ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74ea1540-8f4b-11dd-b5b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 122, org 15, place 67, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. listopadu 1913. Číslo 30.
4 article
hlasy obchodnictva i živnostnictva dokumentují, že naše veřejnost je již syta stagnace a negace, ale dychtí po positivní práci politiky kulturní a so- ciální. (Výborně! Souhlas. Potlesk.) Vítáme jako osvobození, že mizí strach z dematogie máme přes všechno mentorování o vlastenectv dost odvahy volati po spravedlivém národním vyrovnáni jako záruky činné, kulturní a školské politiky. (Bouře souhlasu. Výborněí) Učitelstvo nedá se již zakřiknouti a bude na- dále podporovati politiku rozumu a potírati poli- tiku mandátovou. Víme, že vyrovnávací jednání nepřivodí věčný smír obou národů, ale věříme, že při dobré vůli dá se najíti modus vivendi. (Výbor- něl) Sklamou-li učitelstvo všechny naděje a nedo- stane-li se mu brzké pomoci, pak nesmí se nikdo
5 article
liviti, uposlechne-li učitelstvo pove- Tů výkonnéhokomítétu, který připra- vuje taktiku odporu. Řečník ličí kulturní škody, které by odpor přivodil, jedná o provedi- telnosti akce resistenční, k níž by učitel- stvo jen nerado sáhlo, ježto by tak utlumiti musilo svoje ideály. K velice vzrušující scéně došlo, když řečník tázal se shromážděných, byli-li by do jed- noho ochotni v daný čas beze všech vý- hrad uposlechnouti povelů výkonně- ho komitétu učitelských organisací Okamžitě všichni učitelé vstávají s míst. Bouřlivě souhlasí a hlučně projevu- ií plnou solidaritu. Na přítomné zástupee korporací neučitelských působila scéna přímo sen- sačně. Řečník končí apelem k udržení a pěstování plné solidarity a přáním, aby záhy došlo učitel- stvo splnění svých tužeb. (Potlesk. Souhlas dlouh trvající) Jménem místní organisace národní strany svo- bodomyslné mluvil pak p. JUDr. Vlasák. Újišťu- je učitelstvo sympatiemi strany a jedná o význa- mu a ceně sympatií veřejnosti pro snahy učitelské.
JUDr Vlasák organizace národní strana
6 article
Končí ubezpečením, že strana svobodom. učine vše, aby smutný stav učitelstva byl zlepšen. (Po- tlesk. ) Rovněž pro zlepšení hmotného stavu učitelů zvláště se zřetelem k větší kulturní potenci mluvá p. inž. Preis. Velmi příznivý dojem vyvolala hlučně aklamovaná řeč p. starosty města Ma- cháčka, který oceňuje význam učitelstva, slibu- je, že město Kutná Hora učiní všechno, čím by po- depřela snahy po brzkém příznivém rozřešení utázky učitelské. Dále vyřizuje plné sympatle Svazu českých měst, kterýžto sbor se usnesl na plné podpoře všech snah po brzké úpravě učit. plalů. (Výborně! Potlesk.) Neobyčejně vroucněa energicky pojednal o učitelské krisi p. továrník Ant. Mölzer. Pravil, že existenční boj učitel- stva dotýká se všech vrstev, a že živnostnictvo úzkostlivě sleduje celý zápas, poněvadž těžce by neslo smutných následků opovězené resistence.
Ing Preis Antonín Mölzer Ma Kutná Hora svaz český město
7 article
Živnostnictvo však plně chápe odhodlání učitel- stva, cítí s nim. Povede-li se učitelstvu lépe, bu- dou toho příznivé důsledky i u živnostnictva. Zvý- šený příjem si učitelstvo neponechá, ale získá jim živnostnictvo. Povede-li se učitelstvu dobře, bude moci věnovati se dětem, jichž pokrok mnohoná- sobně odmění každé sebe větší zlepšení stavu učitelskému. [Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Jménem organisace soc. demokratické mluvil p. JUDr. Bondi, který především horoval pro všeobecné hlasovací právo. Předseda Jednoty uč. mešť. škol p. Petr Skalický vítal proslov tov. Möllera jako dokumení smýšlení v občanstvu, do- poručoval pevnou solidaritu a vyslovil potěšení, že druhá manifestační schůze učitelská tak roz- hodně a přímo slavnostně prohlásila, že bude na slovo poslušna všech povelů z ústředí. Mluví pak o významu a způsobu pasivní resistence učitelské a vyzývá občanstvo, aby v zájmu mládeže ujalo se učitelstva. (Výborně! Pošlesk.) Přečteny pak některé pozdravné dopisy, jako posl. dra. Schustra, městské rady v Ledči, obch. gremia, posl. dra. Pazderky atd.
JUDr Bond Skalický Möller Schustr Pazderka Ledeč
8 article
Velmi značný odpor, stěží předsedou utlumený ozval se po přečtení dopisu poslance Mašaty který se omlouval z neúčasti, protože prý vázán je zásadním usnesením klubu říšských poslanců, neúčastniti se schůzi učitelských, dokud nebude dáno poslancům zado- stiučinění za pražskou učit. schůzi Svazu Velké Prahy. Učitelstvo projevovalo podiv nad tím, že by mělo snášeti důsledky jed- nání jisté části učitelstva, v zemských orga- nisacích nezastoupeného. K návrhu p. říd. uč. Svěceného příjata pak jednomyslně a s hlučným souhlasem tato resoluce. „Učitelstvo z okresů čáslavského, haberského ledečského, uhliřsko-janovického a kutnohorského, shromážděné na manifestační schůzi protestní dne 2. listopadu 1913, těžce nese, že míra jeho sebeza- pírání jest napinána tak, že vháněno je na pokra zoufalství, kdy nebude moci býti nikým viněno z opomíjení ideálních svých snah, jimž by za nor- málních poměrů ze srdce rádo jako vždy i nadále sloužilo Obyvatelstvo tehoto království donuceno jest mocí zákonnou, aby odvádělo na potřeby zemské daně a dávky, o kterých se tvrdilo, že jich bude v prvé řadě použito na úpravu platů učitelských, ježto, jak patent z 26. července t. r. praví, „nelze dojemného přímo volání učitelstva“ pomíjeti. Ale z peněz těchto placeny jsou dluhy obstrukční po- litiky minulého sněmovního období a povolaní či- nitelé nechávají nadále jak učitelstvo, tak škol- ství naše v nezměrné bídě a chrožují tak kulturní vývoj českého národa.
Mašat svaz Velká Praha
9 article
Apelujeme tudiž na oit zodpovědnosti nejen vlády, ale i politických kruhů a veškeré naší ve- řejnosti, aby uchránily toto slavné království před kulturními pohromami, které ohrožují silou ne- odvratnou vývoj nejen přítomné, ale i budoucí generace našeho národa a zadrží na léta rozvoj národohospodářský naší vlasti. Aby se tak ne- stalo, budiž pracováno povolanými kruhy k tomu, aby obnoveny byly čestnou dohodou obou kmenů národních pravidelné ústavní poměry v staroslavném to m- to království. Nechť stalisícové, kteří vy- děděni jsou ze spolurozhodování o osudech naší vlasti, ačkoliv prací, potem, krví i penězi svými k rozkvětu jejímu přispívají, připuštění jsou k vo- lebnímu osudí při volbách, zřízených na podkladě všeobecného, rovného práva hlasovacího. V přítomné době nejen ná poslanecké sně- movně, ale i na sněmovně panské žádáme, aby se postaraly o vydatnou pomoc zemským financím dotud, dokud zemi samostatné prameny příjmů při- znány nebudou. Učitelstvo bude se na činnost po- litických stran dívati tak a vyvodi důsledky, jaké stanovisko zaujmou politické strany zvláště k ma- lému finančnímu plánu, od něhož očekává rychlou pomoc v zoufalé situaci. Definitivní úprava platů učitelských budiž co nejrychleji provedena. Ihned pak nechť vláda uloží zemské správní komisi, aby od 1. července 1913 vyměřila učitelstvu platy které mu přiznala již roku 1912 komise školská. od 1. ledna 1914 pak nechť zemská správní komise vyměří učitelstvu platy dle osnovy zákona, vy- pracovaného touže školskou komisí. Nestane-li se učitelstvu po právu, jež mu bylo přiznáno celou širokou veřejnosti politickou, do 31. prosince 1913, prohlašujeme jednomyslně, že v mezích zákona provedeme svůj boj, jak jej ohlá- sil veřejnosti výkonný komitét českého učitelstva.
10 article I. sjezd krejčovských hromad pomocnických v Praze.
I. sjezd krejčovských hromad pomocnických v Praze. Včera konal se v Praze prvý sjezd pomocni- ckých hromad krejčovských v mramorovém sále Obecního domu za velmi hojné účasti zájemníků. Jednání po 10. hodině dopol. zahájil jménem sjezdového výboru p. Čálek. přivílav srdečně přítemné. Potom bez debaty zvolene předsednictvo (rp. Hrizbyl z Prahy předsedou, Havlík z Li- berce a Beneš z Král. Vinohradů místopředsedy a Křivana z Písku zapisovatelem). Předseda p. Hrizbyl. ujav se řízení sjezdu. pozdravil zástupce úřadů a korporací, jakož i čet- né delegáty nejen z království Českého, ale i z markrabství Moravského. Přítomni byli m. j. pp. mag. sekretář Hansik za živnostenský úřad praž- ský, v. okr. komisař Burda za instruktorát, insp Weigner za Technologické museum, kom.r. Veit za obch. a živn. komoru v Praze; dále sta- rosta Zemské jednoty krejčovských společenstev království Českém Kříž. za pražské společenstvo krejčích náměstek Pechač, za žižkovské spole- čenstvo Menčík a za vinohradské Kaše. Za- stoupeny byly pomocnické hromady z následují- cích měst: Č. Brodu. Ml. Boleslavi, N. Bydžova. Jičína, Jablonce n. N., Kladna. Náchoda, Lonn. Písku, Prahy. Liberce, Rokycan, Roudnice, Král. Vinohradů, Žižkova, Brna a Prostějova. Kromě toho vyslaly zástupce své pražské pomocnické hromady při živn. společenstvech kožešníků, modistů a ru- kavičkářů. Na programu byly tyto předměty: 1. Zemská odborná sprostředkovatelna práce. 2. Zřízení vyššt akademie pro krejčovství v Praze. 3. Hospodářská i správní neodvislost hromady pomocnické od spo- lečenstva, 4. Kollektivní smlouvy pracovní dle § 114. živn. řádu. 5. Zájem hromady pomocnické na věené i mravní výchově krejčovského dorostu.
Čálek Havlík Beneš Král Křivan Weigner Veit Praha Písek Č . Brod Boleslav N . Bydžov Jičín Jablonec Kladno Náchod Lonn Liberec Rokycany Roudnice Žižkov Brno Prostějov Burda
11 article
Zpravodajem k č. 1. byl přednosta živnosten- ského referátu B. magistrátu král. hlav. města Prahy p. rada Fr. Cyr. VIk, jenž uvítán byl hluč- ným potleskem. Řeč jeho sledována byla s napiatou pozrností celého shromáždění, jež co chvíli pro- jevovalo živý souhlas s jeho názory, svědčícími o výborné znalosti všech přislušných poměrů a vztahů při krejčovské živnosti. Po řeči jeho, která byla bouřlivým potleskem odměněna, schválena byla jednomyslně tato resolucei Prvý sjezd krejčovských hromad pomocni- ckých, konaný dne 2. listopadu 1913 v Praze, vy- slechnuv věcné a přesvědčivé vývody zpravodaje mag. rady Vlka, upřímně vítá v zájmu krejčovské živnosti podnět, aby při Zemské jednotě českých společenstev krejčovských v království Českém v Praze zřízena byla Zemská odborná sprostředkova- telna práce, a pověřuje dalšími pracemi pomocni- ckou hromadu společenstva krejčích v královském hlavním městě Praze ve shodě s interesovanými korporacemi.“ Následoval referát starosty Zemské jednoty če- ských společenstev krejčovských v království Če- ském p. A. Z. Kříže, redaktora „Krejčovských Listů“ o akademii pro krejčovství v Praze. Dle vý- vodů jeho od 50 let krejčovská živnosť upadá; ne- poslední příčinou smutného zjevu toho jest zánik dílen. Strojová výroba vytlačila ruční a otevírá do- kořán dvéře výrobkům vídeňským a pařížským.
Cyr Vik Vlk Praha Francie Český v Praha
12 article
Náběh k nápravě učiněn v odborném pokračovacím školství živnostenském: ke školám těm měla by řaditi se vyšší akademie pro krejčovství, která by také byla povolanou institucí pro mistrovské zkouš- ky. (Souhlas.) Starosta pomocnické hromady při pražském společenstvu krejčích p. J. Hrizbyl pojednal č. 3. a 5. programu. Pomocnické hromady ne- pokládá pro dělnické zájmy za mrtvoly, naopak význam jich pro urovnévání sporů mezi dělnictvem a zaměstnavateli nesluší podceňovati. Zdůraznil pak povinné příspěvky pomocnické, jež dlužno vymá- hati právě tak, jako pojistné přispěvky nemocenské. Pokud jde o učně, číselně dokládá a poukazuje na nepřiměřený jich počet u jednotlivých společen- stev, žádaje, aby připouštění byli pouze v dílnách k tomu způsobilých, a aby i pro učednice zavedena byla všude 3letá doba učební. Akceniuje pro hro- mady pomocnické právo dozoru na učně.
J Hrizbyl
13 article
Sjezd dle ujištění řečníkova zvláštním pamět- ním spisem na všech povolaných místech upozorn na svá přání a požadavky. [Pollesk.) Pan Kříž podotýká, že také Zemská jednot krejčovských společenstev, jsouc plně o tom pře- svědčena, že učednice za dvě leta nemůže se řádně krejčovině naučiti, podnikne kroky, aby učebn doba učednic u všech odborných společenstev krej- čovských byla prodloužena na 3 leta. Na to tajemník p. R. Laube promluvil výstiž- ně o kollektivních smlouvách, načež jednohlasně přijala byla následující resoluce: „Sjezd prohlašuje, že pro přítomnou dobu nej- lepší formou úpravy námezdního poměru v odboru jest kollektivní smlouva pracovní. Ona zavádí jed- notné výrobní poměry pro jednotlivá společenstva na základě dchody mezi zákonnými organisacem obou zúčastněných kontrahentů na smlouvě pracov- ní. Doporučuje však, aby uzavřené kollektivní smlouvy byly v celé zemi jednotny co do hlav- ních podmínek, a nebyly uzavírány s platností delší 2 roků. Předsednictvu sjezdu se ukládá, aby pod- niklo kroky ke změně § 114. b) odst. 4. živn. řádu. aby platně uzavřená kollektivní smlouva byla pr všechny členy společenstva závaznou. Potem přikročil starosta p. Hrizbyl p půl 2. hodině odpol. k ukončení sjezdového jednání. kteréž bylo veskrze důstciné i klidné, věnovav vřelou posmrtnou vzpomínku před několika dny skonavšímu Kamilu Špinovi, předsedovi sjezdo- vého výboru. Nepřítomnost svou při sjezdu omluvili m. poslanci: dr. Baxa, Neumann, Buříval, dr. Hübsch- mann a Slavíček. Pořadatelstvo s průběhem sjezdu může být v každém směru spokojeno.
Kříž R Laub Špina Baxa Neumann Buříval doktor Hübsch
14 title
Politický přehled.
15 title
Země české.
16 article Další spolupracovnictví s českými učíteli
Další spolupracovnictví s českými učíteli nemožno? Přihodila se zajímavá věc, že vůdce ně meckého učitelstva cís. rada Legler byl po své upřímnosti k učitelstvu v českém táboře zkou- mán a v českém tisku odborném uznán lehkým na váze seriosnosti. Dva české učitelské časo- pisy „Český Učitel“ a „škola měšťanská“ při- nesly trefnou karakteristiku jeho jednání v otázce učitelských platů, upozornivše na jeho dvojakost. Dne 15. září postavil se totižs ostatními německými politiky proti zahájení vídeňských porad za účastenství knížete Thu- na, druhého však dne dostavil se společně posl. Pacherem k správci ministerstva financ s přímluvou o úpravu platů učitelských. Do- cela správně byl pan cís. rada nazván v českém učitelském lisku mužem s dvěma dušemí a nej- větším škůdcem učitelstva. Legler odpovídá na tyto výtky ve „Fr. Schulzeitung“, kde prohlašuje, že jest mu dalš spolupracovnictví s českým učitelstvem ne- možno. Nyní prý, když jest hlavní akce ve vymáhání úpravy učitel. platů skončena a po- moc skutečně v dozoru, odstrkují prý češt učitelé dříve jim milého spolupracovníka ně- meckého, spílajíce mu, aby později jednou sam řeklí: Vidíte, věc provedli jsme my!“ Německý obstrukčník milým spolupracov- níkem pro úpravu učitelských platů, kteréž mohou býti upraveny jenom dělným sněmem jaká to ironiel že bylo politické a učitelské ramenářstv tohoto císařského rady a učitelského politika poznáno v českém táboře učitelském, sluší upřímně vítati, škoda jenom, že se to nestale už dávno dříve!
Pacher Th Francie
17 article
Syn pravého staročeského zemana na emisařské cestě v německé říši. Říškoněmecký Spolek pro němectví v ci- zině měl na své letošní valné hromadě ve Frankfurtě velmi vzácného hosta, ač nikoli řídkého. Tajný rada J. V. a bývalý rakouský ministr posl. dr. Schreiner dlel tam na jedné ze svých propagačních cest za velkoněmeckou propagandou, kterou provozuje od svého dosti nedobrovolného odlepení od krajansko-mini- sterského křesla velmi horlivě po obou stra- nách černožlutých šraňků, k jichž nejhorlivěj- ším, na štěstí až dosud theoretickým posuno- vačům náleží. Podle zpráv až dosud došlých byl jeho obšírný referát o němectví v Čechách přijat s velkou pochvalou. Věříme milerádi nepochybujeme, že honorář, který přiveze na své pošumavské expropriace, bude přiměřený této veliké pochvale.
doktor Schreiner Čechy
18 article
Poslanec Kloláč o obeslání vídeňských konferencí. Na včerejším pokračování sjezdu česk nár. strany sociální proslovil posl. Klofáč velikou řeč, jejímž hlavním jádrem jest otázka, zdali se má vídeňských jednání o vyrovnání zúčastniti také strana nár. sociální — a klad- ná řečníkova odpověď na tut otázku. Posl. Klofáč ve vstupu své řeči pojedná- val o „zajímavém myšlenkovém procesu a kvasu“, který se ve straně odehrává jakožto svědectví vývoje, bez něhož není života a není budoucnosti. Je to krise, kterou strana „poti- chu a rozumně prožívá“ jakožto prý posledn vývojovou etapu od pouhého národního dělni- ctví k opravdovému a domyšlenému seriosní- mu národnímu socialismu. Vývoj tento klade posl. Klofáč hlavně mimo parlament, k „správ- nému ocenění parlamentu a poctivému odha- du, co v parlamentě dokázat lze a nelze,“ do- kládá, že přirozeně v prvé řadě děl- nické politickérepresentace a po- ctíví mluvčí demokracie musili z poznání svého vyvodit důsled- ky. To znamená neslibovat lídu — poku parlamentu se týká — víc, než co skutečně splnít můžeme, protožekaždé zklamá- ní znamená depresi, omrzelosta únavu a demokracie, která jest v Ra- kousku teprve jen na začátku, energií a mravní sílu lidu nesmí zbytečně vyplýtvávati. Tato pravdomluvnější vý- chova lidu neznamená resignaci a nesmí být bez idejnosti, dí posl. Klofáč v dalším svém lí- čení vlivů parlamentarismu a dokládá výslov- ně — „ani okamžité neúspěchy ve
Kloláč Klofáč Posl
19 article
Vídni, za které konečně nikdo ne- může — straně neublíží.“ Co se týče české otázky, jest Klofáč ovšem toho mínění, že chtít otázku tu rozřešit v parlamentě, pova- žovati dlužno za naivnost, avšak tento názor mu nepřekáží prohlásit: V parlamentě českou otázku musíme rozvinout před obnovo- váním rakousko-uherského vy- rovnání, neboť to je jasno, že dnešní nepři- rozená organisace státu neuspokojí nikoho. Po tomto všeobecném úvodu přistoupil řečník k otázce vídeňských konferencí i pravil tu doslova: Mnoho se mluví o smiřovačkách. Myslím, že neprávem užívá se už toho slova, neboť smiřovač- ky padly, když z nich odešli Mladočeši a agrár- níci, dnes pak Němci chtějí ne dohodu — jež při jejich stanovisku je vyloučencu — nýbrž oktroj. a to proti ném, a jedná se jim snad o to, aby se to stalo za vlády, možno-li ještě protičeštější a za místodržitele jim ještě oddanějšího. Pro mne nent tu otázkou smiřovacky nebo nesmiřovačky, o něž vic nejde, nýbrž o to, jak německé intriky para- lysovat a českou věc chránit před těžkými pohro- mami. Kdyby někdo na nás žádal, abychom pomá- hali k zákonům, český národ jakýmkoliv způso- bem poškozujícím, řekneme přirozeně jednomyslné „ne“. Jinou otázkou je — a tu už i agrárníci na středu svolávají poradu společneu — můžeme-li se vyhnout poradám o společném hájení ohrožených českých zájmů a můžeme-li s dobrým svědomím říci „ne“, kdyby národní menšiny naše, kdyby chrožené rovné právo jazykové, atd., yclalo na nás: haite českou věc v nejkritičtější chvili u těch, kteří mají moc ji poškoditil Mé přesvědčení je, že v době tak vážné, jako je nynější, český ra- dikalism musí všude jit a všude bil se za naše sta- noviska. Hlasování zavazuje a činí spoluzodpověd- ným za kompromisování — nasadit vše k uhájení
Klofáč Němec Vídeň
20 article
toho, co považují za své právo, až do posledního okamžiku, je povinností morální i věcnou, pak te- prve — i po neúspěchu — mám klidné svědomí neboť nikdo mi nemůže činít výtky, že jsem vyhý- bal se boji a že jsem za sebe pohodlně nechal mlu- vit a bojovat jiné. Není-li důvěry v dostatečnou pevnost jiných, pak tím víc musíme samí vládě vše řící přímo a bez okolků do očí. S nepřítelem ne- mohu nemluvit, nepřitele musím porážet, nebo bít se, aby on neporazil aspoňí mne. Musíme znát zá- kulisí, vědět. v čem situace od leňska se změnila a podle toho upravovat své kroky, všude aktivní a nikde pasivní. Co až dosud strana konala, třeba schváliti. V tem jsme jednomyslni. Co dál dělat musíme ponechat rozhodnutí výk. výboru a posla- neckého sboru, který nemůže mít ruce vázány. nýbrž musí jednat dle toho, jak toho právě český zájem bude vyžadovat. Pak nemůže nikdo nám čí nit výtek, pak marné jsou intriky různé a komplo- ty v Čechách proti naší straně. Po poslanci Klofáčovi mluvil posl. Stří- brný, který sřečívůdce své strany přímo a místy příkře polemisoval Není prý příčiny a nesmí býti dosavadní stano- visko strany národně sociální v ničem sesla- bováno, to prý patří k nepěkným vlastnostem českým, býti náladovým a vrtkavým. Závěrel řeči posl. Stříbrného proti obeslání vyzněl tím- to odstavcem: Neříkám, že do smiřovaček strana národně zociální nesmí jíli za žádnou cenu, tvrdím pouze. že dodnes nic se nezměnilo, abychom zaujímali jiné stanovisko. Zvolili jste si své poslance i výkonný výbor. a lu pro mne, rozumí se samo sebou, že v otázkách taktických obě ty korporace mají plně právo, aby zaujímaly vlastní stanovisko, třeba ke změnění situace.
Klofáč Stříbrný Čechy
21 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Z bojů mezi slezskými Poláky a Němel.) Así před půl rokem vymohli Poláci na vládě novou organisaci komise učitelské způsobilosti pro polské a polsko-německé školy na Těšínsku. Až do 4éto doby měla komise při německém učitel- ském ústavě v Těšíně právo udileti způsobilost jak pro polské, tak pro polsko-německé školy práva tohoto v pravém slova smyslu zneužívala k zásobování německých obcí, místních i okres- ních školních rad a obcí polských, na jichž správu však měli vliv Němci, renegátskými učiteli. A tito učitelé přirozeně ze škol polských dělali školy německo-polské a z těchto v pravém slova smyslu školy německé. Konečně však vzepřeli se Poláci těmto poměrům a když podařilo se jim prokázati, že německá komise více než k znalosti polského jazyka přihlíží ku politickým a agitačním schop- nostem, vynutili na vládě výnos, kterým zřízena byla polská zkušební komise při polském ústavě v Bobreku u Těšína, německá při německém ú- stavě v Těšině a konečně pro utrakvistické školy zřízena byla komise smíšená, v níž polovina členů jmenována byla z řad profesorů německého a po- lovina z řad profesorů polského pedagogia. Před- sedou měl býti jednou Polák, podruhé Němec Protí tomuto výnosu spustili Němci nehorázný křik. Když komise poprvé zkoušela, utekla polo- vina kandidátů před zkouškou, a s druhou polo- vinou, která se cítila „dobře“ připravenou, do- padlo to velmi bledě. Němečtí členové komise hrozili obstrukcí. Když ministr Hlussarek zakoli- sal, hrozilo Kolo polské ve Vídní. Po nějaký čas byl pokoj, než nyní dochází k bojém novým, jimž v čele stojí německý poslanec za T'ěšín dr. Demel a renegátský poslanec za bílský venkov Koždoň.
Polák Němec Protit Hlussarek doktor Demel Koždoň Slezsko Těšínsko Bobrek u Těšín Těšina Vídeň ský ústav v Těšín
22 article
Němci požadují bezpodmínečně, alny právo zkou- šek pro německo-polské školy zůstalo neztenčeně zachováno pro německý učitelský ústav těšinský a nadto aby Němcům dostalo se jejitě odškodnění za internát, před několika lety při polském ústavě zřízený, a sice ve formě státních stipendií při ně- meckém ústavě těšínském. Poláci se ovšem něme- ckým požadavkům brání. Učitelské Towarzystwo Pedagogiczne jménem 450 polských učitelů telegra- ficky protestovalo v ministerstvu vručování proti restituování práva německého pedsntogia vyráběl renegátské učitele pro polské oboe a současně velmi důrazně prolestovaly polské ztrany ze Slez- ska, klerikální a „Polské Sjednoceni: Narodowe jež v „Dzienniku Cieszynském“ apeluje na solida- ritu Kola polského, dovozujíe nemojtnost polského ústupu před německými požadavky, neměla-li by polská věc na Těšinsku býti nesmírně poškozena. Než, jak se zdá, také Němci zašli jic příliš daleko a apeluje-li také „Silesia“ na něme piko-nacionální svaz, pak je zde možnost konfliktu na říšské radě v době velmi blízké
Němec Polák Pedagogiczne Silesia
23 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Dr. šl. Koudela mrtev. Z Brna, 2. li- stopadu. Včera v noci zemřel zde mrtvicí ve věku 68 roků zemský poslanec dr. šl. Kou- dela, bývalý přísedící zemského výboru a bývalý říšský poslanec. V zemřelém ztrácí česká strana klerikální svého politicky nejzra- lejšího muže, česká Morava svého zemského finančníka a celý český národ jednoho z těch vynikajících pracovníků, o nichž za jejich ži- vota slyšet v kruzích politických bojů věci vesměs málo chvalné, aby po jeho smrtí i ti. kteří živého odstraňovali ho z veřejného živo- ta, vzdávali jeho mrtvému duchu ve- škeré pocty muže o národ zaslou- žilého, Dr. šl. Koudela po pádu strany staro- české přestoupil do strany klerikální, ale at už ho tam táhl jeho životní názor nebo úvaha, že v táboře tehda mocné strany klerikální bu- de moci nejlépe pracovati pro českou věc, to- lik je jisto, že v zemském výboru rnoravském byl především českým mužem, jenž hleděl na všechny věcí s toho vysokého hlediska poli- tického, že Morava je zemí ze tří čtvrtin če- skou. Dr. šl. Koudela byl autonomistou, pročež jako finanční referent zemský usiloval v době, kdy českovelkostatkářská většina by- la zabezpečena paktem, sanovati moravské zemské finánce. V této snaze nebyl českými stranami dobře pochopen, české strany kladly větší důraz na své stranickopolitické záleži- tosti než na potřebu země a finanční reforma Koudelova ztroskotala. Svým přesvědčením politickým byl dr. šl. Koudela mužem konser- vativním. Strana klerikální na Moravě ztrácí v něm sloup ze svých řad občanských jako nedávno ztratila úmrtím P. šilingra, sloup ze řad občanskokněžských. Český národ zachová zesnulému po všecky časy světlou památku.
doktor Koudela šl Brno Kou český Morava Morava
24 article
— Státní schválení pražské obocní vý- půjčky. Ve schůzi městské rady pražské, ko- nané v pátek, bylo vzato na vědomí sdělení, že c. k. ministerstvo financí v dohodě s c. k. ministerstvem vnitra udělilo radou milstskou žádané povolení k uzavření půjčky v celko- vém obnosu 25 milionů korun a to vydáním dílčích úpisů, na majitele znějících po 200 K, 500 K, 1000 K, 2000 K, 5000 a 10.000 K, jež by zúročeny byly a splaceny v době 50 let. — Šlechta a němectví. Vážený průmysln ik nám píše k článku „Neue Freie Presse“ o kn. Karlu ze Schwarzenberga: »Četl jsem články „Neue Fr Presse“ i „Národních Listů“ o kníž. Schwarzen- bergovy. Když muž, šlechtic nebo nešlechiie do země se přistěhuje a po staletí v ní žije, za vlast svou ji pokládá a s národem se stotožní, jest dle „Neue Freie Presse“ trestuhodným. Když tak uči- nili šlechtičtí Hugenoti, přistěhovavší se z Francie do Německa, lde se z nich stali vynikající Němci. když tak učinili šlechtici němečtí, přistěhovavšší se do Ruska, kde se z nich stali dobří a dokunce protiněmečtí Rusové, je to v pořádku i u samotných Němců. Jen u nás má být obrácený postup! Vzory šlechticů po chuti „Neue Freie Presse“ jsou hr. Černín a Nostic, kteří, nejsouce zajisté v pochybnostech o svém českém původua své české krvi, stanou se vůdci německé strany která chce král. České roztrhat . ..« — Druhý den sjezdu strany nár.-sociální z účasti 360 delegátů, zahájen byl politickou de- batou, v níž promluvil posl. Klofáč (o jeho řeči zmiňujeme se na jiném místě.) Potom promluvvili poslanci Stříbrný a Fresl a řada delegátů.
Šlechta Karel Schwarzenberg Němec Rus Nostic bata Klofáč Francie Německo Rusko Černín Český roztrhat ministerstvo finance Neue Frei Presse strana národní Neue Frei Presse Neue Francie Presse
25 article
Následoval referát posl. Choce, načež přijala resoluce, v níž schválena byla zemská i řišská politika strany. Výkonnému výboru uloženo, aby při všech změnách situace si počínal co nejopatr- něji. Na to vykonány volby ústředního výboru jehož předsedou zvolen posl. Vojna, mistopřed- zedou V. Rejmon a jednatélem Jos. Sajdl Dále projednány otázky: dělnická, úřadnická živnostnická a bytová. K jednotlivým otázkám přijaty případné resoluce. Sjezd zakončil posl Vojna, kierý konstatoval v jeho jednání naprostou jednomyslnost a rozkvět strany — Radikální mravy polemnické. Redaktor „Krá- lovédvorských Listů kol. Petr Fingal nás žádá abychom otiskli toto jeho prohlášení: Nemoha če- kati, až vyjde nové číslo „Královédvorskýc Listů“, jež rediguji, poněvadž zatím zúmyslná zřejmě na oklamání veřejnosti vymyslená pomluva mohla by se dále šiřiti, prohlašují k polemice míst- ních „Pokrokových Novin“, že jest ničem- nou lží, že jsem se chtěl dostati někdy do red- akce „Samostatnosti“. Byl jsem vždy ze zá- sady zastancem politiky positivní a plané rámusení nadutých státoprávníků bylo mně vždy prolivno poněvadž jsem viděl pod ním jen demagogii. Také ve Dvoře Králové není o mně neznámo, že nejsem Mladočechem radikálním, nýbrž stoupencem zásad dra. Kramáře. Lituji, že redaklor p. Rauten- kranz v boji proti naší straně i mně nezná jiných. ušlechtilejších zbraní, než jsou nadávky a lež.
Choc V Rejmon Sajdl Fingal Jos Králové
26 article
— Šedesáté narozeníny ředitele král, zem. ústavu pro choromyslné v Praze dra. Hraše. Dne 4. listopadu dovrší šedesátý rok svého věku český psychiatr dr. Jan Hraše. Narodil se v Bělé u N. Brodu. Studoval gymnasium v Něm. Brodě a lé- kařství v Praze, kde r. 1879 dosáhl hodnosti dok- torské. Byl sekundářem zemské nemocnice v Brně. kde si získal velkých zásluh při epidemiích skvrni- tého tyfu, zvratného tyfu a neštovíc. Za jeho obě- tavost v těchto nemocech dostalo se mu uznán zemského výboru moravského. Roku 1884 stal se primářem zem. ústavu pro choromyslné v Brně. odkudž r. 1887 povolán za primáře ústavu praž- ského a rok na to v Dobřanech. R. 1894 jmenován ředitelem ústavu dobřanského, v němž hleděl u- platniti své zkušenosti, nabyté delší vědeckou ce- stou v cizině. Pro zásluhy své o rozvoj a organi- saci ústavu dobřanského byl r. 1908 vyznamenán řádem železné koruny III. tř. V roce 1909 stal se ředitelem nového ústavu choromyslných v Bohni- cích, pro nějž vypracoval stavební program. Roku 1913 jmenován ředitelem ústavu choromyslných v Praze. Dr. Hraše konal četné přednášky a byl literárně činným. Přispíval do „Časopisu lékař
Hraše doktor Praha Bělá Německo Brod Brno Dobřany Bohn ústav choromyslný v Praga
27 article
českých“, „Rozhledů“,„Světozora“ a do odbor- ných listů cizích. — Pan učitel Bíma ze žižkova, jehož ukva- pený a nešťastný řečnický výkon z předešlé neděle (26. října) jsme po zásluze odsoudili my i všechen téměf tisk ostatních stran politických, až na mi- zivé výjimky, poslal nám 1. listopadu dopis, ve kterémž prohlašuje, že přeložením na venkov ze Žižkova by byl existenčně z polovice zničen a ne- vinně (21) odsouzen ku ponížení před celým svě- tem, a z toho důvodu žádá, abychom konstatovali některé věci, jimiž se mu po jeho mínění křivdilo. Poněvadž jistě žádný rozumný člověk si nepřeje, aby jednotlivec, i když mluví veřejně hlouposti. neomalenosti a urážlivé hrubosti, při nichž jedi- nou platnou omluvou mu může býti, že se snad nacházel pod suggescí oné části radikálního tisku. která nezodpovědně a žvanivě hází i takovými ne- předioženými výrazy, jako nepoctivost, po- něvadž jistě, opakujeme, si nikdo nepřeje, aby ta- kový člověk byl existeněně ničen, ochotně dáváme místa podstatné části jeho ospravedlnění, třebaže tím náš úsudek o p. Bímovi a jeho řečnickém vý- konu zůstává samozřejmě týž: „Ve své řeči nedotkl jsem se cti města Žižkova ani slovem.
Bím Žižkov
28 article
Když jsem mluvil o potřebě pomocných škol pro zpustlé hochy a navázav na současné zprávyo plzeňských apačích, řekl, že i žižkov by se jich dočkal, kdyby se v té věci nestala nápravaa kdyby v té příčině nebyl snad předstižen jinými částmi Prahy, pak krilikou několika zpustlíků. které Žižkov — jako každé jiné velké město — má, nemohl jsem se dotýkati cti všeho žižkovského obyvatelstva, jehož si vážím. O přeplněnosti tříd žižkovských jsem se v celé řeči vůbec ani slovem nezmínil, ač i proto jsem byl souzen. Poznamenal jsem toliko, že v Hrdlořezích je 118 dětí v páté třídě. Nejsem organisován ani ve straně realisti- cké, ani v žádné jiné. Nejsem členem okresní škol. rady a nehlasoval jsem tedy pro nepostupování dětí bezkonfesijních. V dokonalé úctě oddaný Karel Bíma. — Kdo udržuje německé školy v Čes. Budějo- vících. Píše se nám: O právě minulých židovských svátcích přišla do první třídy německého dívčího lycea v Čes. Budějovicích jen jediná žačka.
Bím Praha Žižkov Hrdlořezy Čes . Budějovice
29 article
Ostatní — počtem 13 — zůsťaly doma, ježto jsou to vesměs židovky. V ostatních třídách tohoto ústavu není poměr o nic lepší. Zkrátka německé dívčí lyceum v Č. Budějovicích by bez židovských žaček bylo prázdné a nemohlo by existovati. To- též možno říči i o ostatních středních školách (re- álce a gymnasiu) v Budějovicích, neboť i zde tvoří žactvo židovské hlavní kádr žactva. Na obec- ných a měšťanských školách německých pak ve- dle židů jsou to Čechové — buď zpozdili, nebo odrodilci — kteří svými dětmi pomáhají udržovati německé školy, které by tu jinak byly zbytečnými. Na školství v Č. Budějovicích nejlépe vidíme, kdo udržuje němectví v tomto městě: ne praví skuteční Němci — těch je tu jen malé procento — ale ži- dé a renegáti. Na českých školách budějo- vických jest židovských žáků a žaček jen ně- kolik. — Svaz Osvětový pořádá dnes v ponděli dne 3. listopadu přednášku z dějin české litera- tury prof. dra. Alberta Pražáka o 71/4 hod. več. ve škole u Trojice ve Vladislavově ul. v Praze. Vstup- né 20 h a 10 h pro děln. a stud. na legit. Šatna zdarma.
Čecho Němec profesor doktor Albert Pražák Č . Budějovice Budějovice Vladislavův ulice Praha
30 article
— Wenzigovo nadání, spolek ku podpoř chudých studujících I. c. k. české reálky v Praze, konal v sobotu v Měšťanské besedě pražské 21. valnou hromadu. Předseda stav. r. V. Zach. vzdav dík všem dobrodincům spolku, představil nově jmenovaného ředitele reálky p. J. Gregora, který slíbil, že bude snahy spolku v zájmu jemu svěřeného strádajícího žactva co nejúčinněji pod- porovati. Správa jednatelská uvádí, že první rok nového dvacitiletí řadí se čestně ku předcházejí- cím létům a mnohoslibně otvírá růžové výhledy do budoucna. Podotýká, že snahy spolku došly u- znání zemské školní rady a končí slovy odstupují- cího řed. vl. r. p. Starého, že sice ideální snahy, jež poutaly žactvo k ústavu spláceti Wenzigovu nadání v podporách obdržený dluh, nyní trochu povolily, že však není lřeba se rmoutiti z toho zjevu, máť každá doba svůj ráz. A rázem našt doby jest práce energická, vlastní a úsilovná a že
Wenzigův V Zach J Gregor Starý Praha
31 article
podaří se nově jmenovanému řediteli, aby odcho- vanci ústavu, vynikajíce vlastní praci, uznalia ctili i podpořili také práci, která se koná ve pro- spěch Wenzigova nadání. Celkový stav jmění spolku jest 46.628 K. Na podporách vydáno v době trvání spolku 55.944 K. Celkový výdaj režijní za všechna léta pouze 4180 K. Zakládajících členů je 202, přispívajících 177, vesměs to skorem býva- lých žáků české reálky. Správa pokladníka p. Kní- žete byla s povděkem přijata. K návrhu ředitele účt. p. Černého povoleno bylo opětně 600 K na podporu technikům a k návrhu téhož jmenován byl čestným členem spolku p. vl. r. V. Starý. Ke konci vzdal předseda dík sboru profesorskému, naší žurnalistice a zvlášť upřímnými slovy děko- val jednateli p. prof. Jos. Pithartovi, který, stav se referentem zem. školní rady, byl nucen funkce jednatele se vzdáti. V ustavující pak schůzi vý- borové zvolen byl předsedou stav. rada p. V.
Wenzigův Černý V Stará profesor Jos Pithart spolek 55.944 K
32 article
Zach, jeho náměstkem pošt. řed. A. Vilím, jednatelem prof. Šaloun, pokladníkem vrchní rev. V. Kníže, účetním řed. účtárny Úrazovky O. Černý, členové pp.: řed. městské pojišťovny Rud. Heřmánek. prof. J. Kamelský, inž. V. Nekola, prof. J. Pithardt, náhradníci pp. inž. Beran. vrch. rev. J. Schuster, prof. . Salači revisoři účtů: velkoobch. Dolejš. řed. Lidický a statkář J. Uher — Z české akademie. III. třída České akade- mie konala 15. října t. r. za přítomnosti 17 členů řádnou schůzi, prvou po prázdninách. Předseda prof. Novák uvítal nové členy přítomné, m. ř. člena vládního radu Bilěho a dopisujícího člena prof. Kabelíka, načež třídni sekretář profesor Dvořák vzpomenul několika slovy 60. narozenin třídního předsedy Nováka a ocenil jeho zásluhy v akademii, vědecké i organisační. Stejně vzpo- menul i zemřelého učitele slovenského Riznera. který k akademii sice nenáležel, ale jehož zásluž- né dílo: Bibliografii slovenskou, práci 35 let, třetí třída právě počala vydávati. Prof. Petrovský jun. zaslal akademii přehled literární činnosti svého letos zemřelého otce, prof. K. Hrdina předložil zprávu o své cestě do Vratislavi za účelem pá- trání po spisech a dopisech českých humanistů.
Zach profesor Šaloun V Kníže O Černá Heřmánek J Kamelský Ing V Nekola J Pithardt page Beran J Schuster Salač Dolejš Lidický Novák Kabelík Rizner Uhry Vratislav český akademie Bilě
33 article
Zpráva přijata do Věstníka Akademie. K žádosti Svazu Osvětového požádán prof. Novák, by iv roce 1914 byl zástupcem České akademie ve vý- boru svazu. Jako dar redakce předloženy Prace filologiczne VIII. 1. Z publikací třídních předlože- ny: Grohovy Topografie starých Athén, díl II., Kolářův překlad Platónova Faidra, Flajšhansových Přísloví seš. 18. Jině práce se dotiskují. Do Sbor- níku filologického IV. přijato pojednání prof. Po- lívky: „Jméno Dunaj v národní poesii ruské“ a ttudie prof. Mathesiusa: O nominálních tendencích ve slovesné predikaci: talo po referátu prof. Jan- ka. Do Bíbliotéky klassiků řeckých a římských přijat dvor. radou Králem předložený překlad Ai- pchylova Upoutaného Promethea. Paterova Bohe- mica Dietrichsteinská dá se do tisku, jakmile vy- davatel provede třídou žádané doplnění. Po ná- vrzích stipendijní komise učiněny návrhy: 1. pro cestovní stipendium třídní s úkolem pátrati po snisech a korespondenci českých humanistůvv archivech rakousko-uherských: 2. pro nadání Hláv- kovo; 3. pro fond Riegrův. Jednomu žadateli do- poručeno obrátiti se žádostí třídě podanou pro rok 1914 na Hlávkove nadání, jinému slíbeny od případu k připadu třídní publikace.
profesor Novák Grohův Platónův Faidros Flajšhansův Mathesius Jan Bíbliotéka Král Prométheus Paterův Riegrův Prace Atény Dunaj Hlávkov Věstník akademie Český akademie bor svaz Bohe
34 article
— Ustavující valná hromada Všeobecné jed- noty českých výdělkových a hospodářských spo- leřhenstev pro živnostníky v král. Českém konala v minulých dnech v zasedací síni Zem. jedn. řem. živnost. společenstev v král. Českém v Praze. Za- hájil ji prozatímní předseda p. Frant. Voeel. na- čež instruktor živnost. společenstev JUDr. Karel Palák promluvil o budoucí činnosti této důle- žité korporace živnostenské. Potom přikročeno k volbám, v nichž zvoleni: předsedou Jednoty p. Frant. Vocel. starosta společ. lakýrníků a de- legst družstva při spol. lakýrníků v Praze, místo- předzedou p. Václav šolle, předseda družstva
František JUDr Palák Vocel šolle Praha