1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 27. září 1913.
Praha
3
masthead
Čísio 2e.
Čísio 2 e
5
article
maranni a vnčerní llety
předplání ve -
V Prase v administraeie
na měste,
na čtvrt ieta . . . . 8 K —k
s dvoji donáškou
nčste.
na rtiet : . . . ikai
ve fillálkách
na měsio . . . . . 2 K 50
Poštou
sle
nk Stvriet . . . . S k 50s
s dvojí zásilkou
čsle
na vrieta: : : :k Zi
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Němci v Malé Asii.
Němci v Malé Asii.
Nedávno dospělo se k dohodě mezi
Německem a Anglií v otázce bagdadské
dráhy a toho použily četné německé
časopisy k osvěžení dojmu o množících se
úspěších říšsko-německé politiky v Malé
Asii, což ovšem jest v zájmu jejím a tvoří
jeden z prostředků, jimiž dovede impono-
vati ostatnímu světu. Ač skutečné, zvláště
hospodářské úspěchy říše německé na-
mnoze jako na př. na Balkáně a bližším
východě vůbec jdou na vrub zájmů soustátí
rakousko-uherského, neopomenul vídeň-
ský, ve věcech zahraničních vládním kru-
hům blízký list připojiti se. Píšeť: Ně-
mecký inženýr razí železnou dráhu spo-
jující národy, aby zemi tu přiblížil západu.
Avšak znamenitý podnik, spojiti Evropu
s Mezopotamií, nešel přec bez značných
technických a politických obtíží. Původně
jevily na stavbě dráhy zájem: Německo.
Anglie, Francie a Rusko; před třemi lety
Rusko ustoupilo a obtíže, kteréž od té
doby spočívaly v soupeření Německaa
Anglie, odstraněny byly teprve v poslední
době, když před šesti nedělemi došlo mezi
nimi k dohodě, kterouž urovnány byly vše-
cky politické nesnáze. Nyní bagdadská
dráha, nacházející se již úplně v něme-
ckých rukou, jde od maloasijského pobře-
ží průlivu bosporského až k řece Eufratu.
jest však dosud přetržena horami na dvou
místech, jež nutno ještě překonati. Tyto
práce budou hotovy ve třech letech, takže
do r. 1917 dráha souvisle půjde až do Bag-
dadu, a bude možno odkudkoliv z Evropy
vlakem tam dojeti, vyjímaje ovšem neveli-
ký mořský průliv u Čařihradu.
Němec
Asie
Německo
Anglie
Balkán
Evropa
Francie
Rusko
Eufrat
7
article
Jest nepochybno, že věc sama jest
výsledek soustavného úsilí polítiky Něme-
eka, jehož jsme svědky po čtvrt století a
že jest událostí dlouho připravovanou, jíž
předcházely návštěvy německého císaře v
Cařihradě, činnost generála Goltze-paši.
působení velevyslance Marschalla, součin-
nost německého obchodu a německých
bank atd., atd. To vše vzbudilo jak v ně-
meckém časopisectvu, tak v německém
veřejném mínění názor a přesvědčení, že
veliká část souvěké Malé Asie jest svého
druhu dílem německého ducha, ne-li ně-
meckou državou, a názor tento přijat bez
odmluvy i východními sousedy Německa.
Ve skutečnosti se to má s kolonisačním
výsledky v Malé Asii zcela jinak, jak to
přesvědčivě dokazuje francouzský znatel
tamních poměrů Alaux.
Ježto ani nám nebude na škodu, když
navykneme si rozeznávati mezi skutečno-
stí a napodobeninami potemkinskými prá-
vě u sousedů Němců, seznamujeme tuto
čtenářstvo s podstatou poznatků Alauxo-
vých.
Dráha, zvaná od stanice Konieh (Iko-
nia) bagdadskou, jest hlavní osou něme-
ckého úsilí v přední Asii; v ní vidí symbol
své vítězné budoucnosti. Není však po-
chybnosti, budou-li zůstaveni tam Němci
sami sobě, že nebudou s to provéstí ani
tento podnik. Vždyť ani doposud nebylis
to se tu obejíti bez cizí finanční, hlavně
francouzské podpory a zasluhuje zmínky,
že právě teď se dočasně zastavily práce
(u Úlu-Kišle), protože se nedostává peněz.
Ale nejen že Němci od samého počátku
používali francouzských peněžních pro-
středků, oni se při tom vůbec neobešli beze
všeliké jiné pomoci francouzské. Nevíť se
Goltz
Marschall
Němec
Cařihrad
Německo
Konieh
Ica
Asie
8
article
vůbec, že francouzští inženýři a velkopod-
nikatelé byli hlavními činiteli při stavbě
dráhy. Tak Francouz Laporte vyřešil těž-
ké úkoly u Eski-Šejru, týž řídí i složité za-
vodňovací práce na planině konijské, jest
zkrátka pro podnik silou nepostrádatel-
nou. Cestující po této dráze potvrdí, že
nejpřednější budovy, jako onu pro vyšší
zřízence společnosti v Bagdadu, spravují
Francouzové.
Ostatně i Němci, kteří sem přišli ko-
lonisovati, t. j. poněmčovati, musili se zříci
používání němčiny ve správě dráhy. Na
zřízencích v kancelářích, na nádražích, při
revisí a průvodcích vlaků, kteří přicházejí
do styku s obecenstvem, požaduje se pou-
ze znalost frančiny a turečtiny. Veškeré
vyhlášky, řády a oznámení na nádražích.
ve vagonech, jakož i jízdní lístky jsou pou-
ze francouzské a turecké. V účtování, ko-
respondenci a instrukcích užívá se pouze
frančiny. Z toho jest patrno, jak mladý
německý podnik opírá se o osvědčenýa
starý vliv francouzský. Ba i generální ře-
ditel dráhy Švýcar Huquenin jest národ-
nosti francouzské a býval při francouzském
velevyslanectví v Cařihradě; bez něho ne-
obejdou se při žádné půjčce a při žádném
podniku.
A co se týče německé kolonisacev
Malé Asii ve vlastním smyslu slova, nejen
že jí není, ale ani jí býti nemůže. Obyčejně
se vynáší německá osada v Kaiffě, leč i
tato vyjímka jest jen potvrzením toho;
osada ta vznikla asi r. 1868, ale od té doby
se nevyvinula. Má asi dvacet rodin zámož-
ných, ostatní živoří; žijí úplně uzavřeně a
proto zůstali Němci. Všude jinde se rychle
asimilují a stávají se „Levantinci“; i dítky.
navštěvující německou školu, kdež se učí
i frančině jako vedlejšímu předmětu —
jakmile vstoupí do života, zvykají si uží-
vati frančiny, ba i zapomínají německy.
Francouz
Laporte
Němec
Švýcar
Huquenin
Bagdád
Cařihrad
9
article
Kultura německá zůstavuje v Malé Asii jen
málo stop; ač pomáhá jí intensivní reklama
a politická prestiž.
V obchodě, pokud se týká bankovni-
ctví, nesnesou srovnání s finančními pro-
středky francouzskými; jen ve vlastním
obchodě prospívají zásluhou dobré své
organisace a podpory vládní, ale to potrvá
pouze potud, pokud i ostatní konkurenti
nesáhnou ke stejným prostředkům. Proto
úspěchy Němců v Levantě jsou ještě da-
leko, velmi daleko za tím, zač se vydávají.
Líčiť je, aby vypadaly překvapující; —
v obchodě tveří „pósa“ součást jejich
methody. Někdy jejich vystupování nemá
pod nohama nijaké reálné půdy. Nebýti
německé prestiže vojenské a politické.
kvapně by se zanesly všecky stopy jejich
vlivu v Malé Asii. Jak dlouho bude svět
věřiti prsnímu hlasu, jakýmž Němci pro-
nášejí to, co tvrdí?
Tato pozorování francouzská o Něm-
cích v Malé Asii dají se upotřebiti i v ji-
ných krajích a zemích a pro Němce v Ně-
mecku samém dospěl i americký publici-
sta Paice Collier k úsudkům namnoze
zcela souhlasným.
Němec
Paice
Asie
Německo
10
title
Nehezpečí třetí války balkánské
11
article
Vojenské přípravy italské.
Vojenské přípravy italské.
Z Říma, 26. září. Ve zdejších oficiálních
kruzích přiznává se sice, že Italie koná vo-
jenské přípravy, ale tvrdí se zároveň, že inter-
vence Italie s Rakousko-Uherskem nebo ji-
nou velmocí v Albansku byla by pouze po-
sledním prostředkem, jehož by v Albansku
mohlo býti použito.
Řím
Rakousko
Uhersko
Italia
12
article
Z Mílána, 26. září. „Italia“ píše: Na-
proti všem vládním dementi jsma s to konsta-
tovati, že v ministerstvu války a námořnictví
připravuje se výprava k zakročení v Al-
banii. Dále oznamuje zmíněný list, že v Ko-
toru kotvící vojenská loď „Dandolo“ znena-
dání odplula do Brindisi za účelem přijetí tam
nákladu vesměs vojenských potřeb.
Starovo žádalo Řeky za pomoc.
Z Athén, 26. září. (K. k.) »Ag. d' Athe-
nes« sděluje z Korice: Srbové opustiliv
7 hod, večer Starovo a odebrali se do
Ochridy. Obyvatelstvo starovské požá-
dalo — obávajíc se, že Starovo bude obsa-
zeno Albánci — vojenského velitele v Korici
za vyslání vojska.
Bulharsko a povstání albánské.
Ze Sofije, 26. září. (Ag. Tel. Bulgar.)
V interviewu popřel ministr zahraničních věcí
Genadijev, že mezi albánskými povstalci
nalézají se bulharští důstojníci
že Bulharsko má nějakého podílu na připra-
vení neb provedení albánského po-
vslání.
Bulharský král do cizíny.
Ze Sofije, 26. září, (Ag. Tel. Bulg.) Král
Ferdinand odjede brzy do ciziny na krátké
léčeni.
Starův
Řek
Srba
Albánec
Ferdinand
Alo
ko
Brindisi
Atény
Ochrid
Bulharsko
Starovo
Italia
Aga . d ' Athe
13
article
Londýnské obavy.
M. Z Londýna, 26. září. („Köln. Ztg.“
Množí se obavy z vývoje srbsko- a černohor-
sko-albanských zmatků, protože jsou do nich
zapleteni tisíce albanských uprchlíků a j. ne-
pokojných živlů z Makedonie, Možná, že s al-
banským vpádem je také spojeno pozdvížení
části albanského obyvatelstva.
Otázka Dedeagače.
Z Athén, 26. září. (K. k.) („Ag. d'Athé-
nes“.) Vláda nařídila svým vyslancům, by
urgovali odpověď mocností stran Dedeagače
protože jsou stále větší obtíže následkem pří-
tomnosti několika tisíců mužů tureckého ne-
pravidelného vojska.
Řecko-turecké vyjednávání.
Z Athén, 26. září. (K. k.) [„Ag. d'Athé-
nes.“) Vláda požádala Portu telegraficky, by
jí oznámila přesné datum obnoveného vyjed-
návání řecko-tureckého.
Albánci u krále Nikoly.
Z Cetyně, 26. září. Náčelníci albanských
kmenů Hotů a Grudů byli přijati králemv
audiencí, v níž ubezpečili svou příchylností
a prohlásili, že s nepokoji v severní Albanii
nemají nic společného. Král odpověděl, že
hranice, vymezená Evropou mezi Albanií a
Černou Horou jest nedotknutelna a že ji bude
Černá Hora před každým útokem statečně há-
jiti.
Köln
Athé
Port
Albánec
Gruda
Londýn
Makedonie
Atény
Hot
Albánie
Evropa
14
title
Politický přehled.
16
article
Vídeňské vyrovnací konference.
Vídeňské vyrovnací konference.
Proti svým dřívějším zprávám ujišťuje vče-
rejší „N. F. P.“, že je na pevno usneseno, že
v nastávajících vyrovnacích konferencích vlá-
da nepředstoupí před strany se
žádnými předlohami anebo základ-
ními rozvrhy. V resortních ministerstvech
byly sice vypracovány návrhy, ty však prý
nejsou vhodny, aby sloužily vyrovnacímu
jednání za základ: jednak proto, že nebyly
ministerské radě předloženy ke schválení,a
jednak proto, že také ve své technické kon-
strukci nikterak nejsou zamýšleny
jako nezvratné vládní zásady. Jest
tudíž pravděpodobno, dí list, že vláda zahájí
vyrovnací jednání, aniž by se opírala o po-
dobné zásady, k jichž sestavení, nehledě k ji-
ným potížím, i času se nyní nedostává. Nebot
pomýšlí se na to, započíti vyrovnací jednání
nikoli po zahájení říšské rady, nýbrž několik
dní před tím asi v polovině října a síce tak,
aby shromažďující se parlament mohl zahájiti
svá jednání ve vyrovnacím prostředí. Vláda
předstoupí prý tudíž bez předloh před strany.
17
article
Nepokusí se o to, aby strany získala pro vlád-
ní předlohy, nýbrž spíše prý se dá cestou
opačnou, aby totiž na základě návrhů
stran dospěla k vládnímu clabo-
rátu. Již dnes prý možno s tím počítati, že
to bude cesta velmi obtížná.
K tomu přistupuje ta okolnost, že podle
úmyslů, kteréž mají ještě zapotřebí schválení
ministerské rady, budou vyrovnací jednání
vedena všemožně extensivně. Okruh
jednání má býti veden tentokráte šíře, i co do
vyrovnací materie i co do počtu účastníků
porad.
V kruzích zasvěcených má se za to, že
první vyrovnací etapa, tedy výměna mínění
kteráž má vládě poskytnouti podklad k pří-
štím jejím předlohám, potrvá asi až do konce
roku.
Až do konce roku dožijeme se v „N..
Presse“ ještě dlouhé řady podobných entre-
filetů s oliciosní markou buď pravou, aneb
zdánlivě pravou, z nichž jeden bude popírat.
co tvrdíl druhý. Kdyby včerejší měl se
srovnávati skutečně s hodláním vlády, pochy-
bujeme velice, že by trpělivost českých stran
vyrovnacích stačila na úmyslný vládní průtah
jednání vyrovnacího.
18
article
Ze Slezska.
Slezsko
19
article
(Slezská deputace ve Vídni. — Slez-
ské požadavky.)
Z usnesení společné schůze slovanských po-
slanců v Bohumíně, o níž jsme podali zprávu již
minulý týden, intervenovala hromadná deputace
slezská ve Vídni v těchto dnech u ministerského
předsedy hraběte Stürgkha v záležitosti vo-
lební opravy sněmovní. Jak známo, jest slezský
sněm mezi těmi, které k zasedání podzimnímu svo-
lány nejsou, čímž oddaluje se do nekonečna prove-
dení opravy nynějšího Němcům tak příznivého
volebního řádu. V záležitosti volební opravy ujal
se slova polský sociálně demokratický poslanee
Reger, jenž prohlásil ochotu dělnictva, spokojiti
se s kurií, v niž by volili jen ti, kdož dosud z vo-
lebního práva jsou vyloučeni, přísedící dr. Mi-
chejda, jenž upozornil, že slovanští poslanci na
další německé odklady byli by v této záležitosti
nuceni odpověděti zmařením činnosti sněmu. Posl.
dr. Witt akcentoval nutnost iniciativních kroků
vlády, jež jest povinna sněmu předložiti příslušný
návrh opravy. Ministerský předseda hrabě Stürgkh
odvětil, že se tak stane a volební oprava že bude
vyřízena ještě v této periodě sněmovní. Byl by
skutečně již také nejvyšší časl
Stürgkh
Němec
Reger
Posl
doktor
Witt
Vídeň
Bohumín
20
article
Za veliké účasti konán byl v neděli v Dobr
na Frýdecku veliký tábor lidu, jenž po řečech po-
slanců Poppeho, dra. Engliše. Pavloka, tajemníka
Břeského, naduč. Slívy a j. přijal resoluci, v ní
formulovány jsou nynější požadavky českých Sle-
zanů následovně: Bezodkladně provedení jazykové
rovnoprávnosti u soudů, drah a pošt a dostatečný
počet českého úřadnictva při nich, oboujazyčné
tiskopisy, tabulky a razitka; spravedlivá oprava
volebního řádu na sněm; úprava řek, potokůa
bystřini výstavba nutných erárních budov, aby
bylo odpomoženo nezaměstnanosti stavebního děl-
nictva a vládní intervence u závodů průmyslových,
aby tyto dávali při přijímání dělnictva přednost
dělníkům domácím před pruskými; sestátnění reál-
ného gymnasia v Orlové, zvýšená subvence pro
dívčí lyceum v Polské Ostravě, a průmyslová ško-
la pro Těšínsko; odmitnutí sankce opravě škol-
ského zákona, na němž se usnesl zemský sněma
zřízení moravské university. Jak viděti, má české
Slezsko bolestí mnoho a oprávněných. Důkaz, jak
málo se s příslušných míst mu věnovalo až dosu
péčel
Poppe
Engliš
Pavlok
Břeský
Slíva
Frýdecko
Orlová
Ostrava
Těšínsko
moravský univerzita
21
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Halíčský sněm.
RakouskoUhersko
22
article
Vídeňské porady zástupců vlády s pol-
skými a ukrajinskými poslanci měly, jak se
z Vídně sděluje, úspěch potud, že nový halič-
ský sněm bude svolán již počátkem října. Ale
Vídeň
23
article
V drobném prodejile
ranní disle . sobě . se e
večerni
sa l
Ve fliálkách na venkovš
ranní číslo
večernl
Inseráty
plati se hotevě napřed.
Předplacení a innerty přijíma
administrace v Marianské ul.. a
Tam nacházejí se táž
redakco, tiskárna a szpedlee
„Národních Listů“
Rukopisy se novranei
24
article
sněm v tomto podzimním zasedání, jež potrvá
prý jen několik dní, nebude se zabývati nej-
palčivější haličskou otázkou, volební refor-
mou, nýbrž učiní jen opatření na zmírnění ná-
sledků živelních pohrom, které postihly stejně
Poláky, jako Malorusy. Mimo to má zvoliti
nový stálý výbor, kterému bude uloženo při-
pravovati na novo volební reformu.
O sblížení krakovských stančíků s podol-
skými konsevativci přináší krakovský „Czas“
velmi vyhýbavou zprávičku. Praví v ní: Zna-
jíce náladu poslanců, náležejících ke klubu kra-
kovskému, můžeme vzhledem k volební opra-
vě oznámiti následující: Vzhledem k účasten-
ství, které krakovský klub měl v nedávné
akci, směřující k uskutečnění kompromisního
návrhu volební opravy, krakovský klub po-
nechá tvůrcům nynějšího (centrovského) pro-
jektu, aby sami vyjednávali s polskýmia
maloruskými stranami a vymohli souhlas také
ostatních činitelů. Krakovský klub bude přá-
telsky sledovati snahy a práci v tom směru,
poněvadž provedení volební reformy pokládá
za nejdůležitější politickou otázku haličskou.
O opětném sjednocení stančíků s Podoláky
není tedy zatím řeči.
Polák
Malorus
Podolák
zno
krakovský klub
25
article
Z kraňského sněmu.
Včerejší zprávu o první schůzi kraňského
sněmu doplňujeme dle lublaňských listů struč-
ným vylíčením bouřlivého zakončení odpo-
lední schůze. Za debaty o koupi vodní síly
pro zemskou elektrárnu mluvil také přísedící
zemského výboru, dr. Lampe (klerikál)a
pravil mimo jiné, že majetník vodní síly Pau-
šlar ve při se zemským výborem vydal pod
přísahou křivé svědectví, aby si tím zjednal
přístup do slovinské liberální strany. Za toto
nařčení liberála z křivopřísežnictví nazval po-
slanec Ribnikar dra. Lampe největším pa-
douchem v slovinském národě a dr. Tavčar
zvolal, že je hanba, smí-li dr. Lampe čísti mši
[Lampe je kněz!). Za strašného hluku před-
seda dr. Šusteršič opustil sněmovnua
přerušil schůzi. Zahájiv znova jednání, přiká-
zal posl. Ribnikara a Tavčara disciplinárnímu
výboru, dru. Lampeovi udělil však jen důtku.
Na návrh disciplinárního výboru byl pak posl.
Ribnikar vyloučen ze schůze, dr. Tavčar do-
stal jen důtku.
doktor
Lampe
Tavčar
Šusteršič
Ribnikar
26
article
Dalmatská koalice.
27
article
Dne 21. září konala se ve Splitu porada
zástupců dalmatské chorvatské strany, lidově-
pokrokové strany a srbského klubu, aby po-
rokovali o neústavním režimu v Dalmaciia
dohodli se o společném postupu. Na schůzi
usneseno vypracovati a členům všech tří stran
rozeslatí konkretní návrhy společné po-
litické organisace. Všechny tři kluby
mají se přičiniti, aby co nejdříve byl svolán
dalmatský sněm, který nezasedal
jižskoro dvěleta. V nastávajících obec-
ních volbách v Šibeniku doporučeno stoupen-
cům koalovaných tří stran, aby postupovali
společně s neodvislými, národně smýšlejícími
přívrženci strany práva.
Na schůzi, v níž položen základ k cher-
vatsko-srbské koalici pro Dalmacii, byli za
chorvatskou stranu mimo jiné posl.
Biankini, dr. Čingrija, dr. Trumbič, dr. Tresič;
za srbskou stranu dr. Baljak a dr. Ba-
kotič; za pokrokovou lidovou stranu chorvat-
skou dr. Smodlaka a j.
doktor
Čingrija
Trumbič
Tresič
Baljak
Smodlak
Split
Šibenik
Dalmacie
28
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ruské a rakouské stanovisko naproti
albanskému povstání.
Vídeňští pání prohlásili, kdyby Srbskov
boji s albanskými povstalci vstoupilo na území
„samostatné“ Albanie, že ho nebude směti po-
držeti. Jiné stanovisko má „Novoje Vremja“,
jež píše: Rakousko-uherské veto musí odpad-
nouti, protože Albanci začali vojnua
Albánie
Rakousko
Novoj Vremja
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z divadelní kroniky.) Pařížský
denník Le Temps otiskuje občas ve svých
feuilletonech přehledy dramatické produkce
jednotlivých národů za minulý rok od svých
dopisovatelů, kteří mohli sledovat v hlavních
místech význačnější premiery domácích i ci-
zích kusů. Referáty mívají různou kritickou
hodnotu, i různá hlediska, ale jsou vesměs
zajímavé. Není ovšem možno jedním takovým
feuilletonem podat úhrn všeho, co se za rok
sehrálo na větších velkoměstských scenách,
tím méně probrat všechnu domácí tištěnou
dramatickou literaturu. Přehledy omezují se
zpravidla na hrané kusy, charakterisují di-
vadlo, účinek premier na kritiku a na obe-
censtvo, hlavně však snaží se podat jisté vý-
značné rysy literární tvorby i scenické repro-
dukce jednotlivých národů, a tu jsou pozoro-
vání referentů Tempsu opravdu poučná.
Toužím věru po tom, abychom u nás mělí
každoročně takový účelně sestavený přehle
cizí dramatické literatury a cizího scenického
umění, pořízený aspoň v hlavních rysech po-
dle očitého názoru, abychom nebyli odkázáni
jen na cizí referáty a na repertoir i scenické
pokusy našich divadel, z nichž o moderníc
proudech na cizích jevištích mnoho toho ne-
zvídáme. Ale taková touha zůstane, zdá se
na dlouho pouhým zbožným přáním. Dovolte
abych na ukázku vybral z feuilletonů Tempsu
dva takové přehledy za uplynulý rok, ktere
jsou pro způsob referování toho druhu zvlášt
charakteristické. Je to referát, jejž pořídil
o španělském divadle v minulém roce J. F
Juge, a přehled anglického divadla od A. B.
Walkleye, dramatického kritika Times.
J. F. Juge v povšechné části probírá ná-
hlý úpadek národní španělské operety, „zar-
zuely“, a slabý úspěch překladů z frančiny
J F Juge
Walkley
Juge
Times
30
article
Zarzuelu pěstovalo do nedávna víc než deva-
desát divadelních společností: dnes hrajeji
sotva půl luctu divadel a ještě bez úspěchu
Vynikající herci a zpěváci sklízejí slávu i pe-
níze v jižní Americe a dobří autoři i sklada-
telé přestali psáti kusy toho druhu. Domác
kritika přičítá úpadek ten vzrůstu zpěvních
síní, kabaretů, chantantů a kinematografů, re-
ferent vidí však hlubší příčiny tohoto úpad-
ku ve vyhovování nízkému vkusu obecenstva
nechutným sentimentalismem, hrubozrnnou
komikou a v řemeslné nedbalosti jak autorů
kteří lepí bezohledně nemožné situace, kresl
šablonovité postavy, tak skladatelů, neštítí
cích se ani nemotorně zpracovaných plagiátů
Tedy nedostatek umělecké poctivosti a licho
cení nízkému vkusu odvracejí obecenstvo
od oblíbeného národního genru a přirozene
tím připravují půdu různým těm podnikům
které pak úspěšně s divadlem konkurují.
Zarzuela
jižní Amerika
31
article
Běžná francouzská divadelní tvorba ne-
měla na španělských jevištích štěstí, mime
Bernardovu „Kavárničku“, která ovšem sku-
tečnému umění francouzskému nezískává va-
vřínů. Referent přičítá onen neúspěch špat-
ným překladům, násilným úpravám a nevý-
stižné hře španělských herců.
V podrobném referátě o novinkách špa-
nělské sceny vystihuje Juge pěkně několil
význačných směrů současné dramatické tvor-
by. Valle-Inclan je známý autor, libující siv
tajemných, příšerných hrách. Jeho nový kus
„Okouzlení“ žene příšernou tajemnost do
krajnosti, takže stává se málo srozumitelným,
ač má dějovou osnovu poměrně prostou. Po-
číná zavražděním mladého muže. Jeho starý
otec, uděšený neštěstím, stává se obětí pod-
vodníků: namluví mu, že syn měl dítě s pro-
dejnou ženštinou, čarodějnicí, oddanou ďáblu
a vydírají na něm peníze, aby jeho vnuk ne-
propadl záhubě. Stařec odpírá konečně za-
platit přehnanou sumu a jeho věrný sluha
ukradne dítě. Na konec vrah padne mu k no-
hám, přizná se ke zločinu a prozradí podvod.
Bernardův
Vallo
32
article
Valle-Inclan hledí účinkovati především pří-
šerností prostředí, kresbou podivných po-
stav, pochmurnou náladou scen, vesměs pře-
pjatými účinky na nervy španělského obe-
censtva, jež, zdá se, stále ještě miluje tento
druh divadelní působivosti. Ač kus nebyl pro
technické obtíže hrán, měl přece, jsa čten
před četným obecenstvem, znamenitý úspěch.
přes nepříznivý posudek jedné části kritiky.
Násilnými účinky hrůzných scen působil
i jiný, zcela realistický kus, nadšeně přijatý
„Bažina“ (El Pantano), jejž napsal López Pi-
nillos. Je to pochmurný obraz měšťanské ro-
diny, v niž na pohled rozkvětají nejušlechti-
lejší cnosti. Stačí však malý podnět, aby tato
kvetoucí bažina dala nahlédnouti do své pro-
hnilé hlubiny a vydala všechny své neřesti.
jež autor obnažuje na sceně se zálibnou kru-
tostí. Známý autor úspěšných sociálních ku-
sů. J. Dicenta, neměl se svou novinkou „So-
brevivirse“ (Přežiti se) štěstí. Líčí slavného
dramatického autora, jenž na vrcholu své
slávy je raněn mrtvicí. Obětavá žena a odda-
ný jeho žák jej ošetřují, nemocný mrzák je
však trápí bezdůvodnou žárlivostí. Pozná, že
žena i přítel se sice milují, ale nevyznávajísi
toho, plníce s láskou svoji povinnost vůči němu.
López
J Dicent
Vallo
El Pantano
33
article
Pochopí, že se přežil, a ranou z pistole uvol-
ňuje ženě i příteli cestu ke štěstí. Linares
Rivas hájí ve své komedii „Camino adelante!
(Jiti svou cestou) originálnější thesi: je třeba
nedbat překážek, citů, ohledů a jít za svým
cílem; obětavost neprospívá a vzbuzuje jen
žárlivost a zášť. Thema je řešeno z počátku
div ne tragicky a je pokaženo ukvapeným,
povrchně udělaným koncem. Mladý lékař do-
sáhl universitní profesury, odpočívá doma
ale budí jen žárlivost sestry a bratra. Rodin-
né jmění je v nebezpečí, továrna hyne, ne-
majíc energického ředitele. Lékař obětuje
svoji kariéru, vede závod, uplatí dluhy, ale
klidí jen nevděk sourozenců, jimž je nucen
odpírat peníze na rozmařilý život. Bratr
octne se v rukou lichvářů, má-li být zachrá-
něn, bude nutno prodat závod. Tu se drama
mění ve všední veselohru. Zlý bratr je potre-
stán, obětavý hrdina vše zachrání a vezme
si dívku svého srdce. Autor obdivovaných hi-
storických her, psaných veršem, E. Marquina,
napsal dvě nové historické hry, jež nedosa-
hují minulých úspěchů, pokusil se však io
komedii prosou „Až růže rozkvetou“ (Cuando
Ilorezcan los rosales), jež přes sentimentální
thema má značnou uměleckou hodnotu. Líčí
vynikajícího lékaře, jenž chce svým odbor-
ným uměním zachrániti uvadající anemickou
dívku. Jeho svěží, moudrá dcera stará seo
nemocnou a léčení úspěšně pokračuje. Obě
dívky milují mladého statkáře, jenž mezi ni-
mí váhá. Slabou rekonvalescentku by zkla-
mání zabilo a její statečná přítelkyně obětuje
svoji lásku jejímu štěstí i otcově touze, uká-
zat uzdravením pacientky své umění. Autor
líčí přirozeně lidské city a nechává obětavou
dívku dožít štěstí s přítelem otcovým.
Linares Rivas
E Marquin
Cuando
34
article
Z mladého pokolení věnuje Juge nejvíce
pozornosti kusům, jež napsal G. Martinez
Sierra, jenž v několika letech dosáhl na je-
višti úspěchu sensačního. Prvním jeho dílem
byla „El Ama de la casa“, problém řešený
Ibsenem v „Paní z námoří“. Roztržitý učenec,
otec dvou dospívajících dětí, ožení se s mla-
dou ženou, která musí těžce dobývat si své
štěstí, než dosáhne úcty dětí a uznání muže.
Autor vystihuje pěkně intimní život a dovede
s úchvatnou sympatií kreslit postavu ušlech-
tilé ženy. Ještěúspěšnější divadelně byl druhý
jeho kus, „Cancion de cuna“ (Zpěv kolébky).
V prvním aktě jeptišky najdou u fortny dě-
ťátko a vezmou si je na vychování. V dru-
hém po osmnácti letech dospělou dívku pro-
vdávají. Dojemné sceny, kde jeptiška, hlídajíc
novorozeně v kolébce, modlí se s ostatními,
sotva se však děcko ozve, spěchá k němu,
prohřešujíc se proti pravídlům, a pak, jak se
G Martinez
cun
El Ama jít le cas
35
article
loučí sestárlá pěstounka se svojí chovankou.
Další hra, „Primavera en otono“ (Jaro na
podzim), je bystrá psychologie ženské duše.
Žena opustí skromný domov, muže i děti pro
divadlo, a vrací se po letech jako slavná
umělkyně. Autor viní muže, že nedovedl vy-
chovat ženu sobě a rodině, žena však sama,
vracejíc se do bývalého prostředí, pocítí touhu
po bývalém rodinném štěstí a—vzdává se di-
vadelní slávy. V „Madrigalu“ opakuje se toto
thema o muží, umělci, jenž po těkavém ži-
votě vrací se domů a nalézá v rozkošně kre-
slené postavě Anny Marie družku, s níž pro-
žívá tiché štěstí. Poslední dílo mladého auto-
ra, „Madame Pepita“, „komedie mravů“, je
banální: líčí rušný život ve velkém modním
závodě madridském, kde zchudlá šlechtická
klientela hledí vyloudit peníze na zbohatlé
modistce a vede pak děj po dva akty ne-
možně sentimentálním romantickým příběhem.
Divadelní úspěch měli ještě dva bratří,
L. a J. Alvarez Quintero, hrou „Nena Teruel“,
příběhem slavné herečky, která se vdává z lá-
sky, lituje svého umění, ale obětuje se blahu
svého muže. Méně zdařilá byla tragikomedie
„Fortunato“, o prohnaném šejdíři, počínající
fraškovitě a pokračující plačtivým realismem
povrchních lidových her. Tím úspěšnější byla
půvabná komedie „Mundo Mundillo“, počína-
jící strachem z příchodu komety a konce svě-
ta a končící sňatkem bohaté šlechtické dívky
s mladým nájemcem jejího statku. Hra má
skvělý dialog, živé figurky a pěknou, upřím-
nou náladu.
Celkem jsou zajímavé dva základní rysy
španělské dramatické tvorby: sklonnost k sen-
timentalitě a tajemnosti a záliba ve výstřední
až kruté realitě;. oba rysy jsou vyvolávány
tendencí po bezprostředním i násilném smy-
slovém a citovém dojmu, jíž holdují stejně
vášnivě autoři i obecenstvo.
Primavera en
Anna
Marie
J Alvarez Quintero
Fortunato
Mundillo
Nena Teruel