1
article
dějím, nikde ochoty a dobré vůle
aby po právu stalo se národu na-
šemůi ulel5
Dobou klidu, dobou plodné, politické práce
nynější periodu nazvati nemůžeme, jakkoli ne
popíráme, že umírněností zástupců národa
českého a následkem sebezapření, za něž možná
že na konec se národu našemu dostane vděku
více než problematického, odložen byl nej
příkřejší spůsob boje politického a parlament
ního, spůsob boje, jímž stává se vůbec politická
práce nemožnou. Radujíce se z cesty císařovy
do Čech již proto, že panovníku dostanese
tím příležitosti na vlastní oči přesvědčiti se o
tom, jaké pokroky jsme učinili v době, kdy mi-
nule byl mezi námi, ve všech oborecho práce,
že pozná, jakýmá význam nářod tako čily a
zdatný, jako národ náš pro tuto říši, proteslo-
vati musíme proti supposicím, jakoby spory
naše byly vyřízeny a národ český snadn ehut
měl od dálších zápasů ustati. Nikoli. vlevg.
Stojíme pevně na stanovisku, na jakémž
jsme ohledně svých národnich a státo-
právních požadavků stáli vždýa
státi budeme tak dlouho, doku
nebude nám možno volně a bez
překážky pěstiti a povznášeti ve
směru d'ušeívhím265 h motimém ná-
rodnost svou.—»N. Fr. Presse« ale
i jinak vytlouci se snaží z císařovy cesty ka-
pital. Kdo vidí a slyší, tomu nemůže býti tajno,
kdo v těto říši je ve svých, národních právech
utiskován a kdo protěžován. Jmenovaný list ale
naprosto k tomu neradí, aby císařova cesta
spojena byla s nějakým velkodušným aktem,
pokud se týče práv našeho, z veřejných, úřadů
štvaného jazyka, nýbrž nalehá na nás, abychom
prý my učinili následkem císařovy cesty
»ústupky« Němcům v Praze, kterým prý jako
hlavní město je Praha povinna jinými ohledy,
než jak je dnes koná. Víme velmi dobře, že
Němec
Čechy
Praha
2
article
Praha je hlavní město celé země, také území
chebského, jež s tak velikon vervou hájí př
každé příležitosti strana, jež má nyní n v něme,
ckém kraji Čech hlavní slovo a poněvadžto
víme a poněvadž vúctě máme jednotu země
národní právo svýchi krajanů druhé národnosti,
nevzpírali bychom se nikdy tomu, aby v rovno.
právné vlasti naší, v níži by bylo o rozvoj
obou kmenů stejně postaráno a jíž by stejně
se měřilo, bylo hlavní město obrazem
země celé a dv němžby citil. se
doma tak šťastnýmd Něme ci jl ako
Čech. Však nenahlížíme, proč bychom při-
nášeti měli oběti na účet českosti Prahy těm,
jejichž hlavním programem je dosudo n á no di ní
Sedlec. Dobrá, teď už přijde snad Kutná Hora;
aspoň se pamatuji, že se v knize také mluvilo
o Sedlci, to již nemůže býti daleko. Sedím
dále. Jedeme dlouho a pořád nic, až najednou
zůstane vlak státi. Podívám se oknem a čtu
nápis: »Čáslav«. Co to? Ale v tom vejde kon-
pet
duktor.
Praha
Čechy
Sedlec
Kutná Hora
Čáslav
3
article
»A Kutná Hora?« ni
»Jaká Kutná Hora ? Přejel jste, zaplatíte
ii . b
pokutu.«
»Ani za million a šestatřicet krejcarů
Jedu do Hory. Proč jste mne neupozornil?«
o Po domlůvách vylezl jsem z vlaku. Jediné,
co mne smiřovalo s osudem, bylo, že zas dvě
hodiny jede vlak zpět. Koupil jsem si lístek
Čtu. »Čáslav, Sedlec — Kutná Hora, Kolín«.
Aha! Propásl jsem já Kutnou Horu před Sedl-
cem Musí to býti ale pěkné hnízdo, ta Kutná
Hora! e
Jedu zpět.
sllam
»Sedlec 1 Sedlec! Hotovo !«
Nu, teď tedy Kutnou Horu nepropasu. Při-
pravil jsem si svrchník, hůlku, vytáhl jsem
manšety, upravil vlasy a vázanku — —
Jedeme dlouho, ale konečně přece. Proni-
kavý hvizd, ovlakáse zastavuje Umím otevříti
kupé, držím ruku na klice. Stojíme. m
o s»Kolín, osm minutil Kolíni!« 55eno
»Tisíc babek] Cože, Kolín? A kde je u
čerta Kutná Hora?4 e o m
b »Vždyť jedete z Hory.«b
V Kolíně v restauraci mně vše vysvětlili.
Sedlec —— ten Sedlec, to je Kutná Hora ! A já
bloud ! Pardon!
Šel jsem do Kutné Hory pěšky a dorazil
jsem tam ve 4 hodiny odpoledne. Uvítal mne
mundant.
»Pan doktor odjel, na vás už — ner-
žsly ſorřiq dio
flektuje . .v«hse
qe mesr In
Táák ! — —l
Kutná Hora
Čáslav
Sedlec
Kolín
Kutná Hora
Ina Táák
4
article
elIsli 1 a
rozdělení země a kteří heslo »Pryč od
Říma a od Rakouska!« doplňují v trojzvuk
heslem třetím »Pryčbodu Prahy!eV ,95 V
A proč bychom měli my utiskovaní
a v ohledu národním pronásledovaní ze svého
chudičkého právního majetku Němcům, v jazy-
kových výsadách tonoucím, povolovat? Jak
ostatně žádati může na nás vídeňský list ústupky
v ohledu národním, když obecní správa Vídně
bez milosti každého i z práce vyhodí, kdo ne-
přizná se, že je Němec a po německu ve Vídni
že chce pracovati? Vídeň je hlavním městem
říše, Praha hlavním městem našeho království.
Němec
Řím
Rakousko
Praha
Vídeň
5
article
Dnesžije v Praze de setprocen
Němeů, nie více.A to že má býti činitel,
před nímž třeba nám se kořiti jako před klo
boukem Gesslerovým? Proč jen my máme býti
nuceni dělati reverence Němcům, kdyžn oni tam,
kde jsou většinou oproti našim a jiným slovan-
ským menšinám, chovají se s největším po-
hrdáním2 Pročimáme jinak chovati se oproti
nim, než Vlachové v Terstu oproti Němcům a
Slovanům, než Němci oproti Slovincům v Celji,
v Mariborů a v Celovcí? A ještě něco.š » Neue
Freie Presse«, aby poskytla ochranu svými mi-
lým z táhora schönererovského, přes vto, že
jsou toovšichni antisemité, dovozuje, že císař
přesvědčí se v tomčechoněmeckém ráji, který
sahá až na pomezí říše, jak neoprávněnén a ne-
hodné jsou útoky podnikané na tamější oby-
vatele německé, jimž prý se vytýká zemězráda
a prušáctví. Jakoby bylo dnes ještě, zapotřebí
dokazovati, jaké mezi německým obyvatelstvem
v Čechách panuje smýšleni)
Nejvýznamnějším k tomu dokladem je přece
těch 20 z Čech vyslaných do vídeňského par
lamentu, stoupencův Schönerera. Každodenně
čerstvé kytičky chrpové, tedy kýtičky, k nimž
dle legendy zvláštní láskou inul císař Vilém I.
mluví za stoupence této strany, kteři ostatně
svým pravým cítěním nikdy se netají, jak možno
přesvědčiti se i ze stenografických protokolů.
Tedy i v tomto směru zůstane namahání »N.
Fr. Presse« marným.
Gesslerův
Němec
Vlach
Slovinec
Praha jít setprotit Něme
Terst
Maribor
Celovce
Čechy
Slovan
Neue Frei Presse
6
article
Národně politické Vyrovnání na
iliniesna s Moravě, lšísb os
6 Dnes došlé číslo »Pester Lloydu« obíá
se zevrubně pověstmi o nastávajícím nářod-
ním vyrovnání na Moravě mezi Čechy
Němci i potvrzuje je ve vídeňském dopise
pod titulem svrchu uvedeným v míře nejroz-
sáhlejší. Vídeňský dopisovatel peštského listu
klade důležitost vyrovnání mezi národnostmi na
Moravě daleko výše než průplavní předlohua
regulaci řek i praví, že vyrovnání to jest úko-
lem zejtřejší konference stálého vyrovnacího
výboru v Brně, jenž k tomuto svému cíli při-
stoupiti má nyní za klidnějších poměrů parla-
mentních svou zejtřejší plenární schůzí. Dopis
mluví sice jen o pokusu takovéhoto smíru,
který má být podniknut na základě »referátů a
korreferátů« subkomitétů výboru. To jest prj
znamením, že se počíná věřiti na trvalost ny-
nější politické a parlámentní situace, nebot
kdyby bylo lze nadíti se nějakých nenadálých
změn a překvapení, zajisté by prý se ny-
nější okamžik nepokládal za vhodný, byti
jen k pokusu o zjednání definitivního stavu
v národnostním sporu na Moravě. Okolnost, že
se Češi na Moravě nacházejí ve většině, v mo-
ravském sněmu však v menšině, uznávají prý
sami Němči za neudržitelnou, Volební řád má
tudíž býti změněn a základem nového řádu vo:
lebního má býti stanovena volba dle národnostj.
Lloyd
Čecho
Němec
Čech
Morava
Brno
7
article
Jedna národnost nemá druhou nikde znásílňo-
vati a protož mají obě národnosti voliti o ddě-
leně. Na základě, výsledků sčítání lidu(í)
a z něho patrné národní příslůšnosti má býti
založen český a německý volební katastr, pro
každou národnost má býti zjištěn počet zem-
ských mandátů a na volební okresy rozdělen.
Němci budou voliti pro sebe, rovněž Češi,
uvnitř uzavřených národních voličstev nechí
prý zápolí všechny jednotlivé politické směry
o vítězství majorisování jedné národnosti druhou
má prý býti vyloučeno. Čistě početní rozvaho-
vání národních voličstev má býti upra vo-
váno jistým ohledem na dané, tak
že by průmyslu a živnosti, naléza-
jícím se převahou v německých
rukou, připadl zvýšený vliv na vo-
lební výsledek. (Tedy majorisování Čechů
Němci mělo by býti přece vysloveno a zaručeno
Následkem toho by většina Čechů na mo-
ravském sněmu obnášela celkem jen dva
hlasy a to ještě za pomocisstřední
Red.)
Němec
Čech
Čecho
8
article
nnnu
strany. Také konservativní velkostatkářstvo
moravské touží zabezpečití si poměrné zastou
pení v zemském sněmu a liberální lvelko-
statkářstvo jeví v té příčině jakousi ochotu.
Spor mezi Čechy a Němci o počet mandátů
každé národnosti připadající týká prý se jen
maličkosti dvou mandátů, a když se tato diffe-
rence rozdělí mezi obě národnosti, bude prý do-
hodnutí možno. V souvislosti s touto změnou
volebního řádu nachází se paka z aveden
národních kurii s právem veta.
Němci žádají zavedení těchto kurií plným prý
právem vůči tomu, že má býti přiznána Če-
chům sněmovní, byť sebe slabší většina, aby
německá národnost-byla zaručena před — znásil-
něním se strany Čechů. Češi přivolili prý zásadně
k tomuto německému požadavku, a jedině vůči
taxativnímu určení záležitostí, jež mají právu
veta podléhati, Vyskytla se různost mínění. Růz-
nost tato jest odstraněna až na ijednu otázku,
zda-li toltiž zřizování školěnár od-
nchmenšin má býtizávislým na
tomtlo vetuči nikoli. 19lx ody
Také tatol nesrovnalost l bude prý nepo-
chybně odstraněna tímy že obce budou spro
štěny povinnosti zřízování a (vydržování těchto
škol, jež uvaleno sbude naei zemský rozpočet.
V příčinědřetíhopředmětu vyrovnáni na Mo-
ravě, to jest rozdělení školství, není
přý vůbecžádných neshod. Vůdčí členové vy-
rovnacího výboru Chlumecký, Stránský, d'Elvert,
dr. Žáček a dr, Fux jsou o prýjiž usjednoceni
b způsobu, jakým mají býti urovnány zbývající
ještě difference a tak jest prý oprávněna na-
děje, že na zejtřejší plenární schůzi vyrovna-
cího výboru bude docílena shoda. Dr Stránský
aobar. d'Elvert zjednají prý si takovým způso-
bem nárokl na jzvláštní/ uznání, nebroť vy-
rovnánína Moravěbudeprý smě-
rodatným vzoremprovyronání
v Če chách, o něž se šl. K örber ho-
dlá napodz imopět pokusiti.
Němec
Čecho
Čech
Chlumecký
Stránský
doktor
Žáček
Fux
Elvert
Čechy
d ' Elvert
9
article
9Daleko od kruhůzájemných až vl Pešti,
tudíž av isamý předvečer osudného zejtřejšího
dne brněnského, praskla tatos puma, sensačními
třaskavinami přeplněná,. Všechen moravský
tisk mlčí o tom; co se chystá, jako zařezán a
ni řádeček v tvářnosti jaka českých tak něme-
ekýchlistů neprozrazuje — eo se v jich nitru
děje. Má-li vídeňský dopis »Pester Lloydu« sku-
tečně pravdu a lze o tom až do zejtřka slušně
pochybovati, paka znamená obsah dopisu, toho
právě sdělený význam punktační hp pro-
tokolu separátně moravského.
Záležitost tato jest v tom případě tak da-
lekosáhlá, že nelze ji naprosto vyčerpati podle
zásluhy a obrovské důležitosti nejen pro Moravu,
ale-i pro Čechy, zvlášť pokud se týče závěrečné
věty »Pester Lloydu«. Rozumí se samo sebou,
že se k předmětu tomu ještě jed-
nou a obšírněji vrátíme.
Avšak již první moment ohromující zprávy
této oprávňuje nás k výroku, že žádný Čech
probudilého uvědomění národního, ať v králov-
ství, ať v markrabství nemůže souhlasiti s uzá-
koněním područenosti české národnosti pod ně-
meckou, se sankci násílí a nepoměru moravského,
jakýmž uvržena až dotud česká většina na Moravě
v postave'ní druhé nižší a infe-
riorní národnositi,vo mavábě dnk
Je-li to skutečně pravdou, co »P. L
píše, pak se zejtra bude v Brně jednatio
moravské punktace a takové uní:
zení českého národa,jaké mělo
býti uzákoněno v Čechách sťaro-
českými punktacemi, s takovým
namáháním v Čechách udolanýmil
Lloyd
P L
Pešť
Morava
Čechy
Brno
český národ
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
zduloao
12
article
= Ztracené džbánky. Při císařském kom-
mersu u příležitosti immatrikulace německého korun-
ního přince Viléma dne 24. dubna v Bonnu ztratilo
se dle zpráv německých listů neméně než 650 džbánků
a sice byly většinou účastníky kommersu odneseny
»na památku«. Výbor buršáckého spolku » Borussia«,
jenž kommers pořádal, byl tudíž nucen, »vyzvati
uctivě ctěné účastníky císařského kommersu, aby
džbánky, jež vzali s sebou následkem mylné zprávy
v novinách, vrátili hostinskému »Síně Beethovenovy«
anebo mu cenu džbánku nahradili a sice za džbánek
s víčkem 1 marku 25 feniků a za džbánek bez víčka
50 feniků.« — »Čas« bude snaď zajímat, vyšetřiti,
kolik z těchto džbánků bylo následkem tohoto vy-
zvání vráceno, po případě zaplaceno. z nosi
= Stará historie vraždy. Z Paříže se ozna-
muje: Zločin, spáchaný před 15 lety, odhalen byl
těchto dnů vyznáním pachatele a rozsudek, prone-
sený před 15 lety in contumatiam porotou departe-
méntu Somme, bude dlužno nyní revidovat, Roku
1886 zavraždil jakýs sedlák ve Vionchaux blíže Crecy
svoji manželku a vrhl její mrtvolu do studně. Téhož
dne zabil jednoho ze svých sousedů a zahrabal
mrtvolu jeho ve své zahradě, Když mrtvola manželky
eb
Vilém
Beethovenův
Bonn
Paříž
Somme
buršácký spolek
Borussia