ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 749207d0-8f17-11dd-9aa6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 53, person 63, org 8, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 27. září 1913.
Praha
3 masthead
Čísio 2e.
Čísio 2 e
4 masthead
nn
5 article
maranni a vnčerní llety předplání ve - V Prase v administraeie na měste, na čtvrt ieta . . . . 8 K —k s dvoji donáškou nčste. na rtiet : . . . ikai ve fillálkách na měsio . . . . . 2 K 50 Poštou sle nk Stvriet . . . . S k 50s s dvojí zásilkou čsle na vrieta: : : :k Zi Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Němci v Malé Asii.
Němci v Malé Asii. Nedávno dospělo se k dohodě mezi Německem a Anglií v otázce bagdadské dráhy a toho použily četné německé časopisy k osvěžení dojmu o množících se úspěších říšsko-německé politiky v Malé Asii, což ovšem jest v zájmu jejím a tvoří jeden z prostředků, jimiž dovede impono- vati ostatnímu světu. Ač skutečné, zvláště hospodářské úspěchy říše německé na- mnoze jako na př. na Balkáně a bližším východě vůbec jdou na vrub zájmů soustátí rakousko-uherského, neopomenul vídeň- ský, ve věcech zahraničních vládním kru- hům blízký list připojiti se. Píšeť: Ně- mecký inženýr razí železnou dráhu spo- jující národy, aby zemi tu přiblížil západu. Avšak znamenitý podnik, spojiti Evropu s Mezopotamií, nešel přec bez značných technických a politických obtíží. Původně jevily na stavbě dráhy zájem: Německo. Anglie, Francie a Rusko; před třemi lety Rusko ustoupilo a obtíže, kteréž od té doby spočívaly v soupeření Německaa Anglie, odstraněny byly teprve v poslední době, když před šesti nedělemi došlo mezi nimi k dohodě, kterouž urovnány byly vše- cky politické nesnáze. Nyní bagdadská dráha, nacházející se již úplně v něme- ckých rukou, jde od maloasijského pobře- ží průlivu bosporského až k řece Eufratu. jest však dosud přetržena horami na dvou místech, jež nutno ještě překonati. Tyto práce budou hotovy ve třech letech, takže do r. 1917 dráha souvisle půjde až do Bag- dadu, a bude možno odkudkoliv z Evropy vlakem tam dojeti, vyjímaje ovšem neveli- ký mořský průliv u Čařihradu.
Němec Asie Německo Anglie Balkán Evropa Francie Rusko Eufrat
7 article
Jest nepochybno, že věc sama jest výsledek soustavného úsilí polítiky Něme- eka, jehož jsme svědky po čtvrt století a že jest událostí dlouho připravovanou, jíž předcházely návštěvy německého císaře v Cařihradě, činnost generála Goltze-paši. působení velevyslance Marschalla, součin- nost německého obchodu a německých bank atd., atd. To vše vzbudilo jak v ně- meckém časopisectvu, tak v německém veřejném mínění názor a přesvědčení, že veliká část souvěké Malé Asie jest svého druhu dílem německého ducha, ne-li ně- meckou državou, a názor tento přijat bez odmluvy i východními sousedy Německa. Ve skutečnosti se to má s kolonisačním výsledky v Malé Asii zcela jinak, jak to přesvědčivě dokazuje francouzský znatel tamních poměrů Alaux. Ježto ani nám nebude na škodu, když navykneme si rozeznávati mezi skutečno- stí a napodobeninami potemkinskými prá- vě u sousedů Němců, seznamujeme tuto čtenářstvo s podstatou poznatků Alauxo- vých. Dráha, zvaná od stanice Konieh (Iko- nia) bagdadskou, jest hlavní osou něme- ckého úsilí v přední Asii; v ní vidí symbol své vítězné budoucnosti. Není však po- chybnosti, budou-li zůstaveni tam Němci sami sobě, že nebudou s to provéstí ani tento podnik. Vždyť ani doposud nebylis to se tu obejíti bez cizí finanční, hlavně francouzské podpory a zasluhuje zmínky, že právě teď se dočasně zastavily práce (u Úlu-Kišle), protože se nedostává peněz. Ale nejen že Němci od samého počátku používali francouzských peněžních pro- středků, oni se při tom vůbec neobešli beze všeliké jiné pomoci francouzské. Nevíť se
Goltz Marschall Němec Cařihrad Německo Konieh Ica Asie
8 article
vůbec, že francouzští inženýři a velkopod- nikatelé byli hlavními činiteli při stavbě dráhy. Tak Francouz Laporte vyřešil těž- ké úkoly u Eski-Šejru, týž řídí i složité za- vodňovací práce na planině konijské, jest zkrátka pro podnik silou nepostrádatel- nou. Cestující po této dráze potvrdí, že nejpřednější budovy, jako onu pro vyšší zřízence společnosti v Bagdadu, spravují Francouzové. Ostatně i Němci, kteří sem přišli ko- lonisovati, t. j. poněmčovati, musili se zříci používání němčiny ve správě dráhy. Na zřízencích v kancelářích, na nádražích, při revisí a průvodcích vlaků, kteří přicházejí do styku s obecenstvem, požaduje se pou- ze znalost frančiny a turečtiny. Veškeré vyhlášky, řády a oznámení na nádražích. ve vagonech, jakož i jízdní lístky jsou pou- ze francouzské a turecké. V účtování, ko- respondenci a instrukcích užívá se pouze frančiny. Z toho jest patrno, jak mladý německý podnik opírá se o osvědčenýa starý vliv francouzský. Ba i generální ře- ditel dráhy Švýcar Huquenin jest národ- nosti francouzské a býval při francouzském velevyslanectví v Cařihradě; bez něho ne- obejdou se při žádné půjčce a při žádném podniku. A co se týče německé kolonisacev Malé Asii ve vlastním smyslu slova, nejen že jí není, ale ani jí býti nemůže. Obyčejně se vynáší německá osada v Kaiffě, leč i tato vyjímka jest jen potvrzením toho; osada ta vznikla asi r. 1868, ale od té doby se nevyvinula. Má asi dvacet rodin zámož- ných, ostatní živoří; žijí úplně uzavřeně a proto zůstali Němci. Všude jinde se rychle asimilují a stávají se „Levantinci“; i dítky. navštěvující německou školu, kdež se učí i frančině jako vedlejšímu předmětu — jakmile vstoupí do života, zvykají si uží- vati frančiny, ba i zapomínají německy.
Francouz Laporte Němec Švýcar Huquenin Bagdád Cařihrad
9 article
Kultura německá zůstavuje v Malé Asii jen málo stop; ač pomáhá jí intensivní reklama a politická prestiž. V obchodě, pokud se týká bankovni- ctví, nesnesou srovnání s finančními pro- středky francouzskými; jen ve vlastním obchodě prospívají zásluhou dobré své organisace a podpory vládní, ale to potrvá pouze potud, pokud i ostatní konkurenti nesáhnou ke stejným prostředkům. Proto úspěchy Němců v Levantě jsou ještě da- leko, velmi daleko za tím, zač se vydávají. Líčiť je, aby vypadaly překvapující; — v obchodě tveří „pósa“ součást jejich methody. Někdy jejich vystupování nemá pod nohama nijaké reálné půdy. Nebýti německé prestiže vojenské a politické. kvapně by se zanesly všecky stopy jejich vlivu v Malé Asii. Jak dlouho bude svět věřiti prsnímu hlasu, jakýmž Němci pro- nášejí to, co tvrdí? Tato pozorování francouzská o Něm- cích v Malé Asii dají se upotřebiti i v ji- ných krajích a zemích a pro Němce v Ně- mecku samém dospěl i americký publici- sta Paice Collier k úsudkům namnoze zcela souhlasným.
Němec Paice Asie Německo
10 title
Nehezpečí třetí války balkánské
11 article Vojenské přípravy italské.
Vojenské přípravy italské. Z Říma, 26. září. Ve zdejších oficiálních kruzích přiznává se sice, že Italie koná vo- jenské přípravy, ale tvrdí se zároveň, že inter- vence Italie s Rakousko-Uherskem nebo ji- nou velmocí v Albansku byla by pouze po- sledním prostředkem, jehož by v Albansku mohlo býti použito.
Řím Rakousko Uhersko Italia
12 article
Z Mílána, 26. září. „Italia“ píše: Na- proti všem vládním dementi jsma s to konsta- tovati, že v ministerstvu války a námořnictví připravuje se výprava k zakročení v Al- banii. Dále oznamuje zmíněný list, že v Ko- toru kotvící vojenská loď „Dandolo“ znena- dání odplula do Brindisi za účelem přijetí tam nákladu vesměs vojenských potřeb. Starovo žádalo Řeky za pomoc. Z Athén, 26. září. (K. k.) »Ag. d' Athe- nes« sděluje z Korice: Srbové opustiliv 7 hod, večer Starovo a odebrali se do Ochridy. Obyvatelstvo starovské požá- dalo — obávajíc se, že Starovo bude obsa- zeno Albánci — vojenského velitele v Korici za vyslání vojska. Bulharsko a povstání albánské. Ze Sofije, 26. září. (Ag. Tel. Bulgar.) V interviewu popřel ministr zahraničních věcí Genadijev, že mezi albánskými povstalci nalézají se bulharští důstojníci že Bulharsko má nějakého podílu na připra- vení neb provedení albánského po- vslání. Bulharský král do cizíny. Ze Sofije, 26. září, (Ag. Tel. Bulg.) Král Ferdinand odjede brzy do ciziny na krátké léčeni.
Starův Řek Srba Albánec Ferdinand Alo ko Brindisi Atény Ochrid Bulharsko Starovo Italia Aga . d ' Athe
13 article
Londýnské obavy. M. Z Londýna, 26. září. („Köln. Ztg.“ Množí se obavy z vývoje srbsko- a černohor- sko-albanských zmatků, protože jsou do nich zapleteni tisíce albanských uprchlíků a j. ne- pokojných živlů z Makedonie, Možná, že s al- banským vpádem je také spojeno pozdvížení části albanského obyvatelstva. Otázka Dedeagače. Z Athén, 26. září. (K. k.) („Ag. d'Athé- nes“.) Vláda nařídila svým vyslancům, by urgovali odpověď mocností stran Dedeagače protože jsou stále větší obtíže následkem pří- tomnosti několika tisíců mužů tureckého ne- pravidelného vojska. Řecko-turecké vyjednávání. Z Athén, 26. září. (K. k.) [„Ag. d'Athé- nes.“) Vláda požádala Portu telegraficky, by jí oznámila přesné datum obnoveného vyjed- návání řecko-tureckého. Albánci u krále Nikoly. Z Cetyně, 26. září. Náčelníci albanských kmenů Hotů a Grudů byli přijati králemv audiencí, v níž ubezpečili svou příchylností a prohlásili, že s nepokoji v severní Albanii nemají nic společného. Král odpověděl, že hranice, vymezená Evropou mezi Albanií a Černou Horou jest nedotknutelna a že ji bude Černá Hora před každým útokem statečně há- jiti.
Köln Athé Port Albánec Gruda Londýn Makedonie Atény Hot Albánie Evropa
14 title
Politický přehled.
15 title
Země české.
16 article Vídeňské vyrovnací konference.
Vídeňské vyrovnací konference. Proti svým dřívějším zprávám ujišťuje vče- rejší „N. F. P.“, že je na pevno usneseno, že v nastávajících vyrovnacích konferencích vlá- da nepředstoupí před strany se žádnými předlohami anebo základ- ními rozvrhy. V resortních ministerstvech byly sice vypracovány návrhy, ty však prý nejsou vhodny, aby sloužily vyrovnacímu jednání za základ: jednak proto, že nebyly ministerské radě předloženy ke schválení,a jednak proto, že také ve své technické kon- strukci nikterak nejsou zamýšleny jako nezvratné vládní zásady. Jest tudíž pravděpodobno, dí list, že vláda zahájí vyrovnací jednání, aniž by se opírala o po- dobné zásady, k jichž sestavení, nehledě k ji- ným potížím, i času se nyní nedostává. Nebot pomýšlí se na to, započíti vyrovnací jednání nikoli po zahájení říšské rady, nýbrž několik dní před tím asi v polovině října a síce tak, aby shromažďující se parlament mohl zahájiti svá jednání ve vyrovnacím prostředí. Vláda předstoupí prý tudíž bez předloh před strany.
17 article
Nepokusí se o to, aby strany získala pro vlád- ní předlohy, nýbrž spíše prý se dá cestou opačnou, aby totiž na základě návrhů stran dospěla k vládnímu clabo- rátu. Již dnes prý možno s tím počítati, že to bude cesta velmi obtížná. K tomu přistupuje ta okolnost, že podle úmyslů, kteréž mají ještě zapotřebí schválení ministerské rady, budou vyrovnací jednání vedena všemožně extensivně. Okruh jednání má býti veden tentokráte šíře, i co do vyrovnací materie i co do počtu účastníků porad. V kruzích zasvěcených má se za to, že první vyrovnací etapa, tedy výměna mínění kteráž má vládě poskytnouti podklad k pří- štím jejím předlohám, potrvá asi až do konce roku. Až do konce roku dožijeme se v „N.. Presse“ ještě dlouhé řady podobných entre- filetů s oliciosní markou buď pravou, aneb zdánlivě pravou, z nichž jeden bude popírat. co tvrdíl druhý. Kdyby včerejší měl se srovnávati skutečně s hodláním vlády, pochy- bujeme velice, že by trpělivost českých stran vyrovnacích stačila na úmyslný vládní průtah jednání vyrovnacího.
18 article
Ze Slezska.
Slezsko
19 article
(Slezská deputace ve Vídni. — Slez- ské požadavky.) Z usnesení společné schůze slovanských po- slanců v Bohumíně, o níž jsme podali zprávu již minulý týden, intervenovala hromadná deputace slezská ve Vídni v těchto dnech u ministerského předsedy hraběte Stürgkha v záležitosti vo- lební opravy sněmovní. Jak známo, jest slezský sněm mezi těmi, které k zasedání podzimnímu svo- lány nejsou, čímž oddaluje se do nekonečna prove- dení opravy nynějšího Němcům tak příznivého volebního řádu. V záležitosti volební opravy ujal se slova polský sociálně demokratický poslanee Reger, jenž prohlásil ochotu dělnictva, spokojiti se s kurií, v niž by volili jen ti, kdož dosud z vo- lebního práva jsou vyloučeni, přísedící dr. Mi- chejda, jenž upozornil, že slovanští poslanci na další německé odklady byli by v této záležitosti nuceni odpověděti zmařením činnosti sněmu. Posl. dr. Witt akcentoval nutnost iniciativních kroků vlády, jež jest povinna sněmu předložiti příslušný návrh opravy. Ministerský předseda hrabě Stürgkh odvětil, že se tak stane a volební oprava že bude vyřízena ještě v této periodě sněmovní. Byl by skutečně již také nejvyšší časl
Stürgkh Němec Reger Posl doktor Witt Vídeň Bohumín
20 article
Za veliké účasti konán byl v neděli v Dobr na Frýdecku veliký tábor lidu, jenž po řečech po- slanců Poppeho, dra. Engliše. Pavloka, tajemníka Břeského, naduč. Slívy a j. přijal resoluci, v ní formulovány jsou nynější požadavky českých Sle- zanů následovně: Bezodkladně provedení jazykové rovnoprávnosti u soudů, drah a pošt a dostatečný počet českého úřadnictva při nich, oboujazyčné tiskopisy, tabulky a razitka; spravedlivá oprava volebního řádu na sněm; úprava řek, potokůa bystřini výstavba nutných erárních budov, aby bylo odpomoženo nezaměstnanosti stavebního děl- nictva a vládní intervence u závodů průmyslových, aby tyto dávali při přijímání dělnictva přednost dělníkům domácím před pruskými; sestátnění reál- ného gymnasia v Orlové, zvýšená subvence pro dívčí lyceum v Polské Ostravě, a průmyslová ško- la pro Těšínsko; odmitnutí sankce opravě škol- ského zákona, na němž se usnesl zemský sněma zřízení moravské university. Jak viděti, má české Slezsko bolestí mnoho a oprávněných. Důkaz, jak málo se s příslušných míst mu věnovalo až dosu péčel
Poppe Engliš Pavlok Břeský Slíva Frýdecko Orlová Ostrava Těšínsko moravský univerzita
21 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Halíčský sněm.
RakouskoUhersko
22 article
Vídeňské porady zástupců vlády s pol- skými a ukrajinskými poslanci měly, jak se z Vídně sděluje, úspěch potud, že nový halič- ský sněm bude svolán již počátkem října. Ale
Vídeň
23 article
V drobném prodejile ranní disle . sobě . se e večerni sa l Ve fliálkách na venkovš ranní číslo večernl Inseráty plati se hotevě napřed. Předplacení a innerty přijíma administrace v Marianské ul.. a Tam nacházejí se táž redakco, tiskárna a szpedlee „Národních Listů“ Rukopisy se novranei
24 article
sněm v tomto podzimním zasedání, jež potrvá prý jen několik dní, nebude se zabývati nej- palčivější haličskou otázkou, volební refor- mou, nýbrž učiní jen opatření na zmírnění ná- sledků živelních pohrom, které postihly stejně Poláky, jako Malorusy. Mimo to má zvoliti nový stálý výbor, kterému bude uloženo při- pravovati na novo volební reformu. O sblížení krakovských stančíků s podol- skými konsevativci přináší krakovský „Czas“ velmi vyhýbavou zprávičku. Praví v ní: Zna- jíce náladu poslanců, náležejících ke klubu kra- kovskému, můžeme vzhledem k volební opra- vě oznámiti následující: Vzhledem k účasten- ství, které krakovský klub měl v nedávné akci, směřující k uskutečnění kompromisního návrhu volební opravy, krakovský klub po- nechá tvůrcům nynějšího (centrovského) pro- jektu, aby sami vyjednávali s polskýmia maloruskými stranami a vymohli souhlas také ostatních činitelů. Krakovský klub bude přá- telsky sledovati snahy a práci v tom směru, poněvadž provedení volební reformy pokládá za nejdůležitější politickou otázku haličskou. O opětném sjednocení stančíků s Podoláky není tedy zatím řeči.
Polák Malorus Podolák zno krakovský klub
25 article
Z kraňského sněmu. Včerejší zprávu o první schůzi kraňského sněmu doplňujeme dle lublaňských listů struč- ným vylíčením bouřlivého zakončení odpo- lední schůze. Za debaty o koupi vodní síly pro zemskou elektrárnu mluvil také přísedící zemského výboru, dr. Lampe (klerikál)a pravil mimo jiné, že majetník vodní síly Pau- šlar ve při se zemským výborem vydal pod přísahou křivé svědectví, aby si tím zjednal přístup do slovinské liberální strany. Za toto nařčení liberála z křivopřísežnictví nazval po- slanec Ribnikar dra. Lampe největším pa- douchem v slovinském národě a dr. Tavčar zvolal, že je hanba, smí-li dr. Lampe čísti mši [Lampe je kněz!). Za strašného hluku před- seda dr. Šusteršič opustil sněmovnua přerušil schůzi. Zahájiv znova jednání, přiká- zal posl. Ribnikara a Tavčara disciplinárnímu výboru, dru. Lampeovi udělil však jen důtku. Na návrh disciplinárního výboru byl pak posl. Ribnikar vyloučen ze schůze, dr. Tavčar do- stal jen důtku.
doktor Lampe Tavčar Šusteršič Ribnikar
26 article
Dalmatská koalice.
27 article
Dne 21. září konala se ve Splitu porada zástupců dalmatské chorvatské strany, lidově- pokrokové strany a srbského klubu, aby po- rokovali o neústavním režimu v Dalmaciia dohodli se o společném postupu. Na schůzi usneseno vypracovati a členům všech tří stran rozeslatí konkretní návrhy společné po- litické organisace. Všechny tři kluby mají se přičiniti, aby co nejdříve byl svolán dalmatský sněm, který nezasedal jižskoro dvěleta. V nastávajících obec- ních volbách v Šibeniku doporučeno stoupen- cům koalovaných tří stran, aby postupovali společně s neodvislými, národně smýšlejícími přívrženci strany práva. Na schůzi, v níž položen základ k cher- vatsko-srbské koalici pro Dalmacii, byli za chorvatskou stranu mimo jiné posl. Biankini, dr. Čingrija, dr. Trumbič, dr. Tresič; za srbskou stranu dr. Baljak a dr. Ba- kotič; za pokrokovou lidovou stranu chorvat- skou dr. Smodlaka a j.
doktor Čingrija Trumbič Tresič Baljak Smodlak Split Šibenik Dalmacie
28 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ruské a rakouské stanovisko naproti albanskému povstání. Vídeňští pání prohlásili, kdyby Srbskov boji s albanskými povstalci vstoupilo na území „samostatné“ Albanie, že ho nebude směti po- držeti. Jiné stanovisko má „Novoje Vremja“, jež píše: Rakousko-uherské veto musí odpad- nouti, protože Albanci začali vojnua
Albánie Rakousko Novoj Vremja
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z divadelní kroniky.) Pařížský denník Le Temps otiskuje občas ve svých feuilletonech přehledy dramatické produkce jednotlivých národů za minulý rok od svých dopisovatelů, kteří mohli sledovat v hlavních místech význačnější premiery domácích i ci- zích kusů. Referáty mívají různou kritickou hodnotu, i různá hlediska, ale jsou vesměs zajímavé. Není ovšem možno jedním takovým feuilletonem podat úhrn všeho, co se za rok sehrálo na větších velkoměstských scenách, tím méně probrat všechnu domácí tištěnou dramatickou literaturu. Přehledy omezují se zpravidla na hrané kusy, charakterisují di- vadlo, účinek premier na kritiku a na obe- censtvo, hlavně však snaží se podat jisté vý- značné rysy literární tvorby i scenické repro- dukce jednotlivých národů, a tu jsou pozoro- vání referentů Tempsu opravdu poučná. Toužím věru po tom, abychom u nás mělí každoročně takový účelně sestavený přehle cizí dramatické literatury a cizího scenického umění, pořízený aspoň v hlavních rysech po- dle očitého názoru, abychom nebyli odkázáni jen na cizí referáty a na repertoir i scenické pokusy našich divadel, z nichž o moderníc proudech na cizích jevištích mnoho toho ne- zvídáme. Ale taková touha zůstane, zdá se na dlouho pouhým zbožným přáním. Dovolte abych na ukázku vybral z feuilletonů Tempsu dva takové přehledy za uplynulý rok, ktere jsou pro způsob referování toho druhu zvlášt charakteristické. Je to referát, jejž pořídil o španělském divadle v minulém roce J. F Juge, a přehled anglického divadla od A. B. Walkleye, dramatického kritika Times. J. F. Juge v povšechné části probírá ná- hlý úpadek národní španělské operety, „zar- zuely“, a slabý úspěch překladů z frančiny
J F Juge Walkley Juge Times
30 article
Zarzuelu pěstovalo do nedávna víc než deva- desát divadelních společností: dnes hrajeji sotva půl luctu divadel a ještě bez úspěchu Vynikající herci a zpěváci sklízejí slávu i pe- níze v jižní Americe a dobří autoři i sklada- telé přestali psáti kusy toho druhu. Domác kritika přičítá úpadek ten vzrůstu zpěvních síní, kabaretů, chantantů a kinematografů, re- ferent vidí však hlubší příčiny tohoto úpad- ku ve vyhovování nízkému vkusu obecenstva nechutným sentimentalismem, hrubozrnnou komikou a v řemeslné nedbalosti jak autorů kteří lepí bezohledně nemožné situace, kresl šablonovité postavy, tak skladatelů, neštítí cích se ani nemotorně zpracovaných plagiátů Tedy nedostatek umělecké poctivosti a licho cení nízkému vkusu odvracejí obecenstvo od oblíbeného národního genru a přirozene tím připravují půdu různým těm podnikům které pak úspěšně s divadlem konkurují.
Zarzuela jižní Amerika
31 article
Běžná francouzská divadelní tvorba ne- měla na španělských jevištích štěstí, mime Bernardovu „Kavárničku“, která ovšem sku- tečnému umění francouzskému nezískává va- vřínů. Referent přičítá onen neúspěch špat- ným překladům, násilným úpravám a nevý- stižné hře španělských herců. V podrobném referátě o novinkách špa- nělské sceny vystihuje Juge pěkně několil význačných směrů současné dramatické tvor- by. Valle-Inclan je známý autor, libující siv tajemných, příšerných hrách. Jeho nový kus „Okouzlení“ žene příšernou tajemnost do krajnosti, takže stává se málo srozumitelným, ač má dějovou osnovu poměrně prostou. Po- číná zavražděním mladého muže. Jeho starý otec, uděšený neštěstím, stává se obětí pod- vodníků: namluví mu, že syn měl dítě s pro- dejnou ženštinou, čarodějnicí, oddanou ďáblu a vydírají na něm peníze, aby jeho vnuk ne- propadl záhubě. Stařec odpírá konečně za- platit přehnanou sumu a jeho věrný sluha ukradne dítě. Na konec vrah padne mu k no- hám, přizná se ke zločinu a prozradí podvod.
Bernardův Vallo
32 article
Valle-Inclan hledí účinkovati především pří- šerností prostředí, kresbou podivných po- stav, pochmurnou náladou scen, vesměs pře- pjatými účinky na nervy španělského obe- censtva, jež, zdá se, stále ještě miluje tento druh divadelní působivosti. Ač kus nebyl pro technické obtíže hrán, měl přece, jsa čten před četným obecenstvem, znamenitý úspěch. přes nepříznivý posudek jedné části kritiky. Násilnými účinky hrůzných scen působil i jiný, zcela realistický kus, nadšeně přijatý „Bažina“ (El Pantano), jejž napsal López Pi- nillos. Je to pochmurný obraz měšťanské ro- diny, v niž na pohled rozkvětají nejušlechti- lejší cnosti. Stačí však malý podnět, aby tato kvetoucí bažina dala nahlédnouti do své pro- hnilé hlubiny a vydala všechny své neřesti. jež autor obnažuje na sceně se zálibnou kru- tostí. Známý autor úspěšných sociálních ku- sů. J. Dicenta, neměl se svou novinkou „So- brevivirse“ (Přežiti se) štěstí. Líčí slavného dramatického autora, jenž na vrcholu své slávy je raněn mrtvicí. Obětavá žena a odda- ný jeho žák jej ošetřují, nemocný mrzák je však trápí bezdůvodnou žárlivostí. Pozná, že žena i přítel se sice milují, ale nevyznávajísi toho, plníce s láskou svoji povinnost vůči němu.
López J Dicent Vallo El Pantano
33 article
Pochopí, že se přežil, a ranou z pistole uvol- ňuje ženě i příteli cestu ke štěstí. Linares Rivas hájí ve své komedii „Camino adelante! (Jiti svou cestou) originálnější thesi: je třeba nedbat překážek, citů, ohledů a jít za svým cílem; obětavost neprospívá a vzbuzuje jen žárlivost a zášť. Thema je řešeno z počátku div ne tragicky a je pokaženo ukvapeným, povrchně udělaným koncem. Mladý lékař do- sáhl universitní profesury, odpočívá doma ale budí jen žárlivost sestry a bratra. Rodin- né jmění je v nebezpečí, továrna hyne, ne- majíc energického ředitele. Lékař obětuje svoji kariéru, vede závod, uplatí dluhy, ale klidí jen nevděk sourozenců, jimž je nucen odpírat peníze na rozmařilý život. Bratr octne se v rukou lichvářů, má-li být zachrá- něn, bude nutno prodat závod. Tu se drama mění ve všední veselohru. Zlý bratr je potre- stán, obětavý hrdina vše zachrání a vezme si dívku svého srdce. Autor obdivovaných hi- storických her, psaných veršem, E. Marquina, napsal dvě nové historické hry, jež nedosa- hují minulých úspěchů, pokusil se však io komedii prosou „Až růže rozkvetou“ (Cuando Ilorezcan los rosales), jež přes sentimentální thema má značnou uměleckou hodnotu. Líčí vynikajícího lékaře, jenž chce svým odbor- ným uměním zachrániti uvadající anemickou dívku. Jeho svěží, moudrá dcera stará seo nemocnou a léčení úspěšně pokračuje. Obě dívky milují mladého statkáře, jenž mezi ni- mí váhá. Slabou rekonvalescentku by zkla- mání zabilo a její statečná přítelkyně obětuje svoji lásku jejímu štěstí i otcově touze, uká- zat uzdravením pacientky své umění. Autor líčí přirozeně lidské city a nechává obětavou dívku dožít štěstí s přítelem otcovým.
Linares Rivas E Marquin Cuando
34 article
Z mladého pokolení věnuje Juge nejvíce pozornosti kusům, jež napsal G. Martinez Sierra, jenž v několika letech dosáhl na je- višti úspěchu sensačního. Prvním jeho dílem byla „El Ama de la casa“, problém řešený Ibsenem v „Paní z námoří“. Roztržitý učenec, otec dvou dospívajících dětí, ožení se s mla- dou ženou, která musí těžce dobývat si své štěstí, než dosáhne úcty dětí a uznání muže. Autor vystihuje pěkně intimní život a dovede s úchvatnou sympatií kreslit postavu ušlech- tilé ženy. Ještěúspěšnější divadelně byl druhý jeho kus, „Cancion de cuna“ (Zpěv kolébky). V prvním aktě jeptišky najdou u fortny dě- ťátko a vezmou si je na vychování. V dru- hém po osmnácti letech dospělou dívku pro- vdávají. Dojemné sceny, kde jeptiška, hlídajíc novorozeně v kolébce, modlí se s ostatními, sotva se však děcko ozve, spěchá k němu, prohřešujíc se proti pravídlům, a pak, jak se
G Martinez cun El Ama jít le cas
35 article
loučí sestárlá pěstounka se svojí chovankou. Další hra, „Primavera en otono“ (Jaro na podzim), je bystrá psychologie ženské duše. Žena opustí skromný domov, muže i děti pro divadlo, a vrací se po letech jako slavná umělkyně. Autor viní muže, že nedovedl vy- chovat ženu sobě a rodině, žena však sama, vracejíc se do bývalého prostředí, pocítí touhu po bývalém rodinném štěstí a—vzdává se di- vadelní slávy. V „Madrigalu“ opakuje se toto thema o muží, umělci, jenž po těkavém ži- votě vrací se domů a nalézá v rozkošně kre- slené postavě Anny Marie družku, s níž pro- žívá tiché štěstí. Poslední dílo mladého auto- ra, „Madame Pepita“, „komedie mravů“, je banální: líčí rušný život ve velkém modním závodě madridském, kde zchudlá šlechtická klientela hledí vyloudit peníze na zbohatlé modistce a vede pak děj po dva akty ne- možně sentimentálním romantickým příběhem. Divadelní úspěch měli ještě dva bratří, L. a J. Alvarez Quintero, hrou „Nena Teruel“, příběhem slavné herečky, která se vdává z lá- sky, lituje svého umění, ale obětuje se blahu svého muže. Méně zdařilá byla tragikomedie „Fortunato“, o prohnaném šejdíři, počínající fraškovitě a pokračující plačtivým realismem povrchních lidových her. Tím úspěšnější byla půvabná komedie „Mundo Mundillo“, počína- jící strachem z příchodu komety a konce svě- ta a končící sňatkem bohaté šlechtické dívky s mladým nájemcem jejího statku. Hra má skvělý dialog, živé figurky a pěknou, upřím- nou náladu. Celkem jsou zajímavé dva základní rysy španělské dramatické tvorby: sklonnost k sen- timentalitě a tajemnosti a záliba ve výstřední až kruté realitě;. oba rysy jsou vyvolávány tendencí po bezprostředním i násilném smy- slovém a citovém dojmu, jíž holdují stejně vášnivě autoři i obecenstvo.
Primavera en Anna Marie J Alvarez Quintero Fortunato Mundillo Nena Teruel