ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72e5bc60-6777-11dc-9080-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 25, person 13, org 6, work 2
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 21l. Čislo v Praze za 29 a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy- tanní a odpolední předplácí se y Praze v administraci na měšíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80
Praha
4 title
NARUDNÍ LSTY
5 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z Vídně, 2. srpna. Přelíčení s drem. Karlem Živným určeno jest na 8. t. m. Žádosti obhajce, aby dr. Živný byl z vazby propuštěn, vyhověno nebylo. Z Krakova, 2. srpna. »Gazeta Narodowa« sděluje, že císař ode- přel dáti svolení k neústavním vými- nečným opatřením, jež byla navrhnuta k po- tření obstrukce. Z Pešti, 2. srpna. »Neues Pesten Journal« uveřejňuje z Ratotu článek, po- cházející prý z okoli min.-presidenta S zella. V článku tom se praví Ze stanoviska našich zájmů nesmíme již déle klidně přihlížeti, jak se v Rakousku bez úspěchů provád kolísavá politika stran. Politika ta je kolísarou proto, že ukazuje tvrdou pěst brzy Něncům, brzy pak velice málo něžně pere do českých hlav. V Uhrách také mimo vyšší vládní kruhy mají úplné porozumění pro národnostní boje v Rakousku. Tady se ví, že všecko, co se tam děje v parlamentě, ve správě a ve společnosti, jest jenom ve- likou kulisou, za níž zuří vlastní boj: zdali německy č slovansky, zdali centralisticky či federalisticty, zdali pokrokově, zdali liberálně či skrytě kerikálně. Jde tu právě o zásadní otázky státu.
Živná doktor Něnec Vídeň Krakov Pešť Rakousko Uhry Neue Pesten journal Gazeta Narodow
7 article
Palliativním prostředky se nic nepořídí. Po- litika tito naprosto sbankro- tovala. Veobecný jest pocit, že se mu sí státi něo celého a jasného. Subtilní pojínání všech státoprávních otázek, kteréž jest slou uherské politiky, nesnese. aby se dále ypomáhalo budováním mostů přes zející tuliny dualistické ústavy. Co se ná státi, jestliže selže také nej- poslednější pkus s parlamentarismem v Ra- kousku? Už e šeptá o jakémsi zákono- dárství ad hoc, pro tento případ, o zvláštním zákonu provisorní m, o zmocnění vády, aby přispívala na společné hospodářství s i nadále aby platila příspěvky společné vlád Naše právní přesvědčení ne- dovede se ani v takový příleži- tostný zákon konstruovati, poně- vadž vychází z názoru, že každý vyrovnací zákon buď trvá tak a tak se provádí, jak byl zřízen a jaké má intence anebo že vůbec přestane platiti. Zákon a právo nemůže zároveň platit a odpočívati. Po celý věk snášeli jsme otra- vující účinek rakouského kontagia a ne- chceme tak dlouho čekati, až nám vypovědí síly. Pan Szell učiní tudíž v zájmu země a své posice, jestliže bude nutiti svého ra- kouského kollegu k rozhodnutí.
Szell Zákon a práv
8 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 2. srpna. (C.-B.) Císař udělil osnově zákona usnesené sněmem království českého, jíž se mění hranice král. hlavního mésta Prahy a obce smíchovské, nejvyšší sankci. Z Vídně, 2. srpna. (C.-B.) Ministn kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele na ústavě učitelském v Příbrami Josefa Vojtu hlavním učitelem na českém ústavě pro vzdělání učitelek v Praze a učitele na měšťanské škole v Králové Dvoře Ema- nuela Rufera hlavním učitelem na ústavě učitelském v Příbrami. Z Išlu, 1. srpna. (C.-B.) Dnes večer přijel sem princ Jiří Bavorský a byl na nádraží uvítán císařem, princeznou Gi- selou a princem Konrádem Bavor- ským. Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) »Agence de Constantinople« vyvrací na základě úřad- ních sdělení zprávu jistého německého listu o domnělém pronásledování německých stát- ních občanů v Jaffě a poznamenává, že Němci jako vůbec všichni příslušníci cizích států požívají plné ochrany tureckých úřadů. Z New Yorku, 1. srpna. (C.-B.) Dle telegramu z Managuy zabavila vláda Nica- raguy, odvolávajíc se na čl. 54. koncesní listiny, všechen majetek společnosti »Mari- time Canal Compagny« a dopravila vozy, koleje a ostatní zboží společnosti z Grey- townu do vnitra země. K stěhování židů z Rumunska. Z Bukurešti, 1. srpna. (C.-B.) Vy- stěhovalí rumunští židé vrací se hromadné zpět a pomocí úřadů dopravováni jsou do svých rodných obcí. Zástupcové rumunští ve Vídni, Frankfurtu a Rotterdamě žádali příslušné vlády, aby vystěhovalci směli se v dotyčných zemích zdržeti tak dlouho, do- kud nedojdou jim peníze na další cestu. Mi- nistr vnitra zmocnil prefekty, by židům bez- podmínečně dovolili pobyt v městysích, v ob- cích venkovských však jen tehd, odbyli-li službu vojenskou a mají malý kapitál k pro- vozování řemesel nebo podobných živností.
Vojta Rufer Jiří bavorský Konrád Bavor jít Constantinople Němec Vídeň Praha Išlu Cařihrad Jaffa New York Managua Mari Grey Rumunsko Bukurešť Frankfurt ústav učitelský v Příbram měšťanský škola v Králové Dvůr Ema Nico canal Compagna
9 article
Smrt krále italského Humberta l. Z Říma, 2. srpna. Před palácem rakousko-uherského vysl ane- ctva u Vatikánu demonstrovalo několik set osob, kteréž bouřlivě a hlučně žádaly, aby byl vyvěšen smu- teční prapor. Policie zakročila a de- monstranty rozehnala. Z Říma, 1. srpna. (C.-B.) »Essercitoe oznamuje, že jakkoliv se nestalo ještě určité usnesení, bude asi mrtvola krále Hum- berta převezena v sobotu a po- hřbena ve středu. Z Říma, 1. srpna. (C.-B.) V odpovědi královny na soustrastnou depeši římského starosty se praví, že královna z plna srdce děkuje především městu Římu, poněvadž tím vyhoví pohrobnímu přání muže, který Řím tak velice miloval a šťastným učiniti — Dle zpráv časopiseckých přikládá se zatčení anarchisty Laniera v Ivreji ve- liký význam. Lanier se odhodlal, stůj co stůj krále Humberta zavražditi a kdyby attentát monzský byl skončil nezdarem, byl by prý při následující příležitosti, při oslavě tisíciletí v Ivreji, k níž také král a královna chtěl.
Humbert Lanier Řím Vatikán Huma Ivrea Humberto
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nehola dědečkova. Z naš vsi. Napsal J. Hanč. Náš dědeče nebožtík hnal na pole kozu. aby se trochu npásla. Byl mu chudákovi doma dlouhý čas a onmyslil si, že tak trochu po- sedí na mezi a zatím že uběhne poledne a bude oběd. »Ano, ano . . Jak to člověk má vydržeo do poledne?« mylí si. »Nemám co dělat a odjakživa jeden j zvyklý dřít a najednou nie! Tuhle chvíli s koou posedím — — Tak tak!« A usedl si n mez a rozhlíží se kolem. Byl už takhle řekněme sedmdesátník. Měl vrásčitou, ale dobnckou tvář, usměvavé očia ústa plná šelmovstí; ostatně, tací jsou snad již všichni ti naši venkovští staříkové. Na sobě měl krátkou, plátěmu halenu, kazajku — kal- hoty »štruksky« přsboty a na hlavě »placku«; měl on už zvyk talový, že se bez té čepice nikdy nehnul. Tak už jsem tám ho představil a nyní podívejme se, co děá kozička na široké, travou zarostlé mezi. Pardon — už tm není! Zaběhla děde- čkovi nedaleko do jeele, v němž zejmena mladé mléčí jí zachutnalo — byloť na jaře a teprve vše vyrůstalo a bujelo v přírodě — a chrumpá tam o všechno pryč. Mají ty kozičky nějakou takovou hrdost v sobě, že zdvihají orohatěnou hlavu s vousisky hodrě vysoko... No, kozičko, žer — vždyť on dědeček ti toho dopřeje ! Chudák, ten sedí ještě na dřívějším místě a přemýšli o tom životě; divně, divně to s ním
J Hanč
11 article
dopadá. Dokud mohl dřít a pracovat, bylo dobře, ale teď — co tohle přestalo — už do toho živobytí nic není a darmo rozmýšlet. Tak, tak, pane, vždyť ono všechno stářím chřadne No... ještě, že má dost dobře na vý- měnku a nikdo na něho nezalézá. Stává se, že takovýhle dědek, když se nemůže hnouti a na hnáty je chromý, je na obtíž dětem a nikdo na něho nepromluví, ani neřekne: »No, dě- dečku, když se's dost jakživ nadřel, tak si od- počiň, my ti to jídlo a živobytí rádi dáme, protože někdy — kdož ví, jak bude s námi!« A na tohle on nikdo nepomyslí, že jednou sám přijde na tahle místa a pak — pak — — Eh, darmo vzpomínat A dědeček uvažuje, jak je to s ním; on dělá povřísla na žně ve stodole, když nemá co dělat. Ráno vždycky si skočí na mši a už s do toho dá — nevěsta nechá mu takovoutu snídani — a ono to jde ! Ano, ano, ale kde by »nevěsta« tohle — Ale aby nezabíhal! Nebo takhle dříví naštípe a pro něco sem tam doběhne a děti pochová a ono to tak hezky ubíhá. S dětmi chodí na pole tuhle nahoru k »božím mukám« a tamsi s nimi hraje »jako s malejma dětma« ... A za tohle zas má odměnu doma, že nikdo nezahlíží. No pravda, hospodář je časem podivín — to jako jeho syn — ale není to tak zlé a dá se všechno dobrým úmyslem odstranit; a když nevěsta zas je dobračka, je všechno v pořádku! Však on dědeček taky na ledacos nekouká; a když hospodyně řekne — — do ohně by pro ni skočil. S tou hospodyní on drží a nebýt jí — myslí si — byl by to divný pořádek u nich, kdyby přišla ňáká nekalá a honila parádu nebo
12 article
tak něco, jak to bývá, a do práce není; ale takhle, ta zas dělá dost, až skoro moc. »Panímámo, já vám dnes popasu kozu,e řekl k ní ráno. A ona, že až před polednem. »I ano, jak budete chtít; to já jen — že by jako víc přidala mléka. Tak tak!« A dědeček je také starostlivý hospodář. Tak se tuhle vypravil s tou kozou sem, ale zas mu je dlouhý čas — proto že tu sedí tak sám a nemá s kým pohovořit; no co, jakáž pomoc! — A obrací se, hledá kozu. »I ty sloto, slotná! — To se podívejmel Kam ona zaleze; tohle by tak, aby's ty se nám přepásla, ne? Huš odtud, huš, kozičko!« A za- hání ji z jetele. Ale za chvíli zůstal jako přimrazený; zpo- zoroval, že koze není dobře. A hned se celý klepal a nevěděl, co počíti — má-li kozu hnát domů nebo běžeti pro hospodyni nebo co? — A už se rozhodl, že ji ňák cestou dolů dotáhne. »Pojď, kozičko, pojď!« chlácholí ji. »Ma- ličká, maličká... chuděrko, co se to s tebou stalo!« A už ji stahuje dolů se břehu a po cestě k domovu. Kozička, snad že je jí zle, nechává s vésti, ale za chvíli pozoruje ustrašený dědeček, že nemůže z místa. »No, domů ji dotáhnu, domů ji dotáhnu. A namahá se a lahodí jí znovu. Tak konečně dostane se až na dvůr statku. »No tak jsme tu, panímámo, jsme tul Ale — šlakovité hospodářství — mně se zdá, že té kozince není ňák dobře; mně se všechno zdá! Panímámo, já nevím, ale možná že se přepásla ! — —« »Dědečku, vy jste neměl ji nechávat do jetele!«
Ma