ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74f1b400-8f17-11dd-9fbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 72, person 46, org 14, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 30. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
a ranni a večerní listy předplácí sa v Praza v ndhmninástranl na měste. na čtvrt fsta * dvoji donáškou a másin na čtvrt leta ke ve Biliálkácho na měsie IKaoS Poštou Ba vriet : . . . k o s dvoji zásllko nésí na vrie: . : .kZ
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách. Z Bělehradu, 26. září. (Pův. dopis „Nár. Listů“) Bezuzdná arnautská plemena dávají Evro pě první lekci o neužitečné sentimentálnosti. s jakou byl „arnautluk“ hýčkán evropskou vt- plomacií. Podávají důkaz, že chtějí dále zů- slati živlem neklidu a rozkladu, jímž byli do- sud. Jako zbojníci vpadají do mírných soused- ních krajů. Tenhle živel že jest zralým pro s- mosprávu? že zaslouží záštity Evropy, kte- réž se dosud dostávalo jen ohroženým kře- sťanským národům osmanského císařství? Tenhle živel že zaslouží obdivu nad chrabro- stí? Vždyť zbaběle přepadá bezmála bezbran- né kraje. V Srbsku dosud neví se, co to má zname- nati. Je-li to výpad arnautské bezuzdnostt č zlověstné znamení nových zápletek? Odumřelo náhle vše v obchodě i v zemědělství. Energi- cké zakročení vojenské správy mobilisací prvé výzvy ad disponendum ministra vojenství bude míti nepochybně dobrý účinek na arnautský temperament. Arciť Srbsko jest odhodláno ne- jen odraziti Arnauty, ale i zabezpečiti se pro budoucnost. Srbsko není Tureckem. Ono chce se poctivě věnovati produktivní práci, povzne- sení hospodářské a kulturní úrovně své rozší- řené země, ono chce míti klid. A ten si musí při této příležitosti jinak zaručiti, než to mo- hou učiniti velmoci, jichž „garancie“ na Bl- káně mají tak truchlivou historií.
Evra Praha Bělehrad Evropa Srbsko Turecko
6 article
S poplašnými zprávami o arnautských vý- padech vyrojila se i spousta jiných, jež před- stavily tvářnost Balkánu v novém zamračení Tak zprávy o mobilisaci v Turecku, o tajné mobilisaci v Bulharsku a pod. My těmto zprá- vám tak mnoho nepřikládáme vážnosti. Na Balkáně vyčerpáno hospodářsky vše, co jen se dalo vyčerpati. Dle vyprávění vojínů za druhé války Makedonie byla už vypráhlou a vyčer- panou, že tamější obyvatelstvo nevzpamatuje se tak brzy ze svého zmrzačení, Státní poklad- ny nemají více válečných fondů. A všechny balkánské země bez rozdílů mají teprve za- kousnouti do hořkých plodů války: finanční krise. Ještě moratoria trvají. Jako náplasti na ranách kryjí, co uvnitř hnisá. Dnes či zítra operace jest nevyhnutelna. Náplast musí dolů a pak teprve provalí se vřed. To se týče jak Srbska, tak Bulharska, tak Turecka i Řeck větší či menší měrou. Arnautské výpady arciť ztěžují mírnou Hikvidaci válečného stavu. Ony vnášejí do této resignované atmosféry podráždění, které by mohlo velmi škoditi všem ostatním na Balkáně. všem, kteří nemohou žíti dle arnautského vzoru: z loupeže, nýbrž jsou odkázáni na prácí a na plody své píle. V Bulharsku snad arnautská svévole na- plní srdce škodolibostí a hlavy různorodými kombinacemi. Ale my nevěříme, že Bulharsko prodlouží dále svoji nešťastnou politiku, jež byla puzena temným pudem zášti a zloby, vý- ronem oné minulosti srbsko-bulharské, která krvavými šlépějemi procházela se Makedonií Nám Čechům Bulhaři dnes vytýkají náš odpor proti politice, jež přivedla k Bregalnici. Kdyby Bulhaři jen drobet se zamyslili, jen poněkud vy- kročili z jakoby začarovaného kruhu své ma- kedonské suggesce, sami by musili sebe od- souditi. Zaplakali by nad sebou i nad ssuti- nami slovanského podníkání, jako jsme nad nimi už vyplakali se my. Třebaže dnes užo
Čecho Bulhar Balkán Turecko Bulharsko Makedonie Srbsko
7 article
tom marno hovořiti, přece nové a nové výčit- ky nám Bulhary činěné nás vybízejí, abychom řekli jim hlasem uraženého a zraněného hrdé- ho srdce: Vzpamatujte se aspoň nyní z vášní- vosti hazardního hráče, jenž všeho vůkol sebe zapomíná a jen jako vytřeštěně zírá na osud- né kostky, a ztrativ vše, sebe menší prostřed- ky shání, aby je vsadil a snad pomocí nich vše ztracené zpět získal. Vzpamatujte sel Dnes v Bulharsku děje se malá rekapitu- lace logického řetězu, jehož posledním člán- kem byla Bregalnice. Žel, že viny nechce nikdo příznati. Na národ se svaluje. Národ chtěl vál- ku, on sám za ni odpovídá... Opravdu? Ná- rod jako celek je odjakživa dítě, jež se dá rádo vésti silnými jedinci, jež se dá poučiti o lepším Neštěstím bylo, že toho nikdo neučinil. Nikdo Historikovo péro tam položí těžiště viny, jejíž stíny neodvratně padnou na ty, kteří jsou po- vinni s nasazením všech sil regulovati národní hnutí a postaviti se vstříc širokými prsy hnut mass, pokud jen pudu podléhají. Kdo to učinil
Bulhar Bulharsko
8 article
Nikdo. Rozmýšlejíce o tom všem tu na Bal- káně, div že nepodlehneme fatalismu. Už tak snad musilo býti. Už je to snad opravdu t „podivná podobnost“, o níž psala radikálni „Ustavna Srbija“ někdy v dubnu 1903, hovoříc o poměrech mezi Bulharskem a Srbskem- „Mezi tím, co se děje u nás a zároveň u Bul- harů někdy se ukáže podivná podobnost, jež není bez svého hlubokého významu. Deficity máme my i oni. Je-li u nás politická krise, ná- sledují i oni za námi. Po pádu Simičova kabi- netu 1897 ani Stojilův v Bulharsku se neudržel Simiče zaměnil Vladan Džordževič, onoho Ra- doslavov, jehož vláda velmi byla podobna Vla- danově. Když u nás odzvoněno tomuto, přišlo se i tam po jistém kolébání ke koalici Canko- vistů a Karavelovístů. Z této současnosti zjevů mohl by se přímo bez pochybení vyvoditi zá- věr, že mezi námi a nimi trvá jist příčinná spojitost.“ To opravdu zvučí jako fatalism, a věru že se nelze ubrániti jakés pověře, když nyní k Slivnici se přidružila ještě Bregalnice .
Simičův Simič Džordževič Slivnica Bala Bulharsko Srbsko Ustavna Srbija Canko
9 article
Dva protějš k yl Což, pro boha, ani nad nimi se balkánšt Slované ještě nezamyslí. Ani ony nemohou tedy přetíti řetěz oné osudné příčinné sou- vislosti, jež má býti jakýmsi podivným tancem v němž padá hned ten, hned onen tanečník zvédá se, aby postupně opět jeden po druhém padal? Osud Balkánu jest v rukou srbsko-bulhar- ských i po Bregalnici. Na tom nic nemění la- ciná sláva Rumunska. Nic nemění nové obsa- zení Drinopole Turky. Záleží jen na tom, zda slovo budou míti pudem řízené massy či uvědo- mělá a jedenkráte už organická politika, zalo- žená na poctivé přímosti a otevře- nosti, prostá záludnosti a tajemnůstkářství i všech stínů nedůvěry. Nedůvěra stvořila Slivnici i Bregalnici. Ona se provlékala jako zmije i všemi snahami o srbsko-bulharské sblí- žení ať na kulturním či hospodářském poli Chcete ji živiti dále? Arnautské nepokoje zčerstva dokazují, jal jest daleko k definitivnímu řešení balkánské otázky. Se změnou jmen jsme vlastně tam, kde jsme byli dříve. A to vše jen vinou Bregalnice To není jen bulharská, nýbrž i srbská tragik na jejíž účet obohatili se jiní. č. Slepánek.
Slovan Turek Slepánek Balkán Rumunsko
10 title
Balkánská situace.
11 article Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské (Pův. zpráva „Nár. Listů .) Dnešní zprávy zní dosti chudě. Příčinou toho je nařízení, které zapovídá sdělování pohybu vojsk veřejnosti. Ale jisto je, že situaco je ješt
12 article
vážnější nežli včera. Posily, které se dnes očkávaly, nestihly. Proto nutno přijmouti sdělení že se Mavrovo dostalo zase do srbských rukou, s reservou. Jedině je jisto, že u Kičeva narazili Arnauté na mocný odpor, jejž se i dnes snaží zlo- miti. (Dle dnešní tel. zprávy Arnauté zde pora- žení.) Jinak na celé čáře Arnauté postu- pují. Proud útočící po pádu Debra na Kičevo-Go- stivar, ač u Kičeva zadržen, prorazil si cestu stra- nou ke Gostivaru. Bitka před Leunovem, o níž jsem včera psal, skončila ústupem Srbů. Leunovo i Niči- forovo obsadili Arnauté, Srbské čety brání se před vsí Vrutka i Rečany. Gostivar je v nebez- pečí. (Dle dnešní tel. zpr. Arnauté z Gostivaru zahnáni.) Jeho pádem byl by i osud Prilipu zpe- četěn. Druhý proud Arnautů postupuje z Elbasanu proti Ochridu. Tento byl už včera v nebezpečí. Dle dnešních zpráv zdá se, že Arnauté obsadili Strugu, čímž bylo obyvatelstvo Ochridu přinuceno prchnouti do Bitolje, ač i ten má jen velice slabou srbskou posádku. Třetí nával Arnautů béře se směrem k Ljumě i Prizrenu. Počet útočících páčí se asi na 6000. Proti nim stojí jen několik čet srbských. Ljuma padla dnes a byla Arnauty zapálena. (Dle dnešní tel. zprávy Arnauté z Ljumy zapuzeni.) Srbové brání se ještě před Ujlištěm i Ljuma-Kulou. Ale cesta k Prizrenu stojí už přece otevřena. Jeden zástup Arnautů, počtem asi 3000, stihl do vesnice Vasjatu, která se nalézá jen 4 hodiny cesty o Prizrenu.
Srba Nič Arnautý Struga Ljuma Kula Kičevogo Gostivar Elbasan Ochrid Bitolje Prizren Vasja Kičevo
13 article
Také z novopkzarského sandža ku se hlásí, že boje s Arnauty před Gusiní i Tuzami trvají. Celková síla Arnautů odhaduje so asi na 88.000 mužů. Všichni jsou mo- derně ozbrojení a vycvičení vojáci. Srbové mají dosud v boji všeho všud asi 2000 mužů, a to na frontě dlouhé skoro 100 km! K tomu i toto slabé voj- sko nebylo v době vypukautí nepo- kojů v držení ani jediného vážného strategického bodu. Všechna místa toho druhu byla opuštěna dle přání Evropy. Ale ani tato situace nebudí v Bělehra- dě obavy. Jest jisto, že bude pořádek všude obnoven, jakmile stihnou na bojiště mobilisované posily. Veřejnost zajímá se proto skoro více vnitř- ní situací v Albanii a otázkou rozsahu operací trestní expedice srbské. Jak telegrafují ze Soluna, postavení Ke- mal beje jest úplně podkopáno, takž se očekává útěk tohoto dobrodruha V popředí vlády albanské stojí dnes Essad paša, protivník Kemalův. Essa chce získati pro sebe Turecko, kdežlo Kemal se opíral o Rakousko a Evropu. Essad paša má dnes mnoho přivrženců, své vojsko i značnou sumu pe- něz, kterou zabavil provisorní balkanské vládě. Kde se zastaví kárná expedice srbská, není známo. Srbská vláda tvrdí, že nepře- kročí hranic albanských. Ale na dru- hé straně se ujišťuje, že vnucená hr a- nice srbsko-albanská naprosto nevy- hovuje potřebám Srbska, jsoue úpln otevřenou vpádům Arnautů, i pouka- zuje se k tomu žezahraníčná konste- lace dovoluje, aby Srbsko okupoval některé strategické body Albanie.
Srba Essad Kemalův Kemal Evropa Bělehr Albánie Turecko Rakousko Srbsko Soluna Esso km
14 article
Evropa není tomu nepřízniva a Rakousko jest iso- lováno, nemohouc se dohodnouti ani s Italií, ani s Německém. Dnes ví se určitě o původu vzbouření Arnautů toto: Dne 15. září nacházeli se v Elbasanu s ve- likým počtem komítů Milan Malov Stevan Hodžo i tři bulharští důstoj- níci „na dovolené“. Petr Čaulev stojí se 300 komitů na cestě Bitolj-Ochrid. Plukovník Markov dlel v Albanii krátce před propuknutím nepřátelství a dopisoval odlud v šifrách se Sofijí. To jsou nejlepší důkazy, že první zprávy o spo- lečné akci Bulharů i Arnautů spočívají na pravdě. Arnauté v divoké bítce před Kíčevem jsou rozbiti a prchají v nepořádku směrem k řecké hra- níci, protože ústup přes Drim jest ohrožen po- stupujícím srbským vojskem. Tento stav věcí příměl srbskou vládu k tomu. že mobilisovala prvý ročník moravské divise přidělila některým plukovním kádrům nové bo- jiště. Vrchní velení válečných operací nalézá se ve Skoplji. Ovšem postup Arnnutů může býti za- držen teprve počátkem příštího týdne, kdy větší vojenské síly zasáhnou do boje Města, která padla Arnautům do rukou, jsou vesměs spálena. Obyvatelstvo ustuouje před lou- peživými i krvelačnými hordami pod ochranou srb- ského vojska.
Malov Stevan Hodža Čaulev Markov Bulhar Evropa Rakousko Elbasan Albánie BitoljOchrid
15 title
Bělehrad. 27. září.
Bělehrad
16 article
Bitky jsou vesměs velmi tuhé a krvavé. Přináií to s sebou povaha Arnautů, i to, že jsou vyzbro- jeni jako každé jiné řadové vojsko. Zajímavo jest, že Arnauté z Albanie mají manliche- rovky nejnovějšího modelu, Arnaut pak ze srbského territoria starší tu- recké mauserovky, které v době srbské okupace poschovávali v horách. Jak bylo už hlášeno, královská vláda nařídila mobilisací prvého ročníku cnoravské divise. Dle toho neodpovídají pravdě zprávy o mobilisaci. ostatních divisí. Ostatní vojsko se vůbec nebude mobilisovati. Nařízení o vojenských cvičeních, o- hlášené královským ukazem z dneška, diktoval nutnost. Ale to neznačí, že rezervisté, kteří s účastní cvičení, budou použiti mimo hranice dosa- vadního Srbska. Naopak proti Arnautům užit bud stálý vojenský kádr. Tento je už vyslán na obranu srbského území proti Arnautům. Rezervisté zá- stanou na hranicích starého území. Stav v pohraničných krajich je velice vážný protože na srbské territorium útočí veliké mass Arnautů. Tito vpadají stále dále do nových míst. Vojenské posily posílají se bez přerušení. Jakmile stihne srbské vojsko v napadené kraje, bude za- veden pořádek i vpád Arnautů bude zastaven. Zpráva o dobytí Kičeva Arnauty se dementuje. Neni pravda, že ministr války podal králi žá- dost za propuštění. Také na bulharae hranici není klid. Bulhaři šiří nepořádek na hraníci starého i nového Srbska Bulharská Telegrafní Agence tvrdí, že příčino těchto nepořádků jsou výpady srbských vojen- ských oddělení na pohraniční bulharské stráže. Tato obvinění Srbů jsou lživá. Srbská vláda obrá- tila se v té příčině na zdejšího ruského vyslanee o zakročení, podávajíc mnu výkaz o chování Bul- harů na hranici.
Arnautý Bulhar Srba Albánie
17 article
Albanci o svých úspěších. Z Valony, 29. září. Po tuhém boji byla Dakovice Albanci zabrána a veliké množ- ství zbraní a nábojů ukořistěno. Rovně Ochrida, kde Albanci dobyli mnoho děl potravin. Prizren jest obklopen a očekává se každou chvili jeho pád. černá Hora přípravuje se na všemožné případy Z Cetyně, 29. září. (K. k.) Nehledě k jedno- tlivým potyčkám, neudála se žádná sráž- k a na albansko-černohorských hranicích. Čer- nohorci chovají se zdrželivě ve svých posta veních. Byla však učiněna opatření, aby byl přípraveni na všechny možné případy. Nabízejí přerušení nepřátelství. Z Bělehradu, 29. září. Vůdce Albaneů Riza bej nabídl veliteli srbského vojska, aby zahájena byla vyjednávání o přerušení nepřá- telství, za něhož by prý Albancí zastavili všechny operace. Z Vídně, 29. září. Zdejší dobře zpravená srbská místa přijala zprávu o albanské nabídce s úsměvem. Praví se, že nabídka nebud rozhodně přijata jednak proto, že Srb- sko nepovažuje dosavadní vpád Albanců za válku, nýbrž za vpády, které musí býti náležitě potrestány, jednak proto, že Riza bej nemůže zaručiti, že mluví jménem všech Albanců a že operace skutečně budou přerušeny. Srbské boje s Albanci. Z Bělehradu, 29. září. Pryní větší po- rážku utrpěli Albanci u Ochridy kde ztratili 1000 mužů. U Dibry stojí 10.000 Albanců moderně vyzbrojených za velení Iy Boljetince. Pokus Albanců dobýti Prizren byl dosud Srby zmaře n. Proslýchá se, že dojde k mobilisaci celé srbské armády. Plukovník Popovič vrchním velitelem proti Albancům. Z Bělehradu, 29. září. (K. k.) Plukovníl Damián Popovič byl jmenován vrchním veli- telem vojska, operujícího proti Albancům.
Albanec Srb Srba Popovič Damián Popovič Valon Ochrida Prizren Cetyně Bělehrad Vídeň I Boljetince Albanec
18 article
V drobném prodejls ranní člsle a sobě sa s večarni za tk Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní Inseráty platí se hotové napřed. Předplncení a fnserty přijím administrace v Marianské al., a Tam nacházaji so tát redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rakoplav se nevraceji
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Vůdce německého dělnictva o vyrovnání. Na schůzi zemských důvěrníků německo- nacionálního dělnictva prohlásil posl. Knirsch, že Němci v Čechách musí žádati prohlášení jasného stanoviska vlády v otázce vyrovnání, ježto prý podle událostí v českém táboře musí zůstati vyrovnaci jednání úplně bez- výsledno. Nad to i kníže Thun jest nej- nevhodnějším inspiratorem takových vyrov- nacích jednání. Obzvláštní význam mají pro Němce letošní delegace, kdež budou kladeny mimořádné vojenské požadavky. Tu musí prý Nationalverband žádati národněpolitické záruky anebo i volby do delegací odmítnouti. Německé dělnictvo v Čechách nuceno prý vůči žalostným sporům o svolání německého zemského sněmu vésti konsekvence a od- volati své zástupce ze 24členného výboru německého. V resoluci žádají zemští důvěr- níci německo-národního dělnictva jednotnou positivní politiku Němců v Čechách a mimo jiné hospodářskou samostatnost obou národ- ností a provedení volební opravy do všech veřejných sborů zastupitelských.
Němec Thun Čechy
21 article
Němečtí radikálové proti Volksratu. Na schůzi německo-radikálních důvěr- niků, v nedělí v Litoměřicích konané, bylo usneseno, z důvodů německé jednoty neza- ujímati stanoviska oproti posledním zjevům při zřizování jednotné organisace Němců v Čechách. Shromáždění důvěrníci zjišťuji, že německoradikální poslanci nikdy nepo- zbyli souvislosti se širokými vrstvami volič- stva a že požívají neobmezené důvěry jeho. Z toho důvodu musí každý pokus poruční- kování poslanců a voličstva každé doby od- mítnut býti co nejostřeji. »Jsme přesvědčeni, že v tomto smýšlení jsme za jedno s pře- vážnou většinou nacionálně smýšlejícího oby- vatelstva německého v Čechách« praví lito- měřičtí radikálové. To ovšem tvrdí o sobě i Tittovci, jak vysvítá z nedělního úvodníku nejnovějšího tělesného orgánu třebenického samovládce, »Prager Tagblattu«.
Němec Prager Litoměřice Čechy
22 article
Z Moravy. Dne 27. září 1913
Morava
23 article
(Posoudcovském jmenováni.) Promlouvaje o německém „Besiizstandu“u krajského soudu v Olomouci, který nejnovějším soudoovským jmenováním byl důkladně potvrzen, píše orgán posl. Fischera: „Tento status quo drží Hochenburger s Blevlebenem a nikdo se ne- ozývá a nikdo nedovede prokázat a dokázat neudržitelnost této ne- spravedlivosti.“ Když jsme mnohokráte volali naše poslance, hlavně říšské k zodpovědno- sti za přehmaty německé vlády při dosazování německých úřadníků i do českých krajů na Moravě, tu jsme vždy byli hlasem vo- lajícího na poušti. Myslili jsme, že „náš moravský sněm“ ve Vídni snad z pouhé pohodlnosti není vždy na místě, když se jedná o obsazování důle- žitých posic úřadnických. Orgán posl. Fischera upírá mu však vůbec schopnost prokázat a doká- zat neudržitelnost této nespravedlnosti, jde tedy mnohem dále nežli my a nebude moci tedy činiti nám výčitky lisk pokrokového bloku moravského, že proti pokreku moravskému píšeme. Ten po- vzdech orgánu posl. Fischera ovšem nepostačí, aby naši lhostejnost, aby zájem naší veřejnosti vy- burcoval. Snad ani to nechtěl; kruhy ty už ne- vyburcuje nic. Kdyby nám jednoho dne všechny úřadníky české vzali a dali samé Němce, bude jim to také jedno. České strany musí se rvát mezi sebou, a proto nevidí na frontu německou. Zrovna v těchto dnech jmenována byla řada úřad- níků soudních. Byli jsme při lom hodně odstrčeni. Němci přeskakovali 15—50 spoluúřadníků, hlavně českých, výborně kvalilikovaných. Co se napsalo proti státnímu zástupci Bukvayovi? Sám hlavní
Fischer Němec Olomouc Morava Vídeň Bukvay
24 title
FEUILLETON.
25 article Do Paříže?
Do Paříže? V Paříží, 20. září.
Paříž
26 article
V tuto dobu, kdy začínají opět návraty do měst, se dosud ničím neporuší klid paříž- ských škol. Teprve říjnem se zahájí vyučo- vání v obecných a středních školách a teprve listopadem se otevrou vysoké školy. Do té doby jest ještě daleko, než zase ovzduší města proživne a vzruší se velikou intelektuáln prací, jež se v něm rodí a dovršuje, než chva- tem a starostmi se naplní dneska ještě opu- štěné a tiché síně a chodby Sorbonny a ostat- ních učilišť, než latinská čtvrt bude míti zase všechen svůj národ a než boulevard St. Mi- chel, dnes ještě poloprázdný, se stane mezi- národním tržištěm vážných i lehkovážných hovorů, procházek a schůzek, horování úsměvů. Jsme-li více než celým měsícem vzdáleni zahájení universitního roku, jsme zcela blízko době, kdy začnou odjezdy do Paříže, kdy za- čne se sjížděti sem se všech končin světa mla- dá inteligence, jež touží doplňovati zde svoje vzdělání nebo ověřiti si v tomte ohnisku sou- časné kultury, co studiem a prací získala wybudovala ve svých domovech. Jest jedním z nejkrásnějších poslání ze- mě francouzské a jedním z nejsvětějších úkolů Paříže býti učitelkou ostatním národům a býti jim ještě více. Neboť je to přece jen stále Francie, která nejen oslňuje naše oči svou osvětovou bohatostí minulých století, nýbrž která razí a buduje nebo aspoň naznačuje cesty, jimiž se bere celá kulturní Evropa. Přese všechny zlověstné hlasy, jež se snaží věštiti neštěstí současné Francie, přece jen stále zde se rozhodují osudy národů, přece jen zde se utvářejí nové formy sociálního života a tato země velké revoluce první za ně jde v boj, a přece jen zde stále jest nejintensiv- nější ona posvátná výheň nových myšlenek
Paříž Evropa Francie Sorbonna
27 article
ve vědě a umění. A jestli snad někdy se zdá. že se Francie v některém oboru zpožďujea že jiný přejal její vůdčí místo, stává se to jen lím, že to, co dala nedávná minulost, bylo příliš silné a mohutné, než aby to mohlo býti spěšně dožito v letu a přerodu událostí a idejí Mluví se tolikrát o úpadku národa francouz- ského. Jsou, pravda, bolesti a chátrání, jež se projevují v dnešní Francii. Ale jde sku- tečně o zjevy speciální, nejde o zjevy vše- obecné, jež zasahujíce dnes tuto zemi, i v tom- to směru první na řadě, dostaví se zítra za stejných podmínek jinde? A jest vůbee možno, aby země úpadku měla právě svým životem moderní doby tak rozhodující slovo a aby takovou mocí připoutávala k sobě? Co nevidět, začne se sjížděti do Paříže ze všech končin světa akademická mládež, nejpohostinnější z pohostinných míst Paříže. Sorbonna, se stane babylonským zmatkem jazykův. Od několika posledních let začínají míti Čechy značnější podíl mezi těmito cizinci nežli kdy bývalo. Není tomu dávno, co se vy- pravovali z Čech do Paříže ročně sotva tři čtyři posluchači a v poslední době dosahoval počet českých posluchaček a posluchačů n zdejších vysokých školách v jednom roce po- čtu dvaceti až třiceti. Je to zjev jistě potěši- telný, nejen tím, že napovídá, jak značnější procento české mládeže se vypravuje na stu- die do ciziny, nýbrž že ukazuje, jak potřeb lepšího styku a poznání s Francií se u nás živěji pobiťuje. Padá zde jistě na váhu i znač- ný vzrůst počtu posluchačů universitních na filosofické fakultě i naše vzrůstající zámož- nost, která dovoluje v každém případě ná- kladnější vypravení se do cizíny.
Francie Paříž Čechy Sorbonna
28 article
Dnes, kdy poslední prázdninový měsíc se u nás schyluje ke konci, bude třeba rozhod- nouti v mnoha případech onu šťastnou a úrod- nou otázku: kam? Jde-li o cizinu a byl-li bych tázán, v každém případě bych řekl Jeďte do Paříže. A hledal bych nejvýmluv- nější slova přesvědčiti o tom, že i v tom pří- padě, když možno mnoho a mnoho získati Berlíně, Vídni, Londýně a kde jinde, Paříž jest přece jen jediné město, které poskytuje největší a nejširší možnost rozvoje a rozpěti sil a nejbohatší prameny ukojení touhy po vzdělání. Sotva jest jinde stejná nebo dokonce větší iniciativnost práce — a jaké úporné nadšené práce! — nežli právě v tomto městě, o němž největší část ciziny ovšem ví jen tolik, že to je město světových radovánek a lehkého života. Sotva jinde tak inspiruje a tak oboha- cuje samo ovzduší, v němž se ocitáte, jako Paříži. A nikde nelze učiti se lépe oné vzácné moudrosti života harmonicky vyváženého prací a vznešenými požitky světa jako zde.
Paříž Berlín Vídeň Londýn
29 article
Vím dobře, že první setkání s Paříží přine- sou zklamání. Představujeme si Francouze jako vzor dokonalého národa a Paříž jako souhrn všech velkých předností a vymožeností světa a doby. První cesta z Východního nádraží uvede ve zmatek: našinec octne se v křikla- vých a hlomozivých ulicích, v nichž ohromná frekvence a malá dbalost hřeší poněkud více. než omluvitelno, na účel čistoty. A první se- tkání s Francouzi, jež z pravidla mají velm málo zájmu a otcovské starostlivosti o bez- radného cizince, nemůže než vyvolati trpk zkušenosti. Ale to jsou všechno věci, které nepadají na váhu, zcela vnější dojmy. Přijdou jiná zklamání. Francie jest něco zcela jiného, než co pod jejím jménem známe, a něco ji- ného, než co nám tane na mysli, jako ideál národa. Nutno se s ní zvolna smiřovati, nutno ji pomalu prožívati, vyváděti sebe z omylůa dávati se přesvědčovati o její pravdě. Zna- mená to ponenáhlu zcela se vyměniti, pře- budovati své názory, dáti v menším neb vět- ším rozsahu nové bezpečnější základy svému duchovnímu životu. Pro nás Čechy znamená však toto se- tkání s Francií ještě mnohem více. Pro nás jest nejúrodnějším zpytováním svědomía vzpamatováním se z oněch neblahých vlivů nejbližšího sousedství, jemuž i nevědomky i vědomě podléháme. Teprve zde jako nikde jinde sí uvědomíme, co němectví tkví na nás.
Francouz Čecho Paříž Francie
30 article
jak jsme přejali slepě od Němců i společenské formy života i způsoby myšlení i názory, jak jsme tolikrát popřeli a zapomněli, co nám jest vlastní a co potřebovalo jen péči poma- lého a rozvážného vývoje, aby dalo potřeb- nou složku nového života, a jak v překotnosti a chvatu jsme adoptovali cízí nesourodé for- my, jen abychom se udrželi zdánlivě v tempu doby, a jak jsme tolikrát českého ducha oblékli přese všechnu nevraživost a nenávist v německé roucho. Zde ve Francii napadne našince ledovým dotknutím ona otázka, zda skutečně němectví končí někde před Plzníč není-li jím proniknuta celá vlast. A zde a od- tud možno nejlépe odhadnouti, pokud jsme se vzkřísili k svému češství a pokud dobrovolně podléháme cizí, nám nesourodé kultuře. To je velikou zásluhou Paříže, že uvád nás v tato osvobozovací zamýšlení se. Při- spívá k tomu vlastně jedno z prvních zkla- mání. V kolika případech odjíždíme sem nej- lépe vypravení studiem a četbou a ocitáme se při prvních krocích v rozporu, vidouce, že vše, co poznáváme, jest vybudováno na ji- ných základech a vyrostlo za jiných podmí- nek. A jestliže v tolika případech můžeme uznati veškery zásluhy námi přejatých bez- pečných systémů a method, nemůžeme se ubrániti obdivu jasné a logické bystrosti Francouze, jeho přesné koncepci a jeho obrat- né a vyrovnané formě. Je to úrodná žeň na- lézati a budovati sebe v rozporu dvou vel- kých kultur.
Němec Francouz Francie Paříž
31 article
Nejedná se ovšem jenom o Sorbonnu při odjezdech na studie do Paříže, ač na univer- sitě je zapsán největší počet českých poslu- chačů. Umělecké školy lákají ode dávna sem ku pramenům moderního umění, jakkoliv snad méně než na příklad Mnichov a jakkoliv může Francie — budiž mi dovoleno říci toto kacíř- ství — velmi výhodně doplniti vzdělání na- šich mladých architektů svým neomylným pří- kladem v harmonickém a bezpečném řešeni a rozvržení ploch a konstrukcí, kteréžto ta- jemství zdá se býti zde více prozrazeno nez kdekoliv jinde. Ale ode dávna připoutávala k sobě zejména jedna škola světového jména a vynikající pověsti, Svobodná škola věd po- litických. Nemine roku, aby nečítala aspoň několík českých posluchačů, když ne žáků, kteří i při krátké době na ní ztrávené si od- nášejí do svého domova a do svých let ve- řejné činnosti neocenitelná poznání, a nelze si přáti, než aby tato škola vychovávala co nejvíce i našich politiků i našich žurnalistů, neboť jistě by tím byl urychlen onen obrat k lepšímu, o nějž se právě v poslední době usiluje u nás upřímněji, nežli kdy dříve. Vy- soká škola věd sociálních jest u nás příliš dobře známa, než aby bylo třeba znovu při- pomínati a doporučovati pozornosti tento
Paříž Mnichov Francie svobodný škola věda soká škola věda
32 article
ústav, který se stal vzorem tolika jiným v ce- lém kulturním světě. Bylo by třeba vypočí- távati dlouhou řadu škol, v nichž každá může v tom nebo onom směru zajímati. Bylo by nutno připomenoutí školu orientálních jazyků, kde naši slovanšti filologové najdou v řediteli akademie a profesoru ruštiny p. P. Boyerovi vynikajícího slavistu a znamenitého učitele, školu Louvru, jejíž přednášky uvedou poslu- chače ve styk s nejlepšími francouzskými představiteli historie umění a archeologie, jakými jsou zejména André Michel a E. Pot- tier. Vysokou školu věd obchodních, posky- tující veškero vzdělání pro služby konsulární a pro obchod a bankovnictví velkého slohu, a co jiných škol odborných by bylo třeba uvá- děti, jimiž proslulo vysoké školství fran- couzské. Ale při Paříži — a ještě jen o Paříž se může jednati při odjezdech do Francie — ne- jde jenom o universitu nebo jiný ústav, jde o mnohem více. Všechna musea a všechny ty ohromné sbírky, Louvre, museum Grimetovo, Trocadéro a ostatní, jsou také chrámy vědy a jsou svrchovanými a nedomyslitelně velký- mi prameny vzdělání. A všechen život města, všechen život Paříže, jež není méně bezpeč- ná než Praha a méně nemorální než Berlín, jakkoliv kde jaká dobrodružná povídá ní k
Boyer André Michel Paříž Francie Louvre Praha Berlín škola Louvre muzeum Grimetovo