2
masthead
V Praze, dne 5. května 1900
Praha
4
article
Medakos, administracea
srpodice:
Frahu. Pštrossova ulíce,
číslo 200—1I.
Hefrankované dopicy se
nepříjímají, rukopisy se
nevracejí.
Hoxapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
Pštrossův
5
article
KAl
KAl
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
díně polední
Jednotlivé číalo xa 8 h.
Teleton redakce č. 1126.
Slunce vychází ve 4 hodiny 32 minuty ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 22 minuty večer.
Kala
6
article
UILKt
UILKt
Sobota:
Sv. Plus V., papež. — Sv. Angelus, kněz.
svazek . plus V
svazek . Angelus
7
article
Llo
Llo
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u sv. Víta na hradě pražském od 5.—8. t. m.
Předplatné pro
Prahv
s donáškou do
domu
měsíčně . . . ..
2.80
čtyrtletně . ..
8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . .
čtvrtletně . ..
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně. . .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.20
celoročně
K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
svatý . Vít
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Cesta císaře do Berlína.
Cesta císaře do Berlína.
V Praze, dne 4. května.
Z Berlína ozývá se jásot. Hromové »hurráh!«
vojska a občanstva vítá našeho císaře, a celé Ně-
mecko s jásotem tím souzvučí. Neníť na světě pa-
novníka, jenž by se těšil ve všem světě sympatiím
takovým, jako náš císař František Josef I. Ovšem
k sympatiím těm přimisuje se též mnoho soustrasti
nad krutými ranami osudu, jež hlavu jeho v době
života večerní potkaly. Snad žádný jeho poddaný
nebyl stížen neštěstím takovým, jako sám císař a
král. Proto i těžko potlačiti pocity, jež z říše jeho
doprovázejí jej na cestu do Berlína. Byv nelítost-
ným osudem zbaven následníka trůnu, odjíždí do
Berlína, aby tam blahopřál následníku trůnu z rodu
hohenzollernského.
V této chvíli nesluší se vyvolávati bolné vzpo-
mínky z dějin obou panujících rodů. Štěstí válečné
rozhodlo na prospěch někdejšího soka a tu třeba
se smířiti se všemi výklady a důsledky. Císař Fran-
tišek Josef I. byl prvním, jenž smířil s drsnou lo-
gikou událostí, an již po druhé vjíždí do Berlína
jako host třetího německého císaře. S resignací ob-
divuhodnou, jakoby chtěl smazati všecko, co kdy
oba panující rody rozdvojovalo, a jeho jedinou
snahou na večeru života je, aby mezi oběma říšemi
panovalo upřímné přátelství. Letošním rokem do-
plní císař František Josef sedmdesátý rok svého
života, v němžto každý člověk bezděčně počítá,
kolik ještě dnů bude mu dopřáno. A první starostí
císaře starce jest, pojistiti své říši trvalý mír —
zajisté snaha to vznešená, přímo svatá, za kterouž
mu milionové jeho podaných budou vděčiti. Máme
za to, že slovy těmito vystihli jsme hlavní účel cí-
sařovy cesty. V pokoji chce zakončiti pouť života
svého, na níž mu krutý osud nasypal tolik trní.
Hrom
František
Josef
Fran
František Josef
Berlín
Praha
9
article
Pokoj chce zůstaviti svým národům, pokoj na trvalé
shodě s říší v této chvíli nejmocnější v Evropě.
Ovšem že se tu bezděčně vtírají upomínky na
stejný úmysl jednoho z dědů císaře Karla VI., po
jehož smrti brzy vzplanul požár války. Avšak tento-
kráte poměry mezi rodem habsburským a hohen-
zollernským valně se změnily, čili zlepšily. Ctižádost
a panovačnost Pruska byla u Hradce Královéa
u Šedanu nasycena, a zanáší-li se německý císař
i přes to dalekosáhlými plány, kojí se rakouští ná-
rodové nadějí, že se to nebude díti opětně na
útraty Rakouska, ktarážto naděje zajisté naplňuje
srdce našeho císaře na cestě do Berlína.
Ovšem, co budoucnost ve svém lůně chová,
oku smrtelníka postihnouti nelze, avšak císař Fran-
tišek Josef může s plným svědomím zvolati: Co
vůbec jen v lidské moci leží, učinil jsem, abych
svým národům pojistil mír v době, kdy celá Evropa
trčí ve zbraních, a ve chvíli, kdy válečná litice
zuří na dalekém kontinentě. Dnes mír nezáleží ani
tak na vůli panovníků, jako na vůli národů, avšak
vůle ta pohříchu je měnivá. Evropa je anarchismem
podryta, zraky diplomatů občas obracejí se k zá-
padu Evropy, odkud právě ozývá se jásot nad ve-
likým dílem míru.
Karel VI
Prusek
Josef
Evropa
Hradec Králové
Rakousko
Berlín
10
article
Pařížská výstava je sice zářivým obrazem
míru, kterýž ale rázem může jako na jevišti pro-
měniti se v obraz hrůzy. I na jiných místech Evropy
je zápalné látky dosti, proto tím spíše pochopíme
účel cesty našeho císaře.
Že by kromě účelu tohoto v Berlíně mělo ještě
jednati se o jiných ještě věcech, týkajících se říše
naší, nechce se nám věřiti.
Nejbližší příčinou cesty císaře jest rodinná
slavnost v rodě hohenzollerském, jež do jisté míry
je i slavností Německa, při níž účastenství našeho
císaře utvrdí zajisté přátelství obou panujících
rodů. Dále asi účastenství to nepovede. K čemu
tedy kaziti slavnostní náladu věcmi vedlejšími,
k nimž času dosti jinde a jindy. Končíme řádky
tyto upřímným přáním, aby z přátelství, jež mezi
oběma panujícími rody nábývá rázu vždy srdečněj-
šího, vzrůstalo i oběma říším ovoce konečného
smíru mezi Slovany a Němci v říši naší.
Němec
Evropa
Berlín
Německo
Slovan
11
article
Sněm království českého.
(IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 21.)
V Praze, 4. května.
Mnoho a pohříchu mnoho smutně pravdivého
bylo promluveno ve dnešní schůzi o bídě našeho rol-
nictva. Vzrostla do povážlivé výše zvláště častými
a velikými povodněmi a kromě toho ještě také jinými
živelními nehodami. Rolnictvo potřebuje již nevyhnu-
telně zemské i státní podpory. M. j. podané návrhy
čelily k tomu zvláště návrhy posl. Jaroše a Jos.
Horáka. První žádal za vyslání státní komise na
shlédnutí škod, způsobených posledními povodněmi
v Polabí, druhý měl na zřeteli poskytnutí státní po-
moci rolnitvu v krajinách, stižených živelními neho-
dami vůbec. O obou návrzích konala zemědělská
komise zevrubné porady, jejichž prozatímním výsled-
kem byla její zpráva, o kteréž rokováno bylo dnes
ve druhém čtení.
Oba navrhovatelé byli také zpravodaji zeměděl-
ské komise. Oba také přičinili se, aby dostáli svému
úkolu co nejsvědomitěji. Návrhy, jež podali jménem
Jaroš
Jos
Praha
Polabí
12
article
komise a jež uveřejňujeme níže, přijaty byly jedno-
hlasně.
Také jiní, zvláště rolničtí poslanci ujali se při
té příležitosti slova, aby promluvili na prospěch rol-
nictva.
Po řeči zpravodaje Jaroše upozorňoval posl.
Heinzel na škody, způsobené povodní v německém
Polabí, posl. J. Horák navrhl zvláštní resoluci na
vykoupení mlýnů v Poděbradech a v Nymburce, jež
byla i přijata, posl. Formánek a Udržal žá-
dali za bezodkladnou a dokonalou úpravu Labe.
Po zpravodaji posl. J. Horákovi posl. Prá-
šek přimlouval se za podporu země pro rolnictvo a
ve stejném smyslu mluvil i posl. Heinzel. Posl.
Anýž žádal hlavně za zákon o upravení Červeného
Potoka a Litavky a návrh jeho byl přijat. Poslanec
Hovorka přimlouval se za to, aby stát i země pe-
čovaly o pěstování lnu. — Posl. Nowack navrhl,
aby poškozeným obcím ve Středohoří byla povolena
podpora. Návrh byl schválen. — Posl. princ Ferd.
Lobkowicz mluvil o melioracích, bral v ochranu
technickou kancelář zemědělské rady, kteréž učinili
někteří poslanci určité výtky. Posl. Albl konečně
žádal za podporu pro poškozené obce na Ohři.
Jaroš
J Horák
Formánek
Udržal
Heinzel
Posl
Anýž
Hovorka
Nowack
Ferd
Lobkowicz
Albl
Polabí
Poděbrady
Nymburk
Ohře
kancelář zemědělský rada
13
article
Také třetí předmět jednacího pořádku vyvolal
velikou debatu. Byla to správa komise pro záleži-
tosti zemědělské o návrhu posl. Štolce a soudr.
na zamezení obchodů blancotermino-
vých na bursách plodinových. Je známo,
že bezúzdnými spekulačními obchody na bursách plo-
dinových stlačovány jsou obilní ceny umělým způsu-
bem na škodu rolníků. Taká lživé zprávy bursovní
o úrodě nepříznivě působí na tvoření cen obilních.
Sněm usnesl se již dne 4. února r. 1897 na reso-
luci a byla v tomto směru také v jiných zemích při-
měřená opatření doporučena a i ve sněmovně posla-
necké domáháno se bylo odstranění těchto nešvarů.
Jest však s politováním, že c. k. vláda přislíbila to-
liko svolání ankety a to tím více, ježto opětná an-
keta o tomto předmětu, o němž již tolik bylo psáno
a mluveno a v příčině jehož tolik návrhů a petic,
domáhajících se odpomoci, podáno bylo, jest při nej-
menším zbytečnou a anketa taková rychlou odpomoc
toliko zdržuje. — Ježto však jest odstranění obchodů
blancoterminových za příčinou uzdravění obilního trhu
nevyhnutelně nutným a ježto další trvání tohoto li-
chvaření na bursách obilních zdárné působení obil-
ních skladišť, pro rolnictvo tak prospěšných, ohrožuje,
navrhuje komise zemědělská, aby přijata byla zvláštní,
níže položená resoluce, kterou sněm také jednohlasně
schválil.
Kromě zpravodaje promluvili k ní posl. I ro,
Štolc
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Domácí slavnost v české kolleji v Římě.
(Původní dopis »Katol. Listů«.)
V Římě, 1. května.
J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob. pán
Skrbenský zamiloval si českou kollej jako jeho
předchůdce J. Em. kardinál Schönborn. Proto již
první den odebral se do tohoto tak důležitého pro
nás ústavu, aby tam zavítal ke svým krajanům, je
potěšil a posilnil v daleké cizině a ukázal se jim jako
pravý otez, který stará se věrně o stádo sobě svě-
řené, třeba za svým povoláním dlí v cizině. Tato
cizina však se jim ukázala dobrou matkou, vždyt
sama hlava cí-kve se stará o ně pečlivě a nedá jim
zahynouti, protože národ český sv. Otci jest nad jiné
milým a vzácným.
Mons. Zapletal jménem rektora mons. Levy
nástupce velikého přítele českého národa nyní nuncia
pařížského Lorenzelliho pozval přední osobnosti
z české výpravy do Říma k domácí slavnosti, která
se konala v neděli 29. dubna po poledni. Českou
kollej svojí návštěvou v přední řadě poctil nejdůst.
arcipastýř Lev svob. pán Skrbenský, dále se
dostavili J. M. prelát dr. Frant. Krásl, vsdpp. ka-
novníci dr. Sedlák, dr. Doubrava a dr. Bu-
rian, J. J. prine Karel Schwarzenberg, uroz.
pán baron Béla Dercsényi, cestovní maršálek
vdp. prof. Jan Drozd, dpp. ceremonář Mořic Pí-
cha, kaplan a pořadatel poutního vlaku Fr. S tej-
skal z Král. Vinohradů a redaktor »K. L.« Frant.
Katol
ndp
Skrbenský
J em
Schönborn
Zapletal
Levy
doktor
František
Krásl
Sedlák
Doubrava
bu
Schwarzenberg
Dercsényi
profesor
Jan drozd
Mořic
Král
K L
Řím
Francie
český národ
15
article
Žundálek.
Všichni účastníci byli povznešené nálady, poně-
vadž v cizém městě cítili se jako doma. Působí za-
jisté na člověka putujícího do ciziny nezapomenutel-
ným dojmem, když vzdálen jsa vlasti slyší domácí
řeč, jazyk mateřský, když si může opět ze srdce po-
hovořiti, jaká radost zmocňuje se tu srdce poutníkova,
když uprostřed pravého Babylonu různých jazyků
slyší tu hovor rodný. Proto jsme přenesli se v duchu
do své vlasti, na kterou jsme stále vzpomínali na
svých cestách a která jest pro nás nenahraditelnou
přese všecky krásy a památky staroslavné Italie. Rádi
jsme pobyli v Římě, avšak ještě raději se budeme
zajisté vraceti domů, poněvadž naše vlasť, má pro nás
ještě jiný půvab, totiž že jest naší zemí mateřskou,
které nikde jinde nenajdeme.
Za milého pohostinství monsignorů učeného re-
ktora Levy a vicerektora, snaživého a horlivého Za-
pletala nabyli jsme tolik krásných dojmů, že tento
pobyt v české kolleji zůstane pro nás na vždy neza-
pomenutelným. Jeden ze 26 bohoslovců z pražské
arcidiecése povstal pak, poklonil se vznešenému hosti
arcipastýři a metropolitovi království českého a před-
nesl vzletnou báseň, kterou ku poctě knížete arci-
biskupa pražského Lva svob. pána Skrben-
ského byl k tomu cíli zvláště složil. Báseň vzpo-
míná doby osiřelosti pražské arcidiecése, kdy zbožně
věřící k Bohu vysílali svoje prosby, aby nám udělil
ve své slitovnosti pastýře vynikajícího všemi ctnostmi.
Žundálek
Levy
Skrben
Babylón
Řím
biskup pražský Lev svobodník
16
article
Prosba byla v plné míře splněna. Nový kníže arci-
biskup vyniká příkladnou zbožností, nemalou trpěli-
vostí a vzácnou vlídností, kteréžto vlastnosti rázem
získaly srdce každého zbožného křesťana, který měl
příležitost dlíti na blízku tohoto církevního hodno-
stáře. Věnování pak vrcholilo v díkůvzdání Bohu
dobrotivému za tak nadšeného arcipastýře zároveň
s upřímnou prosbou, aby nám týž byl zachován ku
obrození náboženských poměrů v pražské arcidiecési,
za čímž další modlitby pobožného lidu budou vy-
sílány.
Jeho knížecí Milost opětovně dal na jevo svůj
souhlas s básní touto, tázal se po autoru, vyslovil mu
svoje laskavé uznání a vyžádal si opis této básně
k milé upomínce, čemuž ovšem milerádo bylo vy-
hověno.
Po té přednesl jeden z německých bohoslovců
této kolleje pozdravnou báseň na počest vznešeného
hosta, která taktéž s pochvalou a uznáním byla při-
jata. Takto dali na jevo chovanci české kolleje svoji
nezměrnou úctu a lásku ke knížeti církevnímu, který
neotálel konati dalekou pouť do Říma. Vděčnost cho-
vanců těchto naplnila ndp. arcipastýře nelíčenou,
opravdovou radostí.
Po té povstal za všeobecné pozornosti Jeho kní-
žecí Milost ndp. arcibiskup Lev svob. pán Skr-
benský a v plynné latině, pak češtině i něm-
čině poděkoval ze srdce upřímného za tak nadšený
hold, který mu byl tu v Římě připraven. Chválil
pak vzorné vedení české kolleje, které se nachází
Skr
Řím