1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v pátek 2. července. 1909.
Praha
4
article
Moranní avečerní liety
předplácí se
V Praze v administracii
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
čsle
na atvrt ieta : . . . 7 K 62h
ve fllálkáel
na měslo. . . . . . 2 K 30
Poštour
Ba rieti : . . . Keni
a dvojí zásilkou
na
Ba čivrt ieta; . . k o
Praha
Keňa
5
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Sociálně-demokratická akce proli obstrukci.
z Vídně, 2. července. Sociální demokralé
odhodlali se tedy pilné návrhy českých agrárniků
a slovinských klerikálů, jejichžto přiznaným úče-
lem jest zmařiti projednání obchodní smlouvy
rakousko-uherské a zmocňovacího zákona ob-
chodně politického, jakož i některých jiných
předloh vládních, nikoliv však úplně, nýbrž
jenom v nynějším zasedání letním a za nynější
vlády protičeské a protislovanské, potírati pilnými
návrhy. Již v listě ranním zaznamenali jsme
pochyby, které se pronášejí ve příčině zdaru
této protiakce sociálně-demokratické v táboře
německém.
»N. Wr. Tagblatt« oznamuje po té stránce
»Jest otázkou, zdali sežene se pro zákony ob
chodně politické potřebná dvoutřetinová většina.
N Wr
Vídeň
6
article
Bylo dokonce včera vypočítáno, že se nenajde,
poněvadž vláda nesežene potřebných 340 hlasů
Kdyby tedy nakrásně sněmovna vyřídila 61
pilných návrhů obstrukčních, nebylo by tim
prakticky dosaženo ničeho, naopak potírači slo-
vanské obstrukce by spolupomohli uskutečniti
politicky konečný cíl slovanské obstrukce. D-
kazem toho jest úvaha, která byla včera večer
ventilována poslanci česko-agrárními, totiž my-
šlenka, aby na prospěch sociálně-demokratických
pilných návrhů ve příčině obchodně politického
zákona zmocňovacího slovanské návrhy obstrakční
byly odstaveny (jest míněno snad, aby byly
odvolány, neboť od éry Vettrovy se mohou pilné
návrhy jenom odvolati, nikoliv odstaviti) a dala
přednost sociálně-demokratickému pilnému návrhu
a takovým způsobem hlavní biíva obstrukce
svedena byla na terén, který byl vymezen na
prospěch zákona obchodně politického. Všechny
tyto momenty dosvědčují, že v nynější chvíli
v rakouském parlamentu vše se nalezá ve
varu.«
Pilný návrh na reformu voleb do českého
sněmu.
Z Vídně, 2. července. Poslanci Modrá
ček, Seliger a soudr. podali dnes ve sně-
movně pilný návrh, kterým se vláda vyzývá.
1. aby sněm království českého svolala nej-
později v měsící září, 2. aby mu podala ne-
prodleně osnovu zákona, zavádějícího všeobec-
né a rovné právo hlasovací do sněmu českého,
3. postarala se o to, aby osnova ta projednána
byla co nejrychleji. Vyjednává se nyní o to, aby
tomuto návrhu sociálně-demokratickému zaji
stilo se prvenství mezi všemi pilnými návrhy
dosud podanými.
Pilná
Seliger
Vídeň
7
article
K volbám do delegací.
Z Vídně, 2. července. Čeští sociální demo-
kralé z Moravy ustanovili svým kandidátem pro
volbu do delegaci posl. redaktora Tomáška.
Veto Českého klubu.
Z Vídně, 2. července. Posl. Maštál ka
podal dnes jménem Českého klubu veto proti
přikázání předlohy o výstavbě několika lokálníc
drah železničnímu výboru bez předchozího prv-
ního čtení. Český klub uznal, že předloha ta,
kterou se prostě ignorují staré a důležité po-
třeby české po místních drahách, jest přímo pro
vokací českého lidu v království českém.
Vyjednávání Slovinců a Chorvatů s Vlachy.
Z Vídně, 2. července. Klub liberálníeh
Slovinců a Chorvatů konal dnes schůzi, ve kte-
réž usneseno. zejtra zahájiti s Vlachy společné
vyjednávání na straně jedné o zřízení slovinské
a měšťanské školy v Terstu, na druhé straně
o zřízení právnické fakulty vlašské v Terstu.
Klub vyzve klub slovenský (klerikální), jehož
předsedou jest dr Šusteršič, aby se k akci té
připojil a kdyby odepřel připojiti se, rozpadne
se společný svaz obou jihoslovanských klubů
Taktika německých stran.
Z Vídně, 2. července. Křesťansko-sociální
svaz a německé strany měly dnes o polednách
společnou poradu o svém taktickém postupu ku
pilným návrhům. Usneseno: 1. pilné návrhy.
Tomášek
Posl
Slovinec
Chorvat
Vlach
Šusteršič
Vídeň
Morava
Terst
Český klub
sociální svaz
8
article
podané dnes sociálními demokraty, nepodporo
vati. 2. Naléhati, jako dosud, aby záležitosti ho-
spodářské, zvláště pak obchodní smlouva rakou-
sko-rumunská, zákon zmocňovací atd. projed-
naly se způsobem normálním, to jest dány byly
na jednací pořad a schváleny prostou většinou.
3. Vyčkati, jak se věci vyvinou a jak se vytváři
do konce příštího týdne. Kdyby do té doby ob-
strukce zažehnána nebyla, naléhati, aby parla-
ment neprodleně byl odročen.
Uvilání císaře Viléma v českém městě.
Z Vídně, 2. července. Německý císař při-
jede, jak povědomo, na císařské manevry, které
se konati budou v prvních dnech září na Mo
ravě. 8. září přijede do Jihlavy, odkud se ode-
béře automobilem do Velkého Meziřičí, kdež se
ubytuje na zámku hr. Harracha. Tam bude
také slavnostně uvítán obecním zastupitelstvem.
Vítací řeč promluví starosta p. Čermák.
Obecní zastupitelstvo jest české a pan Čermák
meškal ve Vídni, aby pojednal s českými po-
slanci ve přičině českého proslovu. Přáním obec-
ního zastupitelstva velkomeziříčského jest toliž,
aby pan Čermák mluvili počal česky, německy
pokračoval a skončil česky provoláním slávy ně-
meckému císaři. — Tak oznamuje »N. Fr. Pr.«
Hr. Kinský nejvyšším štolbou.
Z Vídně, 2. července. (K. k.) Hr. Ferdinand
Kinský složil ve své hodnosti nejvyššího štolby
v 91/2 hod. přísahu do rukou císaře. Při tom
intervenovali první nejvyšší hofmistr kníže Mon-
tenuovo, ministr zahraničních záležitostí sv. p.
Aehrenthal a jako zástupce nejvyššího komořího
hr. Gudenuse generální pobočník hr. Paar.
Vilém
Harrach
Čermák
Kinská
Aehrenthal
Gudenus
Vídeň
Jihlava
Francie
Hradec
9
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 2. července. (K. k.) »Wr. Zig
oznamuje: Císař udělil za záslužnou činnost př
stavbě turské dráhy řadu vyznamenání, mezi
jiným propůjčil odborovému přednostovi Mille
mothovi komturský křiž řádu Frautiška Jusefa
s hvězdou. — Císař propůjčil soukromému
honorovanému docentu na české technice v Praze
dru Jindřichu Uzlovi titul mimořádného pro-
fesora na této vysoké škole. — Cisař propůjčil
listovnímu krajského sondu v Kutné Hoře Voj-
těchu Řihovi, odcházejícímu na vlastní žá-
dost do trvalé výslužby, zlatý záslužný křiž
s korunou.
Ministr vnitra jmenoval místodrži-
telského tajemníka Richarda Kropáče, vreh.
okresní komisare Gustava Boučka a Julia
Hübnera, jakož i mistodržitelského tajemnika
dra. Františka Horáka okresními hejtmenya
okr. komisaře Jana Černého mistodežitelským
tajemníkem v Čechách. — Dále jmenoval okr
komisaře v Čechách Rudolfa Sobotku, B-
humila Beyorla, Jindřicha Wallenfel sa,
Jaroslava Maydla, Bohumila Jiru, Rudolfa
Košatku, Jaroslava Řeháka, Adolfa No-
váčka, Antonína Picela, Jindřicha W olfa,
Karla Bernreitera, Heřmana Šlechtu,
Ladislava Novotného, dra. Františka Gu-
sehalla, Františka Grohmanna, dra.
Uzel
Kropáč
Bouček
Hübner
Horák
Černý
Sobotka
Wallenfel
Maydl
Bohumil Jir
Košatka
Řehák
Adolf no
Picel
W olfa
Bernreiter
Heřman Šlechta
Novotný
František g
Grohmann
Vídeň
Praha
Kutná hoře
Čechy
Frautiška Jusef
10
article
Karla Schrama a Josefa Schöbla vrch-
ními okresními komisaři. — Povolil v dohodě
s ministerstvem financí a obchodu změnu sta-
nov, na níž se usnesla valná hromada akcionářů
akciové společnosti »Akciová společno t
v Praze k vyrábění vápna a ce-
mentu« (Akciengeselschaft zur Kalk- und Ce-
menterzeugung in Prag) dne 18. března r. 1909.
Společnost bude se nazývati »Berouns ká
akciová cementárna a vápeni ce«
(Berauner Aktien-Cementfabrik und Kalkwerke)-
Ministr veřejných prací ustano-
vil řádného veřejného profesora na báňské vy-
soké škole v Lubně Rudolfa Jellera na dobu
běžného pětiletého funkčního období členem zku-
šební komise pro druhou státní zkoušku odborné
školy hutnické na zmíněné vysoké škole.
Z Vídně, 2. července. (K. k.) »Wienen
Ztg.« sděluje: Ve stavu lékařů tabákových to-
váren byl jmenován: sekundární lékař všeobee
okresní nemocnice v Kutné Hoře dr. Přemysl
šl. Tardy lékařem tabákové továrny třeti třídy
v Sedlei s honorářem, odpovídajícím služnému
civilních státních úřadníků XI. hodnostní lřidy
Schram
Schöbl
Jeller
Wienen Ztg
doktor
šl
Tarde
Praha
Vídeň
Kutná hoře
in Praga
soký škola v Lubno
Berauner Aktien
Cementfabrik und Kalkwerke
12
article
Arcivěvoda Bedřich v Paříši.
Z Paříže, 1. července. (K. k.) U rakousko-
uherského velevyslance Khevenbüllera konala se
dnes na počest arcivévody Bedřicha, přibyvšího
sem z Madridu, snídaně, jíž zúčastnili se kromě
arcivévody nejvyšší hofmistr hr. St. Quentin a
pánové z velevyslanectvi. Arcivěvoda odjel večen
do Vídně.
Proli spiklencům v Srbsku.
Z Bělehradu, 2. července. - Ministr vojen-
ství navrhl králi, aby všechny důstojníky, kteř
se zúčastnili zavraždění krále Alexandra a krá-
lovny Dragy, odstranil z armády. Tito důstoj-
níci, počínaje setníkem, budou dáni do pense,
nadporučící a poručici by se jmenovali vojen-
skými úřadníky.
Z Bělehradu, 2. července. (K. k.) Napjetl
které trvá mezi princem Jiřím a skupinou spi-
klenců, zhoršilo se v poslední době v té míře,
že jest obava před vážným konfliktem. K tomu
zejména přispělo pensionování majora Oka no
viče, který krátce před tím utkal se s prin-
cem Jiřím v ostré slovní potyčce. Spiklenci se
snaží, aby dalším zápletkám zabránili odcesto-
váním prince Jiřího do ciziny. Jak se proslýchá,
byla učiněna ministrem vojenství opatření proti
možným případům.
Bedřich
Arcivěvoda
Jiří
Paříš
Paříž
Madrid
St . Quentin
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
13
article
Kanada pro britskou nadvládu na moři.
Z Londýna, 2. července. (K. k.) Na ho-
stině, jež byla včera za příčinou »kanadského
dne« uspořádána v mezinárodní výstavě, pro
nesl generální guvernér kanadský Earl of Gre
řeč, v níž pravil, že kanadský premiér ministn
sir Wufrid Laurier měl vlce než pravdu.
prohlásiv, že Kanada poskytne, bu-
de-li toho třeba, k zachování an-
glické námořní nadvlády svůj po-
slední dolar. Státní tajemník osad Earl of
Crewe tlumočil naději, že nastávající konfe-
rence povede k takové obraně říše, že Anglie
bude s to čeliti v dané době každému ne-
bezpečí.
Rakousko-francouzské zdvořilosti.
Z Paříže, 1. července. (K. k) »Temps«
konstatuje s upřímným povděkem, že vídeňské
listy psaly o vyznamenání Falliěra velmi vlídným
tónem vůči Francii. Tento skvělý důkaz eourtoi-
sie má skutečně politický význam, na nějž třeba
právě za nynějších poměrů zvláště poukázati.
Wufrid Laurier
Temps
Kanada
Londýn
Anglie
Rakousko
Paříž
Francie
Earl of Crew
14
article
List zmiňuje se na to o sprostředkujícím zakro-
čení Rakousko-Uherska ve francouzsko-německém
sporu o Marokko a zejmena o přátelském jed-
nání, jež projevovala rakousko-uherská diplomacie
vůči Francii v uféře casablanské. Též osobní
vliv cisaře a krále Františka Josefa působi
tehdy smířlivě na císaře Viléma a Francie
osvědčila opět v balkánské krisi politiku, vychá-
zející Rakousko-Uhersku vstříc. Tato vzájemná
důvěra Rakousko Uherska a Francie může míru
účinněji posloužiti než všechny smiřovací kam-
paně. Rakousko-Uhersko a Francie měly by býu
spojovacími články mezi trojspolkem a dvojspol-
kem a proto mají styky Francie a Rakousko-
Uherska rozhodující zájem pro budoucnost
Evropy. Též jiné listy rozepisují se sympaticky
o vyznamenání presidenta Fallira a poukazuj
při tom na smířlivou intervenci Rakousko-Uherska
ve sporu o Marokko.
Zeppelinovy vzducholodi pro Švédsko.
Ze Štokholmu, 1. července. (K. k.) »Afton
bladet« může sděliti z nejlepšího pramene, že
švědská vláda otázala se hr. Zeppelina, dodal-li by
Švědsku dvě vzducholodi. Hrabě Zeppelin odpo
věděl prý kladně.
Kritická sitnace v Persii.
Z Teheranu, 1. července. (P. t. a.) 200
Backťarů táhne z Kumu do Karidahu. Chtějí
se spojiti s revolucionáři. V hlavním městě jsou
všechy obchody uzavřeny. Ministerstva zaslavila
svou činnost. Obyvatelstvo z města odchází
Kazvinští revolucionáři zaslali cizím vyslane-
ctvím protest vzhledem k ruským důstojníkům
a kozácké brigádě. Činí Rusko zodpovědným z
nastávající krveprolití. Revoluční propaganda
působila podstatně na vojsko šachovo. Kozácká
brigáda není již spolehlivou. Revolucionáři vě-
nují ji tudiž v první řadě pozornost. Všude
František Josef
Vilém
Fallira
Zeppelinův
Zeppelin
RakouskoUhersko
Maroko
Francie
Rakousko
Rakousko Uhersko
Uhersko
Evropa
Švédsko
Štokholm
Persie
Teheran
Kuma
Karidah
Rusko
Backťar
16
article
dání.
agituje se prudce proti Rusku a proti všemu
ruskému. Revolucionáři očekávají, že oddíl Fi-
dajů, vytrhnuvší včera a děly z Roštu, se
s nimi spojí k rozhodnému pochodu na Te-
heran.
Adresa finského sněmu.
Z Helsingforsu, 1. července. (K. k.) Zemský
sněm schválil, dříve než odebral se na prázd-
niny, adresu caru Mikuláši, sepsanou komiší pro
základní zákony, v níž žádá za zrušení zákona
o nové úpravě smlouvy stran finských záleži-
tostí, vydaného v červnu a v níž poukazuje na
hlavní dějinné momenty v rozvoji právní situace
Finska, s níž dle názoru zemského sněmu by
se svrchu zmíněný zákon nesrovnával.
Abdul Hamid v obžalobě.
Z Cařihradu, 2. července. Vojenský soud
skončil vyšetřování o posledních událostecha
usnesl se pohnati Abdula Hamida před
státní soudní dvůr. Vláda staví se roz-
hodně proti tomuto rozhodnutí.
Turecká sněmovna pro zřízení světového
parlamentu.
Z Cařihradu, 1. července. (K. k.) Sně-
movna schválila návrh, uložiti parlamentní de-
putaci, odebravší se do Londýna, aby navrhl
zřízení světového parlamentu, d
něhož by bylo voleno po pěti dele-
gátech parlamentů všech zemí,
aby parlament tento rokoval o zá-
ležitostech, společných celém
lidstvu. Světový tento parlament má mll
své sídlo v Cařihradě nebo v některém jiném
městě.
Po čilé debatě bylo skončeno první čtení
osnovy zákona o stávce. Ministr vnitra prohlási
dělnické syndikáty za škodlivé, protože by bojo-
valy proti cizím kapitalistům. Arménšti poslane
tlumočili socialistické názory. Sněmovnas
usnesla zakázati v zásadé délníkům obecně pro-
spěšných podniků zřízování syndikátů. Další de
bata byla odročena na pozejtří.
Hamid
jítputac
Sněmovnas
Rusko
Helsingfors
Finsko
Cařihrad
Londýn
car Mikuláš
17
article
Krétská otázka.
18
article
Z Londýna, 30. června. (Pův. zpráva „Nár
Listů“.) Poslední ofieiální zprávy potvrzují te-
legramy, které jsem vám zaslal v poslednícl
14 dnech. Posud nic nedovedlo zviklati pevné
odhodlání Anglie, dodržeti slovo, které daln
před rokem Řecku a Krétě.
Ministerský předseda Asquith a sir Edvard
Grey nepřikládají žádného významu odchodu
hrstky mezinárodního vojska. Záleží především
na tom, aby velmoci neučinily nic, co by mohlo
způsobiti nebo omluviti vzpouru Krěťanů. Je
však jisto, kdyby po odchodu mezinárodního
vojska Kréťané zahájili jakoukoli akci, která by
mohla způsobiti sebe menší změnu statu quo.
že by velmoci vylodily své námořnictvo, obnovily
pořádek a usadily se na ostrově na neurčitou
dobu,
Vláda anglická v dohodě s ostatními ochran-
nými mocnostmi soudí, že nynější doba nen
vhodná k nestranným rozhovorům mezi velmo-
cemi a Tureckem, aby postavení Kréty bylo de-
finitivně upraveno. Mysli jsou nyní příliš po-
drážděny stejně v Cařihradě, jako na Krétě
v Athénách. Kromě toho, ať je program Ture-
cka jakkoli umírněný, jistě bude se snažiti, aby
byla upevněna suverenita sultánova a obnovena
některá theoretická práva, která Porta skutečně
ještě má.
Asquith
Kréťan
Port
Londýn
Anglie
Řecko
Kréta
Turecko
Cařihrad
Atény
Edvard Grey
19
article
To znamenalo by krok nazpět a Kréťané,
kteří zasluhují sympatie křesťanských národů.
by ztratili některé výhody, jež pro ně mají nej-
větší cenu.
Čiyři ochranné mocnosti soudí, že je nyní
dobře, zachovati stůj co stůj status quo, že se
nemá způsobiti rozhořčení ani na straně ture-
cké, ani na straně krétské, že se musí ponechati
událostem volný průběh. Zdali přišti události
potvrdí správnost rozhodnutí ochranných vel-
mocí, nelze posud předvídati. Zatím budou čtyři
staniční lodi zakolveny v přístavu kanejskéma
na první znamení vystoupí námořnictvo a voj-
sko na ostrov.
Sluší podotknouti, že veřejné mínění angli-
cké zůstává úplně lhostejným k této otázce, která
20
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
vočerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a expedico
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejí.
21
article
je přece velmi důležitá a z ní by mohly vznik-
nouti vážné zápletky evropské.
J. Goudurier.
Turecko chystá se k válce.
Z Berlína, 2. července. Ze Soluna sděluje
se »Berl. Tgblitu«, že ve 3. armádním shoru
učiněny poslední přípravy, aby vše bylo poho-
tovo pro válku proti Řecku. Z Monastýru sdě-
luje se, že dělostřelectvo jest připraveno k od-
chodu na hranice řecké. Jsou pověsti, že se
tam odebéře ještě dnes.
Řecko prý nezbrojí.
Z Alhén, 1. července. (K. k.) »Agence
d' Athěnes« prohlašuje opětně, a to způsobem
co nejformálnějším, za tendenční pověsli, uve-
řejněné v jistém cařihradském listu, o domnělém
zbrojení v Řecku a o najímání dobrov olníků
pro řeckou armádu.
J Goudurier
Berl
Athěnes
Turecko
Berlín
Řecko
Alhény
Soluna
22
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Lukacs ve Vidni
Z Vídně, 2. července. Lukacs bude dnes
císařem opětně přijat ve slyšení, ve kterém mu
panovník sdéli svoje rozhodnuií.
Z Vídně, 2. července. Lukaes byl dnes
o polednách přijat císařem ve zvláštním slyšení,
které trvalo jednu hodinu. Lukacs do Pešti ne-
pojede. V maďarských politických kruzích se
ujišťuje, že nestalo se ani dnes žádné rozhod-
nutí panovníkem. Lukacs po své audienci se ode-
bral k bar. Aehrenthalovi.
Lukaos a strana neodvislosti.
Z Pešti, 2. července. (K. k.) Jak „Pester
Lloyd“ oznamuje, prohlásil šl. Justh včera
večer v klubu strany neodvislých: Nejdůležitěj-
ší událostí dnešního dne jest, že zjednán byl
úplně mir mezi mnou a Košutem. Naše ná-
zory nyní úplně souhlasí, a pravím, že mů-
žete následovati Košuta se vztýčenou hlavoua
s klidným svědomím.
„Az Ujszag“ prohlašuje, že bylo těžkým
porušením povinnosti stranou neodvislých, od-
mítla-li důvěrníka králova bez dostatečného jed-
nání. Výsledek toho jest, že nemáme nejen
žádné parlamentni vlády, nýbrž že nyní nemů-
žeme ani žádnou obdržeti.
„Pesti Naplo“ praví: Jest nesporno, že
Lukacs mohl, nikoliv na vlastní zodpovědnost,
nýbrž z rozkazu Jeho Veličenstva, prohlásiti,
že audience Košuta a Justha jsou zbytečny.
Jeho Veličenstvo vidélo v Lukacsovi svého vy-
slance, jejž strana neodvislých po stránce for-
mální a meritorní urazila. Dnešní bryskní pro-
hlášení Lukacsovo jest prostou odpovědí na
urázku.
Lukaes
Lukacs
Pester
Justh
Košut
Ujszag
Pest Napnout
Vídeň
Pešť
23
article
„Budapesti Hirlap“ promlouvá o pravdě-
podobném vyhlédnutí Lukacse za ministerského
předsedu, prorokuje mu malý úspěch a praví,
že každá parlamentní strana jej odmítá. Ne-
myslíme, praví list, že Lukacs bude míti odvahu
k takovému bezvýslednému podniku. List stra-
ny lidové „Alkotmany“ píše: Není ještě nikte-
rak jisto, že Lukaes bude ustanoven minister-
ským předsedou. Kdyby se tak stalo, pak bude
tím vinna jen skupina Justhova, protože nechtěla
vyčkati přirozené smrti koalice. „Budapest“ od-
mítá výtku, že zodpovědnost za nezdar Luka-
csův dlužno přičísti straně neodvislých. Situace
Lukaesova by se nebyla změnila, kdyby byl
mohl před schůzí výkonného výboru jednati sji-
nými vůdčími muži strany neodvislých. Jeho
plně moci byly totiž úplně vyčerpány. Neměl ni-
čeho jiného co říci, než co řekl Košutovi. Po
schůzi výkonného výboru jednal celou hodinu
se státním tajemníkem Tóthem. Na jeho přímou
výzvu, aby projevil ochotu, nemohl Lukacs ni-
čeho odpověděti, neboť neměl plné moci.
Kristoffy u následníka.
Z Vídně, 2. července. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje, že včera večer bývalý ministr vnitra v ka-
binetě Fejérvárově Josef Kristofty se odebral do
Vídně a že bude dnes přijat následníkem trůnu
arciknížetem Františkem Ferdinandem ve slyšení.
Justhův
Košut
Tóth
Josef Kristofta
František Ferdinand
Budapest
Luka
Vídeň
Francie
Lukacs
Budapest Hirlap
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, s datem dneška.
Prší, nemilosrdně prší a myslím, že dřiv
nepřestane, dokud dobrotivé nebe nevyroní
všechny své slzy — nad ubohými abiturienty
kteří v nejbližších dnech usednou u stolů ze-
leným suknem potažených (ó, jak příjemnější je
sukno billiardu!), aby odpovídali na zvědavé
otázky maturitní komise a hlavně pánů in-
spekterů.
Je zrovna k neuvěření, jak se může někdo
stát inspektorem — to je prosím asi VI. třída
hodnostní — a neznat takové všeobecně známé
věci, že až člověk trne, nač na všechno pan
inspektor se musí ptát.
Vzpomínám, do jakého úžasu přivedl mne
při maturitě za proslulého latináře a řečtináře
vyhlášený jeden inspektor . . . Už je chudák
na pravdě boží a zbyla tu jen po něm grama-
tika jazyka latinského, které už deset let se ne-
užívá, poněvadž latina od té doby valně se
změnila — ale jaké ten měl mezery ve svých
vědomostech ! —
Co prý je to coniugatio periphrastica activa
a passiva . . . se mne ptal! Řekl jsem mu,
že právě v jeho výborné mluvnici je ta věc
znamenitě vyložena a že bych neumělými slovy
svými setřel jen přesnou jeho definici, ale
z nepochopitelné skromnosti odmitl můj kompli
ment a houževnatě trval na tom, abych mu to
objasnil.
Praha
25
article
Stvořil jsem tedy vlastní definici, tak ori
ginální a komplikovanou, že pan inspektor usta-
vičným vrtěním hlavy dával na jevo, že nestačí
chápat, kde se ta všechna učenost v docela
obyčejném oktavánovi nabere, a pan třídní zou-
fale na mne mrkal, abych už pro boha mlčel
a nechal trochu obdivu inspektorova taky pro
jiné, neméně zasloužilé abiturienty.
Jak pak teprve pan inspektor koukal, když
mně dal z Ovida ono překrásné, zejmena v če-
ském překladu srozumitelné místo, kde si Nioba
rve vlasy nad zkázou svých dětí.
Byl jsem vždy zastancem volného, hodně
volného překladu, kterým se vystihuje spíše, ee
si básník myslil, než co psal a proto přebásni
jsem Ovida tak dokonale, že do jeho knihy
»Melamorfos« přibyla metamorfosa z Orasu
nová a tak působivá, že by jisté Niobě zni
byly znova narostly vlasy.
Panu inspektorovi se to podle všeho tuze
líbilo, neboť interesoval se velice o rodinné po-
měry Nioby a ptal se mně, kolik prý měla synů
a dcer a jak se ty dětičky jmenovaly?
Bože mě netrestej — jsou to nápady ! Ji
se nevyznám dobře ve svých dětech a mám
nosit v hlavě matriku čtrnácti dětí nějaké paní
Nioby!
Že se z hochů nejmenoval žádný František
a z děvčat žádná Božena, to jsem skoro sji
stotou mohl říet, ale netroufal jsem si, poně-
vadž inspektoři pro negativní vědomosti nemaji
dosti smyslu. Ostatně byl tak lnskav a aby mě
zahanbil, sám si na všechna jména vzpemnšl.
poněvadž je měl ve svém poznámkovém vydání
Niob
Ovid
Bož
František
Božena
26
article
Ovida, které jen nedopatřením se nedostalo do
mých rukou.
Ohledně Catiliny dostali jsme se s panem
inspektorem trochu do diskusse; on se domní-
val, že spiknutí toho člověka popsal Sallustius
Crispus, a já zase určitě tvrdil, že psal o něm
Caesar ve »Válce občanské«. Na konec mě
trochu popletl, tak že jsem Cicerona důsledne
nazýval Kikeronem a považoval ho za Řeka.
Ale to už na výsledek zkoušky nemělo pra-
žádný vliv.
Řečtina šla ještě hladčeji než latina, nebot
Homér byl nejen miláčkem bohů, ale i mým
K nesmirnému překvapení celé maturitní komise
věděl jsem, co nikdo nevěděl: Den i rok jeho
narození, i to, že narodil se v Řecku, ačkoliv
ani mne nebylo tajno, že sedm měst se přelo
o jeho kolébku asi tak, jako dnes se prou vý-
chodočeské Athény o ředitelství státních drah.
Patrně ve všech Athénách byli hádaví lidé.
A oslnil jsem zrovna, když na otázku.
kolik pásů měl Achillův štít, věděl jsem, že
jich bylo moc, znal jsem i takové detaily te-
paných na něm reliéfů, že znát je Achilles.
teprve by byl divoký ve svém řádění mezi Tra
jány-
Krom všeho nadání, upustil pan inspektor
patrně vzhledem k mým překvapujícím vědo
mostem, od obvyklého zkoušení attických tvarů
a prohlásil, že toho má dost.
Ale pardon, k čemu ty bolestné reminiscence
když jsem vlastně chtěl těžce zkoušeným matu-
rantům dodávat kuráže ! Nic se nebojte předem
však on už strach příjde sám a dostaví se těsně
Catilina
Sallustius
Caesar
Cicero
Kikeron
Řek
Homér
achillův
Achilles
Řecko
Atény
27
article
před maturitou, kdy s hrůzou ucítite v hlavě
pověstnou Toricelliho prázdnotu.
Všechna data dějepisná najednou vám
z paměti vypadnou, sinusy a tangenty se po-
pletou, budete na rozpacích, od koho je »La-
byrint slávy« a od koho »Labyrint světa« .
zkrátka budete mít pocit, že z těch dlouhých
osmi let, ležících za vámi, nezbylo v hlavě do
cela nic!
Ale netrapte se proto a dokonce se nepo-
koušejte za poslední den strhnout všecko, cos
na gymnasiu přednáší. Když bude nejhůř a tuze
poplavete, a když pan inspektor se bude kři-
žovat, že docela nic nevite, řekněte mu,že
Sokrates byl přece nějaký filosof a na kone
všeho svého vědění prohlásil:
»Já jen vím, že nic nevím než to, že mám
ženu Xantippu.«
Sokrates
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Konsulální úřadnik odsouzen k smrli. Ze San-
tiaga de Chile se sděluje, že knocelista tamějšího
německého konsulátu Beckert, jenž dne 5. února t.r.
zavraždil vrátného konsulátu a založil oheň v bu-
dově, byl odsouzen k smrti. Vyšetřováním se zjistilo
že zločin byl spáchán s rozvahou. Porotci podepsal
žádost o milost. Beckert však byl v jiném procesu
odsouzen pro žhůřství, padělání listin a zpronevěru
na 25 let do žaláře, takže sotva kdy vyjde z vězení.
i kdyby dostal milost.
=Zasypán v tnnelu. Ze Šv. Havla, 1. čer
vence. V bruggwaldském tunelu, jenž se před něko
lika dny z části sřítil, byl zasypán dělník Petersoli
jenž se dosud nalezá na živu, ale práce k jehoz
chránění jsou nanejvýš obtížny. Včera ráno odpo-
věděl na volání a pravil, že není zraněn a má asi 3
metry místa. Žízeň uhasil tím, že vyssál svůj vihký
oděv. Záchranné mužstvo má s sebou roury a badice,
aby mu po připadě mohlo dodati potravu, kdyby se
podařilo proraziti k němu otvor.
= Výbuch ve stoce. Z Düsseldorfu, 1. července.
Při čistění stok udál se zde včera výbuch, jenž byl
způsoben patrně nahromaděním plynů na místě ne-
štěstí. Čtyři městští dělníci byli těžce zranění hasič-
stvem vytažení ze ssutin a jeden z nich již v nemoc-
nici zranění podlebl.
Beckert
Havel
San
Chile
Düsseldorf
29
article
= Milence oběloval děti. Ze Sarajeva,
1. července. Obecní představený jisté vesnice v okresu
zvornickém Hassan Aga zamiloval se do vdovy.
Když vdova zvěděla, že má dva syny ve věku 5a
12 let, prohlásila, že se provdá jen za muže bezdět-
ného. Hassan se lázal: »Jak se mám zbaviti dětí?«
Žena odpověděla: »Usmrť je.« Hassan uposlechí rady
a probodl staršího hocha nožem. Mladší uprchl na
ulici a náhodou setkal se s četnickou hlídkon, která
odhalila zločin. Hassan byl překvapen, když chtěl
mrtvolu hocha zakopati. Hassan Aga a jeho nevěsta
byli zatčení.
= Zavraždila olce. Z Ríma, 1. července. U Tn
rina zavraždila 18letá dívka svého otce. Matka či-
nila jí výčitky, že udržuje styky s muži, načež dce
vytáhla dýku a chtěla matku probodnouti, zasáll
však otce, jenž matku bránil a skolila jej několik
ranami.
= Hromadná otrava masem. Z Hamburku
1. července. Asi sto osob onemocnělo po požití s
kaného masa, které prodával řezník ve sv. Jiří. P
licie zjistila, že řezník koupil nemocnou krávu, p
razil jí a dal maso v Hamburku prohlédnouti, zvěr
lékař však maso propustil. Proti zvěrolékaři bylo z
hájeno vyšetřování.
= Cholera v Petrohradě. Z Pelrohr ad
1. července. (P. t. a.) Od včerejška onemocněly ch
lerou 84 osoby a 29 osob zemřelo. Celkový poč
onemocnělých cholerou obnáší 607. Též v Archa
gelsku bylo zjištěno 5 onemocnění cholerou.
Zevloun.
Hassan
svatý . Jiří
Zevloun
Sarajevo
Rím
Hamburk
Petrohrad