ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 74563730-66c5-11dc-8a73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 21 celkem · entity: person 42, place 11, work 5, org 5
1 masthead
Románová příloha „Národnich Listä“ k číslu 139. ze dne 21. května 1901.
Národnich
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Sensační proces o rozvod v Londýně. Jeden z nejsensačnějších procesů o rozvod, jenž se kdy vyskyti ve vznešené společnosti londýnské, byl těchto dnů projednán definitivně před zdejším vrch- ním soudem pro rozvody. Sir Reginald Beauchamp podal na svoji manželku, dceru earla Rodena, žalobu o rozvod pro cizoložství s mr. Hughem Wattem, velkofinančníkem a členem parlamentu za Glasgow a mohl provésti průkazy viny své manželky tak do- konale, že porotci po několikadenním líčení uznali manželku jednohlasně vinnou, aniž se odebrali k po- radě. Mr. Watt byl svého času odsouzen k náhradě 10.000 lst. siru Beauchampovi. Jest to nejvyšší suma, jež kdy anglickým soudem při rozvodu přisouzena byla jakožto náhrada straně klamané. Ostatně sir Reginald Beauchamp nežádá přiřknutou sobě sumu 10.000 lst. pro sebe, nýbrž rozhodl hned před soudem, že suma ta přiřknuta bude jeho rozvedené manželce na zaopatření, poněvadž ovšem z nevěry své bývalé manželky nehodlá míti hmotného pro- spěchu.
Reginald Beauchamp Roden Watt Mister Beauchamp Londýn Glasgow LST
4 article
= »Turecká« policie vejŠvédsku. Ze Stok holmu se oznamuje: Před několika dny vyšel překlad knihy George Dorya »Abdul Hamid v sou- kromém životě«. Ihned obrátil se zdejší turecký vy- slanec ke švédskému ministeriu záležitostí zahra- ničních se žádostí, aby kniha byla zakázána a veškeré již prodané exempláře její zabaveny. Žádost tato se stanoviska Vysoké Porty nebyla zajisté po- divna, avšak úžasno jest, že ministerium spravedl- nosti, zpraveno ministrem zahraničním, okamžitě nařídilo policejním úřadům, aby žádosti zástupce turecké vlády nejrozsáhlejší měrou se vyhovělo. Zdejší tajná policie vyslala ihned svoje zřízence k veškerým knihkupcům, dala jim oznámit rozkaz ministra spra- vedlnosti a zároveň zabavit veškeré výtisky závadné knihy, jež byly na skladě. To však policii nestačilo. Chtěla také ještě vědět, kolik výtisků každý knih- kupec rozeslal, jakož i jmena i adresy těch kterých zákazníků a mimo to žádala, aby každý knihkupec během 48 hodin dal si vrátit rozestané již výtisky. Kdyby některý ze zákazníků nechtěl knihu vrátit. měla být o tom ihned podána zpráva policii, jež pak podle rozkazu ministra spravedlnosti bez dalších okolků zakročí proti tomu kterému zákazníku pro »skrývání zabaveného majetku«, t. j. bude li toho třeba, vnikne násilím do jeho bytu, odstraní »zaba- vený majetek« a jej samého odevzdá trestnímu soudu. Celá tato afféra vzbudila v nejširších kruzích svrchovanou sensaci a jednání úřadů se všeobecně odsuzuje. Rozumí se, že o tomto případu bude jed- náno též v říšském sněmu.
Dorya Hamid
5 article
= Nebezpečný požár. Ve světlíku obytného domu na vých. 88. ul. v Nov. Yorku, v kterém bydl 13 rodin, byl onehdy ráno o 2. hodině spozorován požár. Nájemníci byli praskotem plamenů ze spánku vyburcováni a u velkém zmatku spěchali na ulici Pouze rodině Cuthamově, bydlící v nejvyšším po- schodí, byl útěk po schodech zabráněn a otec by donucen své dvě dítky dopraviti po ochranném že bříku do sousedního domu. Ačkoliv hořící dům jest od polic. stanice vzdálen pouze půl druhého bloku přece nebylo policisty nikde k spatření. Plameny vy- rážely střechou do výše a tu jakýs černoch, aby po licii přilákal, vytábl revolver a jal se stříleti. To po- mohlo, neboť ihned přichvátalo na místo několik po- licistů a záhy za nimi dostavili se i hasiči, kteří po- žár brzo uhasili. Škoda požárem způsobená páčí se na 1000 doll. = O nově nalezené bronzové soše v Pom- peji oznamují se nyní další podrobnosti. Socha na- lezena 27. listopadu ve Fondo Barbatelli. Různé známky nasvědčují tomu, že majitel antického domu byl majitelem slévárny bronzu a zaměstnával velký počet dělníků. Dlužno předpokládat, že mu bronzová socha byla dodána k opravě. Nalezala se ve výši 0.90 metru uprostřed vrstvy sopečného štěrku, na- kloněna poněkud na stranu. V téže výši nalezena bronzová větev, končící v úponky. Soše chyběla pravá paže, ukazováček levé ruky a levé oko. Pravé oko, zhotovené ze sklovité hmoty, bylo zasazeno obrá- ceně. Výška sochy bez podstavce jest 1.17 metru. Po- někud hlouběji nalezena pravá paže s kusem bronzu,
York Fonda Barbatelli
6 article
končícím v úponky. Také ukazováček nalezen při be- dlivé prohlídce sopečného štěrku a když vysypány z těla kusy pemzy, vniknuvší otvorem pravé paže do těla sochy, nalezeny ještě dvě oči, jedno neporušené a druhé poškozené. Patrně se byly oči uvolnilya spadly do vnitřní dutiny. Poněvadž pak bylo nemožno oči odtud dostat, stal se pokus, zasaditi místo nich oči nové. Nyní byly původní oči opět zasazeny, čímž vzezření hlavy značně získalo. Podstavec, na němž socha byla připevněna, zajisté nebyl původní, nýbrž přidán teprve v Italii. Socha jest úplně potažena vrstvou stříbra, jež však na některých místech. ze- jmena na prsou následkem oxydace se oddělilaa částečně odloupla. Jinak jest socha znamenitě zachována. Toliko na obou rukou jest patrno, že učiněn byl pokus rozšířiti otvor v pěsti, aby do něho mohly býti vtlačeny bronzové větve, nalezené vedle, snad aby socha mladíka byla změněna ve světlonoše. Tím byly prsty od sebe rozraženy a čá- stečně popraskaly. Mladík stojí toliko na chodidle pravé noby. Levá paže volně splývá dolů, ruka jest lehce pootevřena. Pravá paže od lokte vztažena jest ku předu. Hlava jest odvrácena poněkud na levo od pozorovatele. Vlasy jsou rozděleny v krátké kadeř a přiléhají ostře a ploše k lebce. Znamenité jest propracování celého těla, zejména zad. Měkká ply- nulá modelace, jak se tu jeví na zádech, připomíná attickou školu z konce 5 stol. př. Kr. Dlužno před- pokládati, že socha v Řecku od původního podstavce byla oddělena a pak převezena do Italie.
Řecko
7 article Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze Dne 15. května 1901: Ryčlova Irena, dcera strojníka, 11 měsíců, 758—I. Kubíková Vilemína. vdova po dozorci vězňů, 69 roků, 228—I. Mráček Ferdinand, dělník, 56 roků, 602— II. Švejda Antonín. dozorce potravní daně, 53 roky, 118—1 V. Smolčík Jan, syn nádenníka, 3 r., 31—V. Kopf Fr., syn řez níka, 5 měs., 750—I. — Ve všeobecné nemo- nici: Jará Josefa, 54 roky. Pekárková Alžběta, man- želka krejčího, 45 roků. Čenský Antonín, zámečník, 21 rok. — U milosrdných sester: Gierichová Aloisie, vdova po úřadníků, 80 roků. — V jose- fovské nemocnici: Davídková Kateřina, po sluhovačka, 35 roků.
I Kubíková I Mráček Ferdinand Švejda Antonín Smolčík Jan V Kopf Josef Čenská Praha Francie Ryčlův Irena Pekárková Alžběta Gierichová Aloisie Davídková Kateřina
8 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo 216. hra v předpl. 4. čtvrtka. Troubadour. Zpěvohra o čtyřech dějstvích. Složil G. Verdi S textem od Camerona, přeložil C. I. Dirigent. Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/*10. hod.
Král G Verdi Cameron Anger Krössing Praha národní divadlo Troubadour
13 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Začátek o 1/27. hod. V úterý 21. května. Fernandova svatební smlouva. 12754 (Un fil a la patte.) Velká fraška o 3 jedn. od G. Faydeaua (autora »Dámy od Maxima«). Přel. J. Hejda. Režisér p. J. Kubík. U pokladny vydávají se bloky o 10 přízemních se- dadlech, platných kdykoliv a počtu jakémkoliv, za 4 zl. a bloky o 100 spolkových lístcích k stání do přízemí za 10 zl., platných rovněž kdykoliv.
Fernandův G Faydeau J Hejda J Kubík Smíchov
20 article XLI
XLI Podzimní, brzy nastupující soumrak se vznášel nad krajem, když jsme přijeli do Bogdanovska. Ve všech oknech velkého domu se svítilo. Bogun seděl na scho- dišti, očekávaje nás. — Paní prosila, pravil, pomáhaje nám z vozu, abyste nechodili ihned nahoru, až přijedete, ona přijde dolů. Doprovodil nás do kabinetu Fomy Bogdanovičea běžel nahoru. Anna Vasiljevna přišla hned. Spatříc mne, nemohla se zdržet pláče, ačkoliv se všemožně přemáhala. — Díky, díky Sofii Michajlovně, že tě pustila, pravila líbajíc mne, díky i vám, Štěpáne Parfenyči, že jste ho přivezl! Ach, Borise !« zvolala »kdybychom neměli v na- šem zármutku toho zlatého člověka . .. — Počkejte s chválením, až odejdu! křikl na ni komendant, odcházeje zlostně z pokoje. Milá Anno Vasiljevno! zvolal jsem uchvácen hlubokým zoufalstvím, což Vasa umírá? — Sám ho ihned uvidíš, Boryse, jaký jest, a ani ho nepoznáš, on jest tak jasný, tak světlý jako hvězda na nebi... Jako hvězda, připojila teskně, která k ránu nezůstaví po sobě žádné stopy. Někdy se s Fomou Bog- danovičem podíváme na sebe a myslíme: vždyť to není možno, aby tak brzy měl zemříti . . Chtěl mne na každý způsob ještě viděti, Anno Vasiljevno? — A jak po tobě toužil! Jak se dnes ráno dově- děl, že major jel včera v noci pro tebe, znepokojoval se, že snad tě Sofie Michajlovna nepustí, chtěl jí sám psáti .. .
Anna Vasiljevna Sofie Michajlovna Štěpán Parfenyč Boris Vasa Borys Foma Bog
21 article
Jdi, Borisi, k Maksimičovi a připravte se rychle —a s Bohem, rozhodl. Za hodinu jsme jeli tři v bryčce majorově, cestou polmi, kde po každých dvaceti verstách nás čekala pří- přež. Major mne chtěl každým způsobem přivézti do Bog- danovska ještě za dne. Všechno přišlo tak rychle, že jsem se ho ani nemohl zeptati, ničeho se dozvěděti o tom, jak tak pojednou se octl Vasa »beznadějně«, na prahu smrti ... Bylo to všechno tak smutné, že v prvním oka- mžiku mně ani žádná otázka na mysl nepříšla: »on umírá, on se chce se mnou rozloučiti«, tanulo mi na mysli, jakoby hřebíkem do hlavy jsem to měl zatlu- čeno . .. Teprve nyní, sedě ve voze vedle tohoto člověka, který mne vezl k němu, kterého pro mne poslal, a to již po dvouhodinné, mlčelivé jízdě — major, co si sedl, neotevřel úst — napadlo mne, požádati ho o vysvětlení, o podrobnosti . . . Z jeho krátkých, nenrčitých, často nedokončených odpovědí mohl jsem si sestaviti přibližně následující: V den pohřbu Erazima Ivanovače chrlil Vasa krev. Hleděl to nejdříve skrýti přede všemi, vyhýbal se lékaři, neodpovídal na jeho otázky. Kašenarov, jak vám sám v K., pravil, začal ho podezřívati z jakéhosi nepěkného úmyslu. Ustrašení Galagajovi ho bedlivě střežili s pomocí majorovou, který se přestěhoval k jejich žádosti do domu, v bývalý můj a Vasův pokoj, když Vasa o to usiloval přestěhovati se do pokoje zemřelého, chtěje spáti na té samé posteli na které onen skonal . . . To však Vasu ve- lice rozčílilo; usadil se v některém koutku v domě, anebo hleděl odejíti do vzdáleného stromořadí blíže jezera, tam, kde doufal, že se nesetká ani s človíčkem, že neuslyší lidského hlasu. Ale setkával se všude s někým, nenstále ho zanomenut
Boris Vasa Erazim Ivanovač Vasův Bog