1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 29. září 1913.
Praha
4
article
mranni a večerní listy
předplání se-
V Praze v adrainistracti
na měsle.
na čevrt leta
sK-
a dvoji donáškou
a měste.
na dtvrtista : . . . kai
ve fillálkáel
na měsio . . . . 2 K 80
Poštou:
a maěslo,
na tvrtista : . . . S K an
s dvoji zásilkou
na měslc.
a čtvrtiet. . k
Praha
K an
5
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Povstání v Albaníi.
6
article
Z Bělehradu, 29. září. Situace stává se
stále kritičtější, poněvadž Albanci postupují.
V údolí ljumském jsou prudké boje, při kte-
rých jsou Albanci ve výhodě. Je možno, že
Albanci bude srbské vojsko úplně poraženoa
že potom budou míti Albanci volnou cestu do
Prizrenu. Vášnivé boje konají se u kláštera
dečanského, kde Albanci zvítězili a zatlačili
Srby na ústup. Albanců je na 80.000. Dnes če-
kají tu ministerského předsedu Pašiče. Také
ministr vnitra přeruší svoji léčbu v Gleichen-
bergu a vrátí se neprodleně do Bělehradu.
Mocnosti a albanské povstání.
Z Berlína, 27. září. (K. k.) „Norddeutsche
Allg. Ztg.“ píše: Na východě byly v minulém
týdnu bulharsko-turecké obtíže vystřídány al-
bansko-srbskými a turecko-řeckými. Opatření
Srbska proti Albancům, kteří vnikli na
jeho území, pohybují se zatím na půdě více
policejního než politického zakročení za tím
účelem, aby byly sjednány bezpečné poměry
pohraniční. Za dalšího rozšíření budou srbská
opatření uvedena dojista v soulad se zájmy
mocností v Albanii. Vlády chovají se za tím
zdrželivě. Ze souhlasných projevů evropského
tisku vysvitá, že se od Srbska očekává, že po-
užije s měrou své akční svobody.
Srba
Pašič
Bělehrad
Prizren
Berlín
Srbsko
Albanec
Albánie
Norddeutsche Allgie
7
article
Srbsko a Albansko.
Z Berlína, 29. září. „Vossische Ztgu.“ te-
legrafují z Petrohradu: Srbský vyslanec ozná-
mil správci ruského zahraničního ministerstva.
že Srbsko, potrvá-li vzpoura Albanců, bude
nuceno znovu obsaditi vojensky strategická
místa v autonomní Albanii. Rusko zrazuje dů-
tklivě od takového opatření. V tom smyštu
informován byl také ruský vyslanec v Běle-
hradě. Správce zahraničního úřadlu dodal, že
dostačí, učiní-li Srbsko náležitá vojenská opa-
tření v území, které mu bylo přiznáno lon-
dýnskou konferencí.
Bulharsko-turecká smlouva mírová.
Z Cařihradu, 28. září. (K. k.) Poněvad
osnova bulharsko-turecké smlouvy mírové do-
znala změn, čítá definitivní text smlouvy 17
článků. Lhůta pro vyklizení Bulharsku zůstav-
ších území, která původně byla stanovena na
dva měsíce, byla snížena na dva týdny. Smlou-
vou o muftiech zavázala se bulharská vláda.
že bude podle bulharských zákonů o veřejném
vyučování vydržovati obecné a střední školy
pro musulmany a mimo to musulmanskou práv-
nickou školu pro vzdělání muftiů. Protokol
vakufu stanoví, že vakufy budou i na dále pod-
řízeny tureckému ministerstvu evkafu. Kdyby
Bulharsko chtělo likvidovati vakufy, patřící
soukromým osobám, musí odškodniti osoby.
interesované na vakufech. Soukromé statky
turecké koruny zůstávají jejím majetkem. Usta-
novení o muftiech a vakufech považují se za
úspěch Turecka. Praví se, že tím projevuje se
ochota Bulharska vůči musulmanům.
Srbsko
Albansko
Berlín
Petrohrad
Albánie
Rusko
Běla
Cařihrad
Bulharsko
Turecko
Vossische Ztg
8
article
Z mírové konference.
Z Cařihradu, 27. září. (K. k.) Úřadní zprá
va o dnešní schůzi mírové koníe
rence praví: Delegáti vyřídili otázky váleč
ných zajatců a vakufu a podepsali příslušné
protokoly. Tím jsou vyřízeny všechny otázky
mírové smlouvy. Smlouva, jakmile bude v či-
stopisu vyhotovena, bude podepsána, nejpo
zději v pondělí.
Z Caříhradu, 27. září. (K. k.) Podle úmlu-
vy budou váleční zajatci propuštěni během
měsíce. Jak se proslýchá, stanoví protokol, že
Bulharsko nedostane žádné náhrady za zajat-
ce, poněvadž výlohy jsou kompensovány kapi-
talisací jedné části vakufu.
„Mír“ proti ruskému tísku.
Ze Sofije, 28. září. (K. k.) „Mir“ vyvra-
cí opětně zprávy „Nového Vremene“ a „Utr
Rossije“ o domnělém spolku rakou
sko-bulharském, o hrozivé situací v Bul-
harsku, načež praví, že většina ruských časo-
pisů jest plna intrik a odporných výmyslů pro-
ti Bulharsku, což jest politování hodno. „Mir
cituje dále srbský časopis „Piemont“, který
napsal, že biskupové, tito lupiči v kněžském
rouše, budou příměřeně přijati po svém ná-
vratu do Makedonie a ptá se, jak ruský tisl
může za takových okolností mluviti ještěo
bratrství Bulharska se Srbskem?
Cařihrad
Bulharsko
Mira
Nový Vremen
Piemont
Makedonie
Srbsko
Utr Rossijá
Caříhrad
Mir
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Audience Stürgkhova.
Z Vídně, 29. září. Ministerský předseda
hrabě Stürgkh byl včera císařem na zámku
schönbrunnském přijat ve dlouhém slyšení
ve kterém referoval o svém jednáni
s kn. Thunem v příčině situace v
království Českém, o svých poradách
se zástupci Haliče a průpravách pro pod-
zimní zasedání říšské rady.
Conrad z Hoetzendorfu.
Z Vídně, 29. září. Včera uveřejnil „Neue
Wiener Tagblatt“ telegram chefa generálního
štábu barona Conrada z Hötzendorfu, že zprá-
vy o jeho odstoupení jsou bezpodstatné. Na-
proti tomu sděluje dnes „Montagsrevue“: J
věcí rozhodnutou, že baron Conrad v době
nejbližší opustí svoji hodnost, jakkoliv úřadně
nestalo se rozhodnutí ještě žádné. Příčinou
není pouze zamítavé chování naproti mane-
vrům v jižních Čechách, nýbrž také události
minulé zimy a jara, které s vojenským obo-
rem nikterak nesouvisí.
Stürgkhův
Stürgkh
Thun
Conrad
Neue Wiener
Vídeň
Halič
Hötzendorf
Montagsrevue
Čechy
10
article
Štyrský selský sjezd.
Ze Štvrského Hradce, 28. září. (K. k.) Dne
dopoledne konal se zde štyrský selský sjezd. Po-
něvadž zúčastnil se ho také předseda ústředny
pro zemědělské zájmy ryt. Hohenblum, uspořádali
sociální demokraté ve stejnou dobu protestní
schůzi, která schválila resoluci, ve které pro-
testuje se proti agrárnímu sjezdu, který vyslovil
se pro zachování tísnivých cel na potraviny
proti nynější obchodní politice. Po skončení schůze
táhlo několik set účastníků před místnost, kde
konal se sjezd agrární a odebrali se do místnosti.
kde provolávali bouřlivě »Fuj«, když referent
skončil své vývody. Došlo ke rvačce, za které
používáno bylo holí a deštníků. Přispěchavší po-
licie vytlačila v brzku sociální demokraty z míst-
nosti. Demonstranti srotili se před místností.
Selský sjezd schválil resoluci, ve které shro-
máždění prohlašují, že trvají neochvějně na cel-
ním a obchodně politickém programu ústřednya
vyslovují se proti snahám, které chtějí zničiti sou-
ručenství agrárníků v ohledu celním a obchodně
politickém. V resoluci se dále protestuje proti re-
visi balkánských smluv na útraty domácího země-
dělství, proti povolení dovozu dobýtka ze zamo-
řených zemí a proti každému zvýšení dovozního
koptingentu masa ze zámořských zemí. Na ryt.
Hohenbluma, když šel na nádraží jižní dráhy, po-
křikovali sociální demokraté »Abzugl«
Štyrský
Štvrský Hradec
11
article
Boj o irský homerule.
Z Belfastu, 28. září. (K. k.) Za včerejší
přehlídky dobrovolníků ulsterských pronesl
sir Eduard Carson řeč, v níž pravil: »Všechny
vlády musí se opírati o moc. Vzhledem ke
skvělé a převážné moci, kterou vidím pře
sebou, jsem přesvědčen, že budu s to zříditi
s úspěchem prozatímní vládu.« Carson slibil
dobrovolníkům, že nedostanou homerule.
zůstanou-li pevnými. Přehlídky zúčastnilo se
14 praporů ulsterských dobrovolníků. Na
místo obvyklého čestného pozdravu provo-
lali »slávu« spojenému království a rozvinuli
při tom anglickou vlajku. Dobrovolnícia
diváci zpívali pak národní hymnu. Přehlídku
řídil neaktivní generál sir George Richardson.
Jako velitelé praporů fungovali neaktivn
důstojníci armádní a důstojníci milice.
Z Londýna, 28. září. (Reuter.) Skotský
lord advokát Alexandr Ure měl včera
v Uphallu u Edinburku řeč, v níž navrhl.
aby banky zacházely stejně s prozatímní
vládou jako s nějakou jihoamerickou repu-
blikou. Pak by se tato vláda shroutila v ně-
kolika týdnech pod svou vlastní tihou.
Kdyby konservativci chtěli setřásti vládu
belfastských výstředníků, byla by vláda
ochotna jednati s nimi o silnějším zastoupení
Ulstru v irském parlamentu. Vláda by pak
Carson
Richardson
Ure
Belfast
spojený království
Londýn
Uphall
Edinburk
Reuter
12
article
nebyla proti návrhu, aby Ulster dostal plnou
samostatnost ve vyučování a náboženství.
Těší ho, že vidí známky, které ukazují, že
příští týden dojde ke konferenci a přátel-
skému kompromisu.
Ulster
13
article
Změny v armádě francouzské.
Změny v armádě francouzské.
Z Paříže, 28. září. (K. k.) Úřadní list
uveřejňuje výnos ministra vojenství o novém
složení a rozdělení 2., 6., 7., 14. a 20. sboru
armádního, jež nabude platnosti 1. října.
Podle zpráv některých časopisů má tento
výnos za účel zabezpečiti vzhledem k vojen-
ským opatřením Německa v krajině trevír-
ské ochranu francouzských severovýchodních
hranic. Namnoze považuje se při rozdělení
za nejdůležitější moment, že hlavní stan
4. divise překládá se do Mezieresu a že část
2. sboru armádního posunula se blíže k luxem-
burským hranicím. Tento reorganisační plán
bude ostatně doplněn ohlášeným už zřízením
21. sboru armádního, jehož hlavní stan má
býti v Yoinalu.
Řecký král a sír Grey.
Z Londýna, 27. září. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ sděluje: Řecký král měl dnes
v zahraničním úřadě rozmluvu se státním ta-
jemníkem sirem Edwardem Greyem, př
čemž prý bylo hovořeno o poměrech na Bal.
káně.
Reuterův
Grey
Paříž
Německo
Londýn
Bala
14
article
Mezi čínou a Japonskem.
Mezi čínou a Japonskem.
Z Nankinu, 28. září. (K. k.) „Reuterov
kancelář“ sděluje: Generál Chang Suen na-
vštívil dnes japonský konsulát v průvodu tě-
lesné stráže, sestávající z 50 mužů, a omluvil
se k vůli udalostem nankinským. Odpoledne
vzdá jeden pluk jeho vojska čest japonskému
konsulovi.
Z Pekina, 28. září. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ sděluje: Japonské vyslane-
ctví vyvrací nejurčitějším zpi-
sobem zprávu o podání ultima ta
Číně a prohlašuje, že čínské úřady
splnily japonské požadavky.
Chang
Reuterův
Japonsko
Nankin
Čína
15
title
Obecní volby v Třebenicích.
Třebenice
16
article
V Třebenicích, 28. září 1913.
(Původní zpr. „Nár Listů“)
Nebývalý ruch rozvířen byl v těchto dne
v Třebenicích, jindy tak klidném městečku pod
Košťálovem: konají se dnes a zejtra volby do obec-
ního zastupitelstva, jichž výsledku přikládá se vý-
znam po stránce národní nemalý. Bylyť Třebenice
ještě v letech osmdesátých německé, vlastně utra-
kvistické. Teprve, když přišel do Třebenic, v ději-
nách zápasu národního dobře zapsaný, dr. Pařík.
kterýž později zvolen byl starostou obecním roku
1884, počal na prospěch české věci obrat, kterýž
do dnes, dík solidaritě uvědomělého voličstva če-
ského, jeví se nám nyní v úplném češství Třebenic,
přes lo, že Němci nasazují všechny páky svých sil.
aby dostali zpět Třebenice do svých rukou, žev
Třebonicích usídlen jest „Volksratí s pověstným
drem. Tittou, jehož prsty sahají do všech koutů
státní správy, není náhodné. Volksrat má býti stě-
žejním sloupem dobývačné práce německé, má býti
na horké půdě třebenické Cerberem, hlídajícím
každé zdejší české hnutí. To patrno bylo v těchto
dnech: Němci činili se, seč byli, neštřtili se ani
hnusných intrik, které ještě v posledních okamžl-
cích hrozily ohroziti svornost voličstva. To poda-
řilo by se jim tím spíše, že letošní obecní volby ve
Třebenicích dějí se za poměrů málo příznivých,
způsobených nerozvážností bývalého tajemníka, je-
hož činy roztrpčily kde koho.
doktor
Pařík
Němec
Cerber
Třebenice
Košťálov
Třebonice
17
article
Než v poslední schvili podařilo se příslušníky
vžech stran politických seřaditi v jeden šik, kterýl
il dostaviti se k volebnímu osudí a odevzdat
všecky hlasy na společnou kandidátní listinu, kte-
ráž schválena byla v sobotu 27. t. m. na veřejné
volební schůzi. Schůzi tu zahájil předseda národ-
ního volebního výboru p. Josef Péč. Na schůzi
ktoráž skončila, jak již řečeno, schválením kandi-
dátní listiny, promluvili pp.: posl. Biňovec za
soc. dem., pak posl. V. Kotlář za českou stranu
agrární a red. Em. Špatný za nár. soc. a konečně
za Nár. radu českou taj. Harmach. Nálada so-
botní schůze světle odrážela se v časných hodinách
ranních v neděli, kdy na 9. hod. dopolední stano-
veny byly volby do III. sboru v hotelu na radnici.
Volební kanceláří, jíž řídili pp. účetní Škoula
řed. N. J. S. škába, taj. N. R. č. Harmach.
taj. Lébl, prošlo 289 voličů. Venkovskou službu
obstarával továrník p Karel Kroupner. Dávno
před 9. hod. ranní plnila se volební síň voliči. Ko-
nice velobní složena byla z těchto pánů: předsedou
Jos. Péč, pak Vinš. Bauer, Preis a Hrněfř. Za hejt-
manství v Litoměřicích dostavil se komísař Wald-
brunn.
Přesně o 9. hod. přečteno bylo první jméno
voliče a bez přestávky čteno a voleno bylo až do
12. hod. polední, do kdy odevzdáno bylo 271 hla-
sovacích lístků, vesměs pro českou kandidátku, ve
druhém čtení pak odvolilo 23 voličů, takže celkem
odevzdáno bylo 294 hlasů pro tuto kandidátku.
Péč
Biňovec
škáb
Lébl
Kroupner
Bauer
Preis
Hrněfř
ko
Litoměřice
Wald
18
article
Za výbory: Novák Felix st., rolník z Třebenic, Ko-
cánek Frant., obuvník z Třebenic, Šilhavý Václav
obuvník z Třebenic. Maleček Karel, obchodní
z Třebenic, Bejček Jan, domkář z Třebenic, Ja-
bůrek Jos., pokrývač z Třebenic, Štěpánek Josef
soustružník, z Třebenic, Urban Čeněk, učitel z Tře-
benic. Radoň Frant., krejčí z Třebenic. Pečený
Stanislav, domkář z Chodoulic. Za náhradníky
Preis Antonín, malorolník z Třebenic, Bechyně
Jos., hostinský z Třebenic, Liška Čeněk, kolá
z Třebenic, Hájek Josef, klempíř z Třebenic, Šlik
Josef, zahradnsk z Třebenic.
Němci, vidouce naprostou solidaritu v českém
voličstvu, opustili od imyslu zúčastniti se volby
ač měli intrikou připravený plán, jehož zdar zna-
menal by brzdu v další obecní správě třebenické
Ohlášení výsledku skrutinia po druhém čtení
jež skončeno před 1 hod. odpolední a výsledel
jeho uvitán byl jásotem četně shromážděných ob-
čanů třebenických.
Oproti posledním volbám zdejším zlepšil se
poměr českých hlasů asi o 14%. Při posledních
volbách r. 1905 zapsáno bylo 520 voličů, z nichž
odvolilo 269, při dnešní volbě zapsáno bylo 451
odvolilo 294.
Zejtra, v pondělí dopoledne o 9. hod. ranní
konati se budou volby ve II. sboru, odpoledne o
— ta.
2. hod. v I. sboru.
Novák
Felix st
František
Václav obuvník
Maleček
Karel
Bejček
Jan
Štěpánek
Urban
Čeněk
Radoň
Stanislav
Hájek
Josef
klempíř
Šlik
Němec
Třebenice
ko
Bechyně Jos
Jos
Preis Antonín
19
article
Sjezd německé sociální demo-
kracie z Čech v Teplicích.
Sjezd německé sociální demo-
kracie z Čech v Teplicích.
(Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů.“
Dnes konal se v Teplicích sjezd německé
sociální demokracie z Čech, aby zaujal ko-
nečně stanovisko k udalostem v Čechách. Tro-
chu mnoho času potřebovali němečtí sociální
demokraté k zaujetí svého stanoviska, než
konečně přece...! Odnesli jsme si z tohoto
sjezdu dojem, že toto opoždění německých
sociálních demokratů má na svědomí vídeň-
ské vedení německé sociální demokracie.
Sjezd do jisté míry stál pod vlivem, myšlen-
kovým i osobním, tohoto vedení; bylť prv-
ním referentem redaktor „Kampfu“ dr. Otto
Bauer a sjezdu se zúčastnili dále hlavní
sloupové vídeňského vedení poslanci dr-
Renner, Seitz a chefredaktor „Arbeiter-
Zeitungu“ Austerlitz, kteří rovněž do
jednání vlivně zasáhli.
Řeč Bauerova usilovala ovládnouti mysl
sjezdovníků líčením, že poměry v Čechách ne-
lze zlepšit potud, pokud nebudou zřízena
krajská zastupítelstva jednoná-
rodní se sněmíky, na základě všeobecného
rovného práva hlasovacího zvolenými, a že
ani všeob. právo hlasovací na sněmu českém
není s to, ozdraviti národnostní poměry v Če-
chách. Myšlenka národnostní samosprávy, již
dr. Bauer hájil způsobem velmi účinným, jež.
neváháme říci, stojí za diskusi, třeba její
autor nedovodil její spasitelnost. Hlavní slabi-
nou Bauerova projektu je, že dr. Bauer, porá-
žeje jednou větou stará „dogmata“ o histori-
ckých individualitách, druhou vyslovuje
dogma nové o odstranění sněmu, zem.
ského výboru a místodržitelství v král. Če-
ském, a přenesení jejich kompetence na kraj-
ské sněmíky a správy.
Kampf
doktor
Bauer
Renner
Seitz
Austerlitz
Bauerův
Čechy
Teplice
Tro
ArbeiterZeitung
20
article
Výklad Bauerův o národnostní samosprá-
vě v debatě zevrubně s velikou pečlivostí
doložil posl. dr. Renner, vlastní otec my-
šlenky národnostní autonomie
sociální správy v ní, jehož dr. Bauer
je žákem. Dr. Renner nezapíral, že je od-
půrcem české samosprávy a sněmu král. Če-
ského a sice z obavy, že spor česko-německý
i za platnosti všeobecného práva hlasovacího
bude sněmu překážet v práci, v tom, aby vy-
budoval řádnou sociální správu v Če-
chách. Řečník se obává, že i čeští sociální
demokraté na sněmu českém nepůjdou ve
všem s německými soudruhy. Stojí za zazna-
menání, že dr. Renner otevřeně doznal, že
parlament všeobecného práv
hlasovacího nesplnil nadějí, děl-
nictvem do něho vkládaných, a že
německá sociální demokracie proto také musí
usilovati o to, aby dostala do svých rukou
Bauerův
doktor
Renner
Bauer
21
article
drobném prodejle
ranní čísle o sobě . . za Sh
večerní
za db
Va fliálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . 10k
večerni
innerátu
plati se hotově napřed-
Předplacení a inserty přijíma
adminintrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Listé“
Enkopisy se nevraceit
Enkopisa
Virginie
národní Lista
22
article
správu, poněvadž parlament všeobecného
práva hlasovacího bez správy jest pouze po-
lovinou demokracie. Stanovisko k volební
opravě do sněmu českého dr. Renner formu-
loval výrokem, že „pokud sněm existujea
pokud stává jeho kompetence, je boj o vo-
lební opravu aktuální.“
Přes zřejmou nechuť dra.] Baueraa
dra. Rennera, jichž výklady byly theoreti-
cky tím nejlepším, co jsme na sjezdu slyšeli,
k českému sněmu a k pokusu, řešiti českou
krisi na sněmu a skrze sněm, přece jen na
konec dobyla úspěchu myšlenka volební opra-
vy. Pro ni zasáhl do debaty nejúčinněji cheí-
redaktor „Arbeiterzeitungu“ Austerlitz
z Vídně, který správně rozpoznával nej-
bližší a vzdálené úkoly pracující třídya
prohlásil volební opravu za otázku cti
dělnictva v Čechách. Austerlitz
mohutně akcentoval, že dělnictvo německé
by nesneslo, aby vláda ve snaze, vyhověti
německému „Nacionalverbandu“, chtěla po-
rušití IV. kurii sněmovní všeobecností
a nepozvala německou sociální demokracii k
česko-německým poradám. Vůbec řeč Auster-
litzova byla strašnou obžalobou politiky ně-
mecko-nacionální, zejména, když prohlásil, že
se stydí za Němce, vidí-li, že české stra-
ny bez výjimky jsou pro volební opravua
pro zajištění politických práv dělnictva v zem-
ském zákonodárství.
Renner
Arbeiterzeitung
Austerlitz
Auster
Němec
Vídeň
Čechy
23
article
Výrazem jednání sjezdového je schválení
manifestů k německému dělni-
ctvu v Čechách a resoluce.
Resoluce zní:
„Sjezd se usnáší: Organisované dělní-
ctvo se vyzývá, aby ihned zahájilo v celé
zemi boj o zdemokratisování zemské sprá-
vy. Tento boj má za účel, aby zabránil pod-
vodu, který se zamýšlí učiniti připojením
skandální kurie badeniovské (všeobec-
né) na stávající zemské kurie a aby volal
po všeobecném, rovném právu
hlasovacím, zvláště ale aby přivedl
dělnictvo celé země ku poznání, že no vé
uspořádání národnostních po-
měrů v Čechách a tvůrčí sociál-
ní správa jsou možny pouze na
podkladě národnostní samo-
správy a sebeurčení obou náro-
dů v zemi prostřednictvím ze všeobec-
ného, rovného práva hlasovacího vyšlých
krajských sněmů (zastupitelstev)v
národnostně ohraničených okre-
sech.
Čechy
24
article
Za tím účelem budiž rozšířen zemským
výkonným výborem usnesený manife st.
Ve všech městech a průmyslových územích
buďtež ihned svolány schůze lidu. Agitace
budiž vnesena do všech míst, dílen a tová-
ren. Zemský výkonný výbor se vyzývá, aby
tento boj organisoval.
Manifest i resoluce jsou dílem kompro-
misu, v sobotu před sjezdem v Teplicích uza-
vřeného mezi vídeňským vedením a zemským
výkonným výborem německé sociální demo-
kracie v Čechách. Tento, podporován libere-
ckým denníkem „Vorwärts“, nesdílel apathii
vídeňského vedení vůči hnutí za volební
opravu v Čechách a dal výraz svému smýšlení
řadou článků ve „Vorwätsu“, v nichž tvrdil,
že se němečtí sociální demokraté touto takti-
kou vylučují ze spolutvoření nových poměrů
v Čechách. Že toto stanovisko na sjezdu zví-
tězilo, dosvědčuje mimo jiné nejlépe ten fakt.
že jeden delegát, který ve smyslu Bauerovy
řeči skončil svoje poznámky zvoláním: „Pr yč
se sněmem!“, nenalezl naprosto
žádného ohlasu ve shromáždění skoro
pěti set hlav představitelů německé sociální
demokracie z Čech.
Usnesením, aby německé sociálně-demo-
kratické dělnictvo zahájilo ihned všude usi-
lovnou agitaci pro volební opravu do sněmu
českého a odmítnutím všeobecné kurie
(čtvrté) rozmnožuje německé sociálně-demo-
kratické dělnictvo řady těch v českém tá-
boře, kteří požadují, aby IV. kurie — když
na zavedení všeobecného, rovného práva hla-
sovacího není zatím pomyšlení — byla vy-
hražena z volebního práva dosud
vyděděným, tudíž dělnictvu. V tom
spočívá význam teplického sjezdu především.
Bauerův
Teplice
Čechy
německý sociální dema
Vorwärts
všeobecný kurie
25
article
V Teplících, 28. záři.
28 . zář
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Emma Destinnov a. II.) Je to poprvé
co vynikající umělec pro své pohostinské vystou-
pení v Národním divadle voli operu Fibichovu
Nadšené lásce k českému umění a vřelému vlaste-
neckému cítění Emmy Destinnové děkujeme za
to, že měli jsme příležitost oceniti velikost pěve-
ckého umění slavné naší krajanky a sslu její dra-
matické tvořivosti ve Fibichově „Šárce“. Hned
první výstup šárčin v úvodním obraze opery uká-
zal nám, jak hluboce promyslila a prožila Emma
Dostinnova tuto roli. Jako skutečná mužatka, jará
a odvážná, hrdá i vášnivá ve svém opovrhování
muži vedla si ve výstupu s Vlastou a družkami
i pak tváří v tvář Přemyslu a jeho družině. Vzácná
umělkyně naše hned v tomto prvním aktu expono-
vala v plné intensitě svoji scénicky tvůrčí inteli-
genci a dramatickou vervu, aby postavila diváku
před oči šárku vnitřně životnou, ženu, neznající
lásku, nýbrž zapálenou divou nenávistí k muži.
Druhé dějství „Šárky“, nejzdárnější plod Fibichova
operního tvoření, vyzdvihla Emma Destinnova vy-
soko nad obvyklou úroveň jeho působivosti při do-
savadních našich reprodukcích této opery. Vnitřnt
přerod mužatky nenávistí naplněné v ženu vášnivě
milující promítnut byl na venek v podání našeho
hosta s přesvěděující pravdivostí v jeho dění. Zde
žili jsme v plné, ničím nerušené illusí a cítili, jak
pěvkyně duševní tento proces, tu záměnu citů
skutečně proživá. V tom, jak Šárka, připevněná
k stromu, jeví neklid a zmatenost, slyšíc bližicího
se Ctirada, v tom, jak probouzí se z líčené mdlo-
by, jak prodělává skrytý boj ve svém nitru a jal
Fibichův
Destinnová
Šárka
Dostinnův
Vlasta
Přemysl
Šárek
Destinnův
Ctirad
Emma Destinnov
národní divadlo vůl
nadšený láska
27
article
konečně zažehnuta neodolatelnou vášní, oddává
se Ctiradovi — v tom všem bylo tolik krásných de-
tailů, procítěných a se zřetelem k celkové výsled-
nici dramatického dojmu promyšlených, že účinek
na posluchače a diváka nemohl býti jiný než hlu-
boký, strhující dojem, kterým také skutečně celé
druhé dějství „Šárky vyznělo. V lyrismu zpěvů
Šárčiných v tomto dějství přišly také ku plné plat-
nosti všechny krásy vzácného hlasu Destinčina.
V jaké melodické šíři a opojivé sladkosti řinul se
z úst jejích zpěv, apostrofující „dumný zpěv korun
staletých“, s jakou unášející vřelostí prodchnut
byl zpěv Šárky ve dvojzpěvu se Ctiradem! Bohaté
prostředky pěveckého umění Emmy Destinnové
její silná individualita v dramatické reprodukci
pronikly i v závěrečném dějství — nevalně šťast-
ném v chledu dramatickém — zvýšivše nebývale
jeho působivost a zájem divákův. Šárka znamená
nový triumí slavné naší pěvkyně, v jejíž celém vý-
konu zde, jako i ve všech jiných rolích, usku-
tečněn je kardinální požadavek zpěvně-dramatické
reprodukce: harmonické, rovnocenné spolupůso-
bení všech činitelů této reprodukce. A o Emmě
Destinnové lze říci, že všechny tyto její prostřed-
ky dramatického výrazu jsou dnes na vrcholném
stupni umění. Ukázala to opětně svojí Šárkou,ji
patří náš neobmezený obdiv. — Vnější úspěch to-
hoto vystoupení našeho hosta byl opětně velmí
skvělý, nekonečný, jásavý potlesk otřásal po kaž-
dém dějství divadlem, slušně obsazeným. Hlučně
aklamován byl, hned po předebře a před třetím
aktem mládeží s vyšších síér, i dirigent večera.
K. Kovařovic, jemuž dostalo se zaslouženého uzná-
ní za hudebně skvělé provedení „šárky“, jež dá-
vána v domácím obsazení a ve výpravě od dři
vějška známé.
aš.
Ctirad
jíttail
Šárek
Šárčin
Destinčin
Destinnová
K Kovařovic
28
article
+ Leo Delibes: „Král to řekl.“ — Provedene
poprvé v Městském divadle na Král Vinohradech
27. září 1913. — Naprostý nedostafek života
schopných novinek z oboru komické opery nutí
vždy víc a více vraceti se do minulosti. Na štěsti
tato minulost komické opery zvláště u nás daleko
ještě není vyčerpána. Mimo to jsou v oboru tomto
díla, k nimž třeba čas od času vždy se vraceti.
Delibesova opera „Král to řekl“, hraná naposled
v Nár. Divadle v posledním roce jeho dřivější sprá-
vy, patří k těmto plodům hudební komiky, které
doba dosud nepřipravila o jich půvab a jež dove-
dou i dnes ještě, v době nejpustší hrůzovlády
operetních stupidností, zaujmout mysli vnímavé
pro jemný, ušlechtilý humor hudby. Léon Delibet
sám je odkojencem slavné doby konversační opery
francouzské, a při tom ve všem plnokrevným
Francouzem. Něha a graciesnost melodsky, harmo-
nická pikantnost, dramaticky živý rytmus, barvi-
tá, vtipná instrumentace, slovem pravý, vrozený
esprit ve všem, čím hudba žíje — v tom všem
zračí se čistě národní charakter autora opery
„Král to řekl“. V partituře této opery projevuje
Delibes jemný smysl pro dobový kolorit hudby.
Delibes
Delibesův
Léon Delibet
Francouz
divadlo na Královský Vinohrady
29
article
Dobu Ludvíka XIV., v níž děj hraje, ilustruje staro-
francouzskými formami sarabandy, gavotty atd.
dýšící plným kouzlem rokoka. Na mnohých místech
imituje Delibes ve své hudbě idylický ráz (viz na
př. některé zpěvy Javottiny a Benoitovy) pastýř-
ských her v době rokoka tak oblíbených. Při tom
ze všech hudebních prostředků Delibesových
jasně patrno, že při díle je tu komponista od-
chovaný moderní hudbou a podrobně znalý boha-
tých plodů komické opery svého národa. Opera
„Král to řekl“ je svého druhu skutečně chef-
dloeuvre, od potpourní ouvertury až k závěrečné-
mu ensemblu, plné nehluboké sic, ale duchaplné
a rozkošné hudby a při tom dokonale/ životní
Jestliže toto, tak hudebně půvabné a rozmarné dílo
dnes jen vzácným hostem je na operních scénách.
jsou toho příčiny mnohé. Prvním vinníkem je tu
libreto, Historie o synu, kterého králův výrok při-
vede na svět a zase sprovodí se světa, je sice
velmi vtipná anekdota, ale na tři akty je s ní
těžko vystačiti a to tím spíše, když hlavní děj ode-
hrává se stále mimo scénu. Delibesův libretista,
Edmond Godinet, ukázal velkou obratnost v tom.
jak dovedl tři akty vyplnit ději vedlejšími. V druhé
řadě leží vina malé poměrně populárnosti této
opery v hudbě. A to v přednostech této hudbyí
v její jemnosti a noblesse, kterou širší kruhy nedo-
vedly nikdy chápat a ocenit, čekajíce v komické
opeře drastičtější a fraškovitější výraz i v hudbě.
Ludvík XIV
Delibes
Benoitův
Delibesův
Godinet
30
article
A neposlední příčinou malého poměrně rozšíření
opery „Le roi l'a dit“ bylo nesnadné provedení.
žádající pěvce vyškolené a perfektně ovládajíeí
konversační sloh a k tomu i výborné herce. Vzhle-
dem k této nesnadné reprodukci Delibesovy opery
lze mluviti o provedení jejím ve vinohradském di-
vadle s plným uznáním. Dovedu ocenit práci.
kterou tu měl dirigent p. Čelanský se solisty, kte-
rým sloh této opery byl dosud cizím a rytmická
kázeň nezvyklou. Zpíváno bylo většínou velmi
ušlechtile, rytmicky přesně a dramaticky výrazně
v sólech i v ensemblech. Hudební provedení bylo
plné potřebné živosti a rušnosti. Mluvené slov
činilo zpěvákům ovšem potíže, ale to není žádnou
specialitou vinohradského divadla, to je dnes vše-
obecná bolest při reprodukci oper s mluveným
textem. V popředí stáli ze solistů: slč. Drozenova.
Vronská a Kalivodová a p. Šindler. Vzdal-li jsem
p. Čelanskému chválu za stylové a divadelně živé
provedení Delibesovy opery, v níž nedávná ještě
reprodukční úroveň této scény nebetyčně byla
převýšena, nemohu opomenout, abych na druhé
straně nevytknul, v čem s ním nesouhlasím. Jsou
to předně jeho tempa. Jeho verva strhuje ho k to-
mu, že je často přehání. Tak učinil již v ouvertuře
s úvodní gavotou a pak zvláště v Allegru vivace.
jehož přehnaná rychlost vystoupila jasně, když
zpíváno bylo sborem dodavatelů v prvním dějství.
Delibesův
Čelanský
Drozenův
Vronská
Kalivodová
Šindler
31
article
Stejně ukvapené tempo bylo také na př. v počá-
tečním sboru druhého aktu. Kromě toho neschva-
luji naprosto ve finale prvního jednání přehnaná
rubata, jimiž setřen nadobro vlastní ráz skladby,
vybudované na ryze delibesovském valčíkovém
motivu. S takovými triky se reprodukují triviální
valčíky vídeňských operet, ale nikoli graciesně
plynulý valčík francouzský, vylučující všechny po-
dobné extravagance v rytmu a tempech. Jinak za-
sluhuje dirigent, jak již řečeno, za provedení opery
„Král to řekl“ plné uznání.
aš.
+ Saint Saěns v Berlíně. Z Berlina, 28. zá-
ří. [K. k.) Dnes dáván byl na počest skladatele
Saint Saěnse, dlícího zde za příčinou sté reprisy
opery „Samson a Dalila“, filharmonický koncert, na
kterém Saint Saěns, nad míru četným obecenstvem
bouřlivě aklamován, spolupůsobil. Jak se proslý-
chá, zaslal sísař Vilém skladateli telegram, v němž
ho žádá, aby sám dirigoval stou reprisu opery
„Samson a Dalila“ v královské opeře.
Saěns
Samson
Dalila
Vilém
Berlín
Saint Saěn
královský opera
Saint Saěn