1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 30. září 1913.
Praha
4
article
a ranni a večerní listy
předplácí sa
v Praza v ndhmninástranl
na měste.
na čtvrt fsta
* dvoji donáškou
a másin
na čtvrt leta
ke
ve Biliálkácho
na měsie
IKaoS
Poštou
Ba vriet : . . . k o
s dvoji zásllko
nésí
na vrie: . : .kZ
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Z Bělehradu, 26. září.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Bezuzdná arnautská plemena dávají Evro
pě první lekci o neužitečné sentimentálnosti.
s jakou byl „arnautluk“ hýčkán evropskou vt-
plomacií. Podávají důkaz, že chtějí dále zů-
slati živlem neklidu a rozkladu, jímž byli do-
sud. Jako zbojníci vpadají do mírných soused-
ních krajů. Tenhle živel že jest zralým pro s-
mosprávu? že zaslouží záštity Evropy, kte-
réž se dosud dostávalo jen ohroženým kře-
sťanským národům osmanského císařství?
Tenhle živel že zaslouží obdivu nad chrabro-
stí? Vždyť zbaběle přepadá bezmála bezbran-
né kraje.
V Srbsku dosud neví se, co to má zname-
nati. Je-li to výpad arnautské bezuzdnostt č
zlověstné znamení nových zápletek? Odumřelo
náhle vše v obchodě i v zemědělství. Energi-
cké zakročení vojenské správy mobilisací prvé
výzvy ad disponendum ministra vojenství bude
míti nepochybně dobrý účinek na arnautský
temperament. Arciť Srbsko jest odhodláno ne-
jen odraziti Arnauty, ale i zabezpečiti se pro
budoucnost. Srbsko není Tureckem. Ono chce
se poctivě věnovati produktivní práci, povzne-
sení hospodářské a kulturní úrovně své rozší-
řené země, ono chce míti klid. A ten si musí
při této příležitosti jinak zaručiti, než to mo-
hou učiniti velmoci, jichž „garancie“ na Bl-
káně mají tak truchlivou historií.
Evra
Praha
Bělehrad
Evropa
Srbsko
Turecko
6
article
S poplašnými zprávami o arnautských vý-
padech vyrojila se i spousta jiných, jež před-
stavily tvářnost Balkánu v novém zamračení
Tak zprávy o mobilisaci v Turecku, o tajné
mobilisaci v Bulharsku a pod. My těmto zprá-
vám tak mnoho nepřikládáme vážnosti. Na
Balkáně vyčerpáno hospodářsky vše, co jen se
dalo vyčerpati. Dle vyprávění vojínů za druhé
války Makedonie byla už vypráhlou a vyčer-
panou, že tamější obyvatelstvo nevzpamatuje
se tak brzy ze svého zmrzačení, Státní poklad-
ny nemají více válečných fondů. A všechny
balkánské země bez rozdílů mají teprve za-
kousnouti do hořkých plodů války: finanční
krise. Ještě moratoria trvají. Jako náplasti
na ranách kryjí, co uvnitř hnisá. Dnes či zítra
operace jest nevyhnutelna. Náplast musí dolů
a pak teprve provalí se vřed. To se týče jak
Srbska, tak Bulharska, tak Turecka i Řeck
větší či menší měrou.
Arnautské výpady arciť ztěžují mírnou
Hikvidaci válečného stavu. Ony vnášejí do této
resignované atmosféry podráždění, které by
mohlo velmi škoditi všem ostatním na Balkáně.
všem, kteří nemohou žíti dle arnautského
vzoru: z loupeže, nýbrž jsou odkázáni na prácí
a na plody své píle.
V Bulharsku snad arnautská svévole na-
plní srdce škodolibostí a hlavy různorodými
kombinacemi. Ale my nevěříme, že Bulharsko
prodlouží dále svoji nešťastnou politiku, jež
byla puzena temným pudem zášti a zloby, vý-
ronem oné minulosti srbsko-bulharské, která
krvavými šlépějemi procházela se Makedonií
Nám Čechům Bulhaři dnes vytýkají náš odpor
proti politice, jež přivedla k Bregalnici. Kdyby
Bulhaři jen drobet se zamyslili, jen poněkud vy-
kročili z jakoby začarovaného kruhu své ma-
kedonské suggesce, sami by musili sebe od-
souditi. Zaplakali by nad sebou i nad ssuti-
nami slovanského podníkání, jako jsme nad
nimi už vyplakali se my. Třebaže dnes užo
Čecho
Bulhar
Balkán
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
7
article
tom marno hovořiti, přece nové a nové výčit-
ky nám Bulhary činěné nás vybízejí, abychom
řekli jim hlasem uraženého a zraněného hrdé-
ho srdce: Vzpamatujte se aspoň nyní z vášní-
vosti hazardního hráče, jenž všeho vůkol sebe
zapomíná a jen jako vytřeštěně zírá na osud-
né kostky, a ztrativ vše, sebe menší prostřed-
ky shání, aby je vsadil a snad pomocí nich vše
ztracené zpět získal. Vzpamatujte sel
Dnes v Bulharsku děje se malá rekapitu-
lace logického řetězu, jehož posledním člán-
kem byla Bregalnice. Žel, že viny nechce nikdo
příznati. Na národ se svaluje. Národ chtěl vál-
ku, on sám za ni odpovídá... Opravdu? Ná-
rod jako celek je odjakživa dítě, jež se dá rádo
vésti silnými jedinci, jež se dá poučiti o lepším
Neštěstím bylo, že toho nikdo neučinil. Nikdo
Historikovo péro tam položí těžiště viny, jejíž
stíny neodvratně padnou na ty, kteří jsou po-
vinni s nasazením všech sil regulovati národní
hnutí a postaviti se vstříc širokými prsy hnut
mass, pokud jen pudu podléhají. Kdo to učinil
Bulhar
Bulharsko
8
article
Nikdo. Rozmýšlejíce o tom všem tu na Bal-
káně, div že nepodlehneme fatalismu. Už tak
snad musilo býti. Už je to snad opravdu t
„podivná podobnost“, o níž psala radikálni
„Ustavna Srbija“ někdy v dubnu 1903, hovoříc
o poměrech mezi Bulharskem a Srbskem-
„Mezi tím, co se děje u nás a zároveň u Bul-
harů někdy se ukáže podivná podobnost, jež
není bez svého hlubokého významu. Deficity
máme my i oni. Je-li u nás politická krise, ná-
sledují i oni za námi. Po pádu Simičova kabi-
netu 1897 ani Stojilův v Bulharsku se neudržel
Simiče zaměnil Vladan Džordževič, onoho Ra-
doslavov, jehož vláda velmi byla podobna Vla-
danově. Když u nás odzvoněno tomuto, přišlo
se i tam po jistém kolébání ke koalici Canko-
vistů a Karavelovístů. Z této současnosti zjevů
mohl by se přímo bez pochybení vyvoditi zá-
věr, že mezi námi a nimi trvá jist
příčinná spojitost.“ To opravdu zvučí
jako fatalism, a věru že se nelze ubrániti jakés
pověře, když nyní k Slivnici se přidružila ještě
Bregalnice .
Simičův
Simič
Džordževič
Slivnica
Bala
Bulharsko
Srbsko
Ustavna Srbija
Canko
9
article
Dva protějš k yl
Což, pro boha, ani nad nimi se balkánšt
Slované ještě nezamyslí. Ani ony nemohou
tedy přetíti řetěz oné osudné příčinné sou-
vislosti, jež má býti jakýmsi podivným tancem
v němž padá hned ten, hned onen tanečník
zvédá se, aby postupně opět jeden po druhém
padal?
Osud Balkánu jest v rukou srbsko-bulhar-
ských i po Bregalnici. Na tom nic nemění la-
ciná sláva Rumunska. Nic nemění nové obsa-
zení Drinopole Turky. Záleží jen na tom, zda
slovo budou míti pudem řízené massy či uvědo-
mělá a jedenkráte už organická politika, zalo-
žená na poctivé přímosti a otevře-
nosti, prostá záludnosti a tajemnůstkářství
i všech stínů nedůvěry. Nedůvěra stvořila
Slivnici i Bregalnici. Ona se provlékala jako
zmije i všemi snahami o srbsko-bulharské sblí-
žení ať na kulturním či hospodářském poli
Chcete ji živiti dále?
Arnautské nepokoje zčerstva dokazují, jal
jest daleko k definitivnímu řešení balkánské
otázky. Se změnou jmen jsme vlastně tam, kde
jsme byli dříve. A to vše jen vinou Bregalnice
To není jen bulharská, nýbrž i srbská tragik
na jejíž účet obohatili se jiní. č. Slepánek.
Slovan
Turek
Slepánek
Balkán
Rumunsko
10
title
Balkánská situace.
11
article
Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské
(Pův. zpráva „Nár. Listů .)
Dnešní zprávy zní dosti chudě. Příčinou toho
je nařízení, které zapovídá sdělování pohybu vojsk
veřejnosti. Ale jisto je, že situaco je ješt
12
article
vážnější nežli včera. Posily, které se dnes
očkávaly, nestihly. Proto nutno přijmouti sdělení
že se Mavrovo dostalo zase do srbských rukou,
s reservou. Jedině je jisto, že u Kičeva narazili
Arnauté na mocný odpor, jejž se i dnes snaží zlo-
miti. (Dle dnešní tel. zprávy Arnauté zde pora-
žení.) Jinak na celé čáře Arnauté postu-
pují.
Proud útočící po pádu Debra na Kičevo-Go-
stivar, ač u Kičeva zadržen, prorazil si cestu stra-
nou ke Gostivaru. Bitka před Leunovem, o níž jsem
včera psal, skončila ústupem Srbů. Leunovo i Niči-
forovo obsadili Arnauté, Srbské čety brání se před
vsí Vrutka i Rečany. Gostivar je v nebez-
pečí. (Dle dnešní tel. zpr. Arnauté z Gostivaru
zahnáni.) Jeho pádem byl by i osud Prilipu zpe-
četěn.
Druhý proud Arnautů postupuje z Elbasanu
proti Ochridu. Tento byl už včera v nebezpečí.
Dle dnešních zpráv zdá se, že Arnauté obsadili
Strugu, čímž bylo obyvatelstvo Ochridu přinuceno
prchnouti do Bitolje, ač i ten má jen velice slabou
srbskou posádku.
Třetí nával Arnautů béře se směrem k Ljumě
i Prizrenu. Počet útočících páčí se asi na 6000.
Proti nim stojí jen několik čet srbských. Ljuma
padla dnes a byla Arnauty zapálena. (Dle dnešní
tel. zprávy Arnauté z Ljumy zapuzeni.) Srbové
brání se ještě před Ujlištěm i Ljuma-Kulou. Ale
cesta k Prizrenu stojí už přece otevřena. Jeden
zástup Arnautů, počtem asi 3000, stihl do vesnice
Vasjatu, která se nalézá jen 4 hodiny cesty o
Prizrenu.
Srba
Nič
Arnautý
Struga
Ljuma
Kula
Kičevogo
Gostivar
Elbasan
Ochrid
Bitolje
Prizren
Vasja
Kičevo
13
article
Také z novopkzarského sandža ku
se hlásí, že boje s Arnauty před Gusiní i Tuzami
trvají.
Celková síla Arnautů odhaduje
so asi na 88.000 mužů. Všichni jsou mo-
derně ozbrojení a vycvičení vojáci.
Srbové mají dosud v boji všeho všud
asi 2000 mužů, a to na frontě dlouhé
skoro 100 km! K tomu i toto slabé voj-
sko nebylo v době vypukautí nepo-
kojů v držení ani jediného vážného
strategického bodu. Všechna místa toho
druhu byla opuštěna dle přání Evropy.
Ale ani tato situace nebudí v Bělehra-
dě obavy. Jest jisto, že bude pořádek všude
obnoven, jakmile stihnou na bojiště mobilisované
posily. Veřejnost zajímá se proto skoro více vnitř-
ní situací v Albanii a otázkou rozsahu operací
trestní expedice srbské.
Jak telegrafují ze Soluna, postavení Ke-
mal beje jest úplně podkopáno, takž
se očekává útěk tohoto dobrodruha
V popředí vlády albanské stojí dnes
Essad paša, protivník Kemalův. Essa
chce získati pro sebe Turecko, kdežlo Kemal se
opíral o Rakousko a Evropu. Essad paša má dnes
mnoho přivrženců, své vojsko i značnou sumu pe-
něz, kterou zabavil provisorní balkanské vládě.
Kde se zastaví kárná expedice srbská, není
známo. Srbská vláda tvrdí, že nepře-
kročí hranic albanských. Ale na dru-
hé straně se ujišťuje, že vnucená hr a-
nice srbsko-albanská naprosto nevy-
hovuje potřebám Srbska, jsoue úpln
otevřenou vpádům Arnautů, i pouka-
zuje se k tomu žezahraníčná konste-
lace dovoluje, aby Srbsko okupoval
některé strategické body Albanie.
Srba
Essad
Kemalův
Kemal
Evropa
Bělehr
Albánie
Turecko
Rakousko
Srbsko
Soluna
Esso
km
14
article
Evropa není tomu nepřízniva a Rakousko jest iso-
lováno, nemohouc se dohodnouti ani s Italií, ani
s Německém.
Dnes ví se určitě o původu vzbouření Arnautů
toto: Dne 15. září nacházeli se v Elbasanu s ve-
likým počtem komítů Milan Malov
Stevan Hodžo i tři bulharští důstoj-
níci „na dovolené“. Petr Čaulev stojí se 300
komitů na cestě Bitolj-Ochrid. Plukovník
Markov dlel v Albanii krátce před propuknutím
nepřátelství a dopisoval odlud v šifrách se Sofijí.
To jsou nejlepší důkazy, že první zprávy o spo-
lečné akci Bulharů i Arnautů spočívají
na pravdě.
Arnauté v divoké bítce před Kíčevem jsou
rozbiti a prchají v nepořádku směrem k řecké hra-
níci, protože ústup přes Drim jest ohrožen po-
stupujícím srbským vojskem.
Tento stav věcí příměl srbskou vládu k tomu.
že mobilisovala prvý ročník moravské divise
přidělila některým plukovním kádrům nové bo-
jiště. Vrchní velení válečných operací nalézá se
ve Skoplji. Ovšem postup Arnnutů může býti za-
držen teprve počátkem příštího týdne, kdy větší
vojenské síly zasáhnou do boje
Města, která padla Arnautům do rukou, jsou
vesměs spálena. Obyvatelstvo ustuouje před lou-
peživými i krvelačnými hordami pod ochranou srb-
ského vojska.
Malov
Stevan Hodža
Čaulev
Markov
Bulhar
Evropa
Rakousko
Elbasan
Albánie
BitoljOchrid
15
title
Bělehrad. 27. září.
Bělehrad
16
article
Bitky jsou vesměs velmi tuhé a krvavé. Přináií
to s sebou povaha Arnautů, i to, že jsou vyzbro-
jeni jako každé jiné řadové vojsko. Zajímavo jest,
že Arnauté z Albanie mají manliche-
rovky nejnovějšího modelu, Arnaut
pak ze srbského territoria starší tu-
recké mauserovky, které v době srbské
okupace poschovávali v horách.
Jak bylo už hlášeno, královská vláda nařídila
mobilisací prvého ročníku cnoravské divise. Dle
toho neodpovídají pravdě zprávy o mobilisaci.
ostatních divisí. Ostatní vojsko se vůbec nebude
mobilisovati. Nařízení o vojenských cvičeních, o-
hlášené královským ukazem z dneška, diktoval
nutnost. Ale to neznačí, že rezervisté, kteří s
účastní cvičení, budou použiti mimo hranice dosa-
vadního Srbska. Naopak proti Arnautům užit bud
stálý vojenský kádr. Tento je už vyslán na obranu
srbského území proti Arnautům. Rezervisté zá-
stanou na hranicích starého území.
Stav v pohraničných krajich je velice vážný
protože na srbské territorium útočí veliké mass
Arnautů. Tito vpadají stále dále do nových míst.
Vojenské posily posílají se bez přerušení. Jakmile
stihne srbské vojsko v napadené kraje, bude za-
veden pořádek i vpád Arnautů bude zastaven.
Zpráva o dobytí Kičeva Arnauty se dementuje.
Neni pravda, že ministr války podal králi žá-
dost za propuštění.
Také na bulharae hranici není klid. Bulhaři
šiří nepořádek na hraníci starého i nového Srbska
Bulharská Telegrafní Agence tvrdí, že příčino
těchto nepořádků jsou výpady srbských vojen-
ských oddělení na pohraniční bulharské stráže.
Tato obvinění Srbů jsou lživá. Srbská vláda obrá-
tila se v té příčině na zdejšího ruského vyslanee
o zakročení, podávajíc mnu výkaz o chování Bul-
harů na hranici.
Arnautý
Bulhar
Srba
Albánie
17
article
Albanci o svých úspěších.
Z Valony, 29. září. Po tuhém boji byla
Dakovice Albanci zabrána a veliké množ-
ství zbraní a nábojů ukořistěno. Rovně
Ochrida, kde Albanci dobyli mnoho děl
potravin. Prizren jest obklopen a očekává
se každou chvili jeho pád.
černá Hora přípravuje se na všemožné případy
Z Cetyně, 29. září. (K. k.) Nehledě k jedno-
tlivým potyčkám, neudála se žádná sráž-
k a na albansko-černohorských hranicích. Čer-
nohorci chovají se zdrželivě ve svých posta
veních. Byla však učiněna opatření, aby byl
přípraveni na všechny možné případy.
Nabízejí přerušení nepřátelství.
Z Bělehradu, 29. září. Vůdce Albaneů
Riza bej nabídl veliteli srbského vojska, aby
zahájena byla vyjednávání o přerušení nepřá-
telství, za něhož by prý Albancí zastavili
všechny operace.
Z Vídně, 29. září. Zdejší dobře zpravená
srbská místa přijala zprávu o albanské nabídce
s úsměvem. Praví se, že nabídka nebud
rozhodně přijata jednak proto, že Srb-
sko nepovažuje dosavadní vpád Albanců za
válku, nýbrž za vpády, které musí býti náležitě
potrestány, jednak proto, že Riza bej nemůže
zaručiti, že mluví jménem všech Albanců a že
operace skutečně budou přerušeny.
Srbské boje s Albanci.
Z Bělehradu, 29. září. Pryní větší po-
rážku utrpěli Albanci u Ochridy
kde ztratili 1000 mužů. U Dibry stojí 10.000
Albanců moderně vyzbrojených za velení Iy
Boljetince. Pokus Albanců dobýti
Prizren byl dosud Srby zmaře n.
Proslýchá se, že dojde k mobilisaci celé
srbské armády.
Plukovník Popovič vrchním velitelem proti
Albancům.
Z Bělehradu, 29. září. (K. k.) Plukovníl
Damián Popovič byl jmenován vrchním veli-
telem vojska, operujícího proti Albancům.
Albanec
Srb
Srba
Popovič
Damián Popovič
Valon
Ochrida
Prizren
Cetyně
Bělehrad
Vídeň
I Boljetince
Albanec
18
article
V drobném prodejls
ranní člsle a sobě
sa s
večarni
za tk
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
Inseráty
platí se hotové napřed.
Předplncení a fnserty přijím
administrace v Marianské al., a
Tam nacházaji so tát
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rakoplav se nevraceji
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
Vůdce německého dělnictva o vyrovnání.
Na schůzi zemských důvěrníků německo-
nacionálního dělnictva prohlásil posl. Knirsch,
že Němci v Čechách musí žádati prohlášení
jasného stanoviska vlády v otázce vyrovnání,
ježto prý podle událostí v českém táboře
musí zůstati vyrovnaci jednání úplně bez-
výsledno. Nad to i kníže Thun jest nej-
nevhodnějším inspiratorem takových vyrov-
nacích jednání. Obzvláštní význam mají pro
Němce letošní delegace, kdež budou kladeny
mimořádné vojenské požadavky. Tu musí
prý Nationalverband žádati národněpolitické
záruky anebo i volby do delegací odmítnouti.
Německé dělnictvo v Čechách nuceno prý
vůči žalostným sporům o svolání německého
zemského sněmu vésti konsekvence a od-
volati své zástupce ze 24členného výboru
německého. V resoluci žádají zemští důvěr-
níci německo-národního dělnictva jednotnou
positivní politiku Němců v Čechách a mimo
jiné hospodářskou samostatnost obou národ-
ností a provedení volební opravy do všech
veřejných sborů zastupitelských.
Němec
Thun
Čechy
21
article
Němečtí radikálové proti Volksratu.
Na schůzi německo-radikálních důvěr-
niků, v nedělí v Litoměřicích konané, bylo
usneseno, z důvodů německé jednoty neza-
ujímati stanoviska oproti posledním zjevům
při zřizování jednotné organisace Němců
v Čechách. Shromáždění důvěrníci zjišťuji,
že německoradikální poslanci nikdy nepo-
zbyli souvislosti se širokými vrstvami volič-
stva a že požívají neobmezené důvěry jeho.
Z toho důvodu musí každý pokus poruční-
kování poslanců a voličstva každé doby od-
mítnut býti co nejostřeji. »Jsme přesvědčeni,
že v tomto smýšlení jsme za jedno s pře-
vážnou většinou nacionálně smýšlejícího oby-
vatelstva německého v Čechách« praví lito-
měřičtí radikálové. To ovšem tvrdí o sobě
i Tittovci, jak vysvítá z nedělního úvodníku
nejnovějšího tělesného orgánu třebenického
samovládce, »Prager Tagblattu«.
Němec
Prager
Litoměřice
Čechy
22
article
Z Moravy.
Dne 27. září 1913
Morava
23
article
(Posoudcovském jmenováni.)
Promlouvaje o německém „Besiizstandu“u
krajského soudu v Olomouci, který nejnovějším
soudoovským jmenováním byl důkladně potvrzen,
píše orgán posl. Fischera: „Tento status quo drží
Hochenburger s Blevlebenem a nikdo se ne-
ozývá a nikdo nedovede prokázat a
dokázat neudržitelnost této ne-
spravedlivosti.“ Když jsme mnohokráte
volali naše poslance, hlavně říšské k zodpovědno-
sti za přehmaty německé vlády při dosazování
německých úřadníků i do českých
krajů na Moravě, tu jsme vždy byli hlasem vo-
lajícího na poušti. Myslili jsme, že „náš moravský
sněm“ ve Vídni snad z pouhé pohodlnosti není
vždy na místě, když se jedná o obsazování důle-
žitých posic úřadnických. Orgán posl. Fischera
upírá mu však vůbec schopnost prokázat a doká-
zat neudržitelnost této nespravedlnosti, jde tedy
mnohem dále nežli my a nebude moci tedy činiti
nám výčitky lisk pokrokového bloku moravského,
že proti pokreku moravskému píšeme. Ten po-
vzdech orgánu posl. Fischera ovšem nepostačí, aby
naši lhostejnost, aby zájem naší veřejnosti vy-
burcoval. Snad ani to nechtěl; kruhy ty už ne-
vyburcuje nic. Kdyby nám jednoho dne všechny
úřadníky české vzali a dali samé Němce, bude
jim to také jedno. České strany musí se rvát
mezi sebou, a proto nevidí na frontu německou.
Zrovna v těchto dnech jmenována byla řada úřad-
níků soudních. Byli jsme při lom hodně odstrčeni.
Němci přeskakovali 15—50 spoluúřadníků, hlavně
českých, výborně kvalilikovaných. Co se napsalo
proti státnímu zástupci Bukvayovi? Sám hlavní
Fischer
Němec
Olomouc
Morava
Vídeň
Bukvay
25
article
Do Paříže?
Do Paříže?
V Paříží, 20. září.
Paříž
26
article
V tuto dobu, kdy začínají opět návraty
do měst, se dosud ničím neporuší klid paříž-
ských škol. Teprve říjnem se zahájí vyučo-
vání v obecných a středních školách a teprve
listopadem se otevrou vysoké školy. Do té
doby jest ještě daleko, než zase ovzduší města
proživne a vzruší se velikou intelektuáln
prací, jež se v něm rodí a dovršuje, než chva-
tem a starostmi se naplní dneska ještě opu-
štěné a tiché síně a chodby Sorbonny a ostat-
ních učilišť, než latinská čtvrt bude míti zase
všechen svůj národ a než boulevard St. Mi-
chel, dnes ještě poloprázdný, se stane mezi-
národním tržištěm vážných i lehkovážných
hovorů, procházek a schůzek, horování
úsměvů.
Jsme-li více než celým měsícem vzdáleni
zahájení universitního roku, jsme zcela blízko
době, kdy začnou odjezdy do Paříže, kdy za-
čne se sjížděti sem se všech končin světa mla-
dá inteligence, jež touží doplňovati zde svoje
vzdělání nebo ověřiti si v tomte ohnisku sou-
časné kultury, co studiem a prací získala
wybudovala ve svých domovech.
Jest jedním z nejkrásnějších poslání ze-
mě francouzské a jedním z nejsvětějších úkolů
Paříže býti učitelkou ostatním národům a býti
jim ještě více. Neboť je to přece jen stále
Francie, která nejen oslňuje naše oči svou
osvětovou bohatostí minulých století, nýbrž
která razí a buduje nebo aspoň naznačuje
cesty, jimiž se bere celá kulturní Evropa.
Přese všechny zlověstné hlasy, jež se snaží
věštiti neštěstí současné Francie, přece jen
stále zde se rozhodují osudy národů, přece jen
zde se utvářejí nové formy sociálního života
a tato země velké revoluce první za ně jde
v boj, a přece jen zde stále jest nejintensiv-
nější ona posvátná výheň nových myšlenek
Paříž
Evropa
Francie
Sorbonna
27
article
ve vědě a umění. A jestli snad někdy se zdá.
že se Francie v některém oboru zpožďujea
že jiný přejal její vůdčí místo, stává se to jen
lím, že to, co dala nedávná minulost, bylo
příliš silné a mohutné, než aby to mohlo býti
spěšně dožito v letu a přerodu událostí a idejí
Mluví se tolikrát o úpadku národa francouz-
ského. Jsou, pravda, bolesti a chátrání, jež
se projevují v dnešní Francii. Ale jde sku-
tečně o zjevy speciální, nejde o zjevy vše-
obecné, jež zasahujíce dnes tuto zemi, i v tom-
to směru první na řadě, dostaví se zítra za
stejných podmínek jinde? A jest vůbee
možno, aby země úpadku měla právě svým
životem moderní doby tak rozhodující slovo
a aby takovou mocí připoutávala k sobě?
Co nevidět, začne se sjížděti do Paříže
ze všech končin světa akademická mládež,
nejpohostinnější z pohostinných míst Paříže.
Sorbonna, se stane babylonským zmatkem
jazykův. Od několika posledních let začínají
míti Čechy značnější podíl mezi těmito cizinci
nežli kdy bývalo. Není tomu dávno, co se vy-
pravovali z Čech do Paříže ročně sotva tři
čtyři posluchači a v poslední době dosahoval
počet českých posluchaček a posluchačů n
zdejších vysokých školách v jednom roce po-
čtu dvaceti až třiceti. Je to zjev jistě potěši-
telný, nejen tím, že napovídá, jak značnější
procento české mládeže se vypravuje na stu-
die do ciziny, nýbrž že ukazuje, jak potřeb
lepšího styku a poznání s Francií se u nás
živěji pobiťuje. Padá zde jistě na váhu i znač-
ný vzrůst počtu posluchačů universitních na
filosofické fakultě i naše vzrůstající zámož-
nost, která dovoluje v každém případě ná-
kladnější vypravení se do cizíny.
Francie
Paříž
Čechy
Sorbonna
28
article
Dnes, kdy poslední prázdninový měsíc se
u nás schyluje ke konci, bude třeba rozhod-
nouti v mnoha případech onu šťastnou a úrod-
nou otázku: kam? Jde-li o cizinu a byl-li
bych tázán, v každém případě bych řekl
Jeďte do Paříže. A hledal bych nejvýmluv-
nější slova přesvědčiti o tom, že i v tom pří-
padě, když možno mnoho a mnoho získati
Berlíně, Vídni, Londýně a kde jinde, Paříž
jest přece jen jediné město, které poskytuje
největší a nejširší možnost rozvoje a rozpěti
sil a nejbohatší prameny ukojení touhy po
vzdělání. Sotva jest jinde stejná nebo dokonce
větší iniciativnost práce — a jaké úporné
nadšené práce! — nežli právě v tomto městě,
o němž největší část ciziny ovšem ví jen tolik,
že to je město světových radovánek a lehkého
života. Sotva jinde tak inspiruje a tak oboha-
cuje samo ovzduší, v němž se ocitáte, jako
Paříži. A nikde nelze učiti se lépe oné vzácné
moudrosti života harmonicky vyváženého
prací a vznešenými požitky světa jako zde.
Paříž
Berlín
Vídeň
Londýn
29
article
Vím dobře, že první setkání s Paříží přine-
sou zklamání. Představujeme si Francouze jako
vzor dokonalého národa a Paříž jako souhrn
všech velkých předností a vymožeností světa
a doby. První cesta z Východního nádraží
uvede ve zmatek: našinec octne se v křikla-
vých a hlomozivých ulicích, v nichž ohromná
frekvence a malá dbalost hřeší poněkud více.
než omluvitelno, na účel čistoty. A první se-
tkání s Francouzi, jež z pravidla mají velm
málo zájmu a otcovské starostlivosti o bez-
radného cizince, nemůže než vyvolati trpk
zkušenosti. Ale to jsou všechno věci, které
nepadají na váhu, zcela vnější dojmy. Přijdou
jiná zklamání. Francie jest něco zcela jiného,
než co pod jejím jménem známe, a něco ji-
ného, než co nám tane na mysli, jako ideál
národa. Nutno se s ní zvolna smiřovati, nutno
ji pomalu prožívati, vyváděti sebe z omylůa
dávati se přesvědčovati o její pravdě. Zna-
mená to ponenáhlu zcela se vyměniti, pře-
budovati své názory, dáti v menším neb vět-
ším rozsahu nové bezpečnější základy svému
duchovnímu životu.
Pro nás Čechy znamená však toto se-
tkání s Francií ještě mnohem více. Pro nás
jest nejúrodnějším zpytováním svědomía
vzpamatováním se z oněch neblahých vlivů
nejbližšího sousedství, jemuž i nevědomky i
vědomě podléháme. Teprve zde jako nikde
jinde sí uvědomíme, co němectví tkví na nás.
Francouz
Čecho
Paříž
Francie
30
article
jak jsme přejali slepě od Němců i společenské
formy života i způsoby myšlení i názory, jak
jsme tolikrát popřeli a zapomněli, co nám
jest vlastní a co potřebovalo jen péči poma-
lého a rozvážného vývoje, aby dalo potřeb-
nou složku nového života, a jak v překotnosti
a chvatu jsme adoptovali cízí nesourodé for-
my, jen abychom se udrželi zdánlivě v tempu
doby, a jak jsme tolikrát českého ducha
oblékli přese všechnu nevraživost a nenávist
v německé roucho. Zde ve Francii napadne
našince ledovým dotknutím ona otázka, zda
skutečně němectví končí někde před Plzníč
není-li jím proniknuta celá vlast. A zde a od-
tud možno nejlépe odhadnouti, pokud jsme se
vzkřísili k svému češství a pokud dobrovolně
podléháme cizí, nám nesourodé kultuře.
To je velikou zásluhou Paříže, že uvád
nás v tato osvobozovací zamýšlení se. Při-
spívá k tomu vlastně jedno z prvních zkla-
mání. V kolika případech odjíždíme sem nej-
lépe vypravení studiem a četbou a ocitáme
se při prvních krocích v rozporu, vidouce, že
vše, co poznáváme, jest vybudováno na ji-
ných základech a vyrostlo za jiných podmí-
nek. A jestliže v tolika případech můžeme
uznati veškery zásluhy námi přejatých bez-
pečných systémů a method, nemůžeme se
ubrániti obdivu jasné a logické bystrosti
Francouze, jeho přesné koncepci a jeho obrat-
né a vyrovnané formě. Je to úrodná žeň na-
lézati a budovati sebe v rozporu dvou vel-
kých kultur.
Němec
Francouz
Francie
Paříž
31
article
Nejedná se ovšem jenom o Sorbonnu při
odjezdech na studie do Paříže, ač na univer-
sitě je zapsán největší počet českých poslu-
chačů. Umělecké školy lákají ode dávna sem
ku pramenům moderního umění, jakkoliv snad
méně než na příklad Mnichov a jakkoliv může
Francie — budiž mi dovoleno říci toto kacíř-
ství — velmi výhodně doplniti vzdělání na-
šich mladých architektů svým neomylným pří-
kladem v harmonickém a bezpečném řešeni
a rozvržení ploch a konstrukcí, kteréžto ta-
jemství zdá se býti zde více prozrazeno nez
kdekoliv jinde. Ale ode dávna připoutávala
k sobě zejména jedna škola světového jména
a vynikající pověsti, Svobodná škola věd po-
litických. Nemine roku, aby nečítala aspoň
několík českých posluchačů, když ne žáků,
kteří i při krátké době na ní ztrávené si od-
nášejí do svého domova a do svých let ve-
řejné činnosti neocenitelná poznání, a nelze
si přáti, než aby tato škola vychovávala co
nejvíce i našich politiků i našich žurnalistů,
neboť jistě by tím byl urychlen onen obrat
k lepšímu, o nějž se právě v poslední době
usiluje u nás upřímněji, nežli kdy dříve. Vy-
soká škola věd sociálních jest u nás příliš
dobře známa, než aby bylo třeba znovu při-
pomínati a doporučovati pozornosti tento
Paříž
Mnichov
Francie
svobodný škola věda
soká škola věda
32
article
ústav, který se stal vzorem tolika jiným v ce-
lém kulturním světě. Bylo by třeba vypočí-
távati dlouhou řadu škol, v nichž každá může
v tom nebo onom směru zajímati. Bylo by
nutno připomenoutí školu orientálních jazyků,
kde naši slovanšti filologové najdou v řediteli
akademie a profesoru ruštiny p. P. Boyerovi
vynikajícího slavistu a znamenitého učitele,
školu Louvru, jejíž přednášky uvedou poslu-
chače ve styk s nejlepšími francouzskými
představiteli historie umění a archeologie,
jakými jsou zejména André Michel a E. Pot-
tier. Vysokou školu věd obchodních, posky-
tující veškero vzdělání pro služby konsulární
a pro obchod a bankovnictví velkého slohu,
a co jiných škol odborných by bylo třeba uvá-
děti, jimiž proslulo vysoké školství fran-
couzské.
Ale při Paříži — a ještě jen o Paříž se
může jednati při odjezdech do Francie — ne-
jde jenom o universitu nebo jiný ústav, jde o
mnohem více. Všechna musea a všechny ty
ohromné sbírky, Louvre, museum Grimetovo,
Trocadéro a ostatní, jsou také chrámy vědy
a jsou svrchovanými a nedomyslitelně velký-
mi prameny vzdělání. A všechen život města,
všechen život Paříže, jež není méně bezpeč-
ná než Praha a méně nemorální než Berlín,
jakkoliv kde jaká dobrodružná povídá ní k
Boyer
André Michel
Paříž
Francie
Louvre
Praha
Berlín
škola Louvre
muzeum Grimetovo