2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. listopadu 1913. Číslo 30.
4
article
hlasy obchodnictva i živnostnictva dokumentují, že
naše veřejnost je již syta stagnace a negace, ale
dychtí po positivní práci politiky kulturní a so-
ciální. (Výborně! Souhlas. Potlesk.) Vítáme jako
osvobození, že mizí strach z dematogie
máme přes všechno mentorování o vlastenectv
dost odvahy volati po spravedlivém
národním vyrovnáni jako záruky
činné, kulturní a školské politiky. (Bouře souhlasu.
Výborněí)
Učitelstvo nedá se již zakřiknouti a bude na-
dále podporovati politiku rozumu a potírati poli-
tiku mandátovou. Víme, že vyrovnávací jednání
nepřivodí věčný smír obou národů, ale věříme, že
při dobré vůli dá se najíti modus vivendi. (Výbor-
něl) Sklamou-li učitelstvo všechny naděje a nedo-
stane-li se mu brzké pomoci, pak nesmí se nikdo
5
article
liviti, uposlechne-li učitelstvo pove-
Tů výkonnéhokomítétu, který připra-
vuje taktiku odporu. Řečník ličí kulturní
škody, které by odpor přivodil, jedná o provedi-
telnosti akce resistenční, k níž by učitel-
stvo jen nerado sáhlo, ježto by tak utlumiti musilo
svoje ideály. K velice vzrušující scéně došlo, když
řečník tázal se shromážděných, byli-li by do jed-
noho ochotni v daný čas beze všech vý-
hrad uposlechnouti povelů výkonně-
ho komitétu učitelských organisací
Okamžitě všichni učitelé vstávají s
míst. Bouřlivě souhlasí a hlučně projevu-
ií plnou solidaritu. Na přítomné zástupee
korporací neučitelských působila scéna přímo sen-
sačně. Řečník končí apelem k udržení a pěstování
plné solidarity a přáním, aby záhy došlo učitel-
stvo splnění svých tužeb. (Potlesk. Souhlas dlouh
trvající)
Jménem místní organisace národní strany svo-
bodomyslné mluvil pak p. JUDr. Vlasák. Újišťu-
je učitelstvo sympatiemi strany a jedná o význa-
mu a ceně sympatií veřejnosti pro snahy učitelské.
JUDr
Vlasák
organizace národní strana
6
article
Končí ubezpečením, že strana svobodom. učine
vše, aby smutný stav učitelstva byl zlepšen. (Po-
tlesk. )
Rovněž pro zlepšení hmotného stavu učitelů
zvláště se zřetelem k větší kulturní potenci mluvá
p. inž. Preis. Velmi příznivý dojem vyvolala
hlučně aklamovaná řeč p. starosty města Ma-
cháčka, který oceňuje význam učitelstva, slibu-
je, že město Kutná Hora učiní všechno, čím by po-
depřela snahy po brzkém příznivém rozřešení
utázky učitelské. Dále vyřizuje plné sympatle
Svazu českých měst, kterýžto sbor se usnesl na
plné podpoře všech snah po brzké úpravě učit.
plalů. (Výborně! Potlesk.) Neobyčejně vroucněa
energicky pojednal o učitelské krisi p. továrník
Ant. Mölzer. Pravil, že existenční boj učitel-
stva dotýká se všech vrstev, a že živnostnictvo
úzkostlivě sleduje celý zápas, poněvadž těžce by
neslo smutných následků opovězené resistence.
Ing
Preis
Antonín
Mölzer
Ma
Kutná Hora
svaz český město
7
article
Živnostnictvo však plně chápe odhodlání učitel-
stva, cítí s nim. Povede-li se učitelstvu lépe, bu-
dou toho příznivé důsledky i u živnostnictva. Zvý-
šený příjem si učitelstvo neponechá, ale získá jim
živnostnictvo. Povede-li se učitelstvu dobře, bude
moci věnovati se dětem, jichž pokrok mnohoná-
sobně odmění každé sebe větší zlepšení stavu
učitelskému. [Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
Jménem organisace soc. demokratické mluvil
p. JUDr. Bondi, který především horoval pro
všeobecné hlasovací právo. Předseda Jednoty uč.
mešť. škol p. Petr Skalický vítal proslov tov.
Möllera jako dokumení smýšlení v občanstvu, do-
poručoval pevnou solidaritu a vyslovil potěšení,
že druhá manifestační schůze učitelská tak roz-
hodně a přímo slavnostně prohlásila, že bude na
slovo poslušna všech povelů z ústředí. Mluví pak
o významu a způsobu pasivní resistence učitelské
a vyzývá občanstvo, aby v zájmu mládeže ujalo
se učitelstva. (Výborně! Pošlesk.)
Přečteny pak některé pozdravné dopisy, jako
posl. dra. Schustra, městské rady v Ledči, obch.
gremia, posl. dra. Pazderky atd.
JUDr
Bond
Skalický
Möller
Schustr
Pazderka
Ledeč
8
article
Velmi značný odpor, stěží předsedou utlumený
ozval se po přečtení dopisu poslance Mašaty
který se omlouval z neúčasti, protože prý vázán
je zásadním usnesením klubu říšských poslanců,
neúčastniti se schůzi učitelských,
dokud nebude dáno poslancům zado-
stiučinění za pražskou učit. schůzi
Svazu Velké Prahy. Učitelstvo projevovalo
podiv nad tím, že by mělo snášeti důsledky jed-
nání jisté části učitelstva, v zemských orga-
nisacích nezastoupeného.
K návrhu p. říd. uč. Svěceného příjata pak
jednomyslně a s hlučným souhlasem tato
resoluce.
„Učitelstvo z okresů čáslavského, haberského
ledečského, uhliřsko-janovického a kutnohorského,
shromážděné na manifestační schůzi protestní dne
2. listopadu 1913, těžce nese, že míra jeho sebeza-
pírání jest napinána tak, že vháněno je na pokra
zoufalství, kdy nebude moci býti nikým viněno
z opomíjení ideálních svých snah, jimž by za nor-
málních poměrů ze srdce rádo jako vždy i nadále
sloužilo
Obyvatelstvo tehoto království donuceno jest
mocí zákonnou, aby odvádělo na potřeby zemské
daně a dávky, o kterých se tvrdilo, že jich bude
v prvé řadě použito na úpravu platů učitelských,
ježto, jak patent z 26. července t. r. praví, „nelze
dojemného přímo volání učitelstva“ pomíjeti. Ale
z peněz těchto placeny jsou dluhy obstrukční po-
litiky minulého sněmovního období a povolaní či-
nitelé nechávají nadále jak učitelstvo, tak škol-
ství naše v nezměrné bídě a chrožují tak kulturní
vývoj českého národa.
Mašat
svaz Velká Praha
9
article
Apelujeme tudiž na oit zodpovědnosti nejen
vlády, ale i politických kruhů a veškeré naší ve-
řejnosti, aby uchránily toto slavné království před
kulturními pohromami, které ohrožují silou ne-
odvratnou vývoj nejen přítomné, ale i budoucí
generace našeho národa a zadrží na léta rozvoj
národohospodářský naší vlasti. Aby se tak ne-
stalo, budiž pracováno povolanými kruhy k tomu,
aby obnoveny byly čestnou dohodou
obou kmenů národních pravidelné
ústavní poměry v staroslavném to m-
to království. Nechť stalisícové, kteří vy-
děděni jsou ze spolurozhodování o osudech naší
vlasti, ačkoliv prací, potem, krví i penězi svými
k rozkvětu jejímu přispívají, připuštění jsou k vo-
lebnímu osudí při volbách, zřízených na podkladě
všeobecného, rovného práva hlasovacího.
V přítomné době nejen ná poslanecké sně-
movně, ale i na sněmovně panské žádáme, aby
se postaraly o vydatnou pomoc zemským financím
dotud, dokud zemi samostatné prameny příjmů při-
znány nebudou. Učitelstvo bude se na činnost po-
litických stran dívati tak a vyvodi důsledky, jaké
stanovisko zaujmou politické strany zvláště k ma-
lému finančnímu plánu, od něhož očekává rychlou
pomoc v zoufalé situaci. Definitivní úprava platů
učitelských budiž co nejrychleji provedena. Ihned
pak nechť vláda uloží zemské správní komisi, aby
od 1. července 1913 vyměřila učitelstvu platy
které mu přiznala již roku 1912 komise školská.
od 1. ledna 1914 pak nechť zemská správní komise
vyměří učitelstvu platy dle osnovy zákona, vy-
pracovaného touže školskou komisí.
Nestane-li se učitelstvu po právu, jež mu bylo
přiznáno celou širokou veřejnosti politickou, do
31. prosince 1913, prohlašujeme jednomyslně, že
v mezích zákona provedeme svůj boj, jak jej ohlá-
sil veřejnosti výkonný komitét českého učitelstva.
10
article
I. sjezd krejčovských hromad
pomocnických v Praze.
I. sjezd krejčovských hromad
pomocnických v Praze.
Včera konal se v Praze prvý sjezd pomocni-
ckých hromad krejčovských v mramorovém sále
Obecního domu za velmi hojné účasti zájemníků.
Jednání po 10. hodině dopol. zahájil jménem
sjezdového výboru p. Čálek. přivílav srdečně
přítemné. Potom bez debaty zvolene předsednictvo
(rp. Hrizbyl z Prahy předsedou, Havlík z Li-
berce a Beneš z Král. Vinohradů místopředsedy
a Křivana z Písku zapisovatelem).
Předseda p. Hrizbyl. ujav se řízení sjezdu.
pozdravil zástupce úřadů a korporací, jakož i čet-
né delegáty nejen z království Českého, ale i z
markrabství Moravského. Přítomni byli m. j. pp.
mag. sekretář Hansik za živnostenský úřad praž-
ský, v. okr. komisař Burda za instruktorát, insp
Weigner za Technologické museum, kom.r.
Veit za obch. a živn. komoru v Praze; dále sta-
rosta Zemské jednoty krejčovských společenstev
království Českém Kříž. za pražské společenstvo
krejčích náměstek Pechač, za žižkovské spole-
čenstvo Menčík a za vinohradské Kaše. Za-
stoupeny byly pomocnické hromady z následují-
cích měst: Č. Brodu. Ml. Boleslavi, N. Bydžova.
Jičína, Jablonce n. N., Kladna. Náchoda, Lonn.
Písku, Prahy. Liberce, Rokycan, Roudnice, Král.
Vinohradů, Žižkova, Brna a Prostějova. Kromě toho
vyslaly zástupce své pražské pomocnické hromady
při živn. společenstvech kožešníků, modistů a ru-
kavičkářů.
Na programu byly tyto předměty: 1. Zemská
odborná sprostředkovatelna práce. 2. Zřízení vyššt
akademie pro krejčovství v Praze. 3. Hospodářská
i správní neodvislost hromady pomocnické od spo-
lečenstva, 4. Kollektivní smlouvy pracovní dle
§ 114. živn. řádu. 5. Zájem hromady pomocnické na
věené i mravní výchově krejčovského dorostu.
Čálek
Havlík
Beneš
Král
Křivan
Weigner
Veit
Praha
Písek
Č . Brod
Boleslav
N . Bydžov
Jičín
Jablonec
Kladno
Náchod
Lonn
Liberec
Rokycany
Roudnice
Žižkov
Brno
Prostějov
Burda
11
article
Zpravodajem k č. 1. byl přednosta živnosten-
ského referátu B. magistrátu král. hlav. města
Prahy p. rada Fr. Cyr. VIk, jenž uvítán byl hluč-
ným potleskem. Řeč jeho sledována byla s napiatou
pozrností celého shromáždění, jež co chvíli pro-
jevovalo živý souhlas s jeho názory, svědčícími o
výborné znalosti všech přislušných poměrů a vztahů
při krejčovské živnosti. Po řeči jeho, která byla
bouřlivým potleskem odměněna, schválena byla
jednomyslně tato resolucei
Prvý sjezd krejčovských hromad pomocni-
ckých, konaný dne 2. listopadu 1913 v Praze, vy-
slechnuv věcné a přesvědčivé vývody zpravodaje
mag. rady Vlka, upřímně vítá v zájmu krejčovské
živnosti podnět, aby při Zemské jednotě českých
společenstev krejčovských v království Českém v
Praze zřízena byla Zemská odborná sprostředkova-
telna práce, a pověřuje dalšími pracemi pomocni-
ckou hromadu společenstva krejčích v královském
hlavním městě Praze ve shodě s interesovanými
korporacemi.“
Následoval referát starosty Zemské jednoty če-
ských společenstev krejčovských v království Če-
ském p. A. Z. Kříže, redaktora „Krejčovských
Listů“ o akademii pro krejčovství v Praze. Dle vý-
vodů jeho od 50 let krejčovská živnosť upadá; ne-
poslední příčinou smutného zjevu toho jest zánik
dílen. Strojová výroba vytlačila ruční a otevírá do-
kořán dvéře výrobkům vídeňským a pařížským.
Cyr
Vik
Vlk
Praha
Francie
Český v Praha
12
article
Náběh k nápravě učiněn v odborném pokračovacím
školství živnostenském: ke školám těm měla by
řaditi se vyšší akademie pro krejčovství, která by
také byla povolanou institucí pro mistrovské zkouš-
ky. (Souhlas.)
Starosta pomocnické hromady při pražském
společenstvu krejčích p. J. Hrizbyl pojednal
č. 3. a 5. programu. Pomocnické hromady ne-
pokládá pro dělnické zájmy za mrtvoly, naopak
význam jich pro urovnévání sporů mezi dělnictvem
a zaměstnavateli nesluší podceňovati. Zdůraznil pak
povinné příspěvky pomocnické, jež dlužno vymá-
hati právě tak, jako pojistné přispěvky nemocenské.
Pokud jde o učně, číselně dokládá a poukazuje
na nepřiměřený jich počet u jednotlivých společen-
stev, žádaje, aby připouštění byli pouze v dílnách
k tomu způsobilých, a aby i pro učednice zavedena
byla všude 3letá doba učební. Akceniuje pro hro-
mady pomocnické právo dozoru na učně.
J Hrizbyl
13
article
Sjezd dle ujištění řečníkova zvláštním pamět-
ním spisem na všech povolaných místech upozorn
na svá přání a požadavky. [Pollesk.)
Pan Kříž podotýká, že také Zemská jednot
krejčovských společenstev, jsouc plně o tom pře-
svědčena, že učednice za dvě leta nemůže se řádně
krejčovině naučiti, podnikne kroky, aby učebn
doba učednic u všech odborných společenstev krej-
čovských byla prodloužena na 3 leta.
Na to tajemník p. R. Laube promluvil výstiž-
ně o kollektivních smlouvách, načež jednohlasně
přijala byla následující resoluce:
„Sjezd prohlašuje, že pro přítomnou dobu nej-
lepší formou úpravy námezdního poměru v odboru
jest kollektivní smlouva pracovní. Ona zavádí jed-
notné výrobní poměry pro jednotlivá společenstva
na základě dchody mezi zákonnými organisacem
obou zúčastněných kontrahentů na smlouvě pracov-
ní. Doporučuje však, aby uzavřené kollektivní
smlouvy byly v celé zemi jednotny co do hlav-
ních podmínek, a nebyly uzavírány s platností delší
2 roků. Předsednictvu sjezdu se ukládá, aby pod-
niklo kroky ke změně § 114. b) odst. 4. živn. řádu.
aby platně uzavřená kollektivní smlouva byla pr
všechny členy společenstva závaznou.
Potem přikročil starosta p. Hrizbyl p
půl 2. hodině odpol. k ukončení sjezdového jednání.
kteréž bylo veskrze důstciné i klidné, věnovav
vřelou posmrtnou vzpomínku před několika dny
skonavšímu Kamilu Špinovi, předsedovi sjezdo-
vého výboru.
Nepřítomnost svou při sjezdu omluvili m.
poslanci: dr. Baxa, Neumann, Buříval, dr. Hübsch-
mann a Slavíček.
Pořadatelstvo s průběhem sjezdu může být
v každém směru spokojeno.
Kříž
R Laub
Špina
Baxa
Neumann
Buříval
doktor
Hübsch
14
title
Politický přehled.
16
article
Další spolupracovnictví s českými učíteli
Další spolupracovnictví s českými učíteli
nemožno?
Přihodila se zajímavá věc, že vůdce ně
meckého učitelstva cís. rada Legler byl po své
upřímnosti k učitelstvu v českém táboře zkou-
mán a v českém tisku odborném uznán lehkým
na váze seriosnosti. Dva české učitelské časo-
pisy „Český Učitel“ a „škola měšťanská“ při-
nesly trefnou karakteristiku jeho jednání v
otázce učitelských platů, upozornivše na jeho
dvojakost. Dne 15. září postavil se totižs
ostatními německými politiky proti zahájení
vídeňských porad za účastenství knížete Thu-
na, druhého však dne dostavil se společně
posl. Pacherem k správci ministerstva financ
s přímluvou o úpravu platů učitelských. Do-
cela správně byl pan cís. rada nazván v českém
učitelském lisku mužem s dvěma dušemí a nej-
větším škůdcem učitelstva.
Legler odpovídá na tyto výtky ve „Fr.
Schulzeitung“, kde prohlašuje, že jest mu dalš
spolupracovnictví s českým učitelstvem ne-
možno. Nyní prý, když jest hlavní akce ve
vymáhání úpravy učitel. platů skončena a po-
moc skutečně v dozoru, odstrkují prý češt
učitelé dříve jim milého spolupracovníka ně-
meckého, spílajíce mu, aby později jednou sam
řeklí: Vidíte, věc provedli jsme my!“
Německý obstrukčník milým spolupracov-
níkem pro úpravu učitelských platů, kteréž
mohou býti upraveny jenom dělným sněmem
jaká to ironiel
že bylo politické a učitelské ramenářstv
tohoto císařského rady a učitelského politika
poznáno v českém táboře učitelském, sluší
upřímně vítati, škoda jenom, že se to nestale
už dávno dříve!
Pacher
Th
Francie
17
article
Syn pravého staročeského zemana na
emisařské cestě v německé říši.
Říškoněmecký Spolek pro němectví v ci-
zině měl na své letošní valné hromadě ve
Frankfurtě velmi vzácného hosta, ač nikoli
řídkého. Tajný rada J. V. a bývalý rakouský
ministr posl. dr. Schreiner dlel tam na jedné
ze svých propagačních cest za velkoněmeckou
propagandou, kterou provozuje od svého dosti
nedobrovolného odlepení od krajansko-mini-
sterského křesla velmi horlivě po obou stra-
nách černožlutých šraňků, k jichž nejhorlivěj-
ším, na štěstí až dosud theoretickým posuno-
vačům náleží. Podle zpráv až dosud došlých
byl jeho obšírný referát o němectví v Čechách
přijat s velkou pochvalou. Věříme milerádi
nepochybujeme, že honorář, který přiveze na
své pošumavské expropriace, bude přiměřený
této veliké pochvale.
doktor
Schreiner
Čechy
18
article
Poslanec Kloláč o obeslání vídeňských
konferencí.
Na včerejším pokračování sjezdu česk
nár. strany sociální proslovil posl. Klofáč
velikou řeč, jejímž hlavním jádrem jest otázka,
zdali se má vídeňských jednání o vyrovnání
zúčastniti také strana nár. sociální — a klad-
ná řečníkova odpověď na tut
otázku.
Posl. Klofáč ve vstupu své řeči pojedná-
val o „zajímavém myšlenkovém procesu a
kvasu“, který se ve straně odehrává jakožto
svědectví vývoje, bez něhož není života a není
budoucnosti. Je to krise, kterou strana „poti-
chu a rozumně prožívá“ jakožto prý posledn
vývojovou etapu od pouhého národního dělni-
ctví k opravdovému a domyšlenému seriosní-
mu národnímu socialismu. Vývoj tento klade
posl. Klofáč hlavně mimo parlament, k „správ-
nému ocenění parlamentu a poctivému odha-
du, co v parlamentě dokázat lze a nelze,“ do-
kládá, že přirozeně v prvé řadě děl-
nické politickérepresentace a po-
ctíví mluvčí demokracie musili
z poznání svého vyvodit důsled-
ky. To znamená neslibovat lídu — poku
parlamentu se týká — víc, než co skutečně
splnít můžeme, protožekaždé zklamá-
ní znamená depresi, omrzelosta
únavu a demokracie, která jest v Ra-
kousku teprve jen na začátku, energií a
mravní sílu lidu nesmí zbytečně
vyplýtvávati. Tato pravdomluvnější vý-
chova lidu neznamená resignaci a nesmí být
bez idejnosti, dí posl. Klofáč v dalším svém lí-
čení vlivů parlamentarismu a dokládá výslov-
ně — „ani okamžité neúspěchy ve
Kloláč
Klofáč
Posl
19
article
Vídni, za které konečně nikdo ne-
může — straně neublíží.“ Co se týče
české otázky, jest Klofáč ovšem toho mínění,
že chtít otázku tu rozřešit v parlamentě, pova-
žovati dlužno za naivnost, avšak tento názor
mu nepřekáží prohlásit: V parlamentě českou
otázku musíme rozvinout před obnovo-
váním rakousko-uherského vy-
rovnání, neboť to je jasno, že dnešní nepři-
rozená organisace státu neuspokojí nikoho.
Po tomto všeobecném úvodu přistoupil
řečník k otázce vídeňských konferencí i pravil
tu doslova:
Mnoho se mluví o smiřovačkách. Myslím, že
neprávem užívá se už toho slova, neboť smiřovač-
ky padly, když z nich odešli Mladočeši a agrár-
níci, dnes pak Němci chtějí ne dohodu — jež při
jejich stanovisku je vyloučencu — nýbrž oktroj.
a to proti ném, a jedná se jim snad o to, aby se to
stalo za vlády, možno-li ještě protičeštější a za
místodržitele jim ještě oddanějšího. Pro mne nent
tu otázkou smiřovacky nebo nesmiřovačky, o něž
vic nejde, nýbrž o to, jak německé intriky para-
lysovat a českou věc chránit před těžkými pohro-
mami. Kdyby někdo na nás žádal, abychom pomá-
hali k zákonům, český národ jakýmkoliv způso-
bem poškozujícím, řekneme přirozeně jednomyslné
„ne“. Jinou otázkou je — a tu už i agrárníci na
středu svolávají poradu společneu — můžeme-li se
vyhnout poradám o společném hájení ohrožených
českých zájmů a můžeme-li s dobrým svědomím
říci „ne“, kdyby národní menšiny naše, kdyby
chrožené rovné právo jazykové, atd., yclalo na
nás: haite českou věc v nejkritičtější chvili u těch,
kteří mají moc ji poškoditil Mé přesvědčení
je, že v době tak vážné, jako je nynější, český ra-
dikalism musí všude jit a všude bil se za naše sta-
noviska. Hlasování zavazuje a činí spoluzodpověd-
ným za kompromisování — nasadit vše k uhájení
Klofáč
Němec
Vídeň
20
article
toho, co považují za své právo, až do posledního
okamžiku, je povinností morální i věcnou, pak te-
prve — i po neúspěchu — mám klidné svědomí
neboť nikdo mi nemůže činít výtky, že jsem vyhý-
bal se boji a že jsem za sebe pohodlně nechal mlu-
vit a bojovat jiné. Není-li důvěry v dostatečnou
pevnost jiných, pak tím víc musíme samí vládě vše
řící přímo a bez okolků do očí. S nepřítelem ne-
mohu nemluvit, nepřitele musím porážet, nebo bít
se, aby on neporazil aspoňí mne. Musíme znát zá-
kulisí, vědět. v čem situace od leňska se změnila
a podle toho upravovat své kroky, všude aktivní
a nikde pasivní. Co až dosud strana konala, třeba
schváliti. V tem jsme jednomyslni. Co dál dělat
musíme ponechat rozhodnutí výk. výboru a posla-
neckého sboru, který nemůže mít ruce vázány.
nýbrž musí jednat dle toho, jak toho právě český
zájem bude vyžadovat. Pak nemůže nikdo nám čí
nit výtek, pak marné jsou intriky různé a komplo-
ty v Čechách proti naší straně.
Po poslanci Klofáčovi mluvil posl. Stří-
brný, který sřečívůdce své strany
přímo a místy příkře polemisoval
Není prý příčiny a nesmí býti dosavadní stano-
visko strany národně sociální v ničem sesla-
bováno, to prý patří k nepěkným vlastnostem
českým, býti náladovým a vrtkavým. Závěrel
řeči posl. Stříbrného proti obeslání vyzněl tím-
to odstavcem:
Neříkám, že do smiřovaček strana národně
zociální nesmí jíli za žádnou cenu, tvrdím pouze.
že dodnes nic se nezměnilo, abychom zaujímali jiné
stanovisko. Zvolili jste si své poslance i výkonný
výbor. a lu pro mne, rozumí se samo sebou, že
v otázkách taktických obě ty korporace mají plně
právo, aby zaujímaly vlastní stanovisko, třeba ke
změnění situace.
Klofáč
Stříbrný
Čechy
21
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
(Z bojů mezi slezskými Poláky a
Němel.)
Así před půl rokem vymohli Poláci na vládě
novou organisaci komise učitelské způsobilosti pro
polské a polsko-německé školy na Těšínsku. Až
do 4éto doby měla komise při německém učitel-
ském ústavě v Těšíně právo udileti způsobilost
jak pro polské, tak pro polsko-německé školy
práva tohoto v pravém slova smyslu zneužívala
k zásobování německých obcí, místních i okres-
ních školních rad a obcí polských, na jichž správu
však měli vliv Němci, renegátskými učiteli. A tito
učitelé přirozeně ze škol polských dělali školy
německo-polské a z těchto v pravém slova smyslu
školy německé. Konečně však vzepřeli se Poláci
těmto poměrům a když podařilo se jim prokázati,
že německá komise více než k znalosti polského
jazyka přihlíží ku politickým a agitačním schop-
nostem, vynutili na vládě výnos, kterým zřízena
byla polská zkušební komise při polském ústavě
v Bobreku u Těšína, německá při německém ú-
stavě v Těšině a konečně pro utrakvistické školy
zřízena byla komise smíšená, v níž polovina členů
jmenována byla z řad profesorů německého a po-
lovina z řad profesorů polského pedagogia. Před-
sedou měl býti jednou Polák, podruhé Němec
Protí tomuto výnosu spustili Němci nehorázný
křik. Když komise poprvé zkoušela, utekla polo-
vina kandidátů před zkouškou, a s druhou polo-
vinou, která se cítila „dobře“ připravenou, do-
padlo to velmi bledě. Němečtí členové komise
hrozili obstrukcí. Když ministr Hlussarek zakoli-
sal, hrozilo Kolo polské ve Vídní. Po nějaký čas
byl pokoj, než nyní dochází k bojém novým, jimž
v čele stojí německý poslanec za T'ěšín dr. Demel
a renegátský poslanec za bílský venkov Koždoň.
Polák
Němec
Protit
Hlussarek
doktor
Demel
Koždoň
Slezsko
Těšínsko
Bobrek u Těšín
Těšina
Vídeň
ský ústav v Těšín
22
article
Němci požadují bezpodmínečně, alny právo zkou-
šek pro německo-polské školy zůstalo neztenčeně
zachováno pro německý učitelský ústav těšinský
a nadto aby Němcům dostalo se jejitě odškodnění
za internát, před několika lety při polském ústavě
zřízený, a sice ve formě státních stipendií při ně-
meckém ústavě těšínském. Poláci se ovšem něme-
ckým požadavkům brání. Učitelské Towarzystwo
Pedagogiczne jménem 450 polských učitelů telegra-
ficky protestovalo v ministerstvu vručování proti
restituování práva německého pedsntogia vyráběl
renegátské učitele pro polské oboe a současně
velmi důrazně prolestovaly polské ztrany ze Slez-
ska, klerikální a „Polské Sjednoceni: Narodowe
jež v „Dzienniku Cieszynském“ apeluje na solida-
ritu Kola polského, dovozujíe nemojtnost polského
ústupu před německými požadavky, neměla-li by
polská věc na Těšinsku býti nesmírně poškozena.
Než, jak se zdá, také Němci zašli jic příliš daleko
a apeluje-li také „Silesia“ na něme piko-nacionální
svaz, pak je zde možnost konfliktu na říšské radě
v době velmi blízké
Němec
Polák
Pedagogiczne
Silesia
23
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Dr. šl. Koudela mrtev. Z Brna, 2. li-
stopadu. Včera v noci zemřel zde mrtvicí ve
věku 68 roků zemský poslanec dr. šl. Kou-
dela, bývalý přísedící zemského výboru a
bývalý říšský poslanec. V zemřelém ztrácí
česká strana klerikální svého politicky nejzra-
lejšího muže, česká Morava svého zemského
finančníka a celý český národ jednoho z těch
vynikajících pracovníků, o nichž za jejich ži-
vota slyšet v kruzích politických bojů věci
vesměs málo chvalné, aby po jeho smrtí i ti.
kteří živého odstraňovali ho z veřejného živo-
ta, vzdávali jeho mrtvému duchu ve-
škeré pocty muže o národ zaslou-
žilého, Dr. šl. Koudela po pádu strany staro-
české přestoupil do strany klerikální, ale at
už ho tam táhl jeho životní názor nebo úvaha,
že v táboře tehda mocné strany klerikální bu-
de moci nejlépe pracovati pro českou věc, to-
lik je jisto, že v zemském výboru rnoravském
byl především českým mužem, jenž hleděl na
všechny věcí s toho vysokého hlediska poli-
tického, že Morava je zemí ze tří čtvrtin če-
skou. Dr. šl. Koudela byl autonomistou,
pročež jako finanční referent zemský usiloval
v době, kdy českovelkostatkářská většina by-
la zabezpečena paktem, sanovati moravské
zemské finánce. V této snaze nebyl českými
stranami dobře pochopen, české strany kladly
větší důraz na své stranickopolitické záleži-
tosti než na potřebu země a finanční reforma
Koudelova ztroskotala. Svým přesvědčením
politickým byl dr. šl. Koudela mužem konser-
vativním. Strana klerikální na Moravě ztrácí
v něm sloup ze svých řad občanských jako
nedávno ztratila úmrtím P. šilingra, sloup ze
řad občanskokněžských. Český národ zachová
zesnulému po všecky časy světlou památku.
doktor
Koudela
šl
Brno
Kou
český Morava
Morava
24
article
— Státní schválení pražské obocní vý-
půjčky. Ve schůzi městské rady pražské, ko-
nané v pátek, bylo vzato na vědomí sdělení,
že c. k. ministerstvo financí v dohodě s c. k.
ministerstvem vnitra udělilo radou milstskou
žádané povolení k uzavření půjčky v celko-
vém obnosu 25 milionů korun a to vydáním
dílčích úpisů, na majitele znějících po 200 K,
500 K, 1000 K, 2000 K, 5000 a 10.000 K, jež
by zúročeny byly a splaceny v době 50 let.
— Šlechta a němectví. Vážený průmysln ik nám
píše k článku „Neue Freie Presse“ o kn. Karlu
ze Schwarzenberga: »Četl jsem články „Neue Fr
Presse“ i „Národních Listů“ o kníž. Schwarzen-
bergovy. Když muž, šlechtic nebo nešlechiie do
země se přistěhuje a po staletí v ní žije, za vlast
svou ji pokládá a s národem se stotožní, jest dle
„Neue Freie Presse“ trestuhodným. Když tak uči-
nili šlechtičtí Hugenoti, přistěhovavší se z Francie
do Německa, lde se z nich stali vynikající Němci.
když tak učinili šlechtici němečtí, přistěhovavšší se
do Ruska, kde se z nich stali dobří a dokunce
protiněmečtí Rusové, je to v pořádku i u
samotných Němců. Jen u nás má být obrácený
postup! Vzory šlechticů po chuti „Neue Freie
Presse“ jsou hr. Černín a Nostic, kteří, nejsouce
zajisté v pochybnostech o svém českém původua
své české krvi, stanou se vůdci německé strany
která chce král. České roztrhat . ..«
— Druhý den sjezdu strany nár.-sociální z
účasti 360 delegátů, zahájen byl politickou de-
batou, v níž promluvil posl. Klofáč (o jeho řeči
zmiňujeme se na jiném místě.) Potom promluvvili
poslanci Stříbrný a Fresl a řada delegátů.
Šlechta
Karel
Schwarzenberg
Němec
Rus
Nostic
bata
Klofáč
Francie
Německo
Rusko
Černín
Český roztrhat
ministerstvo finance
Neue Frei Presse
strana národní
Neue Frei Presse
Neue Francie Presse
25
article
Následoval referát posl. Choce, načež přijala
resoluce, v níž schválena byla zemská i řišská
politika strany. Výkonnému výboru uloženo, aby
při všech změnách situace si počínal co nejopatr-
něji. Na to vykonány volby ústředního výboru
jehož předsedou zvolen posl. Vojna, mistopřed-
zedou V. Rejmon a jednatélem Jos. Sajdl
Dále projednány otázky: dělnická, úřadnická
živnostnická a bytová. K jednotlivým otázkám
přijaty případné resoluce. Sjezd zakončil posl
Vojna, kierý konstatoval v jeho jednání naprostou
jednomyslnost a rozkvět strany
— Radikální mravy polemnické. Redaktor „Krá-
lovédvorských Listů kol. Petr Fingal nás žádá
abychom otiskli toto jeho prohlášení: Nemoha če-
kati, až vyjde nové číslo „Královédvorskýc
Listů“, jež rediguji, poněvadž zatím zúmyslná
zřejmě na oklamání veřejnosti vymyslená pomluva
mohla by se dále šiřiti, prohlašují k polemice míst-
ních „Pokrokových Novin“, že jest ničem-
nou lží, že jsem se chtěl dostati někdy do red-
akce „Samostatnosti“. Byl jsem vždy ze zá-
sady zastancem politiky positivní a plané rámusení
nadutých státoprávníků bylo mně vždy prolivno
poněvadž jsem viděl pod ním jen demagogii. Také
ve Dvoře Králové není o mně neznámo, že nejsem
Mladočechem radikálním, nýbrž stoupencem zásad
dra. Kramáře. Lituji, že redaklor p. Rauten-
kranz v boji proti naší straně i mně nezná jiných.
ušlechtilejších zbraní, než jsou nadávky a lež.
Choc
V Rejmon
Sajdl
Fingal
Jos
Králové
26
article
— Šedesáté narozeníny ředitele král, zem.
ústavu pro choromyslné v Praze dra. Hraše. Dne
4. listopadu dovrší šedesátý rok svého věku český
psychiatr dr. Jan Hraše. Narodil se v Bělé u N.
Brodu. Studoval gymnasium v Něm. Brodě a lé-
kařství v Praze, kde r. 1879 dosáhl hodnosti dok-
torské. Byl sekundářem zemské nemocnice v Brně.
kde si získal velkých zásluh při epidemiích skvrni-
tého tyfu, zvratného tyfu a neštovíc. Za jeho obě-
tavost v těchto nemocech dostalo se mu uznán
zemského výboru moravského. Roku 1884 stal se
primářem zem. ústavu pro choromyslné v Brně.
odkudž r. 1887 povolán za primáře ústavu praž-
ského a rok na to v Dobřanech. R. 1894 jmenován
ředitelem ústavu dobřanského, v němž hleděl u-
platniti své zkušenosti, nabyté delší vědeckou ce-
stou v cizině. Pro zásluhy své o rozvoj a organi-
saci ústavu dobřanského byl r. 1908 vyznamenán
řádem železné koruny III. tř. V roce 1909 stal se
ředitelem nového ústavu choromyslných v Bohni-
cích, pro nějž vypracoval stavební program. Roku
1913 jmenován ředitelem ústavu choromyslných
v Praze. Dr. Hraše konal četné přednášky a byl
literárně činným. Přispíval do „Časopisu lékař
Hraše
doktor
Praha
Bělá
Německo
Brod
Brno
Dobřany
Bohn
ústav choromyslný v Praga
27
article
českých“, „Rozhledů“,„Světozora“ a do odbor-
ných listů cizích.
— Pan učitel Bíma ze žižkova, jehož ukva-
pený a nešťastný řečnický výkon z předešlé neděle
(26. října) jsme po zásluze odsoudili my i všechen
téměf tisk ostatních stran politických, až na mi-
zivé výjimky, poslal nám 1. listopadu dopis, ve
kterémž prohlašuje, že přeložením na venkov ze
Žižkova by byl existenčně z polovice zničen a ne-
vinně (21) odsouzen ku ponížení před celým svě-
tem, a z toho důvodu žádá, abychom konstatovali
některé věci, jimiž se mu po jeho mínění křivdilo.
Poněvadž jistě žádný rozumný člověk si nepřeje,
aby jednotlivec, i když mluví veřejně hlouposti.
neomalenosti a urážlivé hrubosti, při nichž jedi-
nou platnou omluvou mu může býti, že se snad
nacházel pod suggescí oné části radikálního tisku.
která nezodpovědně a žvanivě hází i takovými ne-
předioženými výrazy, jako nepoctivost, po-
něvadž jistě, opakujeme, si nikdo nepřeje, aby ta-
kový člověk byl existeněně ničen, ochotně dáváme
místa podstatné části jeho ospravedlnění, třebaže
tím náš úsudek o p. Bímovi a jeho řečnickém vý-
konu zůstává samozřejmě týž: „Ve své
řeči nedotkl jsem se cti města Žižkova ani slovem.
Bím
Žižkov
28
article
Když jsem mluvil o potřebě pomocných škol pro
zpustlé hochy a navázav na současné zprávyo
plzeňských apačích, řekl, že i žižkov by se jich
dočkal, kdyby se v té věci nestala nápravaa
kdyby v té příčině nebyl snad předstižen jinými
částmi Prahy, pak krilikou několika zpustlíků.
které Žižkov — jako každé jiné velké město —
má, nemohl jsem se dotýkati cti všeho žižkovského
obyvatelstva, jehož si vážím. O přeplněnosti tříd
žižkovských jsem se v celé řeči vůbec ani slovem
nezmínil, ač i proto jsem byl souzen. Poznamenal
jsem toliko, že v Hrdlořezích je 118 dětí v páté
třídě. Nejsem organisován ani ve straně realisti-
cké, ani v žádné jiné. Nejsem členem okresní škol.
rady a nehlasoval jsem tedy pro nepostupování
dětí bezkonfesijních. V dokonalé úctě oddaný
Karel Bíma.
— Kdo udržuje německé školy v Čes. Budějo-
vících. Píše se nám: O právě minulých židovských
svátcích přišla do první třídy německého dívčího
lycea v Čes. Budějovicích jen jediná žačka.
Bím
Praha
Žižkov
Hrdlořezy
Čes . Budějovice
29
article
Ostatní — počtem 13 — zůsťaly doma, ježto jsou
to vesměs židovky. V ostatních třídách tohoto
ústavu není poměr o nic lepší. Zkrátka německé
dívčí lyceum v Č. Budějovicích by bez židovských
žaček bylo prázdné a nemohlo by existovati. To-
též možno říči i o ostatních středních školách (re-
álce a gymnasiu) v Budějovicích, neboť i zde
tvoří žactvo židovské hlavní kádr žactva. Na obec-
ných a měšťanských školách německých pak ve-
dle židů jsou to Čechové — buď zpozdili, nebo
odrodilci — kteří svými dětmi pomáhají udržovati
německé školy, které by tu jinak byly zbytečnými.
Na školství v Č. Budějovicích nejlépe vidíme, kdo
udržuje němectví v tomto městě: ne praví skuteční
Němci — těch je tu jen malé procento — ale ži-
dé a renegáti. Na českých školách budějo-
vických jest židovských žáků a žaček jen ně-
kolik.
— Svaz Osvětový pořádá dnes v ponděli
dne 3. listopadu přednášku z dějin české litera-
tury prof. dra. Alberta Pražáka o 71/4 hod. več. ve
škole u Trojice ve Vladislavově ul. v Praze. Vstup-
né 20 h a 10 h pro děln. a stud. na legit. Šatna
zdarma.
Čecho
Němec
profesor
doktor
Albert Pražák
Č . Budějovice
Budějovice
Vladislavův ulice
Praha
30
article
— Wenzigovo nadání, spolek ku podpoř
chudých studujících I. c. k. české reálky v Praze,
konal v sobotu v Měšťanské besedě pražské 21.
valnou hromadu. Předseda stav. r. V. Zach.
vzdav dík všem dobrodincům spolku, představil
nově jmenovaného ředitele reálky p. J. Gregora,
který slíbil, že bude snahy spolku v zájmu jemu
svěřeného strádajícího žactva co nejúčinněji pod-
porovati. Správa jednatelská uvádí, že první rok
nového dvacitiletí řadí se čestně ku předcházejí-
cím létům a mnohoslibně otvírá růžové výhledy
do budoucna. Podotýká, že snahy spolku došly u-
znání zemské školní rady a končí slovy odstupují-
cího řed. vl. r. p. Starého, že sice ideální snahy,
jež poutaly žactvo k ústavu spláceti Wenzigovu
nadání v podporách obdržený dluh, nyní trochu
povolily, že však není lřeba se rmoutiti z toho
zjevu, máť každá doba svůj ráz. A rázem našt
doby jest práce energická, vlastní a úsilovná a že
Wenzigův
V Zach
J Gregor
Starý
Praha
31
article
podaří se nově jmenovanému řediteli, aby odcho-
vanci ústavu, vynikajíce vlastní praci, uznalia
ctili i podpořili také práci, která se koná ve pro-
spěch Wenzigova nadání. Celkový stav jmění
spolku jest 46.628 K. Na podporách vydáno v době
trvání spolku 55.944 K. Celkový výdaj režijní za
všechna léta pouze 4180 K. Zakládajících členů je
202, přispívajících 177, vesměs to skorem býva-
lých žáků české reálky. Správa pokladníka p. Kní-
žete byla s povděkem přijata. K návrhu ředitele
účt. p. Černého povoleno bylo opětně 600 K na
podporu technikům a k návrhu téhož jmenován byl
čestným členem spolku p. vl. r. V. Starý. Ke
konci vzdal předseda dík sboru profesorskému,
naší žurnalistice a zvlášť upřímnými slovy děko-
val jednateli p. prof. Jos. Pithartovi, který, stav
se referentem zem. školní rady, byl nucen funkce
jednatele se vzdáti. V ustavující pak schůzi vý-
borové zvolen byl předsedou stav. rada p. V.
Wenzigův
Černý
V Stará
profesor
Jos
Pithart
spolek 55.944 K
32
article
Zach, jeho náměstkem pošt. řed. A. Vilím,
jednatelem prof. Šaloun, pokladníkem vrchní
rev. V. Kníže, účetním řed. účtárny Úrazovky
O. Černý, členové pp.: řed. městské pojišťovny
Rud. Heřmánek. prof. J. Kamelský, inž.
V. Nekola, prof. J. Pithardt, náhradníci pp.
inž. Beran. vrch. rev. J. Schuster, prof. .
Salači revisoři účtů: velkoobch. Dolejš. řed.
Lidický a statkář J. Uher
— Z české akademie. III. třída České akade-
mie konala 15. října t. r. za přítomnosti 17 členů
řádnou schůzi, prvou po prázdninách. Předseda
prof. Novák uvítal nové členy přítomné, m. ř.
člena vládního radu Bilěho a dopisujícího člena
prof. Kabelíka, načež třídni sekretář profesor
Dvořák vzpomenul několika slovy 60. narozenin
třídního předsedy Nováka a ocenil jeho zásluhy
v akademii, vědecké i organisační. Stejně vzpo-
menul i zemřelého učitele slovenského Riznera.
který k akademii sice nenáležel, ale jehož zásluž-
né dílo: Bibliografii slovenskou, práci 35 let, třetí
třída právě počala vydávati. Prof. Petrovský jun.
zaslal akademii přehled literární činnosti svého
letos zemřelého otce, prof. K. Hrdina předložil
zprávu o své cestě do Vratislavi za účelem pá-
trání po spisech a dopisech českých humanistů.
Zach
profesor
Šaloun
V Kníže
O Černá
Heřmánek
J Kamelský
Ing
V Nekola
J Pithardt
page
Beran
J Schuster
Salač
Dolejš
Lidický
Novák
Kabelík
Rizner
Uhry
Vratislav
český akademie
Bilě
33
article
Zpráva přijata do Věstníka Akademie. K žádosti
Svazu Osvětového požádán prof. Novák, by iv
roce 1914 byl zástupcem České akademie ve vý-
boru svazu. Jako dar redakce předloženy Prace
filologiczne VIII. 1. Z publikací třídních předlože-
ny: Grohovy Topografie starých Athén, díl II.,
Kolářův překlad Platónova Faidra, Flajšhansových
Přísloví seš. 18. Jině práce se dotiskují. Do Sbor-
níku filologického IV. přijato pojednání prof. Po-
lívky: „Jméno Dunaj v národní poesii ruské“ a
ttudie prof. Mathesiusa: O nominálních tendencích
ve slovesné predikaci: talo po referátu prof. Jan-
ka. Do Bíbliotéky klassiků řeckých a římských
přijat dvor. radou Králem předložený překlad Ai-
pchylova Upoutaného Promethea. Paterova Bohe-
mica Dietrichsteinská dá se do tisku, jakmile vy-
davatel provede třídou žádané doplnění. Po ná-
vrzích stipendijní komise učiněny návrhy: 1. pro
cestovní stipendium třídní s úkolem pátrati po
snisech a korespondenci českých humanistůvv
archivech rakousko-uherských: 2. pro nadání Hláv-
kovo; 3. pro fond Riegrův. Jednomu žadateli do-
poručeno obrátiti se žádostí třídě podanou pro
rok 1914 na Hlávkove nadání, jinému slíbeny od
případu k připadu třídní publikace.
profesor
Novák
Grohův
Platónův Faidros
Flajšhansův
Mathesius
Jan
Bíbliotéka
Král
Prométheus
Paterův
Riegrův
Prace
Atény
Dunaj
Hlávkov
Věstník akademie
Český akademie
bor svaz
Bohe
34
article
— Ustavující valná hromada Všeobecné jed-
noty českých výdělkových a hospodářských spo-
leřhenstev pro živnostníky v král. Českém konala
v minulých dnech v zasedací síni Zem. jedn. řem.
živnost. společenstev v král. Českém v Praze. Za-
hájil ji prozatímní předseda p. Frant. Voeel. na-
čež instruktor živnost. společenstev JUDr. Karel
Palák promluvil o budoucí činnosti této důle-
žité korporace živnostenské. Potom přikročeno
k volbám, v nichž zvoleni: předsedou Jednoty
p. Frant. Vocel. starosta společ. lakýrníků a de-
legst družstva při spol. lakýrníků v Praze, místo-
předzedou p. Václav šolle, předseda družstva
František
JUDr
Palák
Vocel
šolle
Praha