1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 21l.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
tanní a odpolední
předplácí se
y Praze
v administraci
na měšíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 2. srpna. Přelíčení s drem.
Karlem Živným určeno jest na 8. t. m.
Žádosti obhajce, aby dr. Živný byl z vazby
propuštěn, vyhověno nebylo.
Z Krakova, 2. srpna. »Gazeta
Narodowa« sděluje, že císař ode-
přel dáti svolení k neústavním vými-
nečným opatřením, jež byla navrhnuta k po-
tření obstrukce.
Z Pešti, 2. srpna. »Neues Pesten
Journal« uveřejňuje z Ratotu článek, po-
cházející prý z okoli min.-presidenta S zella.
V článku tom se praví
Ze stanoviska našich zájmů nesmíme
již déle klidně přihlížeti, jak se
v Rakousku bez úspěchů provád
kolísavá politika stran. Politika ta
je kolísarou proto, že ukazuje tvrdou pěst
brzy Něncům, brzy pak velice málo něžně
pere do českých hlav. V Uhrách také mimo
vyšší vládní kruhy mají úplné porozumění
pro národnostní boje v Rakousku. Tady se
ví, že všecko, co se tam děje v parlamentě,
ve správě a ve společnosti, jest jenom ve-
likou kulisou, za níž zuří vlastní boj: zdali
německy č slovansky, zdali centralisticky či
federalisticty, zdali pokrokově, zdali liberálně
či skrytě kerikálně.
Jde tu právě o zásadní otázky státu.
Živná
doktor
Něnec
Vídeň
Krakov
Pešť
Rakousko
Uhry
Neue Pesten journal
Gazeta Narodow
7
article
Palliativním prostředky se nic nepořídí. Po-
litika tito naprosto sbankro-
tovala. Veobecný jest pocit, že se mu sí
státi něo celého a jasného.
Subtilní pojínání všech státoprávních otázek,
kteréž jest slou uherské politiky, nesnese.
aby se dále ypomáhalo budováním mostů
přes zející tuliny dualistické ústavy.
Co se ná státi, jestliže selže také nej-
poslednější pkus s parlamentarismem v Ra-
kousku? Už e šeptá o jakémsi zákono-
dárství ad hoc, pro tento případ,
o zvláštním zákonu provisorní m,
o zmocnění vády, aby přispívala na společné
hospodářství s i nadále aby platila příspěvky
společné vlád
Naše právní přesvědčení ne-
dovede se ani v takový příleži-
tostný zákon konstruovati, poně-
vadž vychází z názoru, že každý vyrovnací
zákon buď trvá tak a tak se provádí, jak
byl zřízen a jaké má intence anebo že vůbec
přestane platiti.
Zákon a právo nemůže zároveň platit
a odpočívati. Po celý věk snášeli jsme otra-
vující účinek rakouského kontagia a ne-
chceme tak dlouho čekati, až
nám vypovědí síly.
Pan Szell učiní tudíž v zájmu země
a své posice, jestliže bude nutiti svého ra-
kouského kollegu k rozhodnutí.
Szell
Zákon a práv
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 2. srpna. (C.-B.) Císař udělil
osnově zákona usnesené sněmem království
českého, jíž se mění hranice král.
hlavního mésta Prahy a obce
smíchovské, nejvyšší sankci.
Z Vídně, 2. srpna. (C.-B.) Ministn
kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele
na ústavě učitelském v Příbrami Josefa
Vojtu hlavním učitelem na českém ústavě
pro vzdělání učitelek v Praze a učitele
na měšťanské škole v Králové Dvoře Ema-
nuela Rufera hlavním učitelem na
ústavě učitelském v Příbrami.
Z Išlu, 1. srpna. (C.-B.) Dnes večer
přijel sem princ Jiří Bavorský a byl
na nádraží uvítán císařem, princeznou Gi-
selou a princem Konrádem Bavor-
ským.
Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) »Agence
de Constantinople« vyvrací na základě úřad-
ních sdělení zprávu jistého německého listu
o domnělém pronásledování německých stát-
ních občanů v Jaffě a poznamenává, že Němci
jako vůbec všichni příslušníci cizích států
požívají plné ochrany tureckých úřadů.
Z New Yorku, 1. srpna. (C.-B.) Dle
telegramu z Managuy zabavila vláda Nica-
raguy, odvolávajíc se na čl. 54. koncesní
listiny, všechen majetek společnosti »Mari-
time Canal Compagny« a dopravila vozy,
koleje a ostatní zboží společnosti z Grey-
townu do vnitra země.
K stěhování židů z Rumunska.
Z Bukurešti, 1. srpna. (C.-B.) Vy-
stěhovalí rumunští židé vrací se hromadné
zpět a pomocí úřadů dopravováni jsou do
svých rodných obcí. Zástupcové rumunští
ve Vídni, Frankfurtu a Rotterdamě žádali
příslušné vlády, aby vystěhovalci směli se
v dotyčných zemích zdržeti tak dlouho, do-
kud nedojdou jim peníze na další cestu. Mi-
nistr vnitra zmocnil prefekty, by židům bez-
podmínečně dovolili pobyt v městysích, v ob-
cích venkovských však jen tehd, odbyli-li
službu vojenskou a mají malý kapitál k pro-
vozování řemesel nebo podobných živností.
Vojta
Rufer
Jiří bavorský
Konrád Bavor
jít Constantinople
Němec
Vídeň
Praha
Išlu
Cařihrad
Jaffa
New York
Managua
Mari
Grey
Rumunsko
Bukurešť
Frankfurt
ústav učitelský v Příbram
měšťanský škola v Králové Dvůr Ema
Nico
canal Compagna
9
article
Smrt krále italského Humberta l.
Z Říma, 2. srpna. Před palácem
rakousko-uherského vysl ane-
ctva u Vatikánu demonstrovalo
několik set osob, kteréž bouřlivě a
hlučně žádaly, aby byl vyvěšen smu-
teční prapor. Policie zakročila a de-
monstranty rozehnala.
Z Říma, 1. srpna. (C.-B.) »Essercitoe
oznamuje, že jakkoliv se nestalo ještě určité
usnesení, bude asi mrtvola krále Hum-
berta převezena v sobotu a po-
hřbena ve středu.
Z Říma, 1. srpna. (C.-B.) V odpovědi
královny na soustrastnou depeši římského
starosty se praví, že královna z plna srdce
děkuje především městu Římu, poněvadž
tím vyhoví pohrobnímu přání muže, který
Řím tak velice miloval a šťastným učiniti
— Dle zpráv časopiseckých přikládá se
zatčení anarchisty Laniera v Ivreji ve-
liký význam. Lanier se odhodlal, stůj
co stůj krále Humberta zavražditi a kdyby
attentát monzský byl skončil nezdarem, byl
by prý při následující příležitosti, při oslavě
tisíciletí v Ivreji, k níž také král a královna
chtěl.
Humbert
Lanier
Řím
Vatikán
Huma
Ivrea
Humberto
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nehola dědečkova.
Z naš vsi. Napsal J. Hanč.
Náš dědeče nebožtík hnal na pole kozu.
aby se trochu npásla. Byl mu chudákovi doma
dlouhý čas a onmyslil si, že tak trochu po-
sedí na mezi a zatím že uběhne poledne a
bude oběd.
»Ano, ano . . Jak to člověk má vydržeo
do poledne?« mylí si. »Nemám co dělat a
odjakživa jeden j zvyklý dřít a najednou nie!
Tuhle chvíli s koou posedím — — Tak tak!«
A usedl si n mez a rozhlíží se kolem.
Byl už takhle řekněme sedmdesátník. Měl
vrásčitou, ale dobnckou tvář, usměvavé očia
ústa plná šelmovstí; ostatně, tací jsou snad
již všichni ti naši venkovští staříkové. Na sobě
měl krátkou, plátěmu halenu, kazajku — kal-
hoty »štruksky« přsboty a na hlavě »placku«;
měl on už zvyk talový, že se bez té čepice
nikdy nehnul.
Tak už jsem tám ho představil a nyní
podívejme se, co děá kozička na široké, travou
zarostlé mezi.
Pardon — už tm není! Zaběhla děde-
čkovi nedaleko do jeele, v němž zejmena mladé
mléčí jí zachutnalo — byloť na jaře a teprve
vše vyrůstalo a bujelo v přírodě — a chrumpá
tam o všechno pryč. Mají ty kozičky nějakou
takovou hrdost v sobě, že zdvihají orohatěnou
hlavu s vousisky hodrě vysoko... No, kozičko,
žer — vždyť on dědeček ti toho dopřeje !
Chudák, ten sedí ještě na dřívějším místě
a přemýšli o tom životě; divně, divně to s ním
J Hanč
11
article
dopadá. Dokud mohl dřít a pracovat, bylo
dobře, ale teď — co tohle přestalo — už do
toho živobytí nic není a darmo rozmýšlet. Tak,
tak, pane, vždyť ono všechno stářím chřadne
No... ještě, že má dost dobře na vý-
měnku a nikdo na něho nezalézá. Stává se, že
takovýhle dědek, když se nemůže hnouti a na
hnáty je chromý, je na obtíž dětem a nikdo
na něho nepromluví, ani neřekne: »No, dě-
dečku, když se's dost jakživ nadřel, tak si od-
počiň, my ti to jídlo a živobytí rádi dáme,
protože někdy — kdož ví, jak bude s námi!«
A na tohle on nikdo nepomyslí, že jednou sám
přijde na tahle místa a pak — pak — — Eh,
darmo vzpomínat
A dědeček uvažuje, jak je to s ním; on
dělá povřísla na žně ve stodole, když nemá co
dělat. Ráno vždycky si skočí na mši a už s
do toho dá — nevěsta nechá mu takovoutu
snídani — a ono to jde !
Ano, ano, ale kde by »nevěsta« tohle —
Ale aby nezabíhal! Nebo takhle dříví naštípe
a pro něco sem tam doběhne a děti pochová
a ono to tak hezky ubíhá. S dětmi chodí na
pole tuhle nahoru k »božím mukám« a tamsi
s nimi hraje »jako s malejma dětma« ... A za
tohle zas má odměnu doma, že nikdo nezahlíží.
No pravda, hospodář je časem podivín —
to jako jeho syn — ale není to tak zlé a dá
se všechno dobrým úmyslem odstranit; a když
nevěsta zas je dobračka, je všechno v pořádku!
Však on dědeček taky na ledacos nekouká;
a když hospodyně řekne — — do ohně by
pro ni skočil.
S tou hospodyní on drží a nebýt jí —
myslí si — byl by to divný pořádek u nich,
kdyby přišla ňáká nekalá a honila parádu nebo
12
article
tak něco, jak to bývá, a do práce není; ale
takhle, ta zas dělá dost, až skoro moc.
»Panímámo, já vám dnes popasu kozu,e
řekl k ní ráno. A ona, že až před polednem.
»I ano, jak budete chtít; to já jen — že by
jako víc přidala mléka. Tak tak!« A dědeček
je také starostlivý hospodář.
Tak se tuhle vypravil s tou kozou sem,
ale zas mu je dlouhý čas — proto že tu sedí
tak sám a nemá s kým pohovořit; no co, jakáž
pomoc! — A obrací se, hledá kozu.
»I ty sloto, slotná! — To se podívejmel
Kam ona zaleze; tohle by tak, aby's ty se nám
přepásla, ne? Huš odtud, huš, kozičko!« A za-
hání ji z jetele.
Ale za chvíli zůstal jako přimrazený; zpo-
zoroval, že koze není dobře. A hned se celý
klepal a nevěděl, co počíti — má-li kozu hnát
domů nebo běžeti pro hospodyni nebo co? —
A už se rozhodl, že ji ňák cestou dolů dotáhne.
»Pojď, kozičko, pojď!« chlácholí ji. »Ma-
ličká, maličká... chuděrko, co se to s tebou
stalo!« A už ji stahuje dolů se břehu a po
cestě k domovu.
Kozička, snad že je jí zle, nechává s
vésti, ale za chvíli pozoruje ustrašený dědeček,
že nemůže z místa.
»No, domů ji dotáhnu, domů ji dotáhnu.
A namahá se a lahodí jí znovu.
Tak konečně dostane se až na dvůr statku.
»No tak jsme tu, panímámo, jsme tul
Ale — šlakovité hospodářství — mně se zdá,
že té kozince není ňák dobře; mně se všechno
zdá! Panímámo, já nevím, ale možná že se
přepásla ! — —«
»Dědečku, vy jste neměl ji nechávat do
jetele!«
Ma