Číslo 279.

V Praze, dne 11. října 1900.

Ročník IV.

KAl Předplatné pro Prahu donáškou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 8.40 čtyrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . ... 8.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtlstně ... K 12.— celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky. Francio, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: tvrtletně ... K 13.20 peloročně . .. K 52.80 Telef. administrace il26.

ULILKt LIS

Slunce vychází v 6 hodin 16 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 17 minut večer.

Čtvrtek: Sv. Emiliana, vyznavače. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv Františka u Křížovníků od 9.—13. t. m.

Neděle — ve zprávě živnostenských inspektorů z r. 1899. = Působení zákona o klidu nedělním poněkud lze již nyní pozorovati. Poněvadž význam neděle pro společnost jest veliký, chceme tuto z elabo- rátu 452 kvartových stran se čtenářstvem sděliti zkušenosti inspektorů o zachovávání klidu ne- dělního. Vídeňský živnostenský inspektor ve zprávě na str. 37. oznamuje potěšitelné faktum, že před- pisy klidu nedělního přesněji se zachovávají a že přestupků značně ubývá, zejména v továrnách nezachování předpisů zákona z roku 1895 náleží k výminkám. Toť třeba zajisté vítati. Mnoho přispívá též vídeňský magistrát, který pod vede- ním křesťansko-sociální strany plní požadaveko klidu nedělním, daleko lépe než ku př. do ne- dávna jiné magistráty, které dávají dlážditi ulicei v neděli, jakoby dlažba hořela.

Abychom jádro zpráv o klidu nedělním řekli, jest stejný tón skoro ve všech: továrny zachová- vají nedělní klid uzákoněný daleko lépe než malo- živnostníci, kteří nejenom pořáde žádají za různé výjimky, ale dovolují si výjimky velice často a značné. V tom smyslu dochází ze všech stran zprávy. Tak ve Št. Hradci, kde dělnictvo pekař- ské volalo po nedělním klidu, vedla otázka klidu nedělního ku značným rozmíškám. Mistři přikazují jednotlivcům více práce než slušno, aby ušetřili počet dělnictva, na druhé straně dělnictvo někdy nevykoná práce uložené ve třech hodinách neděl- ních proto, aby se mu dostalo náhrady dne odpo- činku po dobu téhodne. Na nedodržování nedělního klidu se strany maloživnostníků stěžuje si inspektor celovecký, li- berecký, chomútovský a všichni polští. V Polsku dokonce (skupina Lvov a Krakov), kde jest též značné procento tovaryšů židovských, pomáhají si mistři židovští, že v neděli dají práci židovským dělníkům, v sobotu pak jim dají prázdno. Tím způsobem obchází se klid nedělní židovskými děl- níky. Mistr, který má toliko křesťanské dělnictvo, jesť v neděli v patrné nevýhodě proti mistru ži- dovskému, který má tovaryše obojí.

Jiným zlem klidu nedělního jest obchoda jeho ruch. Na jedné straně vidíme zaměstnaný personál, který stále a stále domáhá se svého přirozeného a božského práva na klid nedělní, a na druhé straně pozorujeme zaměstnavatele, kteří chtějí požadavky dělnictva ukojiti tím, že na dobu letní odhlasují jim poloviční klid nedělní. Vícekráte jsme měli příležitost zastati se práva zaměstnaného personálu a podporovati akci ve prospěch úplného klidu ne- dělního. Výborně odůvodněné petice personálu pomocného zaslalo obchodní gremium soukromých úřadníků v Hor. Rakousích a obchodních příručí v Linci, v níž žádají za úplný klid nedělní v obchodě. Podobnou žádost zaslal spolek sou- kromých úředníků v Praze, který o zavedení klidu nedělního pracuje s příkladnou obětavostí i ráz- ností. Avšak jaký jest jejich výsledek?

Inspektor za linecký obvod píše, že obchod do jisté míry musí býti chráněn. Což ti příručí nepotřebují ochrany? Ovšem dodává kousek na- děje, že všeobecný klid nedělní, j aký jest v ji- ných zemích již zaveden, může pozne- náhlu státi se skutkem, avšak do to doby se musí zvyky konsumentů změniti. Co lze provésti v An- glii, Belgii, Německu a v severní Americe, bude lze provésti též u nás a dopřáti tisícům zaměstna- ných dělníků a úředníků celý den nedělní k tomu, k čemu jest od Boha určen. Olomoucký inspektor živnostenský (ve zprávě na str. 319) stežuje si, že jest veliký počet závodů, kteréž za práci nedělní déle než 3 hod. trvající žádné náhrady v týdnu nedávají a knihu o vy- konané práci nedělní a o náhradním dnu — n e- vedou. Tato výtka opakuje se ještě několikráte ve zprávách. Jiná výtka stran porušení klidu nedělního zá leží v tom, že přestupky porušení nedělního klidu se velmi mírně trestají. V Krakově, píše inspektor, bylo pekařům proto, že nezachovali nedělního klidu, uložena pokuta — celých 50 kr. Že taká pokuta láká k nezachování klidu, jest zřejmo.

Nyní ještě něco ze zprávy živnostenské o Praze a obvodu její Inspektor doznává (str. 151), že »v příčině zachovávání předpisů zá- kona o nedělním klidu vůbec jest si mnoho ještě přáti.« Smutné svědectví pro Prahu. Jedna modistka byla na udání v uza- mčené své dílně s 18 děvčaty v neděli dopadena a 10 zl. potrestána. Pekaři ani zde nečiní vy- jímky. Nyní obraťme zprávu na str. 417 o Vídni, které inspektor dává toto svědectví: »Předpisy o zachování klidu nedělního dle své zkušenosti s jedinou toliko vyjímkou byly zachovávány. Při mých opětných nedělních inspekcích mohl jsem toliko jeden případ nedovolené práce nedělní kon- statovati.« Vídeň zachovává tedy nedělní klid lépe než Praha, cež ostatně naše smutné zkušenosti též dokazovaly. Podceňujeme význam neděle a přepočítáváme se krok za krokem. Chudneme očividně. Nejmoc- nější národové zachovávají neděli nejpečlivěji. Pražský magistrát může zde učiniti první počátek. Pamatujeme se, že to byl návrh protestantův v pražské radnici, aby se dalo prázdno úřadnictvu na Veliký pátek. K té myšlénce neměl katolík dosti odvahy. Snad za příkladem křesťanské Vídně dočekáme se lepšího klidu nedělního, na němž mnohdy záleží též její — svěcení, které jest ide- álem strany křesťanské.

Zprávy politické.

V Praze, 10. října.

Ke svolání zemského sněmu království českého. V dnešní schůzi zemského výboru uči- nil dr. Škarda dotaz k J. J. nejv. p. maršálkovi knížeti Jiřímu z Lobkowicz, zdali jest mu známo něco o tom, kdy bude svolán sněm krá- lovství českého. Řečník poukazoval k tomu, že rozpočtové provisorium sněmem usnesené končí tímto měsícem (říjnem) a připojil návrh, aby zem- ský výbor vládu na tuto okolnost upozornil a žá- dal, aby sněm v čas byl svolán, aby nutná opa- tření rozpočtová pro další dobu mohl učiniti. J. J. nejv. zemský maršálek odvětil, že hleděl sice informovati se v nadřečeném směru, že mu však dosud žádná zpráva nebyla sdělena. Přísedící J. O. hrabě Vojtěch Schön- born připojil se k návrhu dra. Škardy.

Dr. Werunsky prohlásil jménem něme- ckých přísedících zemského výboru, že situace přivoděná rozpuštěním říšské rady a vypsáním nových voleb má v sobě nebezpečí, že zmaří ve- škeré věcné a klidné vyřizování sněmovních prací a vyslovuje se proto se vší rozhodností proti svo- lání zemského sněmu před ukončením říšských voleb. Dále pravil, že když celá říše obejíti se musí bez rozpočtu říšskou radou schváleného, ne- zbývá též zemi, než aby se obešla bez rozpočtu schváleného sněmem. Není ani možno, aby sněm zasedal mezi dobou, kdy konají se volby do říš- ské rady. Dr. Urban dovozoval, že sněm měl v mi- nulém zasedání dostatečnou dobu a příležitost, aby rozpočet zemský na běžný rok vyřídil, ale neučini tak, poněvadž se zabýval přílišným způsobem veli- kými politickými debatami. Pp. Adámek, dr. Grégr, dr. Herold a J. O. Vojtěch hrabě Schönborn vyvra- celi důvody se strany německých pánů pronesené. J. O. hrabě Vojtěch Šchönborn uka- zoval k tomu, že i platná ústava dopouští ustano- vením známého § 14., aby rozpočet říšský byl po případě jiným způsobem povolen nežli pravi- delným schválením říšské rady, kdežto podobného opatření pokud se týká hospodaření zemského tu není. Dr. Herold dovozoval, že také r. 1897 sněm zasedal mezi tím, co volby do říšské rady

se konaly; pravil, že nehledě ani ke stavu zákoni- tému, jaký se jeví v nynější ústavě, sněm královs ství českého již kontinuitou právní jest jediné k tomu povolán a oprávněn svoje svolení k vybí- rání zemských dávek uděliti. Nejv. maršálek zemský podotknul, že se svého stanoviska souhlasí s návrhem dra. Škardy, poněvadž jest to povinností zemského vý- boru, hleděti k tomu, aby výlučné právo sněmu svoliti k vybírání zemských dávek, bylo zacho- váno, načež návrh byl pak přijat proti hlasům dra. Werunského a dra. Úrbana všemi hlasy ostatních přítomných přísedících zemského výboru. (Prof. dr. Pražák nebyl přítomen, jsa zaměstnán státními zkouškami na universitě.) Proti všem statoprávním plánům. »Va- terland« uděluje všem německým katolíkům, kteří se dali do protestů proti českému státnímu právu a do ujišťování, že v této otázce jako v jiných stojí po boku bývalých stran německé obstrukce, důklad- nou lekci. Zároveň tyrolských odštěpencům, které vede posl. Schöpfer. Praví jim, že vydávají lehkomyslná hesla, zapomínajíce na vlastní minulost i budoucnost.

Táže se jich, kde vlastní státoprávní boje začaly a od- povídá sám mladé generaci, jak ji nazývá: »Právě v Tyrolích. Tam byl zahájen a proveden boj za stará týrolská práva zemská, za zemské právo je- dnoty víry. Tento státoprávní boj byl první. V království českém Schmerlingův sněm zemský za- hájil svou činnost slavným jednomyslným projevem pro zemské právo. Tyrolané zápasili též proti poru- šování zemského práva hned. Dejme tomu — a tento případ je myslitelným — že bude povolán sněm s úmyslem a příkazem, přivésti k lepší platnosti stará práva zemská: protivil by se p. prof. Schöpfer také všem státoprávním plánům? Se stanoviska státopráv- ního je těžko na tyrolském právu zemském trvati, ale české právo zemské popírati.« Proti všem zásadním otázkám nespomůže pranic všecko taneční umění na- šich politických odpůrců, na půdě této zaplete sei nejpružnější noha do léčky.

Socialisté a státní právo. »Právo Lidu« píše v dnešním úvodníku: »Požadavek historického státního práva nemůže býti požadavkem českého lidu dělného, poněvadž by do rámce jeho nemohl vtěsnat svůj program politický, hospodářský a kulturní vedle programů stran zpátečnických a nedělnických. Pro- gram dělnictva sociálně-demokratického je naprosto protichůdný programům feudálů, klerikálů, Staročechů a Mladočechů a v mnohém si zásadně odporujei s programy ostatních stran státoprávních. Požadavek historického státního práva českého je tedy progra- mem některých politických stran českých, není však požadavkem celého národa českého, k němuž zajisté náleží i dělnictvo. Pojem historického státního práva českého označili první jeho hlasatelé za myšlénku čistě rakouskou, tedy císařsko-královskou. Mladočeši pak na zemském sněmu českém vyložili podstatu hi- storického práva českého za myšlénku monarchistickou a dynastickou. Jelikož jiné bližší definice dosud není, nelze proto lhostejnost vůči státoprávnímu požadavku stran měšťáckých a nedělnických pokládati za jakýsi projev rakušácký, nýbrž spíše naopak. Aspoň by se to shodovalo s definicí nejpovolanějších vykladačů pojmu státoprávního. Požadavek historického státního práva českého není tedy požadavkem výlučně českým, nýbrž je spornou otázkou státoprávně rakouskou.

Nemá se snahami celého českého národa potud nic společného, pokud nejen že neukájí potřeby všeho lidu českého, nýbrž dokonce se staví proti životním zájmům a požadavkům dělnictva.« Dobře, že se opět přiznali před volbami. Nesprávné stanovisko dra. Luegra. Při svěcení nové školy většinou českého okresu ve Favo- ritech ve Vídni prohlásil se dr. Lueger pro germani- saci těmito slovy: »Do této školy choditi bude mnoho dětí, které nejsou mocny jazyka německého. Proto bude třeba, aby učitelé měli s nimi dvojnásobnou trpě- livost. Bude třeba vnuknouti dětem těmto, že znalost jazyka německého je nezbytnou pro ně potřebou, ma- jí-li se ve Vídni živiti, a také všude tam, kam při- jdou jejich rodiče.« Okresní školní dozorce pak dodal: »Úkolem této