1
article
pohližeti, až pan dr. Körber bud na základě
§ 14 neb po bdklízení ústavy a parlamentu
uvali na poplatníky břemeno, jež nésti nemohou,
pak to kalkulace, která s úspěchem se nesetká.
Lid za tu neskonalou bídu, jež té doby
odevšad zeje, činí zodpovědným parlament, ač-
koli neprávem. Odstranit parlament a neslýcha-
ným zvýšením břemen ještě do větší lid uvrh
nouti bídy bylo by zcela zvláštní methodou
k uzdravení poměrů.
Varujeme dra. Körbra, varujeme kruhy roz
hodující před chystaným útokem na poplatn
sílu obyvatelstva. Jako všechno má i ona svou
hranici a překročiti tu, bylo by k jedné kat
strofě připojiti ještě druhou.
Zajímavo je, proč za takovéto situaced
Körber přičiňuje se o zdar českoněmeckých
konferencí. Nemluvíme o smíru takém, kterým
by uklizeno bylo všechno, co obě strany o
věků dělí a co příčinou odvěkých bojů a zá
pasů — máme na mysli pouze jakési přiměři
kterýmž by umožněno bylo obou národů klid-
nější soužití.
Tak naivní dojista není, aby se domníval.
že českoněmeckým smírem posílí se posiee
vlády a umožní provésti to, co za nynějších
okolností nemožným se zdá. Naopak: českoně-
mecký smír měl by za přirozený následek domi-
nující postavení českých a německých zástupcův
lidu a pevná tato posice nečelila by snad pouze
ostatním stranám, nýbrž i slavné vládě. To vláda
dobře ví a proto se nám zdá, že s českoněme-
ckými konferencemi ani vážně to nemyslí. Aspon
ne v tomto okamžiku.
doktor
Körber
2
article
Kdo situaci nynější posuzovati chce správně
nechť vůbec ode všeho abstrahuje, co vybočuje
z dráhy, kudy věci v Rakousku bráti se musí, aby
ministru vojenství toho se dostalo, oč na stálé
stálé výzvy nepokojného Německa usilovat
musí. Které vůli v tomto státě vše se podři-
zuje, je známo, a že tak neb onak, po dobrém
či po zlém se stane, co prohlášeno za nezbytnos
v minulé korunní radě, o tom zbytečno by
bylo pochybovat.
K vůli penězům na vojsko provede s
v tomto státě všechno, v příčině té je jasno,
poněvadž se vyjasnilo, zmizelo rozčilení chefa
kabinetu, neboť nemůže býti pochybnosti o tom,
jak to dopadne, nechť již dostaví se ta či ona
eventualita.
Jsou ovšem přátelé lidu, kteří cítí s nim
a jsou přesvědčení o tom, že nároky na jeho
berní sílu jsou již do krajnosti napjaty, kteři
by ale přes to rádi poskytli v ohledu vojenském
říši, »čeho prý má nezbytně zapotřebí« a vzhle-
dem k nepopíratelnému faktu, že vojenský roz-
počet rakousko-uherský je opravdu menší než
rozpočty jiných velkých států, povolili, co se
žádá. Páni tito rádi by spojili obé a proto
vznikla v nich myšlenka, zdali by se náklad
na číselné rozmnoženi vojska nedal nahradii
na druhé straně tak, že by na místě tříleté
řádné služby zavedena byla služba pouze dvou-
letá, tak jako v Německu. Však tomu se s ve-
likou rozhodností vzpírají vojenské kruhy, po-
Také dohořivající svíce zaplápolá jasným
plamenem, než hasne . . . Marnivou jsem nikdy
nebyla a překročiti hranici pozemského utrpení
za cenu hanby nechci; raději konec hned.
Rakousko
Německo
3
article
Udělám místo druhým.
O, kdybyste znal, co já jsem již vytrpěla.
namučila se a co prolila slz. .. Slzy. — Malo-
myšlnost. — Zbabělost. — Vyzývání k účasten-
ství. Proklatý život . . . Život bez jediného
světlého dne, bez jediné utěšené minuty.
Rychle, rychle, dolů okovy, dolů masku.
Nedělám si žádnou naději, jsem práce Vaší ne-
důstojna
Žádám tolik a nejsem důstojna ničeho
Bože můj, dočkám-li se přec Vaší odpově
anebo ani neuznáte za dobré mi odepsati?
Ulevilo se mi poněkud tímto listem a ae
už je odpověď Vaše jakákoliv, přijmu ji neoby.
čejně chladnokrevně. Odpustte mně. — —
S. Pavlova . «
Vyňal jsem navštívenku a rychle napsal
»Prosím, přijeďte ke mně okamžitě. Postarám
se zaopatřiti Vás, jak se Vám líbí.«
Za hodinu vrátil se můj sluha od Pavlovy
»Tak co, přijede?« ptám se s netrpělivostí
»Ne — nepřijede. — Pavlova se otrávila
Právě tam přibyla policie, doktor . . «
Porozuměl jsem, na jakou »velikou věce
určila posledních deset kopějek.
Okovy byly svrženy
ukazujíce na nedostatečné vzdělání velkých
mass, zvláště v některých zemích, kde by
dvouletá presenční služba vojáku nestačila.
Pochybujeme sice o tom, však o tom jsme
přesvědčeni, že vojáku v této věci národnímu
hospodáři a finančníku neustoupí.
Malo
S Pavlův
doktor
Pavlov
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá ochota ko smíru. Paragra
čtrnáctý byl odhlasován a ostatní odstavce osnovy
zákona o hospodářských družstvech zdály se,
že již nestanou se předmětem parlamentního
zápasu. Aspoň nic tomu nenasvědčovalo. Tu
v posledním okamžiku zvedl se německo-
liberální poslanec dr. Nietsche, jenž zpozo-
roval, že z poslanců pravice téměř není nikdo
přítomen a navrhl změnu § 21. v ten
smysl, aby vrchní dozor nad organisací hospo-
dářskou neměl zemský výbor, jak navrhováno
komisí, nýbrž výhradně ministerstvo orby. Se
všech stran svolávání poslanci, však jen zvoln
plnila se pravá strana slavné sněmovny, tak že-
nebezpečí bylo, že návrh Nietschův bude přijat.
S velkým namáháním podařilo se konečně
sehnat stoupencův autonomie tolik, aby úkladný
podskok německo-liberální byl zmařen. Však
přes to zůstane poučným toto nízké jednání
starých našich národních odpůrců. Kde jen
mohou ubíti samosprávu, vyrvati právomo
z rukou orgánů autonomních a vnutiti ji vládě,
tam to učiní. Autonomie jest jim solí v očích
kdyby mohli učiniti ze všeho Rakouska jedinou
velikou Vídeň, učinili by tak, s tou ovšem vý-
hradou, že by v ní nesměl býti purkmistrem dr.
Lueger. Lidé ti ničím nedají se poučit, nic je
nedovede vyvésti z bludiště centralistického na
přímou cestu autonomistiekou; panovačnost je-
jich dělá z nich centralistické fanatiky, nebot
kalkulují, že centralisace je učiní pány v celém
doktor
Nietsche
Lueger
Rakousko
Vídeň
5
article
Rakousku.
Rakousku.
— K obecním volbám v Kateřinkách
Volební zápas v Kateřinkách bezprostředně již
nestávající bude veden patrně s houževnatostí
a prudkostí, jakým se rozvášnění při volbách po-
sledních asi ani z daleka nevyrovná. Volební
články německých listů oplývají jízlivostí
škodolibostí již z předu úspěchu vědomou.
»Opavský Týdenník« přináší pod záhlavím »Ne-
popustíme!« Čechům kateřinským provolání,
z něhož vysvítá celá vážnost situace a její
rozhodnost. Do jakých konců hodlá strana ně-
mecká zavléci volební strategii,, a jakými ni-
čemnými prostředky hodlá proti českým voličům
obrátiti ostří policejní exekutivy, vysvítá s dů-
statek ze známé interpellace německých po-
slanců ze Slezska na říšské radě podané, v níž
se ujišťuje, že česká strana hrozí nezakrytě
zmařením volebního výkonu stůj co stůj a že
se starosta Strohalm tím netají, ano zřejmě
prohlašuje, že volby musí býti zmařeny násílím,
ať zřejmým ať tajným, ano že se strana česká
nebude rozpakovati, volební budovu zapáliti!«
Vzdáváme se změřiti celou hloubku tohoto ně-
meckého bídáctví a podržujeme ve zřeteli tolik
praktickou stránku padoušského toho nápadu.
Čecho
Strohalm
Rakousko
Kateřinka
Slezsko
6
article
Nepochybným úmyslem takového roztrušování
přímého v parlamentě tvrzení jest ozbrojiti
rameno vládní proti Čechům, proti národní
straně, veškerou bezohledností, jaké je s to
proti Čechům vyvinouti, zastrašiti ohrožené ji
národní voličstvo české a myslím úzkostlivějším
nahnati a konečně zjednati nejen materiál
omluvný pro vše, co proti Čechům kateřinským
při volbách podniknuto bude, nýbrž i pro vý-
pravu opavské luzy, tohoto pomocného voje
kateřinských Němců a voličů »Němcům přátel-
ských«. Tak zní totiž titul, jehož se
dostává od německého tisku slezského a mo-
ravského odřezancům a zaprodancům i od-
padlíkům od českého tábora v Kateřin kách.
neboť zrada jest tak zjevna, že se Němci stydí
mluviti o Němcích v Kateřinkách, i mluví toliko
o straně »deutschfreundlich«. O nedělní schůzi
českých voličů, jíž zúčastnili se poslanci Hořica
a dr. Stránský, a v níž usneseno bylo vyslati
k zemskému presidentu hr. Thun- Hohensteinovi
a přímo do Vídně k ministerskému předsedovi
deputaci, aby volby byly odloženy až po vyne-
sení rozsudku o rekursu českém, podaném proti
zastavení prvních voleb, při nichž Češi zvítězili,
přináší těšínská »Silesia« překroucený referát, jako
by byl dr. Stránský hrozil zmařením voleb násilím.
Ničemný list ten píše: »Doznání to dá zajisté
vládě do rukou prostředky, s nimiž vůči této
okolnosti počítati musí a s druhé strany mohou
se podle toho zaříditi také Němcům přející voli-
čové. Právo nepotřebuje násili a přízniv
Němců zvítězí i přes pohrůžku násilím; tim
Čecho
Němec
Kateřina kách
Hořica
doktor
Stránský
Thun
Hohenstein
Čech
Kateřinka
Vídeň
Silesia
7
article
spíše, ze mnoho voličo, kterí se dřive v protir-
nickém táboře nacházeli, nyní k táboru Němcům
přátelskému přestoupili. My můžeme klidně
prihlížeti vůči tomuto boji, neboť bude jenom
potvrzením vítězství strany Němcům přející.«
Sama tato nestoudná mluva jest nejkřiklavějším
svědectvím zbldačelosti, v jakéž ocitlo se ve-
řejné právo ve Slezsku, neboť tam, kde možno
zcela bez obalu a s cynickou otevřeností mlu-
viti o straně české, Němcům přející a do boje
proti vlastním národovcům jdoucí aneb také
víečené, tam jsou poměry beznadějně prohnílé
a tam jednou strašně vymstěno bude toto ne-
stoudné šlapání spravedlnosti do bláta
— Správa městských elektráren opra-
vuje náš nedělní článeček o smutném stavu elek-
trických podniků obce pražské. Slavná správa
činí tak s patrnou reservou vědomí, že věc-
dobrou a korrektní nehájí. Praví-li, že stroje
v elektrárně jsou na hranici výkonnosti — je
to snad pravda, pokud se týče vlastních strojů
elektrických — elektrodynamů s příslušenstvím,
však všechno ostatní, zejmena budova zařízena
je na 10.000, či vlastně na 15.000 koňiských
sil. Správa dnes sama doznává, že na pohon
tramwave a na všechno ostatní, totiž na osvě-
tlování i na motory stačí jí — 1000 koňských
sil, tážeme se, zdali to snad rozumné, při ny-
nějším finančním stavu obce svědomité jednání,
když budují se fabriky na konsum deset- až
patnáctkrát větši, než co jich zapotřebí. — Že
Němec
Slezsko
8
article
Auerovo světlo činí elektrickému konkurenci, ví
celý svět, jenom ne správa pražských elek-
trických podniků. Pak ovšem se nedivíme, že -
i jiné věci se nevidí. Auer, že nedělá v »běžném
obchodním« smyslu světlu elektrickému konku-
renci? Komu to chtějí páni namluviti? Což je
málo ještě místností, kde již elektrické světlo
bylo a dnes už není? Což není známo, že ve-
liké závody vrátily se k světlu plynovému, po-
něvadž elektrické bylo nepoměrně drahé? A ne-
jsou snad ceny elektrárny pražské hříšně vy-
soké a sic právě proto, že plýtváno zařizovacím
kapitálem a že na dlouhé cestě z Holešovic se
množství síly ztratí. Proč na příklad neodbírá
Zemská banka od obce elektriku? Poněvadž je
ta, kteráž v malém vyrábí si sama o polovinu
levnější. Což nevidíme, jak světlo toto spíše
ubývá než přibývá, procházíme-li ulicemi praž-
skými? Radili bychom slavné správě, aby tak
příliš horlivě nedemonstrovala, uvedli bychom
ještě jiná data z obecního elektrického hospo-
— Dr. Emil Holub. Píše se nám z Vídně : Při-
cházeje právě od cestovatele našeho dra. Em. Holub
sděluji, že stav nemocného velice se zhoršil. Lékaři
ztratili veškeru naději, každý den možno očekávati
nejhorší. Dr. Holub strašně trpí.
Auerův
doktor
Holub
Holešovice
Vídeň
9
article
— Čech opět odstrčen. Tyto dny rozhodlo
moravské místodržitelství o obsazení druhé lékárny
v Moravské Ostravě. Lékárna udělena provisoru lé-
kárny dědiců Schrötrových v Olomouci, Winklerovi,
Němci, který byl sice nejstarší z uchazečů, avšak po
20 roků neucházel se o žádnou lékárnu, ač v pade-
sáti případech byl by ji již dostal. Winkler má v Olo-
mouci velice krásné místo a čekal tudíž na present
50titisícový. Dosavadní jedinou lékárnu v Moravské
Ostravě má Němec Ptaczek a nyní druhou dostal
opět Němec. Z nedávno obsazených pěti lékáren
v sousedních osadách Mor. Ostravy ve Slezsku byly
uděleny čtyři Němcům, ač osady ony jsou ve-
směs české. Tak vláda germanisuje Ostravsko sou-
stavně.
— Německý odkaz z českých peněz.
V Žižkově v Husově třídě měla dům v ceně 50.000
paní Rosenthalová. Čeští nájemníci groš za
grošem snášeli jí, takže jměníčko její brzy vzrostlo
ve slušné jmění. Tyto dny paní Rosenthalová ze-
mřela i odkázala dům svůj německému »Comité zu
Beförderung der Erwerbthätigkeit der böhmischen
Erzgebirgs-Bewohner in Prag«, jehož předsedou jest
známý pan J. R. Sobitschka. Komitét tento hledí si
zvláště i povznesení krajkářství v Rudohoří, ale při
tom také jakoby »mimochodem« obstarává úkoly
germanisační. Vykonavatelem závěti jmenován byl
p. dr. Bukovský, notář v Žižkově, jenž koná tu
ovšem prostě úřadní povinnost svou.
Čo
Winkler
Němec
Ptaczek
Husův
Rosenthalová
Sobitschka
doktor
Bukovský
Ostrava
Olomouc
Ola
Slezsko
Ostravsko
Žižkov
Rudohoří
Bewohner in Praga
10
article
— Nepřijímají českých dělníků. Sděluje se
nám z Nového Jičína: Od nějaké doby provádí se ve
zdejší hlavní továrně tabákové oproti českým dělní-
kům a dělnicím zvláštní praktika. Hlásí-li se do to-
várny děvče z české vesnice, po česku, řekne se mu
v kanceláři, že pro ně není práce, že nepřijímají no-
vých pracovních sil. Něco jiného však je, přijde-li
děvče německé, které z pravidla bývá přijato, třeba
i den před tím, nebo i téhož dne české dívce bylo
sděleno, že práce není. Ve zdejší továrně tabákové
provádí se tudíž některými úřadníky boykot českých
pracovních sil.
— Dobročinnost. Vzáj. se podpor. spolek
»Vlastimil« v Praze-VII. bude podělovati vdovy,
sirotky a k práci neschopné členy dne 22. t. m.o
2. hod. odpol. v místnosti spolkové v hostinci p. Jos.
Fialy v Praze-VII. — Spolek »Kroužek m lá-
denců« pro král. Vyšehrad a okolí pořádá v neděli
dne 22. t. m. o 3. hod. odpol. v místnostech »u Šil-
lingů« domácí slavnost s podělováním chudé školní
mládeže. — Slavnost stromku vánočního pro cho-
vance jednoty k blahu propuštěných ká-
dářství.
Vlastimil
Fiala
Šil
Nový Jičín
Praha
Vyšehrad
spolek » Kroužek m lá