Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX .

2

V Praze, ve středu dne 14. listopadu 1900.

Praha

3

Číslo 315.

4 article

Na ranní a odpol. listy předplácí soi v Praze v sdministraci a měsíe ns čtvrt lota . . . . 8 K — s dvejí donášken na měsíe na čtvrt lota. . . . 7 K 50h ve Blislkáchi 2K no na měsíe a Peštou? a nte ss čtrrt lels . . . . 9 K ao s drojí sáešlken na r ia : . : nko

Pešta Praha

5 article Hospodářské obavy německé

Hospodářské obavy německé Do opojení z hospodářských úspěchů. jimiž se vykázati může Německo ve všech oborech průmyslového podnikání a obchodní expanse v posledních letech, padá hořká kapka za kapkou. V okamžiku, kdy německá horečka zakladatelská dostoupila své výše, kdy peněžní trh německý počínal si čím dále tím upjatěji k laskominám nových podniků. kdy z úřadních kruhů opělně ozvalo se, vy stražné volání — kde se vzala tu se vzala tíseň uhelná a zasáhla neurvale do nesčet- ných průmyslových závodů, Odpovídalo se sice z druhých stran zvy šováním všech možných surovin a tovarů ale nikdo si již netajil, že to nejsou známky zdřaveho stavu hospodářského. Zatím přihlásil se i stát se svými velko osadnickými záměry, s obrovským požadav kem na dvojnásobné rozmnožení válečného loďstva, obratně odůvodňuje nespočet millionů marek na ně nezbytnou ochranou německého obchodu zámořského. Bylo to v době, kdy nebylo jíž nijaké pochybnosti, že Anglie se zakousla veškerou svou brannou mocí v jižní Africe a nebude s to ozvati se jakkoliv na vzrůst válečného loďstva německého.

Německo Anglie jižní Afrika

6 article

Než našlo i Německo svou jižní Afriku; události čínské postavily je »v čelo« vojsk spojeneckých a počítalo-li se v Německu dříve potměšile, mnoho-li millionů liber sterl. Anglie již uložila v podniku proti republikám bur ským, naskytla se nyní Němcům příležitost počítati milliony marek, jež mizí na dálném Východě. Dostavila se půjčka 80mill. ve Spojených státech severoamerických, a říš skému sněmu, jenž se právě sestupuje, při- pravena předloha o potřebách čínské vy pravy do konce března 1901 okrouhlou část kou 153 mill. m. A tu jiz střízlivý Michl německý počíná si vzpomínati, že vlastně takové daleké zá mořské podniky jsou věcí velmi nejistoua zpochybnou, opakuje si, co už pohltila peněz a životů válka jihoafrická, co boj Ameriky s ostrovany na Filipinách, co zápas se Špa- něly o ostrov Kubu, porovnává německý podnik v Číně a shledává: že počty nějak nesouhlasí; že sázka jest obrovská a výhra jaksi mlhavá. »Tvrdá skutečnost«, čteme na př. v takovém rozumujícím listu německém »vypadá zcela jinak, než rozpočet na pa piře: místo očekávaných výher samé ztráty těžké, a nezbytné zklamání a vystřízl vční »davů« (l), jež se daly takovouto svě tovou politikou zaslepiti. Nechceme na zdař bůh zabírati, kde se dá co zabrati, a zapo menouti na pevnou půdu, na níž stojí Ně- mecko jakožto pozemní moc evropská .

Němec bůh Německo Afrika Anglie spojený stát Amerika Filipíny Špa Kuba Čína

7 article

Než toto jest jen jedna stránka něme ckého hospodářského rozjímání; jsou ještě zajímavé jiné stránky. Světová, zámořská politika německá bude míti i nadále potřeb zvýšení příjmů, nejpohodlnější a pro fiskus nejvýnosnější jest vedle daní nepřímých vý- nos cla. Ochranná cla průmyslová pomáhala zvelebení a nynějšímu znamenitému rozvoji průmyslu německého, zvýšená cla obilní došla souhlasu značné části zemědělců; až do nedávna tento prostý výpočet se osvěd- čoval, ale v poslední době i tuto počínaj vznikati rozpaky a obavy. Zajímavo, že v tá- borech obou: průmyslnickém i v táboře agrárním. Od některé doby počíná se totiž v Německu činiti rozdíl mezi průmyslníky agrárníky, již souhlasí s každým požadavkem vladním — a v tomto ohledu se mluvíva

Německo

8 article

i o kartelu průmyslu a zemědělství — mezi průmyslem a zemědělstvím nezávislým. O prvních má se za to, že v dorozuměnís vládou konají přípravy k obnově obchodních a celních smluv v r. 1903, že vyslovují po žadavky dalšího zvýšení cel jak na ochranu průmyslu, tak i zvýšení cel obilních, čí m však jedině se má dopomoc vládě ku zvýšení výnosu cel. Nedávno vyložili jsme v hospodářské rubrice, kterak čásť zemědělců v celní poli- tice německé a velikých clech obilních shle dává pravou příčinu nedostatku pracovníeh sil na venkově, stěhování z venkova do měst. zkrátka dokazuje, že co rolník na jedné straně získá o clo zvýšenou cenou obilní, t jinde ztrácí rozmnožením potřeb a náklad hospodářských. Rovněž z Bavor ozývá se silný hlas ne spokojenosti s posavadním vedením agrár ních vůdců, a napjetí dospělo až tam,že odbor bavorský vysloupil z ústředníh »bundu«, protože jej ovládají »junkeři«. kteří o pravé zájmy rolníků ni kterak se nestarajíl Než nejenom v kruzích zemědělských ostřeji ještě v kruzích průmyslových a ob chodních ozývají se hlasy proti dalšímu zvy šování cel čili proti rostoucímu fiska lismu celnímu.

Bavor

9 article

Velmi ostrého projevu dostalo se tyto dny tomuto směru ve schůzi průmyslníků. obchodníkův a zástupců obchodního loďstva, jež konala se minulou neděli v Berlíně a na níž stalo se usnesení zříditi »Jednotu pro obchodní smluvy«, jejíž účel vysloven by jednak přijatou resolucí, jednak navrženými stanovami. V resoluci vyslovili shromáždění. že posavadní soustava obchodních smluv byla hospodářským zájmům Německa na prospěch; že podstatná jejich změna by způ sobila vážné ohrožení širokých vrstev lidu- že jest nesprávno vázati si ruce minimálními sazbami při jednání o nové obchodní smlouvy a že jest tudíž nutno — má-li se uhájiti nynější stav — aby se utvořila jednota inter- essentů (bez ohledu na politické strany), jež by se starala o dostižení tohoto cíle.

Berlín Německo interessent

10 article

Jednota bude míti zapotřebí ročníh příjmu do r. 1903 nejméně po 200.000 m. protože hospodářské organisace, pracujíeí směrem opáčným, t. j. ku zvýšení celních sazeb, vydavají ročně 300.000 m. Z řečí při této příležitosti pronesených vyjímáme pouze nejnutnější. Proslulý Siemens pravil: Od uzavření posledních obchodních smluv učinili jsme veliké pokroky v průmyslu a obchodu, jsme přesvědčení, že o bcho d n smlouvy tyto jsou štěstím pro německé národní hospodářství. Přimlouvám se za konservativní setrvání v jejich směru a vyslovuji se proti odchyl- nému stanovisku velkoprůmyslníků, již jsou pro vysoká cla. Veškeré jmění německé říše činí asi 150 milliard m. Na zvýšení cel má zájem pouze majetek, representující asi 15 mill. m., tedy asi 10 všeho národního statku. Máme se proto vrhati do nejistých kombinací? Netřeba snad zvláště připomínati, že nový spolek znamená přiostření hospodář- ského zápasu vnitřního mezi skupinami do- sud vládnoucími a oněmi, jež se lekají je- jich dalších záměrů, t. j. značného zvýšen cel, zvláště obilních. Dle prostředků, jaké obě skupiny věnují ročně, aby získaly pro sebe veřejné mínění, jest mimo to patrno, že nejbližší tři leta v Německu budou pro hospodářské zájmy sousedních států plna zajímavého poučení. »Köln. Ztg.« praví, že vznikání téte nové jednoty jest důkazem, jak hluboko pro niká v Německu pocit hrozícího hospodář ského nebezpečl.

Köln Německo Siemens

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. listopadu. (K poměrů česko-polským ve Slezsku av Ostravě. »Nov. Těš.« a »Przegl. Polit.« otiskují provo lání ústředního volebního výboru polského v němž se po společném dorozumění a shodo volebního výboru polského i českého navrhuj pro Tésinsko za poslance do říšské rady dr Jan Michejda, advokát v Těšíně za kuri čtvrtou, a Jan Stwiertnia, starosta v Kyselově za kurii pátou. — Kandidátem za městskou skupinu Těšín-Frýdek Fryštát-Bohumín- Klimkovice jmenován na schůzi ústředního výboru českého i polského, konané v Těšíně, Ferdinand Resler sládek ve Frýdkuv na Při posledních obecních volbách v Mo Ostravě hlasovali, jak známo, Poláci s Něme proti českým kandidátům. Vůdcem Poláků byl v té věci architekt Badovský, jenž krátce n to zpronevěřil polské peníze a prchl do Vídně, kdež zatčen. Polský Národní dům, nedávno tepr dostavený, octnul se následkem toho v krisi bude snad exekučně prodán. Krakovský »G Nar.« uvažuje o tomto smutném zjevu a píše mimo jiné: »Polští politikové z Moravské Ostravý vykládají, že tam s Čechy jíti nemohou, po- něvadž Čechové počešťují Poláky. Snad . .

Michejda Jan Stwiertnio Resler Frýdkův Polák Badovský Čecho Praha Slezsko Ostrava Těšín Kyselov Frýdek Fryštát Bohumín Klimkovice Vídeň Čechy národní dům G Nara

12 article

Jsouť i mezi Čechy lidě zaslepení a krátkozraci Těžko však žádati také na Češích, aby se ch vali přátelsky k těm Polákům, kteří na jejich pokusy odpovídají ihned spolkem s největším nepřitelem Slovanstva. Nebyla by v takových poměrech lepší cesta dorozumění a dohody. která je vždy možná, cesta neutralnosti neb přiměři místo přátelství s nepřílelem Poláků Či věří politikové z Moravské Ostravy v trvalost svého spolku s Němci, kteří v oné krajiněse spolčují »dokonce i s Poláky«, jen aby potlačili Čechy? Bohužel ukázalo se v krátké době, jaký zisk kyne Polákům z politiky těch Poláků, kteř se spolčují s Němci proti Čechům . . .« V Praze, 11. listopadu. (Pokyn pře sčítáním lidu.) Nacionální spolek štyrský »Südmark« vydal poučení pro své přívržence. jak se mají chovati při příštím sčítání lidu, a mimo jiné upozorňuje na následující: »V kra- jinách ode dávna německých vyskytují se často slovanští dělníci neb služební, kteří, poněvadž nalezají chleba v německé kra- jině a žijí uprostřed zcela německého okolí, uživají přírozeně němčiny jako jazyka obeovacího. Budou-li tedy tito přistěhovalci vyzváni, aby se přiznali k německé obcovací řeči. nebude to dojista nijaký neslý chaný nátlak, nýbrž pouhé stan - vení skutečného fakta«. Tak vytištěno černě na bílém v nekonfiskované »Ostdeutsche Rundschau«.

Čecho Čech Polák Němec Ostrava Praha Ostdeutsche Rundschau

13 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné V Praze, 13. listopadu. Morálka civilisátorů. »Bapea BĚoMOcr« píšou o hrůzách které, konají. Němci v Čině Téžko, nemožno vysvětliti si, jak velmo cenětí diplomaté mohou ještě státi na tom, aby

Němec Praha Bapea BĚoMOcr

14 article

jim byli vydáni strůjcové vzpoury čínské proti Evropanům, kdyžtě ovropští vojáci v Čině tak nesmírně pokáleli evropskou civilisaci neslýcha- nými ohavnostmi, které jmenem této civilisace pášou. V Evropě pobuřovali se ukrutnostmi násilími, které Čiňané spáchali na missionáříeh a jiných cizincích, přišedších, aby jim vnuti svou víru a kulturu, jež Číňané hluboce nená vidí. Ale to vše je hlazení proti tomu, čeho Evropané dopouštějí se na Číňanech, jak o tom nyní den co den docházejí zprávy poštou i te grafem. Před junáckými kousky ně- meckých a jiných evropských ci- vilisátorů bledne junáctví baši- bozuků v Bulharsku a Kurdů v tu- recké Armenii a my soudíme, že celý kulturní svět má právo pohnati Německo Anglii k zodpovědnosti za skutky, kterými zha- noben celý civilisovaný svět. Němci a jich spo jenci v Číně dokázali, že Číňané jsou v právu. nazývaji-li Evropany »zrzavými barbary«. Zákony lidskosti jsou stejné pro všechny národy, pro Číňany jako pro Američany, pro Bury jako negry.

Evropan Čiňaný Číňan Němec Američan Evropa Bulharsko Německo Anglie Čína Bura

15 article

Za svou národnost V pruském okrese Miedzyrzeczi kandiduj Němci do říšského sněmu odrodilce polského probošta Krzesinského, jenž sám se za Něme vydává. Karakteristické pro způsobilost a vážnos kandidáta jest, že sama čásť katolické strany německé podporuje naděje polského národníh protikandidáta Chrzanowského. Krzesinski sám kandiduje ale pro sebe způsobem takovým, že musil arcibiskup poznaňský, Stablewski, zakro- čiti proti útokům na svou národnost. Učinil tak timto listem proboštovi: »V zájmu s vo- body volební mlčel jsem dosud o kandidatuře vaší; poněvadž ale zcela nepřístupnou formou ve veřejném shromáždění provokujete ducho- venské představené své a dovolujete si účinko- vati na voliče své klamnými závěrky, kteréž vyvozujete z jednání vrchnosti té, prohlašuji vám, že jednání vaše před voliči jest nelovální a že u katolického kněze vzhledem na církevní jeho povinnost jest i neslušné a politování hodné, Florian, arcibiskup poznaňský a hněz denský.« Toto zakročení arcibiskupa, byť jen nepřímé na prospěch kandidáta vlastní národnosti mohle by býti příkladem jiným prelátům, kteří k zá pasům svého národa proti cizáctvu jsou ze sa- mého opatrnictví hluši a slepi.

Němec Krzesinský Chrzanowský Florian

16 article

K zahájení říšského zněmu německého. Zejtra zahájen má býti říšský sněm ně mecký. Čekají se v něm prudké debaty o úvěrech na činskou výpravu, ačkoliv o jich konečném povolení nemůže býti pochybnosti. Ústřední ve- dení zásadně liberální strany, která jinak vládu podporuje, usneslo se již v říšském sněmu na vrhnouti dvě resoluce k čínské politice vlády V první resoluci té vyslovuje se z adostuči- nění nad politikou tou, ale kárá se opozděně schválení říšského sněmu, jehož spolupůsoboní ve věci té mělo býti dle ústavy vyžádáno. Ve druhé resoluci ujišťuje se, že afféra Posadow- ského není prý způsobilou, otřásti vírou v ne úplatnost vlády — že ale jinak v zájmu dobré pověsti vlády a nestranné správy nelze přípou- štěti, aby vláda od skupin interessentů přijí mala neb dokonce žádala prostředky k politické agitaci.

17 article

V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za e vdpolední . . . na z Vo úlialkách ns venkově rsaní číslo vdpolední- Inserát platí se hotově napíei Piedpisnoní a inssrty přijiin á sdmini strace v Hariapske ulici č. z. Tan nachízaji ss těk rešlake tiskárna a eapedice „ Márodnich Listě“ Rukopisy se nevracej

Hariapske ulice Tana

18 article Volební ruch.

Volební ruch. Z kruhu pražských pomooníků knihtiskařských bylo nám zasláno následující; Přihližejíce k nastávajícím volbám do říšské rady a s tím souvisíeím událostem, jež v orga- nisaci naší v posledních dnech se sběhly, pode- psaní členové Besedy Typografické a řádní při- slušníci organisace knihtiskařů v Praze poklá- dají za svou povinnost učiniti následující prohlášení: Protestujeme rozhodně proti zneužiti sboru důvěrníků knihtiskáren pražských k agitaeím strannicko politickým. Zřízení toto v organisaci naši má za účel hájiti odborné zájmy naše nikdo nemá práva zneužívati ho ke svým stran- nickým účelům; také mandát zvolených důvěr- níků nesahá za okruh zájmů čistě odborových.

Praha

19 article

S politováním pak přijali jsme zprávu, že předseda spolku našeho, kollega Karel Krunert, rozhodl se přijati od strany so- elálně-demokratické nabídnutou mu kandidaturu na poslance do říšské rady. Skutek tento z nynějších národnostních a politických poměr nemůže míti pro spolek a organisací naši žád- ných blahodárných výsledků. Neboť jen osoba kollegy Krunerta, jeho naprostá bezůhonnost, osvědčená rozvaha a střízlivost a zejmena zřejmá snaha jeho držeti se nad stranami, byly přičinou, že, ač jsme nesouhlasili se vším, co v posled- ních letech ve spolku se dělo, přéce běžné spory politické a národní až dosud nezasáhly plnou silou do řad naší organisace. Tomu, obá- váme se, nadále bude jinak. Již skutečnost, že kollega Krunert, přijav kandidaturu od jedné strany politické, vzdal se tím dosavadního svého postavení nad stranami a stal se tak rozhodným a nepokrytým stranníkem, musí otřásti důvěrou naší v naprostou nestrannost jeho a ohrožuje nemalé miře trvání dosavadních klidných po- měrů v našem sp lku. Také další okolnost, že kollega Krunert, jsa zvolen za poslance, musí by důležitý úřad svůj ve spolku po delší dobu ponechati osobě jiné, která by třeba plné dů- věry veškerého členstva nepožívala, vzbuzujev nás obavy před možnými hmolnými i mravním ztrátami. Avšak ať volba dopadne jakkoli, z udá- losti ji předcházejících vždycky vyplyne a po- trvá dosti podnětů, z nichž prýštiti bude pramen vzájemně nedůvěry a vzklíčí zárodek mnohých sporů. Proto podepsaní jakožto upřímní a roz- hodní přátelé našeho spolku, jehož prospěch a rozvoj je všem drahý, považují za svou po- vinnost, veřejně prohlásíti, že s kandidaturou kollegy Karla Krunerta za poslance do říšsk rady naprosto nesouhlasl. V Praze, dne 21. října 1900.

Krunert Praha

20 article Podepsáno 210 členů Typografické Besedy.

Podepsáno 210 členů Typografické Besedy. (Prohlášení toto, určené jen pro užší kruhy typo- grafů, zasláno bylo redakci odborného listu a orgánu spolku Typ. Besedy »Veleslavín« se žádostí za oti- štění. Tato však žádosti této nevyhověla. Avšak již před tím, dne 30. října, bez vědomí a vůle jeho pů- vodců bylo prohlášení to uveřejněno ve zdejším so- ciálně demokratickém denníku »Právo lidu«, jsouc provázeno poznámkami v tónu o nízkém stupni je- jich pisatele svědčícím. Aby i ti typografové, kteři »Právo lidu« nečtou, aniž měli příležitost obsah pro hlášení toho jinak seznati, s obsahem jeho se se- známili, a aby se předešlo všem křivým výkladům, musila býti hledána tato cesta široké veřejnosti.) Z Uhlířských Janovic. (Pův. zpráva.) Městská rada v Uhl. Janovicích ve schůzi své dne 5. t. m. konané, projevujíc souhlas svoj s dosavadním jednáním českého poselstva na

Uhl Veleslavín uhlířský Janovice Janovice

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. „Spelbindrové“. Volební obrázky americké. Podává Jos. E. Korn. (Cleveland O.) Slovo »spellbinder« bylo poprvé proneseno v době volební kampaně r. 1888 k označení člověka, jenž výkonem oratorním upoutal sv posluchače, a v onom roce bylo stranou jak republikánskou tak i demokratickou najato na tisíce takých řečníků, již byli s to k poslucha stvu promluviti řeči poutavou ve prospěch těch neb oněch kandidátů. Tito poutaví řečníci byl posláni do každého státu, do každinkého měst a v nynějším volebním zápasu presidentskěm ukázala se instituce »spellbinderů« velice důle žilou, neboť národ chce stůj co stůj něco sly šet, než přistoupí k volebnímu osudí. Veliká armáda těchto řečníků, již putují od města k městu, mluví ve dne i v noci, v prostorných síních i pod širým nebem, jest najatá za určitý plat, a má taký řečnlk padesát až tři sta dol larů týdenní mzdy, výše tato jsou slanoven dle schopností a reputace řečníka. Letos z tímto účelem najati byli i herci a deklamatoři poněvadž se prokázala výtečná jich kvalifikace. udržeti posluchačstvo v dobré míře a stupňo- vané náladě. Člověk, jenž dovede vypravovat šprýmovně udaje a uvěsti je v souvislost poli tickou, jest oběma stranami velice hledán. protože účinek na masy, způsobený jeho řečí jest mnohem větší sebe pádnějších argument řečníka, opírajícího se o statistická dáta, mo zolně sesbíraná, není-li tento s to, prošpikovati je jakýmsi humorem.

E Korn

22 article

Letos byla za účelem výcviku takých řeč níků otevřena zvláštní škola řečnická na úlraty »Tamany Hall«, vládnoucí koterie demokratické v Novém Yorku a jen několik málo lekcí o nejdůležitějších bodech demokratického programu dostačí, aby se krasomluvec vydal na cestu agitační. Spelibinderové jsou zásobeni fakty argumenty, jakousi kostrou přednášky, další roz- vinutí trapecových výkonů řečnických ponecháno jejich dovednosti. Hlavní věcí jest, aby byli prosti řečnické trémy, aby byli vyzbrojení přiro- Dee

Dee Nový York Tamana Hall

23 article

zeným vtipem a dovedli okamžitě a bystře po- stihnouti a zodpověděti otázky, jež jim byly mnohdykráte mezi řečí posluchačstvem kladeny Běda řečníku politickému, není-li s to ihned důkladně odpověděti. Pravý spellbinder doved přeplovati okamžité neočekávané vyrušení, b on dovede jedinou větou strhnouti celé poslu- chačstvo v jásot i nadšení, v době, kdy mu hrozí nebezpečí, že bude svatojistě vypiskán. V roce 1896 promlouval taký republikánský řečník ve prospěch Williama Mae Kinleye pře velikým shromážděním, sestávajícím ponejvíce z populistů. Promlouval o zásadní otázce stran měny. V okamžiku, kdy řečník pravil, že to není signatura vlády, jež činí z proužku papíru peníze, vyskočil jakýsi vytáhlý farmář s dlou- hým plnovousem, drže v ruce dollarovou ban- kovku a otázal se: Což pak udili tomuto proužku papíru cenu peněz, pak-li ne signatura vlády »Příteli«, pravil spellbinder okamžitě, » dejme tomu, že vláda vytiskne slovo ,seno“ na váš vous, myslíte, že by je vaše kráva žrala ?e Posluchačstvo po těchto slovech propukl v bouři potlesku, farmář zdrcen usedl na své místo a řečník nebyl více vyrušován. iove Jsou mnozí řečníci těšící se značné slávě mají-li však přednášeti řeč k neznámému poslu- chačstvu, tu jsou brzo v koncích a ředitelové volební kampaně jsou nuceni, jich po prvém pokuse odvolati.

Mae

24 article

V polovici kampaně v roku 1896 jeden z nejlepších republikánských řečníků pozbyl místa svého následkem zapomněnlivosti. Ubožák nebyl s to pamatovati si nejdůležitější jmena a číslice. jež vztahovaly se k jeho řeči, a za tím účelem nahlížel vždy do poznámek na proužku papíru Jednou byl vyslán, by promluvil na schůz dělnictva v New-Yersey, než právě osudnou ná- hodou před svým odchodem z domu se převlékl zapomenuv proužek s poznámkami ve svléknu- tém kabátě. Byl představen místním volebním odborem shromážděnému dělnictvu, o němž uevěděl, že mezi sebou tvoří několik politických frakcí, nýbrž domníval se, že promlouvá k poslu- chačstvu jednotné republikánské strany a prot

NewYersey

25 article

po starém způsobu jal se do nebe vynášet dobrodiní ochranné politiky a zlaté měny, stále se rozehřával až dospěl k oné větě, jež nikdy neselhala ve veřejných jeho řečích a povždy vyvolala salvy potlesku. »Přátelé«, pravil, přikročiv až na okra řečnické tribuny, »jeden z kandidátů presidentstv Spojených států v tomto roce jest vojínem, stát níkem a národovcem, jehož jmeno po věky vy slovováno bude dělníkem americkým v úctě vděčnosti, poněvadž zákon, jenž nese jeho jmeno pohybuje kola a páky vašich mlýnů a továren, a zaručuje vám dobrou mzdu. Tento muž stoj dnes před vámi, jako obhájce vaší věci, jak obhájce dělného lidu, by mu byla poskytnuta mzda u také výši, by mu bylo lze po lidsku žiti, a by tento lid byl placen dobrou měnou. Přiští pokolení amerického dělnictva budou žehnati tomuto muži, jehož jmeno jest —— jehoz jmeno jest —e Řečník marně hledá své zápisky v kaps svého kabátu — »příští pokolení amerického dělnictva budou žehnati (omuto muží — jeho jmeno jest . . .« řečník prodlužuje řečnickou fintu, a marně, marně prohledává kapsy.

spojený stát

26 article

»Jmeno tohoto velikého přítele lidu, tohot obhájce práv dělnictva jest —« »William Jennings Bryan«, pronesl jaký muž z gallerie. »Ano, pánové, William Jennings Bryan je onen vlastenec«, všecek pomaten přisvědčujo mluvčí. V okamžiku celé shromáždění vzplanul nadšením pro Brvana a ze všech stran zn heslo: »Pryč s Mac Kinlevem.« Lokální republikánský výbor byl u vytržen ale přes veškeré protesty nebylo více lze zjed nati příznivý obrat pro kandídáta strany repu blikánské, neboť posluchačstvo postihlo omy řečníka a posměšné výkřiky neustaly, pokud s schůze nerozešla. Protest, který ihned zaslán byl hlavnímu volebnímu komitétu, způsobil, že byl spellbinder tento ihned ze služeb propuštěn. V Indianopolis způsobil výkřik malého hocha, že jistý nejpopulárnější domokraticky řečník byl donucen opustit tribunu. Řočník vy kládal se zvláštní neobrožeností a silou, že děl- nictvo celých Spojených států žádá volné ražení stříbrné měny, načež se pustil do podrobných argumentaci. »Byl jsem zpraven druhou stranou,že i zde v Indianopolis jest velký počet szlatých mužů« — přívrženců zlaté měny. Včerejšlho večera bylo mi promluviti k shromáždění pět tisíc dělného lidu, všichni byli pro volnou stří- brnou měru, a domnívám se, že i všichni zde shromáždění jsou jejími přivrženci, a proto se táži, kde jsou »zlatí mužový. «2.

Jennings Bryan Brvan Mac Kinlev Indianopolis William Jennings Bryan

27 article

»Jsou v práci« — pronesl zvonivý hlásek hošíka z gallerie. Tento výkřik způsobil takový frenetický smích v celém sále, že se řečník marně namáhal pokračovati a proto opustil sín za posměchu posluchačstva. V téže kampani volební byl muž, jenž promluvil více než tisíc politiekých řečí a jenž posud nikdy nebyl uveden do úzkých nějakou nahodilou otázkou, leč přičiněním mladé továrn dělnice uveden do takových rozpaků, že ne- mohl v řeči pokračovati. Republikánský národní komitét poslal jej do Newarku N. J., by oslovil shromáždění délníků a dělnic v jisté hudebn síní. Hovorný spellbinder významným hlasem gesty velikého řečníka počal otázkou:s ion »Přátelé, táži se vás, znáte otázku o vol- ném ražení stříbrné měny? V sále hrobové ticho. Řečník uměleckou pauzu hledí k vůl effektu co nejvíce protáhnouti. Néž mládá děl nice, sedíci v postranní loži se pozvedla a ve lice srozumitelným a jasným hlasem praví k řeč níkovi: »A znáte vy ji ?e Účinek repliky fenomenální. Vše applauduje kurážné dívce. Řečník na tribuně zbledl jako stěna. Tisíce hlasů jej vyzývá, aby odpověděl otázku vysvětlil. Odpověď se mu nechce dařiti. Řečník zadními dveřmi opoušti síň a žádá dru- hého dne, aby pro zbylek kampaně volební vy sílán byl pouze do schůzí farmářů. V posledním volebním období chtěl jisty spellbinder vydělati dvojitou mzdu, mluviv za obě strany, než při druhé svoji přednášce osoby a dáta tak si popletl, že promluvil v demokra- tickém shromáždění červenou republikánskou

N J Newark

28 article

řeč. Jen rychlým útěkem ušel tělesné pohromě. ale druhého dno propustily jej obě strany. Za volební kampaně v roce 1897 byl re- publikánský volební výbor v Novém Yorku po- žádán klubem hluchoněmých za nějakého řeč- níka, jehož řeč by jistým členem klubu byla za tepla tlumočena do řeči známének a pokynů, atu byl na vyznačené místo vyslán nejlepší spel- binder, jenž byl k disposici, než bylo však opomenuto připraviti jej na druh posluchačstva, a poněvadž se řečník poněkud omeškal, tu ne- zastal v sále tlumočníka ani svolavatele schůze. Sál byl pln dychtivých posluchačů, a poněvadz nikdo nemluvil, tedy náš řečník vystoupil na tribunu a jal se omlouvati, že přichází poněkud pozdě a počal pak svou řeč: Mluvil s pathosem. podával nejlepší, humor a sarkasmus se stři- daly, avšak mrákoty se o něj pokoušely, když nejpádnější jeho argumenty nevyvolaly souhlasu, jiskry jeho humoru nepotkaly se s úsměvem, když pausy po důležitých projevech oratorních minuly bez pollesku, tu konečně — právě, když se tlumočatk s výborem svolavacím vraceli, — vysilen shroutil se na židli nejsa s to pro- nésti jediného slova. Po nějaké chvíli však vše se vysvětlilo a řečník opakoval svou řeč, jež ihned ulumočená, provázena byla bouřlivým úspěchem.

Nový York

29 article

Instituce »spellbinderů« nabývá v Americe půdy, lid si rád poslechne pěknou řeč a chc se dát informovati, a třeba i spellbinder ne- zviklal přesvědčení té neb oné strany, a třeba i by různě frakce byly v posluchačstvu zasfou- pony, tedy přece není slyšet, že by vzešly v schůzích rvačky a pranice, protože vůdcové stran v těchto shromážděních se ostýchají vésti první ránu a započiti různice. Byl jsem přítomen mnoha takovým' schůzím, slyšel jsem řečniti nejprvnější muže v soustáti. posluchačstvo bylo co nejpestřejší, byli tam re- publikáni, demokraté, populistě, tempereneláři, prohibistě, anarchistě, červení i modř/, všechny barvy, všechny odstiny, všechna náboženství vše národnosti, — ale vzorný pořádek bez tla- čenice, ač tam bylo 25.000 lidí, ponévadz každý jednotlivec byl volný muž a gentlemen.

Amerika