2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. prosince 1904
5
article
Mluvčí českých agrárníků žádá, by se
přikázala ministerstvu orby dotace 4.5 mill. na pod-
poru zemědělských podníků společenstevních, na něž
Destačí rozpočtová dotace.
Posl. hr. Pálffy prohlašuje, že žádané refun-
dace nepatří do zákona na odpomoc v nouzí. Na-
vrhuje vyzvati vládu, aby předložila výkaz sum
vydaných posledních pět let na vrub nouze i letoš-
ního obnosu, jenž sa vydati má a požádala za jich
refundaci zvláštní předlchou.
Ministr dr. Kosel odpovídá Bärnreitherovi, že
pokladní hotovosti činily v r. 1901 479, v r. 190
473 a v r. 1903 446 míll. K, klesly tedy za ta tř
léta o 30 mill. Na r. 1904 přesunuto asi 84 mill.
úvěrů, t. j. výdajů dříve povolených, ale nepoužitých
Ministr vypočítává dále, co vše ještě bylo vydáno ze
státních pokladen bez refundací a žádal, by se §6
přijal beze změny.
Posl
Pálffy
Kosel
Bärnreither
Ministr
6
article
Posl. Schrafíl souhlasí s pilným návrhem
Herzmanského, aby se vložila do § 6. číslice 15.
místo 69 mill. Křesťanští sociálové — praví — ne-
mají příčiny k votu důvěry pro vládu a on jako
Tyrolan tím méně, protože Tyroly dostávaly v nouz
jen drobty a státní správa je vůbec zanedbává.
Posl. Menger ptal se vlády, mohla-li by úby
lek, kdyby se totiž nepovolila refundace 69 mill.
jinak trvale uhradit.
Po další řeči ministra dra. Kosela přistoupilc
se ke hlasování, nejprve o návrhu řečníka českých
agrářů. Propadl všemi proti 13 hlasům.
§ 6. vládní předlohy propadl jmeno-
vitým hlasováním 29 proti 14 hlasůn
Pro hlasovali poslanci: Abrahamowicz Eugen
Baernreither, Byk, Górski, Grek, Henzel, Komorow
ski, Lupul, Menger, Morsey, Schwegel; Skéne, Star
zyňski a Slürgkh; proti: Barviňský. Berger, Dvořál
Ladislav, d'Eivert, Fiedler, Fuchs, Hoffmann-Wellen
hof, Kaiser, Kienmann, Kramář, Kühschelm, Lemisch
Malfniti, Palffy. Pernerstorfer, Procházka, Rataj, Ro-
bič, Romančuk, Ryba, Schalk, Schraffl, Steinwender
Stránský, Sylvester, Vukovié, Wolkenstein, Žáčel
a dr. Žitník.
Posl
Herzmanský
Menger
Kosel
Baernreither
Byk
Górski
Grek
Henzel
Komorow
ski
Lupul
Morse
Schwegel
Skéne
Berger
Fiedler
Fuchs
Hoffmann
Wellen
Kaiser
Kienmann
Kühschelm
Pernerstorfer
Procházka
Rataj
ro
Romančuk
Ryba
Schalk
Schraffl
Steinwender Stránský
Sylvester
Vukovié
Žáčel
doktor
Žitník
Tyroly
Lemisch Malfniti
Palffa
Dvořál Ladislav
d ' Eivert
7
article
Nepřítomni byli poslanci: Kathrein, Marchat
Pergelt a Rizzi.
Potom hlasovalo se o § 6. dle pilného návrhu
Herzmanského, dle něhož povoluje se vládě vydat
renty za 15.5 mill. a přijat 31 hlasy.
Posl. Skene ohlásil tex! 8 6. vládní předlohy
jako minoritní votum, jež podepsali ještě poslane
Górski, ryt. E. Abrahamowicz, bar. Schwegel, hrab
Stürgh, Starzyňski, Lupul, Grek a Byk.
Resoluční návrh hr. Palffa zůstal 11 hlasy
v menšině.
§ 7. Původní ustanovení přijato dle vládní před
lohy a zpravodajem ustanoven dr. Derschatta
Min. předseda dr. Körber prohlásil: Rozpoč-
tový výbor nastoupil svým usnešením cestu, jež v lo-
gickém důsledku vede k tomu, mimo některé hospo-
dářské otázky, naložiti také s některými záležitostmi.
zejmena důležitými kulturními otázkami podobným
způsobem vylučování z politických sporů stran, nebot
jinak sejdou se zcela protivně strany na společné
půdě. Vláda by tomu byla velice povděčna a shle-
dávala by v tom slibný prostředek nápravy poměrů
v poslanecké sněmovně.
Bohužel musí se považovati za jisté, že jedná se
dnes jen o nedůslednost těch, kdo — dle jeho ná-
hledu — z vážných národních úvah takovou melodu
odmitají. Vláda teda nemá skoro žádné naděje,
kdyby vystoupila s naznačenými návrhy. Za těch
okolnosti setrvá radůji na své dosavadní cestě a
odročí — třeba jí to bylo bolestno — také úlevu
nouze na nedalekou dobu, kdy očekává rozřešení
hlavní politické otázky. Vláda učiní bez meškání
usnesení, jež se ji zdají přiměřenými.
Pergelt
Rizzi
Herzmanský
Posl
Skene
E Abrahamowicz
Stürgh
Starzyňski
Lupul
Grek
Byk
doktor
Derschatt Min
Körber
mill
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pošti, 9. prosince. (Konference op-
posičných stran.) Všechny opposiční
strany měly dnes dopoledne konferenci, poně-
vadž byly liberální stranou vyzvány, aby jmeno-
valy své členy, kteří mají býti voleni do různých
sněmovních výborů, jež se po zahájení nového
zasedání musejí vesměs znova voliti. Opposiční
strany vyzvání tomu nevyhověly a prohlásily
že nebudou jmenovati nijakých kandidátů pro
nové sněmovní výbory, poněvadž zavření tře-
tího zasedání neuznávají za zákonné.
Strana neodvislosti pojednala ve
své schůzi také o politické situaci. Pokladník
strany, Toth, chtěl, jak činívá na konci každého
zasedání, předložiti straně účty; ale posl. Po-
lenyi namítl, že tentokrát je to nepřípustno
poněvadž strana neodvislosti neuznává uzavřen
třetího zasedání.
K polednímu sešel se výkonný výbor spo
jené opposice, aby se radil o dalších opatřeních
nutných vzhledem k opětnému zahájení parla
mentu.
Toth
Pošť
9
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. prosince.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. prosince.
Německo-anglické roztomilosti.
Proslulá anglická revuo »The Nationa
Review« (v niž byl uveřejněn též známý
článek dra. Kramáře o české otázce) uveřejnil
v prosincovém čísle velmi ostrý a posměšný
článek o koketování německé diplomacie s Anglií
»The National Review« vidí v Německu nejne
bezpečnějšího nepřítele Velké Britanie a varuje
veřejnost anglickou, aby se nedávala balamuti
libezností a dvořením se Němců.
Německá diplomacie, píše » Nationa! Review«
vede světovou válku proti Britanii ve všech
hlavních městech od Pekinu až do Washingtonu
s jedinou závažnou výjimkou — Londýnem. Ně-
mečtí diplomati v Londýně jsou plni lásky k ná-
rodu anglickému, proti němuž všechnye možné
nástrahy strojí německá vyslanectví v Petrohradě.
Pekinu, Paříži, Washingtonu. Při jisté německo-
anglické školské slavnosti v Londýně pronesl řeč
medově láskyplnou hr. Jan Bernstorff, tajemník
německého vyslanectví. Jeho řečnický výkon by!
zaznamenán vděčně anglickými žurnály pod svůd-
ným titulem »Anglo-German Amenities« (Anglo-
německé roztomilosti). Nevinný anglický lid pak
se ovšem musí tázat: »Jak nám mohou líčit
Německo jako nepřátelskou moc, když nás jeho
zástupci zahrnuji přátelstvím?« Snad hr. Bern-
storff osobně zavrhuje politiku své vlády a jeho
sympatie jsou upřímné. Ale »The National Ro-
view« před nimi varuje a odvážil-li se německý
diplomat říei: »Připomínám s radostí, že o
dávné minulosti oba národové neskřižili meče-
naopak ve mnohých krisích stáli svorně vedle
sebe«, nazývá to anglická revue: balamu
cením anglického lidu a varuje, aby
vůbec kdo bral vážně podobné »anglo-německ
llbeznosti«.
Kramář
Němec
Bernstorff
Praha
Anglie
Německo
Velká Británie
Británie
Peking
Washington
Londýn
Petrohrad
Paříž
Bern
the Nationa Review
the National Review
the National Roview
German Amenities
10
article
Representačni dům, nebo nové české
divadlo u Prašné brány?
Touto otázkou, která obrátila k sobě ne-
obyčejnou účast české veřejnosti v Praze i na
venkově, obírati se bude dnes odpoledne sbor
obecních starších našeho královského města.
Dospěje-li věc po dnešní debatě k žádoucímu
rozřešení, není ovšem zabezpečeno. Mlěstská rada
navrhuje, aby sbor schválil stavbu obecního domu
dle plánů a rozpočtů, o nichž zevrubně jsme již
pojednali. Čtyři divadelní korporace naproti tomu
usilují o stavbu budovy divadelní, nepřihlížejíce
k tomu, že obec vinohradská (Viz o tom zprávu
v rubrice denní.) zahájila již přípravné práce ku
stavbě vlastního divadla na Král. Vinohradech
V poslední chvíli došly nás ještě dva projevy
kterým ochotně dopřáváme místa.
Král
Praha
Representačni dům
11
article
České operní „Smetamovo divadlo“ u Prašná
brány. Původci myšlenky, aby obec zakoupila nej-
významnější, k památné Prašné bráně přiléhající část
pozemku bývalého královského dvora, tanulo patrni
na mysli, že na tomte místě smí se zvedati jen ně-
jaký památník českosti dnešní Prahy. A každý česky
myslící občan pražský vycílí dosah této myšlenky do
budoucna. Jaký památník by to po rozumu správy
Národního divadla měl býti, vykládá následující po-
dání se strany Společnosti Národního divadla prae-
sidiu městské rady učiněné: Slavné praesidi um
rady král. hlav. města Prahy! Správa král
českého zem, a Národního divadla v zásadě souhla-
sila s akcí ctěného Družstva Národního divadla a
Sboru pro zřízení Národního divadla, čelící k tomu
aby činohra a opera Národního divadla byly odděleny
ale podání svého času zmíněnými korporacemi učiněné
spolu nepodepsala, ježto jí tanul na mysli jiný způsok
rozluštění oné olázky. Když však nyní, při jednání
o representačním domě otázka nového, a to malého
činoherního divadla se ocitá v popředí vážné diskuse
neváháme předstoupiti před slavné praesidium se svým
návrhem: aby na pozemku u bývalé kadetky při
Praha
Smetamovo divadlo
národní divadlo
národní divadlo prae
12
article
Prašné bráně poslaveno bylo velké operní di-
vadlo „Smetanovo“ s represenlačními míst-
nostmi a dovolujeme si zdůrazniti svůj návrh takto:
V disputacích o thematě, má-li se na pozemku bývale
kadetky u Prašné brány postaviti representační dům
obce pražské či divadlo, mluví se přes lu chvíli o tom,
jakoby Národní divadlo bylo velkým divadlem. Toto
označení však naprosto není správné, neboť počtu
míst — 1862 — není v Národním divadle ohsaženo
snad horizontální rozlohou, nýbrž kromobyčejným
převýšením. Ostatně činoherní divadla, posta-
vená v poslední době vídeňskou světoznámou a jistě
největší divadelní zkušenosti stavitelské mající firmou
Helimer Fellner vykazují většinou kolem 1800 míst
a sice sedadel, žádného místa k stání — uvádíme
zde jen na př. vídeňský „Volkstheater“ a hamburské
„Deutsches Schauspielhaus“ — a mají vesměs mno-
hem rozsáhlejší horizontální rozměry hlediště, než
naše Národní, jinak řečeno: jsou vesměs mno-
hem větší, a přece platí přímo za typus čino-
herního divadla. Ne, Národní divadlo horizontálním
rozměry svého hlediště k velkým divadlům rozhodně
nepatří. Ani ne k tak velkým, jakým bývalo šťastné po-
měti divadlo Novoměstské. Mezi vysoká, ba nejvyšší
rozhodně ano. Však v tom spočívá také jeho kardi-
nální vada, zaviněná ovšem povahou staveniště, je)
svého času architekt měl k disposici. Vada tato jes
arci tím cilelnější u divadla, jež tou měrou má a mus
počílati s galeriovým obecenstvem, jako naše Národní
Smetanův
národní divadlo
činoherní divadlo
Helimer Fellner
Volkstheater
Deutsches Schauspielhaus
13
article
Následkem velkého převýšení jest výhled na scénu
s galerií, jmenovilě s druhé — o postra nních ani ne-
mluvě — tak příkrý, že všechen scénický obraz po-
dává v nemožném nadhledu. Vedle toho zorný paprsek
diváka poslední řady druhé galerie, vedený spodním
krajem portálového lambrequinu (tak zv. harlekýna)
uzavírajícího scénu při hořejšku, protíná podlahu je-
viště uprostřed hloubky šesté ulice, čili: žestá ulice
je vlastně pro druhou galerii nedohlednou. Ba, i vše
to, co již v páté ulici na sebe nižším praktikáhlu se
odehrává, mizí z dohledu druhé galerie. Leda že nohy
účinkujících lze tam s druhé galerie zahlédnouti
14
article
Z prospektů tam druhá galerie nevidí vůbec nic. Jaká
poliž z toho režii při luštění scénických obrazů vzniká
lze si snadno představiti. Obzvláště krušná je ta oko-
nost při řešení inlerieurů, protože všechny interieury
nemohou počítati se stěnami 8 m. vysokými, nemá-li
scéna vypadati nesmyslně pravdě nepodobná. Sní-
žením stropu hlediště o celou výšku druhé galerica
obětováním této by se arci dosáhlo příznivějších pro-
porcí a některými dalšími snadno proveditelnými změ-
nami v sále pořídil by se činoherní dům rozměrů
přímo ideálních a přece dost velký, aby se v něm či-
nchra mohla hráti za ceny značně levnější cen ny-
nějších, čímž by se jistě kruh jejího obecenstva hojně
rozšířil. Inlimnosti rozměry scény Národního di-
vadla nijak nejsou na překážku. Ve čtyřech létech
právě minulých postavila režie dost často interieury
docela malé na scénu, ba i jenom nepatrné cípy in-
terieurů. Tedy ne menšího, nýbrž nižšího sálu
je činohře třeba, aby z výhledu na scénu měla i ga-
leric řádný požitek a to při interieurech, jichž v čino-
hře nejčastěji je polřebí. A opeře? Opeře je rozhodně
třeba divadla mnohem většího, než je naše Národní,
aspoň tak velkého, jaké je zdejší Nové německé,
v němž se při celkových stejných cenách, jako jsou
naše operní,) vybere o 850 K resp. o 1250. K více.?)
národní di
15
article
Proto není divu, že hosté pochodí i bez jakéhokoli
zvýšení cen a třebas i při menších procentech z hru-
bého příjmu v Novém německém divadle lépe než
u nás, troufají-li si jen docíliti vyprodaného domu.
A podle zkušenosti smí německé divadlo při inter-
nacionálních představeních počítati vedle německého
také s obecenstvem českým, kdežto divadlo Národní,
boycotlované pražským německo-nacionálním obecen-
stvem, smí počítati jen s obecenstvem svým. Na štěsii
bývají i bez mimořádných příležitostí sama běžná
operní představení v Národním divadle dosti zhusta
vyprodána, a větší menší množství obecensiva vracívá
se s nepořízenou od pokladen. Jakého tu jiného dů-
kazu třeba o tom, že je Národní divadlo pro naší
operu skutečně malě? V každém chledu. Jak to př
takovém návalu v šatnách vypadá, každému navště-
vovateli předobře známo. Šatny jsou příslovečně malé
16
article
Než to je nedostatek pocifovaný pouze v zimě. Hlorší
je stísněnost orchestru. Dnes nelze ni o jediného hu-
debníka více angažovati, ač by sesílení ve smyčco-
vých nástrojích oproti dechovým bylo svrchovaně žá-
doucí. Nenít jej kam posaditi. A již jest orch estr
rozšířen po stranách až do míst, jež náležejí vlastně
k jeho předsíni. A zákulisí? Na to se račiž kohekoliv
pozeptati z účinkujících, ať solistů, ať členstva sborů
nebo dělnictva na jevišti, nebo kohokoliv, kdo př
operních představeních — anebo i jenom při čino-
herních s velkou figurací — zákulisí Národního di-
vadla vídá. Jo malé, hrozně malě, ba vzhledem k
zostřeným bazpečnostním ustanovením stále menší a
menší. Obecenstvo ani netuší, jaké přímo divy musi
mnohdy režie vykonati, aby se mu ta neb ona illuse
připravila. Ale nejvíce na váhu padá arci nedosta-
tečná rozloha hlediště, znemožnění, aby se z návštěvy
operních předslavení vytěžilo, co by se vytěžiti dalo
a čeho při neustále stoupajícím nákladu na udržení
uměleckých sil v zájmu stupňování umělecké výkon-
nosti našeho operního souboru nezbytně třeba. Má-li
17
article
opera naše moci vzdorovati konkurenci dvorních, bo-
hatěji subvencionovaných divadel, musí míti mož-
nost zvětšení svých příjmů. Má-li se v městě stavěti
divadlo, a je-li k tomu tak vhodný pozemek, pěkně
položený i dortatečně rozlehlý, nechť se postaví di-
vadlo velké, operní „Smetanovo“. Toho
času nás přece nic nemůže lépe representovati než
právě naše umění operní. Nechť se však
uloží architektům, aby divadlo to vy-
pravili s vestibulem, schodištěm, toy-
ery a místnostmi takovými, aby se
v nich daly konati i velké recepcea
slavnosti a budou tu na ráz uskuteč-
něny representační mistnosti, jakých
si město jen přáti může, aniž by třeba
bylo vésti na ně větší, ba snad ani ne
takový náklad, jaký zamýšlen na re-
presentační dům,3) a zároveň by bylo vyko-
náno pro rozkvět našeho dramatického umění i pro
českost král. hlav. města Prahy právě na lomto svého
druhu jediném místě obcí něco, co by bylo opravdo-
vým pomníkem do budoucnosti. Ale stavbou malého
divadla na 1000—1200 míst čeho by se docílilor
S vinohradským městským divadlem bychom pak měli
Smetanův
Praha
18
article
1) Německé divadlo má ceny operní i činoherní
jednotné.
1) Loží má Nové německé divadlo v přízemí 2
(Národní 14, v prvním a druhém patře po 26 (Ná-
rodní po 16). Nové německé ještě ve třetím patře
dalších 8 prosceniových. Křesel má Nové německé di-
vadlo v přízemí 48 (Národní 40), sedadel v celém při-
zemí — i s křesly — 464 (Národní — rovněž i s křesly
— 316 a lo ještě v jednom jediném hloku, kdežto Nové
německé je má v pěti snadno přístupných skupinách
rozdělena.
5) Zřízení representační restaurace k opernímu
divadlu přičleněné by při nynějších vymoženostec
elektrických nemohlo činiti nijakých zvláštních obtíž
a jistě by aspoň z části úrok z investovaného kapitálu
hradile.
malá, resp. menší divadla tři, pro skutečnou po
třebu však velké ani jedno! Za to by vyhlídk
na operní, pro další vývoj naší operní produkce
pro žádoucí úroveň její budoucí reprodukce nezbytni
nutné velké divadlo byla třetím malým na dlouho
ne-li snad na vždy ubila.
V Praze, dne 8. prosince 1904.
Praha
19
article
Za Společnost Národního divadla:
národní divadlo
20
article
G. Schm orana.
G. Schm orana.
Projev pro české činoherní divadlo u Pražn
brány zaslaly sboru obecních starších král. hlav
města Prahy, Družstvo Národního divadla v Praze
Tylovo sdružení a Sbor pro řízení Národního divadla
v Praze. Zní takto: Před dnešním rozhodnutím sbor
o stavbě representačního domu u Prašné brány po
kládáme za důležito upozorniti na to, že o otázce
stavby divadelní budovy na staveništi u Prašné brány
nebyly — pokud víme — předloženy sboru nezbytné
rozpočty a projekty, pořízené divadelními odborníky
Poněvadž tedy o divadelním projektu nemůže být
sbor náležitě zpraven, žádáme všechny pány členy
sboru, jimž záleží na správném rozhodnutí po nále
žitých informacích, aby usnesení bylo na krátký ča
odročeno. Sl. městská rada budiž pak sborem vy
zvána, aby zvláštní anketě divadelních odborníků
sesílené pp. členy městské rady a pp. projektanty
representačního domu, bylo uloženo, vypracovative
lhůtě nejkratší program, rozpočty a návrhy na zří-
zení divadla u Prašné brány, jež by pak byly shoru
předloženy. Výslovně připomínáme, že stavba diva-
delní budovy nemá dle našich proposicí státi se na
náklad obce král. hlav. města Prahy, nýbrž z peněz.
jež by opatřily korporace o stavbu druhého českého
divadla v Praze se zasazujícl. Rovněž tak nepřipadlo
by udržování budovy za břemeno obci pražské, o
níž v zájmu českého umění a českého rázu vynika
jícího místa Prahy se žádá jen bezplatné věnování
pozemku.
G Schm
Praha
český činoherní divadlo
národní divadlo v Praga
Tylův sdružený
21
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Z »panoptika« Maximiliana Hardena.
Ve své týdenní »Die Zukunft«, známé v Ber-
líně a jinde svým náruživým pohrobním kultem
Bismarkovým a vášnivě zžíravými sotisami prot
»novému kursu« a dvoru i všem dosavadním
nástupcům železného kaneléře, zřídka kdy dotkne
se M. Harden rakouských poměrů. V posledním
čísle svého týdenníku uveřejnil pod souhrnným,
ne příliš lichotivým titulem »Panoptikum« pla
stické postřehy několika státnických hlav evrop-
ských, mezi nimi také našeho nejmilovanějšího
předsedy ministerstva. Z odstavce věnovaného
šl. Körbrovi není pro nás nejzajímavější to, c
ve stylu romaneskním vypravuje o něm samém,
nýbrž spíše to, co praví o ústředí, státnické
uměnídnešního rakouského premiera obkličujíeím
Facit jeho studie o Körhrovi je ten, že se hod
spíše za diplomata než za státníka, a že by by
velice vhodným vyslancem (patrně v Berlíně)
pravý to muž pro nynější přechod-
nou dobu Rakouska. Kam přechodnou,
výslovně Harden nepraví, ale z ostatní souvis-
losti na jevo vychází, že ani Harden, pro jisté
kruhy zjemnělého cynismu v Německu beze-
sporná autorita, svým názorem o konečném
osudu rakouské monarchie nelíší se od ost-
markianské, veřejně hlásané věštby. Jenom ne-
dojde prý k osudu tomu tak hned.
Harden
Bismarkův
M Harden
Berlín
Rakousko
Německo
22
article
»Kdo by se domníval, že tato monarchie už
v umírání leží, velice by se zklamal. Když jistý
sociální demokrat pronesl řeč, jejiž přikrostí by nás
mírný říšský sněm vbičoval v šílené vytí, nikdo
mu nevpadl v slovo: a když předseda minisťerstva
druhého dne k odvetě povstal, vzdálili se všichni
Němci ze síně a šl. Körber musil se spokojiti
s pochvalou Poláků, několika feudálních pánůa
křesťanských sociálů. »Nabažili jsme se po-
chodu Řadeckého,« říkalo se v ochozu sně-
movny. To jsou špatné zjevy. Avšak k umírán
ještě dávno nedojde. Němci, Slované, Vlaši měř
se na vzájem podezíravými zraky, sní o expansích
a dobyvačských výpravách i domnívají se, že
zejtřek na životě je ohrožuje; dosud nezvyklisi
na změny svých držav, dobou přivoděné a jsou
stále »znepokojeni«, o schopnoslech svého vývoje
stále jsou v klamu jako o objemu a mezích svých
sil. Silný kmen nebude vyvrácen paragrafy zákona
a nařízeními místodižitelství. Také národnostem
není ušetřena povinnost ukouti si svůj vlastní
osud. Pochybují, že by sám Bismark dnes Rakou-
sku pomohl, zdali by se nespokojil dnes na kone
Taaffovým receptem protloukání se, až udeří ho-
dina jednání . . . Avšak dorozumění mezi Čechy
a Němci se blíží. (!?) V životě států neznamenají
desetiletí víc než v životě jednotlivců zimní den
Dva silní národové nebudou se věčně hádati
vnitřní řeč úřadní a podobné malichernůstky. Brzy
musí seznati, že mají důležitější věc na prácí
Nikoli v rudém šatě rebelů ohrožuje je nepřítel.
Němec
Körber
Polák
Slovan
Vlach
Taaffův
Čechy
23
article
Barvy jeho jsou červeno-bilá zelená. Maďar jes
nebezpečnější než Čech . ..«
— Z Klubu národní strany svohodomyslné.
Správní výbor želi náhle zemřelého, dlouho-
letého a velice činného člena p. dra. J. S. No-
váka. Týž byl vždy horlivým stoupencem
strany svobodomyslné, mužem velice váženým
a v kruzích členských též oblíbeným soudruhem.
Členové žádají se, aby se v hojném počtu do-
stavili na pohřek, jehož den i hodina ve veřej
ných listech budou oznámeny.
— František Pravda-Hlinka mrtev. Nesto
české povídky lidové a všeho spisovatelstva če-
ského, náš populární František Pravda —
rozloučil se s námi na vždy s večerem čtvrteč-
ního svátku . .. Tiše a klidně dokonal na svém
pošumavském Tuskulu, pod Svatoborem u Su-
šice v zátiší hradeckém, kde déle než půl sto-
letí svého požehnaného života byl ztrávil, do-
sáhnuv vysokého, kmetského věku bezmála osm-
desáti osmi let. Ctihodný kmet až do nedávné
doby byl úplně čilým, až teprve stáři udolalo
organismus a připravilo jej o nejeennější poklad
lidského života — o zrak . . . Ze slepoly posléz
vykoupení přinesla mu předevčírem smrt ..
Maďar
Pravda Hlinka
Nesta
František
Čechy
Svatobor
Z klub národní strana
24
article
Pravda byl typickým zjevem kněze-vlastence
a literáta z dob probuzení, jedním z oněch mála
uvědomělých kněží za prvních červánků národ-
ních tužeb a snah, jenž využitkoval vzácného
svého vzdělání a nadání, aby pérem svým, způ-
sobem poutavým a slohem libezným vychovával
lid v duchu vlasteneckém, káral jeho chyby,
radil a napomínal. V řadě původních lidových
povídek, obrazů a novel, k nimž látku. vesměs
čerpal ze skutečného živola, zachytil téměk
všechna ovzduší české společnosti, zvláště pak
náš český venkov, jemuž po celý život zůstal
věrným. Jeho malby postav jsou ku podivu
realistické a věrné; neidealisuje a vystavuje na
odiv ať pěkné, či stinné stránky charakteru . ..
Tendence všech jeho literárních prací byla mravo-
učná, ušlechtilá a co hlavní, i působivá. Rozto-
milý, povídkářský sloh, lehoučké, prozíravéa
přesvědčivé mudrování, lidová filosofie všude
prokukující, poutaly čtenáře mladé i staré. Prav-
dovy spisy, bohužel, dnes namnoze zapomínané
jsou někdy až klassické ceny, takže jméno jeho
vyslovováno nejen celými generacemi domácím
s uctivosti, nýbrž i za hranicemi — na př
v Dánsku a Německu, jak svědčí překlady nej
populárnějších jeho spisů — vyslovováno s uzná
ním. František Pravda, vlastním jménem Vojtěch
Pravda
Vojtěch
Rozto
Pravy
Dánsko
Německo
25
article
Hlinka, narodil se v Krasině dne 17. dubna
r. 1817; gymnasium absolvoval v Jindř. Hradci.
načež věnoval se theologii. Zajímavo, že v semi
náři pražském setkal se s Karlem Havlíčkem
Borovským, s nímž po celou dobu joho života
setrval v srdečně přátelském poměru. Vysvěcen
na kněze, odebral se do Kvilic u Slaného, kde
zvláštní náhoda tomu chtěla, že jako kaplan
křtil — Václava Beneše Třebízského . . . Pře-
často na okolnost tuto s nemalou radostí
hrdostí vzpomínal, právě jako na rok 1848, kdy
zvolen byl »polním kaplanem« národní gardy.
Dostav se v témž roce za vychovatele na Hrádek
Desfoursský u Sušice, počal rozvinovati svoji
činnost spisovatelskou netušenou měrou. Zde
původ svůj vzalo na 150 povídek, novel, obrazů
a příkladů ze života, jež vyšly buď v populá
ních sbírkách, v časopisech neb kalendářích
Dostav slušnou pensi vychovatelskou a domek
k obývání, věnoval se takřka výhradně spisova-
telství a ztrávil tak v Hrádku celkem více než
půl století, ctěn a milován nejen místním obyva-
telstvem, nýbrž celým národem, jenž u příleži-
tosti sedmdesátých, osmdesátých a posléz 85
narozenin vzdal mu zasloužený hold. Při vy
sokém věku svém neustal interessovati se o udá-
losti soudobé a udržoval až do posledka písemné
styky s literáty a spisovateli nynějšími, zejmena
s Al. Jiráskem. — Význam zesnulého v litera-
tuře a životě českém nemožno v stísněné po-
smrtné vzpomínce náležitě nastíniti; literární hi
storik zařadí jej však dojista mezi nejzaslouži
lejší české spisovatele. Budiž krásné památee
jeho čest a sláva! Pohřeb Pravdův konáse
v pondělí dopoledne na Hrádku.
Hlinka
Krasina
Havlíček Borovská
Beneš
Jirásek
Pravdův
Jindřichův
Hradec
Kvilice
Slaný
Sušice
Desfoursský
26
article
V Praze zemřel včera u věku 83 let spisovate
český, paedagog zvláště zasloužilý, pan Jose
Uhliř, gymnasiální ředitel ve výslužbě. Na-
rodil se dne 22. září 1822 v Hořicích, studoval
gymnasium v Jičíně, kde humanista S. K. Ma
cháček vznítil v něm lásku k mateřskému ja
zyku a k české písni. Již tehdy se zálibou na
psal Uhlíř nejednu cennou báseň. Právnická svá
studia v Praze přerušil a věnoval se professuře
R. 1849 dostal se na gymnasium v Jičíně jako
supplent a doplniv zkoušky, jmenován byl po
roce skutečným professorem. Po 10 létech pře-
sazen byl na německé malostranské gymnasium
v Praze, načež při zřízení druhého českého
státního gymnasia realného (v Jindřišské ulici)
jmenován byl jeho ředitelem a místo toto zastá-
val, až v pozdních létech svého věku vstoupil
do výslužby. Literární svoji činnost zahájil Uhlir
veřejně poprvé r. 1844 básněmi ve »Včele«
vydal je pak r. 1858 ve zvláštní sbírce samo-
statně. Zmínky zasluhují také jeho četná po-
jednání v gymnasijních výročních zprávách, z
jmena jeho »Kritický rozbor epických básní
Bol. Jablonského a didaktické básně »Šalomoun«
Pro školu vydal v metrickém překladu českém
»Anthologii z P. Ovidia Nasona«. Za své uči-
telské a vychovatelské působnosti by! Uhlíř vždy
dobrým rádcem a přílelem studentstva, u něhož
byl vždy clěn a oblíben a jež mu zachová česl-
nou památku. Pohřeb zesnulého konati se bud
v neděli dne 11. prosince o 3. hodině odpol
z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
Jose
S K ma
Uhlíř
Bol
Šalomoun
P Ovidius Nason
Praha
Hořice
Jičín
Jindřišská ulice
Olšanský
27
article
— Osobní. Konsul říše velko - britské pa
Captain A. WentworthForbes vrátil se
z dovolené z Anglie a převzal opět správu zdejšího
anglického konsulátu od místokonsula Mr. F. G. ze
Saint Quentinu. Úřadní hodiny od 3—6 odpoledne.
— Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne8
t. m. ve věku 43 let pan Karel Turba, úřadnik
úrazové pojišťovny dělnické pro král. české v Praze
Pohřeb koná se o 21/2 hodině odpol. z chrámu sv
Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vino
hradský. — Na Král. Vinohradech zemřela ve čtvrtek
8. prosince paní Jindřiška Kosáková, vdova po ústřed
ním inspektoru panství, matka pana Ant. Kosáka
prokuristy Živnostenské banky, v 77. roce věku svého
Tělesná schtánka zesnulé paní bude dnes o 2. hod.
odpol. v chrámě sv. Ludmily na Král. Vinohradeel
vykropena a pak na hřbitově olšanském v rod nné
hrobce pochována. — Dne 8. t. m. zemřela ve Vršo-
vicích ve věku 69 let paní Barbora Klečko vá
vdova po mistru truhlářském a majiteli domu. Pohřel
zesnulé kouati se bude zejtra o 2. hod. odpol. —
V Praze zemřel dne 8. t. m. pan Mag. Ph. Jindříeh
Weyer z Plzně, technický adjunkt cukrovaru firmy
Čerych a spol. v Černošicích, ve věku 41 let. Pobřel
koná se dnes o 3. hod. odp. z ústřední kaple ol-
šanské. — Ve Správčicích zemřel včera pan Hugo
Píša, majitel statků a společník firmy Josef Staus
v Praze. Pohřeb konati se bude zejtra o půl 3. hod.
odpol. z domu smutku ve Správčicích do rodinné
hrobky na hřbitově pouchovském.
WentworthForbes
Král
Turba
svatý Ludmila
Jindřišek Kosáková
Antonín
Kosák
svatý . Ludmila
Klečka
Mag
Jindříeh Weyer
Hugo Píša
Anglie
Saint Quentin
Vinohrady
Praha
Plzeň
Černošice
Správčice
pa Captain A
živnostenský banka
Čerych a společenský
Josef Staus v Praga
28
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v patek dne
9. prosince.) Starosta p. dr. Srb po zahájení schůze
tlumočil hluboký dojem nad nenadálou smrtí člena
obecního zastupitelstva p. dra. J. S. Nováka. Týž
byl členem sboru obecních starších od 6. listopadu
1899, kdy byl zvolen na Starém městě v prvém sboru
Dva roky zasedal v městské radě. Pan starosta dr. Sri
vzpomněl toho, jak horlivě zvěčnělý zúčastnil se ve-
škeré práce v čelných komisích; tak zejmena v ko-
misích hospodářské, finanční, organisační, ve stavebn
komisi pro sbor, v komisi assanační, sadové, knihovni
a tiskové, pro připojení předměslí, pro udilení medaillí
pro pomník Palackého, ve správní radě plynáren, v
spolku pro postavení pomníku M. J. Husa, v do-
zorčí a správní radě společné vodárny a kromě toh
působil jako inspektor nad obecními domy v obvodu
assanačním na Novém městě. V zesnulém ztrácí obe
horlivého pracovníka a všichni kollegové stanuli roz-
rušeni nad jeho rakví, v srdci svém zachovávajíce
nehynoucí památku jeho laskavosti a kollegialitě. Pro-
jev ten byl vyslechnut členy rady městské stoje
Srb
Novák
doktor
Sri
Palacký
M J Hus
obecní dom
29
article
Rada městská schválila pak opatření praesidia, smě
řující k projevení poct při pohřbu. — Na vědomí vzaí
byl nový výsledek jednání s erárem o získání for-
tifikačních pozemků. Jest záhodno vyčkati nabídku
se strany vojenského eráru, aby bylo možno postu-
povati systematicky a stanoviti periody stavební a vý-
platní. — Schválen byl návrh technické komise, aby
podstavec pomníku Jungmannova a chodník kolen
byly upraveny nákladem 750 korun. — Správní výbo
spolku studentské koleje českých vysokých škol praž
ských vzdal díky za podporu a ochotu rady městské
se kterou vyšla mu vstříc. — Náměstek p. Seife
upozornil, že pozemky pro reálku a kostel v Hole
šovicích byly již obci pražské odevzdány a že také
rada městská jmenovala již své zástupce (pp. Hlubáčka.
Jungmannův
30
article
Kasalického, Portíka a Vlčka) do komitétu pro stavbu
kostela. K popudu p. starosty dra. Srba usneseno, aby
ke schůzím komitětu byly propůjčovány místnosti na
radnici. — Mostného bylo vybráno v týdnu od 27.
listopadu do 3. prosince: na lávkách železničního
mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 268 K 20 h.
na mostě Palackého 4946 K 12 h, na můstku žofín-
skům 169 K 18 h, na novém mostě kamenném 4488K
76 h, na mostě Františka Josefa 3695 K, na pilotovém
mostě pres Štvanici 2588 K 98 h, na mostě libeňském
401 K 10 h. V lázních obnášel příjem: v parních a
vanových na Žofíně 738 K 80 h, ve slatinných 27 K.
v lidových v Holešovicích 121 K 79 h. — Dělníků bylo
zaměstnáno u obce 2928, z nichž 246 mimořádných
— Stavba městského divadla na Král. Vinohra-
dech povolena. V pátek 9. prosince konána na Krá
Vinobradech komise za příčinou stavby městského
divadla, k jehož zřízení obdržela obec, jak známo
ve dnech právě minulých povolení. Komise zúčast-
nili se za obec vinohradskou pp. starostov
náměstkové Alois Bureš a Matěj Bílek, městšti radn
stavební rada Bohumil Staněk a Bohumil Holeček
ředitel městských úřadů JUDr. František Fuksa, měst
Portík
Vlček
Srba
Král
Bureš
Bílek
Staněk
Holeček
JUDr
Fuksa
Vyšehrad
Smíchov
Palacký
Žofín
Holešovice
František Josef 3695
městský úřad
31
article
ský tajemník Jan Červenka a městský řídící vrchní
inženýr Jan Štverák; za obec pražskou pp.
městký radní Václav Kasalický, magistátní komisa
dr. Frant. Horák, magistrátní vrchní inženýr Rudolí
Kaplan a magistrátní stavební officia! Josef Dříza;
z členů divadelní komise přítomni byli
předseda její p. c. k. policejní rada Leop. Peschka.
pp. místodržitelský stavební rada Karel Wolí, c.k.
stavební rada Frant. Hozák, chef inženýr pražských
městských elektrických podniků Frant. Pelikán, velit l
městského dobrovolného sboru hasičského Vilém
Fiala; dále přítomni byli pp. přednosta komisařství
c. k. policejní rada Frant. Petrásek, MUDr. Edvaro
Martin, jako znalec zdravotní, architekt Alois Čenský
jako projektant stavby, a inženýr Národního divadl
Karel. Skopec jako projektant strojního zařízeníje
víště. Komise zjistila, že předložené plány plně vy
hovují, byvše již dříve po slyšení zemské divadelní
komise schváleny místodržitelstvím král. českého
ministerstvem vnitra. Poněvadž nebylo se žádné strany
proti navržené stavbě ničeho namíláno ani z příčin
technických ani veřejných, povolila s ta v e bn
komise, aby s příslušnými pracemi na
staveništi neprodleně se začalo. Uzná-
vajíc vynikající osvětový i národní význam městskéh
divadla na Král. Vinohradech prohlásila předložený
projekt za velmi zdařilý a měsla Král. Vinohradů
sousední Prahy důstojný a přála zástupcům obce
vinohradské ku provedení jeho nejlepšího zdaru.
Červenka
Štverák
Václav kasalický
doktor
František
Dříza
Peschek
Karel Wolit
Hozák
Pelikán
Fiala
Petrásek
MUDr
Edvaro
Martin
Čenská
Karel
Skopec
Král
Vinohrady
Praha
místodržitelský stavební rada
32
article
— Soukromá výstava K. Liebschera. Nedostatek
veřejných výslavních mistností přiměl K. Liebschera
k rozhodnutí opět jednou po delší přestávce otevříti
na několik dní dvéře svého atelieru uměnímilovněmu
obecenstvu. Nehledě k jistým obětem, které tent
podnik podmiňují, pořádá od 11. do 19. t. m. ve svém
atelieru ve Školské ul. č. 26, 3. patro, soukromou
výstavu. Asi 50 obrazů, studií a náčrtů bude pře-
hledným obrazem jeho činnosti z poslední doby. Vý-
stava bude přístupna od 10. hod. dopol. do 4 hod
odpoledne.
K Liebscher
školský ulice
33
article
— Doplňovací obecní volby v Brně. Z Brna
9. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Doplňovaci
volby ve II. sboru konaly se za stejné lhostejnosti
voličstva, jehož ze 2658 oprávněných dostavilo s
pouze 528. Zvoleni byli arci kandidáti spolku něme-
ckých voličů: inspektor Karel Neumann, vládní
rada Ferd. Schnitzler a prof. Karel Lickle
V mínulém roce bylo účastenství v této kurii přec
větší. Z 2611 oprávněných voličů dostavilo se jieh
693. Dnes koná se doplňovací volba za I. sbor, při
které hrozí opposice majitelů domů, kteří bouří
se zvláště proti zvýšení přírážky na činžovní daň
Výsledek znám bude teprve večer.
Karel Neumann
Schnitzler
profesor
Lickle
Brno
Zvolen
Ferd
34
article
— Valný sbor moravského odboru Národní rady
české. Z Brna, 9. prosince. (Zvl. Ugm. „N. L.“) Valný
sbor moravského odboru Národní rady české měl včer
zde v místnostech Čtenářského spolku výroční schůzi
Podána byla jednatelská a pokladniční zpráva za mi-
nulý rok, jimž dostalo se schválení, a přijal také orga-
nisační statut, jenž dle vzoru pražského upraven byl
na poměry moravské. Vykonány byly volby výboru
dle nového statutu. Odbor má nyní předsedu a tři ná-
městky. Volba provedena byla akklamací. Předsedou
jest zase dr. bar. Pražák, náměstky dr. Šílený, dr
Koudela a prof. Ursiny. Při pilných návrzích došlo
k živé debatě o poměrech učitelstva na české škole
„Komenského“ ve Vídni a dále o nutnosti organisace
veřejných sbírek k účelům národním, kulturním a do-
bročinným. Návrhy, které podali odb. učitel Šálek
z Přerova, řed. Ulehla z Klobouk a ředitel dr. Kahlík
ze Zábřehu, odkázány byly novému výboru. Zejmen
návrh ředitele Kahlika, aby každá sbírka národní, je
má ráz všeobecný, byla vázána na schválení Národní
rady, pokud se týče škol pak na schválení Ústřední
Matice školské, doznal plného souhlasu. Při volných
návrzích zmíněno také „společných“ příprav všech
stran k volbám do zákonodárných sborů, dále morav-
ské vyrovnávací akce, při čemz žádáno, aby členová
stálého výboru sněmovního jako Němci předložili Nár.
radě návrh na opravu zem. volebního řádu. Vysloven
byl také názor, že poslanecké kluby měly by při všech
důležitějších věcech tázati se Národní rady
doktor
Koudela
profesor
Ursiny
Komenský
Šálek
Klobouk
Kahlík
Němec
Brno
Vídeň
Přerov
Zábřeh
moravský odbor národní rada
35
article
— Rektorál české university vyvěsiti dal a nám
zaslal tuto vyhlášku: Občané akademičtí! V poslední
svojí schůzi universitní dali jste průchod svému pře-
svědeční, že v otázkách kulturních nemají rozhodo-
vati projevy pouliční. Zásada, kterou jste tím pro
hlásili, jest zajisté správná a nelze jinak než ji schva-
lovati. S lítostí však pozoruje akademický senát,ž
někteří z vás, byť i nemnozí, stali se nevěrní této z-
sadě a již po několik dní pořádají po ulicích praž-
ských demonstrace nebo se jich účastní. Vlastní zku-
šenost mohla vás zajisté již o tom poučiti, že po-
dobnými prostředky ubližuje se k radosti některýeh
činitelů nám nepřátelských vážně prospěchu a dobré
pověsti nejen královského hlavního města Prahy
nýbrž i české university a jejího studentstva, a že
se tím nikdy neprospělo věci, ale začasté způsobila
se veliká, nikdy nenahraditelná škoda jí i jednolliv-
cům. Známo zejmena, že takových pouličních projev
účastnívají se i živlové cizí, neakademičtí, obecné
mínění pak jest sváděno k tomu, aby vše to, co jimi
bylo způsobeno, přičítalo se na vrub váš. Akademický
senát nemůže dosti důrazně varovati vás takových
projevů nedůstojných a ne-li přímo škodlivých, do-
jista aspoň neužitečných. Prospěch i čest university
naší jakož i Vás samých vyžaduje toho nezbytně, aby
projevy ty již se neopakovaly. Akademický sená! oče-
kává proto pevně od vás rozvahy a vašeho smyslu pro
zákonnost a povinnost, jakož i od lásky Vaší k věci
nám všem společné, že toto upozornění postačí, abyste
nejen sami jich se varovali, nýbrž i na soudruhy své
v tomto smyslu působili. Akademický senát c. k. české
university Karlo-Ferdinandovy. V Praze, dne 9. pro-
since 1904.
Praha
univerzita KarlaFerdinandov
36
article
Přednášky. Přednášku „Praha v dob
předhistorické“ prosloví dnes v sobotu fin.
sekretář pan JUDr. Karel Prokop ve členské schůzi
Společnosti přátel starožitnoslí českých v Praze, která
se koná přesně o 8. hod. večer v býv. sv.-václ. záložně
v I. posch., vchod z Retězové ulice, ve dvoře v levo.
Hosté jsou vítáni. — O prvním všeslovan-
ském díle P. J. Šafaříka přednáší dnes o 5.
hod. univ. docent p. PhDr. J. Hanuš v lázeňském sále
na Malé straně. Přednášku pořádá „Spolek pro pod-
poru nemajetných studujících na české filosolické
fakultě“. Vstupné 1 K, pro studenty 20 h. — Spolek
absolventů Českoslov. akademie ob-
chodní oznamuje, že na sobotu dne 10. l. m. usta-
novená přednáška z důležitých důvodů odkládá se
na sobotu dne 17. t. m. Přednáška, ve které pro-
mluví pan Frant. Procházka, ředitel Zemské banky.
o thematu „Čemu se věnovati“ bude o 8. hod. večer
a sice opět ve dvoraně nové budovy obchod. spolku
„Merkur“ v Mikulášské třídě.
JUDr
Prokop
P J Šafařík
PhDr
Hanuš
František
Procházka
Praha
Retězová ulice
spolek pro pod
spolek absolvent Českoslov
37
article
— Výdělečná práco školních dětí je značnou pře
kážkou při výchově a vyučování. K velikému cíli.
o který usiluje škola, mohou býti dovedeny jen t
děti, jež mu věnují všechny svoje síly. Vychovatelski
činnost počítá s mládeží ducha svěžího. Práce, ktere
konají děti pro výdělek, je daleko onoho blahodár
ného zaměstnání, jímž tělo při nejrozmanitějším po
hybu sílí a rozum bystří. Její jednotvárnost otupuje
ducha dítěte, že potom ve škole nesleduje vyučován
její dlouhé trvání odpírá mu příležitost k odpočink
ke hře a ke všestrannému rozvoji. Mládež bývá k vý-
dělečné práci nucena již v nejrannějším věku a konh
ji do únavy, ano do úplného vysílení; tím je ohrožen
tělesný její vývin. Nezřídka bývá spojena s nebezpe-
čím života, protože děti bývají stavěny ke strojům
které je nezřídka mrzačí neb i usmrcují. Tyto dětsk
škody jsou učitelům známy, ale jejich síly nestačí
aby jim čelily. Je Uřeba, aby se našeho národního do-
rostu ujala veřejnost, aby celý národ zakročil prot
poznanému zlu. Na učitelích je ukázati, v jaké mil
je mládež přídržována k tělesným pracím, které hro
útlému jejímu organismu těžkými úhonami. Poznané
nebezpečí, jemuž jsou vydány celé příští generace,
nenajde naší společnost lhostejnou; lze doufati, žes
proti němu postaví a že se energicky zasadí, aby dítky
byly proti němu chráněny zákonem. Učitelská jed-
nola „Komenský“ v Praze, aby mohla sestavili po-
drobný obraz dětské činnosti výdělečné, rozesilá všem
učitelům a učitelkám svého obvodu dotazníky se ž-
dostí, aby je vyplněně vrátili do 15. ledna. Očekává,
že všichni ochotně se zúčastní díla, jež není jen po
vinností učitelskou, al. prostě lidskou.
Komenský
Praha