ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74e81710-8f17-11dd-99d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 66, person 98, org 14, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 29. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 267.
4 article
mranni a večerní listy předplání se- V Praze v adrainistracti na měsle. na čevrt leta sK- a dvoji donáškou a měste. na dtvrtista : . . . kai ve fillálkáel na měsio . . . . 2 K 80 Poštou: a maěslo, na tvrtista : . . . S K an s dvoji zásilkou na měslc. a čtvrtiet. . k
Praha K an
5 article Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské Povstání v Albaníi.
6 article
Z Bělehradu, 29. září. Situace stává se stále kritičtější, poněvadž Albanci postupují. V údolí ljumském jsou prudké boje, při kte- rých jsou Albanci ve výhodě. Je možno, že Albanci bude srbské vojsko úplně poraženoa že potom budou míti Albanci volnou cestu do Prizrenu. Vášnivé boje konají se u kláštera dečanského, kde Albanci zvítězili a zatlačili Srby na ústup. Albanců je na 80.000. Dnes če- kají tu ministerského předsedu Pašiče. Také ministr vnitra přeruší svoji léčbu v Gleichen- bergu a vrátí se neprodleně do Bělehradu. Mocnosti a albanské povstání. Z Berlína, 27. září. (K. k.) „Norddeutsche Allg. Ztg.“ píše: Na východě byly v minulém týdnu bulharsko-turecké obtíže vystřídány al- bansko-srbskými a turecko-řeckými. Opatření Srbska proti Albancům, kteří vnikli na jeho území, pohybují se zatím na půdě více policejního než politického zakročení za tím účelem, aby byly sjednány bezpečné poměry pohraniční. Za dalšího rozšíření budou srbská opatření uvedena dojista v soulad se zájmy mocností v Albanii. Vlády chovají se za tím zdrželivě. Ze souhlasných projevů evropského tisku vysvitá, že se od Srbska očekává, že po- užije s měrou své akční svobody.
Srba Pašič Bělehrad Prizren Berlín Srbsko Albanec Albánie Norddeutsche Allgie
7 article
Srbsko a Albansko. Z Berlína, 29. září. „Vossische Ztgu.“ te- legrafují z Petrohradu: Srbský vyslanec ozná- mil správci ruského zahraničního ministerstva. že Srbsko, potrvá-li vzpoura Albanců, bude nuceno znovu obsaditi vojensky strategická místa v autonomní Albanii. Rusko zrazuje dů- tklivě od takového opatření. V tom smyštu informován byl také ruský vyslanec v Běle- hradě. Správce zahraničního úřadlu dodal, že dostačí, učiní-li Srbsko náležitá vojenská opa- tření v území, které mu bylo přiznáno lon- dýnskou konferencí. Bulharsko-turecká smlouva mírová. Z Cařihradu, 28. září. (K. k.) Poněvad osnova bulharsko-turecké smlouvy mírové do- znala změn, čítá definitivní text smlouvy 17 článků. Lhůta pro vyklizení Bulharsku zůstav- ších území, která původně byla stanovena na dva měsíce, byla snížena na dva týdny. Smlou- vou o muftiech zavázala se bulharská vláda. že bude podle bulharských zákonů o veřejném vyučování vydržovati obecné a střední školy pro musulmany a mimo to musulmanskou práv- nickou školu pro vzdělání muftiů. Protokol vakufu stanoví, že vakufy budou i na dále pod- řízeny tureckému ministerstvu evkafu. Kdyby Bulharsko chtělo likvidovati vakufy, patřící soukromým osobám, musí odškodniti osoby. interesované na vakufech. Soukromé statky turecké koruny zůstávají jejím majetkem. Usta- novení o muftiech a vakufech považují se za úspěch Turecka. Praví se, že tím projevuje se ochota Bulharska vůči musulmanům.
Srbsko Albansko Berlín Petrohrad Albánie Rusko Běla Cařihrad Bulharsko Turecko Vossische Ztg
8 article
Z mírové konference. Z Cařihradu, 27. září. (K. k.) Úřadní zprá va o dnešní schůzi mírové koníe rence praví: Delegáti vyřídili otázky váleč ných zajatců a vakufu a podepsali příslušné protokoly. Tím jsou vyřízeny všechny otázky mírové smlouvy. Smlouva, jakmile bude v či- stopisu vyhotovena, bude podepsána, nejpo zději v pondělí. Z Caříhradu, 27. září. (K. k.) Podle úmlu- vy budou váleční zajatci propuštěni během měsíce. Jak se proslýchá, stanoví protokol, že Bulharsko nedostane žádné náhrady za zajat- ce, poněvadž výlohy jsou kompensovány kapi- talisací jedné části vakufu. „Mír“ proti ruskému tísku. Ze Sofije, 28. září. (K. k.) „Mir“ vyvra- cí opětně zprávy „Nového Vremene“ a „Utr Rossije“ o domnělém spolku rakou sko-bulharském, o hrozivé situací v Bul- harsku, načež praví, že většina ruských časo- pisů jest plna intrik a odporných výmyslů pro- ti Bulharsku, což jest politování hodno. „Mir cituje dále srbský časopis „Piemont“, který napsal, že biskupové, tito lupiči v kněžském rouše, budou příměřeně přijati po svém ná- vratu do Makedonie a ptá se, jak ruský tisl může za takových okolností mluviti ještěo bratrství Bulharska se Srbskem?
Cařihrad Bulharsko Mira Nový Vremen Piemont Makedonie Srbsko Utr Rossijá Caříhrad Mir
9 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Audience Stürgkhova. Z Vídně, 29. září. Ministerský předseda hrabě Stürgkh byl včera císařem na zámku schönbrunnském přijat ve dlouhém slyšení ve kterém referoval o svém jednáni s kn. Thunem v příčině situace v království Českém, o svých poradách se zástupci Haliče a průpravách pro pod- zimní zasedání říšské rady. Conrad z Hoetzendorfu. Z Vídně, 29. září. Včera uveřejnil „Neue Wiener Tagblatt“ telegram chefa generálního štábu barona Conrada z Hötzendorfu, že zprá- vy o jeho odstoupení jsou bezpodstatné. Na- proti tomu sděluje dnes „Montagsrevue“: J věcí rozhodnutou, že baron Conrad v době nejbližší opustí svoji hodnost, jakkoliv úřadně nestalo se rozhodnutí ještě žádné. Příčinou není pouze zamítavé chování naproti mane- vrům v jižních Čechách, nýbrž také události minulé zimy a jara, které s vojenským obo- rem nikterak nesouvisí.
Stürgkhův Stürgkh Thun Conrad Neue Wiener Vídeň Halič Hötzendorf Montagsrevue Čechy
10 article
Štyrský selský sjezd. Ze Štvrského Hradce, 28. září. (K. k.) Dne dopoledne konal se zde štyrský selský sjezd. Po- něvadž zúčastnil se ho také předseda ústředny pro zemědělské zájmy ryt. Hohenblum, uspořádali sociální demokraté ve stejnou dobu protestní schůzi, která schválila resoluci, ve které pro- testuje se proti agrárnímu sjezdu, který vyslovil se pro zachování tísnivých cel na potraviny proti nynější obchodní politice. Po skončení schůze táhlo několik set účastníků před místnost, kde konal se sjezd agrární a odebrali se do místnosti. kde provolávali bouřlivě »Fuj«, když referent skončil své vývody. Došlo ke rvačce, za které používáno bylo holí a deštníků. Přispěchavší po- licie vytlačila v brzku sociální demokraty z míst- nosti. Demonstranti srotili se před místností. Selský sjezd schválil resoluci, ve které shro- máždění prohlašují, že trvají neochvějně na cel- ním a obchodně politickém programu ústřednya vyslovují se proti snahám, které chtějí zničiti sou- ručenství agrárníků v ohledu celním a obchodně politickém. V resoluci se dále protestuje proti re- visi balkánských smluv na útraty domácího země- dělství, proti povolení dovozu dobýtka ze zamo- řených zemí a proti každému zvýšení dovozního koptingentu masa ze zámořských zemí. Na ryt. Hohenbluma, když šel na nádraží jižní dráhy, po- křikovali sociální demokraté »Abzugl«
Štyrský Štvrský Hradec
11 article
Boj o irský homerule. Z Belfastu, 28. září. (K. k.) Za včerejší přehlídky dobrovolníků ulsterských pronesl sir Eduard Carson řeč, v níž pravil: »Všechny vlády musí se opírati o moc. Vzhledem ke skvělé a převážné moci, kterou vidím pře sebou, jsem přesvědčen, že budu s to zříditi s úspěchem prozatímní vládu.« Carson slibil dobrovolníkům, že nedostanou homerule. zůstanou-li pevnými. Přehlídky zúčastnilo se 14 praporů ulsterských dobrovolníků. Na místo obvyklého čestného pozdravu provo- lali »slávu« spojenému království a rozvinuli při tom anglickou vlajku. Dobrovolnícia diváci zpívali pak národní hymnu. Přehlídku řídil neaktivní generál sir George Richardson. Jako velitelé praporů fungovali neaktivn důstojníci armádní a důstojníci milice. Z Londýna, 28. září. (Reuter.) Skotský lord advokát Alexandr Ure měl včera v Uphallu u Edinburku řeč, v níž navrhl. aby banky zacházely stejně s prozatímní vládou jako s nějakou jihoamerickou repu- blikou. Pak by se tato vláda shroutila v ně- kolika týdnech pod svou vlastní tihou. Kdyby konservativci chtěli setřásti vládu belfastských výstředníků, byla by vláda ochotna jednati s nimi o silnějším zastoupení Ulstru v irském parlamentu. Vláda by pak
Carson Richardson Ure Belfast spojený království Londýn Uphall Edinburk Reuter
12 article
nebyla proti návrhu, aby Ulster dostal plnou samostatnost ve vyučování a náboženství. Těší ho, že vidí známky, které ukazují, že příští týden dojde ke konferenci a přátel- skému kompromisu.
Ulster
13 article Změny v armádě francouzské.
Změny v armádě francouzské. Z Paříže, 28. září. (K. k.) Úřadní list uveřejňuje výnos ministra vojenství o novém složení a rozdělení 2., 6., 7., 14. a 20. sboru armádního, jež nabude platnosti 1. října. Podle zpráv některých časopisů má tento výnos za účel zabezpečiti vzhledem k vojen- ským opatřením Německa v krajině trevír- ské ochranu francouzských severovýchodních hranic. Namnoze považuje se při rozdělení za nejdůležitější moment, že hlavní stan 4. divise překládá se do Mezieresu a že část 2. sboru armádního posunula se blíže k luxem- burským hranicím. Tento reorganisační plán bude ostatně doplněn ohlášeným už zřízením 21. sboru armádního, jehož hlavní stan má býti v Yoinalu. Řecký král a sír Grey. Z Londýna, 27. září. (K. k.) „Reuterova kancelář“ sděluje: Řecký král měl dnes v zahraničním úřadě rozmluvu se státním ta- jemníkem sirem Edwardem Greyem, př čemž prý bylo hovořeno o poměrech na Bal. káně.
Reuterův Grey Paříž Německo Londýn Bala
14 article Mezi čínou a Japonskem.
Mezi čínou a Japonskem. Z Nankinu, 28. září. (K. k.) „Reuterov kancelář“ sděluje: Generál Chang Suen na- vštívil dnes japonský konsulát v průvodu tě- lesné stráže, sestávající z 50 mužů, a omluvil se k vůli udalostem nankinským. Odpoledne vzdá jeden pluk jeho vojska čest japonskému konsulovi. Z Pekina, 28. září. (K. k.) „Reuterova kancelář“ sděluje: Japonské vyslane- ctví vyvrací nejurčitějším zpi- sobem zprávu o podání ultima ta Číně a prohlašuje, že čínské úřady splnily japonské požadavky.
Chang Reuterův Japonsko Nankin Čína
15 title
Obecní volby v Třebenicích.
Třebenice
16 article
V Třebenicích, 28. září 1913. (Původní zpr. „Nár Listů“) Nebývalý ruch rozvířen byl v těchto dne v Třebenicích, jindy tak klidném městečku pod Košťálovem: konají se dnes a zejtra volby do obec- ního zastupitelstva, jichž výsledku přikládá se vý- znam po stránce národní nemalý. Bylyť Třebenice ještě v letech osmdesátých německé, vlastně utra- kvistické. Teprve, když přišel do Třebenic, v ději- nách zápasu národního dobře zapsaný, dr. Pařík. kterýž později zvolen byl starostou obecním roku 1884, počal na prospěch české věci obrat, kterýž do dnes, dík solidaritě uvědomělého voličstva če- ského, jeví se nám nyní v úplném češství Třebenic, přes lo, že Němci nasazují všechny páky svých sil. aby dostali zpět Třebenice do svých rukou, žev Třebonicích usídlen jest „Volksratí s pověstným drem. Tittou, jehož prsty sahají do všech koutů státní správy, není náhodné. Volksrat má býti stě- žejním sloupem dobývačné práce německé, má býti na horké půdě třebenické Cerberem, hlídajícím každé zdejší české hnutí. To patrno bylo v těchto dnech: Němci činili se, seč byli, neštřtili se ani hnusných intrik, které ještě v posledních okamžl- cích hrozily ohroziti svornost voličstva. To poda- řilo by se jim tím spíše, že letošní obecní volby ve Třebenicích dějí se za poměrů málo příznivých, způsobených nerozvážností bývalého tajemníka, je- hož činy roztrpčily kde koho.
doktor Pařík Němec Cerber Třebenice Košťálov Třebonice
17 article
Než v poslední schvili podařilo se příslušníky vžech stran politických seřaditi v jeden šik, kterýl il dostaviti se k volebnímu osudí a odevzdat všecky hlasy na společnou kandidátní listinu, kte- ráž schválena byla v sobotu 27. t. m. na veřejné volební schůzi. Schůzi tu zahájil předseda národ- ního volebního výboru p. Josef Péč. Na schůzi ktoráž skončila, jak již řečeno, schválením kandi- dátní listiny, promluvili pp.: posl. Biňovec za soc. dem., pak posl. V. Kotlář za českou stranu agrární a red. Em. Špatný za nár. soc. a konečně za Nár. radu českou taj. Harmach. Nálada so- botní schůze světle odrážela se v časných hodinách ranních v neděli, kdy na 9. hod. dopolední stano- veny byly volby do III. sboru v hotelu na radnici. Volební kanceláří, jíž řídili pp. účetní Škoula řed. N. J. S. škába, taj. N. R. č. Harmach. taj. Lébl, prošlo 289 voličů. Venkovskou službu obstarával továrník p Karel Kroupner. Dávno před 9. hod. ranní plnila se volební síň voliči. Ko- nice velobní složena byla z těchto pánů: předsedou Jos. Péč, pak Vinš. Bauer, Preis a Hrněfř. Za hejt- manství v Litoměřicích dostavil se komísař Wald- brunn. Přesně o 9. hod. přečteno bylo první jméno voliče a bez přestávky čteno a voleno bylo až do 12. hod. polední, do kdy odevzdáno bylo 271 hla- sovacích lístků, vesměs pro českou kandidátku, ve druhém čtení pak odvolilo 23 voličů, takže celkem odevzdáno bylo 294 hlasů pro tuto kandidátku.
Péč Biňovec škáb Lébl Kroupner Bauer Preis Hrněfř ko Litoměřice Wald
18 article
Za výbory: Novák Felix st., rolník z Třebenic, Ko- cánek Frant., obuvník z Třebenic, Šilhavý Václav obuvník z Třebenic. Maleček Karel, obchodní z Třebenic, Bejček Jan, domkář z Třebenic, Ja- bůrek Jos., pokrývač z Třebenic, Štěpánek Josef soustružník, z Třebenic, Urban Čeněk, učitel z Tře- benic. Radoň Frant., krejčí z Třebenic. Pečený Stanislav, domkář z Chodoulic. Za náhradníky Preis Antonín, malorolník z Třebenic, Bechyně Jos., hostinský z Třebenic, Liška Čeněk, kolá z Třebenic, Hájek Josef, klempíř z Třebenic, Šlik Josef, zahradnsk z Třebenic. Němci, vidouce naprostou solidaritu v českém voličstvu, opustili od imyslu zúčastniti se volby ač měli intrikou připravený plán, jehož zdar zna- menal by brzdu v další obecní správě třebenické Ohlášení výsledku skrutinia po druhém čtení jež skončeno před 1 hod. odpolední a výsledel jeho uvitán byl jásotem četně shromážděných ob- čanů třebenických. Oproti posledním volbám zdejším zlepšil se poměr českých hlasů asi o 14%. Při posledních volbách r. 1905 zapsáno bylo 520 voličů, z nichž odvolilo 269, při dnešní volbě zapsáno bylo 451 odvolilo 294. Zejtra, v pondělí dopoledne o 9. hod. ranní konati se budou volby ve II. sboru, odpoledne o — ta. 2. hod. v I. sboru.
Novák Felix st František Václav obuvník Maleček Karel Bejček Jan Štěpánek Urban Čeněk Radoň Stanislav Hájek Josef klempíř Šlik Němec Třebenice ko Bechyně Jos Jos Preis Antonín
19 article Sjezd německé sociální demo- kracie z Čech v Teplicích.
Sjezd německé sociální demo- kracie z Čech v Teplicích. (Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů.“ Dnes konal se v Teplicích sjezd německé sociální demokracie z Čech, aby zaujal ko- nečně stanovisko k udalostem v Čechách. Tro- chu mnoho času potřebovali němečtí sociální demokraté k zaujetí svého stanoviska, než konečně přece...! Odnesli jsme si z tohoto sjezdu dojem, že toto opoždění německých sociálních demokratů má na svědomí vídeň- ské vedení německé sociální demokracie. Sjezd do jisté míry stál pod vlivem, myšlen- kovým i osobním, tohoto vedení; bylť prv- ním referentem redaktor „Kampfu“ dr. Otto Bauer a sjezdu se zúčastnili dále hlavní sloupové vídeňského vedení poslanci dr- Renner, Seitz a chefredaktor „Arbeiter- Zeitungu“ Austerlitz, kteří rovněž do jednání vlivně zasáhli. Řeč Bauerova usilovala ovládnouti mysl sjezdovníků líčením, že poměry v Čechách ne- lze zlepšit potud, pokud nebudou zřízena krajská zastupítelstva jednoná- rodní se sněmíky, na základě všeobecného rovného práva hlasovacího zvolenými, a že ani všeob. právo hlasovací na sněmu českém není s to, ozdraviti národnostní poměry v Če- chách. Myšlenka národnostní samosprávy, již dr. Bauer hájil způsobem velmi účinným, jež. neváháme říci, stojí za diskusi, třeba její autor nedovodil její spasitelnost. Hlavní slabi- nou Bauerova projektu je, že dr. Bauer, porá- žeje jednou větou stará „dogmata“ o histori- ckých individualitách, druhou vyslovuje dogma nové o odstranění sněmu, zem. ského výboru a místodržitelství v král. Če- ském, a přenesení jejich kompetence na kraj- ské sněmíky a správy.
Kampf doktor Bauer Renner Seitz Austerlitz Bauerův Čechy Teplice Tro ArbeiterZeitung
20 article
Výklad Bauerův o národnostní samosprá- vě v debatě zevrubně s velikou pečlivostí doložil posl. dr. Renner, vlastní otec my- šlenky národnostní autonomie sociální správy v ní, jehož dr. Bauer je žákem. Dr. Renner nezapíral, že je od- půrcem české samosprávy a sněmu král. Če- ského a sice z obavy, že spor česko-německý i za platnosti všeobecného práva hlasovacího bude sněmu překážet v práci, v tom, aby vy- budoval řádnou sociální správu v Če- chách. Řečník se obává, že i čeští sociální demokraté na sněmu českém nepůjdou ve všem s německými soudruhy. Stojí za zazna- menání, že dr. Renner otevřeně doznal, že parlament všeobecného práv hlasovacího nesplnil nadějí, děl- nictvem do něho vkládaných, a že německá sociální demokracie proto také musí usilovati o to, aby dostala do svých rukou
Bauerův doktor Renner Bauer
21 article
drobném prodejle ranní čísle o sobě . . za Sh večerní za db Va fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . 10k večerni innerátu plati se hotově napřed- Předplacení a inserty přijíma adminintrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listé“ Enkopisy se nevraceit
Enkopisa Virginie národní Lista
22 article
správu, poněvadž parlament všeobecného práva hlasovacího bez správy jest pouze po- lovinou demokracie. Stanovisko k volební opravě do sněmu českého dr. Renner formu- loval výrokem, že „pokud sněm existujea pokud stává jeho kompetence, je boj o vo- lební opravu aktuální.“ Přes zřejmou nechuť dra.] Baueraa dra. Rennera, jichž výklady byly theoreti- cky tím nejlepším, co jsme na sjezdu slyšeli, k českému sněmu a k pokusu, řešiti českou krisi na sněmu a skrze sněm, přece jen na konec dobyla úspěchu myšlenka volební opra- vy. Pro ni zasáhl do debaty nejúčinněji cheí- redaktor „Arbeiterzeitungu“ Austerlitz z Vídně, který správně rozpoznával nej- bližší a vzdálené úkoly pracující třídya prohlásil volební opravu za otázku cti dělnictva v Čechách. Austerlitz mohutně akcentoval, že dělnictvo německé by nesneslo, aby vláda ve snaze, vyhověti německému „Nacionalverbandu“, chtěla po- rušití IV. kurii sněmovní všeobecností a nepozvala německou sociální demokracii k česko-německým poradám. Vůbec řeč Auster- litzova byla strašnou obžalobou politiky ně- mecko-nacionální, zejména, když prohlásil, že se stydí za Němce, vidí-li, že české stra- ny bez výjimky jsou pro volební opravua pro zajištění politických práv dělnictva v zem- ském zákonodárství.
Renner Arbeiterzeitung Austerlitz Auster Němec Vídeň Čechy
23 article
Výrazem jednání sjezdového je schválení manifestů k německému dělni- ctvu v Čechách a resoluce. Resoluce zní: „Sjezd se usnáší: Organisované dělní- ctvo se vyzývá, aby ihned zahájilo v celé zemi boj o zdemokratisování zemské sprá- vy. Tento boj má za účel, aby zabránil pod- vodu, který se zamýšlí učiniti připojením skandální kurie badeniovské (všeobec- né) na stávající zemské kurie a aby volal po všeobecném, rovném právu hlasovacím, zvláště ale aby přivedl dělnictvo celé země ku poznání, že no vé uspořádání národnostních po- měrů v Čechách a tvůrčí sociál- ní správa jsou možny pouze na podkladě národnostní samo- správy a sebeurčení obou náro- dů v zemi prostřednictvím ze všeobec- ného, rovného práva hlasovacího vyšlých krajských sněmů (zastupitelstev)v národnostně ohraničených okre- sech.
Čechy
24 article
Za tím účelem budiž rozšířen zemským výkonným výborem usnesený manife st. Ve všech městech a průmyslových územích buďtež ihned svolány schůze lidu. Agitace budiž vnesena do všech míst, dílen a tová- ren. Zemský výkonný výbor se vyzývá, aby tento boj organisoval. Manifest i resoluce jsou dílem kompro- misu, v sobotu před sjezdem v Teplicích uza- vřeného mezi vídeňským vedením a zemským výkonným výborem německé sociální demo- kracie v Čechách. Tento, podporován libere- ckým denníkem „Vorwärts“, nesdílel apathii vídeňského vedení vůči hnutí za volební opravu v Čechách a dal výraz svému smýšlení řadou článků ve „Vorwätsu“, v nichž tvrdil, že se němečtí sociální demokraté touto takti- kou vylučují ze spolutvoření nových poměrů v Čechách. Že toto stanovisko na sjezdu zví- tězilo, dosvědčuje mimo jiné nejlépe ten fakt. že jeden delegát, který ve smyslu Bauerovy řeči skončil svoje poznámky zvoláním: „Pr yč se sněmem!“, nenalezl naprosto žádného ohlasu ve shromáždění skoro pěti set hlav představitelů německé sociální demokracie z Čech. Usnesením, aby německé sociálně-demo- kratické dělnictvo zahájilo ihned všude usi- lovnou agitaci pro volební opravu do sněmu českého a odmítnutím všeobecné kurie (čtvrté) rozmnožuje německé sociálně-demo- kratické dělnictvo řady těch v českém tá- boře, kteří požadují, aby IV. kurie — když na zavedení všeobecného, rovného práva hla- sovacího není zatím pomyšlení — byla vy- hražena z volebního práva dosud vyděděným, tudíž dělnictvu. V tom spočívá význam teplického sjezdu především.
Bauerův Teplice Čechy německý sociální dema Vorwärts všeobecný kurie
25 article
V Teplících, 28. záři.
28 . zář
26 article Hudba.
Hudba. + Emma Destinnov a. II.) Je to poprvé co vynikající umělec pro své pohostinské vystou- pení v Národním divadle voli operu Fibichovu Nadšené lásce k českému umění a vřelému vlaste- neckému cítění Emmy Destinnové děkujeme za to, že měli jsme příležitost oceniti velikost pěve- ckého umění slavné naší krajanky a sslu její dra- matické tvořivosti ve Fibichově „Šárce“. Hned první výstup šárčin v úvodním obraze opery uká- zal nám, jak hluboce promyslila a prožila Emma Dostinnova tuto roli. Jako skutečná mužatka, jará a odvážná, hrdá i vášnivá ve svém opovrhování muži vedla si ve výstupu s Vlastou a družkami i pak tváří v tvář Přemyslu a jeho družině. Vzácná umělkyně naše hned v tomto prvním aktu expono- vala v plné intensitě svoji scénicky tvůrčí inteli- genci a dramatickou vervu, aby postavila diváku před oči šárku vnitřně životnou, ženu, neznající lásku, nýbrž zapálenou divou nenávistí k muži. Druhé dějství „Šárky“, nejzdárnější plod Fibichova operního tvoření, vyzdvihla Emma Destinnova vy- soko nad obvyklou úroveň jeho působivosti při do- savadních našich reprodukcích této opery. Vnitřnt přerod mužatky nenávistí naplněné v ženu vášnivě milující promítnut byl na venek v podání našeho hosta s přesvěděující pravdivostí v jeho dění. Zde žili jsme v plné, ničím nerušené illusí a cítili, jak pěvkyně duševní tento proces, tu záměnu citů skutečně proživá. V tom, jak Šárka, připevněná k stromu, jeví neklid a zmatenost, slyšíc bližicího se Ctirada, v tom, jak probouzí se z líčené mdlo- by, jak prodělává skrytý boj ve svém nitru a jal
Fibichův Destinnová Šárka Dostinnův Vlasta Přemysl Šárek Destinnův Ctirad Emma Destinnov národní divadlo vůl nadšený láska
27 article
konečně zažehnuta neodolatelnou vášní, oddává se Ctiradovi — v tom všem bylo tolik krásných de- tailů, procítěných a se zřetelem k celkové výsled- nici dramatického dojmu promyšlených, že účinek na posluchače a diváka nemohl býti jiný než hlu- boký, strhující dojem, kterým také skutečně celé druhé dějství „Šárky vyznělo. V lyrismu zpěvů Šárčiných v tomto dějství přišly také ku plné plat- nosti všechny krásy vzácného hlasu Destinčina. V jaké melodické šíři a opojivé sladkosti řinul se z úst jejích zpěv, apostrofující „dumný zpěv korun staletých“, s jakou unášející vřelostí prodchnut byl zpěv Šárky ve dvojzpěvu se Ctiradem! Bohaté prostředky pěveckého umění Emmy Destinnové její silná individualita v dramatické reprodukci pronikly i v závěrečném dějství — nevalně šťast- ném v chledu dramatickém — zvýšivše nebývale jeho působivost a zájem divákův. Šárka znamená nový triumí slavné naší pěvkyně, v jejíž celém vý- konu zde, jako i ve všech jiných rolích, usku- tečněn je kardinální požadavek zpěvně-dramatické reprodukce: harmonické, rovnocenné spolupůso- bení všech činitelů této reprodukce. A o Emmě Destinnové lze říci, že všechny tyto její prostřed- ky dramatického výrazu jsou dnes na vrcholném stupni umění. Ukázala to opětně svojí Šárkou,ji patří náš neobmezený obdiv. — Vnější úspěch to- hoto vystoupení našeho hosta byl opětně velmí skvělý, nekonečný, jásavý potlesk otřásal po kaž- dém dějství divadlem, slušně obsazeným. Hlučně aklamován byl, hned po předebře a před třetím aktem mládeží s vyšších síér, i dirigent večera. K. Kovařovic, jemuž dostalo se zaslouženého uzná- ní za hudebně skvělé provedení „šárky“, jež dá- vána v domácím obsazení a ve výpravě od dři vějška známé. aš.
Ctirad jíttail Šárek Šárčin Destinčin Destinnová K Kovařovic
28 article
+ Leo Delibes: „Král to řekl.“ — Provedene poprvé v Městském divadle na Král Vinohradech 27. září 1913. — Naprostý nedostafek života schopných novinek z oboru komické opery nutí vždy víc a více vraceti se do minulosti. Na štěsti tato minulost komické opery zvláště u nás daleko ještě není vyčerpána. Mimo to jsou v oboru tomto díla, k nimž třeba čas od času vždy se vraceti. Delibesova opera „Král to řekl“, hraná naposled v Nár. Divadle v posledním roce jeho dřivější sprá- vy, patří k těmto plodům hudební komiky, které doba dosud nepřipravila o jich půvab a jež dove- dou i dnes ještě, v době nejpustší hrůzovlády operetních stupidností, zaujmout mysli vnímavé pro jemný, ušlechtilý humor hudby. Léon Delibet sám je odkojencem slavné doby konversační opery francouzské, a při tom ve všem plnokrevným Francouzem. Něha a graciesnost melodsky, harmo- nická pikantnost, dramaticky živý rytmus, barvi- tá, vtipná instrumentace, slovem pravý, vrozený esprit ve všem, čím hudba žíje — v tom všem zračí se čistě národní charakter autora opery „Král to řekl“. V partituře této opery projevuje Delibes jemný smysl pro dobový kolorit hudby.
Delibes Delibesův Léon Delibet Francouz divadlo na Královský Vinohrady
29 article
Dobu Ludvíka XIV., v níž děj hraje, ilustruje staro- francouzskými formami sarabandy, gavotty atd. dýšící plným kouzlem rokoka. Na mnohých místech imituje Delibes ve své hudbě idylický ráz (viz na př. některé zpěvy Javottiny a Benoitovy) pastýř- ských her v době rokoka tak oblíbených. Při tom ze všech hudebních prostředků Delibesových jasně patrno, že při díle je tu komponista od- chovaný moderní hudbou a podrobně znalý boha- tých plodů komické opery svého národa. Opera „Král to řekl“ je svého druhu skutečně chef- dloeuvre, od potpourní ouvertury až k závěrečné- mu ensemblu, plné nehluboké sic, ale duchaplné a rozkošné hudby a při tom dokonale/ životní Jestliže toto, tak hudebně půvabné a rozmarné dílo dnes jen vzácným hostem je na operních scénách. jsou toho příčiny mnohé. Prvním vinníkem je tu libreto, Historie o synu, kterého králův výrok při- vede na svět a zase sprovodí se světa, je sice velmi vtipná anekdota, ale na tři akty je s ní těžko vystačiti a to tím spíše, když hlavní děj ode- hrává se stále mimo scénu. Delibesův libretista, Edmond Godinet, ukázal velkou obratnost v tom. jak dovedl tři akty vyplnit ději vedlejšími. V druhé řadě leží vina malé poměrně populárnosti této opery v hudbě. A to v přednostech této hudbyí v její jemnosti a noblesse, kterou širší kruhy nedo- vedly nikdy chápat a ocenit, čekajíce v komické opeře drastičtější a fraškovitější výraz i v hudbě.
Ludvík XIV Delibes Benoitův Delibesův Godinet
30 article
A neposlední příčinou malého poměrně rozšíření opery „Le roi l'a dit“ bylo nesnadné provedení. žádající pěvce vyškolené a perfektně ovládajíeí konversační sloh a k tomu i výborné herce. Vzhle- dem k této nesnadné reprodukci Delibesovy opery lze mluviti o provedení jejím ve vinohradském di- vadle s plným uznáním. Dovedu ocenit práci. kterou tu měl dirigent p. Čelanský se solisty, kte- rým sloh této opery byl dosud cizím a rytmická kázeň nezvyklou. Zpíváno bylo většínou velmi ušlechtile, rytmicky přesně a dramaticky výrazně v sólech i v ensemblech. Hudební provedení bylo plné potřebné živosti a rušnosti. Mluvené slov činilo zpěvákům ovšem potíže, ale to není žádnou specialitou vinohradského divadla, to je dnes vše- obecná bolest při reprodukci oper s mluveným textem. V popředí stáli ze solistů: slč. Drozenova. Vronská a Kalivodová a p. Šindler. Vzdal-li jsem p. Čelanskému chválu za stylové a divadelně živé provedení Delibesovy opery, v níž nedávná ještě reprodukční úroveň této scény nebetyčně byla převýšena, nemohu opomenout, abych na druhé straně nevytknul, v čem s ním nesouhlasím. Jsou to předně jeho tempa. Jeho verva strhuje ho k to- mu, že je často přehání. Tak učinil již v ouvertuře s úvodní gavotou a pak zvláště v Allegru vivace. jehož přehnaná rychlost vystoupila jasně, když zpíváno bylo sborem dodavatelů v prvním dějství.
Delibesův Čelanský Drozenův Vronská Kalivodová Šindler
31 article
Stejně ukvapené tempo bylo také na př. v počá- tečním sboru druhého aktu. Kromě toho neschva- luji naprosto ve finale prvního jednání přehnaná rubata, jimiž setřen nadobro vlastní ráz skladby, vybudované na ryze delibesovském valčíkovém motivu. S takovými triky se reprodukují triviální valčíky vídeňských operet, ale nikoli graciesně plynulý valčík francouzský, vylučující všechny po- dobné extravagance v rytmu a tempech. Jinak za- sluhuje dirigent, jak již řečeno, za provedení opery „Král to řekl“ plné uznání. aš. + Saint Saěns v Berlíně. Z Berlina, 28. zá- ří. [K. k.) Dnes dáván byl na počest skladatele Saint Saěnse, dlícího zde za příčinou sté reprisy opery „Samson a Dalila“, filharmonický koncert, na kterém Saint Saěns, nad míru četným obecenstvem bouřlivě aklamován, spolupůsobil. Jak se proslý- chá, zaslal sísař Vilém skladateli telegram, v němž ho žádá, aby sám dirigoval stou reprisu opery „Samson a Dalila“ v královské opeře.
Saěns Samson Dalila Vilém Berlín Saint Saěn královský opera Saint Saěn