk žaludek při nejmenším nemilosrdně popálí. O nynějška si ruskou kuchyní — a ta se ni d leko nevyrovná naší české ! — v duchu chváli a denně o 6. hod. spěchám z města na parník abych nezmeškal oběd. Za uvedený grandiosn oběd a sest náprstků píva k tomu zaplatil jsem 3 dollary 80 centů. Na západním konci města je velkolep botanický sad s nesčíslnýmiv druhy tropickýeh rostlin, s nejkrásnějšími pálmami světa; vše upraveno tak, aby příjemné lahodilo oku. Kromě botanického sadu sluší za památnosti Singaporu uvésti ještě indickou »operu« a přírodopisno museum. Ze zvědavosti navštivil jsem to divadlo indických »skladatelů«. Pravda, netahají člověk tolik za uši jako bucharští, ale také tolik ne- uchýacují, abys je mohl vyslechnouti do konce. Představení sestává z jakési směsi žertovných výstupů dost evropské příchuti, s pikantními přídavky, podobnými těm, jaké jsem vídal na divadle v Buchaře. Orchostr skládá pět hudeb- níků, doprovázejících zpěváky, duetla, sola i tria. Sola, dosti monotonní, opět připominaji středoasijské. Dekorace je střižena na způso ovropský, kostumy za to skoro — žádné. Obe- censtva, výhradně domorodého, v divadle dost. až na první řady dosti demokratického. Zvlášt nepříjemně dotýká se choulostivého cizinc obyčey zdejšího obecenstva — žvýkati bet l. Labužníci při tom nehorázně odplivují krvavě červenou slinu. V Singaporu a v Kolombu pla betelza denní potřebu obyvatelstva, bez níž b nebylo života. Na ulicích roznášeči prodáva už hotové porce, t. j. hladký, srdcovitý lis druhu pepře a uprostřed listu kousíčky vápna, špetka taháku a několik zrnek ořechové palmy.
Buchara Ob Kolombo Solo cent
24 article
Tuzemec sebere list, zabalí hromádku přisat, vpraví vše do úst a žvýká po celé hodiny. Ještě jedna pozoruhodnost města zasluhuje zmínky. Bývalý vladař ostrova Singaporu — sultan Džacharský, jenž z hamižného. zisku prodal své panství Angličanům. Žije nyní v lesku a bohatství několik kilometrů za méstem v svém nádherně zařízeném paláci. Singapor značí nejnižší bod — rozume ve smyslu nástěnné mapy nejnižší — naší plavby do Port-Arthuru. Od rovníku jest vzdálen asi 8 hodin cesty. Dne 12. záři v 5 hodin odpoledne, vraceje se z města na parník, dohonil jsem oddi anglického tuzemského vojska s hudhou v čele. Mašíroval do přístavu. V zápětí přibyl do při- stavu německý konsul s malým hloučkem Němců a několik anglických důstojníků. Brzy na t přifouněl ku přístaru dopravní parníček. A kd za chvilku v německé generálské uniform z něho nevystupuje? Bodrý ještě nějaký stařec — hrabě Waldersee, vrchní velitel spojeného vojska. Konsul představil generálovi přítomné důstojníky. hudba zahrála »Wacht am Rhein«, Němci pro- volali třikrát »hoch« a Waldersce s adjutantem odjel do města. Na druhý den bral se hlavní velitel spojeného vojska do Taku.
Džacharský Angličan Arthur Němec Port Waldersee Wacht be Rhein
25 article
Nedostatek místa v přístavě a stávka čín- ských nakladačů uhli pozdržely nás v Singaporu celých šest dní. Za ten čas přibyly do Singa- poru třieparníky s francouzským vojskem a o- dělením Červeného kříže. Bratření naše s Fran- couzy bylo velmi srdečné a upřímné. Zvláste nezapomenu na scénu z parníku »Notre Dame de Salut«. Náš generál celoval se tu s fra- couzskými důstojníky i mužstvem, francouzšu důstojníci nás všechny vřele objímali a s námi si tykali. Francouzský velitel pluku sňal svj řád čestné legie, zavěsil jej našemu generálov na prsa, a my své bílé čepice jsme proměni za francouzské červené. Šampaňského, rozum se, při tom prolito celé veletoky. Neméně vřel bylo vítání na našem »Chersonu«. Sedmnáctého září bylo konečně uhlí na- loženo. Po šestidenním odpočinku, o sedmé večer, nastoupena další pouť Činským mořem. Plavba tak dlouhá nás již úžasně unavuje. Život na parníku pořád jeden. Vstávám v 7 hodin, rovnou do studené koupole, pak čaj. Po čaji na palubu, každý za svým »za- měsínáním«. Milovníci zeleného sukna sedají z karetní stolek ku preferanci nebo vintu. Ne- mluvné šachisty taky máme. Milosrdné sestřice čtou romány nebo se baví se »subaltěráky«. Zamilovaní pišou sáhodlouhá psaní, »zaháleči- protahují své údy celý boží den po křeslech, točíce palec kolem palce. Doktoři nejraději na- vazuji nit konversace s kollegou doktorkou mademoiselle Gorvitz, (statečnou obhájkyní práv utiskovaných žen. Ubozí barbaři marně se na- máhají jí uplatniti svůj názor, že by přoce jen člověčenstvo, kdyby ženy.
Gorvitz Notre Dame jít salut
26 article
lépe bylo pro Však už víte l Čínským mořem šlo to dosti potichounku. Až nedaleko ostrova Formozi rozlitil se proli nám ostrý severák. Na čtvrtý den objižděli jsme dost těsné břehy Filipinských ostrovů, ač jsme jich nespatřili. V těch končinách je známý pelech strachovaných tajfunů, vlků-vichřic Čin- ského moře. Obvod jejich sáhá až k severním končinám korejským a japonským. Nás, diky bohu, to šílení zběsilých sil přírody ušetřilo, zdravili jsme opět polární hvězdu. V Malajském průlivu se nám na 4 šířky za horizonfem ztra- tila. Zde v Činském moři, na 3° šířky se opět vynořuje. Severní obratník, jejž jsme již jednou na Červeném moři přeseklí, znova jsme protali na Čínském moři dne 23. záři, nedaleko Port- Amove. A 25. záři na to pluli jsme již vodami Žlutého moře. Konečně poslední den, s horečnou touhou očekávaný! V Singaporu nám předpovi- dáno, že ve vodách čínských vyhodí Čínané parník náš do povětři. Ale zatím šťastně dne 27. září o 11. hod. dopol. jsme dokončili svoji 45denní plavbu z Oděsy do Port-Arthuru. Co nás zde očekává, sami ještě nevíme, avšak brzo se dozvíme. Nyní, po odbyté cestě kolem světa, teprve nabývám přehledu, jak ohromná je moc Angl- čanů na moři. Počinaje Port-Saidem až do Port- Arthuru, všude na vrchu samý Angličan, anglická řeč panuje, anglické peníze platí, anglický způsob a mrav rozhoduje, vládne. Třeba se poklonit této mohutné kulturní síle, ne sice sympatické, ale přece jen grandiosní.
bůh Amov Arthur Angličan Činský moře Port Anglie Said
27 article
V Port-Arthuru, 28. září 1900 Sotva jsme v přístavě spustili kotvu, dosel od hlavního velitele kvantunské oblasti a ná- mořních sil Tichého oceánu, od viceadmirál Alexejeva příkaz, ihned převézti svůj náklad z parníku do zdejších kasáren, a odebrati s s 15. mysliveckým plukem, jenž už dříve z Oděsv byl přijel a nás očekával, dobývat činskou pev- nost Schanchai-kwan, naproti Port-Arihuru, pře Lja-toanský záliv. Pozejttku odjíždíme my na křižáku »Orlu«. 15. pluk na »Moskvě« v prů- vodu čtyř obrněnců k prvnímu útoku. Po do- bytí Schanchai-kvana vytrhneme na pevnost Makden. Ostatní pluky »želozné« brigády 13. a 14. jsou již na cestě do Makdenu. Mužstvoa důstojníci očekávají první palebný křest s jistou netrpělivostí.
Arthur Alexejev Port Arihura Lja Moskva