ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 72e6d1f0-71f8-11dc-b12c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 161, place 63, org 34, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. prosince 1904
4 masthead
Číslo 341
5 article
Mluvčí českých agrárníků žádá, by se přikázala ministerstvu orby dotace 4.5 mill. na pod- poru zemědělských podníků společenstevních, na něž Destačí rozpočtová dotace. Posl. hr. Pálffy prohlašuje, že žádané refun- dace nepatří do zákona na odpomoc v nouzí. Na- vrhuje vyzvati vládu, aby předložila výkaz sum vydaných posledních pět let na vrub nouze i letoš- ního obnosu, jenž sa vydati má a požádala za jich refundaci zvláštní předlchou. Ministr dr. Kosel odpovídá Bärnreitherovi, že pokladní hotovosti činily v r. 1901 479, v r. 190 473 a v r. 1903 446 míll. K, klesly tedy za ta tř léta o 30 mill. Na r. 1904 přesunuto asi 84 mill. úvěrů, t. j. výdajů dříve povolených, ale nepoužitých Ministr vypočítává dále, co vše ještě bylo vydáno ze státních pokladen bez refundací a žádal, by se §6 přijal beze změny.
Posl Pálffy Kosel Bärnreither Ministr
6 article
Posl. Schrafíl souhlasí s pilným návrhem Herzmanského, aby se vložila do § 6. číslice 15. místo 69 mill. Křesťanští sociálové — praví — ne- mají příčiny k votu důvěry pro vládu a on jako Tyrolan tím méně, protože Tyroly dostávaly v nouz jen drobty a státní správa je vůbec zanedbává. Posl. Menger ptal se vlády, mohla-li by úby lek, kdyby se totiž nepovolila refundace 69 mill. jinak trvale uhradit. Po další řeči ministra dra. Kosela přistoupilc se ke hlasování, nejprve o návrhu řečníka českých agrářů. Propadl všemi proti 13 hlasům. § 6. vládní předlohy propadl jmeno- vitým hlasováním 29 proti 14 hlasůn Pro hlasovali poslanci: Abrahamowicz Eugen Baernreither, Byk, Górski, Grek, Henzel, Komorow ski, Lupul, Menger, Morsey, Schwegel; Skéne, Star zyňski a Slürgkh; proti: Barviňský. Berger, Dvořál Ladislav, d'Eivert, Fiedler, Fuchs, Hoffmann-Wellen hof, Kaiser, Kienmann, Kramář, Kühschelm, Lemisch Malfniti, Palffy. Pernerstorfer, Procházka, Rataj, Ro- bič, Romančuk, Ryba, Schalk, Schraffl, Steinwender Stránský, Sylvester, Vukovié, Wolkenstein, Žáčel a dr. Žitník.
Posl Herzmanský Menger Kosel Baernreither Byk Górski Grek Henzel Komorow ski Lupul Morse Schwegel Skéne Berger Fiedler Fuchs Hoffmann Wellen Kaiser Kienmann Kühschelm Pernerstorfer Procházka Rataj ro Romančuk Ryba Schalk Schraffl Steinwender Stránský Sylvester Vukovié Žáčel doktor Žitník Tyroly Lemisch Malfniti Palffa Dvořál Ladislav d ' Eivert
7 article
Nepřítomni byli poslanci: Kathrein, Marchat Pergelt a Rizzi. Potom hlasovalo se o § 6. dle pilného návrhu Herzmanského, dle něhož povoluje se vládě vydat renty za 15.5 mill. a přijat 31 hlasy. Posl. Skene ohlásil tex! 8 6. vládní předlohy jako minoritní votum, jež podepsali ještě poslane Górski, ryt. E. Abrahamowicz, bar. Schwegel, hrab Stürgh, Starzyňski, Lupul, Grek a Byk. Resoluční návrh hr. Palffa zůstal 11 hlasy v menšině. § 7. Původní ustanovení přijato dle vládní před lohy a zpravodajem ustanoven dr. Derschatta Min. předseda dr. Körber prohlásil: Rozpoč- tový výbor nastoupil svým usnešením cestu, jež v lo- gickém důsledku vede k tomu, mimo některé hospo- dářské otázky, naložiti také s některými záležitostmi. zejmena důležitými kulturními otázkami podobným způsobem vylučování z politických sporů stran, nebot jinak sejdou se zcela protivně strany na společné půdě. Vláda by tomu byla velice povděčna a shle- dávala by v tom slibný prostředek nápravy poměrů v poslanecké sněmovně. Bohužel musí se považovati za jisté, že jedná se dnes jen o nedůslednost těch, kdo — dle jeho ná- hledu — z vážných národních úvah takovou melodu odmitají. Vláda teda nemá skoro žádné naděje, kdyby vystoupila s naznačenými návrhy. Za těch okolnosti setrvá radůji na své dosavadní cestě a odročí — třeba jí to bylo bolestno — také úlevu nouze na nedalekou dobu, kdy očekává rozřešení hlavní politické otázky. Vláda učiní bez meškání usnesení, jež se ji zdají přiměřenými.
Pergelt Rizzi Herzmanský Posl Skene E Abrahamowicz Stürgh Starzyňski Lupul Grek Byk doktor Derschatt Min Körber mill
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pošti, 9. prosince. (Konference op- posičných stran.) Všechny opposiční strany měly dnes dopoledne konferenci, poně- vadž byly liberální stranou vyzvány, aby jmeno- valy své členy, kteří mají býti voleni do různých sněmovních výborů, jež se po zahájení nového zasedání musejí vesměs znova voliti. Opposiční strany vyzvání tomu nevyhověly a prohlásily že nebudou jmenovati nijakých kandidátů pro nové sněmovní výbory, poněvadž zavření tře- tího zasedání neuznávají za zákonné. Strana neodvislosti pojednala ve své schůzi také o politické situaci. Pokladník strany, Toth, chtěl, jak činívá na konci každého zasedání, předložiti straně účty; ale posl. Po- lenyi namítl, že tentokrát je to nepřípustno poněvadž strana neodvislosti neuznává uzavřen třetího zasedání. K polednímu sešel se výkonný výbor spo jené opposice, aby se radil o dalších opatřeních nutných vzhledem k opětnému zahájení parla mentu.
Toth Pošť
9 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. prosince.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. prosince. Německo-anglické roztomilosti. Proslulá anglická revuo »The Nationa Review« (v niž byl uveřejněn též známý článek dra. Kramáře o české otázce) uveřejnil v prosincovém čísle velmi ostrý a posměšný článek o koketování německé diplomacie s Anglií »The National Review« vidí v Německu nejne bezpečnějšího nepřítele Velké Britanie a varuje veřejnost anglickou, aby se nedávala balamuti libezností a dvořením se Němců. Německá diplomacie, píše » Nationa! Review« vede světovou válku proti Britanii ve všech hlavních městech od Pekinu až do Washingtonu s jedinou závažnou výjimkou — Londýnem. Ně- mečtí diplomati v Londýně jsou plni lásky k ná- rodu anglickému, proti němuž všechnye možné nástrahy strojí německá vyslanectví v Petrohradě. Pekinu, Paříži, Washingtonu. Při jisté německo- anglické školské slavnosti v Londýně pronesl řeč medově láskyplnou hr. Jan Bernstorff, tajemník německého vyslanectví. Jeho řečnický výkon by! zaznamenán vděčně anglickými žurnály pod svůd- ným titulem »Anglo-German Amenities« (Anglo- německé roztomilosti). Nevinný anglický lid pak se ovšem musí tázat: »Jak nám mohou líčit Německo jako nepřátelskou moc, když nás jeho zástupci zahrnuji přátelstvím?« Snad hr. Bern- storff osobně zavrhuje politiku své vlády a jeho sympatie jsou upřímné. Ale »The National Ro- view« před nimi varuje a odvážil-li se německý diplomat říei: »Připomínám s radostí, že o dávné minulosti oba národové neskřižili meče- naopak ve mnohých krisích stáli svorně vedle sebe«, nazývá to anglická revue: balamu cením anglického lidu a varuje, aby vůbec kdo bral vážně podobné »anglo-německ llbeznosti«.
Kramář Němec Bernstorff Praha Anglie Německo Velká Británie Británie Peking Washington Londýn Petrohrad Paříž Bern the Nationa Review the National Review the National Roview German Amenities
10 article
Representačni dům, nebo nové české divadlo u Prašné brány? Touto otázkou, která obrátila k sobě ne- obyčejnou účast české veřejnosti v Praze i na venkově, obírati se bude dnes odpoledne sbor obecních starších našeho královského města. Dospěje-li věc po dnešní debatě k žádoucímu rozřešení, není ovšem zabezpečeno. Mlěstská rada navrhuje, aby sbor schválil stavbu obecního domu dle plánů a rozpočtů, o nichž zevrubně jsme již pojednali. Čtyři divadelní korporace naproti tomu usilují o stavbu budovy divadelní, nepřihlížejíce k tomu, že obec vinohradská (Viz o tom zprávu v rubrice denní.) zahájila již přípravné práce ku stavbě vlastního divadla na Král. Vinohradech V poslední chvíli došly nás ještě dva projevy kterým ochotně dopřáváme místa.
Král Praha Representačni dům
11 article
České operní „Smetamovo divadlo“ u Prašná brány. Původci myšlenky, aby obec zakoupila nej- významnější, k památné Prašné bráně přiléhající část pozemku bývalého královského dvora, tanulo patrni na mysli, že na tomte místě smí se zvedati jen ně- jaký památník českosti dnešní Prahy. A každý česky myslící občan pražský vycílí dosah této myšlenky do budoucna. Jaký památník by to po rozumu správy Národního divadla měl býti, vykládá následující po- dání se strany Společnosti Národního divadla prae- sidiu městské rady učiněné: Slavné praesidi um rady král. hlav. města Prahy! Správa král českého zem, a Národního divadla v zásadě souhla- sila s akcí ctěného Družstva Národního divadla a Sboru pro zřízení Národního divadla, čelící k tomu aby činohra a opera Národního divadla byly odděleny ale podání svého času zmíněnými korporacemi učiněné spolu nepodepsala, ježto jí tanul na mysli jiný způsok rozluštění oné olázky. Když však nyní, při jednání o representačním domě otázka nového, a to malého činoherního divadla se ocitá v popředí vážné diskuse neváháme předstoupiti před slavné praesidium se svým návrhem: aby na pozemku u bývalé kadetky při
Praha Smetamovo divadlo národní divadlo národní divadlo prae
12 article
Prašné bráně poslaveno bylo velké operní di- vadlo „Smetanovo“ s represenlačními míst- nostmi a dovolujeme si zdůrazniti svůj návrh takto: V disputacích o thematě, má-li se na pozemku bývale kadetky u Prašné brány postaviti representační dům obce pražské či divadlo, mluví se přes lu chvíli o tom, jakoby Národní divadlo bylo velkým divadlem. Toto označení však naprosto není správné, neboť počtu míst — 1862 — není v Národním divadle ohsaženo snad horizontální rozlohou, nýbrž kromobyčejným převýšením. Ostatně činoherní divadla, posta- vená v poslední době vídeňskou světoznámou a jistě největší divadelní zkušenosti stavitelské mající firmou Helimer Fellner vykazují většinou kolem 1800 míst a sice sedadel, žádného místa k stání — uvádíme zde jen na př. vídeňský „Volkstheater“ a hamburské „Deutsches Schauspielhaus“ — a mají vesměs mno- hem rozsáhlejší horizontální rozměry hlediště, než naše Národní, jinak řečeno: jsou vesměs mno- hem větší, a přece platí přímo za typus čino- herního divadla. Ne, Národní divadlo horizontálním rozměry svého hlediště k velkým divadlům rozhodně nepatří. Ani ne k tak velkým, jakým bývalo šťastné po- měti divadlo Novoměstské. Mezi vysoká, ba nejvyšší rozhodně ano. Však v tom spočívá také jeho kardi- nální vada, zaviněná ovšem povahou staveniště, je) svého času architekt měl k disposici. Vada tato jes arci tím cilelnější u divadla, jež tou měrou má a mus počílati s galeriovým obecenstvem, jako naše Národní
Smetanův národní divadlo činoherní divadlo Helimer Fellner Volkstheater Deutsches Schauspielhaus
13 article
Následkem velkého převýšení jest výhled na scénu s galerií, jmenovilě s druhé — o postra nních ani ne- mluvě — tak příkrý, že všechen scénický obraz po- dává v nemožném nadhledu. Vedle toho zorný paprsek diváka poslední řady druhé galerie, vedený spodním krajem portálového lambrequinu (tak zv. harlekýna) uzavírajícího scénu při hořejšku, protíná podlahu je- viště uprostřed hloubky šesté ulice, čili: žestá ulice je vlastně pro druhou galerii nedohlednou. Ba, i vše to, co již v páté ulici na sebe nižším praktikáhlu se odehrává, mizí z dohledu druhé galerie. Leda že nohy účinkujících lze tam s druhé galerie zahlédnouti
14 article
Z prospektů tam druhá galerie nevidí vůbec nic. Jaká poliž z toho režii při luštění scénických obrazů vzniká lze si snadno představiti. Obzvláště krušná je ta oko- nost při řešení inlerieurů, protože všechny interieury nemohou počítati se stěnami 8 m. vysokými, nemá-li scéna vypadati nesmyslně pravdě nepodobná. Sní- žením stropu hlediště o celou výšku druhé galerica obětováním této by se arci dosáhlo příznivějších pro- porcí a některými dalšími snadno proveditelnými změ- nami v sále pořídil by se činoherní dům rozměrů přímo ideálních a přece dost velký, aby se v něm či- nchra mohla hráti za ceny značně levnější cen ny- nějších, čímž by se jistě kruh jejího obecenstva hojně rozšířil. Inlimnosti rozměry scény Národního di- vadla nijak nejsou na překážku. Ve čtyřech létech právě minulých postavila režie dost často interieury docela malé na scénu, ba i jenom nepatrné cípy in- terieurů. Tedy ne menšího, nýbrž nižšího sálu je činohře třeba, aby z výhledu na scénu měla i ga- leric řádný požitek a to při interieurech, jichž v čino- hře nejčastěji je polřebí. A opeře? Opeře je rozhodně třeba divadla mnohem většího, než je naše Národní, aspoň tak velkého, jaké je zdejší Nové německé, v němž se při celkových stejných cenách, jako jsou naše operní,) vybere o 850 K resp. o 1250. K více.?)
národní di
15 article
Proto není divu, že hosté pochodí i bez jakéhokoli zvýšení cen a třebas i při menších procentech z hru- bého příjmu v Novém německém divadle lépe než u nás, troufají-li si jen docíliti vyprodaného domu. A podle zkušenosti smí německé divadlo při inter- nacionálních představeních počítati vedle německého také s obecenstvem českým, kdežto divadlo Národní, boycotlované pražským německo-nacionálním obecen- stvem, smí počítati jen s obecenstvem svým. Na štěsii bývají i bez mimořádných příležitostí sama běžná operní představení v Národním divadle dosti zhusta vyprodána, a větší menší množství obecensiva vracívá se s nepořízenou od pokladen. Jakého tu jiného dů- kazu třeba o tom, že je Národní divadlo pro naší operu skutečně malě? V každém chledu. Jak to př takovém návalu v šatnách vypadá, každému navště- vovateli předobře známo. Šatny jsou příslovečně malé
16 article
Než to je nedostatek pocifovaný pouze v zimě. Hlorší je stísněnost orchestru. Dnes nelze ni o jediného hu- debníka více angažovati, ač by sesílení ve smyčco- vých nástrojích oproti dechovým bylo svrchovaně žá- doucí. Nenít jej kam posaditi. A již jest orch estr rozšířen po stranách až do míst, jež náležejí vlastně k jeho předsíni. A zákulisí? Na to se račiž kohekoliv pozeptati z účinkujících, ať solistů, ať členstva sborů nebo dělnictva na jevišti, nebo kohokoliv, kdo př operních představeních — anebo i jenom při čino- herních s velkou figurací — zákulisí Národního di- vadla vídá. Jo malé, hrozně malě, ba vzhledem k zostřeným bazpečnostním ustanovením stále menší a menší. Obecenstvo ani netuší, jaké přímo divy musi mnohdy režie vykonati, aby se mu ta neb ona illuse připravila. Ale nejvíce na váhu padá arci nedosta- tečná rozloha hlediště, znemožnění, aby se z návštěvy operních předslavení vytěžilo, co by se vytěžiti dalo a čeho při neustále stoupajícím nákladu na udržení uměleckých sil v zájmu stupňování umělecké výkon- nosti našeho operního souboru nezbytně třeba. Má-li
17 article
opera naše moci vzdorovati konkurenci dvorních, bo- hatěji subvencionovaných divadel, musí míti mož- nost zvětšení svých příjmů. Má-li se v městě stavěti divadlo, a je-li k tomu tak vhodný pozemek, pěkně položený i dortatečně rozlehlý, nechť se postaví di- vadlo velké, operní „Smetanovo“. Toho času nás přece nic nemůže lépe representovati než právě naše umění operní. Nechť se však uloží architektům, aby divadlo to vy- pravili s vestibulem, schodištěm, toy- ery a místnostmi takovými, aby se v nich daly konati i velké recepcea slavnosti a budou tu na ráz uskuteč- něny representační mistnosti, jakých si město jen přáti může, aniž by třeba bylo vésti na ně větší, ba snad ani ne takový náklad, jaký zamýšlen na re- presentační dům,3) a zároveň by bylo vyko- náno pro rozkvět našeho dramatického umění i pro českost král. hlav. města Prahy právě na lomto svého druhu jediném místě obcí něco, co by bylo opravdo- vým pomníkem do budoucnosti. Ale stavbou malého divadla na 1000—1200 míst čeho by se docílilor S vinohradským městským divadlem bychom pak měli
Smetanův Praha
18 article
1) Německé divadlo má ceny operní i činoherní jednotné. 1) Loží má Nové německé divadlo v přízemí 2 (Národní 14, v prvním a druhém patře po 26 (Ná- rodní po 16). Nové německé ještě ve třetím patře dalších 8 prosceniových. Křesel má Nové německé di- vadlo v přízemí 48 (Národní 40), sedadel v celém při- zemí — i s křesly — 464 (Národní — rovněž i s křesly — 316 a lo ještě v jednom jediném hloku, kdežto Nové německé je má v pěti snadno přístupných skupinách rozdělena. 5) Zřízení representační restaurace k opernímu divadlu přičleněné by při nynějších vymoženostec elektrických nemohlo činiti nijakých zvláštních obtíž a jistě by aspoň z části úrok z investovaného kapitálu hradile. malá, resp. menší divadla tři, pro skutečnou po třebu však velké ani jedno! Za to by vyhlídk na operní, pro další vývoj naší operní produkce pro žádoucí úroveň její budoucí reprodukce nezbytni nutné velké divadlo byla třetím malým na dlouho ne-li snad na vždy ubila. V Praze, dne 8. prosince 1904.
Praha
19 article
Za Společnost Národního divadla:
národní divadlo
20 article G. Schm orana.
G. Schm orana. Projev pro české činoherní divadlo u Pražn brány zaslaly sboru obecních starších král. hlav města Prahy, Družstvo Národního divadla v Praze Tylovo sdružení a Sbor pro řízení Národního divadla v Praze. Zní takto: Před dnešním rozhodnutím sbor o stavbě representačního domu u Prašné brány po kládáme za důležito upozorniti na to, že o otázce stavby divadelní budovy na staveništi u Prašné brány nebyly — pokud víme — předloženy sboru nezbytné rozpočty a projekty, pořízené divadelními odborníky Poněvadž tedy o divadelním projektu nemůže být sbor náležitě zpraven, žádáme všechny pány členy sboru, jimž záleží na správném rozhodnutí po nále žitých informacích, aby usnesení bylo na krátký ča odročeno. Sl. městská rada budiž pak sborem vy zvána, aby zvláštní anketě divadelních odborníků sesílené pp. členy městské rady a pp. projektanty representačního domu, bylo uloženo, vypracovative lhůtě nejkratší program, rozpočty a návrhy na zří- zení divadla u Prašné brány, jež by pak byly shoru předloženy. Výslovně připomínáme, že stavba diva- delní budovy nemá dle našich proposicí státi se na náklad obce král. hlav. města Prahy, nýbrž z peněz. jež by opatřily korporace o stavbu druhého českého divadla v Praze se zasazujícl. Rovněž tak nepřipadlo by udržování budovy za břemeno obci pražské, o níž v zájmu českého umění a českého rázu vynika jícího místa Prahy se žádá jen bezplatné věnování pozemku.
G Schm Praha český činoherní divadlo národní divadlo v Praga Tylův sdružený
21 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Z »panoptika« Maximiliana Hardena. Ve své týdenní »Die Zukunft«, známé v Ber- líně a jinde svým náruživým pohrobním kultem Bismarkovým a vášnivě zžíravými sotisami prot »novému kursu« a dvoru i všem dosavadním nástupcům železného kaneléře, zřídka kdy dotkne se M. Harden rakouských poměrů. V posledním čísle svého týdenníku uveřejnil pod souhrnným, ne příliš lichotivým titulem »Panoptikum« pla stické postřehy několika státnických hlav evrop- ských, mezi nimi také našeho nejmilovanějšího předsedy ministerstva. Z odstavce věnovaného šl. Körbrovi není pro nás nejzajímavější to, c ve stylu romaneskním vypravuje o něm samém, nýbrž spíše to, co praví o ústředí, státnické uměnídnešního rakouského premiera obkličujíeím Facit jeho studie o Körhrovi je ten, že se hod spíše za diplomata než za státníka, a že by by velice vhodným vyslancem (patrně v Berlíně) pravý to muž pro nynější přechod- nou dobu Rakouska. Kam přechodnou, výslovně Harden nepraví, ale z ostatní souvis- losti na jevo vychází, že ani Harden, pro jisté kruhy zjemnělého cynismu v Německu beze- sporná autorita, svým názorem o konečném osudu rakouské monarchie nelíší se od ost- markianské, veřejně hlásané věštby. Jenom ne- dojde prý k osudu tomu tak hned.
Harden Bismarkův M Harden Berlín Rakousko Německo
22 article
»Kdo by se domníval, že tato monarchie už v umírání leží, velice by se zklamal. Když jistý sociální demokrat pronesl řeč, jejiž přikrostí by nás mírný říšský sněm vbičoval v šílené vytí, nikdo mu nevpadl v slovo: a když předseda minisťerstva druhého dne k odvetě povstal, vzdálili se všichni Němci ze síně a šl. Körber musil se spokojiti s pochvalou Poláků, několika feudálních pánůa křesťanských sociálů. »Nabažili jsme se po- chodu Řadeckého,« říkalo se v ochozu sně- movny. To jsou špatné zjevy. Avšak k umírán ještě dávno nedojde. Němci, Slované, Vlaši měř se na vzájem podezíravými zraky, sní o expansích a dobyvačských výpravách i domnívají se, že zejtřek na životě je ohrožuje; dosud nezvyklisi na změny svých držav, dobou přivoděné a jsou stále »znepokojeni«, o schopnoslech svého vývoje stále jsou v klamu jako o objemu a mezích svých sil. Silný kmen nebude vyvrácen paragrafy zákona a nařízeními místodižitelství. Také národnostem není ušetřena povinnost ukouti si svůj vlastní osud. Pochybují, že by sám Bismark dnes Rakou- sku pomohl, zdali by se nespokojil dnes na kone Taaffovým receptem protloukání se, až udeří ho- dina jednání . . . Avšak dorozumění mezi Čechy a Němci se blíží. (!?) V životě států neznamenají desetiletí víc než v životě jednotlivců zimní den Dva silní národové nebudou se věčně hádati vnitřní řeč úřadní a podobné malichernůstky. Brzy musí seznati, že mají důležitější věc na prácí Nikoli v rudém šatě rebelů ohrožuje je nepřítel.
Němec Körber Polák Slovan Vlach Taaffův Čechy
23 article
Barvy jeho jsou červeno-bilá zelená. Maďar jes nebezpečnější než Čech . ..« — Z Klubu národní strany svohodomyslné. Správní výbor želi náhle zemřelého, dlouho- letého a velice činného člena p. dra. J. S. No- váka. Týž byl vždy horlivým stoupencem strany svobodomyslné, mužem velice váženým a v kruzích členských též oblíbeným soudruhem. Členové žádají se, aby se v hojném počtu do- stavili na pohřek, jehož den i hodina ve veřej ných listech budou oznámeny. — František Pravda-Hlinka mrtev. Nesto české povídky lidové a všeho spisovatelstva če- ského, náš populární František Pravda — rozloučil se s námi na vždy s večerem čtvrteč- ního svátku . .. Tiše a klidně dokonal na svém pošumavském Tuskulu, pod Svatoborem u Su- šice v zátiší hradeckém, kde déle než půl sto- letí svého požehnaného života byl ztrávil, do- sáhnuv vysokého, kmetského věku bezmála osm- desáti osmi let. Ctihodný kmet až do nedávné doby byl úplně čilým, až teprve stáři udolalo organismus a připravilo jej o nejeennější poklad lidského života — o zrak . . . Ze slepoly posléz vykoupení přinesla mu předevčírem smrt ..
Maďar Pravda Hlinka Nesta František Čechy Svatobor Z klub národní strana
24 article
Pravda byl typickým zjevem kněze-vlastence a literáta z dob probuzení, jedním z oněch mála uvědomělých kněží za prvních červánků národ- ních tužeb a snah, jenž využitkoval vzácného svého vzdělání a nadání, aby pérem svým, způ- sobem poutavým a slohem libezným vychovával lid v duchu vlasteneckém, káral jeho chyby, radil a napomínal. V řadě původních lidových povídek, obrazů a novel, k nimž látku. vesměs čerpal ze skutečného živola, zachytil téměk všechna ovzduší české společnosti, zvláště pak náš český venkov, jemuž po celý život zůstal věrným. Jeho malby postav jsou ku podivu realistické a věrné; neidealisuje a vystavuje na odiv ať pěkné, či stinné stránky charakteru . .. Tendence všech jeho literárních prací byla mravo- učná, ušlechtilá a co hlavní, i působivá. Rozto- milý, povídkářský sloh, lehoučké, prozíravéa přesvědčivé mudrování, lidová filosofie všude prokukující, poutaly čtenáře mladé i staré. Prav- dovy spisy, bohužel, dnes namnoze zapomínané jsou někdy až klassické ceny, takže jméno jeho vyslovováno nejen celými generacemi domácím s uctivosti, nýbrž i za hranicemi — na př v Dánsku a Německu, jak svědčí překlady nej populárnějších jeho spisů — vyslovováno s uzná ním. František Pravda, vlastním jménem Vojtěch
Pravda Vojtěch Rozto Pravy Dánsko Německo
25 article
Hlinka, narodil se v Krasině dne 17. dubna r. 1817; gymnasium absolvoval v Jindř. Hradci. načež věnoval se theologii. Zajímavo, že v semi náři pražském setkal se s Karlem Havlíčkem Borovským, s nímž po celou dobu joho života setrval v srdečně přátelském poměru. Vysvěcen na kněze, odebral se do Kvilic u Slaného, kde zvláštní náhoda tomu chtěla, že jako kaplan křtil — Václava Beneše Třebízského . . . Pře- často na okolnost tuto s nemalou radostí hrdostí vzpomínal, právě jako na rok 1848, kdy zvolen byl »polním kaplanem« národní gardy. Dostav se v témž roce za vychovatele na Hrádek Desfoursský u Sušice, počal rozvinovati svoji činnost spisovatelskou netušenou měrou. Zde původ svůj vzalo na 150 povídek, novel, obrazů a příkladů ze života, jež vyšly buď v populá ních sbírkách, v časopisech neb kalendářích Dostav slušnou pensi vychovatelskou a domek k obývání, věnoval se takřka výhradně spisova- telství a ztrávil tak v Hrádku celkem více než půl století, ctěn a milován nejen místním obyva- telstvem, nýbrž celým národem, jenž u příleži- tosti sedmdesátých, osmdesátých a posléz 85 narozenin vzdal mu zasloužený hold. Při vy sokém věku svém neustal interessovati se o udá- losti soudobé a udržoval až do posledka písemné styky s literáty a spisovateli nynějšími, zejmena s Al. Jiráskem. — Význam zesnulého v litera- tuře a životě českém nemožno v stísněné po- smrtné vzpomínce náležitě nastíniti; literární hi storik zařadí jej však dojista mezi nejzaslouži lejší české spisovatele. Budiž krásné památee jeho čest a sláva! Pohřeb Pravdův konáse v pondělí dopoledne na Hrádku.
Hlinka Krasina Havlíček Borovská Beneš Jirásek Pravdův Jindřichův Hradec Kvilice Slaný Sušice Desfoursský
26 article
V Praze zemřel včera u věku 83 let spisovate český, paedagog zvláště zasloužilý, pan Jose Uhliř, gymnasiální ředitel ve výslužbě. Na- rodil se dne 22. září 1822 v Hořicích, studoval gymnasium v Jičíně, kde humanista S. K. Ma cháček vznítil v něm lásku k mateřskému ja zyku a k české písni. Již tehdy se zálibou na psal Uhlíř nejednu cennou báseň. Právnická svá studia v Praze přerušil a věnoval se professuře R. 1849 dostal se na gymnasium v Jičíně jako supplent a doplniv zkoušky, jmenován byl po roce skutečným professorem. Po 10 létech pře- sazen byl na německé malostranské gymnasium v Praze, načež při zřízení druhého českého státního gymnasia realného (v Jindřišské ulici) jmenován byl jeho ředitelem a místo toto zastá- val, až v pozdních létech svého věku vstoupil do výslužby. Literární svoji činnost zahájil Uhlir veřejně poprvé r. 1844 básněmi ve »Včele« vydal je pak r. 1858 ve zvláštní sbírce samo- statně. Zmínky zasluhují také jeho četná po- jednání v gymnasijních výročních zprávách, z jmena jeho »Kritický rozbor epických básní Bol. Jablonského a didaktické básně »Šalomoun« Pro školu vydal v metrickém překladu českém »Anthologii z P. Ovidia Nasona«. Za své uči- telské a vychovatelské působnosti by! Uhlíř vždy dobrým rádcem a přílelem studentstva, u něhož byl vždy clěn a oblíben a jež mu zachová česl- nou památku. Pohřeb zesnulého konati se bud v neděli dne 11. prosince o 3. hodině odpol z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
Jose S K ma Uhlíř Bol Šalomoun P Ovidius Nason Praha Hořice Jičín Jindřišská ulice Olšanský
27 article
— Osobní. Konsul říše velko - britské pa Captain A. WentworthForbes vrátil se z dovolené z Anglie a převzal opět správu zdejšího anglického konsulátu od místokonsula Mr. F. G. ze Saint Quentinu. Úřadní hodiny od 3—6 odpoledne. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne8 t. m. ve věku 43 let pan Karel Turba, úřadnik úrazové pojišťovny dělnické pro král. české v Praze Pohřeb koná se o 21/2 hodině odpol. z chrámu sv Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vino hradský. — Na Král. Vinohradech zemřela ve čtvrtek 8. prosince paní Jindřiška Kosáková, vdova po ústřed ním inspektoru panství, matka pana Ant. Kosáka prokuristy Živnostenské banky, v 77. roce věku svého Tělesná schtánka zesnulé paní bude dnes o 2. hod. odpol. v chrámě sv. Ludmily na Král. Vinohradeel vykropena a pak na hřbitově olšanském v rod nné hrobce pochována. — Dne 8. t. m. zemřela ve Vršo- vicích ve věku 69 let paní Barbora Klečko vá vdova po mistru truhlářském a majiteli domu. Pohřel zesnulé kouati se bude zejtra o 2. hod. odpol. — V Praze zemřel dne 8. t. m. pan Mag. Ph. Jindříeh Weyer z Plzně, technický adjunkt cukrovaru firmy Čerych a spol. v Černošicích, ve věku 41 let. Pobřel koná se dnes o 3. hod. odp. z ústřední kaple ol- šanské. — Ve Správčicích zemřel včera pan Hugo Píša, majitel statků a společník firmy Josef Staus v Praze. Pohřeb konati se bude zejtra o půl 3. hod. odpol. z domu smutku ve Správčicích do rodinné hrobky na hřbitově pouchovském.
WentworthForbes Král Turba svatý Ludmila Jindřišek Kosáková Antonín Kosák svatý . Ludmila Klečka Mag Jindříeh Weyer Hugo Píša Anglie Saint Quentin Vinohrady Praha Plzeň Černošice Správčice pa Captain A živnostenský banka Čerych a společenský Josef Staus v Praga
28 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v patek dne 9. prosince.) Starosta p. dr. Srb po zahájení schůze tlumočil hluboký dojem nad nenadálou smrtí člena obecního zastupitelstva p. dra. J. S. Nováka. Týž byl členem sboru obecních starších od 6. listopadu 1899, kdy byl zvolen na Starém městě v prvém sboru Dva roky zasedal v městské radě. Pan starosta dr. Sri vzpomněl toho, jak horlivě zvěčnělý zúčastnil se ve- škeré práce v čelných komisích; tak zejmena v ko- misích hospodářské, finanční, organisační, ve stavebn komisi pro sbor, v komisi assanační, sadové, knihovni a tiskové, pro připojení předměslí, pro udilení medaillí pro pomník Palackého, ve správní radě plynáren, v spolku pro postavení pomníku M. J. Husa, v do- zorčí a správní radě společné vodárny a kromě toh působil jako inspektor nad obecními domy v obvodu assanačním na Novém městě. V zesnulém ztrácí obe horlivého pracovníka a všichni kollegové stanuli roz- rušeni nad jeho rakví, v srdci svém zachovávajíce nehynoucí památku jeho laskavosti a kollegialitě. Pro- jev ten byl vyslechnut členy rady městské stoje
Srb Novák doktor Sri Palacký M J Hus obecní dom
29 article
Rada městská schválila pak opatření praesidia, smě řující k projevení poct při pohřbu. — Na vědomí vzaí byl nový výsledek jednání s erárem o získání for- tifikačních pozemků. Jest záhodno vyčkati nabídku se strany vojenského eráru, aby bylo možno postu- povati systematicky a stanoviti periody stavební a vý- platní. — Schválen byl návrh technické komise, aby podstavec pomníku Jungmannova a chodník kolen byly upraveny nákladem 750 korun. — Správní výbo spolku studentské koleje českých vysokých škol praž ských vzdal díky za podporu a ochotu rady městské se kterou vyšla mu vstříc. — Náměstek p. Seife upozornil, že pozemky pro reálku a kostel v Hole šovicích byly již obci pražské odevzdány a že také rada městská jmenovala již své zástupce (pp. Hlubáčka.
Jungmannův
30 article
Kasalického, Portíka a Vlčka) do komitétu pro stavbu kostela. K popudu p. starosty dra. Srba usneseno, aby ke schůzím komitětu byly propůjčovány místnosti na radnici. — Mostného bylo vybráno v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince: na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 268 K 20 h. na mostě Palackého 4946 K 12 h, na můstku žofín- skům 169 K 18 h, na novém mostě kamenném 4488K 76 h, na mostě Františka Josefa 3695 K, na pilotovém mostě pres Štvanici 2588 K 98 h, na mostě libeňském 401 K 10 h. V lázních obnášel příjem: v parních a vanových na Žofíně 738 K 80 h, ve slatinných 27 K. v lidových v Holešovicích 121 K 79 h. — Dělníků bylo zaměstnáno u obce 2928, z nichž 246 mimořádných — Stavba městského divadla na Král. Vinohra- dech povolena. V pátek 9. prosince konána na Krá Vinobradech komise za příčinou stavby městského divadla, k jehož zřízení obdržela obec, jak známo ve dnech právě minulých povolení. Komise zúčast- nili se za obec vinohradskou pp. starostov náměstkové Alois Bureš a Matěj Bílek, městšti radn stavební rada Bohumil Staněk a Bohumil Holeček ředitel městských úřadů JUDr. František Fuksa, měst
Portík Vlček Srba Král Bureš Bílek Staněk Holeček JUDr Fuksa Vyšehrad Smíchov Palacký Žofín Holešovice František Josef 3695 městský úřad
31 article
ský tajemník Jan Červenka a městský řídící vrchní inženýr Jan Štverák; za obec pražskou pp. městký radní Václav Kasalický, magistátní komisa dr. Frant. Horák, magistrátní vrchní inženýr Rudolí Kaplan a magistrátní stavební officia! Josef Dříza; z členů divadelní komise přítomni byli předseda její p. c. k. policejní rada Leop. Peschka. pp. místodržitelský stavební rada Karel Wolí, c.k. stavební rada Frant. Hozák, chef inženýr pražských městských elektrických podniků Frant. Pelikán, velit l městského dobrovolného sboru hasičského Vilém Fiala; dále přítomni byli pp. přednosta komisařství c. k. policejní rada Frant. Petrásek, MUDr. Edvaro Martin, jako znalec zdravotní, architekt Alois Čenský jako projektant stavby, a inženýr Národního divadl Karel. Skopec jako projektant strojního zařízeníje víště. Komise zjistila, že předložené plány plně vy hovují, byvše již dříve po slyšení zemské divadelní komise schváleny místodržitelstvím král. českého ministerstvem vnitra. Poněvadž nebylo se žádné strany proti navržené stavbě ničeho namíláno ani z příčin technických ani veřejných, povolila s ta v e bn komise, aby s příslušnými pracemi na staveništi neprodleně se začalo. Uzná- vajíc vynikající osvětový i národní význam městskéh divadla na Král. Vinohradech prohlásila předložený projekt za velmi zdařilý a měsla Král. Vinohradů sousední Prahy důstojný a přála zástupcům obce vinohradské ku provedení jeho nejlepšího zdaru.
Červenka Štverák Václav kasalický doktor František Dříza Peschek Karel Wolit Hozák Pelikán Fiala Petrásek MUDr Edvaro Martin Čenská Karel Skopec Král Vinohrady Praha místodržitelský stavební rada
32 article
— Soukromá výstava K. Liebschera. Nedostatek veřejných výslavních mistností přiměl K. Liebschera k rozhodnutí opět jednou po delší přestávce otevříti na několik dní dvéře svého atelieru uměnímilovněmu obecenstvu. Nehledě k jistým obětem, které tent podnik podmiňují, pořádá od 11. do 19. t. m. ve svém atelieru ve Školské ul. č. 26, 3. patro, soukromou výstavu. Asi 50 obrazů, studií a náčrtů bude pře- hledným obrazem jeho činnosti z poslední doby. Vý- stava bude přístupna od 10. hod. dopol. do 4 hod odpoledne.
K Liebscher školský ulice
33 article
— Doplňovací obecní volby v Brně. Z Brna 9. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Doplňovaci volby ve II. sboru konaly se za stejné lhostejnosti voličstva, jehož ze 2658 oprávněných dostavilo s pouze 528. Zvoleni byli arci kandidáti spolku něme- ckých voličů: inspektor Karel Neumann, vládní rada Ferd. Schnitzler a prof. Karel Lickle V mínulém roce bylo účastenství v této kurii přec větší. Z 2611 oprávněných voličů dostavilo se jieh 693. Dnes koná se doplňovací volba za I. sbor, při které hrozí opposice majitelů domů, kteří bouří se zvláště proti zvýšení přírážky na činžovní daň Výsledek znám bude teprve večer.
Karel Neumann Schnitzler profesor Lickle Brno Zvolen Ferd
34 article
— Valný sbor moravského odboru Národní rady české. Z Brna, 9. prosince. (Zvl. Ugm. „N. L.“) Valný sbor moravského odboru Národní rady české měl včer zde v místnostech Čtenářského spolku výroční schůzi Podána byla jednatelská a pokladniční zpráva za mi- nulý rok, jimž dostalo se schválení, a přijal také orga- nisační statut, jenž dle vzoru pražského upraven byl na poměry moravské. Vykonány byly volby výboru dle nového statutu. Odbor má nyní předsedu a tři ná- městky. Volba provedena byla akklamací. Předsedou jest zase dr. bar. Pražák, náměstky dr. Šílený, dr Koudela a prof. Ursiny. Při pilných návrzích došlo k živé debatě o poměrech učitelstva na české škole „Komenského“ ve Vídni a dále o nutnosti organisace veřejných sbírek k účelům národním, kulturním a do- bročinným. Návrhy, které podali odb. učitel Šálek z Přerova, řed. Ulehla z Klobouk a ředitel dr. Kahlík ze Zábřehu, odkázány byly novému výboru. Zejmen návrh ředitele Kahlika, aby každá sbírka národní, je má ráz všeobecný, byla vázána na schválení Národní rady, pokud se týče škol pak na schválení Ústřední Matice školské, doznal plného souhlasu. Při volných návrzích zmíněno také „společných“ příprav všech stran k volbám do zákonodárných sborů, dále morav- ské vyrovnávací akce, při čemz žádáno, aby členová stálého výboru sněmovního jako Němci předložili Nár. radě návrh na opravu zem. volebního řádu. Vysloven byl také názor, že poslanecké kluby měly by při všech důležitějších věcech tázati se Národní rady
doktor Koudela profesor Ursiny Komenský Šálek Klobouk Kahlík Němec Brno Vídeň Přerov Zábřeh moravský odbor národní rada
35 article
— Rektorál české university vyvěsiti dal a nám zaslal tuto vyhlášku: Občané akademičtí! V poslední svojí schůzi universitní dali jste průchod svému pře- svědeční, že v otázkách kulturních nemají rozhodo- vati projevy pouliční. Zásada, kterou jste tím pro hlásili, jest zajisté správná a nelze jinak než ji schva- lovati. S lítostí však pozoruje akademický senát,ž někteří z vás, byť i nemnozí, stali se nevěrní této z- sadě a již po několik dní pořádají po ulicích praž- ských demonstrace nebo se jich účastní. Vlastní zku- šenost mohla vás zajisté již o tom poučiti, že po- dobnými prostředky ubližuje se k radosti některýeh činitelů nám nepřátelských vážně prospěchu a dobré pověsti nejen královského hlavního města Prahy nýbrž i české university a jejího studentstva, a že se tím nikdy neprospělo věci, ale začasté způsobila se veliká, nikdy nenahraditelná škoda jí i jednolliv- cům. Známo zejmena, že takových pouličních projev účastnívají se i živlové cizí, neakademičtí, obecné mínění pak jest sváděno k tomu, aby vše to, co jimi bylo způsobeno, přičítalo se na vrub váš. Akademický senát nemůže dosti důrazně varovati vás takových projevů nedůstojných a ne-li přímo škodlivých, do- jista aspoň neužitečných. Prospěch i čest university naší jakož i Vás samých vyžaduje toho nezbytně, aby projevy ty již se neopakovaly. Akademický sená! oče- kává proto pevně od vás rozvahy a vašeho smyslu pro zákonnost a povinnost, jakož i od lásky Vaší k věci nám všem společné, že toto upozornění postačí, abyste nejen sami jich se varovali, nýbrž i na soudruhy své v tomto smyslu působili. Akademický senát c. k. české university Karlo-Ferdinandovy. V Praze, dne 9. pro- since 1904.
Praha univerzita KarlaFerdinandov
36 article
Přednášky. Přednášku „Praha v dob předhistorické“ prosloví dnes v sobotu fin. sekretář pan JUDr. Karel Prokop ve členské schůzi Společnosti přátel starožitnoslí českých v Praze, která se koná přesně o 8. hod. večer v býv. sv.-václ. záložně v I. posch., vchod z Retězové ulice, ve dvoře v levo. Hosté jsou vítáni. — O prvním všeslovan- ském díle P. J. Šafaříka přednáší dnes o 5. hod. univ. docent p. PhDr. J. Hanuš v lázeňském sále na Malé straně. Přednášku pořádá „Spolek pro pod- poru nemajetných studujících na české filosolické fakultě“. Vstupné 1 K, pro studenty 20 h. — Spolek absolventů Českoslov. akademie ob- chodní oznamuje, že na sobotu dne 10. l. m. usta- novená přednáška z důležitých důvodů odkládá se na sobotu dne 17. t. m. Přednáška, ve které pro- mluví pan Frant. Procházka, ředitel Zemské banky. o thematu „Čemu se věnovati“ bude o 8. hod. večer a sice opět ve dvoraně nové budovy obchod. spolku „Merkur“ v Mikulášské třídě.
JUDr Prokop P J Šafařík PhDr Hanuš František Procházka Praha Retězová ulice spolek pro pod spolek absolvent Českoslov
37 article
— Výdělečná práco školních dětí je značnou pře kážkou při výchově a vyučování. K velikému cíli. o který usiluje škola, mohou býti dovedeny jen t děti, jež mu věnují všechny svoje síly. Vychovatelski činnost počítá s mládeží ducha svěžího. Práce, ktere konají děti pro výdělek, je daleko onoho blahodár ného zaměstnání, jímž tělo při nejrozmanitějším po hybu sílí a rozum bystří. Její jednotvárnost otupuje ducha dítěte, že potom ve škole nesleduje vyučován její dlouhé trvání odpírá mu příležitost k odpočink ke hře a ke všestrannému rozvoji. Mládež bývá k vý- dělečné práci nucena již v nejrannějším věku a konh ji do únavy, ano do úplného vysílení; tím je ohrožen tělesný její vývin. Nezřídka bývá spojena s nebezpe- čím života, protože děti bývají stavěny ke strojům které je nezřídka mrzačí neb i usmrcují. Tyto dětsk škody jsou učitelům známy, ale jejich síly nestačí aby jim čelily. Je Uřeba, aby se našeho národního do- rostu ujala veřejnost, aby celý národ zakročil prot poznanému zlu. Na učitelích je ukázati, v jaké mil je mládež přídržována k tělesným pracím, které hro útlému jejímu organismu těžkými úhonami. Poznané nebezpečí, jemuž jsou vydány celé příští generace, nenajde naší společnost lhostejnou; lze doufati, žes proti němu postaví a že se energicky zasadí, aby dítky byly proti němu chráněny zákonem. Učitelská jed- nola „Komenský“ v Praze, aby mohla sestavili po- drobný obraz dětské činnosti výdělečné, rozesilá všem učitelům a učitelkám svého obvodu dotazníky se ž- dostí, aby je vyplněně vrátili do 15. ledna. Očekává, že všichni ochotně se zúčastní díla, jež není jen po vinností učitelskou, al. prostě lidskou.
Komenský Praha