Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 28. října 1909.

Praha

3

Číslo 298

4 article

Ma ranní a večerní liety předplácí se V Praze v administradi- Ba měsie. . . . . . 2 K- na čtvrt lota . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na Běrt jeta . . . . 7 K enk ve HiIlálkách na měsíe. . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K ook s dvoji zásilkou na měsle Ba čtvrt iota: . . . ni k o

Praha

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“. Opětné svolání českého sněmu. Z Vídně, 28. října. Místodržitel hr. Cou- denhove sem včera večer přijel, byv sem pov- lán v záležitosti opělného svolání českého sněmu Které předlohy budou bez prvního čtení do výborů propuštěny. Z Vídně, 28. října. Parlamentní komise Slovanské jednoty se dnes usnesla jednomyslně o návrhu národního svazu jihoslovanského p ro pustiti bez prvního čtení vše chny předlohy, které souvis ej s annex! Bosny a Hercegoviny některé předlohy povahy hospo- dářské, mezi nimiž nejsou obchodní smlouvy finanční předlohy o nových danich, rozpočet atd- Chystaná slavnost českých spolků ve Vídni. Z Vídně, 28. října. 21 českých spolků zdejších pořádá v sobotu 6. a v neděli 7. l- stopadu na prospěch Národního domu ve Vídni slavnost. Německé spolky a okresní zastupitel- stvo vnitřního města podají proti těmto slavnostem protest, namítajíce,že jsou nebezpečím pro veřejný pokoj a pořádek.

Vídeň Bosna Hercegovina národní dom

6 article

Němčina soudních sluhů. Z Vídně, 28. října. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Ministr justice dr. Hochenburger vydal vrchním zemským soudům výnos, kterým s nařizuje, aby u soudů, jež nalézají se v ně- meckých korunních zemích za sluhy, dozorce atd. dosazováni byli jenom osoby, které německého jazyka jsou znalé ve slově i písmě úplně. List dodává, že v parlamentních sborech opětně proneseny byly žaloby, že v úřadech v německých krajinách jsou sluhové, kteří ja- zyka německého náležitě neovládají. Proti zvýšení sazeb na Jižní dráze. Z Vídně, 28. října. 12 poslanců, kteří za- stupují okresy, jimiž projiždí Jižní dráha, ode- bralo se dnes v poledne k ministerskému před- sedovi baronu Bienerthovi a ministru železnie Wrbovi stěžovati si na nové zvýšení sazeb této dráhy. Pochodili však špatně. Ministr odpověděl, že tarfy jsou zavedeny u že vláda dala k nim souhlas již a že čeká se ještě jenom souhlas vlády maďarské. Deputace stěžovala si, že za- hraničním věřitelům Jižní dráhy pomáhá se na úkor obyvatelstva v krajinách, pro které Jižní dréha jest vlastně ustanovena. Proti drahotě životních potřeb. Z Vídně, 28. října. (K. k.) V lidové dvo- raně radniční konala se včera přečetně navští- vená schůze soukromých úřadníků proti zdra- žování životních potřeb, které súčastnili se četn poslanci. Mimo jiné promluvil poslanec dr. Ofner jehož řeč byla přijata s bouřlivým souhlasem, Z úřadního věstníku. Z Vídně, 28. října. (K. k.) »Wiener Zig.« oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze 26 října presidenta zemského soudu pro trestní věc ve Vidni dra. Pavla šl. Vitorella presi destem vrchního zemského soudu ve Vídni.

doktor Hochenburger Bienerth Wrb Ofner Wiener Zig Pavel šl Vídeň Francie 26 říjen

7 article

Uherská krise. Z Pešti, 28. října. (K. k.) „Pesti Naplo“ sděluje. že ve včerejší ministerské radě bylo konstatováno že kabinet ani nemůže apel koruny zodpověděti zá porně ani nemůže referovati, že je možno rozřešiti krisi na podkladě císaři naznačeném, „Egyertetes“ zaznamenává pověst, že ministr ob- chodu Košut prohlásil ve včerejší ministerské radě že po jeho soudu panovník v bankovní otázce nikdy nepovolí a že proto má sil kabinetu solidárně být použito k akci pro vojenské koncese. Bude prý o tom vyjednávati s vůděími členy strany. Elektrická dráha Prešpurk—Vídoň. Z Prešpurku, 28. října. (K. k.) Ministr obchodu Košut zaslal městu Prešpurku výnos, v němž pro- hlašuje, že nemůže dovoliti zbahnění záležitosti elek- trické dráhy Prešpurk—Vídeň. Vyzývá město, aby předložilo ministerstvu okamžitě osnovu stanov pre- špursko-vídeňské železniční společnosti, ježto v kon cesní listině zřejmě se praví, že v záležitosti stanov poslední instancí je ministr. da Turečtí hosté v UHrách. Z Vídně, 28. října. (K. k.) Turečtí hosté byli do- poledne přítomní velikému ovičení hasičského sboru

Pest Napnout Košut Pešť Prešpurk Vídeň Uhry

9 article

před radnicí a odjeli pak ve zvláštních vozech elek- trické pouliční dráhy do Schönbrunnu, kde ve sku- pinách prohlédli sí letohrádek a zoologickou zahradu Černá Hora po schůzi v Raceonigi. Z Říma, 28 října. »Tribuně« telegrafuj z Cetyně: Kníže Mikuláš a knéžna Milena do- stali z Racconigi depeše, podepsané carem královskými manželi italskými, kterými se Černé Hoře dává ujištění pevným přátelstvím Ruska Italie. Carův návrat z Italie. Z Varšavy, 27. října. (K. k.) Car Mikuláš přijel sem dnes v 5 hodin odpoledne, přijal přednosty úřadů, deputace obyvatelstva měst- ského i venkovského, zástupce university a jiných vysokých škol, načež pokračoval v další zpá- teční cestě. Rusko a Japonsko. Z Petrohradu, 27. října. (K. k.) Proslýchá se, že ministr Kokovcev pojede přes Vladivostok do Tokia, aby tlumočil soustrast Ruska k za- vraždění knížete Ita a súčaslnil se pohrbu. Z Paříže, 28. října. (K. k.) „Petit Parisien“ do- vídá se prý z domněle dobrého pramene, že v při- tomné době koná se mezi Ruskem a Japonskem vy- jednávání o dalekosáhlé dohodě, která mohla by si- tuaci ve východní Asii významně změniti. Kníže It odejel zvláště k vůli tomu účelu do Charbinu, aby stanovil předběžné zásady pro zamýšlenou dohodu M. Z Kolina nad Rýnem, 28. října. (Zvl. telegr. „N. L.“) Dle telegramu „Köln. Ztgu. z Tokia vzmáhá se v japonském lidu proti- ruské hnutí a to následkem Japonsku nepřátel ského kvašení v Koreji a dále proto, že dle obecného mínění Čína a Rusko proti Japonsku nepřátelské pikle kují. Očekávané nepokoje ve Finsku. M. Z Kolína nad Rýnem, 28. října. (Zvl. tel. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ uveřejňuje tento te- legram z Vyborgu: Ruští důstojníci vyborské po- sádky posílají své rodiny nazpět do Petrohradu ježto se obávají výbuchu nepokojů.

Mikuláš Milena Carův Petit Parisien Kníže Köln Schönbrunn Černá Hora Řím 28 říjen Rusko Varšava Japonsko Petrohrad Vladivostok Tokio Paříž Asie Charbin Kolina nad Rýn 28 . říjen Korea Čína Finsko Kolín nad Rýn Vyborg Italia

10 article

Z Turecka.

Turecko

11 article

Z Calihradu, 28. října. (K. k.) Dle úřadního sdě- lení Porty usnesla se ministerská rada, aby provozo- vací společnosti Východních drah dáno bylo zmocně- ní ku položení druhé koleje na trati Cařihrad. S Štěpán.

Port Štěpán Cařihrad východní dráha

12 article Zprávy z Paříže.

Zprávy z Paříže. (Původní dopis »Národních Listů «.) V Paříž i, 25. října. Jean Cruppi, ministr obchodu v kabinelu Clemenceauově, dovozoval v nedávno vydané knize, nadepsané »Pro hospodářský rozvoj Francie«, skoro na každé stránce zastaralost organismu vládního ve Francii a hlásal nutnost rekonstruovati franeouzský stát na moderním základě. Dnes v článku, uveřejněném v »Ma- tinu«, dokládá, že vláda a sněmovny v nynějším svém stavu nejsou s to provésti obnovu, kterou hlásá. Navazuje na řeč Millerandovu a praví. že místní politika (politika kostelní věže), která jest následkem hlasování dle okresů, přiliš obme- zila obzory a vzpírá se veškeré hluboké a nutné reformě. Dodává, že je nutno širším způsobem projevu vůle lidu, totiž skrutiniem listinným s poměrným zastoupením přivésti do sněmovny lidi, zvolené pro určité myšlenky a nikoli slu- žebníky malých místních zájmů. Tento článek Cruppiův po řeči Deschanelově a Millerandově jest velmi významný. Proud obrací se stále vice k volební opravě. Člen parlamentu a spisovatel Jules Dela- fosse zabývá se v »Gaulois« rovněž otázkou volební reformy. Je také přívržencem listinného skrutinia s poměrným zastoupením, ale mysll že by tato reforma byla nedostatečná bez před- chozího zmenšení počtu poslanců. Jde ještě dále a praví, že před volební opravou by mělo dojíti k revisi ústavy. Chtěl by rozšířiti prerogativy chefa státu a zbaviti výkonnou moc zodpověd- ností ministerské vůči sněmovně, jak je tomu ve Spojených státech. Na toto pole ovšem par- lament Delafossa sledovati nebude. Gabriel Hanotaux, bývalý mínistr zahra- ničních záležitostí, má dnes svůj čírnáetidenn článek v »Journalu«. Jako před čtrnáeli dny zabývá se opět otázkou marockou, alev události

Jean Cruppi Clemenceauův Millerandův Cruppiův Deschanelův Jules Hanotaux Paříž Francie Ma spojený stát

13 article

které se sběhly od té doby ve Španělsku, změ- nily jeho závěry. Doporučoval bdělost a zdržen livost, dnes však soudí, že nečinnost není na mistě, že nutno jednati, nebo aspoň o věc mluviti. Francie a Španělsko mají stejný zájem v Marokku. Zůstanou-li sjednoceny, praskne houpačkový system divide et impera, kterého tak rád používá Mulej Hafid a sultán, odkázaný na vlastní sily, bude bezmocný. Je však nulno vyjednávání mezi Revoilem a Perezem Caballerem, kterého Moret tak šťastně zvolil za člena ministerstva: Francie a Španělsko, praví na konec Hanotaux. budou v Marokku dělati, co budou chtiti, s podminkou, že budou navzájem věděti, co chtěji, že si to řeknou, že to prohlásí velmocem a že nezůstaví žádné po chybnosti o tom, že chtějí býti sjednoceny. Pierre Rocheverre. čp n e euž nr

Revoil Perez caballero Moret Rocheverre Španělsko Francie Maroko

14 article Krise v Řecku.

Krise v Řecku. Z Londýna, 23. řijna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“. V Londýně působí značné obavy možné důsledk vojenské a parlamentní krise, která přes okamžit. zdánlivé uklidnění trvá v Řecku. Anglický tisk uveřejnil velmi zajímavý interviev Maria Gorgialegna, předáka řecké kolonie v Anglii jenž je znám jako nadšený vlastenec a daroval ne- dávno 500.000 franků své rodné zemi ve prospěc nutných reforem, jež nynější vláda hodlá prováděii Gorgialegno doznal, že parlament a armáda v Pe- cku nalézají se v žalostném stavu a že důvod kon- fliktu mezi princi a armádou záležel pouze v tom že princové se pokusili učiniti konec korrupčnímu systému, jenž na neštěstí vládne v celé zemi. „Strana vojenská“, pravil Corgialegno, „dělí s ve dvě části, jednu revoluční, která by chtěla sesaditi krále a nahraditi jej diktátorem, druhou pak, která chce podržeti krále s podmínkou, že bude pouhou loutkou v rukou armády.

Gorgialegno Řecko Londýn Anglie

15 article

„Nejlépe bylo by pro Řecko“, dodává Corgia- legno, „kdyby se armáda rozpustila. Řecko nemůž se pustit do války s Tureckem ani s kteroukoli jinou mocností. Meje země potřebuje pouze četnictvo pě a jizdní, dobře zorganisované, aby mohlo udržeti p- řádek v celém království. Pak by se mohlo volně enerzicky přikročiti ku provedení reformního pro gramu, vypracovaného vládou.“ „Správa země záleží nyní v monarchii a vu pevnění prestiže královské rodiny. Opustí-li dynasti Řecko, příjde období hrozných zmatků; jsem ocho- ten zdvojnásobiti obnos, který jsem již dal Řecku abych přispěl k udržení nynější monarchie, která jest uhelným kamenem budovy reforem, kterou ho dláme stavěti. Král Jiří má nárok na vděk všec svých poddaných. Od té doby, co vstoupil na trů se prosperita naší vlasti při nejmenším zdvojnáso bila. Král s podivuhodným sebezapřením a vlaste nectvím obětoval své syny, aby uchránil národ o pravé pohromy. Jeho obezřelost, inteligence a tak nejednou již zachránily Řecko. Kdyby vojenská vlá da vystřídala nynější vládu, vypukla by hned ob čanská válka a měla by za následek obsazení Řeck cizí mocností. Zprávy, docházející z Athén, potvrzují obavy přátel Řecka a vím z bezpečného pramene, že krise ač nyní zdánlivě latentní, má velmi nebezpečný ráz Situace bude se stále zhoršovati, pokud se velmoc nerozhodnou, rozřešiti jednou pro vždy otázku krčt skou která je východiskem a jedinou záminkou ny nejšího vnitřního konfliktu v Řecku, jehož počátky vidíme, jehož konečné výsledky však nelze před J. Couduzier. vídati,

Jiří J Couduzier Řecko Turecko Atény

16 article Rusko a Italie.

Rusko a Italie. ) (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Cesta carova do Italie vzbudila živou diskus o tom, bude-li míti za následek změnu politické sn tuace v Evropě nebo ne. Činí se v tom směru kom binace, jež nespočívají vesměs na vážném podkladě Především otázka vystoupení Italie z trojspolku Je zřejmo, že takověto důsledky nelze posud z ná vštěvy carovy vyvozovati, neboť i kdyby mezi Ilali a Ruskem vzniklo třeba důvěrné přálelství, nemust to míti za následek vystoupení Italie z trojspolku zak vidno i v jiných případech, že mocnosti jedn skupiny udržují přátelské styky s mocnostmi skupiny druhě. Italie nevstoupila do trojspolku ze sentimenta- lity, nýhrž vzhledem k určitým zájmům a pokud se v té přičině situace nezmění, nevystoupí z něho.

Italia Rusko Evropa Italia

17 article

dlání. Pokud se týče uzavření italsko-ruské dohody Balkáně, jsou rovněž na místě jisté pochybnosti. Jistý list mluvil o možnosti, mobilisovati balkánské Slo- vany, vedené Ruskem a Albánce, vedené Italií, prol Rakousku, které by zůstalo na Balkáně bez oporya stalo by se bezmocným. Především sluší podotknout že se Rakousko posud také netěšilo přátelství balkán ských národů, cež mu nebránilo, aby tam neprová dělo svůj vliv buď vlastní silou, buď následkem žár livosti a zvláštních zájmů některých vlád. Tyt zvláštní zájmy nemůže nikdo vyloučiti, neboť spo čívají v povaze poměrů. S druhé strany však není možno ufvořiti soli daritu zájmů mezi Slovany a Albánci na Balkáně Chtíti, aby Itahie byla zastancem zájmů albánských, znamená uvěsti ji v rozpör s balkánskými Slovany nebo donuliti Rusko, aby obětovalo Slovany ve pro- spěch Albánců. Ve skutečnosti pokaždé, kdykoli po sud Italie jevila péči o Albánce, postavila se prot zájmům slovanským. Tak na příklad nedávno jistý italský diplomat na Balkáně, jenž byl samými Slo- vany pokládán za slavofila, uvedl ve své zprávě zaslané italské vládě, v níž se přimlouval za dohodu italsko-ruskou na Balkáně, že Slované makedonšt jsou plémě passivní a líné, a že není spravedlivo aby drželi bohatou rovinu makedonskou. Ta má prý se státi jednou majetkem silné a aktivní racy al bánské.

Albánec Slovan Balkán Rusko Rakousko Slovan Italia

18 article

Vzhledem k otázce národnostního rozhraničen Makedone dle čl. 3. mürzstegské dohody žádali italst diplomaté, aby Staré Srbsko bylo připojeno k budou- címu vilajetu albánskému jako albánské území hrabě Lamsdorf musil se dohodnouti s hrabětem Go luchowským proti těmto snahám. Italové jsou přátel balkánských Slovanů, pokud se títo staví proti Ra- kovsku, jakmile však maří jejich plány, jako v Ma- kedonii, kdež jsou na překážku expansi Albánců, ital- ských chráněnců, tu je po přátelství.

Lamsdorf Italos Albánec Srbsko Ma

19 article

Je známo, že Italie byla také velmi pobouřena proti Rakousku pro otázku bosenskou již za kon- gresu berlínského a později při annexi, to však jer proto, že nedostala také kompensaci na Balkáně, jak vysvitá z oficiálních dokumentů italských, uveřejně- ných koncem minulého století. Ještě letos mluvil ir redentistický poslanec Barzilai o porušení lidskýci práv arnexí Bosny, ale při tom vytýkal Tittonovi že nedosáhl territoriální kompensace pro Italii. Italská politika na Balkáně sledovala posud dvoj cíl. totiž ochranu živlu albánského i na úkor Slo vanů a snahu, dostati se také na poloostrov Balkán- ský. fluská politika naopak bojovala vždy proti A- báncům jako- plemeni divokému a nebezpečnému pro Slovanstvo a snažila se zabrániti každému rozšířeni kteréhokoli evropského státu na Palkáně. Podařilo- se opravdu Izvolskému, jenž se jinak líčí jako re- niální muž, nalézti prostředek, jímž by se tato obojí politika pro budoucnost dala smířiti, zasluhoval by skutečně obdivu. Jest se pouze obávati, aby tato dohoda nebyla způsobena obětováním zájmů slovanských. Ve sku- tečnosti nebyl Izvolský nikdy uvědomělým Slova- nem. Kdo ho zná z doby, kdy byl zástupcem Rusk v Bělehradě, nedivil se, že v Buchlově tak snadn ustoupil v otázce bosenské. Jednou, když se mluvil o rakouských Slovanech, pravil: „Neznám rakouskýel Slovanů, znám pouze vídeňskou vládu.“ Izvolskýj západník, velký obdivovatel modernismu a proto tal našený přívrženec ústavnosti a politických svobo ale o myšlenku slovanskou se nikdy nestaral. Svou celkovou politikou stal se nepřítelem Rakouska zvlá- ště vlivem Anglie, počal se pak zajímati o slovanství a počítati s ním ve své politice, pokud se mut hodí. Při tom, ačkoli je nepřítelem Rakouska, nen nikterak nepřitelem Německa.

Italia Barzilai Rusk Rakousko Balkán Bělehrad Buchlov Anglie Německo arnexe Bosna Slovan Italia

20 article

Poněvadž se zajímá o slovanství jen pro svě účely politické, je také ochoten obětovati je pro stj- né účely. Bylo to viděti v jeho politice turecké, kdež aby získal přátelství Turků, nařídil konsulům r- ským, aby nadále nepřijímnali stižnosti slovanskéh obyvatelstva v Makedonii a nedalí jím na sebe p- sobiti, nybrž aby vyřizovali veškeré konflikty dl tureckého přání. Ba bylo jim dokonce zakázáno chrá- niti ruské poddané proti jistým požadavkům ture- ckých úřadů, dle nynějšího režimu neoprávněným Tyto instrukce byly ovšem sestaveny Carykovem ale jistě v dohodě s Izvolským. Za těchto okolnost. nebylo by možno se diviti kdyby nyní obětoval zájmy slovanské v nové do hodě s Italií za značnější úspěchy v politice mezi- národní. Izvolský však se vůbec neosvědčil jako do- brý vyjednavatel. Všechny kombinace, které sjednal když už myslil, že všechno dobře uspořádal, objevily se později jako špatně vypočtené a nedostatečné. Namítá se ovšem, že byl vždy oklamán jinými, ale V drobném prodejín ranni čislo o sobě za sk večerní . . . . . . . za 4k Ve filiálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10k vačerni . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřed. Předplnceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházeji se táš redakee, tiskárna a sxpodine „Národních Listů- Rukopisy se novracsjl.

Turek Makedonie

21 article

dokumenty a vysvětlením se vždy ukázalo, že jed- nal povrchně a s velkým optimismem a opomenul precisovati velmi podstatné věci Není vyloučeno, že tomu tak bude i v jeho dohodě s Italií. Jeden výsledek cesty carovy do Ilalie všakje nesporný, totiž osobní sympatie, jež si získal u ital- ského národa. Sympatie lidu jsou ovšem často mě- nivé, ale pokud trvají, jsou důležitým činitelem iv politice mezinárodní. Nesmí se zapomínati, že tale alliance rusko-francouzská byla způsobena takovými sympatiemi přes dlouhý odpor vlád.

22 article Praha „očistěna“.

Praha „očistěna“. Ano, včerejší doplňovaci volby do sboru obecních starších přinesly královské Praze očistu od živlů, které na pražské radnici repre- sentovány byly doposud předáky strany staro- české starostovým náměstkem drem. Štychema cís. radou stavitelem Novotným. Babylonský zmatek, nastrojený politickými stranami a stavovskými organisacemi, jež v pestrě směsici před volbami uzavíraly kompromisy, aby domohly se mandátů pro staroměstskou rádnici, ohrožoval sice vážnost i důstojnosť volebníh aktu, nicméně byl prohlédavým voličstvem jako zjev nemravný, našeho hlavního města nedůstojný, rozptýlen a zapuzen s překvapující rozhiodnosti a určitosti. Opakujeme: Spojenství předáků staročeské strany s organisacemi frakce státoprávně radi- kální a národně sociální bylo činem nemravným, postrádajícím ethického podkladu, ušlechtilého vznětu a vážné touhy po veřejném dobru blahu. Vždyť bylo založeno pouze a jedině k tomu konci, aby počet mandátů této nepři- rozené koalice byl rozmnožen, aby některým předákům staročeské strany, kteří dávno touží a lační po vůdčích funkcích na staroměstské radnici, tento úkol seslabením mladočeské strany byl usnadněn a aby ješitnost potměšilých pře- dáků státoprávně pokrokové strany byla uko- Tvrzení jiné části staročeského tisku, že nemravné koalici šlo o velký komunální program a očistu Prahy, musí býti odmítnuto s plnou rozhodnosti, které voličstvo včera zjednalo ji výrazu. Stoupenci staročeské strany zvoleni byli v minulých obdobich do sboru obecních starších na základě kompromisu se stránou svobodomy- slnou, tedy na základě ujednání, jebož byli jsme — příznáváme se nepokrytě — vždy zásadním odpůrci.

Novotná Praha stavovský organizace

23 article

Dnes prohlašují Staročeši, že to byl kom- promis, jak i my souhlasíme, nešťastný, ale sva- lují vínu za všecko, co v éře kompromisní ve správě obecní se událo, na bedra svobodomysl- ných členů sboru. České veřejnosti, která takto je klamána, musí býti pověděna pravda. A pravda je, že na radnici staroměstské stala se za starostenství dra. Groše jistá opa- tření a usnesení, jež nedoznala souhlasu naši veřejnosli. Starosta dr. Groš ve své kandidátní řeči v klubu voličů novoměstských poctivě to doznal, ale hned doložil: Nechť posuzuje mou činnost v zájmu naší Prahy kdokoliv a jakkojiv, nechť chváli, hani, nebo ostouzí, jedno mi nesmí upřiti nikdo, že jsem všade konal svou povin- nost poclivě a svědomité a že nikdo nemůže mi vylknouti jediný fakt, který by dokazoval néco jiného. Vytýkali ovšem vlastní stoupenci starostovi, že snad až přiliš shovivavě choval se vůči staro- českým členům sboru i městské rady, kteří kom- promisem byli zvoleni a celou agendu, hlavně hospodářskou měli ve svých rukou. Vizme jen: Předsedou obecní hospodářské komise byl Staročech Jirousek, I. místopředsedou technické komise Staročech K. Víček, předsedou oděvní a dlažební komise St ar o- čech Jirousek, předsedou komisí: stavební, zdravotní a asanační, lázeňské, soupisné, patro- nátní a pro obecní hřbitovy a dozorčí rady nad obecními dvory Staročech dr. Štych, předsedou soc. humanitní komise Staročech dr. Jeřábek, předsedou uhelné komise S ta- ročech Jirousek, předsedou dozorstva pro slavbu obecního domu u Prašné brány a před- sedou komise kanalisační Staročech stav. K. Vlček, předsedou dozorčí rady městské po- jišťovny Staročech dr. Srb, předsedou ko- mise pro opatrovny Staročech řed. Hanst, předsedou dozorčí rady nad ústavem práce Sta- ročech Weiss, předsedou medailové komise

Groš doktor Jirousek Štych Jeřábek K Vlček Srb Weiss obecní hospodářský komise obecní dom

25 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Sjezd polských literátův a literár- ních historiků pořádán jest ve dnech 29. —31. října ve Lvově, k oslavě a na pamět stého výročí narozenin Julia Slowackého. Na sjezdu, v jehož pořadatelstvu zasedaji nejvýznačnější repraesen tanti polské literatury a odborníci literárně historičií, bude ve třech zasedáních sjezdových přednesena krásná řada referátů, vyčerpávajících plně význam genia Slowackého a jeho básni- ckého dila pro písemnictví polské. Se slavnostmi spojena jsou dvě slavnostní představeni — jedno lidové, bezplatné — v Městském divadle Ivov- ském a v neděli 31. t. m. položen bude zá- kladní kámen k pomníku Slowackého ve Lvově Čestné předsednictvo slavností lvovských tvoři dr. Antoni Malecki, prof. dr. Józet Kallenbach, dr. Bronislaw Dembiús ki, v pořadatelstvu zasedají Tadeuz Ruto w a ki, Aleks. Lisiewicz, Wil. Bruch n a ls ki, Luď. German, Adam Krech o wiecki Jan Gv. Pawlikowski a jako sekreták sjezdový dr. Wiktor Hahn.

Slowacký doktor Antoň Malecký profesor Kallenbach Dembiús Tadeuz Ruta Aleks Lisiewicz Wil Bruch German Adam Kry Gv Pawlikowský Hahn Lvov Ivov

26 article

1. lislopadu (19. října dle st. st.) tomu bude právě 25 let, co Čajkovského oper »Eugenij Oněgin« měla svoji premiéru na scéně Mariinského divadla petro- hradského. Ředitelství carské opery oslaví toto jubileum díla, které vítězně prošlo celou Evropou, slavnostním představením a novou slohovou vý- pravou opery, kterou svěřilo umělci knižet Šeršavidze. V Paříži zřizuje se nové divadlo s ná- zvem Théatre libre, na němž výhradně mají být vypravovány novinky cizích literatu dramatických, nefrancouzské. Pařížská divadl totiž — pravý opak našich poměrů — velm zřidka sahají k cizím novinkám, majíce domáeí produkce nadbytek, a tak jsou v Paríži témě neznámi dramatikově i takových jmen, jako G. d'Annunzio, Bernard Shaw. Avg Strindberg. Kromě jmenovaných mají na repertoir »Théstre libre« dospěti i někteři dra- matikové slovanšti, tak první rok aspoň P rzy- byszewaki, Gorkij, Andreje v.

Čajkovský Eugenij Oněgin libre G Annunzio Shaw Avg Strindberg Théstre libre Gorkij Andrea Evropa Paříž mariinský divadlo

27 article

Ke 100. výročí narozenin A. V. Kolcov vyšlo oblášené již vydání sebraných jeho spisů, které tvoří zároveň 1. svazek »Akade- mické knihovny ruských spisovatelů«, vydávané Akademil petrohradskou. V osnovu nového vy- dání pojat toxt první posmrtné edice »Sti c h - tvorenija Kolcova« z r. 1846, jichž redaktorem byl ještě slavný V. G. Bělinskij. Připojeny jsou k němu i dopisy Koleovovy, mezi nimi neznámý dosud list básníkův knížeti V. . Odojevskému, dále črta životopisná a stať literároí činnosti a jejím významu. Kromě toho je tu i malá překrásná lyrická báseň, dosu nikde netištěná »Toska o milom« (Stesk za mi- lencem) a několik národních plsni, zapsaných Kolcovem. Před uzavřeným literárním kruhem hrána byla v Paříži v těchto dnech veršovaná ak- tovka Edmonda Rostanda »Pierrot smě- jící se a plačteí«, Aktovka je již starší dílko básníkovo a má jen tři osoby: oba titulní Pierroty a Colombinu. Krakovské Národní mu seu dostalo právě ve dnech svého čtvrtstoletého ju- bilea nový velikolepý přírůstek darem. Vénoval mu svoje sbírky pro celý život shromažďovsné Leon hrabě Piniňski, jehož galerie ve Lvově byla nejlepší ze soukromých sbírek města.

A V Kolcov Kolcův V G Bělinský Koleovův Odojevský Toska Kolcov Rostand Pierrot Colombina Leon Piniňski Paříž Lvov St c h

28 article Hudba.

Hudba. Koncerty Pěveckého sdružení učitelů morav- ských budou v neděli 31, října dva, a to v Kojetině o 144. hod. a v Přerově o 8. hod. s tímto prozramem 1. J. B. Foerster: Hymnus. 2. J. Suk: „Klid se tratí? Dr. Ant. Dvořák: „Hostina“. 3. M. Reger: „Jizda husarů“. 4 E. Chvála: „Červená voda“. 5. S. Janá- ček: „Maryčka Magdonova“. 6. F. Neumann: „Letni noc“. 7. H. Palla: Kominiček, Kaplan, Vrták. 8. B Hogar: „Tábor mrtvých“ Ceny sedadel 3 K, 2 k 1.50 K, v Přerově kromě toho i za 4 K. Předprode vstupenek s brožurami, obsahujícími texty a roz- bory sborů v knihkupectví p. B. Veselého v Kojetině a v drogerii p. K. Richtra na dol. nám. v Přerově Vstupenky možno reservovati jen za předem zaslaný obnos. Cena brožury 40h + Pěv.hud. spolek »Žerolin« v Olomonci pro- vede 30. a 31. t. m. »Dvě vdovy«, kom. ope Bedřicha Smetany. Ladislava zpívá pan Vale ntin Šindler, tenorista pražského Nár. divadla, rodák z kraje olomouckého, Mumhala p. E. Vrtal z Mor Ostravy, oslalní sóla členové »Ž rolína«, slečny Žárská, Eliášova a Mikulova a p. Be- háč. Dirigent pan Ant. Petzold. Premiera »Dvou vdav« jest druhým bodem oslav na paměť 25. výročí Smelanova úmrtí. V květnu dával »Žerotin« cyklus »Má vlast«, v listopadu následovati bude koncert Smetanův s přednáškou prof. Hub. Doležil z Brna.

Foerster J Suk doktor Antonín Dvořák M Reger Magdonův H Palla Kominiček Veselý Kojetina K Richter Smetan Ladislav Šindler E Vrtal Eliášův Mikulův Be Petzold Smelanův Smetanův profesor Hub Doležil Přerov Tábor Ostrava Brno národní Ž rolín + Pěv

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Nedálklivý mapistrál. Z Berlína, 27. Híjna. Magislrát v Neumarktu v Horní Falci udělil obecen- stvu jednomyslně důtku, že o rozhodnutích magi strátních rozumuje po hospodách, což prý může pod- kopati důstojnost radních pánů, jak otcové města v své resoluci praví. = Drama milenců. Z Grudzisdze, 26. října. Včera večer zastřelil na pevnosti Courbiére 19. slý poručík Buchholz ve svěm bytě svou milenku, účetní Piepkeovu a sám se těžce zranil. Poručik udržoval. s ní již rok poměr a nechtěl jej přerušiti přes odpor rodičů. V neděli pohřešili rodiče divku a zjistilo se že odešla do pevnosti, půl hodiny od měslá vzdalené. Včera odebrala se matka do pevnosli, aby dceru od- vedla, ale důstojník ji v hádce vykázal ze svého bytu. Chtěla jíti k plukovníkovi, ale nenalezla ho doma. Na to šel otec do pevnosti, aby divku za všech okolností odvedl, dvéře bytu však byly uzavřenya když je násilím otevřeli, nalezli dívku mrtvou a dů- stojnika v bezvědomí. Koule vnikla mu do oka, jež mu bylo ve vojenském lazaretu ihned vyjmulo, jinak prý však není jeho stav nebezpečný. Ze zůstavených dopisů je patrno, že se milenci k činu již delšl dobu připravovali = Střelba v soudní síni. Z Říma, 27. října.

Courbiére Buchholz Berlín Neumarkt Horní Falc Řím

30 article

Dnes konalo se zde přeličení proti patnáchiletému uční Gobinovi, jenž se dopustil nemravných zločinů na dvou malých děvčatech. Přítomen byi také otec obou děvčat, jenž se při výpovědech mladěho zlo- čince tak rozčilil, že vytáhl revolver a vypálil na něj dvě rány, ale chybil a koule lelěly státnímu za- stupcí kolem uší. Připad způsobil v soudní sín: velké rozechvění a otec byl zatčen. = Nehody při husarských dostizích. Z Debre- cína, 27. října. (R. k.) Při doršní jízde s překáž- kami, které pořádá husarský pluk čís. 7. Viléma II. spadl poručik hr. Pavel Esterhazy s koně a zlomi si lopatku. Při těchže dostizích spadl také poručík bar. Petr Baich a utrpěl četné pohmožděniny.

Vilém II Pavel Baich Debre