1
article
slancí v Pekinu byli das 9. červenoe
ještě na živ u.
Z Bremerhavenu, 28. července. (C. -B.
K řeči císaře Viléma dlužno za větou: »pomstěte
nejen smrt vyslancovu, nýbrž i mnohých Němců
a Evropanů« vložiti ještě tuto větu: »přijdete-
na nepřítele, vězte, že pardon se nedává
zajatei se nedělajís.
Vilém
Němec
Evropan
Peking
Bremerhaven
2
article
Politické zprávy.
Politické zprávy.
V Praze, 27. července. (Pravda o ně-
mecké levici.) Sdělili jsme tyto dni obsah
rozmluvy vídeňského zpravodaje »Pest. Lloydue
s jedním z vůdců německé levice, jenž kladl
zvláštní důraz na to, že levice nedopustí znovu-
zřízení většiny bývalé pravice, už proto prý ne,
že má od září minulého roku slavnostní slib,
že nebude změněn kurs, započatý vládou Cla-
rovou. Onen »slavnostní slib« týká se tehdej-
ších audiencí Pergelta, Prada a některých jiných
vůdců levice.
Týž zpravodaj, jenž neváhal svou zprávu
o rozmluvě s vůdcem levice doprovoditi něko-
lika s Němci sympatisujícími slovy, vypravuje
však v dnešním »P. Lloydu« o téže levici zcela
jiné, na všechen způsob však zajímavé věci.
Ráz všech událostí od lonského září dal by se
prý nejlépe označiti slovy »úplná lhostejnost k
státu« a příčinou toho je nedostatek positivismu
v praktické politice, nedostatek, špatně charak-
terisující Němce. »Němci — píše »P. L.« —
opominuli chopiti se leckterého momentu, z ně-
hož mohli nabýti trvalého zisku, jen proto, že
se bojí převzíti politickou zodpo-
vědnost. Takové momenty vyskytly se před
tím, než vládu nastoupil hr. Clary a částečně i
před dosazením kabinetu Körbrova. Snad se tu
— píše dále »P. L.« — poprvé sděluje s veřej-
ností, že na podzim lonského roku
Němec
P L
Claro
Praha
Prado
3
article
Němci měli na vůli, sestaviti poli-
tické ministerstyo své strany
teprv, když odmítli, nabídnuto sestavení kabi-
netu Gautschovi, a když i tento váhal, hr. Cla-
rovi. Podobně při sestavování kabinetu Körbrova
měli možnost vyslati do ministerstva svého dů-
věrníka v osobě německého ministra krajana
jest známo, že posl. Prade vyslovil ochotu, místo
takové převzíti, avšak celá věc se rozbila o od-
mítavé chování německých stran. Němci nechtěli
tedy ani úplně, ani částečně uvaliti na sebe poli-
tiekou zodpovědnost a v obou případech dali
přednost ministerstvu čistě úřadnickému. Ve svém
odporu proti znovuzřízení staré pravice dovolá-
vají se Němci naděje plných slibů, jež jim byly
dány na podzim r. 1899; ale při tom zaml-
čují, že tehda odmítli převzíti politickou zodpo-
vědnost za chystaný obrat svou bezprostřední
součinnosti.s
Ovšem, nač by se pánové namáhali, když
vidí, že práci na své bedra bere ochotně vláda
a jim zbývá jen plody oné práce pohodlně
sbírati!
V Praze, 27. července. (O b no v ene
staré pravice.) Nejen z polských kruhů,
ale zejmena i z německo-katolických ozývají se
vždy více hlasy, že jen z bývalé pravice lze
utwořiti opět většinu na říšské radě. Ve Vídni
mý se za to, že na podzim k obnovení staré
většiny dojde jistě, třebas i bez p. Javorského,
a sice na základě jiných podmínek, než za ja-
kých trvala stará většina. I poslední řeč před-
sedy říšské rady dra. Fuchsa ukazuje, že kato-
láičtí Němci mají starou většinu za jedině možnou,
protože v ní bylo zastoupeno »celé Rakousko«.
Němec
Gautsch
Javorskij
Fuchsa
Praha
Vídeň
Rakousko
4
article
»Moravská Orlice«, která pojednává o této řeči
Fuchsově, poznamenává k ní: »Pěkná, pravdivá
slova, jež pan Fuchs pronesl o bývalé pravici,
ukazují nově, že katolická strana lidová jest pro
obnovu její. Pan Ebenhoch arci učinil ad hoc
ve svém písmu k panu Penížkovi podmínky,
z nichž zejmena podmínka o částečném uznání
německé řeči zpostředkovací navždy pro nás a
naprosto jest nepřijatelna. Má-li
dojíti vskutku k obnově pravice, musejí býti
různé záležitosti na obou stranách opravdově
revidovány«. K tomu dodává zpravodaj »Mor.
Orl.«, že se dovídá, že ve směru tom již různé
kroky jsou zahájeny.
Fuchsův
Fuchs
Ebenhoch
Penížek
Mor
moravský Orlice
Orlický
5
article
Ruské listy o bělehradských událostech.
Ruské časopisy, pokud se rozepisují o zasnou-
bení krále Alexandra, o propuštění kabinetu
Dorděvičova a samého Milana jako vrchního
velitele srbského vojska, mluví velice sympa-
ticky o všech těchto událostech. »Nov. Vremja«
praví, že na maličké Srbsko usmál se znova
osud a doufá, že minula doba kolísavosti Alex
androvy, že nastanou i Srbsku šťastněiší doby-
— »Blrž. Vědomosti« praví: V tuto chvíli, kdy
odstoupení Milanovo jest hotovou udalostí a jeho
pomocníci jsou v nemilosti, možno směle se
nadíti, že život Srbska poteče pravidelněji a
pokrokovému rozvoji jeho národních zvláštností,
stranících se vlivu rakouského, nebude ničeho
překážeti — aspoň ne v nejbližší době. —
»Rossija« píše: »Snad se Draga Mašínová stane
opravdu dobrým geniem mladistvého krále, ge-
niem, jenž už dávno měl zaujati místo Mila-
novo. Zralé stáří budoucí ženy královy ukládá
jí na všechen způsob velice zodpovědné povin-
nosti. Národ má právo očekávati, že přesvědčí
svého mladistvého chotě o záhubných následcích
toho režímu, jenž zavládl v Srbsku od revo-
lučního zrušení ústavy a návratu k staré ústavě
z roku 1868. Tato stará ústava, jež činí sně-
movnu závislou přímo od vůle královy, přímo
vyzývá různé dobrodruhy, jimž není pranic do
Srbska ani do Srbů, aby se mísili do čistě
vnitřních věcí království srbského.
Alexandr
Milan
Alex
Milanův
Mašínová
Mil
Srba
Srbsko
Rossija
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= I s pytlem dukátů! Místo děje: malé
okresní město v Uhrách. Za pravdu historky zod-
povědný maďarský list, jenž v místě vychází jednou
za týden. Stařík Gyorgyek přichází na úřad, aby si
postěžoval. Jeho družka života utekla mu dnes ráno
s jeho vlastním bratrem. Před tím však jej čistý
párek k tomu všemu okradl. Policejní úřadník měří
podvedeného manžela několika lítostivými pohledy,
načež počíná sepisovati protokol. »Jak se jmenuje
vaše žena?« táže se staříka. »Má žena?«, opakuje
Gyorgyek úžasně. »Ta s tím přece nemá nic spo-
lečného.« »Vždyť tu byla právě o ní řeč!«, vy-
světluje úřadník. »Chraniž bože!« pokračuje stařík.
Uhry
Chraniž bůh
7
article
»Má žena je nejlepší ženou na světě. Zbavil jsem
se jí už před léty a nyní žije ve spořádané do-
mácnosti s mým sousedem. Proto také nemohla mi
utéci, nýbrž ta, která mě zradila, jest Ilka Kövesová,
s níž žiji už ve společné domácnosti přes tři roky.«
Úřadník nemůže pochopiti situaci a žádá staříka
o nové a nové vysvětlivky. Konečně jest protokol
dohotoven a stařík listinu podepisuje. »Prosím vás
tedy«, obrací se ještě ve dveřích »ne snad, aby vás
napadlo hledat mou ženu! O té vím a nechtěl bych
ji ani za celý svět, kdybyste mi ji přivedl s pytlem
dukátů . . «
— Zlodějka loutek. Zločinec zvláštního druhu
dostal se právě, jak se o tom rozepisují pařížské li-
sty, do rukou spravedlnosti v osobě jakési madame
Hortensie Loiseanové. Byla strážníky předvedena
policejnímu komisaři v Champs-Elysée. Elegantní
dáma prostředních let nezná jiných požitků, nežli že
si skrovný svůj byt v rue Caumartin zásobuje sbír-
kami pestrých loutek. Již několikráte byla přistižena,
když v různých závodech, zejmena bazarech scho-
vávala potají drahocenné loutky do záhybu řasna-
tých sukní. Od doby, kdy na esplanadě des Invalides
otevřena byla galerie hraček, ztrávila tam madame
Loiseau celé dny a několikráte se jí zdařilo, že okla-
mala pozornost dohlížitelů a že mnohý krásný
exemplář loutek odnesla si bez jich vědomí domů.
Ilek Kövesová
Hortensius Loiseanová
Loiseau
Champs
8
article
Netrvalo však dlouho a nápadné mizení hračkář-
ského zboží mělo za následek, že všeobecná pozor-
nost strážců zostřena a že po osobě, jež si věci ne-
oprávněným způsobem přivlastňovala, velmi bedlivě
pátráno. Skutečně také zadržána byla madame Loi-
seau, když si právě v ruském pavillonu vybírala nej-
krásnější dva exempláře drahocenných figurin,s
nimiž chystala se právě na cestu z výstavy. V jejím
bytě, jehož adresu zatčená udala s úplnou správno-
stí, nalezeno bylo nesčetné množství drahocenných
i méně cennějších loutek, oděných pestrobarvými
šatečky dle vzorů národních krojů z celého světa.
Jak se konstatovalo, byla zvláštní horovatelka pro
sbírání loutek stížena před léty rodinným neštěstím,
po dlouhé nemoci zemřela jí osmiletá dcerka, již
madame neskonale milovala. Od doby, kdy své dítě
pochovala, jevila nešťastná žena smysl pro sbírky
hraček a jmenovitě loutek, jež ve svém bytě střádala
a když byly místnosti přeplněny, podělovala krade-
nými zásobami děti chudých rodičů. Policejní komi-
sař mr. Prélat nařídil po výslechu paní Loiseauové,
aby dožádán byl lékařský ústav o dobrozdání, není-li
snad nebohá paní na mysli pomatena. A tak do-
dána byla neoprávněná sběratelka loutek zatím na
pozorovací stanici.
= Raflnovaného podvodu dopustila se
v těchto dnech dvojice prohnaných šíbalů v Pešti.
Loi
Loiseauová
Pešť
9
article
Před krátkou dobou usídlili se v jednom z předních
hotelů dva elegantní cestující. Přišli síce společně,
ale každý z jiných konců světa, jak se řediteli ho-
telu blíže představíli. Jeden byl z Levante, druhý
z Paříže. Co všechno čistí pánové řediteli podniku
namluvili, zdráhá se tento nyní odhaliti, neboť rád
by ušel smíchu. Tolik jest však jisto, že jej podvedli
o 2500 zl. Na to dvojice pálených cizinců z Pešti
zmizela. Předevčírem dopoledne ohlásil se u ředitele
hotelu jakýs pán opět v elegantním úboru, jenž se
představil jakožto soukromý detektiv. »Vím,“ pravil
k řediteli, »že jste byl dvěma dareby hanebně ošálen
o 2500 zl. a jest mi také známo, že máte mnoho
důvodů k dalšímu mlčení o celé té věci. Dověděl
jsem se o podrobnostech události z novinářských
zpráv i mohu se přiznati, že jsem se o výsledek
všeho nemálo zajímal. Mohu vám také oznámiti ra-
dostnou zprávu, že jsem darebům na stopě. Jste-li
srozuměn, budu je pronásledovati a ručím vám za
výsledek předem.« Původní listiny soukromého de-
tektiva byly v plném pořádku a hoteliera příjemně
překvapilo, že se mu vykázal i celým množstvím
děkovacích přípisů. Z toho důvodu přijal nabídku
detektivovu a vyplatil mu zálohu 100 zlatých. Již
včera ráno obdržel pan ředitel z Temešváru telegram
tohoto znění: »Cizinci ubytovali se v jednom ze
zdeiších hotelů a odcestovali do Herkulových lázní.
Herkulův
Levante
Paříž
Pešť
Temešvár
10
article
Stihal jsem je až do Srbska. Zašlete mi telegraficky
200 zlatých poste restante do Temešváru.« Pan ře-
ditel neměl nic čerstvějšího na práci, nežli že te-
legrafické žádosti vyhověl a dvě stovky do Teme-
šváru poslal. Za několik hodin potom obdržel novou
depeši z Temešváru, kteráž zněla: »Děkujeme za
nové tři stovky. Pánové z Levante a z Paříže.« A
pan ředitel hotelu? Jest přímo rozzuřen a nemůže
pochopiti, kterak se jen mohlo státi, že v osobě sou-
kromého detektiva nepoznal šejdíře, jenž ho ve
společnosti se svým soudruhem obalamutil o tak
značnou sumu peněz. Nicméně vysvětluje si celou
afféru tím, že soukromý detektiv měl tentokráte na
bradě a po stranách obličeje vous, jehož před tím
ani pán z Levante, ani pán z Paříže neměli.
= Krach obchodníků s vlasy ve Francii.
Obchod s vlasy ve Francii, za posledních dob ne-
málo rozvětvený a výnosný,; utrpěl povstáním čín-
ských boxerů újmy nemalé. Prodavači vlasů a hoto-
vitelé vlásenek naříkají, že obchod jich značně klesá.
Až dosud kupovali vlasy, jež zpracovávaly v copy a
žíněnky, největším dílem z Číny a to za ceny po-
měrně velmi nízké. Nicméně při vypuknutí známých
nepokojů zboží valem podražilo, takže ceny vlasů
stouply z 20 na 100 franků na jediném kilogramu.
Srbsko
Temešvár
Tout
Levante
Paříž
Francie
Čína
11
article
Kupování vlasů z jiných končin spojeno jest s obrov-
skými potížemi. Francouzsky jsou na přirozenou
okrasu svých hlaviček nadmíru hrdými a nezpeně-
žily by svých vlasů za žádnou cenu. Obchodníci na-
bízeli jim už po 100 francích za kilogram, takže by
dáma, obdařená bohatým vzrůstem vlasů, mohla
snadno oželeti 500—600 gramů z přirozených copů.
Nicméně však i sebe chudší děvče miluje svůj vlas
nad cenu tří zlatých louisdorů a raději trpělo by
bídu a nouzi, než by se zřeklo svých copů. Ná-
sledkem toho ohlížejí se francouzští odborníci po
vlasovém zboží v Americe, kde však se větší váha
klade na sílu a délku vrkočí nežli na jich krásu,
v kterémž směru právě nevyrovná se zboží americké
čínskému. A tak číhá opět krach za dveřmi, aby
jedno z výnosných odvětví živnostenských ve Francii
schvátil.
= Odhalené tajemství nad hrobem. Mi-
nulou středu konal se v Kisberu pohřeb místního
advokáta a ředitele městské spořitelny Karla Čuthího,
jednoho z nejváženějších občanů okresního města.
Karel Čuthí
Amerika
Francie
12
article
Čuthi se zastřelil. Pohřeb jeho konal se proto za tak
četného účastenství, že farář ve své vzpomínce, již
nad čerstvým rovem zemřelému věnoval, shromáždě-
nému množství sdělil, že se Čuthi, jehož byl řečník
nejstarším přítelem, stal dle vlastního přiznání obětí
amerického souboje. Před 20 roky přijal Čuthi souboj
tento k vůli jakés dívce a osud vnutil mu do ruky
černou kuličku. Od těch dob byl život advokátův ne-
přetržitou řadou útrap a svízelů. V každý výroční
den souboje dostával Čuthi od svého odpůrce dopisy
plné jizlivých poznámek, až konečně se odvážil uči-
niti konec svému žití. Toto sdělení knězovo prová-
zeno bylo se strany účastníků okázalými projevy
soustrasti.
= První mezinárodní sjezd černochů k-
nati se bude v nejbližších dnech v Town Halluv
Anglii a bude, jak se zdá, neobyčejně zajímavým.
Pořadateli zván jest dnem panafřické konference
zúčastní se ho nejméně 200 delegátů ze všech dílů
světa, obývaného černou lidskou pletí. Členy dele-
gace jsou také různí hodnostáři, jako dr. Straker,
první černoch, jenž ve Spojených státech zastával
úřad soudcovský. Dále zúčastní se sjezdu adjutant
císaře Menelika, státní inženýr ze St. Lucie prof.
Scarbarough, vícepresident wilberforské university
v Ohiu, bývalý generál republiky liberské a m. j.
Také bude sjezdu přítomen i černý doktor hudbya
proslavený skladatel. Konference potrvá dle dosavad-
ních disposic nejméně tři dny.
Čuthi
doktor
Straker
Menelik
Lucius
profesor
Scarbarough
Anglie
spojený stát
Ohio
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 621—624.
— Česká chalupa v Alpách. Z Bled-
ského jezera se nám píše: Minulý čtvrtek 26.
července t. r. za nejkrásnějšího počasí a za
přehojné účasti Čechů, v Jezersku a na Bled-
ském jezeře přes léto bydlících, i krajanů a
Slovinců schválně k té slavnosti zavítavších,
otevřena byla pod samým Grintovcem 1600
metrů n. m. Česká chata, kterou nákladem
přes 20.000 K vystavěl a zařídil český odbor
»Slovinského planinského družstva«. Tato pa-
mátná událost, kdy čeští turisté vystupují po-
prvé s podnikem pro všechny přátele Alp pro-
spěšným, nač v rakouských Alpách Němci dosud
všechno právo si vyhražovali, byla zároveň ještě
bližším sbratřením lnoucích již k sobě národů
slovinského a českého, jež vyslaly k oné slav-
nosti nejen přední své turisty, nýbrž i vlastence
zvučných jmen. Česká chata, vystavěná v nej-
ryzejším slohu naší chalupy, zamlouvá se znal-
cům alpských chýší účelným rozdělením jednot-
livých místností a velmi vkusným jich vystroje-
ním. Přízemí chová prostornou místnost hostin-
skou s pěkným buffetem, zásobeným konser-
vami, vínem a t. p., dva spací pokoje pro šest
pánů a tři dámy, kuchyň a komůrku pro ho-
opodáře a po východní a jižní straně roztomilý
schoz, skýtající velkolepou vyhlídku na nejvyšší
tři vrcholy Alp saviňských, na Grintovec
(2559 m. n. m.), na Kočnu (2541) a na Skutu
(2530), k jichž dostoupení nyní nejlépe Česká
chata se hodí. Dosavadní výstup přes chatu
Zoisovu byl sice dosti pohodlný, ale velmi zdlou-
havý a pro toho, kdo přicházel do Alp saviň-
Hall Cain
Čecho
Alpy
Bled
Jezersko
anglický spisovatel
Alpa