ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72ee3430-66f0-11dc-930c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 22, person 18, org 7, work 1
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 13. prosince.
Praha
3 masthead
K číslu 343.
4 article
Na »Národní Listv« ranní a odpolední s přil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Peštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Pešta Praha národní Listv
5 title
NARUDNÍ
6 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3b Předplacent a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
7 title
LSII
8 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Ohlasy řeči dra. Grossa. Z Vídně, 13. prosince. K jihlavské řeči poslance dra. Grossa, jejíž tenorem jest: napřed Čechy zdolat a potom s nimi se vyrovnat, podotýká »Vaterland«: »Pan dr. Gross jest, jak povědomo, z éry Bade- novy a také nadále notorickým šéfem něme- cké obstrukce. Voličové jihlavští tenkráte jásali svému poslanci vstříc. Jásali mu vstříc i předevčírem, když jim vykládal smutné ná- sledky tehdejší obstrukce upřímně. Ať svítí slunee, ať padá déšť, voličové jihlavští jsou vždycky fidélními.« »Arbeiter-Zeitung« praví k to- muto famósnímu výkonu: »Pan dr. Gross řekl, že sněmovna může býti uzdrávena jen tenkráte, budou-li všichni poslanci sobě vědomi své zodpovědnosti. Dle pana Grossa je tedy chyba v nedostatku pocitu zodpovědnosti stran a poslanců a parlament podle něho se uzdraví teprve tenkrát, až u něho tento po- cit se dostaví. To jest: pacient se uzdraví, až přestane býti nemocen. O, pan dr. Gross jest hlubokým myslitelem! »Temná budouc- nost«, o které řečnil, jeho řečí věru objas něna nebyla. Co pak mají z toho jeho voli- čové, slíbí-li jim, že bude v každý čas »na svém místě«, když musil, aby »hrozby vlády odmítl s celou rozhodností«, jeti do Jihlavy?.
doktor Gross Vídeň Bade Jihlava ArbeiterZeitung
9 article
Smiřovačky. Z Vídně, 13. prosince. »Neue Freie Presse« oznamuje, že k zamýšleným »vyrov- návacím konferencím« zvány budou tytéž osobnosti, které zvány byly k poslední vy- rovnávací konferenci ministr- presidentem drem. Körbrem. Bude prý teď přibrán jak předseda německého pokrokového klubu na zemském sněmu dr. Eppinger, taki předseda českého klubu na zemském sněmu dr. Engel. K této stručné zprávě dlužno připome- nouti několik dodatků. Především nejedna se o žádné vyrovnávací konfe- rence. Myslíme, že dr. Körber, není-li již o tom vyrozuměn, bude záhy o tom poučen, že na nějaké konference, které by se zabývaly souborem všech politickonárodních otázek, Če- chové nikterak nepomýšlejí a že trvají na svém stanovisku, že tou dobou musí býti napřed rozřešen otázky dvě, otázka obnovy vnitřní češtiny a otázka zřízení české university na Moravě. Co se týká posl. dra. Engla, budiž konstatováno, že formálně žádný klub če- ských poslanců na sněmu království českého ještě není, protože se poslanci zemští nesešli, neustavili a také předsedu nevolili. Dr. Engei zde ostatně v pondělí a v úterý meškal, avšak ujišťujeme, že v soukromých zá- ležitostech rodinných a že vešel toliko ve styky s ministrem drem. Rezkem. nikoliv však s ministr-presidentem drem. Körbrem.
doktor Eppinger Engel Körber Engei Rezek Vídeň Neue Frei Presse český univerzita na Morava
10 article Volby na Moravě.
Volby na Moravě. Z Brna, 13. prosince. V sobotu 15. t. m. kona schůze rada německé lidové strany na Moravě. Na přetřes přijdou volby na sněm markrabství moravského. Budiž při této příležitosti hned konstatováno, že také s české strany lidové pro nastávající kampaň volební na Moravě byly již vykonány všechny přípravy.
Morava Brno
11 article Dozvuky vřesenské.
Dozvuky vřesenské. Ze Lvova, 13. prosince. Vojenské velitelství v Tarnově zapovědělo spolupůsobení vojenské hudby při koncertě, jehož výtěžek byl určen obětem vřesenským. Z Berlína, 13. prosince. Z Poznaně se sdeluje, že podpůrný fond na pro- spěch oběti vřesenských dosáhl již sumy 90.000 m.
Lvov Tarnov Berlín Poznaň podpůrný fond
12 article
Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 13. prosince. Poslane- cká sněmovna pokračovati bude dnes v podrobném rokování o zemědělských družstvech. Chvat a tlak jest veliký a pro věc takové důležitosti v pravdě nedů- stojný a musí se zejmena vytknouti, zvláště když se již předloha ta stále odkládala a mohla býti vyřízena v době příležitější, než na konci kampaně, kde jest kvap takový, že na věcné projednávání nezbude času. Vyznamenání. Z Vídně, 13. prosince. Kancelářský officiál zemského soudu v Brně František Coufal při odchodu na vyžádaný odpo- činek obdržel zlatý kříž záslužný.
Coufal Vídeň poslanecký sněmovna cká sněmovna zemský soud v Brno
13 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 12. prosince. (C.-B.) Roz- počtový výbor zmocnil předsedu poslance Kathreina, aby vyjádřil ministrovi ob- chodu svob. pánu Callovi za příčinou úmrtí jeho matky soustrast výboru. Z Vídně, 12. prosince. (C.-B.) Císař jmenoval konstruktéra na německé technice v Praze, diplomovaného inženýra Vojtěcha Schliebla, mimořádným professorem stroj- nictví natéto technice. Ze Zadru, 12. prosince. (C.-B.) Při dnešních volbách do zemského sně- mu za města a obchodní komory v Dal- macii bylo zvoleno 7 národních Chorvatů, dva příslušníci chorvatské strany právaa dva Vlachové. Ze Záhřeba, 12. prosince. (C.-B.) Více než 200 studentů uspořádalo dnes od- poledne professorovi kulturních dějin Kro- sňavskému po skončení přednášky hlučné ovace. Bylo slyšeti také vý- křiky: Pryč s klerikály ! Sláva svobodné universitě! Sláva svobodě učení! Z Vratislavi, 12. prosince. (C.-B.) Při odhalení pomníku Velkému kurfiřtovi, jež
Kathrein Call Schliebl Chorvat Vlach Vídeň Praha Zadr Dal Záhřeb Vratislav
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Do osn. Napsala Hermina Švorco vá. Ticho, v jiných kasárnech málo známé, jest skoro po celý boží rok v kasárnech pod Bruskou. Vojáci pracují v dílnách nebo ve skladištích a nepatrný počet jich neoživí hlučným ruchem rozsáhlé prostory kasárenské. Jinak je tomu na podzim. V měsíci říjnu nastává tu nezvyklý ruch a šum. Od pluku jsou sem posláni vojáci-nová- čkové, aby na prostranném dvoře cvičili sev pochodech, obratech, vůbec v základech vojen- ských vědomostí, aby potom, jakž takž pocvičeni odebrali se do Bosny. Nováčkové — tím řečeno všechno. Všeje jim nové, neumějí se pohybovati v stejnokroji, otvírají oči, někdy i ústa k povelům, které ři- nou se, často nemístně hlučně, z úst mocného pana desátníka nebo četaře. Ten má aspoň příležitost pochlubiti se svojí autoritou. A dovede talé použíti obrovského svého úřadu, pouštěje hrůzu na vojáčky, zapomí- naje, že není tomu tak dlouho, co sám byl no- váčkem nesmělým. Ale nejhorší při veškeré té subordinacije vojáčkům nově přišlým pomýšlení, že sečteny jsou dny pobytu jejich ve vlasti, že za krátko přijdou daleko, daleko do neznáma, kde není pro ně přátel, není duše cítící s nimi. A ubíhají ti poslední dnové, jako málokdy v životč. Matky přicházejí se loučiti se svými syny, přijde i otec, někdy i milé děvče, u něhož láska vítězí nad ohledy; přijde se rozloučiti na dlouhou dobu, a mnohé sevře se srdce nebla- hou předtuchou; vždyť: sejde s očí, sejde s mysli.
Bruská Nováček Bosna
15 article
Ještě několik dní; již jen tři, dva, jeden — a již je tu večer poslední. Tísnivá nálada rozhostí se ve světnici, kde vo- jáci připravují se na cestu. Neslyšeti ani vese- lého Karla Sochorovic, který dotud obveseloval soudruhy svými čtveráckými nápady. Teď není nikomu do žertu a proto se o něj ani nesta- rají. Každý je zaujat vlastními myšlenkami. A on, který vždy byl samý žert a šprým. stojí v temném rohu kasáren, opřen o dělo. Zmizel smích se rtů a mezitím, co ostatní naposledy tisknou ruce svých drahých, loučíce se s nimi, on vyhledal si osamělé místo, kde nerušen tráví poslední okamžiky před odcho- Chvíli dumal mlčky, tupě hledě před sebe. Ale po chvíli otřásl jím mocný příval lí- tosti, slzy vhrnuly se mu v oči a on plakal, plakal pláčem dítěte. Nenleděl na to, sluší-li mu pláč, nechal slzy kanouti volně, skrz prsty, plakal tak, jak dovede plakati jen člověk nezkažený. »Když jsem přece jen tak nešťastný. Každý tu má někoho, ten otce, ten matku nebo děvče milé, jenom já jsem tu tak sám, tak sám A matička moje přišla by, přišla jistě, kdyby ji už země nekryla.« Vzpomínka na mrtvou rodičku nový proud slz vhrnula mu do tváře. Co je mu po tom, že jde do ciziny ? Šlo jich více, vrátili se, vrátí se i on, bude-li to vůle boží. To ho netrápí. Ale ta lítost, kterou člověk cítí, když vidí jak loučí se drazí se svými syny, jak na ně bu- dou s láskou vzpomínati, a na něj nevzpo- mene nikdo, docela nikdo! Tu dopadne na člověka opuštěnost vší si- lou. On, který jidy soudruhy rozveseloval, ne- dem.
Sochorův
16 article
měl teď nikoho, kdo by soucitně k němu pro- mluvil, kdo by pronesl k němu slovo laskavé. Všichni naň zapomněli! Kdož ví, jak dlouho byl by tak stál. Ze zamyšlení ponurého vyrušil ho hlas, vo- lající vojáky, aby se shromáždíli. Setřel slzy, povzdychl a šel za hlasem vo- lajícím. Za nedlouho oživl dvůr zase, naposledy Temné silhouetty vojáků pohybovaly se dle po velů. Jen polní láhvice vojáků leskly se ve mdlém osvětlení kasárenské blikavé svítilny. Ponurá nálada se rozhostila. Ke všemu začalo drobně pršeti. Úplné ticho. Najednou z blízké věže zvoní klekání. Do- jem příšerný, neboť to zní jako umíráček. Vojáci přichystáni, jen vykročit. V tom rozhlaholila se na rozloučenou pí- seň: »Když jsme se loučili s Prahou, s tou naší matičkou.« Začali zpívati všichni, leč po několika slo- vech jeden po druhém ustával, a než ukončena sloka, zanikl zpěv docela. Ještě jeden pokus učiněn. Některý stateč- nější zanotoval: »Dříve ještě, nežli umru, chtěl bych Prahu viděti,« leč pokus skončil jako první, a těm, co chtěli dokončiti, zlomily ná- silím potlačované slzy hlas. Ani starším vojákům, kteří tu stáli jako di- váci a kteří dříve, jak jen mohli, nováčkům se vysmívali, nebylo do smíchu. Snad vzpomínali, jak jim by asi bylo, kdyby na tak dlouhou dobu odsouzeni byli žíti v cizině. Zavzněl povel k pochodu. Sborové: »Na zdar!« rozhlaholilo sea vojáci pevně vykročili. Provázej vás zdar !
Praha