ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74055810-66c5-11dc-a758-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 26, place 30, work 3, org 5
1 article
dějím, nikde ochoty a dobré vůle aby po právu stalo se národu na- šemůi ulel5 Dobou klidu, dobou plodné, politické práce nynější periodu nazvati nemůžeme, jakkoli ne popíráme, že umírněností zástupců národa českého a následkem sebezapření, za něž možná že na konec se národu našemu dostane vděku více než problematického, odložen byl nej příkřejší spůsob boje politického a parlament ního, spůsob boje, jímž stává se vůbec politická práce nemožnou. Radujíce se z cesty císařovy do Čech již proto, že panovníku dostanese tím příležitosti na vlastní oči přesvědčiti se o tom, jaké pokroky jsme učinili v době, kdy mi- nule byl mezi námi, ve všech oborecho práce, že pozná, jakýmá význam nářod tako čily a zdatný, jako národ náš pro tuto říši, proteslo- vati musíme proti supposicím, jakoby spory naše byly vyřízeny a národ český snadn ehut měl od dálších zápasů ustati. Nikoli. vlevg. Stojíme pevně na stanovisku, na jakémž jsme ohledně svých národnich a státo- právních požadavků stáli vždýa státi budeme tak dlouho, doku nebude nám možno volně a bez překážky pěstiti a povznášeti ve směru d'ušeívhím265 h motimém ná- rodnost svou.—»N. Fr. Presse« ale i jinak vytlouci se snaží z císařovy cesty ka- pital. Kdo vidí a slyší, tomu nemůže býti tajno, kdo v těto říši je ve svých, národních právech utiskován a kdo protěžován. Jmenovaný list ale naprosto k tomu neradí, aby císařova cesta spojena byla s nějakým velkodušným aktem, pokud se týče práv našeho, z veřejných, úřadů štvaného jazyka, nýbrž nalehá na nás, abychom prý my učinili následkem císařovy cesty »ústupky« Němcům v Praze, kterým prý jako hlavní město je Praha povinna jinými ohledy, než jak je dnes koná. Víme velmi dobře, že
Němec Čechy Praha
2 article
Praha je hlavní město celé země, také území chebského, jež s tak velikon vervou hájí př každé příležitosti strana, jež má nyní n v něme, ckém kraji Čech hlavní slovo a poněvadžto víme a poněvadž vúctě máme jednotu země národní právo svýchi krajanů druhé národnosti, nevzpírali bychom se nikdy tomu, aby v rovno. právné vlasti naší, v níži by bylo o rozvoj obou kmenů stejně postaráno a jíž by stejně se měřilo, bylo hlavní město obrazem země celé a dv němžby citil. se doma tak šťastnýmd Něme ci jl ako Čech. Však nenahlížíme, proč bychom při- nášeti měli oběti na účet českosti Prahy těm, jejichž hlavním programem je dosudo n á no di ní Sedlec. Dobrá, teď už přijde snad Kutná Hora; aspoň se pamatuji, že se v knize také mluvilo o Sedlci, to již nemůže býti daleko. Sedím dále. Jedeme dlouho a pořád nic, až najednou zůstane vlak státi. Podívám se oknem a čtu nápis: »Čáslav«. Co to? Ale v tom vejde kon- pet duktor.
Praha Čechy Sedlec Kutná Hora Čáslav
3 article
»A Kutná Hora?« ni »Jaká Kutná Hora ? Přejel jste, zaplatíte ii . b pokutu.« »Ani za million a šestatřicet krejcarů Jedu do Hory. Proč jste mne neupozornil?« o Po domlůvách vylezl jsem z vlaku. Jediné, co mne smiřovalo s osudem, bylo, že zas dvě hodiny jede vlak zpět. Koupil jsem si lístek Čtu. »Čáslav, Sedlec — Kutná Hora, Kolín«. Aha! Propásl jsem já Kutnou Horu před Sedl- cem Musí to býti ale pěkné hnízdo, ta Kutná Hora! e Jedu zpět. sllam »Sedlec 1 Sedlec! Hotovo !« Nu, teď tedy Kutnou Horu nepropasu. Při- pravil jsem si svrchník, hůlku, vytáhl jsem manšety, upravil vlasy a vázanku — — Jedeme dlouho, ale konečně přece. Proni- kavý hvizd, ovlakáse zastavuje Umím otevříti kupé, držím ruku na klice. Stojíme. m o s»Kolín, osm minutil Kolíni!« 55eno »Tisíc babek] Cože, Kolín? A kde je u čerta Kutná Hora?4 e o m b »Vždyť jedete z Hory.«b V Kolíně v restauraci mně vše vysvětlili. Sedlec —— ten Sedlec, to je Kutná Hora ! A já bloud ! Pardon! Šel jsem do Kutné Hory pěšky a dorazil jsem tam ve 4 hodiny odpoledne. Uvítal mne mundant. »Pan doktor odjel, na vás už — ner- žsly ſorřiq dio flektuje . .v«hse qe mesr In Táák ! — —l
Kutná Hora Čáslav Sedlec Kolín Kutná Hora Ina Táák
4 article
elIsli 1 a rozdělení země a kteří heslo »Pryč od Říma a od Rakouska!« doplňují v trojzvuk heslem třetím »Pryčbodu Prahy!eV ,95 V A proč bychom měli my utiskovaní a v ohledu národním pronásledovaní ze svého chudičkého právního majetku Němcům, v jazy- kových výsadách tonoucím, povolovat? Jak ostatně žádati může na nás vídeňský list ústupky v ohledu národním, když obecní správa Vídně bez milosti každého i z práce vyhodí, kdo ne- přizná se, že je Němec a po německu ve Vídni že chce pracovati? Vídeň je hlavním městem říše, Praha hlavním městem našeho království.
Němec Řím Rakousko Praha Vídeň
5 article
Dnesžije v Praze de setprocen Němeů, nie více.A to že má býti činitel, před nímž třeba nám se kořiti jako před klo boukem Gesslerovým? Proč jen my máme býti nuceni dělati reverence Němcům, kdyžn oni tam, kde jsou většinou oproti našim a jiným slovan- ským menšinám, chovají se s největším po- hrdáním2 Pročimáme jinak chovati se oproti nim, než Vlachové v Terstu oproti Němcům a Slovanům, než Němci oproti Slovincům v Celji, v Mariborů a v Celovcí? A ještě něco.š » Neue Freie Presse«, aby poskytla ochranu svými mi- lým z táhora schönererovského, přes vto, že jsou toovšichni antisemité, dovozuje, že císař přesvědčí se v tomčechoněmeckém ráji, který sahá až na pomezí říše, jak neoprávněnén a ne- hodné jsou útoky podnikané na tamější oby- vatele německé, jimž prý se vytýká zemězráda a prušáctví. Jakoby bylo dnes ještě, zapotřebí dokazovati, jaké mezi německým obyvatelstvem v Čechách panuje smýšleni) Nejvýznamnějším k tomu dokladem je přece těch 20 z Čech vyslaných do vídeňského par lamentu, stoupencův Schönerera. Každodenně čerstvé kytičky chrpové, tedy kýtičky, k nimž dle legendy zvláštní láskou inul císař Vilém I. mluví za stoupence této strany, kteři ostatně svým pravým cítěním nikdy se netají, jak možno přesvědčiti se i ze stenografických protokolů. Tedy i v tomto směru zůstane namahání »N. Fr. Presse« marným.
Gesslerův Němec Vlach Slovinec Praha jít setprotit Něme Terst Maribor Celovce Čechy Slovan Neue Frei Presse
6 article
Národně politické Vyrovnání na iliniesna s Moravě, lšísb os 6 Dnes došlé číslo »Pester Lloydu« obíá se zevrubně pověstmi o nastávajícím nářod- ním vyrovnání na Moravě mezi Čechy Němci i potvrzuje je ve vídeňském dopise pod titulem svrchu uvedeným v míře nejroz- sáhlejší. Vídeňský dopisovatel peštského listu klade důležitost vyrovnání mezi národnostmi na Moravě daleko výše než průplavní předlohua regulaci řek i praví, že vyrovnání to jest úko- lem zejtřejší konference stálého vyrovnacího výboru v Brně, jenž k tomuto svému cíli při- stoupiti má nyní za klidnějších poměrů parla- mentních svou zejtřejší plenární schůzí. Dopis mluví sice jen o pokusu takovéhoto smíru, který má být podniknut na základě »referátů a korreferátů« subkomitétů výboru. To jest prj znamením, že se počíná věřiti na trvalost ny- nější politické a parlámentní situace, nebot kdyby bylo lze nadíti se nějakých nenadálých změn a překvapení, zajisté by prý se ny- nější okamžik nepokládal za vhodný, byti jen k pokusu o zjednání definitivního stavu v národnostním sporu na Moravě. Okolnost, že se Češi na Moravě nacházejí ve většině, v mo- ravském sněmu však v menšině, uznávají prý sami Němči za neudržitelnou, Volební řád má tudíž býti změněn a základem nového řádu vo: lebního má býti stanovena volba dle národnostj.
Lloyd Čecho Němec Čech Morava Brno
7 article
Jedna národnost nemá druhou nikde znásílňo- vati a protož mají obě národnosti voliti o ddě- leně. Na základě, výsledků sčítání lidu(í) a z něho patrné národní příslůšnosti má býti založen český a německý volební katastr, pro každou národnost má býti zjištěn počet zem- ských mandátů a na volební okresy rozdělen. Němci budou voliti pro sebe, rovněž Češi, uvnitř uzavřených národních voličstev nechí prý zápolí všechny jednotlivé politické směry o vítězství majorisování jedné národnosti druhou má prý býti vyloučeno. Čistě početní rozvaho- vání národních voličstev má býti upra vo- váno jistým ohledem na dané, tak že by průmyslu a živnosti, naléza- jícím se převahou v německých rukou, připadl zvýšený vliv na vo- lební výsledek. (Tedy majorisování Čechů Němci mělo by býti přece vysloveno a zaručeno Následkem toho by většina Čechů na mo- ravském sněmu obnášela celkem jen dva hlasy a to ještě za pomocisstřední Red.)
Němec Čech Čecho
8 article
nnnu strany. Také konservativní velkostatkářstvo moravské touží zabezpečití si poměrné zastou pení v zemském sněmu a liberální lvelko- statkářstvo jeví v té příčině jakousi ochotu. Spor mezi Čechy a Němci o počet mandátů každé národnosti připadající týká prý se jen maličkosti dvou mandátů, a když se tato diffe- rence rozdělí mezi obě národnosti, bude prý do- hodnutí možno. V souvislosti s touto změnou volebního řádu nachází se paka z aveden národních kurii s právem veta. Němci žádají zavedení těchto kurií plným prý právem vůči tomu, že má býti přiznána Če- chům sněmovní, byť sebe slabší většina, aby německá národnost-byla zaručena před — znásil- něním se strany Čechů. Češi přivolili prý zásadně k tomuto německému požadavku, a jedině vůči taxativnímu určení záležitostí, jež mají právu veta podléhati, Vyskytla se různost mínění. Růz- nost tato jest odstraněna až na ijednu otázku, zda-li toltiž zřizování školěnár od- nchmenšin má býtizávislým na tomtlo vetuči nikoli. 19lx ody Také tatol nesrovnalost l bude prý nepo- chybně odstraněna tímy že obce budou spro štěny povinnosti zřízování a (vydržování těchto škol, jež uvaleno sbude naei zemský rozpočet. V příčinědřetíhopředmětu vyrovnáni na Mo- ravě, to jest rozdělení školství, není přý vůbecžádných neshod. Vůdčí členové vy- rovnacího výboru Chlumecký, Stránský, d'Elvert, dr. Žáček a dr, Fux jsou o prýjiž usjednoceni b způsobu, jakým mají býti urovnány zbývající ještě difference a tak jest prý oprávněna na- děje, že na zejtřejší plenární schůzi vyrovna- cího výboru bude docílena shoda. Dr Stránský aobar. d'Elvert zjednají prý si takovým způso- bem nárokl na jzvláštní/ uznání, nebroť vy- rovnánína Moravěbudeprý smě- rodatným vzoremprovyronání v Če chách, o něž se šl. K örber ho- dlá napodz imopět pokusiti.
Němec Čecho Čech Chlumecký Stránský doktor Žáček Fux Elvert Čechy d ' Elvert
9 article
9Daleko od kruhůzájemných až vl Pešti, tudíž av isamý předvečer osudného zejtřejšího dne brněnského, praskla tatos puma, sensačními třaskavinami přeplněná,. Všechen moravský tisk mlčí o tom; co se chystá, jako zařezán a ni řádeček v tvářnosti jaka českých tak něme- ekýchlistů neprozrazuje — eo se v jich nitru děje. Má-li vídeňský dopis »Pester Lloydu« sku- tečně pravdu a lze o tom až do zejtřka slušně pochybovati, paka znamená obsah dopisu, toho právě sdělený význam punktační hp pro- tokolu separátně moravského. Záležitost tato jest v tom případě tak da- lekosáhlá, že nelze ji naprosto vyčerpati podle zásluhy a obrovské důležitosti nejen pro Moravu, ale-i pro Čechy, zvlášť pokud se týče závěrečné věty »Pester Lloydu«. Rozumí se samo sebou, že se k předmětu tomu ještě jed- nou a obšírněji vrátíme. Avšak již první moment ohromující zprávy této oprávňuje nás k výroku, že žádný Čech probudilého uvědomění národního, ať v králov- ství, ať v markrabství nemůže souhlasiti s uzá- koněním područenosti české národnosti pod ně- meckou, se sankci násílí a nepoměru moravského, jakýmž uvržena až dotud česká většina na Moravě v postave'ní druhé nižší a infe- riorní národnositi,vo mavábě dnk Je-li to skutečně pravdou, co »P. L píše, pak se zejtra bude v Brně jednatio moravské punktace a takové uní: zení českého národa,jaké mělo býti uzákoněno v Čechách sťaro- českými punktacemi, s takovým namáháním v Čechách udolanýmil
Lloyd P L Pešť Morava Čechy Brno český národ
10 article Různé zprávy.
Různé zprávy. zduloao
12 article
= Ztracené džbánky. Při císařském kom- mersu u příležitosti immatrikulace německého korun- ního přince Viléma dne 24. dubna v Bonnu ztratilo se dle zpráv německých listů neméně než 650 džbánků a sice byly většinou účastníky kommersu odneseny »na památku«. Výbor buršáckého spolku » Borussia«, jenž kommers pořádal, byl tudíž nucen, »vyzvati uctivě ctěné účastníky císařského kommersu, aby džbánky, jež vzali s sebou následkem mylné zprávy v novinách, vrátili hostinskému »Síně Beethovenovy« anebo mu cenu džbánku nahradili a sice za džbánek s víčkem 1 marku 25 feniků a za džbánek bez víčka 50 feniků.« — »Čas« bude snaď zajímat, vyšetřiti, kolik z těchto džbánků bylo následkem tohoto vy- zvání vráceno, po případě zaplaceno. z nosi = Stará historie vraždy. Z Paříže se ozna- muje: Zločin, spáchaný před 15 lety, odhalen byl těchto dnů vyznáním pachatele a rozsudek, prone- sený před 15 lety in contumatiam porotou departe- méntu Somme, bude dlužno nyní revidovat, Roku 1886 zavraždil jakýs sedlák ve Vionchaux blíže Crecy svoji manželku a vrhl její mrtvolu do studně. Téhož dne zabil jednoho ze svých sousedů a zahrabal mrtvolu jeho ve své zahradě, Když mrtvola manželky eb
Vilém Beethovenův Bonn Paříž Somme buršácký spolek Borussia