Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODN LISTY.

3

28. řína 1900. Číslo 298

4 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 174.) Ve Vídni, 27. řijna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Devět hodin trvala dnešní schůze poslane cké sněmovny. 8 hodin vénováno všeobecné roz pravě o drahotě potravin, rozpravě, která jest a zůstane akademickou, která vyzní na prázdno která nebude soustředěna v žádný projev sně movní, ve které každý klub a každá strana se- trvá na svém stanovisku zvláštním. Sněmovna rozdělena jest ve dva velké tá bory: agrární a průmyslový a nepöložila ani je diný kámén k mostu, který by protivy mezi obě- ma těmito tábory překlenul. Také řeč dra. Weis- kirchnera nikterak nepřispěla ke kompromisu.

Weis Vídeň poslanecký sněmovna

5 article

Ministr obchodu má stanovisko těžké. Zastupuje Vídeň, největší obec, k tomu pak okres skoro výhradně úřadnický, tudíž voličstvo konsumu- jící. Jako poslanec jest však členem klubu, ve kterém zasedá 60 agrárníků. Proto točil se mi- nistr, jak mohl a vykličkoval se konečně z tísně ve které se ocitl. Touto dehntou vyplněna bude ještě schůze zejtřejší. dasone Na konci schůze opět sněmovna probírala aféru posl. Kroye, jehož avancement na revi- denta severozápadní dráhy důvodně způsobilo všeobecný podiv. Bránil se dnes, avšak možno řici, že omluva byla horší, než pomluva. Kromě toho vyprovokoval ještě jednou obžalobce svého drá. Ellenbogena, který celé tři čtvrti hodiny za velikého napjetí všech stran do něho nemil - srdně bušil. Když vypálil rány nejprudší, posl. Eduard Stransky chtěb soudruhu svému přispěti na pomoc, avšak uškodil mu, že by největší ne- přítel jeho nemohl mu způsobiti újmu větší vý- křikem, že jmenování posl. Kroye rovidentem severozápadní dráhy bylo aktem židovské perfi- die pana Taussiga. Ve skutečnosti pan Taussig jmenoval Kroye na doporučení ministra želez- ničního Wrby. Právem sněmovna propukla v ho- merický smích po výkřiku Stranského. Dr. Ellen- bogen střílel potomi také ještě do posl. Starcka Stříleti do mrtvoly, jakou je tento poslanec, po- kládá se u národů civilisovaných aktem nelid- ským.

Ellenbogen Eduard Taussig Kroy doktor Ellen Starck Vídeň

6 article

m nebo

7 article

ls mědoob sv

8 article Debata o drahotě. 9 9v

Debata o drahotě. 9 9v Posl. Fresl kritisuje protičeský system vládní, přechází k pilnému návrhu proti drahotě, jejíž pří- činu dlužno hledati v kartelech, v bursovním určo- vání cen obilí, ve spekulační nadvýrobě a na za- tlačení rakouského průmyslu německým. Za hlavní příčinu drahoty označuje řečník nespravedlivý da- ňový system. Posl. dr. Daním polemisuje s pilným návrhem soc. demokratů na zrušení cel obilních a na chle- boviny a rovněž vyslovuje se proti dovozu zámoř- ského masa, živého dobytka a zřízení jatek na ra- kouských hranicích. 001 vdlev sobeístv Místo nemocného min. orby dra. Bráf chápe se slova ministr obchodu dr. Weiskirchne. Souhlasí, že je povinností vlády otázkou drahoty se zabývati a přiznává, ž vzestup cen obilních v Ra- kousku je nepoměrně větší, než v cizině. Stoupiy také ceny mouky, i když ne v tom poměru, jako ceny obilí. V příčině ceny mléka konstatuje ministr že vyšší ceny mléka se skoro udržely na stejné výši, kdežto naproti tomu nejnižší ceny mléka stoup- ly o celých 100% za posledních 8 let! (Slyštel Slyštel Drahota týká se nejen životních, nýbrž skoro všech potřeb. K ní přispěla i vzestupná tendence mzdy. Z vyšší mzdy a zkrácení doby pracovní vzni- kají jisté důsledky, které postihují nejen nás (Úbrá- cen jsa k sociálním demokratům) nýbrž také vás.

Posl Fresl Bráf doktor Weiskirchnout

9 article

(Hlučná pochvala a výkřiky.) Máte-li za to, že stou- pání mzdy bylo následkem stoupání cen živolních potřeb, co mají dělati oni zřízenci s pevným pla- tem, kteří nemají k dísposici zbraní organisovaného dělnictva? Dne. máme krom drahého masa, drahé mouky a chleha též drahé mléko a k těmto třem faktům druží se ještě čtvrtý deprese konjunktury která vede k nezaměstnanosti a následkem níž se jeví situace ještě povážlivější. Ministr navazuje potom na vývody dra. Damma a promlouvá o otázce obilních cen a prohlašuje, že, jak se mu zdá, netkví příčina stoupání obilních cen ani tak v místních poměrech, ani tak ve více nebo méně dobrém výsledku sklizně jednotlivých produkčních obvodů nebo jednotlivých let, jak spíše ve změněném směru světového hospodářského rozvoje, nnl

Damm

10 article

Uvádí na to, že dle článku VIII. zákona o cel- ním tarifu z r. 1906 nemůže býti tarií změněn bez souhlasu Uher. Částečné nebo úplné zrušení obiiníeh cel spojeno jest v tomto článku výslovně s tou pod- mínkou, že by v tuzemsku byla špalná sklizeň: Ra- kouská vláda učinila dle usnesení národohospodář- ského výboru uherské vládě se zletelem na menší výnos poslední sklizně návrh na zrušení obilních cel za určitých podmínek. Uherská vláda nechtěl však na tento návrh přistoupiti (Slyšte! Slyštel). poněvadž prý nikterak nelze mluviti o špatném vý. sledku sklizně v r. 1909. Dlužno však míti zajisté na paměti též ještě jiný bod. který přispěl též k stoupnutí obilních cen, a to tu okolnost, že pře slib. daný ve vyrovnání, trvá v Pošti dosud blanko- terminový obchod (Souhlas.)) a že rakouská vláda přes to, že tento požadavek vůči Uhrům důtklivě vytkla, nemohla v této otázce dosáhnouti úspěchu. Ministr zabývá se pak cenami masa a pravíá Musímu s velikou obavou hleděti vstříc příštímu jaru, poněvadž počet dobytka byl redukován a po- něvadž ztratil se dobytek, nutný k žíru a chovu a to proto, že byl vyvážen nebo porážen. Ministr prohlašuje, že zdá se mu neracionálním pěstuje-li se zvláště ve vnitrorakouských korúnních zemích méně cenný dobytek. Bylo by mnohem účel- nějším věnovati se chovu lepšího dobytku a pro- vozovati racionálnější mlékařství. Vláda vezme ve- škeré rady v úvahu a prozkoumá je Pokud jde o mléko, o němž ministr již prohlasi že právě cena sbíraného mléka stoupla o 100 bude vláda považovati za svou povinnost přivoditi organisaci, za níž by bylo lze prodávati takové mléko za určitou cenu, ve Vídní asi litr za 16 h což znamenalo by vůčí nynější ceně rozdíl 10 hn- léřá.

Uher Uhry Vídeň

11 article

dalov ebolno

12 article

Promlouvaje o návrzích na zavedení tax, prohlašuje ministr, že doby, v nichž byly taxy účelným zařízením, máme již za sebou. Taxy dají se stanoviti jen pro detailní ceny. Kdyby však de- tailní obchodník nemohl prodávati za laxovní cenu mohla by aprovisace oetnouti se tím v nebezpeči Vláda, již jest návrh Drexelův sympatickým, zúčast- ní se prací výboru. Posl. Kotlář: Největší vinu na dnešní draholu mají jistí překupníci. Jak špatně se rolníkům daří o tom svědčí stálé stěhování se z venkova. Ohra- žuje se rozhodně proti tvrzení, že rolníci nezvy- šují svým dělníkům mzdy. Uvádí v té příčině data a prohlašuje, že rolníci jsou vždy milerádi ochotni, pokud možná nejlépe svou čelet platiti. Ve vývo- dech ministra obchodu poslrádů projev o kartelech a douíá, že vté příčině bude zjednána kohečně náprava. Konečně prohlašuje, že též agrárníci přejí si důkladné rozpravy o drahotě, a proto bude jeho ctrana hlasovati pro návrh Droxelův. (Hlučná po- chvala u českých agrárníků.) Posl. Buříval lituje, že mínistr obchold se ani slovem nezminil o kartelech Vláda si totiž netroufá vystoupíli proti vlast nímu původci všeobecné drahoty životníchi potřeh O otázku zprovisační je zájem jen potud, pokuč jde o Vídeň. Na jiná města v mocnářství zejména však na Prahu nebere se zřetele.

Drexelův Posl Droxelův Buříval Vídeň Praha

13 article

V další řeči poukazuje řečník na zprávu, telef novanou mu z Prahy, v níž se sděluje, že, když železniční zřízenci skládali tam přísahu a nechtěl ji složiti německy, nebralo se na to zřetele a že ji bylo naopak pohrozeno tresty. Protestuje proti tomuto jednání a uvádí. ze takové události mohly by způsobiti u železničních zřízenců rozechvění. Na to promlouvá co nejzevrub něji o smutných poměrech železničních zřízenců stěžuje si, že prostředky, povolené zákonně lon poslaneckou sněmovnou na zlenšení situace těchto zřízenců, nebyly dosud tomuto účelu věnovány že zřízencům těmto hrozi dokonce odnětí různýcl výhod. Promlouvá na to o různých živofních po měrech železničních dělníků a poštovních zřízenců Posl. Johanis přimlouvá se za prostředky od pomocní, které jsou uvedeny v sociálně-demokrati ckém návrhu a žádá dále, aby byly podniknuty energické krokky také proti drahotě bytů, paliva a svítiva. Jest naléhavě nutno, aby byly stanoveny ma ximálni ceny pro předměty denní spotřeby. Zabývá se nezaměstnanosti a žádá, aby byla učiněna různí opatření na odpomoc, zejména aby byla zkrácen pracovní doba a aby co nejvíce obmezeno bylo po volování práce přes čas. Posl. V. Kctlář praví, že vlástní příčina nyněj drahoty, klerou sociální demokraté přičítají agrá níkům, jest v orzanisacích strany sociálně-demo kratické.

Posl Johanis V Kctlář Praha

14 article

Posl Habermann: To však není žádný věe ný argument! Posl. Kolt1ářt Agrárníci stali se učenlivým žáky spciálních demokratů a zorganisovali se tako Posl. Habermann: Můžele se organisovat ale nesmíte lid vykořisťovati! Posl. Horský jíčí hospodářskóu situaci obyv telstva svěho volébního okresu, jež skládá se vřt šinou z chudých domáckých tkalců a má hubene mzdy. Obyvatelstvo toto přeje si proto předevšín odstranění nynější drahoty. Zraky obyvatelstva upí naji se nyní k lidovému parlamentti, a to jest nej závažnějším důvodem, proč byla by dělnost sně- movny velmi žádoucho Slovanským, zvláště českým poslancům se vytýká, že překážejí dělnosti parla- mentu. To však není pravda. Český národ jest uti- skován ve svých nejsvětějších národních a sociál- ních právech Avšak pžekážkou dohody jsou spíse pánové Wolf a soudr. Češi přejí si dělnosti sněmov- ny, nikoliv však na úkor svých národních a sociál- ních práv. Řečník souhlasí celkem se včerejšími vývody posl. Drexela a žádá, aby byl vydán ostrý zákon proti kartelům lid vykořistujíeím. Přimlouvá se za starovení maximálních a minimálních cen prohlašuje konečně, že jeho strana bude hlasovati pro pilný návrh Drexelův. (Hlučná pochvala u řeč- níkovy stranv.)

Posl Habermann Posl Wolf Čech Drexel Drexelův

16 article

O české Národní radě Posl. Choc konstatuje, že posl. dr. Ellenbogen řekl včera, že nemluví o korupci, již provádějí mi- nistři jako ngentí různých národních rad, jako „Ná- rodní rady“ a p. Toto tvrzení jest, pokud se týčo české Nár. rady naprosto nepravdivým a lze si vysvě- tliti pouze naprostou neznalöstí českých poměrů Česká Národní rada neprovinila se žádnou korupcí a neprovádí také korupci prostřednictvím nějakého ministra. (Souhlas u Čechů.) Kdyby byl dr. Ellen- bogen mluvil o německé národní radě, mohl říci. co chtěl. Ale o české Národní radě neměl. práva takto mluviti Řečníka těší, že v nepřítomnosti jeho bližšíe politických stoupenců odpověděl ihned posl. Fresl řečník jest však splnomocněn, aby jménem presi- diální komise české Národní rady a jménem výboru této korporace a poslanců, kteří v tomto výboru zasedají, dra. Podlipného. dra Baxy. Zázvorky. Žďár- ského, dra. Hajna, Klofáče, Sokola a dra. Sobotky odmíti co nejrozhodnějil tvrzení posl. dra. Ellenbo- gena, připojuje se v zastoupení této korporace ku prohlášení posl. Fresla a táže se předsedy, zda jes ochoten vziti toto prohlášení na vědomí. (Hlučný souhlas u Čechů.

Choc doktor Ellenbogen Čecho Ellen Podlipný Baxa Zázvorka Hajn Klofáč Sokol Fresl Žďár český národní rada Posl Český národní rada

17 article

Kroyova aféra.

Kroyův

18 article

Posl. Kroy konstatuje za hlučného posměchu sociálních demokratů, že byl přejat do služeb severo- západní dráhy způsebem naprosto správným. Při- jetím do služeb severozápadní dráhy nenabyl an vyšší hodnosti ani vyšších příjmů. S ministrem že- leznic o této záležitosti nikdy nemluvil a neobdržel od něho v té příčině nikdy nějakého slibu. (Hlučné výkřiky u sociálních demokratů.) Pravdou jest, že neobdržel, když byl zvolen, od ústecko-teplické drá- hy žádné dovolené k vykonávání svého mandátu a proto dal po 15leté službě výpověď. Do služel severozápadní dráhy byl přijať za stejných pod- mínek jako u místní dráhy v Solné komoře, zvláště vyminil si pak, aby bylo mu zastaveno vešker služné, dokud bude vykonávati svůj mandát. D služeb severozápadní dráhy byl přijat ovšem tal pozdě, že se slal zároveň c. k. státním úřadníkem Požádal ihned ředitelství c. k. státních drah o do- volenou, Ačkoli by byl nyní jako c. k. státní úřad- ník, vykonávaje mandáí, oprávněn bráti služné, aniz by službu vykonával, vzdal se toholo služného, což ovšem o jiných osobách nedá se tvrdili. Posl. Starek odmítá jako pomluvu včerejší tvrze- ní posl. dra. Ellenbogena, jekoby si byl dal zaplatiti dotaz, ljejž podal.

Posl Starek Ellenbogen

19 article

Posl. dr. Ellenbogen prohlašuje v dotazu ku předsedovi, že posl. Kroy se hlavnímu bodu úmyslně vyhnul. Nemohl popříti, že na příslušné listině jest znšmná poznámka ryt. Taussiga. (Posl. šl. Stran- sky: To jest Taussigova perfidie! To úmyslně uči- nil.!) (Veselost u sociálních demokratů.) Posl. Kroy nemůže popříti, že ryt. Taussig konstatoval, že Kroy býl příjat do služeb na žádost ministra železnie. a že. jak Taussig tak i mínistr železnic cítí, zá- ležitost ta není úplně správnou. To vysvítá z toho že v čele oné listiny bylo napsáno „Pro domo“ Vůči posl. Starckovi prohlašuje řečník, že jes soudně zjištěno, že posl. Starck podal jistý dotaa za penize. (Posl. Starck volá:. To není pravda To jest pomluval) Předseda dr. Pattai vytýká, že jest to zne užívání jednacího řádu, pronášejí-li se ve formě do- tazů dlouhé řečií Konce schůze ve 3/48. hod. Příští schůza zejt v 11. hod. dopol. Došlé spisy. Dotázy podali poslanci: Vojta a soudr. o poměrech pošlovních ofici- antů: Rychtera a soudr. o jednání okresnícl hejtmanů v Čechách vůči kartelům; Rychter a soudr. o jednání důstojníků v Praze vůči několik poslancům. Staněk a soudr. o jednání s muž stvem 10. dragounského pluku v Olomouci; Neu- mann a soudr, o zpělném přeložení stálních úřad- níků do slatu úřadníků státních drah: Kuhn soudr. o zahájení trestního řízení proti knížeti Alex andru Radziwillovi pro křivou přísahu,

Posl doktor Ellenbogen Kroa Taussig Taussigův Starck Pattai Vojta Rychter Staněk Alex Radziwill Čechy Praha Olomouc Neu

20 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 25. října. (Jihoslovanský „Národmí sva z“.) Sdělili jsme, že svaz obou jihoslovanských klubů na říšské radě, kte- rý byl po červencové obstrukci na rozpadnutí, byl nyní opět obnoven. „Slov. Nar.“ má o tom z Vídně zprávu. Dnel 21. 1. m. sešli se poslanei dr. Pboj a drv Laginja za „jihoslovanskou zvezu“ a dr. Sulsteršiě za slovínský klub. Měli dlouhou poradu, aby zachránili „Národní svaz“. O Dosálli úplného dorozumění a vydal o tom zprávu. Spolu se navzájem zavázali, že užijí svého vlivu na časopisy, aby příště neoti- skovaly rekriminace pro bývalý, nyní přátelský urovnaný spor. Zpráva „Národního svazu“ zní: Nedoroz- umění, jež vzníkla v Národním svazu minulé léto, úplně se vysvětlila a urovnala. Oba jiho- slovanské kluby budou i nadále svorně pracovati v Národním svazu pro společné blahe a pokrok jižních Slovanů v mocnářství. Aby se dorozumění umožnilo, měla „jiho- slovanská zveza“ ještě před konferencí schůzi. v níž rokováno o situaci. Při té příležitosti od- voláno usnesení ze dne 10. července, aby „zve- za“ vystoupila z „Národního svazu“ a usneseno setrvati nadále ve společné organisaci všech jihoslovanských poslanců. V Praze, 26. října. (Alpšt1 Něme prcti českým Němcům.) Telegram, za- slaný dru. Pergeltovi německými novináři zČoch způsobil mezi německými poslanci z alpských zemí nejhorší dojem. Na konci telegramu se praví, že novináři by byli nuceni poučiti své čtenáře o pravých cílech oněch poslanců, ktelo by připustili propuštění dra. Hochenburgra Schreinera, nebo zřízení ministerstva úřadni- ckého jako přechodu ke kabinetu koaličnímu.

Pboj Laginja doktor Sulsterši Němec Hochenburgr Schreiner Praha Nara Vídeň národní svaz národní svaz minulý léto Alpštátný 1 Nout

21 article

Tito (němečtí) poslanci byli by prý jisti opovrže ním všeho německého lidu v Čechách. Svaz ně meckých poslanců měl pohnutou schůzi, v níž odmítnuto zakročení německých novinářů, po- něvadž žádný německý poslanec dosud nevy- jednával c nějakou koalici neb úřadnickou vládu a nepracoval proti. Schreinerovi. Dr. Schreinen se omlouval, že telegram zaslán bez jeho vědo- mí a přičinění; ale je známo, že akci mezi ně meckými novináři způsobil třebenický dr. Václav Titta, a zajisté ne bez vědomi Schreinerova Němečtí poslanci z alpských zemí se ohražuj proti tomu, aby si dr. Titta směl hráti za ředitel německé politiky v celém sťátě a určoval tak říšským poslancům, co a jak mají dělati. Posla- nec Stoinwender uveřejňuje v „N. W.Tag blattu“ opět článek o potřebě dorozumění mez Němci a Čechy a za té příležitosti nemilosrdně mrská také třebenické vrchní velení. Přes to, že se německým pánům z Čech nelíbi, jest prý nutno najíti rovnováhu mezi rozpínavou snahou a potřebou sebezáchrany dvou největších národů takouských, byť se rovnováhu zabezpečila zatin jen na několik let. A nebylo by dle názorů dra. Steinwendra pražádné neštěstí, kdyby se pak na základě takové rovnoráhy vystavěla i vzduš ná budová mínisterské koalice.

Schreiner doktor Schreinen Titt Schreinerův Posl Němec Čecho Čo Čechy

22 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. rijna. Polský spolek „Osvěla“ v Kyjevě rozpuštěn Komise gubernská, jejímuž rozhodnutí ky- jevský gubernátor odevzdal záležitost polského spolku „Osvěta“, usnesla se minulý čtvrtek za předsedání gubernátorova náměstka Čichačeva, sby spolek ten se všemi filiálkami na vždy byl rozpuštěn. Předsednictvo „Osvěty“ bylo pak obesláno a rozhodnutí komise mu přečteno. V dů- vodech se praví, že cíle spolku směřovaly k upevnění polských národních jdeí za hrani- cemi vlastního království polského a ke sjedno- cení Poláků, což odporuje zásadnými úkolům ru- ské státní politiky v guberniích jihozápadních. jež jsou ruské a jež ruskými zachovati vláda pokládá za svou povinnost. Předseda rozpuštěného spolku pan Josafat Andrzejowski vyžádal si povolení tříměsíčné lhůty ku provedení likvidace záležitostí spolke- vých a ke svolání valných hromad členstva, jichž je ku provedení likvidace zapotřebí. Náměstek gubernátorův odvětil, co jeho se týče, že nemá ničeho proti tomu, aby těmto žádostem bylo vy- anři ,sbinv

Polák Josafat Praha Kyjev

23 article

hověno. Důležilé projevy k earské návštěvě. Francouzský ministr Pichon, jenž cara z Modane do Chambery provázel, vyjádřil se k redaktoru »Tempsu«: Moje dojmy jsou v každém směru výtečné. Car byl po- bytem v Italii nadšen. Izvolský byl svým jednáním s Tittonem zplns spokojen. Objevila se plná shoda mezi Ruskem a Ialit pro za- chování statu qno na Balkáně. Výsledek cesty odpovídá úplně našim snahám po zamezení sporů, jež by mohly vzniknouti z opačných ctižádostivých snah. Za tuto očividnou narážku budou Píchonovi ve Vidni ovšem málo vděčni. V pařížských kruzích diplomatických tvr se, že, ač nebyla podepsána v Raceonigi pl- semná smlouva, učlněny byly tam for mální úmluvy rusko-italské o východ- ních otázkách Uzavřeny úmluvy zvláštní zvláště v příčině Srbska a Černé Hory, jimž obě velmoci zaručují politickou neodv řs lolst a větší hospodářský rozmach a v příčině Krety. Oba státy přistoupily na stanovisko frunko-anglické: Kreta Kreťanůma nikoliv Rusko. Jako kdysi v Mürzstegu s Rakouskem, do- hodlo se Rusko s Italiř dále o rozdělení sféry obapolného vlivu na Balkáně, při čemž dbás i svrchovanosti Bulharska, i nových vnitřních po- měrů v Turecku. Rusko slouhlasi pr s tím, abyrrole, kterou mlvalo Ra- kousko před annexi bosenskou na Balkáně, připadla nyní Italif. Cel úmluva ta stala se za pomoci Anglie a Francie.

Pichon Izvolský Kret Kret Kreťanůma Temps Rusko Balkán Srbsko Černá Hora Mürzsteg Rakousko Bulharsko Turecko Anglie Francie

24 article

Některé pařížské listy, jako »Aurore«, v- tají proto již nastolení nového čtver spolku anglo-rusko-italsko-frauceuz- ského, kterýž Jest velikou porážkou Aehrenthalovou. Skutečně i osoba z družiny carovy prohlá- sila dopisovateli »Matinu«, že carova oklika pře Francii, aby se mohl Rakousku vyhnouti, mluvi více než celý článek. A dodala: Zisk Rakou- ska přiukvapené annexi bosensko je půl milliardy výdajů a schůzka v Racconigi se svými dalšími da- sledky politickými. »Messagero« tvrdí, že ve Vatikánu jsou velice rozmrzeli, že si car na půdě italské nevzpomněl papěže ani jedinou pozdravnou depeší. Snad i toto opomenutí papeže, který byl hlavně vlivem Berlína a Vídně proti frankofilskému Rampollovi zvolen, má určitý vý- znam svůj. K dánské krisi ministerské. Král přijal dnes člena sněmu Zahl ea, jenž předložil mu seznam ministrů. Ministerské předsednictvo a ministerstvo spravedlnosti, ! pře- vezme advokát Zahle sám. Zejtra přijme krá nové ministry. Ministerstvo bude složeno vesme z radikálův, ale ve sněmovně bude se opírati též o socialisty.

Aurore Matin Zahle Francie Rakousko Messagero Vatikán Berlín Vídeň spolek anglickýRuska

25 article

Události v Marokku. Kaid Mustafa Kr Rmidi byl jmenován gu- vernérem EI-Ksaru, když byl Mulej Hafidov složil značný obnos. Jeho první práce byla za- tknouti veliký počet domorodců, mezi nimi byli chráněnci Bpanělští, anghičtí a francouzšti. rovněž jejich ženy a děti vsadil do žaláře. Zd se, že to učinil ze msty, poněvadž obyvatele kraje, když spravoval sousední zemi, podali n něj stížnost, jež způsobila jeho zatčení 1908. Četní domorodci prchajl do Tangeru, kdas uchylují o pomoc do cizích legacl. Jak dřive uvedeno, vyslal Mulej Hafid svě delegáty do Melilly, aby se schválením vlády španělské výjednávali s Rify. Dělostřelecká lod španělská, jež se měla dopraviti do Tangeru musila se uchýliti do Ceuty. Když se loď zmi- tala ve vichřici, spadl do moře druhý vůdce delegsce marocké, Abdessebem Dendi. Nebyl možno ho zachrániti z rozbouřených vln. De legát ten měl u sebe 20.000 duros, pečeťi a do kumenty delegace.

Mulej Hafidov Zdeněk Mulej Hafid Abdesseb Maroko Tanger Melilla Ceuta Káida Mustafa Králové Rmidi EIKsar duros

26 article

Poměry v auglickém námořnictví. Admírá! Charles Beresford uveřejňuje výměnu dopisů s předsedou ministerstva A squi- them, jenž si stěžoval, že přes ujištění, že karidra důstojníků, výslechnutých svědecky př poslední anketé o válečném námořnietví, nebude ohrožena, dva kapitáni byli admiralitou zbaveni svých míst a dána jim polo- vičn! služba. Na admirálův dotaz sděl mu Asquith prohlášení admirality, v němž dán obou důstojníků do disponibility stalo se v ná ležitém úřadním postupu. Beresford prohlašuje odpověď jako neodpovidající okolnostem a uvád jiné případy o libovolném jednání admirality. jež v posledních letech provozovala systám prolekčnl. Schodek španělské výpravy do Marokka. Z Londýna se oznamuje, že novému špa- nělskému kabinetu bylo připraveno nepříjemné překvapení. Oproti tvrzení Maurovu, že nebude třeba nových úvěrů pro válku s Rify, bylo zjištěno, že etat válečného ministerstva je vy- čerpán do 1. ledna 1910. Nové ministerstvo musí opatřiti nové prostředky pro nejbližší mě- síce. Oklamání veřejnosti kabinetem Maurovým vzbuzuje velké rozechvění. Zdá se, že vláda vyšle generála do Riveru, bývalého generál- ního inspektora armády španělské, do Melilly, aby vyšelřil nynější postavení a stav armády.

Admírat Beresford Asquith Maurův Maroko Londýn Rivera Melilla

27 article

Maura v deliriu. Španělský král podepsal dekret, kterým se jmenuje generál Weyler generálním kapitánem v Katalonii, dále dekret, kterým přerušujese zasedání sněmoven, v nichž jak známo nynějš vláda nemá většiny. Svržený Maura promluvil řeč k sněmovní- kům své strany, v níž obvinil liberály, že vedou zemi anarchii vstříc a manifestace ciziny srov- vnával s kloskou. Všechen liberální tisk, »Impar- cial« »Pais«, »Heraldo« páli do Maury za to co nejprudčeji. »Heratdo« zve jej mužem deli- riem zachváceným, demagogem, kazimírem, šl- lencem, který potřebuje lékařské pomocí. Je-li prý každý odpůrce Maurův anarchistou, polom jest prý jím v první řadé král, kterýž Mauru propustil. Na konec »Heraldo« vini bývalého premiéra ze lži. Republikání svolávají na neděli veliké shromáždění, aby dale M aurovi odpověd Konservativci hrozí za to, že se spojí s kárlisty. Odročení sněmoven omlouvá Moret tím, že má ještě dosti peněz na — vedení války marocké a že tudiž nepotřebuje zatím ani snémoven ani nových voleb. Toto jeho stanovisko nebudí všsk příznivého dojmu mezi radikály, socialisty a re- publikány, kteři shledávají, že pomohli Moretov vládě, ten radikalism svůj ihned silně stlumil.

Maur Weyler Katalonie Maurův Moret Moretov sněmovna

28 article K zavraždění státníka t

K zavraždění státníka t aPronásledování Korejeů. Atentát na knižete Ita spáchán byl, jak sděleno již, vlastencem korejským odvetou z to, že Ita hlavně se přičinil o zničení samo- statnosti korejské. A dlužno doznati, že Japonci zachovali se vůčiKorejeům co nejbídněji. V prvé chvíli války rusko-japonské uzavřeli Ja- ponci hlavně prostřednictvím Itovým ze strachu, aby se Korea: s Rusy nespojila, smlouvu, v niž se doslova prohlašovalo: »Japonská vláda ve smyslu pevného přátelství postará se o bez- pečnost korejského rodu clsa- ského a převezme deſinitivní záruku za ne- odvislost a za teritoriální celistvost Koreje.« Hned po válce vnutilo ale Japonsko Koreji řízení její záležitostí zahraničních a vnitřní zá- ležitosti její podřídilo gen. guvernéru japonskému — Itovi. Tento dal ale již r. 1907 clsaře ko- rejského sesaditi a dosadiv jeho syna pro forma na trůn, převzal sám celou správu země. De faeto vládlo tedy Japonsko v Koreji tak jako Rakousko do loňska, bez formální annexe, ale také touto Ito pohrozil Korejeům letos, budou- prý Japoncům nejmenšl překážky klásti. Japon ský jeden list poukázal nedávno sám na to, jak se s Korejci bídně zachází a jak denné jim japonšti přistěhovalci přebírají chléb a ob- chody. V celé Koreji domácí lid jest tudíž ve stále více méně zřejmé vzpouře proti japon- skému panství, neschází ni povstání a Japon- eům, témto »osvobodítelům« a »liberálům asij ským«, jak je zval německý tisk za války jich s Ruskem, nepodaří se dlouho ještě odpor utla- čených překonati.

Japonec Itová Korejec Korea Japonsko Rakousko Rusko Japone

29 article

ne Dojem atentátu. V Japonsku způsobila zpráva o atentátu ohromné rozčilení. I v Anglii jest dojem mocný. Japonský vyslanee v Londýně sdělil, že Ito by již několikráte vyhlédnut za terč atentátů korej ských, ale ochráněn bdělosti policie japonské v Charbině prý ale ruská policie takové bdě losti neosvědčila. Syn Itův Hirokuni (obřadník japonského dvora) přibude 23. t. m. do Mer- ville, nalézaje se na cestě do Anglie. Ito, ač se mu v zemi někdy zazlivalo, že zašel příliš da- leko v napodobení evropských zařízení, byl v Japonsku velice populárním již pro prostý původ svůj. Byl synem zahradníka (dle jinýeh sedláka Inza Ita, žijíclho v odlehlé vesnici. Po- zději obdržel otec Itův ovšem právo nositi dv meče, byl tedy jaksi na šlechtice povýšen.

Ito Itův Hirokuni Inza Ito Itův Anglie Londýn Japonsko

30 article Další podrobnosti o atentátu. e

Další podrobnosti o atentátu. e Japonci tvrdí, že charbinský atentát jest jen dalším aktem spiknutí, jemuž již v břaznu tohoto roku japonský agent Stewens za obet padl. Bude prý ale třeba při trestním řízení veliké opatrnosti i diplomatické, aby nevzniklo mezinárodní rozlrpčení. Jinými slovy: Japonsko chce uvaliti podezření původu atentátu na ci- zmce, nepochybně na Rusy !. . . A proto prý potlačí raději některé dokumenty . . . Japonci nejsou však dle toho, aby dokumenty ta k u- vého rázu potlačovali, kdyby je skutečná měli . . Markýz Ilo, syn knížele Ita, který na ja- ponském parníku přibyl do Janova, prohlási v interviewu, že soudi, že atentát byl politi- ckého rázu. V Koreji je totiž strana, klerá je nepřáteiskou japonské správě a dává přednost správě anglické nebo americké. Táto sťrana je schopna páchati atentáty. I mladý Iio připo- menul atentát, jemuž za oběť padl Američan Stewens, protože podporoval v Koreji politiku knižete Iia.

Japonec Rus Američan Stewens Japonsko Ilo Janov Korea

31 article Na milionový dar Ústřední Mlatici

Na milionový dar Ústřední Mlatici o školské přispěli: Sbírka v hostinci n nádraží v Němčicích na Hané korun 110.—, »Jihočeské Listy« v Čes Budě- jovicích 184.51, damský odbor v Hostomicích n. Bel, 11770, komitět pro pořádaní matiční slavnosti v Ji- číně 27.—. JUDr. K. Doubrava, advokát v Zamberku 5.—, stolová společnost »Vosi hnízdo« u Svítáků v Bystřici 16.—, dělnictvo firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi 150.L, obec Starý Ples 20 —, očitelská jednota »Budeč« v Prachalicích 5.—, Barta a Tichý v Praze 25.—, odbor v Bebři 166.—, purk- mistrovský úřad města Klalov 75.—, denní bostě v restaurací Choděrově v Nové Vai 4.—, obcc Veliý Ossk 140.—, odbor v Berobrádku 250.—, odbar v Koz anech 71.04, obec Němčice 11.—, obec Dečany 7.50, obec Radlin 40 —, L. Konětopský, zástupcs L. české pojišťovny na živet ve Nšeně nad Met. 2.—, obec Subovice 6.60, odhor v Mlirovicích 1.50, městská řada v Nymburce 500.—, městská rada v Pethtimove 100.—, spořítelní a záložní spolek v Sánech 5.—, odbor v Brněnci 80.—, okresní odbor v Přeštacích 92.83, městaký úřad na Březových Ho- rách 10.—, odbor v Rokycanech 1000.—, týž 861.— mužský odbor v Ryehnov ě 100——, obec Třebohinstoi ne 15.—, obec Horky 8.20, společnost u Nováků v Kmel- ňovsi 4, oben Burkovice 20.20, okresní výbor na

JUDr K Doubrava Klement 150 Barta Choděrův Dečan Radlin Březův Němčice Haná Čes Buda Hostomice Zamberk 5 Bystřice Mladá Boleslav Budeč Praha Klalov Nová Vai Nšena nad Met Nymburk Brněnec Rokycany Laurin obec Němčice Subovice 6.60 obec Horka u Novák Kmel Tichá

32 article

Král. Vinobradech 2000. , T. Šalek, rolník va Žďaře 20.—, sbírka Josefa Sajdla a Petra Vondry u občanu ve Třič 101.66, společnost na poště ve Strašnicích 2.—, F. Sýmunová ve Štěpánově 1.—, taž 1.—, stolní společnost u Bateláků v Třešti 3.—, obee Švábov korun 4.—, obec Ochoz korun 4.—, honební spolek v Pečovicích 15.—, Besedu »Svatopluk« v Pa- vlovicích 12.—, obec Nižkovice 10.—, obec Kroužek 3.—, obec Jiadřichuvice 6.70, obec Lipinka 11.— MUDr. J. Helán v Pačlavicích 5.—, »Noviny Tašin- ské« ve Frýdku 7.66, sbírka úřadnictva centrály »Sporobanku« v Praze 200.—, obec Letňany 16.60, zemský personá! Národního divadla v Prazu 50.—, J. Horn, host. v Praze, sbírku hostí 704, »Hllas Ná- roda« v Praze 28.54, pání stolovníci v »Domácnosti v Praze 83.15, slč. Šebelfkova v Praze 5.—, L.

Král T Šalek Sajdl Petro Vondra F Sýmunová Svatopluk MUDr J Helán J Horn Třič Strašnice Štěpánov Třešť Pačlavice Frýdek Praha Letňany Praha 5 u Batelák obec Kroužek obec Lipinka národní divadlo Hllas Ná Nižkovice 10 Jiadřichuvice 6.70

33 article

Rohliček 190.—, úhrnem sebráno do 26. října na mihon 152.699 K 94 h.vodotven bojenu olčm einn los očzva lisb čbkn V upomínku 70letých narozenm p. J. Rohlička. ředitela měst. úžadu v Král. Městci, odvedly dítky oslavencovy na milionový dar Ústřední Matice školské částku K 100 nte Ve prospěch milfonového daru Úllřední Míalice. školské věnovati pání stolovníci v »Domácuosti« částku K 83.15, které byly přodsedkyni damského odboru Ú. M. Š. pí. A. Podlipnou pokladně matiční odvedeny. nob no r Čeští majitelé domů z listopadové činže pošlou zajislé značnejší dar Ú tředuí Matici školské na mi- lion. Dar majstelů domů bude zvláště účtov án. Do- tazy zodpovidá kancelář Ústřrdní Matice škosské 1 kterýkoliv místní odbor. lej

J Rohliček Král Ú M Š A Podlipná Městec

34 article Denní zprävy.

Denní zprävy. — Válečně daňi proličeské vojny v Dolních Rakousích. Bund Němců dolnorakouských roze- slal ke všem svým místním odborům oběžník, v němž praví se: „Doba letní, kteráž se po- kláda všeobeeně za dobu zotavení a klidu, byla pro náš Bund dobou úporného a těžkého boje. Zdá se, jakoby se Češi byli domnívali, že lze Němce právě za letního klidu nejsnáze náhle přepadnouti — jeden český výpad následoval za druhým, jeden prudší druhého. Než Češi se zklamali, Bund dolnorakouský nešel na letní prázdniny, i v létě konal věrnou stráž nad svou dolnorakouskou dómovinou a Bund to také byl, který se proti všem výpadům českým postavil stejně rychle, jako rozhodně. Rabšachy, Šrechat, Simerink, Medlík, Poštorná, to byly nejparnější dni boje a ve dnech těch Bund vždy dostavil se jak jeden muž, vždy byli řečníei Bundu na svěm místě. Že se Bund tuké vynikajícím způsobem zúčastnil bumlu na Okrüžní třídě, rozumí se samo sebou, jakož nemusí zvláště podotýkáno býti, že Bund nikde nescházel, kde se o to jed- nalo, jinými pouličními demonstra- cemi podati důstojnou, ale důraznou výstrahu a napomenutí na ona místa, kteráž se domnívala, že němectví dolnorakouské jest bezbranně. Vynikajíci účastenství našeho Bundu na obranném hnutí, nad míru značný počet schůzí, jež toho roku podnikal, jak se roz umí samo sebou, vyžadoval znač- ných peněžních obětí. Jest tudíž čestnou po- vinností všech místních skupin, aby potřebné peněžité prostředky správě bundu poskytly. Oběžník dolnorakouského Bundu končí vyzváním k hojnému pořádání podzininích slavností, nejenom k demonstraci německého karakteru Dolních Rakous, nýbrž i k docílení hojného výnosu pro měšec Bundu.

Němec Čech Medlík Dolní Rakousy Rabšach Šrechat Poštorná Okrüžní třída bund

35 article

K tomuto nueionálně poetickému provolání před- včerejší den poskytl nadmíru poučný doklad a zvláště k onomu jeho místu, kdež se jedná o značné peněžité prostředky, jež Bund výnalo- žil na pouliční demonstrace. Stáliť v ponděli — jak se čtenář dočetl v nuší rubrice ze soudní síně — před zemským soudem vídeňským čtyři výteční obránci dolnorakouského německého ka- rakteru, němečtí to hrdinové, kteří podle svých skutků „důstojné, ale důrazné výstrahy“ protiv- níkům němectví by věru zasluhovali čestné člen- ství Bundu, jehož tak věrnými předními strážemi v úporném a tvrdém boji byli. Pánově tilo Lehner, Haas, Kraus a Breng pehřehu byli za své germanské rekovství, provedené na české učednické útulně, hostinci Krajíčkově a řadě ji- ných českých místnestí v XV. okresu odsouzeni ke ztrátě svobody, počínaje 48 hod. vězení az do dvou měsíců žaláře, poněvadž nejen české místnosti vybíjeli, ale i vykrádali. Brali všechno, nač přišli od salámů v hostineích až do peně

Lehner Haas Kraus Breng Krajíčkův